zákon č. 112/2018 Sb.

1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Dnem 1. září 2017 nabyl účinnosti zákon č. 14/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, kte- rý vedle řady jiných změn přinesl i novou právní úpravu přístupu k informacím o veřejných funkcionářích. Došlo totiž ke zřízení centrálního registru oznámení, jenž má sloužit jako evi- dence oznámení a evidence veřejných funkcionářů s povinností podávat oznámení specifiko- vaná v § 7 (o osobním zájmu, o činnostech, o majetku a o příjmech, darech a závazcích). Za- tímco dle předchozí právní úpravy bylo možné do oznámení nahlížet pouze na základě žá- dosti, a to u příslušných orgánů vedoucích registr oznámení dané skupiny veřejných funkcio- nářů (např. mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny pro poslance, ministry apod.), po novelizaci je centralizovaný registr oznámení vedený Ministerstvem spravedlnosti ve vzta- hu k řadě veřejných funkcionářů volně přístupný na internetu. Zároveň došlo i k rozšíření oznamovacích povinností veřejných funkcionářů (například oznámení o majetku se má týkat nejen majetku nabytého v průběhu výkonu funkce, nýbrž i majetku vlastněného ke dni před- cházejícímu dni zahájení výkonu funkce).

Přestože byl zákonodárce při zavádění těchto změn veden jistě chvályhodným záměrem dosažení co nejvyšší transparentnosti, dle řady reakcí se již nyní jeví, že výše po- psaná kumulace opatření může mít kontraproduktivní důsledky. Zmínit lze např. iniciativu Svazu měst a obcí České republiky, v níž se upozorňuje na nepřiměřenost dopadů nové práv- ní úpravy zejména na veřejné funkcionáře v politicky méně exponovaných pozicích, přede- vším tzv. neuvolněné radní a starosty. Zapomenout nelze ani možnost zásahu do práv třetích osob, a to zejména do manželských poměrů v rámci společného jmění manželů.

Domníváme se proto, že popisovanou novou právní úpravu je nezbytné posoudit v kontextu čl. 10 Listiny základních práv a svobod, zaručujícího právo na ochranu před ne- oprávněným zasahováním do soukromého života a před shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním osobních údajů, stejně jako obdobného práva vyjádřeného v čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Za tímto účelem by bylo zapotřebí provést test proporcionality, tedy vyhodnotit, zda je intenzita zásahu do ochrany soukromí přiměřená sledovanému cíli, kterým je zlepšení přehledu o majetkových poměrech veřejných funkcionářů za účelem předcházení či identifikace možného střetu zájmů. Součástí standard- ního testu proporcionality užívaného Ústavním soudem je „posouzení zásahu kriteriem potřebnosti, jež sleduje analýzu plurality možných prostředků ve vztahu k zamýšlenému účelu

Viz http://www.smocr.cz/cz/oblasti-cinnosti/sprava-obce/prohlaseni-zastupcu-obci-a-dso-k-zakonu-o-stretu- zajmu.aspx.

a jejich subsidiaritu z hlediska omezení ústavou chráněné hodnoty - základního práva nebo veřejného statku. Lze-li sledovaného účelu dosáhnout alternativními prostředky, je pak ústavně konformní ten, jenž danou ústavně chráněnou hodnotu omezuje v míře nejmenší. Sleduje-li prověřovaný zásah ochranu určité z ústavně chráněných hodnot, současně však jinou omezuje, pak třetí hledisko principu proporcionality, jímž je poměřování, představuje metodologii vážení těchto v kolizi stojících ústavních hodnot.“.Jsme přesvědčeni, že v tomto testu by právní úprava zavedená zákonem č. 14/2017 Sb. neobstála. Dovolujeme si v této souvislosti připomenout, že u určitých kategorií veřejných funkcionářů (dle § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů, jedná se např. vysoké úředníky či management institucí s veřejným prvkem či majetkovou účastí) má být registr oznámení přístupný na základě individualizované žádosti, oznámení soudců jakožto veřejných funkcionářů dle § 2 odst. 2 písm. f) zákona o střetu zájmů nemají být veřejnosti přístupná vůbec.

Platná právní úprava zřejmě není v přímém rozporu se zákazem diskriminace ve smyslu § 1 antidiskriminačního zákona ani nenarušuje rovnost mužů a žen. Z výše uvedeného však vyplývá, že vyvolává nerovnost mezi veřejnými funkcionáři z hlediska možnosti veřejného přístupu k údajům o jejich osobách a majetku.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrho- vaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Platná právní úprava zavedená zákonem č. 14/2017 Sb. se jeví nevyvážená, když oznámení veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů jsou dostupná každému prostřednictvím veřejné datové sítě, zatímco oznámení veřejných funkcionářů uve- dených v § 2 odst. 2 až na základě žádosti splňující určité podmínky a oznámení soudců vů- bec přístupná nejsou. Důsledky pro první zmíněnou skupinu veřejných funkcionářů jsou na- stíněny v předchozí kapitole důvodové zprávy.

V případě zveřejňování informací obsažených v oznámeních podávaných podle § 8 až 11 zákona o střetu zájmu jde o zásah do práva na ochranu soukromí, kdy by v souladu s konstantní judikaturou Ústavního soudu mělo být poměřováno, zda není jednomu základní- mu právu (právu na informace) dávána neoprávněně přednost před právem druhým (právu na soukromí), přičemž musí být současně šetřeno smyslu a podstaty základních práv. Význam testu proporcionality při střetu práva na ochranu soukromí a ochranu osobních údajů s veřejným zájmem na zveřejnění určitých informací Ústavní soud aktuálně zdůraznil i ve svém nálezu ze dne 17. 10. 2017, spis. zn. IV. ÚS 1378/16 ve věci poskytování informací o platech a odměnách osob pracujících ve veřejné sféře.

Nález Ústavního soudu ze dne 15. 1. 2009, spis. zn. IV. ÚS 1554/08.

Dodržení principu proporcionality požaduje i čl. 6 odst. 1 písm. c) směrnice Evrop- ského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. S účinností od 25. května 2018 pak dodržení principu proporcionality bude plynout i z čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Způsob shromaž- ďování, zpracovávání a následné uveřejňování osobních údajů veřejných funkcionářů vyjme- novaných v § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů v platné právní úpravě přesahuje (s ohledem na sledovaný účel) míru přiměřenosti.

Východiskem pro navrhovanou právní úpravu bylo tedy posouzení střetu práva na in- formace a práva na ochranu soukromí, a to při zohlednění účelu zákona o střetu zájmů. Jeho primárním cílem je zajistit transparentnost jednání veřejných funkcionářů, jež se ve své čin- nosti pravidelně dostávají do situací, kdy v souvislosti s výkonem své funkce rozhodují o významných věcech veřejného zájmu, který se může dostat do rozporu s jejich zájmem in- dividuálním, případně zájmem skupinovým. Cílem právní úpravy střetu zájmů tedy není po- skytování informací, které nesouvisejí s tímto účelem, a mohou sloužit toliko k uspokojování zvědavosti či zvídavosti.

Cílem nyní předkládaného návrhu je narovnat narušenou společensky přijatelnou rov- nováhu mezi osobním zájmem veřejných funkcionářů a zájmem veřejným, a přispět tak i ke zvýšené ochraně práv třetích osob. Navrhované legislativní řešení spočívá v tom, že do ozná- mení veřejných funkcionářů bude i nadále každému umožněno nahlížet, avšak na základě žádosti, a to bez ohledu na to, zda jde o veřejného funkcionáře uvedeného v § 2 odst. 1 či odst. 2 zákona o střetu zájmů. Dojde tak v tomto ohledu k navrácení právní úpravy do podoby před její změnou zákonem č. 14/2017 Sb., neboť před touto novelizací zákon o střetu zájmů ve věci přístupu k jejich oznámením mezi veřejnými funkcionáři nerozlišoval a přístup umož- ňoval vždy pouze na základě žádosti.

Z hlediska zákazu diskriminace ve smyslu § 1 antidiskriminačního zákona a rovnosti mužů a žen navrhovaná právní úprava nezakládá žádnou nerovnost.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České repub- liky

Jak bylo nastíněno výše, právní úprava přístupu do registru oznámení zavedená záko- nem č. 14/2017 Sb. je vůči veřejným funkcionářům dle § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů neproporcionální a ve vztahu k jejich soukromí a soukromí dalších (zejména jim blízkých) osob nedůvodně invazivní. Navrhovaná právní úprava má tedy za cíl odstranit možný rozpor § 13 zákona o střetu zájmů s Listinou základních práv a svobod a souvisejícími ústavními principy. Proto lze předložený návrh považovat za souladný s ústavním pořádkem České re- publiky.

4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judi- katurou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami

Střet zájmů není v primárním ani sekundárním právu Evropské unie jednotně komplexně upraven. Problematiku střetu zájmů je možno nalézt roztříštěně ve specifických odvětvových úpravách (předpisech), s nimiž není tento návrh v rozporu.

5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Problematika střetu zájmů není explicitně upravena mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Jak bylo zmíněno v 1. kapitole důvodové zprávy, současné řešení přístupu k oznámením některých veřejných funkcionářů se jeví rozporné s právem na res- pektování rodinného a soukromého života, které je mimo jiné upraveno v čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menši- ny, a dopady na životní prostředí a dopady na bezpečnost nebo obranu státu

V souvislosti s navrhovanou právní úpravou nejsou očekávány přímé finanční dopady na státní rozpočet, neboť možné zvýšení počtu podaných žádostí o přístup do registru oznámení by nemělo být nijak zatěžující. Nepředpokládají se dopady ani na ostatní veřejné rozpočty či na podnikatelské prostředí České republiky.

Návrh zákona nemá žádné negativní sociální dopady a ani dopady ve vztahu k zákazu diskriminace. Nemá dopady na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.

Návrh nemá přímé dopady na životní prostředí a na bezpečnost nebo obranu státu.

7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nepochybně pozitivně přispívá ke zvýšení ochrany souk- romí a osobních údajů, kdy dotčenými subjekty jsou nejen samotní veřejní funkcionáři, ale i další osoby, zejména osoby těmto veřejným funkcionářům blízké.

8. Zhodnocení korupčních rizik

Předložený návrh novely zákona nezvyšuje korupční rizika, neboť přístup veřejnosti k oznámením veřejných funkcionářů zůstává i nadále zachován, dochází pouze k odstranění dvojkolejnosti řešení přístupu do registru oznámení.

Navrhovaný předpis nemá vliv ani na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

9. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení

S ohledem na pravděpodobnou protiústavnost stávajícího znění zákona je nezbytné, aby tato novela nabyla účinnosti co nejdříve. Proto se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.