zákon č. 112/2006 Sb.

K části první

Vzhledem k tomu, že nová částka životního minima má být nižší než dosavadní částka o částku sloužící k úhradě nákladů na bydlení, je zapotřebí upravit trestní předpisy tak, aby nedošlo k zhoršení situace obviněného, kterému je zajišťován majetek v trestním řízení. Nová právní úprava zajištění nároku poškozeného (§ 47 t.ř.) a zajištění majetku obviněného (§ 3 odst. 2 zákona č. 279/2003 Sb.) v trestním řízení by měla co do způsobu výpočtu částky určené na uspokojování životních potřeb obviněného vycházet ze základní zásady spočívající v zajištění srovnatelného postavení obviněného a řadového občana. Jde především o to, aby obviněný nebyl znevýhodněn z hlediska vymezení minimálních životních podmínek pro jeho osobu a osoby, o jejichž výchovu a výživu je povinen pečovat, nebo naopak zvýhodněn proti občanům, kteří žijí na úrovni životního minima. Na druhou stranu orgány činné v trestním řízení na sebe nemohou přebírat sociální úlohu a posuzovat sociální situaci a potřebnost obviněného, ani provádět složité výpočty, které by v konečném důsledku mohly vést ke zmaření rychlého a účinného zajištění majetku obviněného.

V trestních předpisech je zapotřebí ošetřit dvě situace, a to případy, kdy je obviněný příjemcem dávek pro účely zajištění jeho základních životních potřeb, a dále případy, kdy obviněný není příjemcem takových dávek. Pro první situaci se navrhuje doplnit do výčtu dávek nepodléhajících zajištění v trestním řízení dávky v hmotné nouzi a příspěvek na bydlení, takže u obviněných, kteří pobírají dávky v hmotné nouzi (zahrnující doplatek na bydlení) a příspěvek na bydlení, jsou jejich základní životní potřeby (včetně osob na nich závislých) zajištěny těmito dávkami. V případě, že je obviněný ve vazbě a tato skutečnost trvá celý kalendářní měsíc, nepovažuje se za osobu společně posuzovanou. K těmto osobám lze uvést, že v praxi téměř nedochází k případům, kdy by byly v trestním řízení zajišťovány příjmy osob, jejichž základní životní potřeby jsou zajišťovány formou dávek od státu. V případě, že obviněný není příjemcem dávek v hmotné nouzi a příspěvku na bydlení (nebo jsou jeho potřeby kryty částečně dávkami a částečně vlastními příjmy), se navrhuje, aby v takovém případě zajištění nepodléhaly pohledávky obviněného na výplatu odměny z pracovněprávního nebo obdobného poměru, výživného a dávek nemocenského a důchodového pojištění až do výše, která odpovídá součtu částky životního minima obviněného a osob, o jejichž výchovu a výživu je povinen pečovat, a částky měsíčních skutečných započitatelných nákladů na bydlení těchto osob, které obviněný prokáže. Skutečné započitatelné náklady na bydlení budou posuzovány podle zákona o hmotné nouzi, v jehož § 31 jsou vymezeny. Jedná se zejména o náklady na úhradu nájemného, el. energie, plynu, vodného a stočného. Při zajištění se vychází z výše skutečných (započitatelných) nákladů, které obviněný doloží.

K části druhé

V zákoně o rodině se upravuje výše fiktivního minimálního příjmu osob samostatně výdělečně činných, které neprokáží svůj příjem z výdělečné činnosti, v návaznosti na změnu v konstrukci životního minima – skutečná výše zůstává po změně koeficientu stejná jako dosud.

Dále se zrušují ustanovení upravující příspěvek na výživu, neboť tuto dávku se zákonem o pomoci v hmotné nouzi navrhuje zrušit.

K části třetí

V občanském soudním řádu se v ustanovení o příslušnosti krajských soudů při řešení sporů při vypořádání přeplatků doplňují též dávky v hmotné nouzi. Dále se mezi skutečnosti, u nichž má soud za to, že došlo k diskriminaci, neprokáže-li se opak, zařazují též věci poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi. Doplňuje se též ustanovení vymezující okruh plnění, která nepodléhají výkonu rozhodnutí, o dávky pomoci v hmotné nouzi.

K části čtvrté

V zákoně o sociálním zabezpečení je nutné upravit ta ustanovení, která používají institutu životního minima, a to ustanovení o zvýšení důchodu pro bezmocnost a ustanovení upravující výši příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu.

Zvýšení důchodu pro bezmocnost není důchodem z důchodového pojištění, ale vyplácí se spolu s důchodem pouze z praktických důvodů s tím, že se připravuje jeho převedení do systému sociálních služeb a transformace na příspěvek podle zákona o sociálních službách, k němuž by mělo dojít od 1.1.2007. Podle současné právní úpravy náleží zvýšení důchodu pro bezmocnost při částečné bezmocnosti ve výši 20 %, při převážné bezmocnosti ve výši 40 % a při úplné bezmocnosti ve výši 75 % částky, která se podle zákona o životním minimu považuje za potřebnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb osoby, která není nezaopatřeným dítětem. V souvislosti se zrušením dosavadního institutu životního minima a přijetím nového zákona o životním minimu, který konstrukci výše životního minima zásadním způsobem mění s účinností od 1. července 2006, je třeba nově stanovit i výši částek zvýšení důchodu pro bezmocnost. Upravuje se též způsob valorizace částek, a to shodně jako

u procentní výše starobních důchodů.

Příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu byl dosud vázán na výši životního minima osoby zahrnující též náklady na domácnost. Koeficient byl upraven tak, aby byla výše dávky stejná, jakou schválil v květnu t.r. Parlament Poslanecké sněmovny.

Obě dávky budou zrušeny zákonem o sociálních službách a nahrazeny příspěvkem na péči od 1. ledna 2007.

K části páté

V zákoně o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení se zrušují ustanovení, která upravovala organizaci poskytování dávek sociální péče z důvodu sociální potřebnosti. Ponechávají se ustanovení, která se týkají sociálních služeb, dávek pro zdravotně postižené občany a příspěvku při péči o osobu blízkou.

K části šesté

V zákoně o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi se pro nadbytečnost zrušuje ustanovení, které zajišťuje dávky pomoci v hmotné nouzi osobám závislým na alkoholu nebo jiné návykové látce.

K části sedmé

V zákoně o kolektivním vyjednávání se stanoví, že při stanovení výše příjmu pro účely poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi se nepřihlíží ke ztrátě nebo poklesu příjmů z důvodu účasti na stávce nebo z důvodu výluky.

K části osmé

V zákoně o soudních poplatcích se od poplatku osvobozují řízení ve věcech pomoci v hmotné nouzi.

K části deváté

V zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení se upravují ustanovení související s prováděním pomoci v hmotné nouzi.

K části desáté

V zákoně o dani z nemovitostí se zachovává osvobození od daně ze staveb u domů a chat pro osoby, které jsou držiteli mimořádných výhod druhého nebo třetího stupně pro těžce zdravotně postižené občany a současně pobírají dávku pomoci v hmotné nouzi.

K části jedenácté

V zákoně o daních z příjmů se stanoví, že dávky pomoci v hmotné nouzi jsou od daně z příjmů osvobozeny.

V úpravě nezdanitelné části daně se mezi příjmy, které se nezahrnují do vlastního příjmu manželky, doplňují dávky pomoci v hmotné nouzi.

K částem dvanácté až patnácté, části sedmnácté, části devatenácté, části dvacáté první, části dvacáté druhé, části třicáté druhé, části třicáté třetí, části třicáté osmé, části třicáté deváté, části čtyřicáté první, části čtyřicáté páté, části čtyřicáté šesté

Zrušují se části zákonů, kterými byl novelizován zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti nebo zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, protože oba zákony se zrušují.

K části šestnácté

Navrhovaný zákon o pomoci v hmotné nouzi, společně se souběžně navrhovaným novým zákonem o životním a existenčním minimu, který by měl nabýt účinnosti současně, vyvolává nutnost změn v zákoně o státní sociální podpoře.

Kromě úpravy úvodních ustanovení a úprav u jednotlivých dávek vázaných dosud na životní minimum v jiné podobě si vyžaduje změna konstrukce životního minima společně s novou dávkou doplatek na bydlení i novou konstrukci příspěvku na bydlení. Jde o novou koncepci a konstrukci této dávky vycházející ze změny konstrukce životního minima, kdy dojde k vypuštění částek na domácnost.

Nově konstruovaný příspěvek na bydlení vychází se ze zásady, že každá osoba či rodina může za bydlení vynaložit část svých příjmů. Hraniční hodnotou jsou tzv. sociálně únosné náklady na bydlení, které tvoří 30% (v Praze 35 %) příjmů osoby či rodiny.

Na příspěvek na bydlení má nárok nájemce bytu, uživatel družstevního bytu a vlastník bytu, tak jako dosud, pokud jeho sociálně únosné náklady na bydlení nebudou stačit k pokrytí skutečných nákladů na bydlení.

Pro výpočet výše příspěvku na bydlení jsou stanoveny tzv. normativní náklady na bydlení, stanovené pro příslušný počet osob v domácnosti a velikost obce. Tyto normativní náklady na bydlení zahrnují pro nájemní byty částky nájemného v souladu se zákonem o nájemném a pro družstevní byty a byty vlastníků obdobné náklady, které vychází z propočtů ČSÚ (tzv. imputovaného nájemného). Dále u všech typů bydlení jsou do normativních nákladů zahrnuty ceny služeb a energií propočítané podle průměrné spotřeby na počet osob v domácnosti.

Normativní náklady na bydlení jsou propočítány na přiměřené velikosti bytů pro patřičný počet osob v nich trvale bydlících, které byly stanoveny podle platné technické normy ČSN 73 4301 Obytné budovy a statistického šetření o velikosti bytů a jsou následující:

Počet osob v rodině podle § 7 odst. 6	Velikost užitkové plochy bytu (v m2)
jedna	38
dvě	52
tři	68
čtyři a více	82

Zákon obsahuje zmocnění pro vládu provádět nařízením změny normativních nákladů podle nárůstu nájemného, nákladů srovnatelných s nájemným a změn spotřebitelských indexů příslušných komodit. Tak bude výše vyplácené dávky reagovat na změnu vývoje nájemného i změnu cen služeb a energií.

Na tuto dávku bude navazovat nová dávka v navrhovaném zákoně o pomoci v hmotné nouzi, a to doplatek na bydlení, který by měl korigovat odůvodněně vyšší náklady na bydlení v individuálních případech.

Podmínky pro příspěvek na bydlení (a navazující doplatek na bydlení) jsou konstruovány tak, aby nedošlo u sociálně slabších skupin osob ke ztrátě bydlení, ale zároveň tak, aby byly motivací uživatelů bytů zajistit si bydlení na úrovni odpovídající jejich finančním možnostem.

Do znění § 64 se vkládají pouze nově vzniklé pojmy s cílem zakotvit povinnost orgánů uvedených v § 64 odst. 1 sdělovat orgánům pomoci v hmotné nouzi a obcím potřebné údaje k rozhodování o dávkách pomoci v hmotné nouzi. V § 68 se doplňuje další náležitost žádosti o příspěvek na bydlení – potvrzení o skutečných nákladech.

Přechodné ustanovení řeší otázky vzniku nároku a stanovení výše dávky před a po nabytí účinnosti zákona o životním a existenčním minimu.

K části osmnácté

V zákoně o důchodovém pojištění je nutné upravit ustanovení o hranici výdělku poživatele částečného invalidního důchodu. Výše možného výdělku poživatele částečného invalidního důchodu byla upravena tak, aby při použití jiného násobku životního minima než dosud nedošlo ke zhoršení situace těchto osob.

K části dvacáté

V zákoně o veřejném zdravotním pojištění se mezi pojištěnce, za které je plátcem pojistného stát, doplňují osoby, které pobírají dávky pomoci v hmotné nouzi, avšak pouze tehdy, nejsou-li plátci pojistného sami z důvodu výdělečné činnosti nebo jim nesvědčí jiný titul pro to, aby za ně byl plátcem pojistného stát (např. důchodci, nezaopatřené děti).

K části dvacáté třetí

V zákoně o zajišťování obrany České republiky se stanoví, že vojenský újezd zabezpečuje potřeby obyvatel újezdu také v oblasti pomoci v hmotné nouzi.

K části dvacáté čtvrté

V zákoně a o azylu se nově upravuje výše finančního příspěvku, který je možno poskytnout žadateli o udělení azylu hlášenému k pobytu mimo pobytové středisko s ohledem na prokázané majetkové a finanční poměry jeho nebo jeho rodiny. Obdobně se navrhuje upravit nově výši finančního příspěvku, který je možné poskytnout cizinci, jemuž je uděleno vízum za účelem strpění pobytu s ohledem na prokázané majetkové a finanční poměry jeho nebo jeho rodiny.

K části dvacáté páté

V zákoně o pobytu cizinců se upravují ustanovení upravující dosud ve vazbě na životní minimum výši finančních prostředků, které musí mít cizinci ve stanovených situacích k dispozici; nově se tyto částky stanoví též v závislosti na nákladech na bydlení stanovených v návrhu zákona o pomoci v hmotné nouzi. Dále se v novele zákona upravuje ustanovení, které stanoví náležitosti žádosti o povolení k přechodnému pobytu a to tak, že se doplňuje jako náležitost prohlášení, že žadatel o pobyt nebude žádat o dávky pomoci v hmotné nouzi a do ustanovení, které upravuje odejmutí oprávnění k pobytu doplňuje situaci, kdy držitel oprávnění k pobytu požádal o dávky pomoci v hmotné nouzi. Doplňují se ohlašovací povinnosti pro orgány pomoci a hmotné nouzi a obce poskytující doplatek na bydlení.

K části dvacáté šesté

V zákoně o sociálně-právní ochraně dětí se upravují koeficienty pro výpočet některých plnění v návaznosti na změnu konstrukce životního minima s tím, aby se skutečná částka nezměnila, a dále se do povinností orgánu sociálně-právní ochrany přidává povinnost na žádost poskytovat údaje pro systém pomoci v hmotné nouzi.

K části dvacáté sedmé

V zákoně o provádění mezinárodních sankcí k udržování mezinárodního míru a bezpečnosti se do výjimek ze sankčního režimu doplňuje, že se tento předpis nevztahuje na poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi.

K části dvacáté osmé

V zákoně o ochraně osobních údajů se stanoví, že citlivé údaje je možné zpracovávat také, jestliže se jedná o údaje, které jsou podle zákona o pomoci v hmotné nouzi nezbytné pro provádění pomoci v hmotné nouzi.

K části dvacáté deváté

V rozpočtových pravidlech se určuje, že výdaje na příspěvek na živobytí a mimořádnou okamžitou pomoc se hradí ze státního rozpočtu, formou dotace a výdaje na doplatek na bydlení z příspěvku ze státního rozpočtu.

K části třicáté

V krizovém zákoně se stanoví, že v době trvání nouzového stavu je vláda oprávněna zabezpečit náhradní způsob rozhodování o dávkách pomoci v hmotné nouzi.

K části třicáté první

V zákoně o Probační a mediační službě se zakotvuje součinnost Probační a mediační služby a orgánů pomoci v hmotné nouzi.

K části třicáté čtvrté

V zákoně o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních je reagováno na změnu životního minima změnou koeficientu.

K části třicáté páté

Soudní řád správní stanoví, že ve věcech pomoci v hmotné nouzi rozhoduje specializovaný samosoudce. Orgán pomoci v hmotné nouzi nenáleží právo na náhradu nákladů vynaložených před soudem.

K části třicáté šesté

V zákoně se provádí nezbytné změny vyvolané změnou konstrukce životního minima s tím, že faktická částka zůstává zachována.

K části třicáté sedmé

V zákoně o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení se doplňuje ustanovení podle kterého dávky pomoci v hmotné nouzi nepodléhají zajištění.

K části čtyřicáté

V návaznosti na změnu konstrukce životního minima se upravují v zákoně o zaměstnanosti ustanovení, která jsou konstruována s použitím tohoto institutu, a to nově vazbou na průměrnou mzdu v národním hospodářství.

Navrhovanou úpravou zákona o zaměstnanosti se dále v návaznosti na návrh zákona o pomoci v hmotné nouzi do povinností úřadů práce včleňují povinnosti spolupracovat s orgány pomoci v hmotné nouzi a na jejich žádost jim poskytovat údaje o uchazečích o zaměstnání, které jsou potřebné pro rozhodování o dávkách pomoci v hmotné nouzi.

K části čtyřicáté druhé

V zákoně o archivnictví a spisové službě se mezi dokumenty, které budou podle obsahu vždy vybrány za archiválie, zařazují ty dokumenty, které obsahují zásadní informace o sociální péči a pomoci v hmotné nouzi.

K části čtyřicáté třetí

Upravuje se bezplatné zapůjčování učebnic sociálně znevýhodněným žákům a žákům, kteří se nacházejí v hmotné nouzi.

K části čtyřicáté čtvrté

Od správních poplatků jsou osvobozeny úkony související s prováděním pomoci v hmotné nouzi.

K části čtyřicáté sedmé

Účinnost se navrhuje shodná jako u zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi.

V Praze dne 20. července 2005

předseda vlády

místopředseda vlády a

ministr práce a sociálních věcí