:
K části
první
K čl.
1
K bodu
1
V souladu
s legislativními pravidly (čl. 48 odst. 7) se potvrzuje
přednost přímo použitelných nařízení ES před zákonem o
státní sociální podpoře.
K bodu
2
Příspěvek
na školní pomůcky je novou dávkou státní sociální podpory a
je třeba o tuto dávku doplnit ustanovení zákona, v němž se
vyjmenovávají druhy dávek poskytovaných ze systému státní
sociální podpory. Vzhledem k tomu, že dochází ke zrušení
základní (náhradní) vojenské služby, vojenských cvičení a
civilní služby, zařazuje se nově zaváděný příspěvek na
školní pomůcky namísto zrušovaného zaopatřovacího příspěvku.
K bodům
3 až 6, 35 a 36
Vymezení
příjmů započitatelných do rozhodného příjmu pro účely
státní sociální podpory se provádí odkazem na zákon o daních
z příjmů. Vzhledem k tomu, že v zákoně o daních
z příjmů došlo k některým změnám ve vymezení
okruhu příjmů, je nezbytné navazující změny provést i pro
oblast státní sociální podpory, a to jak ve výčtu příjmů
započitatelných do rozhodného příjmu, tak i pro účely
prokazování těchto příjmů.
K bodům
7 a 9
Novelou
zákona o státní sociální podpoře v čl. I zákona č.
315/2004 Sb. byl doplněn § 43 v tom směru, že stejné
nároky, jaké má pěstoun pečující o dítě svěřené mu do
pěstounské péče, má i osoba, která má v osobní péči
dítě v době, kdy probíhá soudní řízení o ustanovení
této osoby poručníkem. Tuto úpravu je potřebné promítnout i do
§ 7 zákona, v němž je pro nároky ze státní sociální
podpory v odst. 5 stanoveno, ke kterým dětem se nepřihlíží
pro nárok na sociální příplatek, a je také taxativně vymezeno,
co se rozumí rozhodnutím příslušného orgánu o svěření
dítěte do péče nahrazující péči rodičů. V tomto směru
se předloženým návrhem dosavadní úprava doplňuje.
K bodům
8, 10 a 11
Podle
dosavadní právní úpravy má význam pro stanovení okruhu osob
společně posuzovaných pro nárok na dávky státní sociální
podpory, zda některá z osob koná vojenskou základní nebo
náhradní službu v Armádě České republiky nebo civilní
službu. Vzhledem ke zrušení těchto služeb je třeba příslušné
ustanovení, které uvedenou úpravu obsahuje, změnit.
K bodům
11, 14 a 15
Jde
o legislativně technické úpravy vyplývající ze změny provedené
v § 7 (body 7 a 9).
K bodu
13
Navrhuje
se pro děti, které jsou zapsány k povinné školní docházce,
zavést novou dávku státní sociální podpory, příspěvek na
školní pomůcky. Nárok je vázán na podmínku spočívající ve
splnění povinnosti přihlásit dítě k zápisu k povinné
školní docházce, kterou mu ukládá školský zákon a v tom,
že dítě splní v měsíci květnu, který předchází vzniku
nároku na tento příspěvek, nárok na přídavek na dítě.
V případech, kdy dojde k odložení zahájení povinné
školní docházky, což školský zákon umožňuje (k tomuto
odkladu dochází zhruba u 25 % dětí), bude náležet příspěvek
na školní pomůcky až v příštím (popř. ještě dalším)
roce, kdy k zahájení školní docházky dojde.
Zákon
neváže poskytování příspěvku na školní pomůcky na výši
příjmu v rodině. Avšak vzhledem k tomu, že nárok na
tuto dávku je podmíněn nárokem na přídavek na dítě, příspěvek
na školní pomůcky se svý charakterem dávkám státní sociální
podpory závislým na výši příjmu v rodině blíží.
Nárok
na příspěvek na školní pomůcky je dávkou jednorázovou a bude
náležet jen jednou (to i v případech, kdy by dítě
z různých důvodů, např. zdravotních, začínalo povinnou
školní docházku od první třídy vícekrát).
Nárok
na příspěvek na školní pomůcky je nárokem dítěte a vzniká
dnem 1. června příslušného roku tak, aby byl vyplacen
v dostatečném předstihu před začátkem školního roku a
aby mohl sloužit k zakoupení potřeb souvisejících se školní
docházkou dítěte.
Výše
příspěvku bude činit 1 000 Kč.
Návrhem
se také, způsobem obvyklým ve státní sociální podpoře, řeší
situace, kdy přichází v úvahu více osob, jimž lze
příspěvek na školní pomůcky vyplatit, a dále jde-li o případ,
kdy je dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení)
pro péči o děti nebo mládež.
K bodům
16 a 17
Nároky
osoby v době, kdy jí bylo dítě svěřeno rozhodnutím orgánu
sociálně-právní ochrany dětí před rozhodnutím soudu o svěření
dítěte do pěstounské péče a nároky tohoto dítěte jsou
upraveny v § 41 a § 43. Tato úprava obsažená ve dvou
ustanoveních vyvolává pochybnosti a navíc došlo k rozdílnému
posuzování nároků uvedené osoby a dítěte a jiné osoby, která
má v osobní péči dítě, k němuž nemá vyživovací
povinnost, a kdy probíhá soudní řízení o ustanovení této
osoby poručníkem dítěte. Dosavadní úprava tak v zásadě
ve stejných situacích „předpěstounské péče“ a
„předporučnické péče“ zajišťuje různé nároky.
K odstranění této nerovnosti se nově vymezují nároky
poskytované z důvodu náhradní rodinné péče v obou
případech v § 43 odst. 3, a to ve stejném rozsahu.
K bodu
18
Navrhovaným
doplněním se na základě požadavků praxe upřesňuje dosavadní
právní úprava tak, aby bylo nepochybné, že v případě,
kdy náleží za splnění stanovených podmínek dávky pěstounské
péče osobě v době, kdy probíhá soudní řízení o
ustanovení této osoby poručníkem dítěte, náleží příslušné
dávky pěstounské péče i tomuto dítěti.
K bodům
19 až 25
Jde
o legislativně-technické úpravy vyplývající ze zavedení
příspěvku na školní pomůcky.
K bodům
26, 30, 31
Navrhované
změny navazují na novou právní úpravu správních deliktů v §
65a až § 65c.
K bodu
27
Zatímco
všechny právnické nebo fyzické osoby (jde především o
zaměstnavatele), pokud zaviní přeplatek na dávce státní
sociální podpory, jsou povinny tento přeplatek, ať už zcela nebo
z části, uhradit, pro státní orgány dosud taková povinnost
stanovena není. Tím dochází k neodůvodněnému nerovnému
postavení mezi jednotlivými subjekty plnícími povinnosti podle
zákona o státní sociální podpoře. K odstranění této
nerovnosti a v souvislosti s navrhovanou změnou § 65 se
stanoví i státním orgánům stejné povinnosti jako ostatním
subjektům, jestliže tyto orgány plní povinnosti jako
zaměstnavatelé.
K bodům
28 a 29
Podle
dosavadní právní úpravy nemohou příslušné orgány státní
sociální podpory kontrolovat a přezkoumávat správnost a úplnost
podkladů potřebných pro provádění státní sociální podpory,
jsou-li vydány jinými státními orgány, a to ani v případech,
kdy státní orgán potvrzuje určité údaje jako zaměstnavatel
žadatele o dávku státní sociální podpory. Přitom např.,
jde-li o banky a banka vystupuje jako zaměstnavatel, oprávnění
kontrolovat a přezkoumávat podklady, týkající se žadatele o
dávku státní sociální podpory, orgán státní sociální
podpory má.
Na
základě poznatků z praxe je nezbytné stejný režim, který
platí pro banky, uplatnit i vůči státním orgánům v těch
případech, kdy vystupují jako zaměstnavatelé osob žádajících
o dávky státní sociální podpory.
V tomto
směru se dosavadní úprava doplňuje.
K bodu
32
Nové
§ 65a až § 65c vymezují jednotlivé skutkové podstaty přestupků
a správních deliktů v oblasti státní sociální podpory
s rozlišením podle subjektů, které spáchaly přestupek nebo
správní delikt. Sankcí za spáchání přestupku nebo správního
deliktu je uložení pokuty, jejíž výše je diferencovaná podle
závažnosti důsledků posuzování jednotlivých povinností
stanovených fyzickým osobám nebo právnickým osobám. O
přestupcích a správních deliktech bude v prvním stupni
rozhodovat orgán státní sociální podpory, který ke splnění
povinností vyplývajících ze zákona o státní sociální podpoře
příslušnou osobou vyzval, nebo jemuž měly být rozhodné
skutečnosti příslušnou osobou sděleny nebo osvědčeny.
K bodům
33 a 34
Pro
nárok na příspěvek na školní pomůcky bude třeba prokázat
některé skutečnosti. Obdobně je nezbytné pro nároky na dávky
z pěstounské péče, které náleží i některým dalším
osobám pečujícím o nezaopatřené dítě, prokázat skutečnosti
potřebné pro posouzení těchto nároků. Proto se doplňují
náležitosti žádosti tak, aby orgán rozhodující o této dávce
potřebné údaje získal.
K bodu
37
Zákon
o státní sociální podpoře v § 68b umožňuje zefektivnit řízení
o dávky státní sociální podpory na základě využití moderní
počítačové techniky. Využívat pro podání lze podle dosavadní
úpravy sice tiskopis v počítačové sestavě, avšak jen za
předpokladu, že dá k takovému postupu souhlas příslušný
orgán státní sociální podpory. Podmínka vyžadování souhlasu
tohoto orgánu není na základě poznatků praxe, nezbytná.
Navrhuje
se proto, aby využití formulářů, které Ministerstvo práce a
sociálních věcí k tomu účelu zveřejňuje na svých
internetových stránkách, nebylo závislé na souhlasu úřadu,
který o dávkách rozhoduje. Tímto opatřením se žadatelům o
dávky usnadní uplatnění jejich nároku na dávky státní
sociální podpory. Rozšířením využití této formy žádostí
mírně mohou klesnou náklady na tisk tiskopisů v papírové
podobě.
K bodu
38
Zákon
se doplňuje v tom směru, že opakující se dávky státní
sociální podpory bude možné postihnout výkonem rozhodnutí jen
formou srážek ze mzdy a pokud jde o jednorázové dávky náležející
ze státní sociální podpory, nelze vést na ně výkon rozhodnutí
vůbec.
Uvedenou
úpravou se zajistí, aby sociální dávky, jejichž účelem je
přispívat k úhradě nákladů v rodině nebo které jsou
poskytovány pro specifický účel, nesloužily k vymáhání
závazků osob, které dávky státní sociální podpory pobírají
nebo se jim vyplácejí. Přitom nejčastěji je veden výkon
rozhodnutí pro nedoplatky daní z příjmů a úhradu pokut.
Tím,
že se u opakujících dávek státní sociální podpory umožní
vést výkon rozhodnutí formou srážek ze mzdy, zachová se
odpovědnost poživatele těchto dávek za své závazky, avšak
nepřichází jako dosud o sociální dávky úplně, kdy se provádí
výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky.
S ohledem
na specifický charakter jednorázových dávek je účelné vyloučit
je z výkonu rozhodnutí vůbec.
K čl.
II
Návrhem
se nově upravují správní delikty, tj. přestupky a správní
delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob.
Vzhledem k tomu, že pro přestupky podle dosavadní úpravy
platil jiný režim, stanoví se, že pokud řízení o přestupcích
podle dosavadních předpisů nebylo pravomocně ukončeno, dokončí
se podle těchto dosavadních předpisů
K části
druhé
K čl.
III
Změnou
§ 299 o.s.ř. se sleduje zavedení jednoznačného pravidla pro
výkon rozhodnutí ohledně dávek státní sociální podpory, které
nejsou vypláceny jednorázově. V současné době vznikají
pochybnosti, zda se tyto dávky dají jednoznačně považovat za
příjmy, které povinnému nahrazují odměnu za práci ve smyslu
ustanovení § 299 odst. 1. Vzhledem ke změně legislativy
v sociálně právní oblasti nelze tento závěr jednoznačně
učinit. Z tohoto důvodu se výslovně stanoví, že na výkon
rozhodnutí ohledně dávek státní sociální podpory, které
nejsou vypláceny jednorázově, se použijí ustanovení o výkonu
rozhodnutí srážkami ze mzdy. Zároveň s tím se stanoví
jednoznačný zákaz jakéhokoli jiného způsobu výkonu rozhodnutí
na opakující se peněžité dávky státní sociální podpory než
srážkami ze mzdy. Důvodem je, aby jeden druh příjmů povinného
nebylo možné vymáhat různými způsoby výkonu rozhodnutí.
Pokud
jde o peněžité dávky sociální péče a dávky státní sociální
podpory vyplácené jednorázově, je v občanském soudním
řádu stanoven zákaz výkonu ohledně těchto dávek v ustanovení
§ 317 odst. 2.
K čl.
IV
Přechodným
ustanovením se stanoví pravidlo, podle kterého se v některých
případech (resp. v případech některých již zahájených
exekučních řízení) použije ještě dosavadní právní úprava,
a to z důvodu zachování právní jistoty účastníků
řízení, zejména navrhovatele (oprávněného). Okamžikem
rozhodným pro použití dosavadní právní úpravy je právní moc
usnesení, kterým se nařizuje výkon rozhodnutí. Jakmile usnesení
nabude právní moci, použije se na výkon rozhodnutí
postihujícího dávky státní sociální podpory, které nejsou
vypláceny jednorázově, dosavadní právní předpisy. V ostatních
případech se použije nová právní úprava.
K části
třetí a čtvrté
K čl.
V a VI
Změnou
§ 47 trestního řádu a § 3 zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu
zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně
některých zákonů (které oba upravují tu samou problematiku
dávek a jiných pohledávek nepodléhajících zajištění
v trestním řízení), se s ohledem na obdobnou změnu §
299 o.s.ř. sleduje ochrana životního minima osoby obviněného a
osob, o jejichž výchovu a výživu je obviněný povinen pečovat,
pokud nemají vlastní zdroj příjmů. Do budoucna nebudou výkonu
rozhodnutí o zajištění podléhat i opakující se dávky státní
sociální podpory, avšak toliko do výše částky životního
minima.
K části
páté
K čl.
VII
Účinnost
se navrhuje od 1. prosince 2005.
V Praze dne 15. června 2005
předseda vlády
Ing. Jiří Paroubek v.r.
místopředseda vlády a
ministr práce a sociálních
věcí
Ing. Zdeněk Škromach v.r.