zákon č. 1/2005 Sb.

K čl. I:

K bodu 1

V návaznosti na objem výdajů převedených ze zrušených okresních úřadů a z Ministerstva zdravotnictví do působnosti krajů v rámci II. fáze reformy veřejné správy a na převod dalších výdajů daných usnesením vlády č. 237/2003 je zvyšován procentní podíl krajů na výnosech sdílených daní z 3,1 % na 15,06 %, aby tak byla zajištěna odpovídající schopnost samofinancování převzatých působností.

K bodu 2

Dosavadní podíl Státního fondu dopravní infrastruktury na výnosu spotřební daně z minerálních olejů se v důsledku přenosu působností tohoto fondu na úseku financování, správy a údržby silnic II. a III. třídy a investičních výdajů do působnosti krajů snižuje z původních 20 % na odpovídajících 9,1 %. Bod 2 upravuje rovněž název spotřební daně z minerálních olejů.

K bodu 3

Částky dle první věty odstavce se převádějí jako operace běžného roku. Po posledních převodech, prováděných finančními úřady v období cca od 20. do 27. 12. jsou ještě na účtech příslušných daní zaznamenávány pohyby v podobě plateb došlých od daňových poplatníků. Vzhledem k tomu, že posledními dny roku jsou většinou soboty, neděle nebo svátky, nemohou být došlé platby rozúčtovány mezi jednotlivé příjemce a převedeny na jejich účty. Celkové podíly příjemců na celoročním hrubém výnosu daně k 31.12. jsou tak známy až po skončení roku a v prvních dnech následujícího roku se převádějí na vyrovnávací účty správců daně a současně jsou převáděny příjemcům již jako operace následujícího roku.

K bodu 4

Ustanovení tohoto bodu je dosud součástí zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že se vymyká logice ustanovení připravovaného daňového řádu, je včleňováno do tohoto zákona.

K bodu 5

Toto ustanovení řeší přístup státního rozpočtu a příslušných finančních a celních orgánů k daňovým příjmům vybraným poslední den v roce, které není již možné z časových důvodů ještě tentýž den převést na účty oprávněným příjemcům a zároveň zajistit, aby zákonem stanovené podíly příjemců na výnosech příslušných daní byly dodrženy.

K bodu 6

V návaznosti na objemy kompetencí a zřizovatelských funkcí převedené do působnosti jednotlivých krajů z Ministerstva zdravotnictví a ze zrušených okresních úřadů k 1. 1. 2003 a na převod dalších výdajů daných usnesením vlády č. 383/2004 z některých resortů do působnosti krajů k 1. 1. 2005, jsou krajům nově stanovovány v příloze č. 1 k zákonu procentní podíly na výnosech sdílených daní.

K čl. II:

Vzhledem k navrhované účinnosti zákona od ledna 2005 je třeba v přechodném ustanovení uplatnit působnost § 6 odst. 6 již pro uzavření roku 2004.

K čl. III:

K bodu 1 - § 8 odst. 2 a 3

Podle citovaného ustanovení se upravuje struktura výdajů zajišťovaných krajským úřadem, a to pro školy, předškolní zařízení a školská zařízení zřizované obcí, neboť finanční zabezpečení výdajů škol a školských zařízení zřizovaných krajem přechází do samostatné působnosti. Nově nebude kapitola 333 MŠMT zabezpečovat výdaje na ostatní náklady vyplývající z pracovně právních vztahů a výdaje na učebnice, učební pomůcky a školní potřeby, které se poskytují bezplatně. Tyto výdaje bude nadále u krajských škol zabezpečovat rozpočet kraje v rámci odpovídajícího zvýšení podílu na sdílených daních. U obecních škol bude tyto výdaje nadále zabezpečovat rozpočet obce, která školu zřizuje s tím, že bude úměrně zvýšen příspěvek státního rozpočtu poskytovaný obcím na školství z kapitoly Všeobecná pokladní správa.

Krajskému úřadu se stanoví výslovně povinnost přidělovat finanční prostředky státního rozpočtu na pokusné ověřování a rozvojové programy vyhlášené ministerstvem pro školy a školská zařízení všech zřizovatelů.

K bodu 2- zrušení § 10

Financování soukromých škol a školských zařízení přechází spolu s příslušnými prostředky státního rozpočtu do samostatné působnosti krajů - příslušné kompetence krajského úřadu se proto zrušují.

K bodu 3 - § 11 odst. 1

V souvislosti se změnami v RUD se umožňuje i obecním úřadům obcí s rozšířenou působností požádat krajské úřady o metodickou pomoc při výkonu státní správy ve školství.

K bodu 4 - § 12 odst. 5 písm. a)

Financování církevních škol a školských zařízení přechází spolu s příslušnými prostředky státního rozpočtu do samostatné působnosti krajů – příslušné kompetence Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v této oblasti se proto vypouštějí.

K bodu 5 - § 12 odst. 5 písm. b)

Podle cit. ustanovení se upravují působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy při poskytování finančních prostředků státního rozpočtu, které kraje v přenesené působnosti podle ustanovení § 8 poskytují školám a školským zařízením.

K bodu 6 - § 12 odst. 5 písm. e)

V souvislosti se změnami v RUD se nově vymezuje věcný rozsah normativu, který bude stanovovat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

K bodu 7 § 12 odst. 5 písm. n)

Financování soukromých a církevních škol a školských zařízení přechází spolu s příslušnými prostředky státního rozpočtu do samostatné působnosti krajů, stejně tak je tomu se zúčtováním těchto prostředků - příslušné kompetence Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se proto zrušují.

K bodu 8 - § 12 odst. 5 nové písm. n)

V souvislosti se změnami RUD se přesně dle jejich zřizovatele specifikují školy a školská zařízení, pro něž bude Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanovovat závaznou osnovu a postup vypracování rozborů hospodaření za oblast finančních prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu.

K bodu 9 - § 13b odst. 4

Ustanovení odstavce 4 neumožňuje Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy zařadit do sítě soukromou nebo církevní školu nebo školské zařízení, pokud s jejím zařazením nebude souhlasit kraj, který by jí v případě zařazení do sítě musel poskytovat finanční dotace podle zvláštního právního předpisu. Jedná se tedy o určité právo „veta“ ze strany krajů k zařazení nových soukromých a církevních škol a školských zařízení a tím ke zvýšení výdajů z rozpočtu kraje.

K bodu 10 - § 13b odst. 5

V ustanovení se doplňuje povinnost zasílat uvedeným orgánům rozhodnutí vydaná podle § 13b odst. 3 a 4.

K bodu 11 - § 13b odst. 6

V ustanovení se doplňuje povinnost zasílat uvedeným orgánům rozhodnutí vydaná podle § 13b odst. 3 a 4.

K bodu 12 - § 14 odst. 9

Podle citovaného ustanovení se upravuje struktura výdajů zajišťovaných obcí pro školy, předškolní zařízení a školská zařízení, které tato obec zřizuje. Obec má povinnost nad rámec dosavadních výdajů zabezpečit ještě výdaje na ostatní náklady vyplývající z pracovně právních vztahů a na učebnice, učební pomůcky a školní potřeby, pokud se poskytují bezplatně. Tyto výdaje budou součástí kapitoly VPS a bude o ně zvýšen příspěvek na žáka poskytovaný ze státního rozpočtu podle počtu žáků předškolních zařízení a škol.

K bodu 13 - § 17 odst. 1

Podle cit. ustanovení se upravuje struktura výdajů zajišťovaná krajem v samostatné působnosti pro školy, předškolní zařízení a školská zařízení zřízené krajem. V odst. 1 se ještě jednotlivé výdaje rozčleňují na výdajové úseky s cílem zdůraznit povinnost jejich zabezpečení v rozpočtech krajů. V písmeni b) je pro kraj dána povinnost rozepisovat příslušné finanční prostředky pomocí normativů. Ustanovení má zajistit, aby srovnatelným školám a školským zařízením na území kraje byla zajištěna srovnatelná výchozí základna při sestavování rozpočtu na příslušný kalendářní rok.

K bodu 14 - § 17 odst. 2, 3 a 4

V odst. 2) je vymezeno na základě čeho se normativy stanoví a povinnost je zveřejnit. Doposud bylo stanovení normativů v přenesené působnosti kraje a podrobnější kritéria vymezovaly závazné zásady, které každoročně vydávalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Nyní definuje základní náležitosti normativů pouze tento zákon.

Zdůrazňujeme, že kompetence stanovit krajské normativy je výlučně na kraji v samostatné působnosti. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nebude do této kompetence kraje žádným způsobem zasahovat.

Odstavec 3 stanovuje základní kritérium pro přidělování finančních prostředků školám a školským zařízením zřizovanými kraji, jímž je dítě či žák tak, jak je tomu již nyní, avšak tyto jednotky výkonu byly doposud stanoveny v závazných zásadách ministerstva, což pro výkon samostatné působnosti nestačí a vymezují se tedy tímto zákonem.

Doposud byly jak výkony škol a školských zařízení tak normativní úloha krajů upraveny podzákonnými předpisy. To bylo možné pouze do té doby dokud se jednalo o přenesenou působnost kraje. Jelikož návrh přenáší finanční zabezpečení škol a školských zařízení zřizovaných krajem zcela do samostatné působnosti, je třeba upravit jak jednotku výkonu tak stanovení normativů, které by měly umožnit srovnatelnost této veřejné služby alespoň v rámci jednoho kraje, zákonem. Jelikož pouze ten může samostatnou působnost územních samosprávných celků upravovat.

V odstavci 4 je dána kraji do samostatné působnosti povinnost přidělovat dotaci soukromým a církevním školám, předškolním zařízením a školským zařízením a kontrolovat využití přidělené dotace. Nyní vykonává tuto působnost krajský úřad po linii přenesené působnosti. Rozsah a podmínky poskytování dotace budou stanoveny zvláštním předpisem, obdobně jako je tomu nyní. Vložením nového odstavce 2 se mění označení dosavadních odstavců 2 až 5.

K bodu 15 – zrušení § 17 odst. 8

Ustanovení o možnosti krajů přispívat dalšími finančními prostředky do rozpočtů škol a školských zařízení, které zřizují kraje, se v souvislosti se změnou financování těchto škol stává nadbytečným a ruší se. Kraje budou zajišťovat financování škol a školských zařízení, které zřizují, zcela ze svých příjmů a to, s výjimkou prostředků na pokusné ověřování a rozvojové programy vyhlášené ministerstvem podle §8 odst. 3, bez účasti kapitoly 333 MŠMT státního rozpočtu.

K bodu 16 - § 17e odst. 4

Úprava se vztahuje k povinnosti školy předkládat výroční zprávu o hospodaření, pokud škola dostává prostředky z veřejných rozpočtů.

K bodu 17 - § 18 odst. 4

Úprava se týká kompetence České školní inspekce. Jelikož soukromé školy nebudou dostávat dotace v rámci přenesené působnosti podle § 10 zákona, viz. jeho zrušení v bodu 2, je třeba zrušení tohoto ustanovení promítnout i v příslušném ustanovení § 18.

K čl. IV:

K bodu 1 – název zákona

V souvislosti s převodem financování soukromých a církevních škol a školských zařízení do samostatné působnosti krajů se navrhuje sjednotit systém jejich financování v tomto zákoně. To vyžaduje změnu názvu zákona, jelikož církevní školy nelze zahrnout pod pojem škol soukromých.

K bodu 2 - § 1 odst. 1

Ustanovení § 1 odst. 1 se mění tak, aby respektovalo přenesení kompetencí ze státu na kraje v oblasti soukromého i církevního školství podle vládou navržených změn v rozpočtovém určení daní podle usnesení vlády č. 383/2004. Dotace soukromým a církevním školám a školským zařízením budou namísto státního rozpočtu zabezpečovat rozpočty krajů.

Změna odkazu reaguje na změnu v § 1 odst. 1, kdy se mění odkaz z rozpočtových pravidel státu na rozpočtová pravidla územních rozpočtů. Odkaz na školský zákon se vypouští, jelikož se mění vymezení kategorie škol a školských zařízení, na které se bude zákon vztahovat.

K bodu 3 - § 2 odst. 1

V ustanovení se promítá přechod kompetence státu v oblasti poskytování dotací církevním a soukromým školám a školským zařízením z ministerstva a krajských úřadů do samostatné působnosti krajů, kromě toho se sjednocuje lhůta pro předkládání žádostí o uzavření smlouvy o poskytnutí dotace se lhůtou pro předložení žádosti o uzavření smlouvy o zvýšení dotace.

K  bodům 4 až 6

V ustanoveních je promítána změna v souvislosti s převodemprostředků na poskytování dotací soukromým a církevním školám a školským zařízením do samostatné působnosti krajů.

K bodu 7 - § 3 odst. 3

V ustanovení se promítá přechod kompetence státu v oblasti poskytování dotací církevním a soukromým školám a školským zařízením z ministerstva a krajských úřadů do samostatné působnosti krajů, kromě toho se sjednocuje lhůta pro uzavření smlouvy o poskytnutí dotace s církevní nebo soukromou školou či školským zařízením nebo jejich zřizovatelem spolu se lhůtou k informování školy či zřizovatele v případě jejího neuzavření.

K bodu 8 - § 4 odst. 1

V ustanoveních je promítána změna v souvislosti s převodemprostředků na poskytování dotací soukromým a církevním školám a školským zařízením do samostatné působnosti krajů. Kromě toho se z kategorie škol a školských zařízení, kde je normativ pro výpočet dotace stanoven ze srovnatelných výdajů školy zřizované krajem, vyčleňují základní školy, které kraj nezřizuje.

K bodu 9 - § 4 odst. 2

Do kategorie škol a školských zařízení, kde je normativ pro výpočet dotace stanoven ze srovnatelných výdajů školy zřizované obcí, se začleňují základní školy, které zřizuje standardně obec nikoli kraj.

K bodu 10 - § 4 odst. 4

V ustanoveních je promítána změna v souvislosti s převodemprostředků na poskytování dotací soukromým a církevním školám a školským zařízením do samostatné působnosti krajů s tím, že zákon musí stanovit pro kraj též formu zveřejnění stanovených normativů, k zajištění srovnatelnosti a objektivity.

K bodům 11 a 12

Mezi ostatní kategorie škol a školských zařízení se systémově zařazují i mateřské školy a školská zařízení, které jinak zřizuje obec. Tím se stává odstavec 6 nadbytečný.

K bodu 13 - § 5

Jelikož se začleňuje financování církevních škol a školských zařízení do návrhu tohoto zákona, sjednocuje toto ustanovení podmínky pro zvýšení dotace a umožňuje nad rámec dosavadní zákonné úpravy získání 100 % dotace pro všechny školy a školská zařízení bez rozdílu druhu či typu v případě splnění podmínek stanovených v odst. 4 a 5. Novým školám a školským zařízením se (stejně jako dosud) umožňuje nárokovat zvýšení dotace až poté, co vykonávají činnost po dobu alespoň 1 školního roku. Kromě toho ustanovení odst. 7 umožňuje škole nebo školskému zařízení nárokovat zvýšení dotace při změně právní formy, což dosud není možné.

K bodu 14 - § 6 odst. 3

V ustanoveních je promítána změna v souvislosti s převodemprostředků na poskytování dotací soukromým a církevním školám a školským zařízením do samostatné působnosti krajů.

K bodu 15 - § 6 odst. 4

Jelikož nárok na 100 % zvýšení dotace všech škol a školských zařízení je podmíněn splněním zákonem stanovených podmínek, které není záhodno ze strany školy či zřizovatele během školního roku měnit, je třeba stanovit, že pomine-li některá z podmínek pro přiznání dotace podle § 5 odst. 4 a 5 má poskytovatel právo dotaci jednostranně snížit.

K  bodům 16 až 20

V ustanoveních je promítána změna v souvislosti s převodemprostředků na poskytování dotací soukromým a církevním školám a školským zařízením do samostatné působnosti krajů. Změna odkazu reaguje na změnu v § 1 odst. 1, kdy se mění odkaz z rozpočtových pravidel státu na rozpočtová pravidla územních rozpočtů.

K článku V:

Ustanovení řeší mimořádný režim pro školní rok 2004/2005, jelikož po nabytí účinnosti zákona uprostřed školního roku není vhodné ani zajistitelné měnit podepsané smlouvy se soukromými školami. Kromě toho je nutné zajistit těmito přechodnými ustanoveními změnu financování církevních škol tak, aby nebyl narušen průběh školního roku.

K čl. VI:

K  bodu 1

Odpovědnost za základní dopravní obslužnost území kraje ve veřejné drážní osobní dopravě se převádí na kraje. Vzhledem k tomu, že nově bude úhrada prokazatelné ztráty vzniklé dopravci plněním závazků veřejné služby za zajišťování základní dopravní obslužnosti území financována z rozpočtu kraje, nebude rozlišován příspěvek státu a kraje. Ministerstvu dopravy zůstává i nadále odpovědnost za zajišťování dopravních potřeb státu ve veřejném zájmu závazky veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě podle § 39 odstavec 1 písmeno b) zákona č. 266/1994 Sb.

K  bodu 2

Zmocnění v prováděcí vyhlášce po prováděné právní úpravě je nadbytečné, neboť o finančních prostředcích na úhradu prokazatelné ztráty rozhoduje kraj.

K  bodu 3

Finanční prostředky na úhradu prokazatelné ztráty vzniklé dopravci plněním závazků veřejné služby za zajišťování základní dopravní obslužnosti území nebudou již poskytovány ze státního rozpočtu, ale v rámci rozpočtového určení daní se stávají součástí jednotlivých krajských rozpočtů.

K  bodu 4

Odpovědnost ve věci základní dopravní obslužnosti ve veřejné drážní osobní dopravě se převádí na kraje a přestává tedy být vykonávána v přenesené působnosti.

K čl. VII:

K  bodu 1

Odpovědnost za základní dopravní obslužnost území kraje ve veřejné linkové dopravě se převádí na kraje. Vzhledem k tomu, že nově bude úhrada prokazatelné ztráty vzniklé dopravci plněním závazků veřejné služby za zajišťování základní dopravní obslužnosti území financována z rozpočtu kraje, nebude rozlišován příspěvek státu a kraje.

K  bodu 2

Nové znění odpovídá převodu kompetencí ve věci financování úhrady prokazatelné ztráty.

K  bodu 3

Finanční prostředky na úhradu prokazatelné ztráty vzniklé dopravci plněním závazků veřejné služby za zajišťování základní dopravní obslužnosti území nebudou již poskytovány ze státního rozpočtu, ale v rámci rozpočtového určení daní se stávají součástí jednotlivých krajských rozpočtů.

K  bodu 4

Zmocnění v prováděcí vyhlášce po prováděné právní úpravě je nadbytečné, neboť o finančních prostředcích na úhradu prokazatelné ztráty rozhoduje kraj.

K  bodu 5

Odpovědnost ve věci základní dopravní obslužnosti ve veřejné linkové dopravě se převádí na kraje a přestává tedy být vykonávána v přenesené působnosti.

K čl. VIII:

Toto ustanovení obsahuje, v návaznosti na část první (tj. zákon o rozpočtovém určení daní) tohoto zákona, nezbytné úpravy lesního zákona. Převod finančních prostředků ze státního rozpočtu do rozpočtu krajů je nutno provázat s povinností krajů poskytovat v zastoupení státu úhrady, náhrady nebo podpory oprávněným osobám. Toto ustanovení stanovuje zásadu, že orgán státní správy, kterému je lesním zákonem svěřena kompetence k příslušnému rozhodnutí nebo úkonu, současně odpovídá i za finanční plnění, které s touto kompetencí souvisí. Všechny finanční prostředky, které nesouvisejí s kompetencí ústředního orgánu státní správy lesů (Ministerstva zemědělství), jsou převáděny do rozpočtu krajů. Proto z rozpočtu krajů budou hrazeny i všechny úhrady, náhrady nebo podpory, které souvisejí s územím kraje bez ohledu na to, zda je rozhodnutí nebo úkon v kompetenci kraje nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností na území příslušného kraje. Obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož kompetenci je příslušné rozhodnutí nebo úkon, musí dát podnět kraji k úhradě příslušných výdajů. Kraj z podnětu obecního úřadu obce s rozšířenou působností uhradí v zastoupení státu příslušné mandatorní výdaje z rozpočtu kraje.

Ministerstvo zemědělství zváží možnost v souladu s § 92 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, v platném znění, vydání směrnice o postupu při poskytování finančních prostředků podle lesního zákona.

K čl. IX:

K bodu 1

Národní knihovna je centrem systému knihoven. V rámci systému vykonává mj. koordinační, odborné, informační, analytické, standardizační, metodické a poradenské činnosti. Do výčtu hlavních funkcí Národní knihovny se navrhuje doplnit funkci celostátní koordinace výkonu regionálních funkcí, včetně vyhodnocení jejich plnění. Tak budou regionální funkce metodicky řízeny z jednoho centra a bude též umožněno jednotné hodnocení jejich výkonu.

K bodu 2

Ustanovení § 11 se týká krajských knihoven. Stanoví mj., že krajská knihovna plní a koordinuje plnění regionálních funkcí vybraných základních knihoven v kraji. Navrhuje se doplnit novou větu, která stanoví povinnost kraje zajistit ze svého rozpočtu plnění regionálních funkcí a jeho koordinaci.

K čl. X :

K bodu 1 - § 28 odst. 2

Ustanovení odst. 2 písm. e) se upřesňuje a rozšiřuje o opatření ke snížení obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě.

K bodu 2 - § 46a

První odstavec stanoví povinnosti krajských úřadů v oblasti ochrany obyvatelstva před přírodním ozářením, a to od povinností zajištění provádění měření a vyhledávání staveb s vyšší úrovní ozáření, přes informování obyvatelstva o výsledcích měření a možnostech řešení problému, přijímání žádostí o poskytnutí dotace, který opatří svým stanoviskem a stanoviskem Úřadu a doručení žádostí MF, až po vykonávání kontroly prováděných opatření spolu s Úřadem a příslušným stavebním úřadem.

Druhý odstavec určuje orgán (tj. MF), který rozhoduje o poskytnutí dotace na zjištění rizika vyplývajícího z přítomnosti radonu a jeho dceřinných produktů ve vnitřním ovzduší staveb a na přijetí prokazatelně zdůvodněných opatření k jeho snížení. Dále stanoví konkrétní věci event. rozsah upravované problematiky pro tvorbu prováděcího předpisu.

Třetí odstavec stanovuje působnost Úřadu v oblasti koordinace a metodického řízení distribuce a sběru detektorů na základě jejichž vyhodnocení jsou nalézány stavby s vyšší úrovní ozáření. Odstavec dále určuje povinnost Úřadu prováděcím předpisem stanovit kritéria podle kterých se bude postupovat při posuzování žádostí o dotace na ozdravná opatření a stanoví spolupráci krajských úřadů a Úřadu při vedení evidence zjištěných objektů překračujících kritéria pro poskytnutí státní dotace.

K bodu 3- § 47 odst. 10

Tento paragraf stanoví zmocnění Úřadu k vydání prováděcího právního předpisu, který provede konkrétně uvedená ustanovení § 46a a zmocnění Ministerstva financí k vydání prováděcího předpisu dle druhého odstavce § 46a.

K čl. XI:

K bodům 1 a 2

Z přílohy č. 2 k zákonu č. 290/2002 Sb., tj. z působnosti státu, je vypouštěna Stálá divadelní scéna Klatovy. Zřizovatelem této scény byl až do konce roku 2002 Okresní úřad Klatovy, šlo o scénu místního významu. Po zrušení okresních úřadů přešla zřizovatelská funkce na stát, který ji nyní předává Plzeňskému kraji se všemi věcmi, právy a závazky (viz navrhované znění § 3).

K čl. XII:

K bodu 1

Do zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, je do § 53 doplňována část věty, která umožní příspěvkovým organizacím hospodařit s finančními prostředky získanými z rozpočtů územních samosprávných celků a státních fondů.

K bodu 2

Je doplňován paragraf, kterým bude Ministerstvo financí zmocněno upravit zvláštním právním předpisem svůj postup při zajištění převodu podílů jednotlivých příjemců na daňových výnosech došlých na účty státního rozpočtu poslední dny rozpočtového roku (viz § 6 odst. 6 navrhovaného zákona).

K čl. XIII:

Podle dosavadní právní úpravy obsažené v zákoně č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, jsou učiněné movité archeologické nálezy obecně ve vlastnictví České republiky. V některých zákonem stanovených případech, např. u majetku státu převáděného obcím podle § 6 zákona č. 172/1992 Sb., a zejména pak v rámci přechodu majetku současně se zřizovatelskými funkcemi k příslušným státním příspěvkovým organizacím – muzeím podle zákonů č. 157/2000 Sb. a č. 290/2002 Sb. mezitím již došlo k převodu nebo přechodu vlastnictví k naprosté většině movitých archeologických nálezů v České republice ze státu na kraje, a to včetně příslušných prostředků státního rozpočtu, popř. na obce. Toliko movité archeologické nálezy učiněné od té doby třeba i krajskými nebo obecními muzei zůstávají i nadále ve vlastnictví České republiky, přestože s nimi tato muzea zpravidla fyzicky již i nakládají, neboť tvoří potenciál pro rozvoj jejich regionálně koncipovaných prehistorických a historických sbírek.

Stanovuje se proto, aby v souladu s úlohou, kterou již převzaly kraje při výkonu veřejné správy na úseku státní památkové péče od okresních úřadů ke dni 1. 1. 2003 právě v oblasti archeologických výzkumů a archeologických nálezů na základě změny zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, provedené zákonem č. 320/2002 Sb., a kterou převzaly i tím, že se staly, až na výjimky (Národní muzeum, Moravské zemské muzeum v Brně, Slezské zemské muzeum v Opavě), zřizovateli všech předtím státních muzeí, jak zmíněno výše – aby movité archeologické nálezy oproti dosavadnímu stavu přecházely primárně do majetku kraje. Výjimku budou tvořit movité archeologické nálezy učiněné při provádění archeologických výzkumů příspěvkovou organizací nebo organizační složkou obce, které budou majetkem této obce, a analogicky též movité archeologické nálezy učiněné při archeologických výzkumech prováděných státní organizací nebo organizační složkou státu, které budou majetkem České republiky, přičemž tyto státní organizace a organizační složky budou mít současně k jimi učiněným movitým archeologickým nálezům příslušnost hospodaření. Stát však zároveň bude mít časově omezenou možnost požádat kraj nebo obec, aby do jeho vlastnictví převedly konkrétní jím vyžádané movité archeologické nálezy, a kraj, resp. obec budou mít povinnost této žádosti vyhovět. Převod by v těchto případech byl úplatný za cenu stanovenou posudkem soudního znalce, při současné náhradě nutných nákladů, které kraji nebo obci v souvislosti s převáděným movitým archeologickým nálezem vznikly (tedy prokazatelných nákladů zejména na jeho ošetření nebo restaurování, dokumentaci a uložení). Uvedený postup by měl státu umožnit získat ve zcela výjimečných případech do svého vlastnictví movitý archeologický nález, na jehož zachování a prezentaci by byl tak intenzivní celospolečenský zájem, že by musel být prezentován jako integrální součást státních sbírek.

Ochrana a uchování movitých archeologických nálezů v rámci sbírek veřejných muzeí, resp. institucí muzejního typu zřízených státem nebo územními samosprávnými celky jsou plně zaručeny zákonem č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů.

Jak uvedeno s odkazy na příslušné právní předpisy výše, návrh váže na změny již provedené s převodem zřizovatelských funkcí, resp. převodem nebo přechodem příslušných muzejních sbírek ze státu na kraje, a to včetně převodu prostředků státního rozpočtu určených na hlavní, to je především sbírkotvornou činnost příslušných příspěvkových organizací muzejního typu zřizovaných krajem, které současně navíc fakticky všechny i provádějí archeologické výzkumy. Návrh sám tedy nepřináší žádné přímé zvýšené nároky na rozpočtové výdaje krajů (dosavadní právní úprava úhrady nákladů spojených s prováděním archeologických výzkumů podle § 22 zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zák. č. 242/1992 Sb., a ukládání movitých archeologických nálezů zpravidla v muzeích zůstávají nedotčeny), popřípadě může jít ojediněle o zvýšené náklady řádově v tisících nebo max. desetitisících korun českých ročně, např. ve spojitosti s provozem skladovacích prostorů, v nichž jsou movité archeologické nálezy v krajských muzeích ukládány. (Bez ohledu na navrhovanou změnu zákona je však třeba do budoucna na úrovni státu i krajů uvažovat o postupném doplňování dosavadních kapacit pro řádné ukládání movitých archeologických nálezů). Vzhledem k tomu, že se nemění obecné podmínky k provádění archeologických výzkumů, návrh neznamená žádné přímé zvýšené nároky ani na rozpočtové výdaje obcí, pokud se obec, resp. jí zřizovaná příspěvková organizace nebo organizační složka muzejního typu sama nerozhodne provádět archeologické výzkumy nad rámec své hlavní činnosti.

Návrh je plně slučitelný se závazky České republiky podle Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy, revidované, č. 143 (č. 99/2000 Sb. m. s.).

K čl. XIV:

Přechodná ustanovení jsou koncipována tak, aby byla zachována kontinuita s dosavadní právní úpravou a zajištěna právní jistota subjektů, jejichž práv a povinností se navrhovaná právní úprava týká.

K čl. XV:

Účinnost zákona je navrhována k 1. lednu 2005 kromě čl. IV a V, které musejí nabýt účinnosti k 1. listopadu 2004 z důvodu zajištění změny financování církevních škol a školských zařízení a poskytnutí možnosti soukromým školám požádat o další zvýšení dotace až na 100 % v případě splnění dalších zákonem stanovených podmínek k 1. lednu 2005.

V Praze dne 7.července 2004

Předseda vlády:

PhDr. Vladimír Š p i d l a v.r.

Místopředseda vlády a ministr financí:

Mgr. Bohuslav S o b o t k a v.r.