zákon č. 107/2024 Sb.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AML zákon“), má za cíl implementaci opatření obsažených v Akčním plánu ke Zprávě o druhém kole národního hodnocení rizik praní peněz a financování terorismu, odstranění vybraných nedostatků identifikovaných v rámci hodnocení výborem Moneyval Rady Evropy a finálně také odstranění nedostatků AML zákona, které se projevily při jeho aplikaci v praxi. Samotný návrh upravuje následující oblasti: • rozsah povinných osob, tj. osob, kterým vyplývají povinnosti z AML zákona,

o nově se stávají povinnými osobami insolvenční správci a restrukturalizační správci, o odstraňuje se výjimka pro provozovatele určitých druhů internetových hazardních her, o explicitně se vymezují obchodníci s drahými kameny a drahými kovy jako povinné osoby,

• explicitně se upravuje možnost neprovedení kontroly klienta v případě, kdy by mohlo

dojít ke zmaření šetření podezřelého obchodu,

• zvyšuje se horní hranice pokuty pro osoby zodpovědné za porušení AML zákona, • další úpravy technického charakteru. Oblast opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu je upravena na úrovni Evropské unie směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU, a ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2177 ze dne 18. prosince 2019, kterou se mění směrnice 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), směrnice 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů a směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (dále jen „AML směrnice“). Nadto se předmětná oblast řídí mezinárodními standardy právě pro oblast AML, která představují Doporučení Finančního akčního výboru (FATF). Finálně je AML oblast na úrovni státu regulována na základě tzv. risk-based approach, tj. na základě rizikově orientovaného přístupu k rizikům praní špinavých peněz a financování terorismu identifikovaných na úrovni ČR v rámci Národního hodnocení rizik. Návrh je v souladu se vším výše uvedeným a respektuje jak právo Evropské unie, tak Doporučení FATF i Zprávu o druhém kole národního hodnocení rizik. V červenci 2021 Evropská komise v rámci Akčního plánu pro komplexní politiku Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu zveřejnila návrh čtyř níže uvedených předpisů, jež by měly rekodifikovat předmětnou oblast práva, známý jako tzv. AML balíček:

1) návrh nového AML nařízení obsahujícího valnou většinu pravidel ve vztahu k AML/CFT opatřením týkajícím se povinných osob (dále jen „návrh AML nařízení“),

2) návrh nové 6. AML směrnice, jež obsahuje AML/CFT pravidla dopadající na členské státy (například pravomoci finančních zpravodajských jednotek – FIUs a dohledových orgánů, centrální evidenci účtů, evidenci skutečných majitelů, provádění národního hodnocení rizik),

3) návrh nového nařízení konstituujícího nový evropský AML/CFT orgán (AMLA – Authority for Anti-Money Laundering and Countering the Financing of Terrorism) zajišťující vedle národních orgánů výkon dohledu (včetně přímého) nad plněním AML/CFT povinností povinnými osobami, hostování platformy FIU.net určené pro výměnu informací mezi evropskými FIUs, koordinaci spolupráce mezi FIUs, a vypracování návrhů regulačních technických norem v oblasti AML/CFT,

4) návrh recastu nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků, jež do své působnosti nově zahrnuje i transakce s virtuálními aktivy.

Návrh novely AML zákona na vhodných místech konverguje k řešením, jež z výše uvedených návrhů unijních předpisů vyplývají.

1 Zhodnocení platného právního stavu

Tato část je strukturována podle jednotlivých stěžejních témat. Současná právní úprava nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen. AML zákon je jedním z právních nástrojů upravujících opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a dále některá práva a povinnosti fyzických a právnických osob při uplatňování těchto opatření, jejichž cílem je zejména zabránění zneužívání finančního systému k uvedené nezákonné činnosti.

1.1 Povinné osoby

Právní vymezení povinných osob je v rámci AML zákona upraveno v § 2, kde jsou tyto povinné osoby taxativně vymezeny, byť pro konkrétní určení povinné osoby je nezbytné využití definic jak v AML zákoně (např. § 4 nebo § 54 AML zákona), tak i v zákonech odlišných, na které je výslovně odkazováno. Insolvenční správci a restrukturalizační správci

Insolvenční správci a restrukturalizační správci nejsou v současnosti povinnými osobami. Restrukturalizační správci doposud nebyli povinnými osobami zejména z důvodů, že se jedná o novou profesi. Provozovatelé hazardních her

Provozovatelé hazardních her jsou povinnými osobami podle § 2 odst. 1 písm. c) AML zákona, a to s výjimkou provozovatele peněžité, věcné, okamžité anebo číselné loterie, hry bingo nebo tomboly. Obchodníci s drahými kovy a drahými kameny

V současnosti spadají obchodníci s drahými kovy do zbytkové kategorie povinných osob podle § 2 odst. 2 písm. c), ze kterého není na první pohled zřejmé, kdo do ní spadá. V § 2 odst. 2 písm. c) je uveden podnikatel při obchodech v hotovosti nad 10 000 EUR, přičemž podle § 54 odst. 5 je platbou v hotovosti míněna také platba drahými kovy a drahými kameny.

Návrh zákona byl teprve předložen vládě, č. j. OVA 12/22

1.2 Neprovedení kontroly klienta

V současném znění AML zákona není ukotveno pravidlo, které by umožňovalo neprovést kontrolu klienta v případě, kdy by hrozilo riziko, že by tato procedura vedla ke zmaření šetření podezřelého obchodu.

1.3 Výše pokuty pro osoby odpovědné za porušení AML zákona

V současné době je zakotvena horní hranice pokuty pro osoby, které jsou odpovědné za to, že povinná osoba porušila povinnosti podle AML zákona, ve výši 100 000 Kč.

2 Odůvodnění hlavních principů a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

2.1 Rozšíření okruhu povinných osob

Podle nové právní úpravy dochází k rozšíření okruhu povinných osob, a to v následujícím rozsahu.

2.1.1 Provozovatelé loterie a binga formou internetové hry

V současné době nejsou provozovatelé loterie a binga formou internetové hry povinnými osobami ve smyslu § 2 AML zákona. Ze skupiny provozovatelů hazardních her uvedených v zákoně č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZoHH“) jsou podle § 2 odst. 1 písm. c) AML zákona povinnými osobami všichni provozovatelé hazardní hry podle ZoHH, s výjimkou provozovatelů peněžité, věcné, okamžité anebo číselné loterie, hry bingo a tomboly. Nové znění AML zákona zahrnuje nově mezi povinné osoby provozovatele online loterie a online binga. Důvodem je zvýšené riziko zneužití uživatelského konta, které je zřizováno v rámci registrace k těmto hazardním hrám, pro praní peněz. Povinnost zavést tyto subjekty mezi povinné osoby vzešla z procesu druhého kola národního hodnocení rizik (NRA). V návaznosti na výstupy druhého kola NRA byl vypracován Akční plán prevence a boje proti praní peněz a financování terorismu, a to na základě usnesení vlády ČR č. 616 ze dne 12. července 2021, kde je uvedeno zmírňující opatření č. 19, které se týká subprocesu k provozování hazardních her a kde je uveden jako úkol legislativní řešení týkající se § 2 odst. 1 písm. c) AML zákona, a to zahrnutí těchto rizikových subjektů do systému AML prevence. Termín k provedení tohoto legislativního úkolu je v Akčním plánu do 30. 6. 2023, přičemž provádějící orgány musí podat zprávu o splnění úkolu vládě ve stanoveném termínu.

2.1.2 Insolvenční správce a restrukturalizační správce

V současné době nejsou insolvenční správce a restrukturalizační správce povinnými osobami ve smyslu § 2 AML zákona. Restrukturalizační správce je novou profesí, která se zřizuje návrhem zákona o preventivní restrukturalizaci, který byl předložen vládě. Nové znění AML zákona navrhuje zavést tyto profese mezi povinné osoby, a to zejména z důvodu, že nakládají s majetkovou podstatou dlužníka (včetně prodeje movitých a nemovitých věcí), která zahrnuje také cenné papíry, bankovní účty a hotovost, a představuje ze zákona jejich oprávnění disponovat s cizím majetkem. Hodnota majetkové podstaty může dosahovat značných objemů, přičemž výnosy z trestné činnosti mohou figurovat jak v majetkové podstatě, tak za ně mohou být nabývány věci z majetkové podstaty v rámci jejího zpeněžování.

Povinnost zavést insolvenční správce mezi povinné osoby vzešla z druhého kola národního hodnocení rizik (NRA). V návaznosti na výstupy druhého kola NRA byl vypracován Akční plán prevence a boje proti praní peněz a financování terorismu, a to na základě usnesení vlády ČR č. 616 ze dne 12. července 2021, kde je uvedeno zmírňující opatření č. 20, které se týká subprocesu k insolvenčním správcům. Z tohoto pak plyne jako úkol zahrnout tyto subjekty do systému AML prevence. Termín k provedení tohoto legislativního úkolu je v Akčním plánu do 30. 6. 2023, přičemž provádějící orgány musí podat zprávu o splnění úkolu vládě ve stanoveném termínu. Vzhledem ke specifickému postavení insolvenčních správců a restrukturalizačních správců, interagujících s insolvenčním soudem a různými typy osob, jejichž prostřednictvím dochází ke zpeněžování majetkové podstaty, jakož i ke snaze nenarušit hladký průběh insolvenčního řízení, využívá nové znění AML zákona koncepci uplatněnou ve starém AML zákoně účinném do roku 2008 (zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů), podle níž tyto povinné osoby nemusejí provádět kontrolu klienta, představující nástroj povinné osoby k odhalení podezřelého obchodu. Pokud však v rámci své činnosti podezřelý obchod odhalí, budou jej muset v souladu s § 18 AML zákona oznámit Finančnímu analytickému úřadu. Skutečnost, že i bez cílené kontroly klienta je insolvenční správce s to podezřelý obchod odhalit, potvrzuje zkušenost, že insolvenční správci již podle stávající úpravy v řadě případů dobrovolně hlásí podezření na legalizaci výnosů z trestné činnosti v režimu jiného podnětu podle § 55 odst. 2.

2.2 Neprovedení kontroly klienta

V současnosti AML zákon neobsahuje explicitní ustanovení, umožňující povinným osobám neaplikovat některé prvky kontroly klienta, pokud je zde riziko varování klienta (tzv. tipping- off). Vysvětlivka k doporučení FATF č. 10 stanoví požadavek na finanční instituce, aby, pokud pojmou podezření, že obchody jsou spojeny s praním peněz nebo financováním terorismu, při provádění identifikace a kontroly klienta (customer due dilligence – CDD) zohlednily riziko jeho varování. Pokud se povinná osoba důvodně domnívá, že provedení identifikace a kontroly tohoto klienta nebo potenciálního klienta varuje, může se rozhodnout CDD neprovést, ale zároveň by v takovém případě měla oznámit podezřelý obchod. Jako nejvhodnější se jeví tuto možnost zapracovat do nového § 9b. Přistoupí-li povinná osoba k této možnosti a kontrolu klienta neprovede, musí současně oznámit podezřelý obchod a FAÚ o tomto postupu informovat, což je nově odraženo v § 18 odst. 1 a 7 AML zákona.

2.3 Rozšíření okruhu dohledových orgánů

Rozšíření okruhu povinných osob s sebou logicky přináší i dopad na povinnosti dohledových orgánů, které dohlížejí na dodržování povinností, vyplývajících z AML zákona a v případě identifikovaných nedostatků vedou následně přestupkové řízení. Pokud jde o dohled nad provozovateli loterie a binga formou internetové hry, tento bude vykonáván Finančním analytickým úřadem jako obecným AML regulátorem a dále celními úřady. Celní úřady v současné době vykonávají dohled nad všemi provozovateli hazardních her, pokud jde o dodržování sektorové legislativy a dále dohled nad dodržováním AML povinností u těch provozovatelů hazardních her, kteří jsou již v současné době povinnými osobami podle AML zákona. U insolvenčních správců a restrukturalizačních správců bude dohled vykonávat Finanční analytický úřad jako obecný dohledový orgán, a dále Ministerstvo spravedlnosti, které plní roli jejich sektorového regulátora.

2.4 Zvýšení pokuty pro osoby odpovědné za porušení AML zákona

Podle § 50a AML zákona se přestupku dopustí fyzická osoba, jejíž jednání je ve smyslu zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich přičitatelné právnické osobě, která způsobí, že se povinná osoba dopustí přestupku podle § 44 až 48a nebo § 49 odst. 2 až 4 AML zákona, nebo že povinná osoba poruší povinnosti, jejichž porušení by bylo tímto přestupkem, pokud by se nezprostila odpovědnosti podle § 21 nebo 23 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Za tento přestupek lze uložit pokutu v max. výši 100.000 Kč, případně zákaz výkonu funkce člena statutárního orgánu jakékoli povinné osoby a výkonu závislé práce vedoucího zaměstnance jakékoli povinné osoby. Toto ustanovení míří na základě mezinárodních požadavků zejména na ředitele a vrcholné manažery povinných osob. Sankce, které lze těmto osobám uložit, nesplňují podle výboru Moneyval požadavek na to, aby se jednalo o sankce účinné, přiměřené a odrazující. Navrhovaným řešením je zvýšení pokuty za přestupek podle § 50a AML zákona.

2.5 Zahrnutí virtuálních aktiv do definice plateb v hotovosti

Cílem navrhované změny není pokrýt jakékoliv platby uskutečněné prostřednictvím virtuálních aktiv, ale pouze platby za zboží vysoké hodnoty (např. nákup automobilu Tesla za bitcoiny). V případě platby v hotovosti jsou veškeré obchody v hodnotě 10.000 EUR nebo vyšší AML systémem pokryty, což se jeví být jako neproporcionální, a to i z hlediska ML/FT rizikovosti virtuálních aktiv.

3 Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Základní meze pro uplatňování právních předpisů stanoví Ústava a Listina základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Legitimita cíle, kterým je již od přijetí stávajícího zákona v roce 2008 boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a proti financování terorismu, je všeobecně považována za nezpochybnitelnou. Ochrana před trestnou činností a jejími následky je ve svobodné demokratické společnosti nezbytná. Odčerpávání výnosů z trestné činnosti, ať již vznikajících při organizované, závažné či méně závažné trestné činnosti, se ukázalo jako jeden z nejúčinnějších nástrojů boje proti kriminalitě. Navrhovaná zákonná úprava sleduje dosažení tohoto cíle takovým způsobem, jež si lze představit jako přiměřený prostředek k jeho dosažení. Tento návrh zákona navíc nijak zásadně nemění způsob boje proti praní peněz a financování terorismu stanovený AML zákonem v době jeho přijetí, ale pouze ho s ohledem na nové trendy v oblasti této problematiky komplexně doplňuje tak, aby efektivněji dosahoval svého cíle. Smyslem a účelem nově zaváděných opatření nadále zůstává zabránění zneužívání finančního systému k legalizaci příjmů z trestné činnosti a financování terorismu a uchování stop po přesunech majetku, včetně záznamu o tom od koho, prostřednictvím koho a ke komu se tyto prostředky přemisťovaly. Předkládaný návrh zákona vychází ze zásady zákonnosti vyjádřené v čl. 2 odst. 3 Ústavy, podle kterého státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon, a v čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), podle kterého státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Tyto ústavněprávní meze jsou v předkládaném návrhu zákona respektovány, včetně mezí vyplývajících z ústavním pořádkem zajištěné nedotknutelnosti vlastnictví. Návrh zákona stanoví na základě hodnocení výboru Moneyval nové povinnosti vybranému okruhu subjektů, tzv. „povinným osobám“, přičemž tento okruh osob zároveň na základě národního hodnocení rizik rozšiřuje. Dále návrh zákona respektuje rovněž zásadu vyjádřenou v čl. 4 odst. 1 Listiny, a to že povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. K omezení soukromí (čl. 7 odst. 1 Listiny) dochází jen v souladu se zákonem, přičemž toto omezení není větší, než je nezbytně nutné k dosažení účelu jednotlivých řízení či procesů, vedených příslušnými státními orgány. Nedochází k omezení práva vlastnit majetek a nakládat s ním v souladu s právními předpisy; neukládají se ani žádné nové daně či poplatky (čl. 11 Listiny). Navrhovaná právní úprava je z výše uvedených hledisek plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky, a to i s judikaturou Ústavního soudu, vztahující se k této problematice.

4 Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii

Navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s právem Evropské unie a ustanovení navrhované právní úpravy nezakládají rozpor s primárním právem Evropské unie ve světle ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“). Na právní úpravu v oblasti legalizace výnosů z trestné činnosti je v tomto ohledu třeba nahlížet mj. i jako na prostředek zajištění fungování vnitřního trhu EU, neboť toky peněz získaných nezákonným způsobem mohou poškodit integritu, stabilitu a pověst finančního sektoru a ohrozit vnitřní trh Evropské unie. Předkládaná právní úprava respektuje rovněž závazky, které pro Českou republiku vyplývají ze sekundárního práva EU. Konkrétně je předkládaná právní úprava v souladu s relevantním právem EU v oblasti legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a to s: • AML směrnicí,

• Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1672 ze dne 23. října 2018 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící a o zrušení nařízení (ES) č. 1889/2005,

• Prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/776 ze dne 11. května 2021, kterým se zavádí šablony určitých formulářů a technická pravidla pro účinnou výměnu informací podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1672 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící. Návrh zákona vychází, jak bylo uvedeno výše, z národního hodnocení rizik, a v případě rozšiřování okruhu povinných osob pak využívá postup předvídaný v čl. 4 odst. 1 AML směrnice a je s ním plně v souladu. V případě právní úpravy kontroly peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící, návrh eliminuje rizika případného rozporu tuzemské a evropské právní úpravy podoby příslušných formulářů a uvádí tyto právní úpravy do vzájemného souladu. Samotná ustanovení AML zákona, která provádějí nařízení (EU) 2018/1672 a nařízení (EU) 2021/776, tedy § 41 a 42, nejsou dotčena, pouze se odstraňují ustanovení, která by s těmito předpisy mohla být v kolizi (původní znění přílohy č. 1 tohoto zákona).

Návrh zákona je tak plně slučitelný se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.

5 Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou podle článku 10 Ústavy součástí právního řádu České republiky. Tyto mezinárodní smlouvy, mají z hlediska hierarchie právních předpisů aplikační přednost před zákony a právními předpisy nižší právní síly. Článek 10 Ústavy tak zaručuje, že při případném nesouladu vnitrostátního práva s mezinárodní smlouvou musí být respektována právě mezinárodní smlouva. Stanoví-li tedy mezinárodní smlouva podle článku 10 Ústavy něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva. Ústavní soud navíc v nálezu publikovaném pod č. 403/2002 Sb. rozhodl, že si tehdy platné mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách zachovávají hierarchickou přednost před zákonem.

5.1 Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod

Navržená právní úprava se dotýká některých práv zakotvených v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (viz sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb., dále jen „Úmluva“), a proto je nutné přistoupit k podrobnějšímu posouzení těchto zásahů a zhodnotit jejich slučitelnost s Úmluvou ve světle jejího výkladu podaného Evropským soudem pro lidská práva.

5.1.1 Právo na respektování soukromého a rodinného života

Závěry z posouzení dopadů navrhované právní úpravy na právo na ochranu soukromí a osobních údajů provedené v částech 7 a 10 jsou zásadně použitelné i při posuzování zásahů do práva na respektování soukromého a rodinného života podle článku 8 Úmluvy.

5.1.2 Právo na účinný prostředek nápravy

Článek 13 Úmluvy zaručuje každému, kdo má za to, že bylo porušeno jeho právo přiznané Úmluvou, právo na účinné právní prostředky nápravy. Navržená právní úprava sama o sobě neobsahuje zvláštní úpravu právních prostředků nápravy zásahu do práva. Lze však užít institutů zakotvených v obecných předpisech, a to zejména ve správním řádu. V případě neoprávněného zásahu způsobeného Finančním analytickým úřadem nebo dozorčím úřadem má dotčená osoba právo na náhradu škody či nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem podle zvláštního zákona.

5.1.3 Zákaz diskriminace

Článek 14 Úmluvy stanoví, že užívání práv a svobod přiznaných Úmluvou musí být zajištěno bez diskriminace založené na jakémkoli důvodu, jako je pohlaví, rasa, barva pleti, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, národnostní nebo sociální původ, příslušnost k národnostní menšině, majetek, rod nebo jiné postavení. Zákaz diskriminace vyjádřený v článku 14 Úmluvy tak směřuje proti takovému zacházení, kdy by s osobami, které jsou ve stejném nebo obdobném postavení, bylo zacházeno nerovně, nebo naopak, kdy by s osobami, které se nacházejí v odlišném postavení, bylo zacházeno stejně, a tím by došlo k nerovnému uplatňování práv a svobod garantovaných Úmluvou. Pokud by takový přístup neměl žádné opodstatnění, resp. pokud by neměl žádný legitimní důvod, byl by diskriminační. Navrhovaná právní úprava přiznává povinným osobám ve stejném postavení stejná práva a ukládá tytéž povinnosti.

5.1.4 Celkové zhodnocení navržené právní úpravy

V rámci celkového zhodnocení navržené právní úpravy v kontextu Úmluvy lze konstatovat, že s ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti je navrhovaná právní úprava plně slučitelná s touto Úmluvou.

5.2 Mezinárodní pakt o občanských a politických právech

Mezinárodní pakt o občanských a politických právech ze dne 19. prosince 1966, vyhlášený ve Sbírce zákonů pod č. 120/1976 Sb. (dále jen „Pakt“), zakotvuje • v článku 2 odst. 3 právo domáhat se ochrany před případným zásahem do práv garantovaných Paktem, • v článku 3 zákaz diskriminace na základě pohlaví, • v článku 17 zákaz svévolných zásahů do soukromého života a • v článku 26 zákaz diskriminace na základě dalších důvodů. Tato práva mají zásadně stejný obsah jako obdobná práva zakotvená v Úmluvě, která již byla v obecné části této důvodové zprávy posuzována. Výjimkou je zákaz diskriminace podle článku 26 Paktu. Zatímco zákaz diskriminace zakotvený v Úmluvě má povahu akcesorického práva (tedy se ho lze dovolat pouze spolu s porušením jiného práva), v případě Paktu má zákaz diskriminace povahu neakcesorickou, a tedy se jej lze dovolat přímo. Lze tak konstatovat, že navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s Paktem.

5.3 Celkové zhodnocení slučitelnosti

Návrh zákona je plně v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

6 Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy

V této části jsou uvedeny předpokládané hospodářské a finanční dopady navrhovaných změn právní úpravy na veřejné rozpočty a na adresáty navrhovaných změn právní úpravy, a to konkrétně v členění podle jednotlivých témat. V případě veřejných rozpočtů jde o dopady jak na státní rozpočet, tak i na ostatní veřejné rozpočty, především rozpočty krajů a obcí. Navrhované změny dopadají rovněž na jejich adresáty, tedy na podnikatelské prostředí, a v oblasti sociální zejména na rodiny a specifické skupiny obyvatel.

6.1.1 Dopad na veřejné rozpočty

V souvislosti s rozšířením okruhu povinných osob lze důvodně předpokládat i určitý nárůst počtu oznámení podezřelého obchodu, s čímž souvisí i zvýšené personální dopady na zaměstnance, kteří se těmito oznámeními zabývají, šetří je, komunikují s povinnými osobami a předávají své výstupy ve formě trestních oznámení či dalších podnětů příslušným orgánům veřejné moci. Na základě objektivního posouzení těchto nových kompetencí se však posílení personálních kapacit nenavrhuje, neboť budou vyřešeny na vrub stávajícího personálního stavu, což znamená, že výdaje budou hrazeny ze stávající rozpočtové kapitoly Ministerstva financí bez potřeby navyšování. Ostatní běžné výdaje budou též hrazeny ze stávající rozpočtové kapitoly Ministerstva financí bez potřeby navyšování. V souvislosti s rozšířením okruhu povinných osob se dále předpokládá zvýšení personální zátěže na dozorčí úřady, které budou na tyto nové povinné osoby dohlížet. Konkrétně se jedná o Finanční analytický úřad (dohled nad insolvenčními správci a restrukturalizačními správci a provozovateli online loterie a binga), orgány Celní správy České republiky (dohled nad provozovateli loterie a binga), a Ministerstvo spravedlnosti, odbor insolvenčních a soudních znalců (insolvenční správci a restrukturalizační správci). Veškeré vznikající potřeby v personální a platové oblasti budou zabezpečeny v rámci v současnosti stanovených limitů počtu míst a objemu prostředků na platy v dotčených rozpočtových kapitolách Ministerstva financí a Ministerstva spravedlnosti. Také ostatní běžné výdaje budou hrazeny ze stávající rozpočtové kapitoly Ministerstva financí a Ministerstva spravedlnosti bez potřeby navyšování. Vzhledem k výraznému navýšení horní hranice peněžité sankce za přestupek podle § 50a AML zákona lze předpokládat pozitivní dopady předkládané právní úpravy na veřejné rozpočty. S ohledem na korektiv správního uvážení při udělování peněžitých sankcí nelze v současné době tyto pozitivní dopady ani rámcově kvantifikovat.

6.1.2 Dopad na adresáty navrhovaných změn právní úpravy

Na straně subjektů, které jsou podle navrhovaného znění nově zařazeny mezi povinné osoby, mohou vzniknout náklady spojené s plněním povinností podle AML zákona, a to např. náklady spojené se zavedením postupů na provádění identifikace a kontroly klienta, systémů rozpoznávání podezřelých obchodů, zřízením přístupu do evidence skutečných majitelů, zřízením přístupu do komerčních systémů obsahujících seznam politicky exponovaných osob, povinností uchovávat údaje po zákonem stanovenou dobu, školení zaměstnanců, vyčlenění zaměstnanců zodpovědných za problematiku legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu atd. Výše těchto nákladů není známa a nelze ji objektivně ani v hrubých rysech odhadnout. Jak bylo již částečně popsáno výše, předpokládají se rovněž dopady navrhované právní úpravy na dozorčí úřady, Finanční analytický úřad, orgány Celní správy České republiky a Ministerstvo spravedlnosti. Vzhledem k rozšíření počtu povinných osob, které spadají pod pravomoc stávajících dozorčích orgánů podle tohoto zákona, ale i zavedením nových typů povinných osob, jejichž následkem je zakotvení zcela nového AML dozorčího orgánu (insolvenční správci a restrukturalizační správci), se předpokládají zvýšené personální dopady, jde-li o zaměstnance, kteří v případě podezření na porušení AML zákona vedou s povinnými osobami řízení o přestupku. Tyto dopady se však i v tomto případě vyřeší na vrub stávajícího personálního stavu.

7 Zhodnocení dopadu navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (DPIA)

V této části je zpracováno posouzení vlivu na ochranu osobních údajů ve vztahu k předloženému návrhu změny AML zákona, který implementuje zavedení nových okruhů povinných osob a rozšíření okruhu identifikačních údajů. Tato část uvádí důvody zákonem předpokládaného zpracování osobních údajů, zabývá se určením správce osobních údajů a stanovením účelu a rozsahu jejich zpracování. Dále je vyhodnocena rizikovost zpracování ve vztahu k dopadům na ochranu osobních údajů a posouzena nezbytnost a přiměřenost operací zpracování ve vztahu k vymezenému účelu zpracování osobních údajů. Tato část se také zabývá stanovením rizik v souvislosti se zpracováním osobních údajů a právy subjektu údajů.

7.1 Důvody zákonem předpokládaného zpracování osobních údajů

Na základě AML zákona Finanční analytický úřad získává informace potřebné pro šetření podezřelého obchodu prostřednictvím oznámení o podezřelém obchodu (§ 18 AML zákona) nebo na žádost (§ 24 AML zákona) od povinných osob. Dále získává informace nezbytné pro správní dozor nad povinnými osobami. Navrhovaná právní úprava zakládá povinnost sbírat a zpracovávat osobní údaje klientů pro nově zavedené povinné osoby ve standardním rozsahu a bez odchylek oproti stávajícím povinným osobám. Takovéto zpracovávání osobních údajů je nezbytným minimem pro efektivní chod systému proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Dalším zpracovatelem osobních údajů nad rámec Finančního analytického úřadu a povinných osob je nově Ministerstvo spravedlnosti. Ministerstvo spravedlnosti je konstituováno jako nový dozorčí úřad, který společně s Finančním analytickým úřadem bude vykonávat správní dozor nad insolvenčními správci a restrukturalizačními správci. Toto jeho postavení je založeno zejména z důvodu existence odborného aparátu, který již v současnosti vykonává dozor nad těmito osobami, byť nikoliv v oblasti AML, a z důvodu efektivity správního dozoru. Z hlediska okruhu zpracovávaných osobních údajů se pak jako identifikační údaj nově zahrnuje číslo a druh identifikačního dokladu, a to zejména kvůli předpokladu postupného nahrazení rodného čísla. Tento údaj budou zpracovávat všechny povinné osoby, potažmo i Finanční analytický úřad a ostatní dozorčí úřady.

7.2 Určení správce osobních údajů a stanovení účelu zpracování

V současné době, tj. v době před přijetím této novely, je správcem osobních údajů Finanční analytický úřad, dozorčí úřady, což jsou Česká národní banka, celní úřady, Česká obchodní inspekce, profesní komory, a povinné osoby podle § 2 AML zákona. Navrhovaná novela pak doplňuje do kategorie dozorčích úřadů Ministerstvo spravedlnosti a do kategorie povinných osob vybrané provozovatele hazardních her, insolvenční správce a restrukturalizační správce. V rámci platné a účinné právní úpravy AML zákona je možné účel zpracování osobních údajů definovat jako „prevenci legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“. Účinností změny AML zákona nedojde ke změně ani k rozšíření tohoto účelu.

7.3 Předpokládaný rozsah zpracování osobních údajů

Zpracování informací (včetně osobních údajů) probíhá v několika fázích:

1) identifikace klienta povinnou osobou,

2) kontrola klienta povinnou osobou,

3) podání oznámení o podezřelém obchodu,

4) plnění informační povinnosti vůči Finančnímu analytickému úřadu,

5) šetření podezřelého obchodu Finančním analytickým úřadem,

6) správní dozor nad dodržováním povinností podle AML zákona Finančním analytickým úřadem a dozorčími úřady. Pro naplnění stanoveného účelu zpracování osobních údajů je možné zpracovávat osobní údaje klientů povinných osob a osob s nimi spojených. Jedná se zejména o tyto kategorie osobních údajů: • identifikační

o všechna jména a příjmení, o rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození a pohlaví, o místo narození, o trvalý nebo jiný pobyt, o státní občanství, o číslo a druh identifikačního dokladu, o u podnikající fyzické osoby,

 obchodní firma, odlišující dodatek nebo další označení,  sídlo,  identifikační číslo osoby,

o vztah k právnické osobě - klientovi

• popisné – údaje o obchodech a obchodních vztazích s klientem v rozsahu odpovídajícím stávajícím povinnostem kontroly klienta. Pro naplnění shora uvedeného účelu zpracování není nutné, aby docházelo ke zpracování zvláštní kategorie osobních údajů ve smyslu čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (dále jen „nařízení GDPR“). Finanční analytický úřad při plnění svých zákonných povinností předává osobní údaje dalším orgánům veřejné moci za účelem plnění jejich zákonných povinností v rozsahu, který je umožněn zejména podle § 39 AML zákona.

7.4 Vyhodnocení rizikovosti zpracování ve vztahu k dopadům na ochranu osobních údajů

V rámci přípravy návrhu změny AML zákona bylo provedeno vyhodnocení rizikovosti zpracování osobních údajů, a to v návaznosti na dokumenty „Metodika obecného posouzení vlivu na ochranu osobních údajů“ a „Seznam druhů operací (ne)podléhajících požadavku na posouzení vlivu na ochranu osobních údajů“ vydaných Úřadem pro ochranu osobních údajů. Z provedeného vyhodnocení vychází, že se bude jednat o rizikové zpracování osobních údajů, neboť budou zpracovávány především osobní údaje vztahující se k finanční situaci subjektu údajů, přičemž půjde o zpracování osobních údajů velkého rozsahu, jímž může být postihnut kterýkoli subjekt údajů na území i mimo území České republiky. Míra rizika pro osobní údaje vycházející z hodnocení závažnosti dopadů realizace hrozby na subjekt údajů a jejich správce, míry pravděpodobnosti výskytu hrozby a míry zranitelnosti je hodnocena jako střední. Rizika je tedy vhodné snížit finančně méně nákladnými opatřeními. Případně je možné rizika akceptovat, pokud by možná opatření byla nepřiměřeně nákladná. Vyhodnocení rizikovosti zpracování osobních údajů je provedeno v uvedené tabulce:

Charakteristika zpracování osobníchTyp osobních údajů HodnotaZdůvodnění

údajů

Hodnocení závažnosti události: 3 (Vysoké) – závažnost realizace hrozby na subjekt údajů a správce je vysoká. U subjektu údajů může vést mj. ke krádeži identity nebo finanční újmě přesahující 5 000 Kč. U správce může poškodit rozvoj nebo prosazování cílů a zájmů správce a vést k vytváření jeho negativního obrazu u partnerů a veřejnosti. Hodnocení míry hrozby Identifikační údaje: jména události: 2 (Střední) – míra a příjmení, rodné číslo, pravděpodobnosti výskytu a nebylo-li přiděleno, datum hrozby je na straně správce narození a pohlaví, dále místo střední, a to především narození, trvalý nebo jiný vzhledem k zákonné ochraně

Shromažďování osobníchpobyt, státní občanství a číslo

12 (Střední)shromažďovaných dat

údajůa druh průkazu totožnosti

vyplývající z předpisů (viz §§ 5 a 16 AML zákona) AML/CFT a povaze Transakční informace, např. vykonávaných činností informace o povaze podnikání správců. Četnost výskytu osoby (viz §§ 9 a 16 AML hrozby lze tak odhadovat zákona) v rozpětí jednoho a pěti let. Hodnocení míry zranitelnosti: 2 (Střední) – využití zranitelnosti na základě přijatých opatření se jeví jako obtížné. Existují opatření, která jsou schopna detekovat pokusy o narušení integrity, dostupnosti a důvěrnosti osobních údajů. Úspěšné pokusy o narušení osobních údajů v současnosti nejsou známy. Hodnocení závažnosti události: 3 (Vysoké) – realizace hrozby Identifikační údaje: jménamůže mít závažný dopad na a příjmení, rodné číslo,subjekt údajů a správce a nebylo-li přiděleno, datum(viz výše). narození a pohlaví, dále místo narození, trvalý nebo jiný Hodnocení míry hrozby

Monitorování osobníchpobyt, státní občanství a číslo6

události: 1 (Nízká) –

údajůa druh průkazu totožnosti(Střední)

pravděpodobnost výskytu (viz §§ 5 a 16 AML zákona) hrozby plynoucí Transakční informace, např. z monitorování již informace o povaze podnikání shromážděných informací osoby (viz §§ 9 a 16 AML jejich správcem je nízká. zákona) Frekvenci výskytu tak lze odhadovat nejčastěji jednou za pět let.

Jedná se o hodnoty uvedené v oficiálním dokumentu Úřadu pro ochranu osobních údajů – Metodika obecného posouzení vlivu na ochranu osobních údajů.

Charakteristika zpracování osobníchTyp osobních údajů HodnotaZdůvodnění

údajů

Hodnocení míry zranitelnosti: 2 (Střední) – využití zranitelnosti na základě přijatých opatření se jeví jako obtížné. Úspěšné pokusy o narušení osobních údajů v návaznosti na jejich monitorování správcem nejsou v současnosti známy.

7.5 Posouzení nezbytnosti a přiměřenosti operací zpracování ve vztahu k vymezenému účelu zpracování osobních údajů

Předkládaná novela AML zákona předpokládá zpracování osobních údajů Finančním analytickým úřadem. Osobní údaje budou tímto správcem zpracovávány pouze k předem definovanému účelu, kterým je „předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“. Pro zpracování je stanovena doba uložení osobních údajů, která činí 10 let.

Kritérium Odpověď Opatření Výsledek

Je účel popsán dostatečně určitě, aby

ANO § 1 AML zákona V souladu

nemohlo dojít k jeho záměně za jiný? Existuje zákonný

§ 7 – 15a, § 29c –

důvod pro zpracováníANO V souladu

37 AML zákona

osobních údajů? Je stanoven rozsah zpracovávanýchANO § 5 AML zákona V souladu osobních údajů? Jsou osobní údaje

§ 7 – 15a AML

získávány přímo odANO V souladu

zákona

subjektů údajů? Je zajištěna přesnost

ANO § 8 AML zákona V souladu

osobních údajů? Mohou subjekty údajů

§ 7 – 15a AML

očekávat takovéANO V souladu

zákona

zpracování? Je stanovena lhůta pro§ 16 a 31 AML

ANO V souladu

výmaz údajů? zákona

7.6 Stanovení rizik v souvislosti se zpracováním osobních údajů

V souvislosti se zpracováním osobních údajů lze obecně určit dvě skupiny rizik. Rizika v první skupině mohou vzniknout na základě nedostatečných organizačních opatření, případně při nerespektování stanovených organizačních opatření. Ve druhém případě se jedná o rizika vyplývající z technického zabezpečení procesu zpracování. V rámci první skupiny, tj. v rámci skupiny organizačních opatření, lze obecně identifikovat následující rizika:

a) přístup neoprávněné osoby,

b) neoprávněné nakládání se získanými informacemi osobou oprávněnou k přístupu k informacím,

c) nedostatečné personální zdroje – nedostatek zaměstnanců s potřebnými znalostmi. V rámci druhé skupiny, tj. v rámci technických opatření lze obecně identifikovat následující rizika:

a) zavedení škodlivého viru či kódu,

b) přístup neoprávněné osoby. Uvedená rizika jsou pouze obecné povahy a jsou demonstrativní. Správce následně musí sám vyhodnotit, zda neexistují další rizika, která mohou pro osobní údaje a získané informace vyplývat ze zpracování (např. specifická rizika pro prostředí Finančního analytického úřadu). Je tak povinností správce po zahájení zpracování osobních údajů tyto činnosti monitorovat a reagovat na případně nově vzniklá rizika. Nová rizika mohou vznikat jak v důsledku organizačních změn (např. zapojení většího počtu pracovníků do zpracování, restrukturalizace služebních míst apod.), tak v důsledku změn v oblasti informačních technologií (zpracování prostřednictvím nového softwaru apod.). V obecné rovině lze výše uvedená rizika, která mají vliv na integritu, dostupnost a důvěrnost získaných informací, snížit celou řadou běžných opatření. Ve vztahu k organizačním opatřením lze aplikovat následující rizika snižující opatření:

a) jasné vymezení osob zpracovávajících osobní údaje na základě organizačního řádu,

b) zajištění dostatečného proškolení zaměstnanců v oblasti zpracování osobních údajů a práce se získanými informacemi obecně,

c) zajištění mlčenlivosti zaměstnance – ať již smluvně, či vyplývající z právních předpisů,

d) zajištění dostatku kvalifikovaných pracovníků,

e) včasná likvidace osobních údajů a dalších dat. Ve vztahu k technickým zabezpečením lze aplikovat tato rizika snižující opatření:

a) zajištění systému fyzické bezpečnosti – využití přístupových karet, čipů či klíčů,

b) provádění zálohování dat,

c) použití firewallu,

d) použití antivirové ochrany,

e) blokování nebezpečných internetových stránek,

f) instalace a využívání pouze legálního softwaru,

g) pravidelná aktualizace softwaru,

h) hlášení závad softwaru,

i) logování přístupů k datům,

j) řízení přístupu k výpočetní technice,

k) šifrování přenosu informací. K protiopatřením, která snižují rizika, je třeba dodat, že se jedná o opatření obecná a je uveden pouze jejich demonstrativní výčet. Bude třeba, aby správce využil taková opatření, která vyplývají z rizik jím přímo stanovených, která jsou pro něj dostupná, a která dostatečným způsobem určená rizika sníží a zajistí tak dostatečnou integritu, dostupnost a důvěrnost získaných informací. Tak, jak se mohou v průběhu zpracování měnit jednotlivá rizika (mohou ubývat, stejně jako mohou přibývat), bude docházet i ke změnám v rámci protiopatření ke snížení rizik. Správce proto musí po zpracování po celou dobu monitorovat a vhodně reagovat na zjištění nových rizik a možnosti nových protiopatření.

7.7 Práva subjektů údajů

Nařízení GDPR předpokládá celou řadu práv, prostřednictvím kterých mohou subjekty údajů alespoň částečně ovlivňovat zpracování svých osobních údajů. Níže uvedený rozbor si klade za cíl vyhodnotit dostupnost a aplikovatelnost práv zaručených nařízením GDPR ve vztahu k předpokládanému zpracování osobních údajů jejich správci na základě předkládaného návrhu zákona. K tomu je třeba zdůraznit, že správce má povinnost reagovat na aplikaci práv ze strany subjektů údajů, a to zásadně bezúplatně. Výjimky z bezplatnosti úkonů dle čl. 12–22 nařízení 2016/679 jsou stanoveny v čl. 12 odst. 5 nařízení GDPR a obecně je možné říci, že jde o situace, kdy dochází k šikanóznímu výkonu práv subjektem údajů, přičemž v takovém případě má správce možnost svou reakci zpoplatnit, nebo odmítnout vyhovět žádosti. Nařízení GDPR umožňuje subjektům údajů uplatnit tato práva:

a) Právo obdržet informace o zpracování osobních údajů (čl. 12 – 14) – informace o zpracování osobních údajů je základním předpokladem pro uplatnění dalších práv subjektů údajů, protože subjekt údajů získává základní informace o zpracování včetně výčtu práv, která pro dané zpracování může uplatnit; v kontextu navrhované novely zákona je řádné informování subjektů údajů před zahájením zpracování podmínkou pro to, aby celé zpracování osobních údajů bylo v souladu se základní zásadou obsaženou v čl. 5 nařízení GDPR – zásadou transparentnosti,

b) právo na přístup subjektu údajů k osobním údajům (čl. 15) – toto právo svědčí každému subjektu údajů a spočívá v právu získat od správce osobních údajů potvrzení o tom, zda dochází či nedochází ke zpracování jeho osobních údajů a v případě, že ke zpracování jeho osobních údajů dochází, má subjekt údajů rovněž právo na přístup k dalším informacím, které jsou uvedeny v čl. 15 nařízení GDPR; v kontextu zpracování osobních údajů podle navrhované novely zákona bude moci toto právo uplatnit každý subjekt údajů, který si bude chtít ověřit, zda dochází či nedochází ke zpracování jeho osobních údajů,

c) právo na opravu (čl. 16) – subjekt údajů má právo na to, aby správce osobních údajů jeho osobní údaje, které zpracovává, opravil; realizace tohoto práva v kontextu zpracování dle navrhované novely zákona bude patrně možná pouze v případě, že nejdřív subjekt údajů získá informace podle čl. 15 nařízení GDPR, tzn. především informaci o tom, zda správce jeho osobní údaje zpracovává či nikoli,

d) právo na výmaz (čl. 17) – subjekt údajů může toto právo uplatnit pouze za podmínek stanovených čl. 17,

e) právo na omezení zpracování (čl. 18) – toto právo může za podmínek stanovených v čl. 18 nařízení GDPR uplatnit každý subjekt údajů, jehož osobní údaje jsou správcem zpracovány; v kontextu navrhované novely zákona bude možné toto právo vůči správci osobních údajů uplatnit v případě, že subjekt údajů bude popírat přesnost osobních údajů,

f) právo na přenositelnost osobních údajů (čl. 20) – právo na přenositelnost osobních údajů se v kontextu zpracování osobních údajů podle navrhované změny AML zákona neuplatní, neboť právní základ zpracování osobních údajů neodpovídá podmínkám v čl. 20 nařízení GDPR,

g) právo vznést námitku (čl. 21) – toto právo může uplatnit subjekt údajů za podmínek stanovených čl. 21, úspěšné uplatnění tohoto práva je předpokladem pro aplikaci práva na výmaz podle čl. 17 a práva na omezení zpracování podle čl. 18,

h) právo nebýt předmětem automatizovaného individuálního rozhodování včetně profilování (čl. 22) – toto právo se v kontextu zpracování osobních údajů dle navrhované novely zákona neuplatní, neboť získané osobní údaje nebudou sloužit k automatizovanému individuálnímu rozhodování či profilování.

7.8 Závěrečné zhodnocení

Předkládanou novelou bude rozšířen okruh správců údajů o Ministerstvo spravedlnosti a vybrané provozovatele hazardních her, insolvenční správce a restrukturalizační správce. Současně bude rozšířen okruh shromažďovaných identifikačních údajů o číslo a druh průkazu totožnosti. Údaje, které budou nově zpracovány, jsou zákonem taxativně vymezeny v § 5 odst. 1 písm. a) AML zákona a je tak možné přesně stanovit jejich kategorie. Správcům osobních údajů je stanoven účel zpracování osobních údajů, kterým je prevence legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Prostředky zpracování budou výpočetní technika správce, jejíž součástí je běžný kancelářský software a spisová služba. Zpracování informací a osobních údajů správcem nese s sebou pro subjekty údajů jistá rizika. Tato rizika vyplývají především z povahy zpracovávaných informací, z čehož vyplývá i míra zásahu do soukromí subjektů údajů. Míra rizika pro osobní údaje je hodnocena jako střední. Rizika je tedy vhodné snížit finančně méně nákladnými opatřeními. Vyloučení některých práv subjektů údajů není dáno zvůlí správce, ale vychází z povahy zpracování údajů, které je založeno na určitém právním důvodu, při kterém se některá práva ze své povahy neuplatňují. Posouzení uvádí příklady předpokládaných rizik, která mohou při zpracování osobních údajů vzniknout. Pro zajištění dostatečné bezpečnosti získaných osobních údajů a informací by správce měl provést před zahájením zpracování analýzu rizik, jejímž cílem by mělo být zhodnocení aktuálních rizik a přijetí protiopatření k jejich zmírnění. Jak je uvedeno výše, rizika pro zpracování osobních údajů je třeba neustále monitorovat a analyzovat, neboť v průběhu času může docházet jak k tvorbě nových rizik, tak k zániku rizik starých. Jedním ze základních protiopatření pak bude dodržení doby uložení a řádná likvidace osobních údajů. Řádná a včasná likvidace osobních údajů je důležitá nejen pro práva subjektů údajů (nedochází k nadměrnému zpracování osobních údajů, a tím nedochází k zásahu do práv, svobod a soukromí subjektů údajů), ale především je důležitá pro bezpečnost zpracovávaných osobních údajů a informací, neboť nejlépe jsou osobní údaje a informace chráněny v okamžiku, kdy nejsou zpracovávány vůbec.

8 Zhodnocení korupčních rizik navrhovaného řešení (CIA)

Obecně lze k navrhované úpravě ve vztahu ke vzniku korupčních rizik uvést následující:

8.1 Identifikace korupčních rizik

8.1.1 Přiměřenost

Pokud jde o rozsah působnosti Finančního analytického úřadu, je rozhodující jak zákonný okruh působnosti jako takový, tak i míra diskrece, kterou uvedenému úřadu zákon při výkonu působnosti umožňuje, resp. jakou míru diskrece zde zákon předpokládá. Jakýkoli normativní text zakotvující určitou míru diskrece sám o sobě představuje potenciální korupční riziko. Proto se při přípravě takového ustanovení vždy poměřuje nutnost zavedení diskrece daného orgánu s mírou zásahu do individuální sféry subjektu, o jehož právech a povinnostech by se v rámci této diskrece rozhodovalo. Navržená právní úprava zavádí nové okruhy povinných osob a některé nové povinnosti povinných osob, avšak míra diskrece Finančního analytického úřadu zůstává zachována ve svém původním rozsahu.

8.1.2 Standardnost

Z hlediska standardnosti lze uvést, že navržené změny AML zákona nezavádí nestandardní správní postupy, které by se odchylovaly od zavedené praxe orgánů státní správy a měly odlišný korupční potenciál.

8.1.3 Efektivita

Z hlediska efektivity lze k předložené úpravě uvést, že k uložení i k vynucování splnění povinnosti při výkonu působnosti v oblasti legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu je věcně a místně příslušný Finanční analytický úřad a dozorčí úřady, mezi které nově spadá pro nové kategorie povinných osob také Ministerstvo spravedlnosti. Finanční analytický úřad, resp. dozorčí úřady obvykle disponují podklady pro vydání daného rozhodnutí, ale i potřebnými odbornými znalostmi, čímž je zaručena efektivní implementace dané regulace i její efektivní kontrola, případně vynucování. Nástroje kontroly a vynucování jsou v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu upraveny jako obecné instituty AML zákona, správního a kontrolního řádu.

8.1.4 Odpovědnost

Zvolená právní úprava vždy jasně reflektuje požadavek čl. 79 odst. 1 Ústavy, podle něhož musí být působnost správního úřadu stanovena zákonem. Odpovědnou osobou na straně Finančního analytického úřadu je vždy úřední osoba. Určení konkrétní úřední osoby je prováděno na základě vnitřních předpisů, resp. organizačního uspořádání konkrétního správního úřadu, přičemž popis organizační struktury je správní úřad povinen zveřejnit na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Úřední osoba je povinna se při výkonu působnosti správního úřadu prokazovat služebním průkazem.

8.1.5 Opravné prostředky

Z hlediska opravných prostředků existuje možnost účinné obrany proti nesprávnému úřednímu postupu v první řadě v podobě řádného opravného prostředku, kterým je odvolání, resp. rozklad. V souladu s § 68 správního řádu má správní orgán povinnost v rozhodnutí uvést poučení, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je tak možno učinit, u kterého správního orgánu se odvolání podává, spolu s upozorněním na případné vyloučení odkladného účinku. Neúplné, nesprávné nebo chybějící poučení je spojeno s důsledky pro bono účastníka řízení. Existuje také možnost užití mimořádných opravných prostředků dle správního řádu. Vedle opravných prostředků správní řád připouští rovněž jiné prostředky ochrany, kterými je třeba rozumět: stížnost (srov. § 175 správního řádu), podnět na nečinnost (srov. § 80 správního řádu). Ve vztazích mezi orgány různých států se uplatní svébytná právní úprava administrativní spolupráce v této oblasti včetně všech procesních záruk, které se nabízí osobám, které by mohly být činností těchto úřadů dotčeny.

8.1.6 Kontrolní mechanismy

Z hlediska systému kontrolních mechanismů je nutno uvést, že oblast opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti se pohybuje v procesním režimu správního řádu, jenž obsahuje úpravu kontroly a přezkumu přijatých rozhodnutí, a to primárně formou opravných prostředků. Proti rozhodnutím je možno podat odvolání anebo v určitých případech užít mimořádných opravných prostředků či jiných prostředků ochrany (viz předchozí bod). Vedle toho lze využít rovněž dozorčí prostředky, čímž je zaručena dostatečná kontrola správnosti a zákonnosti všech rozhodnutí vydávaných v režimu správního řádu. Přezkum správních rozhodnutí v této oblasti právních vztahů podléhá též soudní ochraně správními soudy. V případě vydání nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu je s odpovědností konkrétní úřední osoby spojena eventuální povinnost regresní náhrady škody, za niž v důsledku nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu odpovídá stát.

8.1.7 Transparentnost

Z hlediska transparentnosti a otevřenosti dat lze konstatovat, že navrhovaná úprava nemá vliv na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

8.2 Eliminace korupčních rizik

Byl prověřován potenciál korupčního rizika související nejen výhradně s agendou, která je předmětem navržené regulace, ale také širší rámec uvedené agendy. V souvislosti s navrženými změnami se uplatní standardní rámec pro eliminaci korupčních rizik pro oblast legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Opatření na eliminaci korupčních rizik lze různě klasifikovat. Rozlišovat lze např. preventivní a represivní opatření, opatření ex ante a ex post, opatření v rovině právních předpisů (legislativní), nebo v rovině správní praxe (nelegislativní). V souvislosti s návrhem zákona nejsou zaváděny nové represivní nástroje zaměřené na eliminaci korupčních rizik. Vedle obecného trestněprávního protikorupčního rámce lze blíže připomenout zejména aspekty protikorupčního rámce spojené se státní službou. Represivní sankce jsou stanoveny trestním zákoníkem v případě, že jednání konkrétní úřední osoby nebo skupiny úředních osob naplní skutkovou podstatu trestného činu. Za další opatření k eliminaci korupčních rizik lze považovat odpovídající organizační zajištění výkonu příslušné agendy. Zmínit lze například tzv. pravidlo čtyř nebo šesti očí. Podle něj by mělo být zajištěno, aby určitý postup úřední osoby byl kontrolován nebo dohlížen jednou nebo dvěma jinými úředními osobami. Takový přístup je v České republice běžným standardem, který není potřeba speciálně upravovat na úrovni právních předpisů.

9 Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu.

10 Zhodnocení dopadů na rodinu

Navrhovaná právní úprava nemá dopady na rodinu.

11 Zhodnocení dopadů na území

Navrhovaná právní úprava nemá dopady území ani územní samosprávné celky.

12 Zhodnocení dopadů na životní prostředí

Navrhovaná právní úprava nemá dopady na životní prostředí.

13 Zhodnocení souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy (DPL)

13.1 Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default)

Navržená právní úprava nepředepisuje konkrétní podobu „služeb“ spojených s postupy podle AML zákona.

13.2 Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb (princip only once)

Návrh zákona se týká oblasti prevence legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a proto jsou Finančním analytickým úřadem získané informace chráněny povinností zachovávat mlčenlivost podle § 38 a násl. AML zákona. K významu zásady zachování mlčenlivosti lze uvést, že zákonná garance toho, že s informacemi poskytnutými povinnými osobami bude nakládáno jako s důvěrnými a zásadně nezveřejnitelnými. To je důležitým faktorem pro právní jistotu povinných osob a pro realizaci jejich oznamovací povinnosti o podezřelém obchodu. Povinnost zachovat mlčenlivost má za úkol zejména ochranu informací, které jsou Finančním analytickým úřadem o konkrétní osobě zjištěny, a je vysoce žádoucí, aby povinné osoby, které poskytly údaje o svém klientovi a o jeho finančních záležitostech a poměrech, měly záruku, že nedojde ke zneužití těchto velmi citlivých informací. Zrušení zmíněné povinnosti zachovávat mlčenlivost by mělo zásadní dopady na fungování celého systému proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, tj. přeneseně i na fungování celého státu. V případě získávání informací Finančním analytickým úřadem návrh vychází z obecné úpravy správního řádu a AML zákona. Návrh zákona rovněž naplňuje zásadu opakovatelnosti a znovupoužitelnosti údajů v intencích výše uvedeného.

13.3 Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením (princip governance accessibility)

Tato zásada není návrhem zákona upravena, právní úprava se řídí obecnými právními předpisy upravující tuto problematiku.

13.4 Sdílené služby veřejné správy

Tato zásada není návrhem zákona upravena, právní úprava se řídí obecnými právními předpisy upravující tuto problematiku.

13.5 Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy

Návrh zákona nestanoví, jakým způsobem má Finanční analytický úřad zajistit to, aby jím poskytované služby řádně fungovaly. Návrh zákona tedy nijak neupravuje topologie informačních systémů ani jejich komponent.

13.6 Mezinárodní interoperabilita - budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru

Návrh zákona se sám o sobě netýká mezinárodní spolupráce a neupravuje budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru. Použijí se proto již obecné instituty obsažené v AML zákoně (§ 33 AML zákona).

13.7 Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip nařízení o ochraně osobních údajů)

Návrh zákona je plně v souladu s touto zásadou. Návrh zákona nejde nad rámec základní ochrany osobních údajů stanovených zákonem o ochraně osobních údajů a AML zákonem (povinnost zachovávat mlčenlivost).

13.8 Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open government)

Návrh zákona sám o sobě nikterak neomezuje otevřenost a transparentnost.

13.9 Technologická neutralita

Zákon neomezuje technické ani technologické prostředky, které mohou využívat dotčené subjekty. Volba technického řešení je na samotných subjektech.

13.10 Uživatelská přívětivost

Návrh zákona nepředpokládá v této oblasti odchylky od obecné právní úpravy.