zákon č. 103/2015 Sb.

Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad - RIA

Název návrhu zákona: návrh zákona, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření

energií, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění

pozdějších předpisů

Zpracovatel / zástupce předkladatele:

Předpokládaný termín nabytí účinnosti,

Ministerstvo průmyslu a obchodu

v případě dělené účinnosti rozveďte

Ing. Marcela Juračková

vedoucí oddělení energetických úspor

leden 2015 jurackova@mpo.cz tel.: 224 852 434

Implementace práva EU: ANO

- uveďte termín stanovený pro implementaci: červen 2014

- uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU?: NE

2. Cíl návrhu zákona

Zvýšit energetickou účinnost a upřesnit pravidla pro efektivní nakládání s energií.

Cílem zákona je částečná implementace směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti. Vybraná část implementace upravuje oblasti energetického auditu, energetického posudku, hospodárného užívání energie ústředními institucemi a energetických služeb. Dalším důvodem je dodatečná implementace již transponovaných směrnic 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách, kdy se jedná o body, které Evropská komise požaduje po ČR do zákona doplnit. Konkrétně se jedná o ustanovení k energetické náročnosti budov. Posledním důvodem novely zákona je aplikační praxe stávajícího znění, kdy v rámci poslední novely zákona (platná od 1. ledna 2013) došlo ke značným úpravám povinností pro občany ČR. Po roční praktické aplikaci vyvstala potřeba některé povinnosti upravit. Především se jedná o povinnosti spojené s energetickou náročností budovy, energetickými specialisty a osobami oprávněnými provádět instalaci vybraných zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Vzhledem k neustálému vývoji v oblasti energetiky je potřeba přizpůsobit paragrafy týkající se státní energetické koncepce a územních energetických koncepcí.

3. Agregované dopady návrhu zákona

3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: ANO

Některá nová ustanovení mají zvýšený administrativní nárok na orgány veřejné správy, resp. ústřední instituce. Jedná se o vykazovací povinnosti ve smyslu reportování dat a předkládání zpráv a to zejména pro státní energetickou koncepci a systém monitoringu spotřeby energie. V tomto případě se jedná pouze o velmi malé zvýšení administrativy v řádu cca 10 člověkohodin ročně. Podklady v rozsahu nezbytném pro zpracování a vyhodnocení státní energetické koncepce mají být v souladu se zněním paragrafu 3 poskytovány zpracovateli koncepce, tj. ministerstvu bezplatně ze strany ústředních orgánů státní správy, vlastníků energetického zařízení nebo držitelů licence na podnikání v energetických odvětvích a to pouze v případě, že jsou k tomu vyzváni. S cílem minimalizovat související administrativní, případně finanční zátěž (v rozsahu nákladů v rozsahu několika málo člověkohodin jednou za 5 let) bude vypracováno nařízení vlády, které bude obsahovat standardizované formuláře se strukturou požadovaných informací. Tyto formuláře budou v případě výzvy zaslány elektronicky příslušným subjektům. Rozsah požadovaných dat je cíleně minimalizován a omezuje se pouze na data nezbytná pro provádění optimalizačních procesů a modelových propočtů na interních modelech ministerstva.

Nově jsou v návrhu zákona definovány "ústřední instituce". Ty budou při vypisování nadlimitní veřejné zakázky na dodávky a služby stanovovat zvláštní technické požadavky v případě, že se veřejná zakázka bude týkat výrobků spojených se spotřebou energie, vybraných kancelářských přístrojů, pneumatik, popř. koupě nebo pronájmu budov. Zvláštní technické požadavky budou však stanovovány pouze tehdy, pokud nenaruší průběh hospodářské soutěže a zároveň budou nákladově efektivní. Tzn. že, počáteční vyšší investice na výrobek s vyšší en. účinností se při jeho využívání vrátí v rámci nižších výdajů za energii při jejich provozu. Proto nelze hovořit o zvyšování finančních nákladů spojených s realizací veřejné zakázky, pouze s její administrací.

Zvýšená administrativa, která se dotkne Ministerstva průmyslu a obchodu a ostatních rezortů bude pokryta z příslušné kapitoly v rámci vlastních rozpočtů. Celkově se zvýšení administrativy způsobené novými povinnostmi v tomto návrhu zákona odhaduje zhruba celkově na 30 - 40 člověkohodin ročně.

Jedno ze zvolnění, které bude mít pozitivní finanční dopad na veřejné orgány, se týká národních kulturních památek a budov nacházejících se v památkových rezervacích. Tyto objekty nejenže nemusí plnit požadavky na energetickou náročnost budovy, ale nově nemusí mít ani zpracovaný průkaz energetické náročnosti budovy. Tato povinnost byla zatěžující, protože vytvoření průkazu např. pro historické stavby je velice finančně náročné a nemá další následné využití.

Státní energetické inspekci (SEI), jež je kontrolní orgán tohoto zákona, bude odejmuta povinnost vydávat závazná stanoviska při dokládání energetické náročnosti budov. Za rok 2013 vydala SEI 4196 těchto závazných stanovisek. Naopak vzhledem k požadavkům Evropské komise posílí kontrolu kvality průkazů energetické náročnosti budovy a zpráv o provedených kontrolách provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie a klimatizačních systémů. Uvolněná kapacita způsobena odejmutím výše uvedené povinnosti, bude využita na tyto kontroly. Zároveň bude SEI nově provádět odborné zkoušky a přezkoušení energetických specialistů. To může vyvolat požadavek na zvýšení jejich rozpočtu na zajištění potřebného vybavení, technického zázemí a zajištění odborné komise, která zkoušky a přezkoušení provádí.

3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: ANO

Návrh zákona se významně dotkne velkých podnikatelů, kterým je nově ukládána povinnost zpracovat energetický audit každé čtyři roky. Tato povinnost se dotkne cca 2150 subjektů. Náklady na zpracování energetického auditu mohou dosahovat v případě velmi složitých provozů vysokých částek (až statisíce Kč), o to větší motivace bude k provádění investic do doporučených opatření vycházejících z těchto auditů, které vedou k úsporám energie a tedy i provozních nákladů.

Návrh zákona reflektuje požadavky směrnice o energetické účinnosti, k nimž patří i zavedení tzv.

analýzy nákladů a přínosů za účelem zjištění potenciálu vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla. Povinnost zpracovat tuto analýzu v případě nové výstavby nebo podstatné rekonstrukce je zavedená pro průmyslové provozy, soustavy zásobování teplem a tepelné elektrárny nad 20 MW tepelného příkonu. Výsledky těchto analýz budou sloužit jako podklad při rozhodování v rámci územních a stavebních řízení. Analýza nákladů a přínosů je zavedena jako druh energetického posudku, jehož cena se může výrazně lišit.

Osoba oprávněná provádět instalaci vybraných zařízení vyrábějící energii z obnovitelných zdrojů energie může být nově i právnická osoba, která je držitelem určeného živnostenského oprávnění. Tato osoba pak zajistí, aby samotná instalace byla provedena pouze fyzickými osobami, které mají profesní osvědčení podle zákona MŠMT o uznávání dalšího vzdělávání. Navrhovaná úprava snižuje administrativní a finanční zatížení fyzických osob, kdy původní povinnost říká, že osobou oprávněnou je pouze fyzická osoba vlastnící příslušné živnostenské oprávnění a osvědčení o kvalifikaci podle zákona MŠMT, kdežto nyní nemusí mít živnostenské oprávnění a oprávněná osoby, v případě, že je osoba právnická, nemusí mít uváděné osvědčení, které mají její zaměstnanci.

Nově jsou upravováni poskytovatelé energetických služeb (jak fyzické tak i právnické osoby), přičemž ministerstvo povede seznam poskytovatelů. V tomto případě se však nejedná o zvýšení finančního zatížení, jelikož, pokud bude poskytovatel chtít být uveden na zveřejněném seznamu, ohlásí tuto skutečnost ministerstvu, které jej do seznamu zapíše. Zveřejnění v seznamu naopak poskytuje poskytovateli konkurenční výhodu.

Smlouva o energetických službách rovněž nepřináší nadměrné zatížení podnikatelských subjektů, jelikož vzory takovýchto smluv už v praxi existují a poskytovatelé tyto vzory využívají.

Žadatelé o oprávnění energetického specialisty (energetický specialista je fyzická osoba) budou v rámci změny zákona o správních poplatcích nově skládat poplatek za vydání oprávnění 1000 Kč. Pokud si tedy žadatel bude podávat žádost o všechna čtyři oprávnění, zaplatí celkově 4000 Kč. Dále bude žádost o zrušení oprávnění energetického specialisty zpoplatněna 200 Kč. Uvedené správní poplatky jsou nezbytné pro pokrytí administrativní činnosti spojené s vydáváním a rušením příslušných oprávnění.

3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): ANO

Územní energetickou koncepci (ÚEK) jsou povinni přijmout na vlastní náklady pro svůj územní obvod kraj a hlavní město Praha. Nově je zrušena povinnost zpracování ÚEK pro statutární města. Cílem této změny je omezit náklady a celkovou zátěž územní samosprávy, jelikož pro účely efektivního plánování pro oblast nakládání s energií je postačující úroveň plánování na úrovni kraje.

Podle typu zpracovatele (kraj a jeho velikost, statutární město, atd.) se náklady na zpracování pohybují v současnosti v jednotkách stotisíců až v řádech jednotek milionů. Navíc se předpokládá pokračování dosavadní praxe, kdy k tomu mohou čerpat prostředky z evropských fondů. Podklady v rozsahu nezbytném pro zpracování a vyhodnocení územní energetické koncepce mají být v souladu se zněním paragrafu 4 poskytovány zpracovateli koncepce bezplatně ze strany ústředních orgánů státní správy, vlastníků energetického zařízení nebo držitelů licence na podnikání v energetických odvětvích a to pouze v případě, že jsou k tomu vyzváni. Další úsporu představuje prodloužení horizontu pro vyhodnocování ÚEK ze 4 na max. 5 let.

Nově však dochází k úpravě předkládání územní energetické koncepce. Předtím, než bude ÚEK vydána, je zpracovatel povinen předložit dokument MPO, které jej posoudí z hlediska souladu se státní energetickou koncepcí. MPO sdělí předkladateli své stanovisko. Zvýšená administrativa spojená s vydáváním stanovisek bude na ministerstvu pokryta v rámci stávající agendy bez nároků na navýšení rozpočtové kapitoly.

3.4 Sociální dopady: NE

3.5 Dopady na životní prostředí: NE

V rámci návrhu zákona jsou shledávány pouze pozitivní dopady v rámci snižování spotřeby energie a tedy i primárních energetických zdrojů, což jsou fosilní paliva a snižování emisí skleníkových plynů.

1. Důvod předložení a cíle

1.1 Název

Novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

 Zvyšování energetické účinnosti  Upřesnění pravidel pro efektivní nakládání s energií

1.2 Definice problému

V Plánu legislativních prací vlády byl na 1. pololetí 2014 pro Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) stanoven úkol předložit návrh novely zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií (dále jen „zákon“).

Úprava zákona vyplývá z:

a/ Implementace evropské legislativy: směrnice Evropského parlamentu a Rady

2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti

b/ Dodatečná implementace evropské legislativy: směrnice Evropského parlamentu a Rady

2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách. Jedná se pouze o částečnou implementaci těchto směrnic. Kdy některé další články nepromítnuté v rámci návrhu novely tohoto zákona, jsou transponovány jinými právními předpisy a to hlavně zákonem č. 458/2000 Sb., energetický zákon a zákonem č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích.

c/ Požadavky vycházející z aplikační praxe: kromě změn přijatých na základě evropské

legislativy došlo k úpravám zákona z důvodu aplikační praxe poslední novely, která vstoupila v platnost 1. ledna 2013. Proti České republice jsou vedena řízení o porušení smlouvy týkající se nesprávné implementace dvou směrnic uvedených výše pod písm. "b/". ČR musí podniknout kroky, tzn. doplnit českou legislativu o požadavky, které se Evropské komisi nezdají být v současném právním řádu ČR dostatečně řešeny. Pokud ČR provede body, které jsou předmětem sporu, Evropská komise tato řízení ukončí. Dosáhnout stavu ukončení řízení o porušení smlouvy je nezbytné z důvodů čerpání prostředků z evropských fondů na programy. Evropská komise podmínila možnost čerpat veřejnou podporu do specifických oblastí pouze za kompletní implementace veškeré evropské legislativy. To se týká nejen dvou starších směrnic, ale rovněž směrnice 2012/27/EU.

1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

1.3.1 Evropská legislativa

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnice 2004/8/ES a 2006/32/ES (dále jen směrnice 2012/27/EU) zavádí společný rámec opatření na podporu energetické účinnosti v EU s cílem zajistit do roku 2020 splnění hlavního 20 % cíle EU pro zvýšení energetické účinnosti a vytvoření podmínek pro další zvyšování energetické účinnosti i po tomto datu. Směrnice 2012/27/EU stanoví pravidla zaměřená na odstranění překážek na trhu s energií a překonání některých nedokonalostí trhu, jež brání účinnosti při dodávkách a využívání energie, a stanoví zavedení orientačních vnitrostátních cílů energetické účinnosti do roku 2020.

Směrnice 2012/27/EU nahrazuje od 5. června 2014 (transpoziční termín):

a) směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 16. prosince 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách (dále jen Směrnice 2006/32/ES)

Tato směrnice obsahuje dvě oblasti působnosti. První je zaměřená na poskytovatele opatření ke zvýšení energetické účinnosti, distributory energie, provozovatele distribučních soustav a maloobchodní prodejce energie, druhá pak na konečné zákazníky. Tyto oblasti působnosti zachovává i nová směrnice 2012/27/EU, jsou však dále rozšiřovány a podrobněji popsány. Vzhledem k širokému zaměření nové směrnice napříč všemi sektory energetické účinnosti, jsou dále tyto dvě oblasti doplněny o další. Jedná se hlavně o posílení role ústředních vládních institucí a státu samotného. Část opatření plynoucí ze směrnice 2006/32/ES, zejména problematika měření spotřeb energií a jejich vyúčtování byla implementována do zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích. Proto i rozšíření požadavků podle nové směrnice je přeneseno do energetického zákona a to včetně oblasti přeměny, přenosu nebo přepravy a distribuce energie.

b) směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií.

Rušená směrnice popisuje opatření ke zvýšení energetické účinnosti a zlepšení bezpečnosti zásobování vytvořením rámce pro podporu a rozvoj vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny na základě poptávky po užitečném teple a úspor primární energie na vnitřním trhu s energií s přihlédnutím ke klimatickým a hospodářským podmínkám okolnostem dané země.

Požadavky plynoucí z transpozice této směrnice jsou zapracovány do zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie.

I přes široké zaměření nové směrnice 2012/27/EU většina problematik vychází z původní směrnice 2006/32/ES.

Proto je srovnání v tabulce věnováno nové směrnici 2012/27/EU a rušené směrnici 2006/32/ES:

Tab. 1 - Porovnání oblastí směrnice 2006/32/ES a směrnice 2012/27/EU

Směrnice 2012/27/EU Směrnice 2006/32/ES

Kapitola II - Účinnost při využívání energie Příkladná úloha budov veřejných subjektů Nakupování veřejnými subjekty Energetická účinnost u konečného uživatele Systémy povinného zvyšování energetickéDistributoři energie, provozovatelé účinnostidistribučních soustav a maloobchodní

prodejci

Energetické audity a systémy hospodařeníEnergetické audity energií Měření Měření spotřeby energie a informativní

vyúčtování

Informace o vyúčtování Měření spotřeby energie a informativní

vyúčtování

Náklady na přístup k informacím o měření a vyúčtování Program pro zlepšení informovanostiDostupnost informací a postavení spotřebitelů Kapitola III - Účinnost při dodávkách energie Podpora účinnosti při dodávkách tepla a chlazení Přeměna, přenos nebo přeprava a distribuceEnergeticky účinné sazby a další regulace energieenergie vázané na rozvodnou síť

Kapitola IV - Horizontální ustanovení Dostupnost systémů kvalifikace, akreditaceDostupnost systémů kvalifikace, akreditace a certifikacea certifikace Informování a odborná příprava Energetické služby Finanční nástroje pro úspory energie Další opatření na podporu energetické účinnosti Vnitrostátní fond pro energetickou účinnost,Fondy a mechanismy financování finanční a technická podpora

1.3.2 Česká legislativa

Jelikož původní směrnice 2006/32/ES byla novou směrnicí 2012/27/EU v některých částech podstatně změněna, bylo přistoupeno k implementaci do národní legislativy návrhem na úpravu příslušných ustanovení v zákoně č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), zákoně č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a zákoně č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů.

Navrhovaná úprava se týká větší části zákona o hospodaření energií včetně přidání nových paragrafů, nicméně u stávajících paragrafů se většinou jedná o precizaci výkladu. Do oblastí energetického štítkování a ekodesignu řešeného v ustanovení § 8 a § 8a zákona není zasahováno vůbec. Tato část byla upravena novelou zákona v roce 2011 a implementovala směrnici 2010/30/EU a směrnici 2009/125/ES.

Tab. 2 - Porovnání stávající a nové koncepce zákona

Současné znění Nové znění

§ 1 – Předmět zákona § 1 – Předmět zákona § 2 – Základní pojmy § 2 – Základní pojmy

§ 3 – Státní energetická koncepce § 3 – Státní energetická koncepce § 4 – Územní energetická koncepce § 4 – Územní energetická koncepce

§ 5 – Státní program na podporu úspor§ 5 – Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojůenergie a využití obnovitelných zdrojů energieenergie § 6 – Účinnost užití energie zdrojů a rozvodů§ 6 – Účinnost užití energie zdrojů a rozvodů energieenergie § 6a – Kontrola provozovaných kotlů§ 6a – Kontrola provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie a klimatizačnícha rozvodů tepelné energie a klimatizačních systémůsystémů

§ 7 – Snižování energetické náročnost budov § 7 – Snižování energetické náročnost budov § 7a – Průkaz energetické náročnosti § 7a – Průkaz energetické náročnosti

§ 8 – Energetické štítky výrobků § 8 – Energetické štítky výrobků § 8a – Ekodesign výrobků § 8a – Ekodesign výrobků

§ 9 – Energetický audit § 9 – Energetický audit § 9a – Energetický posudek § 9a – Energetický posudek

§ 9b – Hospodárné užití energie ústředními

-

institucemi

§ 10 – Energetický specialista § 10 – Energetický specialista

§ 10a – Odborná zkouška, průběžné§ 10a – Odborná zkouška, průběžné aktualizační odborné vzděláváníaktualizační odborné vzdělávání a přezkušování energetických specialistůa přezkušování energetických specialistů 10b – Vydávání a zrušení oprávnění§ 10b – Vydávání a zrušení oprávnění energetického specialistyenergetického specialisty § 10c – Seznam energetických specialistů § 10c – Seznam energetických specialistů § 10d – Osoba oprávněná provádět instalaci§ 10d – Osoba oprávněná provádět instalaci vybraných zařízení využívajících energiivybraných zařízení využívajících energii z obnovitelných zdrojůz obnovitelných zdrojů

- § 10e - Smlouva o energetických službách § 10f - Seznam poskytovatelů energetických

-

služeb § 10g - Výmaz ze seznamu poskytovatelů energetických služeb § 10h – Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy

§ 11 – Působnost ministerstva § 11 – Působnost ministerstva § 12 - Přestupky § 12 - Přestupky § 12a - Správní delikty právnických§ 12a - Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osoba podnikajících fyzických osob § 12b - Společná ustanovení ke správním§ 12b - Společná ustanovení ke správním deliktůmdeliktům § 13 - Ochrana zvláštních zájmů § 13 - Ochrana zvláštních zájmů § 13a - Kontrola § 13a - Kontrola

Předkládaná novela zákona č. 406/2000 Sb., může významně ovlivnit další programovací období ve smyslu velikosti alokace finančních prostředků pro Českou republiku a je potřeba k ní z tohoto pohledu přistupovat.

Paragrafy zvýrazněné kurzívou jsou předmětem významné změny a jsou řešeny dále.

1.4 Identifikace dotčených subjektů

- orgány veřejné správy

- kraje

- hlavní město Praha

- obce

- vlastník energetického zařízení nebo energetického hospodářství

- držitel licence na podnikání v energetických odvětvích

- stavebník, vlastník budovy, společenství vlastníků budovy

- velký podnikatel

- energetický specialista

- poskytovatel energetické služby Dotčenými subjekty, na které má navrhovaná úprava dopad, jsou stavebníci a vlastníci budov, na které jsou kladeny požadavky na energetickou náročnost budovy při její výstavbě nebo větší změně a z tohoto vyplývající zpracovávání průkazů energetické náročnosti budov a jeho případné vystavování. Dále také osoby, na které jsou kladeny požadavky vypracovávat v určených případech energetické audity nebo energetické posudky. Zde je však nutné zdůraznit, že většina těchto povinností již byla zavedena v rámci současně platných ustanovení zákona. U energetických auditů došlo k výraznější úpravě, která se hlavně odráží v nové povinnosti pro velké podnikatele opakovaně zpracovávat energetický audit v horizontu čtyř let.

Dále je dotčeným subjektem také příslušný kontrolní orgán, kterým i nadále bude v upravené a rozšířené kompetenci SEI. Ta bude vykonávat kontrolu plnění povinností stanovených v návrhu zákona držitelů licencí, vlastníků nebo stavebníků zařízení na výrobu a distribuci elektřiny a tepelné energie a zejména pak u stavebníků a vlastníků budov při plnění požadavků na užití energie a také v rozšířeném rozsahu u energetických specialistů a povinnosti pro osoby oprávněné provádět instalaci vybraných zařízení využívajících energii z obnovitelných zdrojů.

V širším rozsahu jsou nově povinovány ústřední instituce, které budou muset s ohledem na hospodářskou soutěž a nákladovou efektivitu při zadávání nadlimitních veřejných zakázek stanovovat zvláštní technické požadavky. Kromě toho budou součástí tzv. Systému monitoringu spotřeb energie, do kterého budou předávat jednoročně potřebné údaje. Větší důraz je kladen i na obce a kraje v rámci zpracovávání územních energetických koncepcí a i v návaznosti na státní energetickou koncepci.

Zcela nově jsou dotčenými subjekty tohoto zákona poskytovatelé energetických služeb. Ti byli řešeni v rámci zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, ale kvůli potřebě a návaznosti na nové požadavky ze strany EU je celá oblast energetických služeb řešena v této novele.

1.5 Popis cílového stavu

1.5.1 Státní energetická koncepce a územní energetické koncepce

Nová právní úprava § 3 standardizuje formu zpracování státní energetické koncepce včetně vymezení cílů státu v oblasti strategického plánování v energetice. Podrobnosti a způsob zpracování státní energetické koncepce, včetně podrobností a struktury podkladů budou nově stanoveny prostřednictvím nařízení vlády, jak je tomu již nyní v případě územních energetických koncepcí. Cílem této úpravy je standardizovat a formalizovat do budoucna proces a strukturu strategického celostátního plánování v oblasti nakládání s energií, včetně vymezení ukazatelů pro oblast bezpečnosti, konkurenceschopnosti a udržitelnosti, jejichž prostřednictvím má být SEK vyjádřena a pomocí kterých se bude ve stanovených intervalech (minimálně jednou za 5 let) provádět její vyhodnocení tak, aby bylo možné reálně posoudit stupeň naplňování SEK a jejího dopadu na dlouhodobé strategické cíle ČR i EU. V případě identifikované potřeby aktualizace dokumentu zpracuje MPO a předloží vládě novou SEK. V tomto kontextu je nově harmonizován i výhled, na který se SEK a ÚEK zpracovávají. Nově je to na 25 let, z důvodu zajištění jejich souladu z časového hlediska. 25 let lze považovat za optimální výhled z pohledu dlouhodobého plánování v oblasti energetiky (s ohledem na délku investičních cyklů a realizaci velkých investic (síťová infrastruktura, velké zdroje energie)). Zároveň to představuje maximální časový horizont, v němž jsou představitelé státní správy a místní samosprávy odpovědně schopni odhadnout vývoj technologií, dopadů stávajících a připravovaných legislativních opatření na národní i evropské úrovni. Podklady v rozsahu nezbytném pro zpracování a vyhodnocení státní energetické koncepce mají být v souladu se zněním § 3 poskytovány zpracovateli koncepce, tj. ministerstvu bezplatně ze strany ústředních orgánů veřejné správy nebo vlastníků energetického zařízení nebo držitelů licence k podnikání v energetických odvětvích, a to pouze v případě, že jsou k tomu vyzváni. S cílem minimalizovat související administrativní, případně finanční zátěž (v rozsahu nákladů ve výši několika málo člověkohodin jednou za 5 let) bude příslušné nařízení vlády obsahovat standardizované formuláře se strukturou požadovaných informací, které budou v případě výzvy zaslány elektronicky příslušným subjektům. Rozsah požadovaných dat je cíleně minimalizován a omezuje se pouze na data nezbytná pro provádění optimalizačních procesů a modelových propočtů na interních modelech ministerstva Paragraf 3 dále upravuje zpracovatele a způsob schválení koncepce, kde nově dochází k zapojení Parlamentu ČR do celého procesu. Tato změna reflektuje snahu o politickou diskusi napříč politickým spektrem o směřování energetické politiky, jelikož se jedná o dokument s 25letým přesahem a je potřeba zajistit konzistenci jeho naplňování bez ohledu na změny vlády. Z pověření vlády bude Státní energetickou koncepci postupovat Parlamentu premiér ČR k informaci, přičemž lze očekávat odborné rozpravy v příslušných výborech Poslanecké sněmovny i Senátu Parlamentu ČR. Předpokládá se účast zástupců ministerstva jako zpracovatele SEK. Výstupem rozprav mohou být usnesení a doporučení, která budou předložena předsedovi vlády. Nově je rovněž zdůrazněna provázanost mezi strategickým plánováním na celostátní úrovni pro oblast energetiky a územním plánováním, kdy SEK je vymezena jako podklad pro politiku územního rozvoje podle zvláštního právního předpisu. Cílem je v dostatečném předstihu jasně vymezit klíčové infrastrukturní koridory a lokality pro možné nové zdroje v souladu s koridory charakterizujícími zamýšlenou strukturu primárních energetických zdrojů a hrubé výroby elektrické energie, aby mohla být SEK efektivně realizována. Zároveň paragraf 3 definuje SEK jako závazný dokument pro výkon státní správy pro oblast nakládání s energií. Úprava legislativy, příprava dotačních schémat, vydávání autorizací, podpora vědy, výzkumu a rozvoje a jiné oblasti výkonu státní správy by tak měly být v souladu se SEK a jejími cíli pro jednotlivé oblasti nakládání s energií. Zároveň se automaticky předpokládá respektování vládou schválené Státní energetické koncepce při hospodaření s majetkem státu ze strany organizačních složek státu a rozpočtových organizací, ve kterých mají ministerstva roli zakladatele. Tato skutečnost je nesmírně důležitá, protože stát má k dispozici velmi omezené nástroje pro realizaci svých záměrů vyjádřených v SEK. Toto omezení je dáno faktem, že investice v energetice provádí soukromí vlastníci, kteří se řídí svými parciálními podnikatelskými zájmy. Stát proto musí formovat v rámci právního řádu ČR a v mezích evropského acquis rámec pro toto podnikatelské prostředí přirozeně usměrňující jednání soukromých subjektů směrem k realizaci cílů SEK. Paragraf 4 vymezuje účel územní energetické koncepce (dále také ÚEK) s tím, že má stanovit cíle a zásady nakládání s energií kraje, hlavního města Prahy nebo obce. Územní energetická koncepce má jako strategický dokument vytvářet podmínky pro hospodárné nakládání s energií v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji energie. Územní energetická koncepce obsahuje vymezené a předpokládané plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby pro rozvoj energetického hospodářství s cílem prověřit možnosti jejich budoucího využití. Součástí územní energetické koncepce je vyhodnocení ukazatelů bezpečnosti, konkurenceschopnosti a udržitelnosti nakládání s energií. Územní energetická koncepce se zpracovává na období 25 let. S ohledem na vztah mezi SEK a ÚEK územní energetická koncepce v širších územních souvislostech řešeného území zpřesňuje a rozvíjí cíle státní energetické koncepce a určuje strategii pro jejich naplňování. Územní energetickou koncepci jsou povinni přijmout na vlastní náklady pro svůj územní obvod kraj a hlavní město Praha. Nově tak vypadává povinnost zpracování ÚEK ze strany statutárních měst. Cílem této změny je omezit náklady a celkovou zátěž místní samosprávy. Statutární města si i nadále, v případě, že o to mají zájem, energetické koncepce zpracovávat mohou. Pro účely zajištění souladu celostátní energetické koncepce s energetickými koncepcemi na nižší úrovni je nově navrhována zpětná vazba mezi zpracovatelem ÚEK a ministerstvem, které by mělo návrh územní energetické koncepce posoudit před jejím vydáním. Ministerstvo posoudí návrh územní energetické koncepce z hlediska souladu se státní energetickou koncepcí a sdělí předkladateli své stanovisko včetně případných doporučení do 90 dnů ode dne předložení návrhu. Pokud ministerstvo nesdělí své stanovisko ve stanovené lhůtě, platí, že s předloženým návrhem územní energetické koncepce souhlasí. Cílem přezkumu je především identifikovat možné situace, kdy by jednotlivé územní energetické koncepce krajů byly v souladu se SEK, ale v kumulované podobě (za více krajů) by reálně neumožnily naplnění cílů SEK, například s ohledem na teritoriální omezení pro lokaci OZE. Podrobnosti obsahu územní energetické koncepce budou stanoveny aktualizovaným nařízením vlády. Paragraf 4 i nadále umožňuje zpracování územních energetických koncepcí v případě zájmu obcím pro svůj územní obvod nebo jeho část. Územní energetická koncepce přijatá obcí pak musí být v souladu s územní energetickou koncepcí přijatou krajem nebo hlavním městem Prahou v případě jeho městských částí, aby byla zachována konzistence. Za účelem propojení strategického plánování v oblasti nakládání s energií na úrovni krajů s územním plánováním je územní energetická koncepce vymezena jako podklad pro zpracování zásad územního rozvoje kraje nebo územního plánu obce. Logika je stejná jako v případě paragrafu 3. Proces vyhodnocování naplňování ÚEK je nově harmonizován s periodicitou vyhodnocování SEK, tj. nejméně jednou za 5 let namísto jednou za 4 roky, čímž dojde ke snížení administrativní zátěže i finančních nákladů. Vyhodnocování budou provádět krajské úřady a hlavní město Praha formou zpracování zprávy o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období, následně tuto zprávu předloží ministerstvu. Tento krok poskytne úrovni centrální státní správy klíčové informace o stavu realizace SEK při minimalizaci celkových nákladů a administrativní zátěže a bude využit rovněž při vyhodnocování a případné aktualizaci SEK. Obdobný proces je navrhován také pro obec v případě, že přijala územní energetickou koncepci. Obec zprávu předloží kraji, který takto získaná data může využít pro plánování a vyhodnocování nakládání s energií. Zpráva má sloužit jako podklad pro případnou aktualizaci příslušné územní energetické koncepce, která bude zakončena přijetím nové ÚEK. Údaje v rozsahu nezbytném pro zpracování a vyhodnocení územní energetické koncepce v řešeném území bezplatně poskytuje ústřední orgán státní správy nebo vlastník energetického zařízení nebo držitel licence k podnikání v energetických odvětvích, pokud je k tomu vyzván. Podrobnosti stanoví vláda nařízením. Jedná se o modifikaci a doplnění stávajícího nařízení vlády s ohledem na poznatky z aplikační praxe, kdy pro řadu v současné době navržených ukazatelů reálně nejsou k dispozici věrohodná data, což znemožňuje efektivní naplnění ustanovení nařízení vlády, jakož i činí výrazné potíže pro plánování pro oblast nakládání s energií jak na krajské, tak i na celostátní úrovni, a to především s ohledem na potřebu řešit problematiku zásobování teplem, rozvoje a využívání obnovitelných zdrojů ale nově i provozu decentrálních zdrojů atd.

1.5.2 Energetická náročnost budov

Průkaz energetické náročnosti budovy bude sloužit jako jediný doklad o plnění požadavků na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni nebo v definovaných případech parametry budovy s téměř nulovou spotřebou energie podle paragrafu 7 snižování energetické náročnosti budov. Nahradí tak kladné závazné stanovisko dotčeného orgánu podle paragrafu 13 zákona tedy Státní energetické inspekce, čímž dojde ke zjednodušení při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby. Za rok 2013 vydala SEI 4196 těchto závazných stanovisek. Stavební úřad pouze zkontroluje, zda je průkaz součástí stavební dokumentace tak a zda budova splňuje požadavky na energetickou náročnost budov, jak to dělá i v současné praxi. Mimo doložení plnění požadavků energetické náročnosti budovy při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby, je nově toto doložení vyžadováno také v případě žádosti o změnu stavby před jejím dokončením. Jedná se o uvedení v soulad se stavebním zákonem, který připouští i změnu stavby před jejím dokončením. Praxe ukázala, že často dochází k výrazným změnám v průběhu stavby budovy. Průkaz energetické náročnosti budovy, který je zpracovaný na začátku stavby (při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby) zcela neodpovídá výsledné energetické náročnosti stavby po dokončení. Platnost průkazu je nově omezena i do provedení změny způsobu vytápění, chlazení nebo teplé vody v budově, jelikož tyto úpravy znamenají významný zásah do energetických vlastností budovy. V paragrafu 7a zaměřeného na průkaz energetické náročnosti je zapracován nový zjednodušující mechanismus, který vychází z dosavadních poznatků zavádění průkazů do praxe. V určitých případech se zpracování průkazu ukázalo jako nevhodné vzhledem k poměru vypovídající hodnoty versus finanční náklady na zpracování. Proto pro starší rodinné domy postavené před rokem 1947 nebude průkaz po písemné dohodě kupujícího s prodejcem nebo nájemce s pronajímatelem povinný. U starších neopravených nemovitostí je větší pravděpodobnost, že je brzy čeká rekonstrukce, nebo v některých případech dokonce demolice, a zpracování průkazu by bylo neúčelné. Po tomto termínu se také začaly stavět první typizované domy, na které je zpracování průkazu jednodušším úkolem. Při omezení rokem výstavby nebo poslední větší změny dokončené budovy 1947 bude dosaženo snížení počtu potřebných průkazů o 1/3, a to typicky v případech, kdy je jejich zpracování nejsložitější a tudíž v nich má úleva od jejich zpracování smysl. Zjednodušení se týká rovněž národních kulturních památek a budov nacházejících se v památkových rezervacích, které nejenže nemusí plnit požadavky na energetickou náročnost budovy, ale nově nemusí mít zpracovaný průkaz. Tato povinnost byla zatěžující, protože vytvoření průkazu např. pro historické stavby je velice finančně náročné a nemá další využití (realizace doporučených opatření). Vzhledem k současné praxi je rovněž potřeba upravit vztah mezi vlastníkem a zprostředkovatelem při prodeji a pronájmu budovy, ucelené části budovy nebo jednotky v případě, že vstupuje do procesu. V současném znění byla odpovědnost pouze na vlastníkovi uvést v reklamních materiálech a inzerci klasifikační třídu energetické náročnosti budovy. Nově se navrhuje, aby tuto povinnost měl vlastník a pokud jej využije, pak i zprostředkovatel. Vlastník mu předá grafickou část průkazu, který pak zveřejní klasifikační třídu v reklamních a inzertních materiálech. Pokud mu vlastník tuto grafickou část nepředá, bude zprostředkovatel inzerovat nejhorší klasifikační třídu. Další zjednodušující ustanovení upravuje povinnost zajistit, aby instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů provedly pouze osoby oprávněné podle § 10d. Toto ustanovení platí až od 1. ledna 2015 a říká, že ve všech případech, kdy dochází k instalaci takovýchto zařízení, ji může provést pouze oprávněná osoba. Nová úprava vztahuje tuto povinnost pouze na instalaci (v budově) takových vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, která jsou financovaná z programů podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů. Jedná se osvědčenou praxi z okolních států, která není plošná jako původní znění.

1.5.3 Energetický audit a posudek

Energetické audity jsou obsaženy v současném znění zákona. Současné znění zákona stanovuje podmínky, za kterých jsou stavebníci, společenství vlastníků jednotek nebo vlastníci budovy nebo energetického hospodářství povinni nechat zpracovat audit a výjimky z této povinnosti. Rovněž uvádí náležitosti auditu, jeho platnost a speciální povinnosti určené organizačním složkám státu, krajům a obcím včetně jejich příspěvkových organizací. Nová směrnice 2012/27/EU požaduje podporu zpracování auditů u malých a středních podniků a zároveň podporu realizace doporučených opatření vyplývající z těchto auditů. Podpora auditů u malých a středních podniků je prováděna nelegislativně v rámci vyplácení veřejné podpory programů, kdy u některých jsou podmínkou pro získání dotace. Dále směrnice určuje nutnost podpory pro informovanost domácností o auditech. Obě uvedené povinnosti budou rovněž zahrnuty v rámci podpory Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Zásadní novinka týkající se auditů je opakovaná povinnost pro velké podnikatele absolvovat audit a to každé 4 roky nebo zavedení systému hospodaření s energií podle české harmonizované normy upravující systém managementu hospodaření s energií nebo systému environmentálního řízení podle české harmonizované normy upravující systémy environmentálního managementu. Velcí podnikatelé, kteří mají povinnost provádět každé čtyři roky energetický audit, mohou vykazovat zvýšené finanční náklady. Záleží však na konkrétním podnikateli, zda tuto povinnost využije ku prospěchu svého podnikání a zrealizuje doporučená opatření na snížení spotřeby energie plynoucí z doporučení energetického auditu. V důsledku těchto opatření dosáhne provozní úspory energií a tím snížení vynakládaných prostředků na spotřeby energií. Důležitým faktorem tohoto opatření je motivace k zavádění systémů hospodaření s energií a následné certifikaci. Úkolem systémů hospodaření s energií je dosažení optimalizace provozu technologií, budov a areálu s dosažením co nejnižších nákladů na energie. Pořizovací cena energetického auditu se liší podle velikosti hodnoceného provozu, zaměřením provozu a dostupnosti potřebných údajů. Pohybuje se od desítek tisíc Kč až po miliony Kč v případě největších provozů. V případě opakovaného vypracovávání se však cena rapidně sníží, jelikož se jedná spíše o aktualizaci. Prvotní investice do realizace opatření je v ideálním případě postupně splácena z uspořených nákladů za energie. Závisí však na zvolených opatřeních a jejich provedení. Zavedení systémů hospodaření s energií pak může vést ke každoroční úspoře nákladů na energie až o čtvrtinu. Zavedením této povinnosti rovněž přispěje ke konkurenčnímu prostředí, kdy zvýšená poptávka po energetických auditech či systémech s hospodařením energií může přispět ke snižování jejich ceny a nadále rozvíjet trh energetických specialistů oprávněných zpracovávat energetických audit. V ČR je cca 2150 velkých podniků, kterých by se měla povinnost dotknout. Energetický posudek byl zaveden do zákona z důvodu implementace směrnice o energetické náročnosti budov. Energetický posudek chápeme jako účelově a úzce zaměřený energetický audit, který je méně pracný a má nižší cenu. V současné době se využívá k posouzení proveditelnosti projektů týkající se snižování energetické náročnosti budov, zvyšování účinnosti energie, snižování emisí ze spalovacích zdrojů znečištění nebo využití obnovitelných nebo druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla financovaných z programů podpory ze státních nebo evropských finančních prostředků nebo z finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, a dále pravidla pro vyhodnocení plnění parametrů z výše uvedených projektů nebo jako například součást průkazu energetické náročnosti budovy v případě posouzení proveditelnosti alternativních systémů v případě zdroje nad 200 kW instalovaného výkonu.

V případě posuzování proveditelnosti projektů financovaných z veřejných prostředků došlo k úpravě. Původní verze zákona vyžaduje posudek u veřejné podpory vždy. Navrhovaná verze vyžaduje posudek, pokud poskytovatel podpory nestanoví s přihlédnutím k nárokům jednotlivého programu podpory jinak. Úprava je navržená z důvodu zjednodušení složité administrativy v určitých případech, kdy povinnost komplikuje čerpání dotací. Je potřeba reflektovat požadavky směrnice 2012/27/EU, jež nově zavádí tzv. analýzy nákladů a přínosů za účelem zjištění potenciálu vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a možnosti využívání odpadního tepla. Povinnost zpracovat tuto analýzu v případě nové výstavby nebo podstatné rekonstrukce je zavedená pro průmyslové provozy, soustavy zásobování teplem a tepelné elektrárny nad 20 MW tepelného příkonu. Pro účely transpozice budou tyto analýzy prováděny jako energetické posudky. Takto provedené posudky budou součástí dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, což znamená, že výsledky těchto analýz budou sloužit jako podklad při rozhodování v rámci uvedených řízení. Výjimku tvoří stavby, které podléhají autorizaci podle energetického zákona. Definice podstatné rekonstrukce je v zákoně nově zavedena.

1.5.4 Hospodárné užití energie ústředními institucemi

Podle směrnice 2012/27/EU členské státy mají zajistit, aby ústřední instituce nakupovaly pouze výrobky, služby a budovy s vysokou energetickou účinností, je-li to v souladu s nákladovou efektivností, ekonomickou proveditelností, s udržitelností v širším smyslu, technickou způsobilostí, jakož i dostatečnou hospodářskou soutěží. Jedná se tedy o nastavení kritérií pro nadlimitní veřejné zakázky. Pro účely implementace tohoto článku bylo potřeba vydefinovat pojem ústřední instituce. Při stanovování dotčených ústředních institucí bylo postupováno v souladu s požadavky Evropské komise. Směrnice používá pojem „central government“ s tím, že tento pojem se používá v čl. 5 a 6, který zakládá příkladnou roli veřejných subjektů, jimiž se rozumí veřejní zadavatelé ve smyslu přílohy IV směrnice 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby. V této příloze směrnice jsou vypsané konkrétní orgány státní správy a jiné orgány ČR. Ve směrnici 2006/32/ES bylo ustanovení o zvláštních technických podmínkách hodnocení veřejných zakázek rovněž uvedeno, nikoliv však povinně. Nová směrnice zavádí nová povinná pravidla, jak nadlimitní veřejné zakázky realizovat. Tyto nové zvláštní technické podmínky se zatím v českém právním řádu nevyskytují. Uváděna jsou pouze kritéria hodnocení z hlediska vlivu na životní prostředí v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Nově tedy budou ústřední instituce při vypisování veřejné zakázky na dodávky a služby stanovovat zvláštní technické požadavky v případě, že se nadlimitní veřejná zakázka bude týkat výrobků spojených se spotřebou energie, vybraných kancelářských přístrojů, pneumatik a koupě nebo pronájmu budov. Zvláštní technické podmínky budou však stanovovány pouze, pokud nenaruší průběh hospodářské soutěže a zároveň budou nákladově efektivní. Terminologie použitá pro účely zákona používá pojmy dodávky nebo služby (v případě veřejných zakázek ústředních institucí na dodávky a služby…), kdežto směrnice hovoří o výrobcích, službách nebo budovách. Použitá terminologie je rozdílná z důvodu potřeby souladu zákona o hospodaření energií se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve kterém jsou kategorizovány právě pojmy dodávky nebo služby.

Článek 5 směrnice 2012/27/EU, který se zabývá příkladnou úlohou budov veřejných subjektů, není tímto zákonem transponován jako celek. Transponována je pouze jedna část týkající se zajištění sběru dat o budovách ústředních institucí, která budou sloužit k praktickému provedení tohoto článku. I přesto, že z pohledu evropské legislativy se jedná o novou povinnost, současné znění zákona již tzv. Systém monitoringu spotřeby energie u budov užívaných orgány státní správy upravuje. Definice ústřední instituce je v zákoně nově provedena. Systém monitoringu související se sledovanými energetickými druhy nositelů energie a následná aplikace metody měření ve spolupráci s energetiky jednotlivých resortů (resp. správci budov) napomáhají analýze energetického chování jednotlivých sledovaných budov. V případě budov s nehospodárným nakládáním energií je těmto objektům věnována zvýšená pozornost, která následně vede k realizaci úsporných opatření jak technického (např. zateplení pláště budovy, vyvážení topných soustav, užívání energeticky úsporných spotřebičů apod.), tak ekonomického charakteru (revize smluvních vztahů v rámci jednotlivých resortů, popřípadě vyhlášení soutěží na dodavatele energií apod.). Tento nástroj je v návrhu novely dále využit a posílen tak, aby odpovídal právě požadavkům směrnice 2012/27/EU pro sběr dat. Tzn. předdefinování sledovaných dat a změna budov, kterých se sledování týká. Systém monitoringu spotřeby energie je neveřejný informační systém veřejné správy, ale vzhledem k povinnosti vyplývající ze směrnice, zveřejnit seznam budov ústředních institucí, které jsou předmětem řešení zmiňovaného článku 5, je tento seznam budov uveden na internetových stránkách MPO.

1.5.5 Energetický specialista

Jednou z podmínek získání oprávnění energetického specialisty je podle současného znění zákona odborná zkouška, která je prováděna před komisí jmenovanou ministerstvem. V případě jejího úspěšného složení a splnění dalších podmínek vydá ministerstvo žadateli oprávnění energetického specialisty. V novele zákona je navrženo přesunutí odborné zkoušky na podřízenou organizaci ministerstva, Státní energetickou inspekci. Ministerstvo bude nadále vydávat a rušit oprávnění energetického specialisty. SEI bude jako odborný orgán zajišťovat praktickou část získání oprávnění. Stejný postup je navržen i v případě přezkušování energetických specialistů. Zásadní změna statutu energetických specialistů platná od 1. ledna 2013, přinesla nové poznatky, které se projevily až praktickým prováděním dotčených paragrafů. Energetický specialista byl povinen průběžně vést v elektronické podobě evidenci o provedených činnostech. Vzhledem k náročným požadavkům nové směrnice na sběr dat je nutné využít každý možný zdroj dat. Z tohoto důvodu povede energetický specialista evidenci své činnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup údajů do evidence ministerstva energetických specialistů. S tím se pojí nový požadavek na opatření každého dokumentu, který specialista zpracuje a předá do evidence ministerstva, unikátním kódem. I přes zvýšení administrativy pro energetické specialisty, je tento požadavek zcela oprávněný. ČR je povinna předávat Evropské komisi informace o energetické náročnosti budov. Tato data jsou obtížně získávána z důvodu neexistence jejich systematického sbírání a statistiky. Proto informace sběr těchto dat je nezbytný pro vykazování těchto dat. Pro snížení administrativní zátěže energetických specialistů spojené s vykazováním, zajistí ministerstvo efektivní nástroj administrace. Dalším důvodem vedení evidence činnosti energetických specialistů je kontrola kvality průkazů energetické náročnosti budov, energetických auditů, kontrol kotlů a klimatizační techniky. Státní energetická inspekce jako kontrolní orgán má nově stanovené povinnosti kontroly. Pro tuto kontrolu potřebuje získávat informace o počtu zpracovaných průkazů, provedených kontrolách provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie a klimatizačních systémů za každý rok. Kromě celkových počtů budou sledovány údaje o úsporách energie na základě informací z průkazů, auditů a posudků. Pokud ČR nebude sledovat tato data, nebude moci vykazovat plnění povinností stanovené směrnicí 2012/27/EU.

1.5.6 Energetické služby

Nová směrnice 2012/27/EU se věnuje energetickým službám především s ohledem na rozvoj trhu energetických služeb. Z důvodu její implementace se povinnosti spojené s energetickými službami rozšíří. Za tímto účelem došlo k převedení některých definic uvedených v zákoně č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) do zákona. Jedná se o definice energetické služby, zvyšování účinnosti užití energie, úspor energie a poskytovatel energetických služeb. Kromě těchto pojmů zavádí nově zákon i definici smlouvy o energetických službách. V České republice je využívání energetických služeb podporováno již dlouhodobě. Nová ustanovení jsou zaměřena na podporu využívání energetických služeb tak, aby byl dostatečně zdůrazněn nevyužitý potenciál. Směrnice zavazuje podporovat energetické služby zveřejňováním a šířením informací o smlouvách o energetických službách a poskytováním vzorových smluv. Rovněž uvádí minimální prvky, které by uzavírané smlouvy měly obsahovat při uzavírání kontraktů s veřejným sektorem. Tyto minimální prvky však odpovídají požadavkům, které jsou v ČR uváděny v tzv. smlouvách o energetických službách se zaručeným výsledkem, jelikož jejich předmětem jsou zaručené úspory. Tedy i přesto, že podle nového paragrafu 10e se smlouva nazývá „smlouva o energetických službách“, jedná se o v ČR používanou „smlouvu o energetických službách se zaručeným výsledkem“. Smlouva jasně definuje požadavky obsažené ve smlouvě, pokud je příjemcem energetické služby veřejný zadavatel. V praxi smlouva o energetických službách se zaručeným výsledkem (podle návrhu zákona tedy smlouva o energetických službách) je známá jako metoda EPC – Energy performance Contracting), což je jednou z nejvhodnějších forem realizace energeticky úsporných opatření, především v oblasti technologických opatření. Při využití této služby není nutné v době instalace zařízení vynakládat ze strany zadavatele projektu investiční prostředky. Ty jsou spláceny postupně po dobu několika let z dosahovaných úspor nákladů - s tím, že dodavatel energetických služeb ručí za dosažení předpokládaného objemu snížení spotřeby energie a tím za snížení provozních nákladů, ze kterých je investice splácena. I přes určitý pokrok v posledních letech, stále převažuje zájem o přímé dotace, tzn. získání potřebných investičních prostředků z rozpočtu nad administrativně náročnější možností uhradit část nebo celý objem investičních prostředků na rekonstrukci energetických systémů z následně uspořených provozních nákladů. Základní premisou zaručeného výsledku tedy je, že riziko za dosažení předjednané úspory energie nese poskytovatel služby. Pokud nedojde k dosažení sjednané úspory, uhradí poskytovatel finanční ztrátu, která vznikne objednateli. Již v současné době jsou zveřejňovány vzorové smlouvy, které bývají používány pro tyto kontrakty, proto se nepředpokládá, že zavedení náležitosti smluv zvýší finanční náklady. Jedná se spíše o administrativní úpravu podmínek, za kterých je služba uzavírána, aby došlo ke standardizaci úrovně jejich poskytování.

Nový paragraf uvádí konkrétní náležitosti těchto smluv jako je seznam opatření v oblasti energetické účinnosti, specifikace zaručených úspor nákladů nebo úspor energie, dobu trvání smlouvy, termíny a období pro zjišťování dosažené úspory nákladů nebo úspory energie. Směrnice 2012/27/EU rovněž požaduje, aby bylo zajištěno rozhraní, jímž mohou poskytovatelé energetických služeb poskytovat informace. Z tohoto důvodu je v návrhu zákona upraven tzv. Seznam poskytovatelů energetických služeb. Tento seznam je navržen jako veřejný informační systém, ve kterém budou dostupné informace o poskytovatelích. Tyto informace budou Ministerstvo předávat poskytovatelé a rovněž informovat Ministerstvo v případě změn. Ministerstvo bude informace zveřejňovat na internetových stránkách.

1.6 Zhodnocení rizika

Nejvyšší riziko je spojené s plněním tzv. předběžných podmínek pro čerpání financí z programů 2014 – 2020. Předběžné podmínky jsou uvedeny v tzv. obecném nařízení č. 1303/2013 pro evropské strukturální a investiční fondy (čl. 19 a příloha č. XI). Jejich zavedení vyplývá z požadavku EK zajistit dosahování prokazatelných výsledků intervencí z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) v programovacím období 2014-2020. Cílem předběžných podmínek je zajistit, aby byly vytvořeny v členských státech EU nezbytné rámcové podmínky pro účinné využívání podpory z ESIF. Předběžné tematické podmínky jsou určeny pro každou oblast zvlášť a v rámci oblasti „Energetiky“ tak mohou mít vliv na čerpání z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, Operačního programu životní prostředí, Integrovaného regionální operační program, Programu rozvoje venkova a Operační program Praha – Pól růstu ČR. Plnění předběžných podmínek pro ČR znamená mít bezvýhradně implementovanou evropskou energetickou legislativu, tzn. jednak nově přicházející tedy směrnici 2012/27/EU jednak ty, které být musí již implementována z minulosti. Dvě ze starších směrnic (2010/31/EU a 2006/32/ES) jsou ale předmětem řízení o porušení smlouvy. V případě těchto směrnic došlo k nesprávné implementaci. Pokud by do novely zákona nebyly zapracovány požadavky EK na doplnění těchto dvou směrnic, nedošlo by k uzavření řízení o porušení smlouvy. Tím by došlo k ohrožení možnosti čerpání prostředků do výše uvedených programů, což by mohlo v konečném důsledku znamenat nespuštění nebo pozastavení plateb v oblasti energetické účinnosti jako celku. Předběžné podmínky by měly být obecně splněny do konce r. 2014, nebo při schválení operačního programu. Nejzazším termínem pro splnění podmínek je 31. prosinec 2016. Pokud by ČR neměla možnost čerpat evropské fondy na energetickou účinnost a poskytovat veřejnou podporu na energeticky úsporná opatření, nebyla by schopná plnit a vykazovat závazný cíl energetické účinnosti pro rok 2020. Plnění tohoto cíle je zcela závislé na dotačních titulech, primárně prostřednictvím programů. Za takové situace by ČR musela zvolit náhradní variantu a hradit dosahování energetických úspor ze státního rozpočtu nebo zavést tzv. povinné schéma, ve kterém by hradili náklady na energetické úspory distributoři nebo maloobchodní prodejci energie spolu se svými zákazníky. To by mohlo být pro řadu firem likvidační. Předběžná částka alokovaná skrze operační programy na energetickou

účinnost se pohybuje okolo 60 mld. Kč do roku 2020 (expertní odhad MPO, který se může měnit podle efektivnosti vynakládání veřejných prostředků).

Konkrétně se plnění předběžných podmínek dotýká těchto prioritních os operačních programů, jejichž realizace může být ohrožena:

OperačníPrioritní osa Podpora EUPodpora ČRÚspory programCca v KčCca v Kč

3 - Účinné

OPPIK 27 mld. Kč - 20 PJ

nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin 5 - Energetické

OPŽP 13,5 mld. Kč 2 mld. Kč 2 PJ

úspory 2 - Zkvalitnění

IROP 17 mld. Kč 2,5 mld. Kč 9 PJ

veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů 2 - Udržitelná

OPPPR 1,6 mld. Kč 0,2 mld. Kč 0,25 PJ

mobilita a energetické úspory 5 - Podpora

OPRV 1 mld. Kč 0,1 mld. Kč -

účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví, která je odolná vůči klimatu

Příspěvek ČR na alokaci operačních programů se liší. Zatímco u OPPIK je navrhnuto, že v rámci podnikatelského sektoru nebude ČR účastnit, u ostatních program se spoluúčast pohybuje okolo 15 % z alokace.

Celkově se podle expertních odhadů pohybují náklady (dotace plus soukromé prostředky) na dosažení úspory pomocí veřejných prostředků z operačních programů ve výši 150 – 200 mld. Kč. Náklady nelze zatím určit přesněji, jelikož u každého ze sektorů bude poskytována odlišná míra dotace (v OPPI například v dřívějším programovacím období rozděleno i podle velikosti podnikatele).

Dílčí problémy:

S ohledem na paragrafy 3 a 4 můžou nastat komplikace při prvním zpracování strategických dokumentů v souladu s nově nastavenou metodikou zpracování obsaženou v rámci aktualizovaného nařízení vlády. Bude se jednat pouze o dočasný jev, kdy se jednotlivé odpovědné osoby budou muset seznámit s novou strukturou ukazatelů a zpracování. Pro některé především státní instituce to může znamenat předávání informací ministerstvu, respektive zpracovateli ÚEK v nové struktuře, byť tyto data již mnohdy mají a sledují, pouze je nepředávají dále. Minimalizace tohoto negativního jevu je eliminována pečlivým vysvětlením a jednoznačnou metodou postupu výpočtu jednotlivých ukazatelů v nařízení vlády a přípravou vzorových elektronických formulářů pro předávání dat.

Tím, že dojde ke zrušení kladných závazných stanovisek, které vydávala Státní energetická inspekce jako potvrzení, že navrhovaná budova plní požadavky na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni nebo v definovaných případech parametry budovy s téměř nulovou spotřebou energie, bude toto plnění požadavků posuzovat samotný stavební úřad, na který stavebníci nových budov podávají žádosti o stavební povolení, žádosti o změnu stavby před jejím dokončením s dopadem na její energetickou náročnost nebo při ohlášení stavby. Stavební úřad posoudí plnění požadavků na základě doloženého průkazu energetické náročnosti budovy tak, že zkontrolují jeho přítomnost ve stavební dokumentaci, tak jak to dělají i v současné praxi. Zodpovědnost za zpracovaný průkaz nese energetický specialista. V rámci zjednodušení povinnosti mít průkaz, hrozí riziko, že prodávaných nebo pronajímaných budov bez průkazu bude větší množství, než se očekává, i přesto, že nejsou tyto domy postaveny před rokem 1947. Ovšem předpokládá se, že tyto staré budovy budou rekonstruovány a tudíž dojde i v případě těchto budov ke zpracování průkazu energetické náročnosti.

U instalace vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů začne současné znění zákona od začátku roku 2015. V případě pozdější účinnosti předkládaného zákona bude po určitou dobu (do platnosti návrhu zákona) platit plošná povinnost instalace těchto zařízení kvalifikovanými odborníky. Tuto povinnost má Státní energetická inspekce povinnost kontrolovat a v případě porušení sankcionovat.

2. Návrh variant řešení

2.1. Státní energetická koncepce a územní energetické koncepce

Varianta I – „nulová“

Zachování stávající právní úpravy, kdy neexistuje závazná metodika zpracování SEK a existuje stávající metodika zpracování ÚEK vymezená stávajícím nařízením vlády č. 195/2001. SEK se zpracovává s výhledem na 30 let, ÚEK s výhledem na 20 let. V tomto případě nelze jednak efektivně zpracovávat ÚEK, jelikož některé požadované ukazatele kvůli neexistenci kvalitních dat nelze zpracovat bez reálné ztráty vypovídací hodnoty, a jednak je obtížné využít tato data pro zpracování a následné vyhodnocování celostátní koncepce nakládání s energií. Neexistencí závazné metodiky SEK není jasně vymezeno, jakou formu má SEK mít, jaké ukazatele se sledují, a tudíž je obtížné zajistit kontinuitu a udržitelnost celého procesu.

Varianta II – specifikace tvorby SEK a ÚEK v specifickém nařízení, bez propojení na oblast

územního plánování

Tato varianta počítá s vydáním nařízení vlády, ve kterém bude popsán způsob sestavení SEK, včetně sledovaných ukazatelů a dat potřebných k jejímu zpracování v jasně definované struktuře, a v obdobné podobě i pro ÚEK. Sladění horizontu predikce pro SEK a ÚEK je stanoveno na nižší z obou horizontů, tj. na 20 let. Tím dojde k efektivní koordinaci strategického plánování v oblasti nakládání s energií na celostátní a regionální úrovni, při možnosti efektivně, s minimálními daty využívat data mezi orgány státní správy. Lépe se uchová klíčové know-how pro oblast energetického plánování a ušetří se náklady (s ohledem na expertní subdodávky zadávány jako expertní studie a člověkohodiny zaměstnanců ministerstva věnované ad hoc tvorbě metodik SEK a jejích vyhodnocování). Bez efektivního provázání strategického plánování v oblasti nakládání s energií do územního plánování (PÚR a ZÚR) může dojít k prodlevám nebo dokonce k částečnému znemožnění realizace dílčích cílů SEK a ÚEK s ohledem na všechna potřebná povolení pro výstavbu síťové infrastruktury a požadovaných zdrojů.

Varianta III - specifikace tvorby SEK a ÚEK v specifickém nařízení s rozdílnými časovými

horizonty plánování, včetně propojení na oblast územního plánování

Vůči variantě II je SEK neopomenutelným podkladem pro politiku územního rozvoje dle zvláštního právního předpisua ÚEK neopomenutelným podkladem pro zpracování zásad územního rozvoje kraje nebo územního plánu obce. Tím dochází k efektivnímu propojování realizace strategií nakládání s energií a územním plánováním. Měly by být vyloučeny možnosti nerealizace strategických zájmů státu v této oblasti z důvodu neprůchodnosti při územním plánoví. Sladění horizontu predikce pro SEK a ÚEK je stanoveno na průměr obou stávajících horizontů, tj. na 25 let.

Varianta IV -- specifikace tvorby SEK a ÚEK v specifickém nařízení se sjednocenými

časovými horizonty plánování, včetně propojení na oblast územního plánování

Pro zajištění větší kontinuity a efektivnějšího výkonu plánování v oblasti nakládání s energií se SEK i ÚEK zpracovávají s výhledem na 30 let. Tím se protnou horizonty plánování a pro celostátní úroveň budou k dispozici data z nižší úrovně pro celý horizont, na který je ASEK tvořen. Pro regionální úroveň z toho plyne povinnost zajistit plánování o 10 let delší časový horizont, což je nákladnější na zpracování, minimálně pro první verzi ÚEK, a s ohledem na velikost a životnost investic na nižší úrovni může být zpracování částečně zbytečné, respektive bez výrazné přidané hodnoty pro rozhodování samosprávních územních celků.

Návrh řešení – stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Varianta III

Varianta IV Varianta II Varianta I

Jako nejvhodnější se jeví varianta III. Jde o kompromisní řešení, které jednak zefektivní strategické plánování v oblasti nakládání s energií a jednak nepřinese nepřiměřené náklady pro územní samosprávu.

2.2. Energetická náročnost budovy

Posuzování se soustředí na možnost úlevy z povinnosti opatřit si průkaz energetické náročnosti budovy.

Varianta I – „nulová“

Zachování stávající právní úpravy, kdy je povinnost při prodeji nebo pronájmu budovy opatřit si průkaz energetické náročnosti vždy, kromě zákonem stanovených výjimek.

Varianta II – nahrazení průkazu vyúčtováním dodávek elektřiny, plynu a tepelné energie

V případě prodeje budovy nebo ucelené části budovy nebo v případě pronájmu budovy nebo ucelené části budovy by mohl vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník jednotky nahradit průkaz vyúčtováním dodávek elektřiny, plynu a tepelné energie pro příslušnou budovu nebo ucelenou část budovy za uplynulé 3 roky. Tato úprava byla analyzována, nicméně na základě informací ze strany Evropské komise by v případě jejího zavedení došlo k výrazné změně implementace příslušné směrnice. Tato nepřesná implementace by byla předmětem přezkumu, a pravděpodobně by komise došla k závěru, že není v souladu se směrnicí. Takovýto závěr by měl za důsledek další komplikace při čerpání prostředků z operačních programů.

Varianta III – zrušení povinnosti mít zpracovaný průkaz za určených podmínek

V případě, že se kupující s prodávajícím nebo pronajímatel s pronájemcem písemně dohodnou při koupi nebo pronájmu rodinného domu vystavěného nebo s poslední změnou dokončené budovy před rokem 1947, není povinnost průkaz energetické náročnosti zpracovávat.

Návrh řešení – stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Varianta III

Varianta I Varianta II

Jako nejvhodnější se jeví varianta III. Jde o kompromisní řešení. Účelem je snížit finanční náklady občanů ČR v případech, kdy může být opatření si průkazu neefektivní.

2.3. Energetický audit a posudek

Varianty posuzují novou povinnost pro velké podnikatele absolvovat energetický audit.

Varianta I – „nulová“

Zachování stávající právní úpravy, ve které se tato povinnost neobjevuje, znamená netranspozici příslušného ustanovení směrnice 2012/27/EU.

Varianta II – povinnost zpracovávat energetický audit pro velké podniky

Zavedení povinnosti pro velké podniky zpracovávat v pravidelném intervalu 4 let energetický audit. Pokud velký podnikatel nechce plnit tuto povinnost, může zvolit další variantu a to zavedení systému hospodaření s energií podle české harmonizované normy upravující systém managementu hospodaření s energií nebo systému environmentálního řízení podle české harmonizované normy upravující systémy environmentálního managementu. Samotná certifikace zejména ČSN EN ISO 50001 je sice finančně náročná, jejím zavedením však dojde k optimalizaci provozu, které při správném nastavení vede k výrazným ročním úsporám v nákladech na energie.

Varianta III – povinnost certifikace velkého podnikatele na Systém managementu

hospodaření s energií nebo na Systém environmentálního managementu

Směrnice 2012/27/EU nehovoří o povinném zavádění těchto systémů, pouze je doporučuje. Zatímco energetický audit je jednorázový dokument, zavedení systému nastavuje kontinuální proces od monitoringu využívání energie, její spotřeby, ověřování úspor energií až po plánování energeticky úsporných opatření. Pokud si podnikatel systém zavede, jeho provoz je optimalizován po celý čas. Certifikace systémů managementu je však finančně náročná a v ČR zatím není dostatečně rozšířená.

Návrh řešení – stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Varianta II

Varianta III Varianta I

Vzhledem k požadavkům směrnice 2012/27/EU se doporučuje varianta II, která nejde nad její rámec, ale zároveň ani proti jejímu znění. Velcí podnikatelé mají možnost volby.

2.4. Hospodárné užití energie ústředními institucemi

Varianty řeší implementaci nových povinností spojených se zadáváním nadlimitních veřejných zakázek.

Varianta I – „nulová“

Zachování stávající právní úpravy, ve které se tato povinnost neobjevuje, znamená neimplementaci směrnice 2012/27/EU.

Varianta II – Implementace do zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách Povinnost stanovovat při vypisování nadlimitní veřejné zakázky na dodávky a služby zvláštní technické podmínky v případě, že se veřejná zakázka týká výrobků spojených se spotřebou energie, vybraných kancelářských přístrojů, pneumatik a koupě nebo pronájmu budov se dotýká zákona o veřejných zakázkách. Jedná se však o velice specializovaný technický charakter podmínek a je obtížné jej do rámce zákona o veřejných zakázkách zahrnout. Mimo jiné část této povinnosti musí vzhledem k rozdílnostem se zákonem o veřejných zakázkách stejně zůstat v zákoně o hospodaření energií (např. nájem budov). Pro umístění matérie mimo rámec zákona o veřejných zakázkách hovoří i skutečnost, že plnění povinností ze směrnice 2012/27/EU nespadá do působnosti tzv. „přezkumné směrnice“ (směrnice EU č. 89/665), na jejímž základě přezkoumává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže úkony veřejných zadavatelů v zadávacím řízení.

Varianta III – Implementace do zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií

Vzhledem k obtížnosti zakomponování technických pravidel do zákona o veřejných zakázkách, je potřeba je umístit do zákona o hospodaření energií, který řeší předmět těchto technických podmínek. Z důvodu předpokládané prvotní obtížné orientaci dotčených subjektů se předpokládá vydání metodického pokynu ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj. Metodický pokyn bude vysvětlovat vztah těchto dvou zákonů. Při novelizaci zákona o veřejných zakázkách se zvažuje navrhované ustanovení přenést do tohoto zákona.

Návrh řešení – stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Varianta III

Varianta II Varianta I

Jako nejlepší byla vyhodnocena varianta III. Zákon o hospodaření energií přímo pracuje s pojmy a problematikou, jejíž znalost je nutná pro stanovování zvláštních technických podmínek pro zadávání veřejné zakázky.

2.5. Varianty řeší definování pojmu ústřední instituce

Varianta I – „nulová“

Zachování stávající právní úpravy, ve které se tato povinnost neobjevuje, znamená neimplementaci směrnice 2012/27/EU.

Varianta II – definice ústřední instituce podle údajů o veřejných účtech, které shromažďuje

Eurostat

Definice ústřední instituce je ve směrnici 2012/27/EU nejasná. Proto Evropská komise vydala vyjasnění této definice a dva způsoby, kterým ji členský stát může implementovat. První způsob je z údajů o veřejných účtech, které shromažďuje Eurostat na základě nařízení Rady č. 479/2009/ES o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství. V případě, že by ČR zvolila tuto variantu, dotkla by se definice velkého počtu institucí. Pod plnění směrnice by byly zahrnuty: a) všechny organizační složky státu (např. ministerstva, ústřední úřady a organizace jimi řízené), Správa státních hmotných rezerv, státní fondy (např. fondy životního prostředí, pro zúrodnění půdy, kultury, pro podporu a rozvoj kinematografie), Fond národního majetku, Pozemkový fond, jiné mimorozpočtové fondy nebo instituce, které přerozdělují národní důchod a bohatství (např. fondy tržní regulace pokud se převážně zabývají rozdělováním dotací, nebo garanční instituce kontrolované a zejména financované vládou), příspěvkové organizace a podobné neziskové instituce s celostátní působností a napojené na státní (ústřední) rozpočet pouze příspěvkem, které jsou netržním výrobcem, jejichž provozní náklady jsou hrazeny z více než 50 % ze státního rozpočtu (např. státní a veřejné vysoké školy). Tyto instituce by pak musely nejen dodržovat nová pravidla při zadávání veřejných zakázek, ale byly rovněž dotčeny v souvislosti s ročními renovacemi státních budov, které budou implementovány nelegislativně.

Varianta III - definice ústřední instituce podle přílohy IV směrnice o veřejných zakázkách

(2004/18/ES)

Směrnice o veřejných zakázkách je ve výčtu institucí méně obsáhlá. Ústředními institucemi podle tohoto způsobu jsou všechna Ministerstva a dále Český statistický úřad, Český úřad zeměměřičský a katastrální, Český báňský úřad, Úřad průmyslového vlastnictví, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Správa státních hmotných rezerv, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Národní bezpečnostní úřad, Energetický regulační úřad, Úřad vlády České republiky, Český telekomunikační úřad, Bezpečnostní informační služba, Úřad pro ochranu osobních údajů, Poslanecká sněmovna PČR, Senát PČR, Kancelář prezidenta, Česká akademie věd, Vězeňská služba, Česká národní banka, Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Nejvyšší státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář Veřejného ochránce práv, Grantová agentura České republiky a Státní úřad inspekce práce.

Návrh řešení – stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Varianta III

Varianta II Varianta I Nejméně zatěžující pro ČR je varianta III, která omezuje seznam.

2.6. Energetický specialista

Varianty jsou zaměřeny na posouzení povinnosti energetických specialistů předávat průběžně Ministerstvu informace o provedených činnostech.

Varianta I – „nulová“ Zachování stávající právní úpravy, kdy energetický specialista vede průběžně v elektronické podobě vlastní evidenci o provedených činnostech a na vyžádání předá údaje z této evidence v elektronické podobě Ministerstvu průmyslu a obchodu (Ministerstvo) nebo SEI.

Varianta II – průběžné vedení evidence a předávání údajů Ministerstvu průmyslu a obchodu

bez vyžádání

Energetický specialista by vedl svou evidenci podle současného znění zákona v elektronické podobě, ale informace o provedených činnostech by předával Ministerstvu v určitém intervalu (např. každý měsíc) automaticky bez nutnosti žádosti Ministerstva. Tato varianta v podstatě splňuje základní účel sběru dat, nicméně by administrativně zatížila Ministerstvo, které by muselo došlé informace složitě zpracovávat.

Varianta III – průběžně předávání údajů o provedených činnostech způsobem umožňujícím

dálkový přístup

Ministerstvo spravuje evidenci o provedených činnostech energetických specialistů. Tato evidence je přizpůsobena pro sběr dat a jejich vyhodnocování. Každý energetický specialista má přístup do této evidence a velice jednoduše do ní může zanést zprávu o provedené činnosti např. o zpracování průkazu. Evidence je využívána i v současné době, nikoliv však povinně.

Návrh řešení – stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení Varianta III

Varianta II Varianta I

Jako nejlepší varianta se jeví varianta III, která jednak navrhuje nejefektivnější sběr dat a zároveň méně zatěžuje energetické specialisty než varianta II.

Závěr

Varianty byly posuzovány na základě zjištění, zda se v případě jejich volby nejedná o nadměrnou regulaci nebo nadbytečnou administrativní zátěž. Nadbytečnou administrativní zátěží se rozumí administrativní zátěž, která přesahuje nutnou a nezbytnou míru činností a nákladů pro podnikatele, občany, zaměstnance veřejné správy spojenou s požadavky na plnění informačních povinností plynoucích z transpozičních předpisů. Avšak v případě transpozice uvedených směrnic je četnost plnění, stanovení požadavků na reportování nebo okruh dotčených subjektů jasně stanoven a členskému státu nebyla ponechána možnost volby. Proto zvolené varianty reflektují potřeby jednotlivých směrnic, ale nejdou svými požadavky nad rámec požadavků směrnic.

V případě netranspozičních změn zákona se jedná o minimální potřebné požadavky, které současným zněním zákona nejsou dostatečně řešeny a je potřeba je zavést, i když mohou představovat zvýšenou administrativní zátěž.

3. Vyhodnocení nákladů a přínosů

3.1. Státní energetická koncepce a územní energetické koncepce

Státní energetická koncepce (SEK)

+ Zjednodušení procesu strategického celostátního plánování využitím standardizace formy zpracování Státní energetické koncepce včetně vymezení cílů státu v oblasti strategického plánování v energetice. + Zvýšení a zpřesnění úrovně vyhodnocení SEK s využitím standardizace formy ÚEK tak, aby bylo možné reálně posoudit stupeň naplňování SEK a jejího dopadu na dlouhodobé strategické cíle ČR i EU. + Zvýšení provázanosti mezi strategickým plánováním na celostátní úrovni pro oblast energetiky a územním plánováním s tím, že SEK je neopomenutelným podkladem pro Politiku územního rozvoje, podle zvláštního právního předpisu. + Zlepšení způsobu schvalování koncepce, kde nově dochází k zapojení Parlamentu ČR do celého procesu. + Zpřesnění rozvoje cílů Státní energetické koncepce s ohledem na nově harmonizovaný vztah mezi SEK a ÚEK, kdy územní energetická koncepce v nadmístních souvislostech řešeného území pomáhá specifikovat cíle Státní energetické koncepce a strategii pro jejich naplňování.

- Vyšší zatížení dotčených subjektů státní správy a subjektů sektoru energetiky.

- Zvýšené požadavky na odbornost pracovníků subjektů státní správy a místní samosprávy.

Územní energetické koncepce (ÚEK)

+ Zjednodušení procesu strategického územního plánování využitím standardizace formy zpracování ÚEK se zohledněním cílů státu v oblasti strategického plánování v energetice. + Zvýšení a zpřesnění úrovně vyhodnocení ÚEK s využitím formy standardizace ÚEK a harmonizace se SEK tak, aby bylo možné reálně posoudit stupeň jejího naplňování a dopadu na dlouhodobé strategické cíle ČR. + Zvýšení provázanosti mezi strategickým plánováním na regionální úrovni pro oblast energetiky a místním územním plánováním. + Zpřesnění rozvoje cílů ÚEK s ohledem na nově harmonizovaný vztah mezi ÚEK a SEK, kdy územní energetická koncepce v nadmístních souvislostech řešeného území pomáhá harmonizovat cíle Státní energetické koncepce a strategii pro jejich naplňování. + Minimalizace celkových nákladů a administrativní zátěže týkající se sběru relevantních dat a vyhodnocování, nově zpracováváním pravidelné zprávy o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období. Zpráva bude využita při vyhodnocování a případné aktualizaci jak na úrovni kraje, tak na centrální úrovni.

- Vyšší zatížení dotčených subjektů místní správy a subjektů sektoru místní energetiky.

- Zvýšené požadavky na odbornost pracovníků subjektů místní samosprávy.

3.2. Energetická náročnost budovy

Průkaz energetické náročnosti budovy nahradí kladné závazné stanovisko dotčeného orgánu

při dokládání plnění požadavků na energetickou náročnost budovy

+ Zjednodušení administrativy + Zmírnění zatížení SEI a směřování volných kapacit do kontrol

Nutnost dokládat plnění energetické náročnosti budovy i při žádosti o změnu stavby před jejím dokončením s dopadem na její energetickou náročnost (nová výstavba, větší změna

dokončené budovy)

+ Průkaz objektivně podle stavu budovy + Zlepšení vypovídající hodnoty průkazu při následném prodeji či pronájmu

- Zvýšení administrativy

- Zvýšené finanční náklady pro stavebníka

Instalace vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, která jsou financovaná z programů podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů,

v budově osobou oprávněnou podle § 10d

+ Omezení povinnosti, nyní jen v určitých případech + Snížení finančních nákladů občanů + Zachování odbornosti a stávající praxe + Soulad s evropskou legislativou

Kulturní památky nebo objekty nacházejí se v památkové rezervaci bez povinnosti mít

zpracovaný průkaz

+ Výrazná úspora finančních nákladů (cena průkazů na památky se pohybuje okolo desítek tis. Kč) + Zjednodušení administrativy

- Menší informovanost o objektu

Omezení povinnosti opatřit si průkaz při prodeji nebo pronájmu rodinného domu + Zjednodušení administrativy + Výrazné snížení finančních nákladů občanů (náklady na pořízení průkazu na rodinný dům se pohybují řádově v jednotkách tis. Kč, cena hodně závisí na dostupnosti vstupních údajů, podle předběžných odhadů a vyhodnocení stáří domů by se toto omezení dotklo cca 1/3 zpracovávaných průkazů)

- Menší informovanost kupujících či pronájemců

3.3. Energetický audit a posudek

Povinnost pro velké podniky zpracovává každé 4 roky audit

+ Energeticky úsporná opatření + Snižování spotřeby energie

- Administrativní zatížení

- Zvýšení finančních nákladů

Nové povinnosti spojené s energetickými posudky v rámci posuzování vysokoúčinné

kombinované výroby elektřiny a tepla

+ Podklad pro stavební, územní řízení + Nástroj pro zajištění vyšší účinnosti zdrojů + Úspora primárních energetických zdrojů

- Administrativní zatížení

- Zvýšení finančních nákladů

3.4. Hospodárné užití energie ústředními institucemi

Nové zvláštní technické podmínky pro zadávání veřejných zakázek ústředními institucemi + Energeticky úsporná opatření + Snižování spotřeby energie

- Administrativní zatížení (zvýšení nároku na počet zaměstnanců)

3.5. Energetický specialista

Povinnost předávat informace o provedených činnostech

+ Dostupnost dat pro analýzy v oblasti snižování spotřeby energie + Dostupnost dat pro kontrolu + Zvýšení kvality zpracovávaných průkazů, kontrol, auditů a posudků

- Mírné zvýšení administrativního zatížení

3.6. Energetické služby

Povinné náležitosti smlouvy o energetických službách pro veřejné zadavatele

+ Zvýšení kvality smluv + Ochrana zákazníka

- Mírné navýšení administrativy

Seznam poskytovatelů energetických služeb

+ Konkurenční výhoda + Informování zájemců

- Mírné navýšení administrativy

3.7 Vyčíslení odhadovaných dopadů 3.7.1 Obyvatelé ČR

Počet rodinných domů v ČR

Počet podlažíPočet domů celkem budovy

Celkem 1 554 794

100,0% 1 584 075 2 861 774 3 45 995 nezjištěno 62 950

Návrh zákona obsahuje výjimku z povinnosti zpracovávat průkaz energetické náročnosti v případě prodeje a pronájmu domů postavených před rokem 1947. Pokud tedy bereme v úvahu, že se výjimka z povinnosti dotkne cca 1/3 domů, jedná se zhruba o 518 tis. rodinných domů. V případě maximalistické verze, kdy by celý tento počet domů byl prodáván nebo pronajímán před provedením větší změny budovy (renovací), čímž by došlo k aplikaci

výjimky a počítáme průměrnou cenu za průkaz 6 tis. Kč, by výsledná úspora finančních prostředků obyvatel ČR byla více jak 3,1 mld. Kč. Tento scénář je ale velice nepravděpodobný vzhledem k tomu, že nelze určit kolik domů z tohoto počtu se bude reálně pronajímat či prodávat před tím, než projdou větší renovací, kvůli které stejně průkaz bude muset být zpracován.

3.7.2 Státní správa

V souvislosti s vydáváním závazných stanovisek v rámci stavebního řízení, kde je dotčeným orgánem státní správy, Státní energetická inspekce zkontrolovala 1056 PENB. V případě, že počítáme, že kontrola jednoho průkazu pro tyto účely zabere 2 pracovní dny jednomu

úředníkovi tedy v průměru16 hodin, jedná se o úplné uvolnění agendy pro 8 úředníků. Tato

pracovní síla bude rozložena podle uvážení vedení SEI do další agendy. Průměrná měsíční

hrubá mzda na SEI je cca 27,5 tis. Kč, což znamená finanční úsporu ve výši 2,6 mil. Kč.

V případě vykazovací povinnosti vůči SEK a ÚEK nebudou oslovené úřady vytvářet s touto novou agendou žádná nová pracovní místa. Agendu budou provádět v rámci stávajícího personálního obsazení. Náročnost vyplnění se stejně jako u podnikatelského sektoru odhaduje na 10 hodin za pět let. Celkově bude obesíláno cca 10 státních úřadů. Nová povinnost pro ústřední instituce při zadávání nadlimitních veřejných zakázek se dotkne 42 úřadů. Nová agenda spočívá v rozšíření požadavků při zadávání takovýchto veř. zakázek, což znamená zvýšení administrativy. Pokud například příprava jedné veřejné zakázky trvá jednomu úředníkovi 14 pracovních dnů, pak navrhovaným rozšířením to bude 18 pracovních

dnů. Z toho vyplývá základní údaj zvýšení nákladů pro všech 42 úřadů 282 tis. Kč, pokud

by každý vypsal jednu nadlimitní veřejnou zakázku (navýšení nákladů u jedné zakázky dělá 6 700 Kč). Národní kulturní památky nemusí nově zpracovávat průkaz energetické náročnosti budovy. V ČR je cca 390 NKP, z toho je cca 300 objektů. Pokud se průměrná cena průkazu v těchto případech pohybuje okolo 70 tis. Kč, pak celková úspora prostředků státního rozpočtu je cca 21 mil. Kč. V případě památkových rezervací nelze určit počet objektů, které pod ně spadají.

3.7.3 Územní samospráva

Cena za zpracování územní energetické koncepce se výrazně liší, cenové rozpětí je od sta tisíců po miliony Kč. Průměrně lze říct cca 700 tis. Kč. Nově je uleveno statutárním městům, která nemusí ÚEK zpracovávat. Takových měst je v ČR 24. Lze tedy říct, že zúžením

povinných subjektů dojde k finanční úspoře 16,8 mil. Kč.

Tím, že dojde k prodloužení platnosti ÚEK z 20 na 25 let se pravděpodobně nezmění cena ÚEK v celku, nicméně dojde ke snížení rozpočítaných ročních nákladů z 35 tis. Kč na 28 tis.

Kč. Tzn. v případě 14 krajů a hlavního města Prahy je úspora spojená s jednou ÚEK ve výši 35 tis. Kč, celkově pak 525 tis. Kč.

Cena za zpracování vyhodnocení územní energetické koncepce se rovněž liší a pohybuje se v řádech stovek tisíc Kč. Průměrně se dá říct, že vyjde na 200 tis. Kč. Tím, že se prodlužuje cyklus ze 4 na pět let, se sice prodlouží interval, ale vhledem k větší pracnosti hodnocených

dat se cena zvýší. Dopad je tedy v tomto případě neutrální.

V případě vykazovací povinnosti vůči SEK a ÚEK nebudou oslovené krajské úřady vytvářet s touto novou agendou žádná nová pracovní místa. Agendu budou provádět v rámci stávajícího personálního obsazení. Náročnost vyplnění se stejně jako u podnikatelského sektoru odhaduje na 10 hodin za pět let. Celkově bude obesíláno všech 14 krajských úřadů.

3.7.4 Podnikatelský sektor

Informační povinnost/Frekvence

PočetHodinovéPočet hodin

činnost (počet výkonůCelkové náklady

podnikatelůNáklady (Kč) za rok)

Dotazník SEK 20 150 10 1 x 5 let 30 tis. Kč/5 let Dotazník ÚEK 350 150 10 1 x 5 let 525 tis. Kč/5 let

Celkem 555 tis. Kč / 5let

Pokud by se počítalo, že činnost spojená s vyplněním potřebných podkladových údajů pro zpracování SEK z pohledu podnikatelského sektoru (vlastníci energetického zařízení nebo držitelé licence k podnikání v energetických odvětvích) zabere jednomu zaměstnanci firmy 10 hodin (to je maximální hranice, která se s opakovaným vyplňováním formuláře bude snižovat) jednou za 5 let, s průměrnými hodinovými náklady za 1 hodinu 150 Kč, se jedná o zatížení u jednoho podnikatele 300 Kč za rok, celkově bude oslovováno cca 20 podnikatelských subjektů. V případě ÚEK je tato povinnost širší, jelikož kraje budou oslovovat větší počet subjektů. Povinnost absolvovat každé čtyři roky energetický audit se dotýká cca 2150 firem v ČR. Energetický audit zpracuje energetický specialista, který je pro tuto činnost oprávněn. Bereme-li v potaz cenu zpracování energetického auditu u velkých podniků velmi zprůměrovanou na 500 tis. Kč (ceny auditů se výrazně liší podle velikosti a složitosti objektů)

a periodicitu opakování, jedná se o finanční náklady v celkové výši 1,07 mld. Kč každé čtyři roky. Průměrná úspora energií dosažená provedením doporučených opatření z energetického auditu se pohybuje okolo 30 %, což znamená, že náklady na energie jsou poté o 30 % nižší.

Nicméně lze předpokládat, že některé z firem zvolí cestu certifikace uvedených norem. Je důležité upozornit, že v případě žádostí podnikatelů o dotace v rámci OPPIK je audit stejně vyžadován jako jeden z povinných dokumentů. V případě druhé a třetí výzvy v OPPI žádost bylo hodnoceno více jak 1500 energetických auditů jednotlivých projektů, z toho 968 bylo podpořeno dotací (celkově i s první výzvou cca 1040).

Podle expertních odhadů MPO, se celkové způsobilé výdaje za programovací období 2007-2013 v případě Eko-energie pohybovaly ve výši 18,7 mld. Kč (způsobilé výdaje nezahrnují celkové investice, takže částka bude ještě o ¼ vyšší), z čehož byla vyplacena dotace 7 mld. Kč s přínosem na úspoře energií cca 10,7 PJ.

4. Implementace a kontrola

Orgánem odpovědným za implementaci je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Kontrolu nad dodržováním zákona a tedy i nových ustanovení zajišťuje jako dotčený kontrolní orgán podle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon SEI.

5. Přezkum účinnosti

Přezkum účinnosti novely zákona bude příslušet ministerstvu. Ministerstvo je ústředním orgán státní správy pro oblast energetiky. Datum pro první přezkum účinnosti se navrhuje 1. 7. 2016.

6. Konzultace

Práce na návrhu novely zákona započaly v lednu roku 2013. Jako zásadní se uvádí jednání s Evropskou komisí, která probíhají od prosince 2013. Účelem těchto jednání bylo vyjasnění konkrétních nesrovnalostí uvedených v řízeních o porušení smlouvy tzv. infringementech. Jelikož je zjevná potřeba ČR tato řízení co nejdříve ukončit, vycházela při bilaterálních jednáních Komisi vstříc a postupně navrhovala úpravy zákona tak, aby byly odstraněny příčiny řízení. Komisí definované překážky uznání správné implementace byly poté konzultovány s dotčenými stranami a na základě výsledků těchto konzultací navrženy úpravy zákona. Veškeré úpravy byly rovněž projednány s kanceláří vládního zmocněnce pro zastupování ČR před soudním dvorem EU. Pro implementaci směrnice 2012/27/EU vzniklo několik pracovních skupin. První a rozhodující skupina byla a je skupina vytvořená při Ministerstvu. Tato skupina je složena ze zástupců podnikatelských subjektů (energetických firem) za oblasti plynárenství, teplárenství, elektrárenství, zástupců stavebních firem, dotčených asociací, svazů a sdružení, jednotlivých resortů a ERÚ. V rámci této pracovní skupiny je řešena směrnice jako celek. Tato skupina se podílí spíše na nelegislativní transpozici směrnice. Z nelegislativního řešení se ale postupně odvozovalo legislativní řešení. Druhá mezirezortní skupina je užší pouze v rámci Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva životního prostředí, Státního fondu rozvoje bydlení, Státního fondu životního prostředí a Czechinvest. Tato skupina řešila mezirezortní záležitosti. Individuální konzultace probíhaly a probíhají se zástupci SEI, která bude příslušný zákon a jednotlivá ustanovení kontrolovat, Hospodářskou komorou ČR (při té je vytvořena další pracovní skupina), vysokými školami (především ČVUT), Asociací energetických specialistů, Asociací poskytovatelů energetických služeb a poradenskými společnosti v oblasti úspor energií a energetické náročnosti budov jakožto příslušných sdruženích konajících v této oblasti. V průběhu konzultací se nevyskytl žádný zásadní problém, který by bylo potřeba složitě řešit. Většina podnětů pocházející z řad odborné veřejnosti se shodovala se záměry Ministerstva a byla do zákona zapracována.

7. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami a s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Navrhovaná právní úprava je v souladu s čl. 41 odst. 2 zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, podle kterého má vláda právo zákonodárné iniciativy a také v souladu s § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. Navrhovaná právní úprava je rovněž v souladu s Listinou základních práv a svobod, vyhlášenou usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku České republiky (dále jen "Listina"), a to jmenovitě s následujícími ustanoveními:

- ustanovení čl. 2 odst. 3 Listiny, podle kterého každý může činit, co není zákonem

zakázáno, a nikdo nemůže být nucen činit, co zákon neukládá;

- ustanovení čl. 4 odst. 1 Listiny, podle kterého mohou být ukládány povinnosti

toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod;

- ustanovení čl. 26 odst. 1 Listiny, podle kterého má každý právo na svobodnou

volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, přičemž zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností.

Z hlediska mezinárodních závazků se na tuto oblast vztahuje pouze Smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii. Návrh novely zákona není v rozporu s právem Evropské unie, konkrétně s těmito předpisy Evropské unie:

a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti,

b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov,

c) Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 16. prosince 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách,

d) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií a

e) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie.

f) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku Předkládaný návrh novely zákona lze hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie.

Směrnice o energetické účinnosti, která je hlavním důvodem novelizace zákona, je do zákona implementovaná částečně. Články neprovedené v tomto zákoně se navrhují implementovat v rámci energetického zákona a zákona o podporovaných zdrojích.

Návrh zákona o hospodaření energií nově implementuje tyto článků:

Směrnice o energetické účinnosti (termín implementace 5. června 2014)

Článek Odstavec

2 5, 6, 7, 9, 11, 24, 27, 41, 44

5 5, 7 6 1, 2 7 10 8 1, 3, 4, 6 9 1, 3 12 1 14 2, 11 24 1, 6 28 1

Směrnice o energetické náročnosti budov

Článek Odstavec

2 18 18 1 4 2 Příl. II 2

Směrnice o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách

Článek Odstavec

8. Kontakt na zpracovatele RIA

Závěrečnou zprávu RIA zpracoval a kontaktní osobou pro případné připomínky a dotazy je:

Jméno a příjmení: Ing. Marcela Juračková

odbor elektroenergetiky Ministerstvo průmyslu a obchodu jurackova@mpo.cz

Ing. Lenka Kovačovská sekce energetiky Ministerstvo průmyslu a obchodu kovacovska@mpo.cz