Novela z. o civilním letectví - EU

Úvodem Ministerstvo dopravy zpracovalo mimo Plán legislativních prací vlády na rok 2024 návrh zákona, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „návrh zákona“).

Hlavním cílem předkládaného návrhu zákona je provést adaptaci právního řádu České republiky ve vztahu k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2405 ze dne 18. října 2023 o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu (Iniciativa pro letecká paliva ReFuelEU) (dále jen „nařízení (EU) 2023/2405“). Návrh zákona též reflektuje změny zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o rejstříku trestů“), provedené novelou tohoto zákona vyhlášenou ve Sbírce zákonů pod číslem 427/2023 Sb.

Hodnocení dopadů regulace (RIA)

Dopisem předsedy Legislativní rady vlády ze dne 14. srpna 2024 č. j. 49430-2024-UVCR bylo u předkládaného návrhu zákona podle čl. 76 odst. 2 legislativních pravidel vlády rozhodnuto o udělení výjimky z povinnosti provedení hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace.

A) Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen A.1. Zhodnocení platného právního stavu A.1.1. Zhodnocení platného právního stavu ve vztahu k nařízení (EU) 2023/2405 Dne 31. října 2023 bylo v Úředním věstníku Evropské unie vyhlášeno nařízení (EU)

2023/2405. Při zohlednění preambule k tomuto nařízení lze k důvodům a cílům pro jeho přijetí uvést následující skutečnosti. Nařízení (EU) 2023/2405 reaguje na skutečnost, že v návaznosti na odeznění důsledků pandemie virové nemoci COVID-19 probíhá oživení odvětví letecké dopravy a dle prognózy Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) ve scénáři s vysokým objemem dopravy se odhaduje růst přepravy cestujících v Evropě do roku 2050 ve výši až 3,1 % ročně a nákladní dopravy až 2,4 % ročně. Tento vývoj by nicméně mohl vést k narůstajícím emisím skleníkových plynů. Obecnými cíli Evropské unie v oblasti civilního letectví je přitom dosáhnout klimatických cílů Evropské unie s vysokou úrovní konektivity, cenové dostupnosti, bezpečnosti a ochrany před protiprávními činy. Pokud jde o klimatické cíle Evropské unie, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“), stanovila Evropská unie povinnosti s cílem dosáhnout nejpozději do roku 2050 klimatické neutrality a do roku 2030 dosáhnout snížení čistých emisí skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990. K dosažení tohoto cíle by měla přispět i letecká doprava.

Trh letecké dopravy je přitom jedním z nejvíce integrovaných odvětví vnitřního trhu Evropské unie, které se řídí jednotnými pravidly přístupu na trh a provozními podmínkami. Jelikož je trh letecké dopravy celosvětově a v rámci Evropské unie vystaven velké konkurenci mezi hospodářskými subjekty, nastavení rovných podmínek je zvlášť důležité. Na unijní úrovni jsou obecná pravidla pro odvětví dopravy týkající se obnovitelné energie stanovena ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (dále jen „směrnice RED“). Směrnice RED a její předchůdkyně stanovily nadřazené cíle pro všechny druhy dopravy, v nichž měla být používána obnovitelná paliva. Vzhledem k tomu, že v oblasti letectví funguje poměrně malý trh s palivy, pro který je výroba obnovitelných paliv nákladnější než u jiných druhů dopravy, a jak je výše uvedeno, je zde vysoce konkurenční a integrovaný unijní trh letecké dopravy, přistoupil unijní normotvůrce k přijetí nařízení (EU) 2023/2405. Obecný regulační rámec představován směrnicí RED tak byl doplněn specifickými opatřeními pro leteckou dopravu, která by účinně podpořila zavádění udržitelných leteckých paliv. Toto nařízení tak řeší specifické potřeby a požadavky unijního trhu letecké dopravy a přispívá k podpoře udržitelných leteckých paliv. V nejobecnější rovině lze poukázat na 2 klíčové cíle nařízení (EU) 2023/2405, a to

a) nastolit rovné podmínky pro používání leteckých paliv a zabránit takovým praktikám doplňování paliva, které narušují hospodářskou soutěž mezi provozovateli letadel nebo v této soutěži znevýhodňují některá unijní letiště oproti jiným, a b) zavádět stále vyšší podíly udržitelných leteckých paliv, aniž by to mělo nežádoucí dopady na konkurenceschopnost odvětví letecké dopravy Evropské unie. Tyto primární cíle Evropské unie pak směřují k tomu, aby a) byly na letiště v Evropské unii dodávány jednotné minimální podíly udržitelných leteckých paliv, které se budou postupně zvyšovat, a budou přitom počítat též se zvyšujícím se množstvím syntetických leteckých paliv, jež mají zvlášť vysoký dekarbonizační potenciál, b) v důsledku zvýšení nákladů na letecké palivo nemohlo docházet k rozšíření praktik převážení paliva (tzv. „fuel tankering“), neboť tyto praktiky podkopávají snahy Evropské unie o snižování environmentálního dopadu dopravy (zvýšená hmotnost letadla u takovýchto praktik zvyšuje spotřebu paliva a související emise) a ohrožují rovné podmínky mezi provozovateli letadel a mezi letišti v Evropské unii, a c) řídící orgány vybraných letišť v Evropské unii přijaly nezbytná opatření k usnadnění přístupu provozovatelů letadel k leteckým palivům obsahujícím udržitelná letecká paliva (ať tedy nevznikají překážky používání udržitelných leteckých paliv). Nařízení (EU) 2023/2405 ukládá povinnosti a) provozovatelům letadel, b) řídícím orgánům letišť a c) dodavatelům leteckého paliva a (mimo jiné) požaduje, aby každý členský stát Evropské unie určil příslušný orgán nebo orgány odpovědné za vymáhání povinností uložených uvedeným subjektům a za ukládání pokut za jejich nesplnění. Provozovatelé letadel mají podle nařízení (EU) 2023/2405 především a) povinnost čerpat každoročně letecké palivo v předepsaném minimálním rozsahu na vybraných letištích Evropské unie (vizte článek 5) a b) vykazovací povinnost vůči příslušnému orgánu a Agentuře Evropské unie pro bezpečnost letectví (vizte článek 8). Řídící orgány letiště (v případě České republiky v době zpracování této důvodové zprávy spadá do působnosti nařízení (EU) 2023/2405 toliko letiště Praha-Ruzyně) mají podle tohoto nařízení především povinnost usnadnit provozovatelům letadel přístup k udržitelným leteckým palivům (vizte článek 6). Dodavatelé leteckých paliv pak mají především povinnost a) zajistit, aby jimi dodávané palivo na každém letišti v Evropské unii obsahovalo předepsaný minimální podíl udržitelných leteckých paliv, včetně paliv syntetických (vizte článek 4) a b) vykazovací povinnost vůči příslušnému orgánu a Agentuře Evropské unie pro bezpečnost letectví prostřednictvím zvláštní unijní databáze (vizte článek 10).

Ustanovení nařízení (EU) 2023/2405 upravující shora uvedené povinnosti se použijí od 1. ledna 2025. Nicméně povinnost členských států určit příslušný orgán nebo orgány, stejně jako uložit sankce za porušení tohoto nařízení nastoupila již dnem 1. ledna 2024. V tomto ohledu je dlužno podotknout, že implementační lhůta nařízení (EU) 2023/2405 byla nastavena na pouhé 2 měsíce. Stávající vnitrostátní právní úprava nestanoví, který orgán je příslušným orgánem (případně které orgány jsou příslušnými) podle nařízení (EU) 2023/2405, ani nepočítá s postihováním porušení shora uvedených povinností provozovatelů letadel, řídících orgánů letišť a dodavatelů leteckého paliva vyplývajících z tohoto nařízení. S ohledem na novou unijní úpravu obsaženou v nařízení (EU) 2023/2405 je tedy nezbytné přistoupit k doplnění zákonné úpravy.

A.1.2. Změny zákona o rejstříku trestů Novelou zákona o rejstříku trestů vyhlášenou ve Sbírce zákonů pod číslem 427/2023 Sb.

dojde s účinností od 1. ledna 2025 ke zrušení stávajícího Rejstříku trestů jako samostatné organizační složky státu a převedení kompetence vést evidence odsouzení, jiných skutečností významných pro trestní řízení a vybraných přestupků a poskytovat informace z těchto evidencí na Ministerstvo spravedlnosti. S touto změnou souvisí i změna terminologie užívané zákonem o rejstříku trestů, kdy se například slova „evidence Rejstříku trestů“ nahrazují slovy „rejstřík trestů“ a slova „výpis z evidence Rejstříku trestů“ se nahrazují slovy „výpis z rejstříku trestů“. Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o civilním letectví“) uvedená nahrazovaná slovní spojení v řadě svých ustanovení používá a je tak vhodné je nahradit slovními spojeními užívanými novou právní úpravou obsaženou v zákoně o rejstříku trestů. Zároveň zákon o civilním letectví nereflektuje novou úpravu obsaženou v zákoně o rejstříku trestů (ve znění jeho shora zmíněné novely), podle níž (mimo jiné) náležitosti žádosti o vydání výpisu z rejstříku trestů a způsob jejího podání stanovuje § 16a uvedeného zákona. Zákon o civilním letectví tak obsahuje (již nadbytečně) speciální právní úpravu způsobu předávání žádostí o vydání výpisu z rejstříku trestů a výpisu z rejstříku trestů, což je třeba napravit. Stávající právní úprava též nezohledňuje tzv. brexitovou dohodu upravující mj. možnosti výměny informací mezi evidencí trestů členských států Evropské unie a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. K tomuto zohlednění je třeba přistoupit (a rozšířit tak možnost prokazování bezúhonnosti prostřednictvím přílohy k výpisu z rejstříku trestů také na jeho státní příslušníky), a to v zájmu postupného sjednocování znění ustanovení o prokazování bezúhonnosti.

A.2. Zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen Současná právní úprava ve shora uvedených oblastech nemá zvláštní dopady z hlediska zákazu diskriminace ani na rovnost žen a mužů.

B) Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen B.1. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy B.1.1. Zajištění implementace nařízení (EU) 2023/2405 Předně je třeba uvést, že otázka určení příslušného orgánu (respektive příslušných orgánů)

podle nařízení (EU) 2023/2405 je již od samého počátku přijetí hlavní gesce k nařízení ze strany Ministerstva dopravy předmětem kompetenčního sporu mezi předkladatelem návrhu zákona a Ministerstvem průmyslu a obchodu, případně též (i když v menší míře) Ministerstvem životního prostředí.

Ministerstvo dopravy se od počátku aktivně hlásí k zajištění působnosti příslušného orgánu, pokud jde o kontrolu stanovených povinností a vymáhání jejich plnění ve vztahu ke dvěma ze tří nařízením (EU) 2023/2405 regulovaných subjektů, jimiž jsou a) provozovatelé letadel a b) řídící orgány letišť. Odmítá nicméně převzít působnost příslušného orgánu, pokud jde o kontrolu stanovených povinností a vymáhání jejich plnění ve vztahu k dodavatelům leteckého paliva. Je přesvědčeno, že působnost v této rovině musí být převzata jiným resortem, a to nejvhodněji právě Ministerstvem průmyslu a obchodu. Důvody, pro něž by měla být dle předkladatele návrhu zákona kompetence ke kontrole plnění povinností dodavatelů leteckých paliv stanovených nařízením (EU) 2023/2405 a jejich vymáhání převzata orgánem v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, jsou stručně následující. I. Kompetenční zákon Podle § 13 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, je Ministerstvo průmyslu a obchodu mimo jiné ústředním orgánem státní správy pro a) tvorbu surovinové politiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, energetiku a pro těžbu, úpravu a zušlechťování ropy a zemního plynu, tuhých paliv, rud a nerud a b) průmysl chemický a zpracování ropy. Regulace požadavků na kvalitu a složení pohonných hmot či paliv a dodávání udržitelných paliv z hlediska ochrany ovzduší a klimatu nesouvisí s působností resortu dopravy. II. Jiné relevantní právní předpisy upravující dotčenou materii Materie upravovaná nařízením (EU) 2023/2405 není v současnosti ani okrajově upravena zákonem o civilním letectví. Tento zákon problematiku paliv a jejich složení, výroby nebo dodávání vůbec neupravuje. Ministerstvo dopravy ani Úřad pro civilní letectví potažmo v této oblasti nevykonávají kontrolu a neprojednávají ani odpovídající přestupky. Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, upravuje mimo jiné (vizte jeho § 1) požadavky na složení a jakost pohonných hmot určených k pohonu silničních a zvláštních vozidel, sledování a monitorování složení a jakosti těchto pohonných hmot, jejich prodej a výdej a registraci jejich distributorů. Tento právní předpis je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Působnost k výkonu kontroly a vymáhání pokut uložených za porušení dotčených povinností vykonávají primárně Česká obchodní inspekce, Ministerstvo průmyslu a obchodu a celní úřady. Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o podporovaných zdrojích energie“) upravuje práva a povinnosti osob dodávajících pohonné hmoty a elektřinu pro dopravní účely a působnost orgánů veřejné správy při zajištění naplnění cílů ve využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy (vizte § 1 odst. 1 písm. g)). Ve svém § 2 pak tento zákon rovněž definuje jednotlivé složky biopaliv, jimiž jsou i letecká biopaliva. Ve svém § 47d tento zákon dále upravuje povinnost zajistit minimální množství biometanu v dopravě, v § 47e povinnost zajistit v dopravě minimální množství elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje energie a v § 47f možnosti alternativního plnění minimálního podílu energie z obnovitelného zdroje v pohonných hmotách nebo elektřině dodávaných pro dopravní účely. Tento právní předpis je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Působnost k výkonu kontroly a vymáhání pokut uložených za porušení dotčených povinností vykonává Státní energetická inspekce. Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, pak ve svém § 16 odst. 1 písm. o) upravuje například působnost Ministerstva průmyslu a obchodu k provádění výpočtu podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie včetně vypracování všech souvisejících informací a jejich předkládání Evropské komisi. Tento právní předpis je rovněž v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Dlužno podotknout, že problematiku udržitelných paliv a kontroly jejich obsahu upravuje i zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Například ustanovení § 19f odst. 1 tohoto zákona upravuje povinnost dodavatele motorového benzinu nebo motorové nafty zajistit pro dopravní účely minimální množství pokročilých biopaliv v těchto pohonných hmotách. Tento zákon rovněž upravuje kritéria udržitelnosti biopaliv (vizte § 21), včetně mezních hodnot emisí pro jednotlivá paliva (vizte přílohu č. 10). Tento právní předpis je v gesci Ministerstva životního prostředí. Působnost k výkonu kontroly a vymáhání pokut uložených za porušení dotčených povinností primárně vykonávají celní úřady. III. Působnost ve vztahu k související unijní právní úpravě Jak již bylo uvedeno výše, na unijní úrovni je právním základem v oblasti podpory využívání obnovitelných zdrojů energie směrnice RED a její změny, včetně změn recentně přijatých směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 ze dne 18. října 2023, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001, nařízení (EU) 2018/1999 a směrnice 98/70/ES, pokud jde o podporu energie z obnovitelných zdrojů, a zrušuje směrnice Rady (EU) 2015/652 (dále jen „směrnice RED III“). Tyto unijní právní předpisy obsahují povinnosti členských států Evropské unie dosáhnout stanoveného podílu energie z obnovitelných zdrojů a snížení intenzity emisí skleníkových plynů v odvětví dopravy, a to včetně oblasti letecké dopravy. Hlavním gestorem těchto směrnic je Ministerstvo průmyslu a obchodu, které v současné době připravuje transpozici směrnice RED III do vnitrostátního právního řádu. Transpozice směrnice RED přitom dosud nebyla prováděna změnou jakéhokoliv právního předpisu v gesci Ministerstva dopravy a v této souvislosti nebyla ani přiznána žádná kompetence některému orgánu v jeho působnosti. O záměru změnit tento přístup doposud nebylo Ministerstvo dopravy informováno. Naopak klíčovým vnitrostátním transpozičním předpisem směrnice RED je výše zmiňovaný zákon o podporovaných zdrojích energie, jenž je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu a dle něhož působnost k výkonu kontroly a vymáhání pokut vykonává Státní energetická inspekce. Nařízení (EU) 2023/2405 je zvláštním právním předpisem (lex specialis) ke směrnici RED a je s touto směrnicí velmi úzce provázáno. Jeho text obsahuje dokonce 37 odkazů na směrnici RED zahrnujících mimo jiné odkaz na samotnou definici leteckých biopaliv a dodavatele leteckých paliv. Nařízení (EU) 2023/2405 rovněž předpokládá vykazovací povinnost dodavatelů leteckého paliva prostřednictvím unijní databáze (vizte jeho článek 10), která se netýká pouze leteckých paliv, nicméně má umožnit „sledování kapalných a plynných obnovitelných paliv a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku“ obecně. Uvedená databáze je zřízena právě směrnicí RED III. Kontrola údajů zapisovaných do databáze (včetně údajů týkajících se leteckých paliv) má být zajišťována v souladu s pravidly stanovenými směrnicí RED III. Do této databáze má mít přístup příslušný orgán dle článku 11 nařízení (EU) 2023/2405, který má na základě údajů vložených dodavateli leteckých paliv případně ukládat sankce za nesplnění jejich povinností vyplývajících z tohoto nařízení. IV. Působnost vůči dodavatelům paliv v dopravě Výše zmiňované zákony v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu dopadají i na dodavatele paliv v oblasti dopravy a orgány v působnosti tohoto ministerstva vykonávají vůči těmto subjektům svou působnost. Letecká paliva jsou nepochybně druhem pohonné hmoty a svojí podstatou se od ostatních pohonných hmot neliší. Podle dostupných informací jsou 4 z 5 dodavatelů leteckých paliv na Letišti Praha-Ruzyně zároveň dodavateli jiných než leteckých pohonných hmot. V praxi tak dodavatelé leteckých paliv netvoří zvláštní vymezenou skupinu subjektů specializujících se pouze na oblast letectví, přičemž se již v současnosti řídí právními předpisy upravujícími jejich povinnosti související se složením či kvalitou jimi dodávaných pohonných hmot.

Předkladatel návrhu zákona je přesvědčen, že nejvhodnějším orgánem pro kontrolu a vymáhání povinností dodavatelů paliv stanovených nařízením (EU) 2023/2405 je orgán v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, konkrétně pak Státní energetická inspekce. Pro zakotvení jeho kompetencí se přitom jako nejvhodnější jeví zákon o podporovaných zdrojích energie. Navrhuje se proto implementační legislativní opatření ve vztahu k nařízení (EU) 2023/2405 provést jednak prostřednictvím změny zákona o civilním letectví (ve vztahu k provozovatelům letadel a provozovatelům letišť) a jednak prostřednictvím změny zákona o podporovaných zdrojích energie (ve vztahu k dodavatelům leteckých paliv). Implementační opatření ve vztahu k nařízení (EU) 2023/2405 budou spočívat v

a) zakotvení kompetence Úřadu pro civilní letectví k výkonu působnosti příslušného orgánu podle tohoto nařízení ve vztahu k leteckým dopravcům a provozovatelům letecké činnosti jiné, než je obchodní letecká doprava, a provozovatelům letišť, a to do zákona o civilním letectví,

b) zakotvení kompetence Úřadu pro civilní letectví ke zpracovávání (v součinnosti se Státní energetickou inspekcí) a zveřejňování zprávy o použití příjmů z pokut podle tohoto nařízení, a to do zákona o civilním letectví,

c) zakotvení kompetence Státní energetické inspekce k výkonu působnosti příslušného orgánu podle tohoto nařízení ve vztahu k dodavatelům leteckých paliv, a to do zákona o podporovaných zdrojích energie,

d) doplnění příslušných skutkových podstat přestupků za účelem zajistit vymáhání povinností leteckých dopravců, provozovatelů leteckých činností jiných, než je obchodní letecká doprava, provozovatelů letiště a dodavatelů leteckých paliv a na ně navázaných sankcí,

e) zakotvení speciální právní úpravy ve vztahu k obecné právní úpravě obsažené v zákoně č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o přestupcích“) v zájmu naplnění zvláštních požadavků nařízení (EU) 2023/2405 a

f) stanovení správního orgánu příslušného k přijetí oznámení a vyřízení žádostí vybraných subjektů o použití nařízení (EU) 2023/2405. B.1.2. Reflexe změn zákona o rejstříku trestů

V návaznosti na novelu zákona o rejstříku trestů vyhlášenou ve Sbírce zákonů pod číslem

427/2023 Sb. dochází též k přizpůsobení dotčených ustanovení zákona o civilním letectví nové úpravě obsažené v zákoně o rejstříku trestů. Stejně tak je ustanovení obsažené v zákoně o civilním letectví týkající se prokazování bezúhonnosti přizpůsobeno tzv. brexitové dohodě.

B.2. Zhodnocení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen Na zákaz diskriminace a na rovnost žen a mužů nemá navrhovaná právní úprava žádný dopad.

C) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku Předkládaným návrhem zákona dochází především k zajištění slučitelnosti právního řádu České republiky s právem Evropské unie. Dochází tak zejména k adaptaci právního řádu České republiky na nařízení (EU) 2023/2405. Neprovedení potřebných implementačních opatření by mělo za následek veškerá rizika spojená s neplněním závazků plynoucích České republice z jejího členství v Evropské unii, zejména tedy zahájení procedur podle čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Přijetí navrhované právní úpravy je nezbytné též z důvodu přizpůsobení dotčených ustanovení zákona o civilním letectví změnám zákona o rejstříku trestů.

D) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Nové povinnosti směřující k a) leteckým dopravcům, případně (za jistých podmínek) též k provozovatelům leteckých činností jiných, než je obchodní letecká doprava, b) provozovatelům letišť a c) dodavatelům leteckých paliv vycházejí z platného unijního práva, konkrétně nařízení (EU) 2023/2405, přičemž jsou obsaženy v ustanoveních, která jsou přímo použitelná. Zakotvení sankcí za účelem zajištění jejich vymáhání v souladu s požadavky unijního práva je nezbytné z hlediska zajištění závazků České republiky vyplývajících z členství v Evropské unii.

Lze konstatovat, že navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, jakož i s ustálenou judikaturou Ústavního soudu.

E) Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s právem Evropské unie Cílem návrhu zákona je provedení adaptace vnitrostátního právního řádu České republiky na konkrétní sekundární unijní akt, jímž je nařízení (EU) 2023/2405.

Navrhovaná právní úprava je s nařízením (EU) 2023/2405 v souladu. Ustanovení nařízení (EU) 2023/2405 upravující shora uvedené povinnosti provozovatelů letadel, řídících orgánů letišť a dodavatelů leteckého paliva jsou přímo použitelná a použijí se od 1. ledna 2025. Nicméně povinnost členských států Evropské unie určit příslušný orgán nebo orgány, stejně jako uložit sankce za porušení tohoto nařízení nastoupila již dnem 1. ledna 2024. V tomto ohledu byla implementační lhůta nařízení (EU) 2023/2405 nastavena na pouhé 2 měsíce, což lze v případě potřeby přípravy a projednání implementačního návrhu zákona označit za lhůtu absurdně krátkou. Česká republika je tedy aktuálně v prodlení s plněním svých závazků plynoucích z nařízení (EU) 2023/2405. Vyjma skutečnosti týkající se zpoždění při jeho přijímání je předkládaný návrh zákona plně v souladu s právem Evropské unie, judikaturou Soudního dvora Evropské unie i obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

F) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, včetně zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod F.1. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána Navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Problematika dodávání udržitelných leteckých paliv, usnadňování přístupu k těmto palivům na vybraných letištích Evropské unie a čerpání paliv na těchto letištích doposud není regulována mezinárodními smlouvami, byť je ambicí Evropské unie „v celosvětovém měřítku zaujmout vedoucí postavení při přechodu na používání udržitelných leteckých paliv, zapojit se do mezinárodních jednání s cílem harmonizovat definice a normy pro udržitelná letecká paliva a podporovat mezinárodní sbližování pravidel týkajících se výroby, používání a čerpání udržitelných leteckých paliv“ (vizte bod 12 preambule nařízení (EU) 2023/2405). F.2. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod Obsah navrhované právní úpravy byl posouzen z hlediska slučitelnosti s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a byla identifikována navrhovaná ustanovení, o nichž lze uvažovat jako o ustanoveních, jichž se dotýká právní úprava obsažená v Úmluvě. Jako relevantní se jeví posouzení slučitelnosti navrhovaných ustanovení s právem na ochranu majetku ve smyslu Protokolu č. 1 Úmluvy a zásadou uložení trestu jen na základě zákona ve smyslu čl. 7 Úmluvy.

Právo na ochranu majetku (Protokol č. 1 Úmluvy) Protokol č. 1 Úmluvy stanoví, že každá fyzická nebo právnická osoba má právo pokojně užívat svůj majetek. Nikdo nemůže být zbaven svého majetku s výjimkou veřejného zájmu a za podmínek, které stanoví zákon a obecné zásady mezinárodního práva (čl. 1 odst. 1). To nebrání právu států přijímat zákony, které považují za nezbytné, aby upravily užívání majetku v souladu s obecným zájmem a zajistily placení daní a jiných poplatků nebo pokut (čl. 1 odst. 2). Návrh zákona rozšiřuje okruh přestupků a stanoví sazby pokut, které se za jejich spáchání mohou uložit nebo uloží. Jde o přestupky, jejichž skutkové podstaty jsou konstruovány tak, aby postihovaly porušení nových povinností zakotvených v nařízení (EU) 2023/2405. Ve vazbě na nové přestupky jsou zároveň stanoveny sankce, a to jednak a) sankce zapadající do již zavedeného systému úpravy správního trestání, kdy je za porušení příslušné povinnosti možno uložit sankci vymezenou horní hranicí sazeb pokut (případně též jejich dolní hranicí), tak b) sankce konstruované tak, aby zohledňovaly zvláštní požadavky vyplývající z unijního práva. Výše sankcí odpovídá typové závažnosti jednání, která naplňují skutkové podstaty jednotlivých přestupků. Návrh zákona tak ctí zásadu přiměřenosti a je v tomto ohledu v souladu s článkem 1 odst. 1 a 2 Protokolu č. 1 Úmluvy. Zásada uložení trestu jen na základě zákona (čl. 7 Úmluvy) Článek 7 odst. 1 Úmluvy stanoví, že nikdo nesmí být odsouzen za jednání nebo opomenutí, které v době, kdy bylo spácháno, nebylo podle vnitrostátního nebo mezinárodního práva trestným činem. Rovněž nesmí být uložen trest přísnější, než jaký bylo možno uložit v době spáchání trestného činu. Podle článku 7 odst. 2 Úmluvy tento článek nebrání souzení a potrestání osoby za jednání nebo opomenutí, které v době, kdy bylo spácháno, bylo trestné podle obecných právních zásad uznávaných civilizovanými národy. Při vědomí toho, že pro účely posouzení souladu návrhu zákona s Úmluvou lze nahlížet na přestupky jako na trestné činy, lze konstatovat, že nově formulované přestupky naplňují zásadu nullum crimen sine lege a nulla poena sine lege vtělenou do článku 7 Úmluvy. Přestupky jsou formulovány jasným způsobem, takže adresát normy z ní může seznat, jaké konání či opomenutí způsobuje jeho deliktní odpovědnost, a působí do budoucna, nikoliv retroaktivně. I z tohoto pohledu je tedy návrh zákona v souladu s Úmluvou.

G) Zhodnocení předpokládaného hospodářského a finančního dopadu navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, a dopadů na životní prostředí G.1. Dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty V návaznosti na nově navrhovanou (zejména implementační) právní úpravu naroste rozsah agendy vykonávané v působnosti Úřadu pro civilní letectví a Státní energetické inspekce, a to v souvislosti s výkonem kontroly plnění nových povinností obsažených v nařízení (EU) 2023/2405 a na tuto kontrolu navazujícím vedením řízení o řadě přestupků nově zakotvených do zákona o civilním letectví a zákona a o podporovaných zdrojích energie.

K dalšímu navýšení dosud vykonávané agendy (již pouze) na straně Úřadu pro civilní letectví dojde v souvislosti s a) vedením správního řízení o žádosti provozovatele letiště o tom, že se na něj při provozování letiště nařízení (EU) 2023/2405, které by se jinak nepoužilo, použije, a b) vedením správního řízení o žádosti leteckého dopravce provozujícího obchodní leteckou dopravu o udělení výjimky z plnění povinnosti načerpat stanovené minimální roční množství leteckého paliva na stanoveném letišti podle nařízení (EU) 2023/2405. Ministerstvo dopravy předpokládá, že Úřad pro civilní letectví i Státní energetická inspekce shora uvedenou zvýšenou míru úřední činnosti budou schopny pokrýt ze svých dosavadních personálních a rozpočtových zdrojů. Neočekává se proto v této souvislosti negativní dopad na státní rozpočet. Příjmy nově plynoucí do státního rozpočtu lze očekávat v souvislosti s ukládáním pokut za porušení povinností leteckých dopravců, provozovatelů leteckých činností jiných, než je obchodní letecká doprava, provozovatelů letišť a dodavatelů leteckých paliv. V tomto ohledu se tak očekává mírně pozitivní dopad do státního rozpočtu. Je nicméně třeba doplnit, že příjmy z těchto pokut by měly být v souladu s nařízením (EU) 2023/2405 (vizte jeho čl. 12 odst. 10) použity ke stanovenému účelu, konkrétně na financování a) výzkumu a inovací v oblasti udržitelných leteckých paliv vymezených uvedeným nařízením, b) výroby těchto paliv a c) překlenování cenových rozdílů mezi těmito palivy a leteckými palivy vyrobenými z fosilních neobnovitelných zdrojů uhlovodíkových paliv. Dopad na rozpočty územních samosprávných celků se nepředpokládá.

G.2. Dopad na podnikatelské prostředí Nově navržená právní úprava dopadá na a) letecké dopravce (za jistých okolností též na provozovatele leteckých činností jiných, než je obchodní letecká doprava), b) provozovatele letišť spadajících do působnosti nařízení (EU) 2023/2405 (v případě České republiky v době zpracování této důvodové zprávy spadá do působnosti tohoto nařízení toliko provozovatel letiště Praha- Ruzyně) a c) dodavatele leteckých paliv dodávající letecká paliva na uvedená letiště. Těmto subjektům jsou na úrovni unijního práva ukládány nové povinnosti, přičemž návrh zákona přináší nástroje na jejich kontrolu a vymáhání (v podobě konstrukce odpovídajících skutkových podstat přestupků a sankcí za jejich spáchání).

Letecké dopravce (případně provozovatele leteckých činností jiných, než je obchodní letecká doprava) nepochybně zatíží plnění nově stanovených povinností, zejména povinnosti čerpat letecká paliva na stanovených letištích, která budou obsahovat postupně se zvyšující podíl udržitelných leteckých paliv, včetně syntetických leteckých paliv. Vzhledem ke skutečnosti, že cena udržitelných leteckých paliv se pohybuje zhruba ve výši pěti až šestinásobku ceny fosilního paliva, projeví se plnění dotčených povinností v podstatném nárůstu nákladů těchto subjektů na výkon uvedených činností. Tyto dopady budou nicméně zmírněny možností provozovatelů letadel nárokovat výhody plynoucí z používání udržitelných leteckých paliv v rámci systému pro snižování emisí skleníkových plynů, včetně přidělení bezplatných povolenek za používání udržitelných leteckých paliv, jejichž účelem je právě pokrytí (stále velmi významného) cenového rozdílu mezi těmito novými palivy a stávajícím fosilním kerosinem. Plnění nových povinností vyplývajících z nařízení (EU) 2023/2405 bude mít dopad též na provozní a plánovací systémy uvedených adresátů. Tyto subjekty budou dále zatíženy povinností poskytovat potřebnou součinnost provozovateli dotčeného letiště a notifikační povinností vůči Úřadu pro civilní letectví a Agentuře Evropské unie pro bezpečnost civilního letectví (toto, spíše administrativní, zatížení nicméně již bude výrazně nižší). Provozovatelé vybraných letišť budou v souvislosti s plněním nových povinností stanovených nařízením (EU) 2023/2405 muset přijímat nezbytná opatření k zajištění dostatečného přístupu leteckých dopravců nebo provozovatelů letecké činnosti jiné, než je obchodní letecká doprava, k leteckým palivům obsahujícím stanovený minimální podíl udržitelných leteckých paliv, včetně syntetických paliv, což si může vyžádat vynaložení zvýšených nákladů. V delším časovém období pak lze očekávat nutnost vynakládat z jejich strany zvýšené náklady také v souvislosti s nezbytnými investicemi do letištní infrastruktury vynaloženými v zájmu podpory a zajištění přístupu k vodíku a elektřině primárně používané k pohonu letadla. Další zatížení těchto subjektů bude spojeno s plněním povinnosti zpracovávat předepsanou zprávu či povinnosti poskytování součinnosti Úřadu pro civilní letectví. Nová unijní úprava bude mít dopad též pro výrobce leteckých paliv, u nichž lze předpokládat nutné investice do výrobní kapacity, což bude mít vliv na cenu leteckých paliv pro jejich dodavatele. Dodavatelé leteckých paliv budou muset na vybraná letiště dodávat pouze letecká paliva obsahující minimální podíl udržitelných leteckých paliv nebo syntetických paliv, poskytovat vybrané údaje leteckým dopravcům (případně též provozovatelům letecké činnosti jiné, než je obchodní letecká doprava) a Státní energetické inspekci, předávat určité údaje do unijní databáze a poskytovat potřebnou součinnost (Státní energetické inspekci a provozovateli dotčeného letiště). Veškeré požadavky kladené na uvedené skupiny podnikatelů vyplývají přímo z práva Evropské unie, tedy nikoliv z navrhované vnitrostátní implementační právní úpravy, která zajistí pouze kontrolu a vymáhání příslušných unijních povinností. Nezbývá tak nic jiného než reagovat na předmětné nařízení přijetím příslušných adaptačních opatření ve vnitrostátním právu. Nová unijní právní úprava a na ní navazující právní úprava vnitrostátní by na druhé straně měla směřovat nejen k využívání udržitelných leteckých paliv (s vysokým dekarbonizačním potenciálem) a tím i postupnému snižování emisí CO2 z letecké dopravy, ale též k a) zajištění rovných podmínek na trhu letecké dopravy a na trhu s leteckými palivy, b) vytvoření konkurenceschopného trhu s udržitelnými leteckými palivy (zvýšení produkce a dodávek udržitelných leteckých paliv za konkurenceschopné náklady), c) optimalizaci stávající výrobní kapacity a rozvoji nových závodů na výrobu udržitelných leteckých paliv v Evropské unii a d) snížení výrobních nákladů na udržitelná letecká paliva prostřednictvím úspor z většího rozsahu jejich výroby a šíření zkušeností z této výroby.

G.3. Dopad na životní prostředí Nařízení (EU) 2023/2405 stanoví harmonizovaná pravidla pro používání a dodávky udržitelných leteckých paliv a je součástí unijního balíčku „Fit for 55“ coby evropského právního rámce pro klima, jehož hlavním cílem je zajištění klimatické neutrality Evropské unie do roku 2050.

Základem tohoto evropského právního rámce pro oblast podpory využívání obnovitelných zdrojů energie je směrnice RED (a její změny), která obsahuje povinnost členských států Evropské unie dosáhnout stanoveného podílu energie z obnovitelných zdrojů a snížit intenzitu emisí skleníkových plynů v odvětví dopravy, a to včetně oblasti letecké dopravy. Nařízení (EU) 2023/2405 je přitom zvláštním právním předpisem (lex specialis) k směrnici RED, je s touto směrnicí velmi úzce provázáno a přináší další opatření směřující k postupnému dosažení shora popsaného cíle. Jak bylo uvedeno výše, nařízení (EU) 2023/2405 směřuje k zavedení rovných podmínek pro používání leteckých paliv a zavádění stále vyšších podílů udržitelných leteckých paliv

Implementační opatření ve vztahu k tomuto nařízení obsažená v návrhu zákona, která

zajistí efektivní vymáhání nových povinností leteckých dopravců (resp. provozovatelů leteckých činností jiných, než je obchodní letecká doprava), provozovatelů letišť a dodavatelů leteckých paliv, tak ve svém důsledku přispějí k postupnému snížení negativních dopadů spojených s provozováním letecké dopravy na životní prostředí a postupnému naplnění cíle sledovaného směrnicí RED. S ohledem na shora uvedené se předpokládá, že navržená právní úprava ve spojení s dotčenou unijní právní úpravou vyvolá pozitivní dopady na životní prostředí.

G.4. Sociální dopady Navržená právní úprava nevyvolá žádné sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel.

H) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů Navržená právní úprava neupravuje nakládání s osobními údaji a ochrany soukromí a osobních údajů se bezprostředně nedotýká. Riziko zneužití osobních údajů nebo nechtěných zásahů do soukromí v souvislosti s nově navrženou právní úpravou nebylo identifikováno.

I) Zhodnocení korupčních rizik Předkladatel návrhu zákona má za to, že míra korupčních rizik je při zohlednění obsahu navržené právní úpravy a aplikaci obecných právních předpisů nízká. Jádrem návrhu zákona je přijetí nezbytných implementačních opatření vůči nařízení (EU) 2023/2405, přičemž jde o typická implementační ustanovení spočívající ve vymezení působnosti správních orgánů navazující na přímo použitelný předpis Evropské unie a stanovení sankcí za jeho porušení. I dílčí pravidla zakládající odchylky od zákona o přestupcích reagují na zvláštní požadavky unijního práva a nezakládají zvýšená korupční rizika.

J) Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu Navržená právní úprava nevyvolá žádné dopady na bezpečnost nebo obranu státu.

K) Zhodnocení dopadů na rodiny Navržená právní úprava nevyvolá žádné dopady na rodiny, integritu či stabilitu rodiny, rodinnou harmonii, rovnováhu mezi prací a rodinou ani na mezigenerační a širší příbuzenské vztahy.

L) Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky Navržená právní úprava nevyvolá žádné dopady na územní samosprávné celky ani jiné územními dopady.

M) Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy Navržená právní úprava se bezprostředně zásad pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy nedotýká a není s nimi v rozporu.