zákon č. 108/2006 Sb.

Při financování služeb sociální péče se postupuje podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Hlavním cílem navrhované právní úpravy je vytvoření podmínek pro uspokojování oprávněných potřeb osob, které jsou oslabeny v jejich prosazování. Návrh vychází z obecného principu solidarity ve společnosti a současně podporuje princip rovných příležitostí pro všechny členy společnosti.

Zákon o sociálních službách bude zabezpečovat základní rámec k zajištění potřebné podpory a pomoci. Podporou a pomocí se rozumí takové spektrum činností, které jsou nezbytné pro sociální začlenění osob a důstojné podmínky života odpovídající úrovni rozvoje společnosti.

Hlavním cílem navrhovaného zákona je podporovat proces sociálního začleňování a sociální soudržnost společnosti.

Podle navrhovaného zákona bude poskytovaná pomoc

• dostupná - z hlediska typu pomoci, územní dostupnosti, informační dostupnosti a v neposlední řadě také z hlediska ekonomického,

• efektivní – bude uzpůsobena tak, aby vyhovovala potřebě člověka a nikoliv „potřebám“ systému,

• kvalitní – bude zabezpečována způsobem a v rozsahu, který odpovídá současnému poznání a možnostem společnosti,

• bezpečná – bude zabezpečována tak, aby neomezovala oprávněná práva a zájmy osob,

• hospodárná – bude zabezpečována tak, aby veřejné i osobní výdaje používané na poskytnutí pomoci v maximálně možné míře pokrývaly objektivizovaný rozsah potřeb.

2.1 Postavení osob v nepříznivé sociální situaci

Osobám v nepříznivé sociální situaci bude v případě potřeby zajištění pomoci při soběstačnosti poskytována individuální dávka – příspěvek na péči, jejíž výše odpovídá rozsahu potřeb. Příspěvek na péči bude poskytován všem oprávněným osobám bez ohledu na to, zda je jim pomoc zajišťována s využitím přirozených zdrojů, zejména rodiny, nebo poskytovatelem sociálních služeb.

Systém posouzení situace vzniklé z důvodu ztráty schopnosti péče o vlastní osobu způsobenou věkem nebo zdravotním postižením garantuje stát, čímž je naplňována podmínka jednotného přístupu na celém území republiky.

Spolurozhodování o možnostech řešení nepříznivé sociální situace je osobám garantováno tím, že oproti současnému systému správního řízení o poskytnutí služby je zaveden institut smlouvy o poskytnutí sociální služby. Současně je jednotlivcům umožněno účastnit se rozhodovacích procesů o formě a rozsahu sítě sociálních služeb na úrovni obcí a krajů.

Zákonem jsou rovněž vytvářeny podmínky pro bezpečné, kvalitní a efektivní poskytování sociálních služeb s  cílem ochrany osob oslabených ve schopnosti prosazovat svá práva a zájmy. Tyto podmínky se promítají ve spektru povinností poskytovatelů sociálních služeb a následně v systémech kontroly.

V oblasti sociálních služeb budou podle navrhované úpravy uplatňovány následující kontrolní mechanismy:

a) obce s rozšířenou působností, které rozhodují o nároku na příspěvek na péči a současně jej vyplácejí, jsou povinny kontrolovat zda vyplácený příspěvek na péči je využíván v souladu s účelem, na který je určen, tj. na zajištění potřebného rozsahu pomoci. Tato kontrolní činnost by měla být vykonávána především odborně způsobilými sociálními pracovníky. Současně bude možné sledovat efektivitu vyplácených příspěvků prostřednictvím celostátního informačního systému, jehož správcem je ministerstvo.

b) kraje v přenesené působnosti budou zajišťovat státní kontrolu zaměřenou na dodržování zákonem stanovených podmínek při poskytování sociálních služeb, a to jednak v rámci své působnosti v oblasti registrace poskytovatelů sociálních služeb a dále pak obecně v oblasti kontroly poskytování sociálních služeb již registrovanými poskytovateli. Tato kontrolní činnost se nazývá inspekce poskytování sociálních služeb. Nedílnou součástí inspekce sociálních služeb je kontrola kvality sociálních služeb, která se opírá o standardy kvality sociálních služeb. Standardy, které budou stanoveny vyhláškou, popisují, jak má vypadat kvalitní sociální služba. Jsou souborem měřitelných a ověřitelných kritérií. Jejich smyslem je průkazným způsobem posoudit kvalitu poskytované služby. Nedodržování zákonných povinností může vést až k odejmutí oprávnění k poskytování sociálních služeb.

c) z hlediska financování systému sociálních služeb se uskutečňuje řada finančních transferů z veřejných rozpočtů. Ve všech případech musí být důsledně uplatňovány postupy finanční kontroly.

2.2 Hlavní zásady kvality sociálních služeb jsou:

• Zásada ochrany lidských práv uživatele

Poskytovatel sleduje a zajišťuje dodržování lidských práv uživatele služby.

• Zásada individualizace služby

Služba vychází z potřeb uživatele, stanoví prostředky a cíle k jejich naplnění.

• Zásada odbornosti

Struktura pracovníků, počet pracovníků, jejich odborné vzdělání a systém průběžného vzdělávání odpovídají cílové skupině uživatelů, jsou stanovena pravidla pro zaškolování nových pracovníků.

• Zásada provozního zabezpečení

Prostředí poskytované služby je důstojné a zajišťuje možnost přirozeného způsobu života.

V případě sociálních služeb, které patří k veřejným službám, se kvalita musí odvíjet od uspokojení potřeb a zájmů nejenom samotných uživatelů služeb, ale i zájmů zadavatelů služeb, tedy těch subjektů, které služby objednávají a platí z veřejných zdrojů – např. obec či stát. Kvalita je popsána prostřednictvím souboru kritérií (vlastností a charakteristik), o nichž se předpokládá, že ovlivňují schopnost služeb naplnit zájmy a potřeby obou uvedených zájmových skupin – uživatelů i zadavatelů.

Hlavním posláním sociální služby je snaha umožnit lidem, kteří jsou v nepříznivé sociální situaci, zůstat rovnocennými členy společnosti a využívat jejích přirozených zdrojů, žít nezávisle, v kontaktu s ostatními lidmi a v přirozeném sociálním prostředí. Navrhuje se proto stanovit takový soubor kritérií, s jejichž pomocí bude možno poznat, zda služby podporují osobní růst a nezávislost uživatele. Důležitým znakem kvality sociální služby je její schopnost podporovat jednotlivé uživatele služeb v naplňování cílů, kterých chtějí s pomocí sociálních služeb dosáhnout při řešení vlastní nepříznivé sociální situace.

2.3 Působnost orgánů veřejné správy

Stát bude i nadále určovat podmínky pro poskytování sociálních služeb, nebude však poskytovatelem sociálních služeb, s výjimkou 5 zařízení sociálních služeb, které v současné době spravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“). Situace, kdy byl stát majoritním poskytovatelem sociálních služeb, skončila se zrušením okresních úřadů. Úlohou státu bude podporovat regionální a místní samosprávy v tom, aby byly schopny hodnotit souhrn potřeb jejich obyvatel a na tomto základě vytvářet typově a územně dostupné sítě služeb. Stát bude stanovovat své priority v oblasti dostupnosti a kvality sociálních služeb ve formě střednědobé strategie.

Kraje budou mít zásadní vliv na charakter a rozsah sítě sociálních služeb také z toho důvodu, že je jim svěřována působnost v oblasti registrace poskytovatelů sociálních služeb a kontroly, a to v přenesené působnosti.

Kraje a obce budou ve své samostatné působnosti vytvářet podmínky pro poskytování sociálních služeb ve svém území a budou ve vzájemné spolupráci stanovovat střednědobé plány poskytování sociálních služeb.

Kraje a obce budou mít i nadále možnost poskytovat sociální služby nebo pro tyto účely zřizovat právnické osoby.

Základním nástrojem k zajištění uzemní a typové dostupnosti sociálních služeb v daném území je strategické plánování rozvoje sociálních služeb. Základem plánování sociálních služeb je spolupráce zadavatelů (obcí, krajů) s uživateli (klienty) a poskytovateli (jednotlivými organizacemi) sociálních služeb při vytváření plánu, vyjednávání o budoucí podobě služeb a realizaci konkrétních kroků. Společným cílem je zajistit dostupnost kvalitních sociálních služeb.

Při plánování sociálních služeb se vychází zejména z porovnání existující nabídky sociálních služeb se zjištěnými potřebami (potenciálních) uživatelů služeb. Výsledek provedeného srovnání slouží jako jeden z klíčových podkladů pro zformulování priorit v oblasti sociálních služeb.

Plánování sociálních služeb jako způsob zajištění dostupnosti a transparentního rozhodování o podobě sociálních služeb bylo pilotně ověřováno v rámci Česko-britského projektu "Podpora MPSV při reformě sociálních služeb" na Písecku v letech 200-2003. Zkušenosti z procesu plánování na Písecku byly MPSV zúročeny jak při práci na metodických a koncepčních materiálech (např. Bílá kniha sociálních služeb, Operační program rozvoje lidských zdrojů), tak i při vytváření vzdělávacího programu k podpoře komunitního plánování sociálních služeb nebo při přípravě programového financování či dotačního řízení.

K finančnímu zajištění plánování sociálních služeb nabízí v současnosti příležitosti také Evropský sociální fond, a to jak na regionální úrovni (SROP = Společný regionální operační program), tak i na celostátní rovině (OP RLZ = Operační program rozvoje lidských zdrojů).

2.4 Poskytování sociálních služeb

Zásadní změnou proti současnému stavu je registrační povinnost pro poskytovatele sociálních služeb. Zavedení registru poskytovatelů sociálních služeb je základním předpokladem k získání přehledu o rozsahu a charakteru sítě sociálních služeb. Pro poskytovatele je zařazení do registru podmínkou k poskytování sociálních služeb a jedním z předpokladů pro čerpání finančních prostředků z veřejných rozpočtů.

Údaje z registru poskytovatelů současně umožní vytvoření veřejného informačního systému, který bude sloužit k lepší orientaci v systému sociálních služeb.

Poskytovatelé sociálních služeb budou mít bez ohledu na jejich právní formu stejná práva a povinnosti. Reaguje se tak na dlouhodobě neřešené nerovné postavení poskytovatelů sociálních služeb, kteří nejsou zřizováni orgány veřejné správy.

2.5 Rozvoj lidských zdrojů

Postavení pracovníků v sociálních službách není v současnosti upraveno žádným právním předpisem zákonné povahy. V návrhu zákona jsou proto upraveny nejen jednotlivé činnosti, které pracovníci v sociálních službách vykonávají, ale také podmínky jejich odborné způsobilosti.

Nejvíce v současné době chybí právní úprava pozice sociálního pracovníka a systému celoživotního vzdělávání sociálních pracovníků. Navrhovaná právní úprava umožní kontrolu kvality vzdělávacích programů sociálních pracovníků, posílí přiměřenost jejich obsahu a tím splní očekávání, která pro sociální práci plynou ze standardů veřejných služeb obvyklých v Evropské unii. Činnost sociálních pracovníků směřuje k předcházení sociálnímu vyloučení a k začleňování znevýhodněných a zranitelných skupin obyvatel do společnosti.

2.6 Financování sociálních služeb

V oblasti financování sociálních služeb navrhovaná právní úprava posiluje finanční soběstačnost uživatelů sociálních služeb tím, že zavádí nový finanční nástroj, kterým je příspěvek na péči, a zároveň se prostřednictvím dotačních titulů, směřovaných jak k zadavatelům (obce a kraje), tak k poskytovatelům sociálních služeb, podílí na zajištění potřebné sítě sociálních služeb.

Použití příspěvku na péči umožní uživateli hradit většinovou část nákladů poskytované služby. Současně navržený model financování sociálních služeb předpokládá dofinancování celkových nákladů poskytované služby z veřejných rozpočtů (tj. státní rozpočtu a rozpočtů obcí a krajů). Veřejným rozpočtům se tak umožní flexibilnější financování potřebné sítě sociálních služeb než doposud. Rozhodnutí o charakteru a rozsahu místní či regionální sítě sociálních služeb bude vycházet ze zpracovaných střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb.

a) Příspěvek na péči

Účelem příspěvku na péči je přispět osobám, které jsou pro svou nepříznivou sociální situaci závislé na pomoci jiné osoby, na zajištění potřebné pomoci zejména prostřednictvím služeb sociální péče.

Nárok na příspěvek je založen na systému individuálního posuzování schopnosti osob zvládat úkony péče o vlastní osobu a úkony soběstačnosti. Výše příspěvku je stanovena diferencovaně podle věku posuzované osoby a dále podle míry závislosti osoby v nepříznivé sociální situaci na pomoci jiné osoby.

MPSV bude poskytovat příslušné obci s rozšířenou působností dotaci na výplatu příspěvku na péči. Příspěvek na péči bude rozpočtován v kapitole 313 – MPSV v podobě specifického dílčího ukazatele s názvem „Dotace na výplatu příspěvku na péči“, který bude pro tyto účely v kapitole MPSV vytvořen. Rozdělení finančního objemu tohoto ukazatele provede MPSV na jednotlivé obce s rozšířenou působností na základě vydaných rozhodnutí o přiznání příspěvku na péči. Obec s rozšířenou působností, která příspěvek vyplácí, bude povinna provést každoroční finanční vypořádání poskytnutých příspěvků se státním rozpočtem.

b) Financování sociálních služeb z veřejných rozpočtů

Navrhovaná právní úprava předpokládá zavedení následujících dotačních titulů ze státního rozpočtu:

• Dotace ze státního rozpočtu na podporu poskytování služeb sociální péče a služeb sociální prevence na území kraje prostřednictvím rozpočtu kraje

Ze státního rozpočtu budou poskytovány finanční prostředky na podporu poskytování sociálních služeb na území kraje v souladu se zpracovanými střednědobými plány rozvoje sociálních služeb. Tyto plány budou předkládány MPSV.

Účelem dotace je zajistit potřebnou síť sociálních služeb v území a vyrovnat rozdíl v nabídce těchto služeb v rámci kraje, ať už z typového hlediska (absence určitého typu služby), územního hlediska (nerovnoměrnost pokrytí území službami) či jiného hlediska, a dofinancovat běžné výdaje zařízení sociálních služeb zejména s ohledem na výši úhrad ze strany uživatelů sociálních služeb.

Finanční prostředky na tyto účely budou rozpočtovány ve formě závazného ukazatele v kapitole 313 – MPSV s názvem „Dotace na zajištění poskytování sociálních služeb na území kraje“. Dotace kraji bude poskytována v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb. a bude podléhat finančnímu vypořádání se státním rozpočtem. Odvody za porušení rozpočtové kázně i dotací neoprávněně použitých poskytovateli sociálních služeb se vrací zpět do státního rozpočtu.

Kraje účelově určené finanční prostředky budou dále přeposílat jednotlivým registrovaným poskytovatelům sociálních služeb a to v souladu se zpracovanými střednědobými plány rozvoje sociálních služeb. Tuto činnost budou kraje vykonávat v přenesené působnosti.

Kraje podají žádost o dotaci na ministerstvo. Nedílnou součástí žádosti budou především zpracované střednědobé plány rozvoje služeb, které budou obsahovat ekonomickou analýzu v plánu identifikovaných potřeb a způsob jejich finančního zajištění.

2. Výše dotace kraji bude určena s ohledem na stanovené výdajové rámce státního rozpočtu, zpracovaný střednědobý plán rozvoje služeb, objem finančních prostředků podle vydaných rozhodnutí o příspěvku na péči, počet registrovaných poskytovatelů sociálních služeb a podle finanční náročnosti příslušné služby.

• Dotace ze státního rozpočtu poskytovatelům a zadavatelům (obce a kraje).

MPSV bude poskytovat ze svého rozpočtu účelově určené dotace přímo poskytovatelům, popřípadě územním samosprávným celkům, kteří budou zapsáni v registru poskytovatelů sociálních služeb. Tyto dotace budou určeny na podporu služeb, které mají celostátní popřípadě nadregionální charakter, a na podporu rozvoje systému sociálních služeb, včetně řešení mimořádných situací (např. živelní pohroma).

Dotace bude poskytovatelům přidělována v rámci dotačního výběrového řízení MPSV, které využívá prvky programového financování, na základě předloženého projektu, přičemž režim dotačního řízení a jeho podmínky jsou v obecné rovině upraveny především zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), a dále zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).

Finanční prostředky na tyto účely budou rozpočtovány ve formě závazného ukazatele v kapitole 313 – MPSV s názvem „Dotace poskytovatelům sociálních služeb“. Dotace bude poskytnuta na základě rozhodnutí MPSV podle § 14 zákona č.218/2000 Sb. a bude podléhat finančnímu vypořádání.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná úprava se dotýká ústavního pořádku České republiky v oblasti dodržování a ochrany základních práv a svobod, zaručených Listinou základních práv a svobod. Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnosti s právními akty Evropských společenství

Navrhovaná právní úprava je v souladu s právem Evropských společenství a je s ním plně slučitelná.

Pokud jde o právo ES, týká se navrhovaná úprava poskytování příspěvku na péči a sociálních služeb přímo aplikovatelných právních předpisů zakotvujících jeden z principů koordinace - rovnosti nakládání s občany ostatních členských států. Jde zejména o Smlouvu o založení ES (zejména články 12 a 18) a Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 o volném pohybu osob v rámci Společenství, které stanovuje základní pravidlo rovnosti nakládání se všemi pracovníky EU (čl. 7 odst. 2 – občan EU zaměstnaný na území jiného členského státu bude požívat stejných výhod jako národní příslušníci). Na tyto předpisy pak navazují pobytové směrnice, které detailně upravují oprávnění občanů EU pobývat resp. bydlet v jiných členských státech i jejich přístup k sociálním výhodám. V současné době je již platná nová směrnice 2004/38/ES, o právu státních příslušníků EU a členů jejich rodin pohybovat se a pobývat svobodně v rámci území členských států.

Navrhovaná úprava je též v souladu se směrnicí Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty, která stanoví pro tzv. dlouhodobě pobývající rezidenty ze třetích zemí právo na rovné zacházení mimo jiné i v oblasti sociálního zabezpečení, sociální podpory a sociální ochrany.

Návrh zákona o sociálních službách vychází z Evropské sociální charty a je v souladu jak s čl. 13, který zakládá právo na sociální pomoc, tak s čl. 14, upravujícím poskytování sociálních služeb. Základní principy návrhu zákona reagují na požadavky Charty co do dostupnosti sociálních služeb, rovného přístupu k těmto službám, předcházení sociálnímu vyloučení a subsidiarity sociálních služeb k jiným systémům sociální ochrany.

Navrhovaná právní úprava je rovněž v souladu s Evropskou chartou místní samosprávy.

5. Dopady navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Návrh zákona je z hlediska principů rovnosti žen a mužů neutrální.

6. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady a personální nároky k zajištění systému

6.1. Současný způsob financování sociálních služeb a jeho dopady na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a uživatele sociálních služeb

Současné financování systému sociálních služeb znamená celkové roční výdaje ve výši 17 480 mil. Kč.

Systém financování sociálních služeb je značně roztříštěný. Některé zdroje plynou obcím a krajům, jiné zdroje plynou přímo poskytovatelům služeb. Poskytovatelé nemají rovný přístup ke zdrojům. To není v zájmu rozvoje služeb, avšak především to není v zájmu jejich uživatelů. Proto je nezbytně nutné provést změny, které umožní vytvořit jednotný rámcový systém financování sociálních služeb, který bude schopen zohlednit místní potřeby uživatelů sociálních služeb.

V roce 2005 jsou ze státního rozpočtu na úhradu provozních nákladů sociálních služeb poskytovány dotace ve výši cca 8 080 mil. Kč. Jedná se o dotace obcím na lůžko, dotace krajům a obcím na výkon zřizovatelských funkcí, dotace nestátním neziskovým organizacím poskytujícím sociální služby a výdaje na provoz ústavů sociální péče zřizovaných MPSV. Podrobnější údaje o výši jednotlivých transferů (dotací) ze státního rozpočtu na sociální služby jsou uvedeny v příloze I – Tabulka č.1.

Při započítání finančních prostředků vynakládaných na příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu a zvýšení důchodu pro bezmocnost je v současné době vynakládáno v systému sociálních služeb cca 11 210 mil. Kč.

Zařízení sociálních služeb, jejichž zřizovatelem je MPSV, jsou financována z kapitoly MPSV a příjmy od uživatelů těchto služeb.

Kraje zřizují zařízení sociálních služeb, na jejichž provoz jsou poskytovány ze státního rozpočtu – kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu účelové dotace. Podle údajů z roku 2003 (Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí za rok 2003, Praha 2004) se jedná celkem o cca 443 zařízení s celkovými neinvestičními výdaji ve výši cca 7 000 mil. Kč. Výše účelové dotace ze státního rozpočtu je pro rok 2005 cca 4 976 mil. Kč. Krajům jsou dále ze státního rozpočtu poskytovány účelové dotace na podporu nestátních neziskových organizací poskytujících sociální služby. V roce 2004 šlo o částku ve výši 403 mil.. Kč, v roce 2005 o částku ve výši 894 mil. Kč. Kraje z vlastních zdrojů dofinancovávají jednak provoz vlastních zařízení (vlastní příspěvkové organizace) a také provoz obecních zařízení sociálních služeb a dále podporují činnost nestátních neziskových organizací poskytujících sociální služby.

Obce dostávají ze státního rozpočtu pouze dotace určené na podporu provozu domovů důchodců a ústavů sociální péče, které zřizují. V roce 2005 výše této dotace činí cca 1  387 mil. Kč. Ostatní sociální služby (např. pečovatelská služba) jsou financovány obcemi z vlastních zdrojů. Celkem se jedná (podle statistické ročenky MPSV vydané v roce 2004) o cca 369 zařízení s celkovými neinvestičními výdaji ve výši cca 3 600 mil. Kč. Obce z vlastních zdrojů dále dofinancovávají jednak provoz vlastních zařízení (vlastní příspěvkové organizace, popřípadě organizační složky) a také v menší míře podporují činnost nestátních neziskových organizací poskytujících sociální služby.

Nestátní neziskové organizace jsou financovány vícezdrojově, a to ze státního rozpočtu, rozpočtů krajů a obcí, z příjmů od uživatelů a z ostatních zdrojů (dary, nadace atd.).

6.1.1 Dotace na lůžko

Dotace na lůžko je poskytována na provoz ústavů sociální péče a domovů důchodců, jejichž zřizovatelem a provozovatelem je obec.

Jedná se o účelovou dotaci vyplácenou obcím Ministerstvem financí z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu v rámci souhrnného finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí. Tato dotace podléhá finančnímu vypořádání za příslušný rok.

Výše dotace na jedno lůžko je každoročně stanovena v zákoně o státním rozpočtu. Výše dotace na jedno lůžko je určena diferencovaně podle typu zařízení, a to pro domovy důchodců na celoroční pobyty (pro rok 2005 to je 66 785 Kč na 1 lůžko) , ústavy sociální péče na celoroční, týdenní a denní pobyty (pro rok 2005 to je 81 356 Kč na 1 lůžko – celoroční a týdenní pobyt; 43 780 Kč na 1 lůžko – denní pobyt). Vývoj výše dotace na lůžko v letech 1993 až 2005 je uveden v příloze I – Tabulka č.2.

Z přehledu vývoje výše dotace za léta 1995 až 2002 vyplývá, že se až na dílčí úpravu od roku 1999 do roku 2002 výše dotace prakticky neměnila. Pro rok 1998 došlo k diferenciaci výše dotace na lůžko pro ústavy sociální péče. Pro rok 2003 došlo vzhledem k předchozímu roku k navýšení dotace cca o 17%, pro rok 2004 a obdobně i pro rok 2005 došlo k navýšení dotace o 5% vzhledem k předchozímu roku.

Podle statistických informací obce zřizovaly a provozovaly v roce 2003 celkem 146 domovů důchodců s celkovým počtem 15 455 lůžek a 57 ústavů sociální péče s celkovým počtem 2 801 lůžek. Jejich rozložení v rámci jednotlivých krajů je uvedeno v příloze I- Tabulka č. 3.

Podle údajů Ministerstva financí byla vyplácena dotace na lůžko v ÚSP na kapacitu cca 3 800 lůžek.

V roce 2005 je na dotaci na lůžko rozpočtováno celkem 1 387 mil. Kč. Objemy finančních prostředků obcím na domovy důchodců a ústavy sociální péče poskytovaných ze státního rozpočtu v letech 2002 až 2005 jsou uvedeny v příloze I – Tabulka č.4.

6.1.2 Dotace krajům na výkon zřizovatelských funkcí

Kraje na provoz zařízení sociálních služeb, která zřizují a provozují, dostávají ze státního rozpočtu finanční prostředky určené na výkon svých zřizovatelských funkcí k zařízením sociálních služeb. Finanční prostředky jsou v tomto případě převáděny na kraje v rámci souhrnného finančního vztahu z úrovně Ministerstva financí z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu. O rozdělení těchto prostředků na jednotlivá zařízení sociálních služeb, rozhodují kraje v samostatné působnosti a je plně v kompetenci kraje, jakým způsobem tyto prostředky rozdělí.

Jedná se o účelovou dotaci ze státního rozpočtu, která nepodléhá finančnímu vypořádání za příslušný rok se státním rozpočtem.

Dotace je krajům poskytována od roku 2003. Od 1. ledna 2003 byly na základě zákona č.290/2002 Sb. na kraje převedeny z okresních úřadů zřizovatelské funkce k zařízením sociálních služeb, a to v souvislosti s  II. fází reformy veřejné správy (s výjimkou 4 zařízení, která byla převedena na 3 obce).

Východiskem pro stanovení objemu dotace pro rok 2003 byla úroveň rozpočtu na rok 2002 (tj. objem prostředků vynaložených v roce 2002 na provoz těchto zařízení sociálních služeb okresními úřady) se zohledněním některých rozpočtových opatření, valorizace mezd, dopočet platových úprav realizovaných od 1. března 2002 a 17% navýšení na provozní náklady ústavů sociální péče a domovů důchodců. Výše dotace se v roce 2004 nezměnila. Dotace pro rok 2005 byla navýšena o 3 % a zároveň byla zohledněna vybraná rozpočtová opatření související s dobilancováním převodu zřizovatelských funkcí z okresních úřadů.

V roce 2005 je na dotaci krajům na výkon zřizovatelských funkcí rozpočtováno celkem 4 976 mil. Kč. Objemy finančních prostředků krajům poskytované ze státního rozpočtu v letech 2003 až 2005 jsou uvedeny v příloze I – Tabulka č.5.

6.1.3 Dotace obcím na výkon zřizovatelských funkcí

Počátkem roku 2003 byly na obce převedeny z okresních úřadů zřizovatelské funkce k zařízením sociálních služeb. Jedná se o tři obce (Šlapanice, Znojmo – Jihomoravský kraj; Mimoň – Liberecký kraj), která zřizují a provozují celkem 4 zařízení. Tato zařízení jsou financována formou účelové dotace poskytované obcím v rámci souhrnného finančního vztahu z úrovně Ministerstva financí z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu.

Jedná se o účelovou dotaci ze státního rozpočtu, která nepodléhá finančnímu vypořádání za příslušný rok se státním rozpočtem.

Objem finančních prostředků v roce 2003 a v roce 2004 je ve výši 26,113 mil. Kč a v roce 2005 je ve výši 25,947 mil. Kč.

6.1.4 Dotační řízení MPSV v oblasti sociálních služeb

MPSV realizuje dotační řízení v oblasti sociálních služeb určené na podporu nestátních neziskových organizací poskytujících sociální služby.

V roce 2005 jsou realizována následující dvě dotační řízení:

a) Dotační řízení vůči krajům v oblasti poskytování sociálních služeb - Program podpory sociálních služeb poskytovaných nestátními neziskovými organizacemi na regionální úrovni seniorům a osobám se zdravotním postižením.

Prostředky na toto dotační řízení jsou rozpočtovány v rámci specifického dílčího ukazatele „Dotace krajům na podporu neziskových subjektů poskytujících sociální služby“. Prostředky jsou určeny na podporu nestátních neziskových organizací, které poskytují sociální služby seniorům a osobám se zdravotním postižením na území kraje. Pro rok 2005 je určeno 894 mil. Kč.

Jedná se následující typy služeb: osobní asistence, pečovatelská služba, domovy a penziony (včetně stacionářů a sociálních služeb poskytovaných v nestátních zdravotnických zařízeních), raná péče, tísňová péče, odlehčovací služby (sdílené služby, respitní péče) atd. pro seniory, osoby s tělesným postižením, osoby s mentálním postižením, osoby se smyslovým postižením, osoby s duševním onemocněním, osoby s kombinovaným postižením, osoby s jiným zdravotním postižením.

b) Dotační řízení vůči nestátním neziskovým organizacím v oblasti poskytování sociálních služeb.

Prostředky jsou především určeny na nezbytné zajištění provozu poskytovaných sociálních služeb.

Prostředky na toto dotační řízení jsou rozpočtovány v rámci specifického dílčího ukazatele „Dotace nestátním subjektům poskytujícím sociální služby“. Výše tohoto ukazatele pro rok 2005 je 426 mil. Kč. Tento ukazatel je dále členěn na samostatné ukazatele „Program protidrogové politiky“ (44 mil. Kč) , „Program sociální prevence a prevence kriminality“ (54 mil.Kč) a „Podpora projektů příslušníků romské komunity“ (34 mil. Kč). Podrobnější údaje jsou uvedeny v příloze I – Tabulka č.6.

Pro rok 2005 byly vyhlášeny následující programy členěné na jednotlivé podprogramy:

• Program podpory sociálních služeb na celostátní úrovni

• Program podpory sociálních služeb na místní a regionální úrovni

Programy se dále člení z hlediska zaměření podporovaných aktivit na:

• Podpora aktivit zaměřených na protidrogovou politiku,

• Podpora aktivit zaměřených na sociální prevenci a prevenci kriminality,

• Podpora poskytování zvláštních sociálních služeb v sociálně vyloučených romských komunitách,

• Podpora aktivit zaměřených zejména na integraci a pomoc seniorům a osobám se zdravotním postižením.

Výše finančních prostředků nestátním neziskovým subjektům poskytujícím sociální služby v rámci jednotlivých krajů je uvedena v příloze I – Tabulka č.7.

6.1.5 Výdaje ústavů sociální péče zřízených MPSV

MPSV zajišťuje financování 5 ústavů sociální péče, které jsou přímo řízeny ministerstvem. Výdaje jsou rozpočtovány v kapitole MPSV v rámci specifického dílčího ukazatele s názvem „Výdaje ústavů sociální péče řízených ministerstvem“. V roce 2004 tyto výdaje činily celkem 343,955 mil. Kč a pro rok 2005 je rozpočtováno celkem 370,518 mil. Kč.

Dalšími vztažnými výdaji ze státního rozpočtu jsou prostředky vyplácené při zvýšení důchodu pro bezmocnost a příspěvek při péči o osobu blízkou nebo jinou osobu.

6.1.6 Příspěvek při péči blízkou nebo jinou osobu

Poskytování příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu je upraveno v § 80 a násl. zákona č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu náleží osobě, která pečuje osobně, celodenně a řádně o blízkou osobu která je převážně nebo úplně bezmocná nebo je starší 80 let a je částečně bezmocná. Příspěvek náleží také osobě, která pečuje o jinou než blízkou osobu, pokud spolu žijí v domácnosti. Nárok na příspěvek má i rodič nebo prarodič, který převzal dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči starší 1 roku do péče, popřípadě jiný občan, který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů.

Výdaje na příspěvek jsou rozpočtovány v rámci kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu.

Výše příspěvku činí:

• 1,6 násobek částky na osobní potřeby při péči o jednu osobu, tj. 3 776 Kč za měsíc,

• 2,75 násobek částky na osobní potřeby při péči o dvě nebo více osob, tj. 6 490 Kč za měsíc.

V roce 2003 bylo evidováno celkem 37 883 příjemců příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu, z toho je 9 854 příjemců z důvodu péče o nezaopatřené děti. Vývoj počtu evidovaných příjemců příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu a výdaje v daném roce jsou uvedeny v příloze I - Tabulka č. 8. Počet poskytnutých příspěvků při péči o blízkou nebo jinou osobu a jejich souhrnná výše v rámci jednotlivých krajů v roce 2003 je uvedena v příloze I – Tabulka č. 9.

Podle údajů ve vybraných územích České republiky cca 97 % příspěvků náleží při péči o jednu osobu pouze 3 % příjemců pečuje o dvě a více osob.

V roce 2004 byly na tento příspěvek určeny finanční prostředky ve výši cca 1 600 mil. Kč.

S účinností od 1. září 2005 se příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu zvyšuje při péči dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě z 1,6 násobku částky, která se podle zákona o životním minimu považuje za potřebnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb osoby, která není nezaopatřeným dítětem na 2,25 násobek částky na osobní potřeby při péči o nezletilé dítě. Zvýšení příspěvku při péči o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči z 1,6 násobku částky na osobní potřeby na 2,25 násobku této částky (z 3 776 Kč na 5 310 Kč podle stávající výše částky na osobní potřeby – podle platného znění zákona o životním minimu) znamená zvýšení výdajů na tuto dávku při současném počtu příjemců min. o 220 mil. Kč. ročně. Při péči o více osob, z nichž je alespoň jedno dítě, se zvyšuje příspěvek ze stávajících 2,75 násobku částky na osobní potřeby na 3,85 násobek této částky, tj. z 6 490 Kč na 9 086 Kč.

6.1.7 Zvýšení důchodu pro bezmocnost

Poskytování zvýšení důchodu pro bezmocnost je upraveno v § 70 zákona č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Je-li důchodce trvale tak bezmocný, že potřebuje ošetření a obsluhu jinou osobou, zvyšuje se mu důchod z důchodového pojištění, popřípadě úhrn těchto důchodů

a) při částečné bezmocnosti o 20 %,

b) při převážné bezmocnosti o 40 %,

c) při úplné bezmocnosti o 75 %

částky, která se podle zákona o životním minimu považuje za potřebnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb osoby, která není nezaopatřeným dítětem (tj.v současné době 2 360 Kč).

O bezmocnosti rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení, výdaje na zvýšení důchodu pro bezmocnost jsou rozpočtovány v rámci kapitoly 313 – MPSV jako součást specifického dílčího ukazatele „ostatní sociální dávky“.

Podle věku je cca 99% zvýšení důchodu pro bezmocnost vypláceno osobám starším 18 let a cca 43% zvýšení důchodu pro bezmocnost osobám starším 80 let.

Od ledna 2005 se v důsledku zvýšení částek životního minima nařízením vlády č. 664/2004 Sb. zvýšily částky zvýšení důchodu pro částečnou, převážnou nebo úplnou bezmocnost. Zvýšení důchodu při částečné bezmocnosti vzrostlo z 464 Kč na 472 Kč měsíčně, při převážné bezmocnosti z 928 Kč na 944 Kč měsíčně a při úplné bezmocnosti z 1 740 Kč na 1 770 Kč. V roce 2004 bylo na zvýšení důchodu pro bezmocnost vyplaceno ze státního rozpočtu 1 700 mil. Kč.

Vývoj výše zvýšení důchodu pro bezmocnost v rámci jednotlivých stupňů bezmocnosti a počet vyplacených zvýšení důchodu pro bezmocnost podle jednotlivých stupňů bezmocnosti v letech 2000 až 2004 je uveden v příloze I – Tabulky č. 10 a 11.

6.1.8 Náklady na vybrané typy služeb a příjmy z úhrad od uživatelů

Průměrná výše úhrady připadající na jednoho uživatele sociálních služeb je, stejně tak jako výše průměrných výdajů, závislá na druhu poskytovaných služeb. Podrobnější dostupné údaje o výši úhrad včetně průměrných výdajů na vybrané typy služeb jsou uvedeny v příloze I – Tabulka č. 12. Průměrná výše úhrady na jedno místo ročně je v případě domovů důchodců 38 %, domovů-penzionů pro důchodce 39%, ústavů sociální péče pro dospělé 34 %, ústavů sociální péče pro mládež 19 % a pečovatelské služby 10%.

Uživatelé jednotlivých typů sociálních služeb (uvedených v příloze I - Tabulce č.12) v roce 2003 přispěli na krytí nákladů poskytovaných služeb cca ve výši 4 000 mil. Kč (pozn. v případě domovů důchodců jde o částku ve výši 2 500 mil. Kč). Údaje jsou vypočteny na základě údajů o kapacitě jednotlivých služeb a průměrné výše úhrady podle typu služby.

6.1.9 Příjmy a výdaje územních samospráv v oblasti sociálních služeb

Následující údaje o financování sociálních služeb vycházejí z finančních výkazů obcí a krajů sestavovaných v členění podle rozpočtové skladby. Pokud je činnost vykonávána organizační složkou obce nebo kraje, jsou ve výkazech zahrnuty příjmy i výdaje této organizační složky. U příspěvkových organizací jsou v účetních výkazech obcí a krajů zahrnuty pouze příspěvky na provoz těchto příspěvkových organizací.

a) Příjmy a výdaje krajů v oblasti sociálních služeb

Kraje vynaložily v roce 2004 na financování sociálních služeb téměř 6 600 mil. Kč, z toho příspěvky vlastním příspěvkovým organizacím činily 6 000 mil. Kč (forma příspěvkové organizace je u krajů zcela převažující při zajišťování sociálních služeb pomocí vlastních zařízení), dotace neziskovým a podobným organizacím činily 400 mil. Kč a dotace obcím 130 mil. Kč. Zbývající část výdajů tvořily např. dotace podnikatelským subjektům nebo provozní výdaje organizačních složek zřizovaných kraji.

Z hlediska druhů zařízení vynaložily kraje největší část výdajů na financování provozu ústavů sociální péče (3 100 mil. Kč) a domovů důchodců (1 900 mil. Kč). Celkem se tato zařízení podílela na výdajích krajů na sociální oblast 77 %. Z ostatních druhů zařízení měla největší význam centra sociální pomoci (500 mil. Kč, tj. 8 % výdajů).

Souhrnné údaje o neinvestičních výdajích krajů na sociální služby jsou uvedeny v příloze I - Tabulka č.13.

Kraje jsou při financování sociálních služeb do značné míry závislé na dotacích ze státního rozpočtu. V roce 2004 obdržely kraje ze státního rozpočtu na financování sociálních služeb celkem 5 200 mil. Kč, z toho bylo 4 800 mil. Kč určeno na financování zřizovatelských funkcí převedených na kraje z okresních úřadů a 400 mil. Kč na financování činnosti nestátních neziskových organizací s regionální působností (tento objem byl součástí dotace na financování běžného a investičního rozvoje krajů; rozhodování o tom, zda bude dotace použita pro nestátní neziskové organizace, obce nebo vlastní krajská zařízení bylo v samostatné působnosti každého kraje). Předpokládá se, že kraje pro financování sociálních služeb v roce 2004 využily i další dotační tituly, které měly širší účelové určení, a to již zmiňovanou dotaci na financování běžného a investičního rozvoje krajů a dotaci na financování reprodukce majetku územních samosprávných celků, kterou bylo možné použít i na provozní výdaje. Odvody příspěvkových organizací v sociálních službách činily v roce 2004 140 mil. Kč.

Zbývající část výdajů na sociální služby hradily kraje z jiných vlastních zdrojů, např. z daňových příjmů. Odhaduje se, že podíl vlastních zdrojů krajů na financování sociálních služeb tvořil zhruba 10 % celkových výdajů, tedy 700 mil. Kč.

b) Příjmy a výdaje obcí v oblasti sociálních služeb

Neinvestiční výdaje obcí na sociální služby činily v roce 2004 zhruba 5 100 mil. Kč. Nejvýznamnějším výdajem byly příspěvky vlastním příspěvkovým organizacím v objemu 3 600 mil. Kč (tj. 71 % celkových výdajů). Ve srovnání s kraji využívají obce častěji pro provozování sociálních služeb vlastní organizační složky. Výdaje těchto organizačních složek tvořily 17 % celkových výdajů na sociální služby, tj. 900 mil. Kč. Třetí důležitou skupinou výdajů jsou dotace neziskovým a podobným organizacím, které v roce 2004 činily 400 mil. Kč.

Obce se při zajišťování sociálních služeb zaměřují především na péči o seniory, neboť na financování provozu domovů důchodců, domovů – penzionů a pečovatelské služby vynakládají téměř 60 % celkových výdajů na sociální služby (tj. 3 000 mil. Kč). Zbývají část výdajů tvoří především výdaje na provoz ústavů sociální péče (1 000 mil. Kč) a výdaje na provoz center sociální pomoci (300 mil. Kč).

Podrobnější údaje o výdajích obcí na sociální služby jsou uvedeny v příloze I – Tabulka č.14.

Při financování sociálních služeb jsou obce ve srovnání s kraji méně závislé na dotacích ze státního rozpočtu. Z dotací na místa v domovech důchodců a ústavech sociálních služeb (1 300 mil. Kč) financují zhruba čtvrtinu celkových výdajů na sociální služby. Dalšími zdroji financování jsou zejména příjmy organizačních složek a odvody příspěvkových organizací v sociálních službách (celkem 300 mil. Kč) a dotace z rozpočtu kraje (130 mil. Kč).

Zbývajících zhruba 60 % výdajů na sociální služby (tj. 3 000 mil. Kč) hradily obce z jiných vlastních zdrojů, např. z daňových příjmů.

6.2 Navrhovaný způsob financování sociálních služeb a jeho dopady na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a uživatele sociálních služeb

Navrhovaná právní úprava systému financování sociálních služeb předpokládá zachování vícezdrojového financování sociálních služeb, zavedení příspěvku na péči, který bude transformován ze současného zvýšení důchodu pro bezmocnost a příspěvku při péči o osobu blízkou nebo jinou osobu, a poskytování účelově určených dotací ze státního rozpočtu krajům, obcím a poskytovatelům sociálních služeb na zajištění sociálních služeb. Navrhovaný způsob financování systému sociálních služeb znamená v roce 2007(výhled na další roky je uveden v příloze č. II.)celkové výdaje ve výši 20 500 mil. Kč, a to ze zdrojů státního rozpočtu, rozpočtů samospráv a úhrad od uživatelů.

Uvedený finanční dopad pro rok 2007 vychází z objemu finančních prostředků v současné době vynakládaných na poskytování sociálních služeb a zároveň počítá s určitým nárůstem. Pokud má být financování poskytování sociálních služeb zajištěno odpovídajícím způsobem ve vztahu k reálným potřebám osob v nepříznivé sociální situaci a poskytovatelům sociálních služeb, je třeba navýšit současný objem finančních prostředků o dalších 20%, a to zejména na zajištění dotačních titulů ze státního rozpočtu na podporu poskytování sociálních služeb. Celkový objem výdajů ze státního rozpočtu pro rok 2007 je předpokládán ve výši 13 000 mil. Kč. Celkové vyčíslení objemů jednotlivých výdajů ze státního rozpočtu je obsaženo v tabulce v Příloze II.

V dalších letech (rok 2008, rok 2009) se počítá s nárůstem položek o 5 až 10%. Celkový objem dotace ze státního rozpočtu na výplatu příspěvku na péči je ve výši 8 000 mil. Kč, na dotace na financování sociálních služeb je určeno celkem 4 300 mil. Kč (z toho připadá 90% na dotace ze státního rozpočtu do rozpočtu krajů na podporu poskytování sociálních služeb). Návrh dále předpokládá s jednorázovými výdaji na zavedení systému v roce 2006 ve výši 81,5 mil. Kč a v roce 2007 ve výši 28,2 mil. Kč a výdaji na zajištění systému ve výši 470,5 mil. Kč v roce 2007, 489,8 mil. Kč v roce 2008 a 510,1 mil. Kč v roce 2009 (výdaje na posouzení stupně závislosti, na sociální šetření, vedení registru poskytovatelů sociálních služeb, na činnost inspekce sociálních služeb atd.).

V současném systému (rok 2005) je na sociální služby, při započítání finančních prostředků vynakládaných na příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu a zvýšení důchodu pro bezmocnost, vynakládáno cca 11 300 mil. Kč (jednotlivé dotační tituly ze státního rozpočtu jsou uvedeny v tabulce v Příloze II). Ve srovnání s rokem 2005 má navrhovaná právní úprava nové dopady na státní rozpočet ve výši 1 700 mil. Kč, které nejsou rozpočtově zajištěny.Navýšení finančních prostředků na sociální služby bylo projednáno a schváleno na jednání stran vládní koalice dne 27. dubna 2004.

Pokud by nedošlo ke změně současného systému financování sociálních služeb v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách a za předpokladu minimálního navýšení objemu jednotlivých finančních toků ze státního rozpočtu, pak by v roce 2007 bylo ze státního rozpočtu na sociální služby vynaloženo cca 12 600 až 12 900 mil. Kč. Z tohoto pohledu je dopad nové právní úpravy na státní rozpočet v rozmezí 100 až 400 mil. Kč.

6.2.1 Dotace ze státního rozpočtu na financování sociálních služeb

a) Dotace ze státního rozpočtu na podporu poskytování služeb sociální péče na území kraje celkem 3 270 mil. Kč.

Výdaj bude rozpočtován v kapitole MPSV ve formě závazného ukazatele; příjemce prostředků bude registrovaný poskytovatel sociálních služeb, které budou součástí plánu rozvoje sociálních služeb kraje nebo obce; dotace poskytovatelům bude vyplácet krajský úřad. V případě poskytování dotací nebude rozhodující právní forma poskytovatele služeb.

Dotace na sociální péči ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče je odhadována ve výši 970 mil. Kč. Zdravotnická zařízení budou podléhat povinnosti registrace. Získání oprávnění k poskytování sociálních služeb bude základní podmínkou pro poskytnutí dotace k zajištění nezbytných provozních nákladů v reálném rozsahu služeb sociální péče. Navrhovaný dotační systém je obvyklý ve většině evropských států. Zároveň je systém navržen tak, aby v horizontu 10 let byl převoditelný do systému přerozdělování daňových výnosů.

b) Dotace ze státního rozpočtu na podporu poskytování služeb sociální prevence na území kraje celkem 700 mil. Kč.

Výdaj bude rozpočtován v kapitole MPSV ve formě závazného ukazatele; příjemce prostředků bude registrovaný poskytovatel sociálních služeb, které budou součástí plánu rozvoje sociálních služeb kraje nebo obce; dotace poskytovatelům vyplácí krajský úřad.

c) Dotace ze státního rozpočtu poskytovatelům sociálních služeb celkem 120 mil. Kč.

Výdaj bude rozpočtován v kapitole MPSV ve formě závazného ukazatele; příjemce prostředků bude registrovaný poskytovatel sociální služby; dotace poskytovatelům vyplácí MPSV. Dotace je určena poskytovatelům služeb s nadregionální působností a na podporu inovativních projektů.

d) Dotace SČKCH pro domovy důchodců pro duchovní a řeholnice celkem 85 mil. Kč.

Výdaj bude i nadále rozpočtován v kapitole státního rozpočtu 313 MPSV a vyplácen Sdružení Česká katolická charita.

e) Dotace na výdaje spojené s okamžitým řešením mimořádných situací, při kterých se osoby v nepříznivé sociální situaci nacházejí v bezprostředním ohrožení jejich práv celkem 170 mil. Kč.

Výdaj bude rozpočtován v kapitole MPSV ve formě závazného ukazatele; příjemce prostředků bude registrovaný poskytovatel sociální služby; dotace poskytovatelům vyplácí krajský úřad.

Výše uvedené dotace budou poskytovány v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Pravidla pro poskytování dotací, včetně kritérií pro určení výše dotace, budou součástí střednědobého národního plánu rozvoje sociálních služeb, který bude předkládán vládě.

Celkový objem finančních prostředků na dotace ze státního rozpočtu na financování sociálních služeb lze vyčíslit ve výši 4 345 mil. Kč, přičemž největší podíl tvoří dotace na podporu poskytování sociálních služeb na území kraje.

Zařízení sociálních služeb zřízená MPSV budou financována z kapitoly MPSV, a to ve výši cca 200 mil. Kč.

6.2.2 Kvantifikace příspěvku na péči

Výše příspěvku na péči pro jednotlivé kategorie závislosti osoby na pomoci jiné osoby ukazuje následující tabulka:

Návrh předpokládá, že ke dni účinnosti zákona o sociálních službách zaniknou dvě dávky vyplácené podle současné platné právní úpravy, a to zvýšení důchodu pro bezmocnost a příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu. Příspěvek na péči bude tedy především transformován z těchto dávek.

Kvantifikace výše nákladů na příspěvek na péči:

Při stanovení předpokládaného počtu příjemců příspěvku na péči se vychází z následujících údajů:

• Počet příjemců zvýšení důchodu pro bezmocnost v roce 2004 činil cca 173 000. Rozdělení těchto osob v rámci jednotlivých kategorií bezmocnosti je následující: částečná bezmocnost - 54%, převážná bezmocnost - 37 % a úplná bezmocnost - 9 % osob.

• Počet příjemců příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu v roce 2004 činil cca 38 000 osob. Tento příspěvek náleží osobám, které pečují o osobu, která je částečně bezmocná a starší 80let a osobám, které pečují osobu, která je převážně nebo úplně bezmocná.

• Kapacita domovů důchodců (včetně domovů – penzionů pro důchodce) je 51 848 míst a ústavech sociální péče pro dospělé je 7740 míst. Osoba, která je příjemcem zvýšení důchodu pro bezmocnost, nemusí být zároveň umístěna v domově důchodců nebo ÚSP.

Při stanovení výší příspěvku na péči v jednotlivých stupních závislosti se vychází jak ze současného financování jednotlivých rozsahů péče různými finančními transfery (dotace státního rozpočtu na lůžka a dotace krajům na financování sociálních služeb), tak z celkového objemu těchto transferů.

Například ve stupni závislosti IV bude nejčastějším druhem poskytované služby sociální péče týdenní nebo celoroční pobyt v zařízení pro seniory nebo osoby se zdravotním postižením nebo odpovídající rozsah péče v domácnosti, a to v rozsahu zajištění komplexní péče. Současné náklady na tento druh služeb představují v průměru měsíčně cca 16 500 Kč, a z toho uživatel hradí v průměru 30%.

Použití příspěvku na péči umožní uživateli hradit většinovou část nákladů poskytované služby, a to až 70%. Zároveň navržený model financování sociálních služeb předpokládá dofinancování celkových nákladů poskytované služby z veřejných rozpočtů (tj. státní rozpočet a rozpočty obcí a krajů). Veřejným rozpočtům se tak umožní flexibilnější financování potřebné sítě sociálních služeb než doposud.

Jednotlivé stupně závislosti, výše dávky k nim přináležející a počty předpokládaných příjemců dávky jsou stanoveny podle dostupných statistických údajů a vědeckých poznatků, které vypovídají o potřebách osob závislých na pomoci jiné osoby při zabezpečení péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Nejedná se tedy o „otevřený účet“ vůči státnímu rozpočtu, ale o reálné zhodnocení potřeb populace. Systémy posuzování nepříznivé sociální situace budou dostatečným regulačním mechanismem, který zabrání neodůvodněnému rozšiřování okruhu příjemců příspěvku na péči. Financování sociálních služeb (především služeb sociální péče) je založeno na principu společenské solidarity, reflektuje reálnou hodnotu náročnosti činností péče a podpory vůči osobám fyzicky či sociálně handicapovaným a současně vychází z možností určovaných celkovou produktivitou společnosti. Důraz je kladen na maximální využití zdrojů přirozených sociálních struktur, a to v prvé řadě rodiny a osob blízkých.

6.2.3 Výdaje ze státního rozpočtu na zavedení a zajištění systému

a) Výdaje vzniklé v souvislosti s příspěvkem na péči

V souvislosti se zavedením nové dávky, tj. příspěvku na péči, jsou zákonem uloženy nové povinnosti obcím s rozšířenou působností, krajským úřadům a úřadům práce.

Obcím s rozšířenou působností a krajským úřadům bude navýšen příspěvek na výkon přenesené působnosti tak, aby toto navýšení pokrylo náklady vzniklé v souvislosti s uložením nových povinností dle návrhu zákona.

b) Výdaje na sociální šetření a další výdaje související s rozhodováním o příspěvku na péči

Obecní úřad obce s rozšířenou působností zajišťuje posuzování životních a sociálních podmínek a míru soběstačnosti osoby. Posouzení bude provádět sociální pracovník na základě jím provedeného sociálního šetření. Jeden sociální pracovník za rok je schopen vypracovat přibližně 300 posudků, což odpovídá 400 novým místům (za předpokladu 120 tis. posudků ročně). Nové finanční prostředky bude třeba zajistit na platy sociálních pracovníků (předpokládá se průměrné platové zařazení na úrovni 9. třídy/9. stupně) a pro úhradu nákladů na jejich vzdělávání, na funkčnost informačních systémů a provoz pracovišť. Celkový objem, o který se zvýší příspěvek na výkon státní správy jednotlivým obcím s rozšířenou působností v souvislosti se vznikem 400 nových funkčních míst sociálních pracovníků, lze vyčíslit na 140 mil. Kč.

Průměrné jednorázové náklady na vybavení pracovišť (výpočetní technika, vybavení kanceláří atd.) se odhadují na 60 tis. Kč na jednoho pracovníka (celkem 24 mil. Kč).

c) Výdaje na posouzení stupně závislosti osoby

V souvislosti s posuzováním stupně závislosti osob na pomoci jiné osoby je navržena reorganizace posudkové služby, která znamená zřízení jednotné a jednotně metodicky vedené posudkové služby úřadů práce, která by vedle posuzování stupně závislosti zajišťovala i posuzování pro účely zaměstnanosti, státní sociální podpory a sociální péče. Toto řešení si vyžádá delimitaci 90 funkčních míst lékařů (z toho 85 míst na úřady práce a 5 míst na MPSV) a 30 funkčních referentských míst z České správy sociálního zabezpečení a dále zajištění cca 980 smluvních lékařů pro úřady práce.

Celkově bude třeba na úřadech práce zpracovat cca 245 000 posudků ročně. Počet delimitovaných funkčních míst lékařů nepokryje potřebu posuzování pro celý systém, proto bude nutné systém doplnit smluvními lékaři. Předpokládá se, že 85 lékařů – zaměstnanců na úřadech práce bude vykonávat aprobační a koordinační činnosti ve vztahu ke smluvním lékařům. Na 1 lékaře úřadu práce bude delimitována 1/3 funkčního referentského místa k zajištění potřebné administrativní činnosti pro lékaře úřadu práce.

Nové finanční prostředky bude třeba zajistit pro úhradu posudků smluvními lékaři, pro úhradu nákladů na vzdělávání, a to jak zaměstnanců úřadů práce, tak smluvních lékařů a dále pro úhradu nákladů na zdravotní výkony. Celkové vyčíslení nákladů je obsaženo v tabulce.

Kromě výše uvedených nákladů je třeba počítat s jednorázovými výdaji na vybavení kanceláří a vyšetřoven lékařů úřadů práce nábytkem, zdravotní a výpočetní technikou v celkové výši 21, 513 mil. Kč a s opakovanými výdaji na nájemné a provozní náklady v celkové výši 17, 486 mil. Kč.

Pro potřeby metodického vedení lékařů úřadů práce se předpokládá delimitace 5 funkčních míst lékařů z ČSSZ na MPSV. Dále se počítá s tím, že pro účely odvolacího řízení bude využito rezerv ve stávajícím stavu posudkových komisí MPSV a tudíž není požadováno personální ani finanční posílení posudkových komisí MPSV.

*) jedná se o jednorázové výdaje

V souvislosti s navrhovanou účinností reorganizace posudkové služby od 1.7.2006 je výše nákladů na spuštění systému reorganizace posudkové služby na úřadech práce předpokládána na 115,95 mil. Kč v roce 2006 (jedná se o náklady na smluvní lékaře - 54,75 mil. Kč, náklady na SZV a vyšetření – 23,45 mil. Kč, náklady na nájemné a provozní náklady 8,75 mil.Kč, jednorázové náklady na vybavení pracovišť 21,5 mil. Kč a náklady na školení 7,5 mil. Kč).

V roce 2007 a následujících jsou náklady na činnost posudkové služby ve výši 181,4 mil.Kč (jedná se o náklady na smluvní lékaře - 109,5 mil. Kč, náklady na SZV a vyšetření - 46,9 mil. Kč, výdaje na nájemné a provozní náklady 17,5 mil. Kč, náklady na školení 7,5 mil. Kč).

d) Výdaje na vedení registru poskytovatelů sociálních služeb

Krajský úřad vede registr poskytovatelů sociálních služeb (v listinné a elektronické podobě). Správcem registru je ministerstvo.

Nové dopady na státní rozpočet vzniknou při vedení krajských registrů, kde se předpokládá, že dojde k navýšení příspěvku na výkon státní správy o 9,8 mil. Kč ročně. Tato částka obsahuje celkové výdaje na činnost 28 nových funkčních míst na krajských úřadech (v průměru 2 noví pracovníci na 1 kraj).

Průměrné jednorázové náklady na vybavení pracovišť (výpočetní technika, vybavení kanceláří atd.) se odhadují na 60 tis. Kč na jednoho pracovníka (celkem 1,68 mil. Kč).

e) Výdaje na činnost inspekce sociálních služeb a provádění inspekcí u poskytovatelů sociálních služeb

V souvislosti s prováděním inspekce sociálních služeb bude třeba na každém kraji přijmout dva až čtyři nové zaměstnance, kteří budou zajišťovat činnost inspekce sociálních služeb a vykonávat jednotlivé inspekce u poskytovatelů sociálních služeb (tj. minimálně dva inspektoři na každém kraji a další se stanoví podle počtu poskytovatelů sociálních služeb působících na území kraje). Celkem bude činnost inspekce sociálních služeb na krajských úřadech vykonávat 42 stálých pracovníků. Dopady na státní rozpočet vzhledem k těmto 42 novým funkčním místům na krajských úřadech jsou ve výši 14,7 mil. Kč ročně. O tyto výdaje dojde k navýšení příspěvku na výkon státní správy.

Průměrné jednorázové náklady na vybavení pracovišť (výpočetní technika, vybavení kanceláří atd.) se odhadují na 60 tis. Kč na jednoho pracovníka (celkem 2,52 mil. Kč).

Krajský úřad může k provedení inspekce přizvat nezávislého externího odborníka, který se zúčastní provedení inspekce v rámci inspekčního týmu. Výdaje na činnost těchto přizvaných inspektorů (nejde zaměstnance krajského úřadu, tito budou krajským úřadem najímání smluvně) lze vyčíslit ve výši 21 mil. Kč ročně (výdaje na činnost cca 120 externích inspektorů na cca 20 hodin týdně). O tyto výdaje dojde k navýšení příspěvku na výkon státní správy.

Činnost inspekce sociálních služeb si vyžádá celkové výdaje ve výši 35,7 mil. Kčročně.

f) Výdaje na počítačové programy

V souvislosti se zavedením příspěvku na péči vzniká požadavek na výdaje ze státního rozpočtu na počítačový program (software), který je potřebný pro rozhodování o příspěvku, jeho výplatu a kontrolu a který budou používat obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Tento počítačový program bude součástí softwaru vytvářeného pro účely dávek poskytovaných podle zákona o pomoci v hmotné nouzi a vyžádá si náklady ve výši 50 až 100 mil. Kč.

V souvislosti s vedením registru vzniká požadavek na výdaje ze státního rozpočtu na počítačový program potřebný pro vedení registru poskytovatelů sociálních služeb, který budou používat krajské úřady a ministerstvo. Tento počítačový program si vyžádá celkové náklady ve výši do 10 mil. Kč.

g) Náklady na vzdělávání pracovníků

Náklady na zajištění odborné přípravy a dalšího průběžného vzdělávání pracovníků (inspektorů sociálních služeb, sociálních pracovníků a ostatních pracovníků v sociálních službách, pracovníků na obcích a krajích, kteří budou sestavovat plány rozvoje služeb, atd.) budou již od roku 2005 hrazeny zejména v rámci systémových projektů, které budou realizovány v rámci čerpání finančních prostředků prostřednictvím Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů, který je financován z Evropského sociálního fondu EU, a dalších programů EU. S financováním těchto činností se počítá i v následujícím programovacím obdobím, tj. od roku 2007.

h) Zajištění koordinace poskytování sociálních služeb a sociální poradenství specifickým cílových skupinám

Jedná se o výdaje spojené se zajištěním poskytování sociálních služeb osobám ohroženým sociálním vyloučením z důvodu předchozí ústavní nebo ochranné výchovy nebo z důvodu výkonu trestu osobám, jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby, a osobám, jejichž způsob života by mohl vést ke konfliktu se společností (specifické cílové skupiny).

Pro tyto účely je nutné na obcích s rozšířenou působností zajistit působnost tzv. sociálního kurátora. Celkem se jedná o 227 osob na 0,8 úvazku. Celkové dopady na státní rozpočet jsou ve výši 63,56 mil. Kč, o které bude zvýšen příspěvek na výkon státní správy.

i) Výdaje spojené s poskytnutím okamžité pomoci za situace, která ohrožuje život nebo zdraví osoby

Návrh zákona předpokládá dopady na státní rozpočet, které jsou spojené s okamžitým řešením mimořádných situací, při kterých se osoby v nepříznivé sociální situaci nacházejí v bezprostředním ohrožení jejich práv. Bude se jednat o:

• případy, kdy poskytování sociální služby osobě je ukončeno z důvodu zrušení registrace poskytovatele sociální služby krajským úřadem. V těchto případech zajišťuje poskytnutí pomoci krajský úřad v případech, kdy osoba si není schopna sama zajistit pokračující poskytování sociální služby. Lze předpokládat, že tyto případy budou ojedinělé. Finanční prostředky na zajištění poskytnutí služby, v případě zrušení registrace konkrétního poskytovatele, bude krajům poskytovat ministerstvo na základě žádosti kraje, po předchozím oznámení kraje o zrušení registrace a včetně předpokládaných finančních dopadů jejího zrušení. Celkové výdaje pro rok 2007 lze vyčíslit ve výši 80 mil. Kč (tj. cca 1% z objemu výdajů státního rozpočtu na poskytování sociálních služeb). Objem výdajů v dalším roce se stanoví podle skutečně vynaložených prostředků na tyto účely v předchozím roce. Prostředky pro tyto účely budou rozpočtovány v kapitole MPSV ve formě závazného ukazatele. Krajským úřadům bude na tyto účely MPSV poskytována dotace.

• případy, kdy neposkytnutí okamžité pomoci osobě by ohrozilo její život a zdraví. V těchto případech zajišťuje poskytnutí pomoci obecní úřad obce s rozšířenou působností. Finanční prostředky bude jednotlivým obcím s rozšířenou působností poskytovat ministerstvo, a to formou záloh, které budou podléhat finančnímu vypořádání se státním rozpočtem. Výše záloh se stanoví podle skutečně vynaložených prostředků na tyto účely v předchozím roce. Objem prostředků pro rok 2007 jednotlivým obcím s rozšířenou působností bude stanoven ministerstvem. Celkové výdaje pro rok 2007 lze vyčíslit ve výši 90 mil. Kč (tj. cca 1% z objemu výdajů státního rozpočtu na příspěvek na péči). Prostředky pro tyto účely budou rozpočtovány v kapitole MPSV ve formě závazného ukazatele. Obcím s rozšířenou působností bude prostřednictvím rozpočtu krajů na tyto účely MPSV poskytována dotace.

Zajištění řešení mimořádných situací, při kterých se osoby v nepříznivé sociální situaci nacházejí v bezprostředním ohrožení jejich práv, si vyžádá dopady na státní rozpočet ve výši cca 170 mil. Kč ročně.

6.2.4 Dopady na ostatní veřejné rozpočty

V případě krajů ve srovnání se současným systémem se po zavedení příspěvku na péči zvýší podíl uživatele na financování sociálních služeb, zároveň bude zachováno financování sociálních služeb formou dotací ze státního rozpočtu.

V případě obcí ve srovnání se současným systémem se po zavedení příspěvku na péči zvýší podíl uživatele na financování sociálních služeb. Obcím již nebudou poskytovány dotace na lůžko pro ústavy sociální péče a domovy důchodců ze státního rozpočtu. Dotace na zajištění potřebné sítě sociálních služeb budou obcím poskytovány prostřednictvím rozpočtu kraje.

I nadále se předpokládá částečné dofinancování sociálních služeb z vlastních příjmů rozpočtů krajů a obcí. Současný podíl výdajů krajských a obecních rozpočtů na celkových výdajích zajištění provozu sociálních služeb je uveden v části „Příjmy a výdaje krajů a obcí v oblasti sociálních služeb“.

Navrhovaná právní úprava nemá nové dopady na rozpočty obcí a krajů. Předpokládá se, že v počátečním období zůstanou minimálně ve stejné výši jako doposud, tj. celkem 3 700 mil. Kč.

6.2.5 Dopady na podnikatelské prostředí

Zavedením systému registrace poskytovatelů sociálních služeb dochází k rozšíření možností poskytovat sociální služby pro všechny typy subjektů bez ohledu na jejich právní statut. Splnění registračních podmínek je podmínkou pro poskytování sociálních služeb a současně pro přístup k veřejným zdrojům určeným na podporu poskytování sociálních služeb.

6.2.6 Sociální dopady na uživatele sociálních služeb

Zavedením příspěvku na péči dojde k posílení finanční soběstačnosti uživatelů sociálních služeb Tím bude umožněno uživateli služby hradit většinovou část nákladů poskytovaných služeb a zvolit si způsob použití příspěvku na péči buď na poskytnutí služby osobou blízkou nebo jinou osobou, nebo poskytovatelem sociálních služeb. Uživatelé sociálních služeb budou i nadále hradit ze svých příjmů část výdajů na zajištění provozu sociálních služeb, tj. přispívat na výdaje spojené s ubytováním a zajištěním stravy. Předpokládá se, že v počátečním období zůstanou minimálně ve stejné výši jako doposud, tj. celkem 4 000 mil. Kč.

6.2.7 Dopady návrhu zajištění systému sociálních služeb jako celku z hlediska personálních nároků

a) Poskytování sociálních služeb

Rozvoj sítě sociálních služeb, jejíž charakter a rozsah bude determinován především charakterem a rozsahem potřeb osob, které se nacházejí v nepříznivé sociální situaci, je mimořádnou příležitostí z hlediska možností vytváření nových pracovních míst. Jestliže budou naplněny finanční prognózy, tj. včetně navýšení výdajů státního rozpočtu, lze předpokládat vytvoření minimálně 3 až 5 tisíc nových pracovních míst.

Současně je pro tuto oblast připravován systém celoživotního vzdělávání pracovníků v sociálních službách a v souvisejících odborných profesích, který bude ve střednědobém výhledu většinově financován ze zdrojů evropských strukturálních fondů.

b) Zajištění systému z úrovně veřejné správy

Se zavedením nového systému a jeho dílčích částí je nepochybné, že to znamená nutnost zajistit tyto agendy dostatečným počtem kvalifikovaných pracovníků. Jedná se především o pracovníky, kteří mají přímý vliv na efektivitu systému jako celku. Jejich odbornost v kombinaci s dostatečným počtem může zajistit, aby byl systém regulovatelný, a to zejména z pohledu efektivního vynakládání veřejných, ale i soukromých finančních zdrojů.

Regulace systému bude založena na spolupráci všech stupňů veřejné správy, a to jak v přenesené tak i v samostatné působnosti. Personální nároky však nejsou směřovány k navyšování počtu pracovníků centrálních orgánů veřejné správy, ale především k posílení výkonu přenesené působnosti krajů a obcí s obecním úřadem s rozšířenou působností. Současně jsou podporovány činnosti samospráv v jejich samostatné působnosti tak, aby byly v maximálně možné míře zainteresovány na efektivním způsobu vynakládání veřejných prostředků.

Zajištění dostatečného počtu odborných pracovníků působících na krajích a obcích s obecním úřadem s rozšířenou působností je navrhováno formou zvýšení příspěvku na výkon státní správy. Rozpis objemu bude realizován v koordinaci s ministerstvy vnitra a financí. Hovoříme tedy o příspěvku na výkon státní správy a nikoliv o absolutním zvyšování počtu pracovníků. Zcela rozhodující vliv na faktický nárůst počtu pracovníků tedy budou mít kraje a obce.

Celkový roční objem příspěvku na výkon státní správy pro zajištění chodu systému sociálních služeb z hlediska kompetencí obcí a krajů je navrhován ve výši 250 mil. Kč. Tento objem činí pouze 1,25 % z celkových nákladů systému.

Vedle posílení výkonu státní správy na úrovni obcí a krajů jsou dále vyčísleny náklady na zajištění lékařské posudkové služby úřadů práce. Posuzování dlouhodobě nepříznivého stavu budou úřady práce provádět pro všechny nepojistné systémy sociálního zabezpečení a také systém zaměstnanosti. Personálně se však nejedná o absolutní zvýšení počtu pracovníků. Odborní pracovníci budou delimitováni z České správy sociálního zabezpečení, kde doposud tuto agendu vykonávali. Dojde tak, bez požadavku na navýšení počtu pracovníků, k posílení efektivního výkonu posudkových činností pro pojistné i nepojistné systémy sociálního zabezpečení.

Celkově je pro systém sociálních služeb potřeba, zejména formou příspěvku na výkon státní správy, zajistit následující počty pracovníků.

Rozhodování o příspěvku na péči a kontrola jeho využívání:

• Zajištění sociálního šetření, rozhodování o příspěvku a kontrolu jeho využívání - 400 x příspěvek na výkon státní správy pro obce s obecním úřadem s rozšířenou působností – odhadované roční výdaje celkem 140 až 150 mil. Kč. Optimální stav je 400 pracovníků vykonávajících tuto agendu na plný úvazek.

• Zajištění posouzení dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pro všechny nepojistné systémy sociálního zabezpečení – delimitace 120 funkčních míst (z toho 90 lékařů a 30 administrativních pracovníků) z České správy sociálního zabezpečení na úřady práce.

Registr poskytovatelů sociálních služeb – 28 x příspěvek na výkon státní správy pro krajské úřady – odhadované roční výdaje celkem 10 až 11 mil. Kč. Optimální stav je 28 pracovníků vykonávajících tuto agendu na plný úvazek, tj. 2 v každém kraji.

Inspekce sociálních služeb:

• Zajištění výkonu inspekce zaměstnanci kraje – 42 x příspěvek na výkon státní správy pro krajské úřady - odhadované roční výdaje celkem 15 až 16 mil. Kč. Optimální stav je 42 pracovníků vykonávajících tuto agendu na plný úvazek, tj. 2 až 3 v každém kraji.

• Zajištění výkonu inspekce externími odborníky – navýšení příspěvku na výkon státní správy pro krajské úřady (případně dotační titul) – odhadované roční výdaje 21 až 23 mil. Kč. Jedná se o podporu působení až 120 externistů.

Zajištění koordinace poskytování sociálních služeb a sociální poradenství specifickým cílových skupinám:

Jedná se o zvýšení příspěvku na výkon státní správy na osobní a provozní výdaje pracovníků působících již nyní na tomto úseku, a to na obcích s obecním úřadem s rozšířenou působností a na krajských úřadech (stávající právní úprava tuto agendu nazývá péčí o společensky nepřizpůsobené) – odhadované roční výdaje 64 až 70 mil. Kč. Cílem je kvalitní výkon této agendy odborným pracovníkem na úrovni spádové oblasti každé obce s obecním úřadem s rozšířenou působností.