zákon č. 1/2024 Sb.

1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Podle nynější právní úpravy platí, že občan musí při prokazování totožnosti při styku se subjektem, který vyžaduje předložení osobního dokladu, předložit fyzicky vyhotovené požadované osobní doklady (např. občanský průkaz, řidičský průkaz, cestovní pas, popř. rodný list). Výše zmíněné doklady jsou veřejnými listinami, a to nejen proto, že jsou takto výslovně označeny v příslušných právních předpisech (občanský průkaz např. § 2 odst. 1 zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech), ale také proto, že jde o veřejné listiny materiálně, tedy jsou listinami vydanými orgány veřejné moci v mezích jejich pravomocí (ustanovení § 567 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku).

Pro oblast veřejné správy je procesní úprava prokazování totožnosti s využitím fyzického průkazu totožnosti upravena v § 36 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Ten stanovuje, že průkazem totožnosti se pro účely správního řádu rozumí doklad, který je veřejnou listinou, v němž je uvedeno jméno a příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě bydliště mimo území České republiky a z něhož je patrná i podoba, popřípadě jiný údaj umožňující správnímu orgánu identifikovat osobu, která doklad předkládá, jako jeho oprávněného držitele. S ohledem na subsidiaritu správního řádu se § 36 odst. 5 správního řádu použije i na právní předpisy regulující výkon působnosti v oblasti veřejné správy na jejích jednotlivých úsecích, které sice upravují povinnost prokázat, ověřit nebo zjistit totožnost osoby, avšak neobsahují způsob, respektive prostředek, jakým se totožnost osoby prokazuje (ať už obecně – vymezením průkazu totožnosti, či konkrétně požadavkem na určitý průkaz totožnosti – např. občanský průkaz).

Mezi nejrozšířenější typy průkazů totožnosti patří občanský průkaz, který zákon o občanských průkazech v § 2 odst. 1 definuje jako „veřejnou listinu, kterou osoba, jíž je občanský průkaz vydán, prokazuje svou totožnost a skutečnosti v ní uvedené“, a dále jako „prostředek umožňující uložení nebo užití dat potřebných pro elektronickou identifikaci a autentizaci držitele občanského průkazu nebo pro jiné elektronické úkony“. Předpokládá se přitom, že právě občanský průkaz bude prvním dokladem zařazeným do aplikace eDoklady (jedná se o pracovní název, uvedeným je myšlena aplikace pro prokazování totožnosti nebo jiných skutečností), u něhož si bude možné obstarat digitální stejnopis.

Pro veřejné listiny obecně platí, že jejich podoba, tj. fyzická („papírová“) nebo elektronická není obecně stanovena. Veřejné listiny mají elektronickou podobu naprosto běžně. Jde zejména o nejrůznější typy rozhodnutí, např. rozsudky soudů nebo rozhodnutí podle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Zákon č. 358/1992 Sb., notářský řád, připouští výslovně elektronickou podobu notářského zápisu, který je rovněž veřejnou listinou (§ 6 notářského řádu) a tuto zvláště upravuje (§ 61a notářského řádu). Veřejnými listinami jsou také výstupy z informačních systémů veřejné správy (§ 9 odst. 2 a 6 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy).

Zatímco jiné veřejné listiny mají elektronickou podobu běžně, vydání výše zmíněných elektronicky možné není nejen v originále, ale ani formou stejnopisu. Zároveň neexistuje možnost, že by občan mohl předložit neověřenou kopii dokumentu či naskenovaný nebo vyfocený průkaz (dokument). Zároveň například u občanského průkazu, cestovního dokladu, zbrojního průkazu či řidičského průkazu není možné předložit ověřenou kopii těchto dokladů (§ 9 zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování) ani elektronický výstup z autorizované konverze (§ 24 odst. 4 písm. b) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů).

V současné právní úpravě nejsou identifikovány prvky diskriminace nebo rozdílného zacházení mezi muži a ženami.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Navrhovaná právní úprava zavádí možnost získat tzv. digitální stejnopis průkazu, který bude sloužit k týmž účelům jako fyzický průkaz, tj. prokazování totožnosti a prokazování skutečností uvedených v průkazu, a bude mít tytéž právní účinky jako prokazování fyzickým průkazem, s výjimkou prokazování totožnosti vůči subjektům, které nejsou orgány veřejné moci a nemají povinnost požadovat prokazování totožnosti předložením průkazu stanovenou právním předpisem – tyto budou na rozdíl od fyzického průkazu oprávněny, nikoliv povinny, digitální stejnopis akceptovat.

Navrhovaná právní úprava je založena na principu dobrovolnosti – každý občan se bude moci rozhodnout, zda digitální stejnopis průkazu bude využívat, anebo zda setrvá u prokazování totožnosti toliko fyzickým průkazem. Ve vztahu k subjektům, které nejsou orgány veřejné moci a subjektům, které nemají povinnost požadovat prokazování totožnosti předložením průkazu stanovenou právním předpisem, platí rovněž princip dobrovolnosti – takový subjekt se bude moci rozhodnout, zda digitální stejnopis akceptuje či nikoliv. V případě, že se takový subjekt rozhodne dobrovolně akceptovat digitální stejnopis, vyrozumí o tom prostřednictvím elektronické aplikace Digitální a informační agenturu.

Digitální stejnopis průkazu nebude možné vydat bez toho, aniž by existoval jeho fyzický originál. Nedochází tedy ke vzniku samostatně existujících digitální průkazů.

Protože digitální stejnopis průkazu bude mít povahu výpisu ze zápisu vedeného v informačním systému veřejné správy (§ 9 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy) o průkazu a jeho obsahu, nebude možné vydat digitální stejnopis průkazu bez toho, aniž by byl o fyzickém průkazu učiněn zápis v informačním systému veřejné správy.

Digitální stejnopis průkazu je určen k prezenčnímu, nikoliv dálkovému prokazování totožnosti. Dálkové prokazování totožnosti není předmětem navrhované právní úpravy a je upraveno již účinnými právními předpisy, zejména zákonem č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci.

Digitální stejnopis průkazu je stejnopisem listinného (hmotného) originálu průkazu – je-li průkaz vydáván v elektronické podobě v originále, navrhovaná právní úprava se na něj nevztahuje.

Navrhovaná právní úprava neobsahuje žádné diskriminační ustanovení ani ustanovení zakládající rozdílné zacházení mezi muži a ženami.

Navrhovaná právní úprava je nezbytná k dalšímu postupu v digitalizaci veřejné správy. Je žádoucí, aby bylo možné prokázat totožnost či právní skutečnost i prostřednictvím mobilní aplikace v prezenčním styku. Navrhovaná právní úprava reflektuje postup elektronizace v soukromém styku, v němž se elektronické nástroje pravidelně používají při prezenčním, nikoliv jen dálkovém jednání. Jako příklad lze uvést elektronické podoby platebních karet v mobilních telefonech nebo využívání QR kódů. Cílem navrhovaného zákona je též, alespoň pokud jde o digitální stejnopisy průkazů, odstranit nesoulad mezi zacházením s různými typy veřejných listin, kdy některé veřejné listiny mohou být vydávány nejen v elektronických stejnopisech, ale též v elektronickém originále, zatímco jiné veřejné listiny nemohou být vydány v elektronickém originále a nemohou mít elektronickou podobu ani odvozeně.

Nepředpokládá se reglementace specifických skutkových podstat přestupků nebo trestných činů. Možná protiprávní jednání v souvislosti s digitálním stejnopisem průkazu odpovídají již reglementovaným skutkovým podstatám. Jde např. o přestupek proti veřejnému pořádku spočívající v tom, že osoba uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu (§ 2 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích), popř. trestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a neoprávněný zásah do počítačového systému nebo nosiče informací (§ 230, zejména jeho odst. 2, zákona č. 400/2009 Sb., trestního zákoníku) nebo trestný čin padělání a pozměnění veřejné listiny (§ 348 trestního zákoníku).

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Rozpor mezi navrhovanou právní úpravou a ústavním pořádkem České republiky nebyl shledán. Materie, kterou se navrhuje upravit, není ústavním pořádkem České republiky upravena.

Navrhované výslovné právní zakotvení digitálních stejnopisů průkazů včetně právní úpravy účinků jejich používání, jakož i s tím spojené částečné odstranění rozdílného zacházení s různými typy veřejných listin a tedy dosažení rovnosti jejích právních účinků, přispívá k naplnění principu právní jistoty a bezrozpornosti právního řádu jakožto znaků demokratického právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky).

4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Rozpor mezi navrhovanou právní úpravou a předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, nebyl shledán.

Podle čl. 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (nařízení eIDAS) platí, že elektronickému dokumentu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu. Navrhovaným právním zakotvením digitálních stejnopisů průkazů, které dosud existují toliko ve fyzické podobě, je popsané pravidlo lépe realizováno.

Navrhovaný koncept je nyní předpokládán pro použití v rámci České republiky, nicméně je připraven mj. v anticipaci novely nařízení eIDAS, označované jako eIDAS 2, která by měla zavést tzv. evropskou peněženku digitální identity (eWallet), jejíž vydávání by měly zajistit členské státy, obsahovala by doklady jako řidičský průkaz, diplomy, rodný list atd., s tím, že takto nahrané informace a doklady by poté mohly být uznávané v ostatních členských státech Evropské unie. Jak již bylo zmíněno výše, digitální stejnopisy průkazů uložené v aplikaci eDoklady jsou určeny k prezenčnímu, nikoliv dálkovému prokazování totožnosti, a to za fyzické přítomnosti držitele stejnopisu, tak i ověřujícího subjektu, případně osoby oprávněné jednat za ověřující subjekt. Teprve budoucí tzv. evropská peněženka digitální identity má být rovněž prostředkem pro elektronickou identifikaci.

Pokud jde o právní úpravu cestovních a identifikačních dokladů, předložený návrh nijak nezasahuje do současné právní úpravy implementující právní předpisy Evropské unie, zejména proto, že nijak neupravuje podobu samotných dokladů, která zůstává zachována, nepředpokládá vydávání žádných dokladů ve výlučně elektronické podobě – vždy musí být vydán fyzický doklad.

Pokud jde o právní úpravu cestovních a identifikačních dokladů v některých konkrétních právních předpisech Evropské unie, zabývá se jimi např. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1157 ze dne 20. června 2019 o posílení zabezpečení průkazů totožnosti občanů Unie a povolení k pobytu vydávaných občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří vykonávají své právo volného pohybu, nebo nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 ze dne 13. prosince 2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy. Ve vztahu k těmto předpisům platí, že se vztahuje pouze na průkazy totožnosti využívané k přeshraničnímu pohybu, což digitální stejnopis průkazu nelze. (Viz § 3 zákona o cestovních dokladech: „K překročení hranice s členským státem Evropské unie nebo vnější hranice nelze jako cestovní doklad použít digitální stejnopis průkazu.“) Nadto toto nařízení řeší pouze podobu a zabezpečení fyzického dokladu – veškeré normy a prvky, na které odkazuje, včetně stěžejní normy ICAO 9303, se týkají pouze fyzického dokladu, a na digitální stejnopis je nelze použít. Digitální stejnopis není stricto sensu dokladem, ale pouze jeho stejnopisem – výpisem z příslušného informačního systému.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES ze dne 20. prosince 2006 o řidičských průkazech stanoví ve svém čl. 1 odst. 1 stanoví, že: „Členské státy zavedou vnitrostátní řidičský průkaz podle vzoru Společenství uvedeného v příloze I v souladu s ustanoveními této směrnice.“ Pokud jde o navrhovanou právní úpravu, tato řidičské průkazy jako takové neruší a s jejich zrušením se nepočítá ani v budoucnu. Předpokládá se zrušení povinnosti mít řidičský průkaz při kontrole u sebe (jelikož kontrolující orgán si ověří platnost řidičského oprávnění z příslušného agendového informačního systému), nicméně tato změna nastane prostřednictvím jiné právní úpravy než navrhované. Navržený eDoklad pouze přináší novou možnost předání výpisu z tohoto agendového informačního systému ve formě digitálního stejnopisu průkazu.

Nepředpokládá se notifikace navrhované právní úpravy Evropské komisi podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, jelikož návrh zákona neobsahuje žádné technické specifikace eDokladu. Podle citované směrnice je technickou specifikací „specifikace obsažená v dokumentu, který stanoví požadované charakteristiky výrobku, jako jsou úroveň jakosti, ukazatele vlastností, bezpečnost nebo rozměry, včetně požadavků na výrobek, jako jsou obchodní název, terminologie, symboly, zkoušení a zkušební metody, balení a označování výrobků a postupy posuzování shody“. Návrh zákona technickou specifikaci ve smyslu výše uvedené definice neobsahuje, což je explicitním záměrem předkladatele. Nejeví se vhodným, aby technické specifikace byly obsaženy v zákoně, neboť pozdější úpravy aplikace by vyžadovaly změnu zákona. Veškeré technické specifikace (včetně očekávaných podmínek pro soukromé poskytovatele aplikace) budou stanoveny případnými podzákonnými předpisy či zveřejněním na webových stránkách Agentury.

5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky

Finanční náklady na vybudování potřebné infrastruktury

Technické řešení pro podporu elektronické aplikace eDoklady, které bude zajišťovat Digitální a informační agentura, bude znamenat úpravy a doplnění stávajícího řešení portálu veřejné správy v předpokládaném rozsahu 20 mil. Kč. Kvalifikovaný odhad je nutnost dalších investic v letech 2024 až 2026 v rozsahu 30 mil. Kč, přičemž bude využita již vybudovaná infrastruktura.

Finanční dopad na územní samosprávné celky

Navrhovaná varianta spočívající v digitálním stejnopisu průkazu má dopad na situace, kdy je úřady vyžadováno předložení dokladu. V případě územních samosprávných celků se tak děje zejména na přepážkových (front-office) pracovištích při vyřizování nejrůznějších životních situací – např. návštěva matričního, stavebního nebo živnostenského úřadu.

Vzhledem k uvedeným agendám je zřejmé, že se dopady týkají všech 6254 obcí v ČR, z čehož je:  206 obcí s rozšířenou působností – desítky až vyšší desítky pracovišť s front-office,  183 obcí s pověřeným obecním úřadem – jednotky až desítka pracovišť s front-office,  835 obcí se základní působností a matričním úřadem – jednotky pracovišť s front- office,  dalších cca 1000-2000 obcí vykonávajících agendu přestupků – jednotky pracovišť s front-office,  dalších cca 2000 obcí má pracoviště CzechPOINT – jednotky pracovišť s front-office,  zbylých cca 1000 obcí vykonávající pouze základní působnost – jednotky pracovišť s front-office.

Samostatnou kategorií je využití aplikace eDoklady při budoucím výkonu volebního práva. Lze konstatovat, že počet volebních okrsků je u jednotlivých voleb proměnlivý, nicméně se řádově pohybuje okolo 14 750. Každá okrsková volební komise přitom musí disponovat alespoň dvěma čtecími zařízeními (jedno určené pro přenosnou volební schránku), k tomu je třeba přičíst 110 zvláštních okrskových volebních komisí v zahraničí. V případě využití aplikace eDoklady u voleb bude v závislosti na tom, zda elektronická aplikace pro ověřování bude používána na mobilním nebo jiném zařízení (webová aplikace), případně potřebné dočasně řešit dostupnost internetového připojení – pouze část místností využívaných okrskovými volebními komisemi je totiž pokryta wi-fi sítěmi, ne ve všech navíc bude dostatečný signál.

Hrubým odhadem výše uvedené četnosti se požadavek na přečtení digitálního stejnopisu průkazu dotkne 20-30 tisíc přepážkových pracovišť obcí, což ukazuje cca na každého třetího zaměstnance obce. Kraje v tomto ohledu nemají tak vysoký podíl agend, ve kterých by bylo nutné ověřovat totožnost. Proto je možné uvažovat cca nižší stovky front- office pracovišť. K tomu je třeba přičíst cca 30 tisíc zařízení pro okrskové volební komise pro realizaci voleb.

Podle údajů sdělených Ministerstvem vnitra by bylo nutné u územních samosprávných celků zajistit vybavení asi 45.000 zařízeními, tj. předpokládaný jednorázový náklad územních samosprávných celků činí celkem ca 135.000.000 Kč, pokud by byl implementován scénář, kdy ověřující osoba používá aplikaci pro ověřování na mobilním zařízení.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy předpokládá ve své reakci náklady na straně škol v souhrnné výši cca 30.000.000 Kč. Územní samosprávné celky jsou zpravidla zřizovateli základních a středních škol.

Požadavky na čtecí zařízení vychází z požadavků na spuštění mobilní elektronické aplikace. Tuto funkčnost dokáží splnit chytré mobilní telefony, přičemž základní modely začínají na hranici 3.000 Kč. Provozní náklady na připojení bude třeba řešit vždy individuálně a nelze je predikovat. U stacionárních front-office pracovišť lze často využít již existující wi- fi sítě, v některých případech bude možné využít existujících mobilních připojení. Náklady na proškolení v používání aplikace je možné do velké míry eliminovat zvolením vhodné formy – např. e-learning v kombinaci s videem. S ohledem na snahu snížit náklady při implementaci aplikace eDoklady byl rovněž připraven scénář, kdy ověřující osoba nemusí používat mobilní zařízení pro ověření předaného digitálního stejnopisu, ale využije webovou ověřovací aplikaci. V takovém případě je ale nutné, aby držitel stejnopisu měl připojení k internetu (mobilní data, připojení na wi-fi). Stejně tak ověřující osoba musí být připojena k internetu nebo alespoň do Centrálního místa služeb (§ 6h zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy).

Návrh zákona nepředpokládá jakékoliv nároky na navýšení personálu ani prostředků na platy či vybavení. eDoklady budou obsluhovat stávající zaměstnanci v rámci své běžné činnosti, stejně tak bude stávajícími zaměstnanci zajištěna distribuce a technická podpora, která se neliší od běžné podpory např. služebních telefonů. Pokud některý z povinných subjektů dojde k závěru, že není schopen tyto potřeby zajistit v rámci stanovených limitů v oblasti počtu míst a objemu prostředků, bude muset situaci řešit v rámci standardního jednání o rozpočtu.

Finanční dopad na ústřední orgány státní správy

Ústřední orgány státní správy byly osloveny s požadavkem na vyčíslení nákladů implementace navrhované právní úpravy. Ministerstva vyčíslila souhrnné jednorázové náklady za své resorty ve výši cca 306.843.000 Kč, některá ministerstva uvedla též provozní náklady, tyto jsou uváděny v souhrnné výši cca 10.050.000 Kč ročně. Nejvyšší výdaj představuje výdaj v rámci resortu zemědělství, a to 103.000.000 Kč. Ministerstvo spravedlnosti odhaduje ve svém resortu (včetně soudů) náklady ve výši 22.000.000 Kč na čtecí zařízení, 3.000.000 Kč na související provozní náklady a 25.000.000 Kč na úpravu informačních systémů v resortu justice. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy odhaduje souhrnné jednorázové náklady ve výši 1.660.000 Kč a 400.000 Kč ročně provozních nákladů na své straně, jakož i náklady na straně škol ve výši cca 30.000.000 Kč. Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo obrany na požadavek na vyčíslení nákladů nereagovaly.

Pokud jde o ostatní ústřední orgány státní správy, tyto vyčíslily souhrnné jednorázové náklady ve výši cca 3.449.500 Kč, některé ostatní ústřední orgány státní správy uvedly též provozní náklady, tyto jsou uváděny v souhrnné výši cca 327.000 Kč ročně. Úřad pro dohled na hospodařením politických stran a politických hnutí, Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře a Národní agentura na požadavek na vyčíslení nákladů nereagovaly.

S ohledem na snahu snížit náklady při implementaci aplikace eDoklady byl rovněž připraven scénář, kdy ověřující osoba nemusí používat mobilní zařízení pro ověření předaného digitálního stejnopisu, ale využije webovou ověřovací aplikaci. V takovém případě je ale nutné, aby držitel stejnopisu měl připojení k internetu (mobilní data, připojení na wi-fi). Stejně tak ověřující osoba musí být připojena k internetu nebo alespoň do Centrálního místa služeb.

Návrh zákona nepředpokládá jakékoliv nároky na navýšení personálu ani prostředků na platy či vybavení. eDoklady budou obsluhovat stávající zaměstnanci v rámci své běžné činnosti, stejně tak bude stávajícími zaměstnanci zajištěna distribuce a technická podpora, která se neliší od běžné podpory např. služebních telefonů. Pokud některý z povinných subjektů dojde k závěru, že není schopen tyto potřeby zajistit v rámci stanovených limitů v oblasti počtu míst a objemu prostředků, bude muset situaci řešit v rámci standardního jednání o rozpočtu.

Finanční dopad na příspěvkové organizace, státní podniky a ozbrojené složky

Náklady uvedené v části Finanční dopad na ústřední orgány státní správy vyčíslila jednotlivá ministerstva jakožto výdaje za celé své resorty. Zvlášť byly uvedeny náklady Policie České republiky, jíž by měly vzniknou náklady ve výši cca 30.000.000 Kč jednorázově a 38.390.000 Kč ročních provozních nákladů, a Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru, ve výši 750.000 Kč jednorázově.

Státní podnik Česká pošta, s.p. předpokládá náklady ve výši 20.000.000 Kč jednorázově a 1.000.000 Kč ročně.

Odhad nákladů veřejných rozpočtů pro oblast ústřední orgány státní správy, příspěvkových organizací, státních podniků a ozbrojených složek je souhrnně cca 496.042.500 Kč jednorázových nákladů a 49.767.000 Kč ročních provozních nákladů. Opět platí, že s ohledem na snahu snížit náklady při implementaci aplikace eDoklady byl rovněž připraven scénář, kdy ověřující osoba nemusí používat mobilní zařízení pro ověření předaného digitálního stejnopisu, ale využije webovou ověřovací aplikaci. V takovém případě je ale nutné, aby držitel stejnopisu měl připojení k internetu (mobilní data, připojení na wi-fi). Stejně tak ověřující osoba musí být připojena k internetu nebo alespoň do Centrálního místa služeb.

Finanční dopad na podnikatelské prostředí

Podnikatelé, kterým je právním předpisem uložena povinnost požadovat prokázání

totožnosti předložením průkazu, budou povinni aplikaci eDoklady akceptovat, jiné osoby budou oprávněny, nikoliv povinny aplikaci eDoklady akceptovat.

Využití aplikace eDoklady bude znamenat pro každý podnikatelský subjekt počáteční náklady odpovídající předpokládanému rozsahu 3 000 Kč na jedno místo vybavené čtením aplikace eDoklady, za předpokladu, nejsou-li zaměstnanci či pracoviště vybaveny mobilním zařízením. Opět platí, že s ohledem na snahu snížit náklady při implementaci aplikace eDoklady byl rovněž připraven scénář, kdy ověřující osoba nemusí používat mobilní zařízení pro ověření předaného digitálního stejnopisu, ale využije webovou ověřovací aplikaci. V takovém případě je ale nutné, aby držitel stejnopisu měl připojení k internetu (mobilní data, připojení na wi-fi). Stejně tak ověřující osoba musí být připojena k internetu nebo alespoň do Centrálního místa služeb.

Zřejmým benefitem je pak rychlost a přesnost čtení údajů z aplikace eDoklady, čímž bude zabráněno nejčastějším chybám v identifikaci ať už z důvodu chyby přepisu nebo snahy o zcizení identity předložením pozměněných či neplatných dokladů.

Dopady jsou zmírněny rovněž přechodným ustanovením, podle kterého platí, že podnikatelé, kterým je povinnost požadovat prokázání totožnosti předložením průkazu stanovena právním předpisem, budou povinni digitální stejnopis akceptovat až od 1. ledna 2025.

Za účelem vyčíslení nákladů svých členů byla oslovena významná podnikatelská sdružení a profesní komory. Česká bankovní asociace uvádí předpokládané náklady bank ve výši 410.500.000 Kč, Česká asociace pojišťoven předpokládá náklady ve výši do 82.600.000 Kč. Česká advokátní komora předpokládá náklady ve výši několika desítek tisíc Kč, Notářská komora České republiky náklady ve výši 7.664.000 Kč. Svaz průmyslu a dopravy uvedl náklady v milionech Kč. Hospodářská komora České republiky a Unie zaměstnavatelských svazů uvedli, že ve lhůtě určené v požadavku nejsou s to náklady vyčíslit. Sdružení místních samospráv České republiky na požadavek na vyčíslení nákladů nereagovalo.

Dopady jsou zmírněny rovněž přechodným ustanovením, podle kterého platí, že podnikatelé, kterým je povinnost požadovat prokázání totožnosti předložením průkazu stanovena právním předpisem, budou povinni digitální stejnopis akceptovat až od 1. ledna 2025. S ohledem na snahu snížit náklady při implementaci aplikace eDoklady byl rovněž připraven scénář, kdy ověřující osoba nemusí používat mobilní zařízení pro ověření předaného digitálního stejnopisu, ale využije webovou ověřovací aplikaci. V takovém případě je ale nutné, aby držitel stejnopisu měl připojení k internetu (mobilní data, připojení na wi-fi). Stejně tak ověřující osoba musí být připojena k internetu nebo alespoň do Centrálního místa služeb.

6. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí,

Navrhovaná právní úprava předpokládá, že digitální stejnopis průkazu bude možné předkládat jen prostřednictvím mobilní elektronické aplikace (tj. držitel digitálního stejnopisu bude muset mít nainstalovanou aplikaci eDoklady na svém mobilním zařízení) a že orgány a osoby, vůči kterým bude takto totožnost prokazována, ji mohou zjistit jen prostřednictvím elektronické aplikace pro ověřování (mobilní nebo webové). To z povahy věci vylučuje z používání prokazování totožnosti nebo jiné skutečnosti podle navrhované právní úpravy osoby, které nedisponují počítačovou (mobilní) gramotností, příslušným zařízením (zejména chytrým mobilním telefonem) a internetovým připojením. Lze nicméně předpokládat, že tato zařízení a služby jsou přístupné širokým vrstvám populace.

Pokud jde o osoby se zdravotním postižením, budou plně respektovány povinnosti podle zákona č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací a o změně zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který tuto problematiku upravuje.

Nebyl identifikován žádný negativní dopad na ochranu práv národnostních menšin.

Nebyl identifikován žádný negativní dopad na ochranu práv dětí. Navrhovaná právní úprava není k dětem diskriminační – používání digitálního stejnopisu průkazu není omezeno věkem.

S ohledem na povahu navrhované právní úpravy, kterou je zavedení elektronického nástroje, nebyly identifikovány žádné negativní dopady na ochranu životního prostředí.

7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, které musí obsahovat vysvětlení účelu navrhovaného zpracování osobních údajů a popis návaznosti na stávající nebo již připravovaná zpracování osobních údajů, posouzení navrhovaného řešení zpracování z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti ve vztahu k jím sledovanému účelu a posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob a možných opatření k jejich snížení

Zpracování osobních údajů bude prováděno na základě zákonné povinnosti, již bude vydání digitálního stejnopisu průkazu s týmiž bezprostředně čitelnými nebo člověkem vnímatelnými údaji jako na fyzickém průkazu. Zpracování osobních údajů předpokládané navrhovanou právní úpravou navazuje na zpracování osobních údajů na základě zákonné povinností, kterou je povinnost vydávat konkrétní fyzické průkazy obsahující konkrétní osobní údaje, jakož i povinnost vést údaje o těchto průkazech a osobách, kterým se vydávají, v konkrétních informačních systémech veřejné správy.

Zpracování osobních údajů je přiměřené, neboť oproti používání fyzického průkazu, jehož prostřednictvím se prokazují všechny údaje v něm uvedené najednou, neboť to jinak není fyzicky možné, bude existovat omezení spočívající v tom, že bude možné prokázat jen některé údaje (např. věk). Dochází tedy k omezení rozsahu zpracovávaných osobních údajů oproti fyzickým průkazům.

Pokud jde o rizika zpracování, jsou omezena tím, že poskytovatelem digitálního stejnopisu průkazu a správcem a poskytovatelem mobilní aplikace, jejímž výlučným prostřednictvím se digitální stejnopis průkazu zpřístupňuje, správcem a poskytovatelem aplikace, která jako jediná bude sloužit ke zjištění prokazované totožnosti, Digitální a informační agentura. Digitální stejnopis průkazu tedy bude možné předkládat, resp. číst, jen prostřednictvím aplikací poskytovaných Digitální a informační agenturou, která je orgánem veřejné moci. Za účelem zvýšení ochrany osobních údajů bude umožněno používat mobilní aplikaci pro předkládání digitálního stejnopisu průkazu jen těm uživatelům, kteří prokážou svou totožnost za pomocí prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace ve smyslu zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci.

K používání elektronické aplikace pro ověřování, tj. aplikace sloužící ke čtení digitálního stejnopisu průkazu, bude nutné, aby ověřující vyrozuměl Digitální a informační agenturu prostřednictvím k tomu určené elektronické aplikace o umožnění prokázání totožnosti digitálním stejnopisem průkazu. Toto vyrozumění je podmínkou pro zobrazení údajů z digitálního stejnopisu průkazu. Povinnost vyrozumění se vztahuje nejen na ověřující, kteří jsou povinni akceptovat digitální stejnopis průkazu, ale též na ověřující, kteří jsou toliko oprávněni, nikoliv povinni, akceptovat digitální stejnopis průkazu.

Digitální a informační agentura je v tomto směru povinna řídit se též požadavky právních předpisů v oblasti kybernetické bezpečnosti, zejména zákonem č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, jakož i právními předpisy provádějícími tento zákon, čímž jsou rizika dále omezena.

V uživatelské praxi půjde, pokud jde o rizika zpracování osobních údajů, o do určité míry dělenou odpovědnost nejen Digitální a informační agentury, jak je podrobně popsáno výše, ale též uživatele aplikace. Protože jde o stejnopis fyzického dokladu, jedná se o analogický koncept jako např. v případě občanských průkazů, kdy podle § 37 odst. 5 zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech, platí, že jeho držitel je povinen chránit občanský průkaz před nebezpečím zneužití, a je povinen oznámit jeho ztrátu či poškození. Pokud jde o navrhovaný digitální stejnopis občanského průkazu, je na uživateli, aby postupoval obdobně, tj. aby zejména nezpřístupňoval digitální stejnopis průkazu fyzicky, ale též aby chránil své mobilní zařízení, a to nejen fyzicky, ale např. též pravidelnými aktualizacemi předmětné mobilní aplikace a operačního systému, neprováděním neautorizovaných zásahů, používáním vhodných omezení přístupu do mobilního zařízení apod. Předpokládá se rovněž, že Digitální a informační agentura jakožto správce a poskytovatel mobilní aplikace a poskytovatel digitálního stejnopisu průkazu, stanoví podmínky používání mobilní aplikace, včetně bezpečnostních opatření zamezujících např. možnosti digitální stejnopis dokladu zpřístupnit osobě, která není jeho držitelem, padělat či pozměňovat údaje v digitálním stejnopisu, apod.

Zjištění údajů z digitálního stejnopisu průkazu osobou, vůči které se údaje prokazují, bude probíhat výlučně prostřednictvím elektronické aplikace pro ověřování, která bude poskytována Digitální a informační agenturou, na základě vyrozumění ověřující osoby prostřednictvím elektronické aplikace. Navazující zpracování těchto osobních údajů bude osoba, vůči které se údaje prokazují, oprávněna provést jen v rozsahu, ve kterém je k tomu oprávněna či povinna (např. jako ubytovatel nebo na základě předpisů zamezujících legalizaci výnosů z trestné činnosti), tato oprávnění, resp. povinnosti, se navrhovanou právní úpravou nijak nerozšiřují.

8. Zhodnocení korupčních rizik

S ohledem na popsaný koncept se korupční rizika nepředpokládají. Digitální stejnopis průkazu bude možné využívat toliko prostřednictvím mobilní aplikace poskytované Digitální a informační agenturou. Návrh zákona nepředpokládá ani možnost např. rozdílného uživatelského zážitku např. podle různých typů značek, modelů nebo operačních systémů mobilních zařízení.

9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Rizika z hlediska dopadů na bezpečnost nebo obrany státu nebyla identifikována. Pokud jde o kybernetickou bezpečností, platí, že Digitální a informační agentura dodrží požadavky právních předpisů v oblasti kybernetické bezpečnosti, zejména zákonem č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, jakož i právními předpisy provádějícími tento zákon, čímž jsou rizika dále omezena.

10. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů; zhodnocení musí obsahovat vysvětlení příčin případných rozdílů, očekávaných dopadů nebo očekávaného vývoje, s využitím statistických nebo jiných údajů, jsou-li tyto údaje k dispozici

Rizika z hlediska dopadů do uvedených oblastí nebyla identifikována.

Digitální stejnopis dokladu bude možné vydat též nezletilé osobě, jestliže jí byl vydán fyzický doklad, o jehož stejnopis se jedná, a jestliže je s to obstarat si mobilní aplikaci pro prokazování a obstarat si digitální stejnopis za pomocí prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace. Oproti stavu, kdy je nezletilé fyzické osobě vydán jen fyzických doklad, se nicméně na právech a povinnostech takové osoby, pokud jde o skutečnosti prokazované digitálním stejnopisem dokladu, nic nemění, např. pokud jde o omezení spojená s věkem. Stejně jako při používání fyzického dokladu je povinností osoby, aby relevantní skutečnost (např. věk) digitálním stejnopisem dokladu prokázala, a je povinností osoby, vůči níž je tato relevantní skutečnost (např. věk) prokazována, aby se o prokázané skutečnosti řádně přesvědčila. Žádná rizika v této oblasti nebyla shledána.

11. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Navrhovaná právní úprava předpokládá využití digitálního stejnopisu průkazu při prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti při výkonu samostatné i přenesené působnosti.

Rizika spočívající v nákladech jsou podobně popsána v části Finanční dopad na územní samosprávné celky a spočívají v případných nákladech na nová připojení a mobilní zařízení (hardware), jimiž budou osoby jednající za územní samosprávné celky číst údaje z digitálních stejnopisů průkazů. Z hlediska software se s ohledem na to, že poskytovatelem příslušných aplikací bude Digitální a informační agentura a aplikace budou poskytovány bezplatně, nepředpokládají významnější náklady. Lze předpokládat též určité náklady na zaškolení zaměstnanců územních samosprávných celků, příslušné mobilní aplikace však bude koncipována jako maximálně intuitivní.

S ohledem na snahu snížit náklady při implementaci aplikace eDoklady byl rovněž připraven scénář, kdy ověřující osoba nemusí používat mobilní zařízení pro ověření předaného digitálního stejnopisu, ale využije webovou ověřovací aplikaci. V takovém případě je ale nutné, aby držitel stejnopisu měl připojení k internetu (mobilní data, připojení na wi-fi).

Stejně tak ověřující osoba musí být připojena k internetu nebo alespoň do Centrálního místa služeb.

12. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)

Navrhovaná právní úprava je realizací digitálně přívětivé legislativy, neboť zavádí elektronický ekvivalent vydání a používání průkazů, které jsou dosud vydávány a používány pouze fyzicky. Tyto průkazy budou využívány prostřednictvím mobilní aplikace a za použití portálu veřejné správy, k jejich obstarání tedy nebude nutné navštívit fyzicky žádný úřad nebo jiné místo, pokud uživatel disponuje prostředkem pro elektronickou identifikaci vydaného v souladu se zákonem č. 250/2017 Sb. s alespoň značnou úrovní záruky.

Pokud jde o riziko vyloučení, platí, jak již je uvedeno výše, že využívání digitálních stejnopisů průkazů bude dobrovolné. Využívání fyzických průkazů se nepředpokládá nijak, např. nižšími právními účinky, poplatkově apod. znevýhodnit. Jak již bylo uvedeno výše, nedochází k zavedení samostatných elektronických průkazů – každý konkrétní digitální stejnopis průkazu bude mít i nadále svůj fyzický originál.