zákon č. 109/2006 Sb.

K části první

K čl. I

K bodům 1 a 2

V zákoně o sociálním zabezpečení se zrušují ustanovení upravující zvýšení důchodu pro bezmocnost v souvislosti se zavedením příspěvku na péči v zákoně o sociálních službách.

K bodům 3 až 5, 8 až 11

V ustanoveních zákona, která upravují rozsah sociální péče a charakterizují sociální péči pro stanovené skupiny osob, se zrušují ustanovení týkající se služeb sociální péče. Sociální péče podle zákona o sociálním zabezpečení bude zahrnovat jen poskytování dávek a mimořádných výhod občanům se zdravotním postižením.

K bodu 6

Zrušují se ustanovení umožňující poskytování sociálních služeb právnickými a fyzickými osobami a ustanovení upravující tzv. sociální hospitalizace v souvislosti s novou úpravou v zákoně o sociálních službách.

K bodu 7

Zrušují se ustanovení upravující poskytování příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu v souvislosti se zavedením příspěvku na péči v zákoně o sociálních službách.

K bodům 12 a 13

Ustanovení o úhradě nákladů za dávky a služby sociální péče se již bude vztahovat jen na poskytování dávek a mimořádných výhod pro občany těžce zdravotně postižené. Navrhuje se proto nové znění, které pro tuto skupinu osob zachovává současný právní stav.

K bodům 14 až 17

V obecných ustanoveních o nárocích na dávky a služby sociální péče se zrušují části týkající se služeb sociální péče.

K bodům 18 až 29

V ustanoveních upravujících povinnosti a odpovědnost občanů, ustanoveních o správním řízení a ustanovení o právních úkonech se zrušují části týkající se služeb sociální péče.

K bodu 30

Zrušuje se působnost Ministerstva obrany ke zřizování ústavů sociální péče a poskytování dalších služeb pro některé skupiny osob vzhledem k tomu, že tato působnost je založena v zákoně č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech.

K bodům 31 až 33

V návaznosti na změny v předchozích bodech se mění i zmocňovací ustanovení.

K čl. II

V souvislosti se zrušením zvýšení důchodu pro bezmocnost a příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu a zavedením příspěvku na péči v zákoně o sociálních službách je třeba stanovit postup v nedokončených správních řízeních o těchto dávkách, zánik nároku na tyto dávky a součinnost příslušných orgánů.

K části druhé

K bodům 1 až 8

V návaznosti na novou úpravu sociálních služeb v zákoně o sociálních službách se zrušují ustanovení upravující působnost obcí, krajů a Ministerstva práce a sociálních věcí při poskytování služeb sociální péče a ustanovení týkající se zařízení sociální péče.

K bodům 9 až 18

V ustanoveních o správním řízení se zrušují části týkající se služeb sociální péče.

K bodům 19 a 20

Zrušuje se zmocnění k vydání prováděcího předpisu o službách sociální péče.

K části třetí

V návrhu novelizace živnostenského zákona se navrhuje výslovně stanovit, že poskytování sociálních služeb není živností vzhledem k tomu, že právnické a fyzické osoby budou poskytovat sociální služby na základě oprávnění podle zákona o sociálních službách.

K části čtvrté

K čl. V

K bodu 1

Ustanovení reaguje na zrušení zvýšení důchodu pro bezmocnost.

K bodu 2

Posudkové komise ministerstva budou posuzovat zdravotní stav v odvolacím řízení správním v případech, kdy napadené rozhodnutí bylo podle zvláštních právních předpisů vydáno na základě posudku vyhotoveného úřadem práce.

K bodům 3 a 4

Okresní správy sociálního zabezpečení rozhodují podle současné právní úpravy o době a rozsahu péče o dítě ve věku do 18 let, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, a o době a rozsahu péče osoby pečující o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let. V souvislosti se zrušením zvýšení důchodu pro bezmocnost a příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu a transformací těchto dávek do příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách bude pro účely této nové dávky posuzována míra závislosti fyzické osoby na pomoci jiné osoby. V návrhu novelizace zákona o důchodovém pojištění (čl. IX) se navrhuje, aby osoby pečující o osoby, které byly uznány závislými na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost) byly účastny důchodového pojištění. Je proto třeba stanovit působnost okresních správ sociálního zabezpečení k vydání rozhodnutí o době a rozsahu této péče.

K bodům 5, 9 a 16

Okresní správy sociálního zabezpečení již nebudou posuzovat, zda jde o osobu znevýhodněnou pro účely zákona o zaměstnanosti, proto se související ustanovení zrušují.

K bodům 6 a 7

Navrhuje se, aby okresní správy sociálního zabezpečení prováděly posuzování zdravotního stavu jen pro účely důchodového a nemocenského pojištění. Posuzování zdravotního stavu pro účely státní sociální podpory, dávek a mimořádných výhod pro osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách a pro účely zákona o zaměstnanosti budou provádět úřady práce (čl. XVII). V ustanovení upravujícím působnost okresních správ sociálního zabezpečení a dalších souvisejících ustanoveních se proto provádějí nezbytné úpravy.

K bodu 8

Upravuje se spolupráce okresních správ sociálního zabezpečení s úřady práce. Úřady práce budou posuzovat zdravotní stav fyzických osob pro účely dávek a mimořádných výhod podle zvláštních právních předpisů. Podkladem pro posouzení zdravotního stavu v konkrétním případě může být i posudek okresní správy sociálního zabezpečení vydaný pro účely důchodového pojištění.

K bodům 10 a 11

V ustanovení o součinnosti zdravotnických zařízení s orgány sociálního zabezpečení se upravuje lhůta k provedení vyšetření zdravotního stavu a ke splnění jiných povinností tak, aby byla v souladu s úpravou v jiných právních předpisech v oblasti sociálního zabezpečení.

K bodům 12 a 13

V odvolacím řízení proti rozhodnutí, které bylo vydáno na základě posudku úřadu práce, bude zdravotní stav osoby posuzovat posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Upravuje se povinnost osoby podrobit se tomuto vyšetření, je-li k tomu vyzvána předsedou posudkové komise ministerstva.

K bodu 14

Ustanovení upravující postup při vydávání posudku pro účely státní sociální podpory a sociální péče je třeba zrušit s ohledem na novou úpravu v zákoně o zaměstnanosti.

K bodům 15 a 17 až 23

Jedná se o legislativně technické úpravy v souvislosti se zrušením příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu a zrušením zvýšení důchodu pro bezmocnost.

K čl. VI

Přechodná ustanovení k novelizaci zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení upravují postup při ukončení posuzování zdravotního stavu pro nepojistné systémy okresními správami sociálního zabezpečení.

V souvislosti s převodem posuzování zdravotního stavu pro účely dávek a mimořádných výhod ze správ sociálního zabezpečení na úřady práce, se navrhuje delimitace zaměstnanců v České správě sociálního zabezpečení, kteří doposud zajišťovali tuto agendu, na příslušné úřady práce a na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Počty těchto zaměstnanců jsou uvedeny v obecné části důvodové zprávy k návrhu zákona o sociálních službách.

K části páté

V souvislosti s právní úpravou sociálních služeb se v zákoně o sociálních službách upravují ustanovení, která se dosud týkají služeb sociální péče podle dosavadních právních předpisů.

K části šesté

V návrhu novelizace zákona o státní sociální podpoře se řeší souběh nároku na rodičovský příspěvek a nároku na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách. Jedná se o obdobnou právní úpravu, jako je tomu v dosavadní právní úpravě, pokud jde o souběh nároku na příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu s nárokem na rodičovský příspěvek.

K části sedmé

K čl. IX

Podle současné právní úpravy jsou účastny důchodového pojištění také osoby pečující o dítě ve věku do 18 let, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, a osoby pečující o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo o částečně bezmocnou osobu starší 80 let. Vzhledem ke zrušení institutu bezmocnosti a transformaci zvýšení důchodu pro bezmocnost a příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu do nové dávky, kterou je podle zákona o sociálních službách příspěvek na péči, se nově upravuje i posuzování zdravotního stavu uvedených osob, kdy míra závislosti na pomoci jiné osoby bude vyjádřena stupni závislosti. Návrh zákona o sociálních službách předpokládá, že zdravotní stav uvedených osob odpovídá stupňům závislosti II až IV. Navrhuje se proto, aby osoby pečující o blízké osoby v těchto stupních závislosti byly účastny důchodového pojištění. K realizaci tohoto záměru se navrhuje nezbytná úprava dotčených ustanovení.

K čl. X

Podle současné právní úpravy vdovský důchod náleží po uplynutí jednoho roku od smrti manžela, jestliže vdova pečuje o osoby uvedené v § 50 odst. 2 písm. b) a c) zákona o důchodovém pojištění, které jsou převážně nebo úplně bezmocné nebo částečně bezmocné starší 80 let. V souvislosti se zrušením institutu bezmocnosti je třeba upravit použití právní úpravy pro případ, kdy nárok na vdovský důchod za dobu přede dnem účinnosti zákona byl uplatněn až po tomto dni. Obdobně to platí i pro vdovecký důchod.

K části osmé

K bodu 1

Podle současné právní úpravy je stát plátcem pojistného zdravotního pojištění také za osoby, které jsou převážně nebo úplně bezmocné, za osoby pečující o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči a dále za osoby pobírající příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu starší 80 let, která je částečně bezmocná nebo o osobu starší 80 let, která podle vyjádření lékaře potřebuje péči jiné osoby. V souvislosti se zrušením institutu bezmocnosti, transformací zvýšení důchodu pro bezmocnost a příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu do nové dávky, kterou je podle zákona o sociálních službách příspěvek na péči, se mění i posuzování zdravotního stavu osob. Podle zákona o sociálních službách bude posuzována míra závislosti na pomoci jiné osoby, která bude vyjádřena stupni závislosti. V souvislosti s těmito úpravami se navrhuje i odpovídající úprava hrazení zdravotního pojištění. Navrhovaná právní úprava se týká obdobného okruhu osob jako podle současné právní úpravy. Doba péče bude prokazována potvrzením, které bude podle návrhu zákona o sociálních službách vydávat obecní úřad obce s rozšířenou působností.

K bodu 2

Jedná se o legislativně technickou úpravu v souvislosti se změnou označení zařízení v návrhu zákona o sociálních službách.

K části deváté

Ustanovení zákona o výkonu trestu odnětí svobody se upravuje v návaznosti na zákon o sociálních službách.

K části desáté

Jedná se o legislativně technickou úpravu v souvislosti s návrhem zákona o sociálních službách.

K části jedenácté

Jedná se o legislativně technickou úpravu v souvislosti s návrhem zákona o sociálních službách.

K části dvanácté

Jedná se o legislativně technickou úpravu v souvislosti s návrhem zákona o sociálních službách.

K části třinácté

Jedná se o legislativně technickou úpravu v souvislosti s návrhem zákona o sociálních službách.

K části čtrnácté

K čl. XVII

K bodům 1 a 2

Podle současné právní úpravy provádí posuzování zdravotního stavu a důsledků z něj vyplývajících okresní správy sociálního zabezpečení svými lékaři, a to jak v pojistných systémech (důchodové a nemocenské pojištění), tak v systémech nepojistných (zaměstnanost, sociální péče a státní sociální podpora). Okresní správy sociálního zabezpečení jsou jako organizační složky státu zřízeny především k plnění úkolů v důchodovém a nemocenském pojištění. Ostatní dosavadní agendy v působnosti okresních správ sociálního zabezpečení jsou vykonávány na úkor těchto pojistných systémů. Tato skutečnost je jedním z důvodů, proč se navrhuje přenést kompetenci posuzování zdravotního stavu v nepojistných systémech na úřady práce. Dalším důvodem pro tuto změnu je skutečnost, že úřady práce jsou po zrušení okresních úřadů jedinými státními úřady v oblasti působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí a pouze prostřednictvím státních úřadů lze zajistit jednotný přístup při posuzování zdravotního stavu; posouzení zdravotního stavu je přitom východiskem pro přiznávání dávek ze systémů sociální ochrany financovaných převážně ze státního rozpočtu.

Návrh zákona o sociálních službách vyžaduje posuzování nové kategorie nepříznivého zdravotního stavu – stupně závislosti. Posuzování této kategorie se svěřuje úřadům práce, protože její svěření nositeli sociálního pojištění by dále prohlubovalo dosavadní stav, který v praxi způsobuje České správě sociálního zabezpečení vážné problémy. V souvislosti s řešením přijatým pro sociální služby se do kompetencí úřadů práce svěřují i další nepojistné posudkové agendy, jejichž posuzování je potřebné pro účely zaměstnanosti, sociální péče a státní sociální podpory.

K bodu 3

Obdobně jako ve stávající úpravě zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, návrh novelizace zákona o zaměstnanosti ukládá povinnost, aby výkon posudkových agend byl zajištěn lékaři. Kdo se rozumí „lékařem“ přitom bude jako dosud posuzováno podle předpisů v působnosti Ministerstva zdravotnictví.

V souvislosti s novými kompetencemi úřadů práce se upravuje postup při vydávání posudků, povinnosti fyzických osob, jejichž zdravotní stav je třeba posoudit a součinnost zdravotnických zařízení s úřady práce.

K bodům 4 a 5

Podle dosavadní právní úpravu rozhodují o tom, zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou pro účely zákona o zaměstnanosti okresní správy sociálního zabezpečení, které také posuzují zdravotní stav těchto osob. Vzhledem k přesunu kompetencí k tomuto posuzování na úřady práce se navrhuje, aby rovněž o statutu osoby zdravotně znevýhodněné rozhodoval úřad práce.

K bodům 6 a 7

V souvislosti se stanovením povinností zdravotnických zařízení se navrhují skutkové podstaty správních deliktů za porušení těchto povinností, včetně sankce.

K čl. XVIII

Vzhledem k tomu, že úřady práce budou rozhodovat o tom, zda fyzická osoba je zdravotně znevýhodněnou, je třeba upravit dobu platnosti rozhodnutí okresních správ sociálního zabezpečení vydaných v této věci podle dosavadních právních předpisů.

K části patnácté

Od správních poplatků jsou osvobozeny úkony související s poskytováním sociálních služeb.

K části šestnácté

V souvislosti s reorganizací posudkové služby a v zájmu plynulého postupu těchto změn se navrhuje, aby ustanovení týkající se posuzování zdravotního stavu pro účely nepojistných systémů, s výjimkou posuzování stupně závislosti pro účely příspěvku na péči, nabyla účinnosti dnem 1. července 2006. Ustanovení o delimitaci zaměstnanců v České správě sociálního zabezpečení na úřady práce a Ministerstvo práce a sociálních věcí nabývají účinnosti dnem vyhlášení zákona, a to s ohledem na stanovené datum, do kterého je třeba dosáhnout dohody se zaměstnanci, kterých se delimitace týká. Ostatní úpravy nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2007.

V Praze dne 24. srpna 2005

předseda vlády

Ing. Jiří Paroubek v.r.

místopředseda vlády a

ministr práce a sociálních věcí

Ing. Zdeněk Škromach v.r.