zákon č. 113/2020 Sb.

A. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a že n

Zákonem č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb. o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, byl zřízen Státní fond rozvoje bydlení, v souladu s pravidly pro zřízení státních fondů upravenými v rozpočtových pravidlech.

Stávající znění zákona o SFRB dostatečně nezahrnuje všechny oblasti působnosti Ministerstva pro místní rozvoj (dále také jen „MMR“), do nichž je směrována podpora, tj. regionální a územní rozvoj, cestovní ruch apod. Nadto vykazuje stávající znění zákona některé věcné a legislativně technické nedostatky či nepřesnosti a výkladové nejasnosti. Další podrobnosti jsou uvedeny v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace.

Současný právní stav je v souladu s předpisy o zákazu diskriminace a předpisy upravujícími rovnost žen a mužů.

B. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Důvodem změny zákona je plnění úkolu daného usnesením vlády č. 91 ze dne 7. února 2018, kterým byl schválen Plán legislativních prací vlády na zbývající část roku 2018 a Výhled legislativních prací vlády na léta 2019 až 2021. Plán legislativních prací vlády obsahuje úkol zpracovat návrh zákona, kterým se mění zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Záměrem je rozšíření činnosti stávajícího Státního fondu rozvoje bydlení o další aktivity, které se vztahují k podpoře regionálního a lokálního charakteru a jsou v kompetenci MMR. Při té příležitosti dochází ke změně názvu „Státního fondu rozvoje bydlení“ (dále jen „SFRB“) na „Státní fond podpory investic“ (dále jen „SFPI“), který lépe vystihuje zamýšlené rozšíření zaměření na investice a úpravu některých ustanovení zákona, zejména pak zvýšení vlivu MMR v orgánech SFPI, rozšíření okruhu použití prostředků, upravení poskytování údajů z informačních systémů veřejné správy, postupu při podávání žádostí apod. Záměrem je v této oblasti pouze změna názvu SFRB na SFPI s tím, že nedochází k zásahu do právních poměrů fondu. Další podrobnosti jsou uvedeny v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace.

Navrhované řešení neobsahuje diskriminační prvky a ve vztahu k rovnosti žen a mužů je neutrální.

C. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v je jím celku

Nutnost navržené změny zákona č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a navazujícího zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, je vyvolána potřebou zefektivnění fungování SFRB, kdy na základě předkládaného zákona bude umožněn přístup SFPI do základních registrů a dojde tak ke snížení administrativní zátěže žadatelů o podporu a k plánovanému užití úvěrů pro podporu rozvoje regionů, které bude částečně nahrazovat dosud používaný nástroj přímé investiční dotace.

V souladu s ustanovením § 28 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, způsoby použití finančních zdrojů státního fondu musí být stanoveny v zákoně, kterým se fond zřizuje. V případě SFRB (nově SFPI) je tedy nezbytné provést rozšíření možného použití zdrojů tohoto fondu novelou uvedeného zákona, neboť dosáhnout cíle jinou (podzákonnou) cestou není možné. Výhrada zákona dále platí rovněž pro ostatní navrhované úpravy týkající se poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního fondu včetně způsobu jejich poskytnutí (§ 28 odst. 6 rozpočtových pravidel) a poskytování údajů z jiných informačních systémů (§ 5 odst. 1 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů).

D. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky a garantuje dodržování základních lidských práv a svobod. V čl. 79 odst. 1 Ústavy České republiky je uvedeno, že ministerstva a jiné správní úřady lze zřídit a jejich působnost stanovit pouze zákonem. Předložený návrh je zpracován v souladu s výše uvedeným ustanovením a není s ním v rozporu. Návrh neodporuje ani čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky, který stanoví, že státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.

Předložený návrh není v rozporu s příslušnými ustanoveními Listiny základních práv a svobod. Návrh zákona zaručuje spravedlivý proces rozhodování o podaných žádostech, když stanoví, že „ pokud Fond na základě žádosti o dotaci, úvěr nebo ručení neuzavře s žadatelem smlouvu podle § 3 odst. 5, sdělí žadateli bez zbytečného odkladu písemně důvody, které k neuzavření smlouvy vedly“. Listina základních práv a svobod umožňuje tomu, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, obrátit se na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví- li zákon jinak. Soudní přezkum rozhodnutí o žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci v návrhu vyloučen není a návrh je tedy v souladu s výše uvedeným ustanovením Listiny základních práv a svobod.

E. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s právem EU, ustanovení navrhované právní úpravy nezakládají rozpor s právem EU ani s ustálenou judikaturou Soudního dvora EU. Navrhovaná právní úprava respektuje závazky, které pro Českou republiku v dané oblasti z členství v EU vyplývají. Předložený návrh novely zákona nezapracovává právo Evropské unie.

Navrhované změny stávajícího zákona nejsou z hlediska práva EU zásadního charakteru, dochází k rozšíření použití prostředků a úprav ustanovení, která vycházejí z potřeby vyvolané dosavadním fungováním SFRB. Navrhovaná změna zákona nepovede k překryvu s žádnou podporou z fondů Evropské unie, nadto stejně jako dosud každý nástroj (podpora) bude upraven samostatně prováděcím nařízením vlády. Nařízení vlády jasně vymezí formu podpory, čímž bude dán dostatečný prostor pro posouzení a vyloučení jakýchkoli nežádoucích překryvů. Návrh upravuje pouze rámec pro poskytování podpor, tedy možnost státu prostřednictvím SFPI poskytovat podporu do zákonem vymezených oblastí, nikoli podmínky poskytování konkrétních podpor, nezakládá tak veřejnou podporu a nebudou jím dotčena pravidla EU pro poskytování veřejné podpory. Nařízení vlády, která v budoucnu budou provádět ustanovení zákona, budou konzultována s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže tak, aby zde nevznikla kolize s pravidly veřejné podpory.

I v případě, že dojde k přesunu nástrojů z MMR na SFPI v rámci kompetence MMR, jednotlivé podpory jak dotačního charakteru, tak úvěry či ručení, případně kombinace uvedených forem podpory, budou upraveny nařízením vlády.

F. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními s mlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná právní úprava neobsahuje úpravu problematiky upravené mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, tudíž není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Úprava poskytování dotací ani návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu či rozpočtu státního fondu není předmětem žádné mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.

G. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, ze jména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní me nšiny, a dopady na životní prostředí

Navrhovaná právní úprava je předpokladem, aby mohly být navrženy nové nástroje podpory, které budou následně právně ukotveny nařízením vlády. Proto samotná novelizace nebude mít téměř žádný finanční dopad kromě nákladů na přejmenování SFRB na SFPI. Tyto náklady budou hrazeny z běžných výdajů SFPI. Expertně odhadová částka nákladů na změny je 880 300 Kč. Tyto náklady zahrnují výměnu formulářů, razítek, platebních příkazů, úpravu webových stránek apod., viz Závěrečnou zprávu z hodnocení dopadů regulace. Stávající smlouvy uzavřené SFRB budou nadále platné, upravovány budou průběžně. S ohledem na skutečnost, že navrhovaná právní úprava obsahuje zejména změny týkající se názvu a účelu SFPI, je z hlediska hospodářských a finančních dopadů rozpočtově neutrální, tedy nepředpokládá se dopad těchto změn na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty či na podnikatelské prostředí. Samotné přijetí zákona nepovede k dopadům na rodiny ani na specifické skupiny obyvatel, osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny ani na životní prostředí. Dopady vzniknou až přijetím jednotlivých prováděcích nařízení vlády o použití peněžních prostředků SFPI, které budou využívat dotace i úvěry, případně ručení.

Jednotlivé dopady rozšíření použití prostředků SFPI o zejména regionální investice na veřejné rozpočty, cílové skupiny a podnikatelské prostředí budou hodnoceny v průběhu zpracování RIA k jednotlivým nařízením vlády.

SFPI bude čerpat ze státního rozpočtu peněžní prostředky určené na dotace až na základě skutečného čerpání ze strany konečných příjemců programu. K proplácení předložených faktur bude docházet z prostředků SFPI nejpozději do měsíce, pak bude následovat převod peněžních prostředků ze státního rozpočtu (kapitoly 317 – MMR) na účet SFPI, a to v celkové skutečně vyčerpané výši prostředků vynaložených SFPI na dotace za dané období. K tomuto účelu bude mít SFPI dostatek vlastních peněžních prostředků na svých účtech u ČNB tak, aby byla zajištěna průběžná likvidita, a tím se předešlo případné platební neschopnosti SFPI. Zajištění dostatečného objemu peněžních prostředků SFPI je podmínkou aplikace výše uvedeného postupu. • Pro financování SFPI ze státního rozpočtu bude určena dotace, kterou poskytne MMR. • Prostředky pro poskytování dotací budou vedeny v EDS/SMVS a bude připravena

programová dokumentace na financování SFPI.

• Bude vydáván jeden právní akt (RoPD) na maximální částku, která bude zahrnuta i

při schvalování rozpočtu kapitoly 317 v zákoně o státním rozpočtu jako součást výdajů programového financování.

• Stejným způsobem bude částka samostatným schvalovacím procesem schválena jak na

příjmové, tak na výdajové stránce SFPI.

• V podmínkách RoPD bude přesně specifikován postup financování ex post. • Samostatná a nepřekročitelná podmínka se bude týkat termínu předání posledních

podkladů k závěrečné tranši v daném rozpočtovém roce, a to nejdéle vždy do 30. 11. daného roku.

H. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Zákon č. 211/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů představuje právní základ pro zpracování osobních údajů SFPI v případech, kdy zákonnost zpracování osobních údajů vyplývá z titulu plnění úkolů prováděných ve veřejném zájmu a při výkonu veřejné moci dle čl. 6 odst. 1 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (dále jen „GDPR“), který je v souladu s účelem SFPI a jeho veřejným posláním vymezeným v § 1 navrhované změny zákona.

Účel zpracování osobních údajů v případě zpracování z titulu výkonu veřejné moci

SFPI zpracovává osobní údaje subjektů údajů na základě plnění úkolů ve veřejném zájmu a při výkonu veřejné moci pro následující účely:

a) příprava, uzavření, plnění a změny smlouvy o poskytnutí úvěru, dotace nebo ručení,

b) posouzení žádostí žadatelů o získání úvěrů, dotací nebo ručení,

c) určení, výkon nebo obhajoba právních nároků SFPI včetně vymáhání pohledávek,

d) veřejnosprávní kontrola klientů ve věci plnění podmínek uzavřených smluv,

e) spolupráce SFPI s orgány dohledu,

f) poskytování součinnosti orgánům státní správy,

g) zajištění vnitřních potřeb SFPI v oblasti bezpečnosti, kontroly, auditu a archivace,

h) evidence poskytování obecných informací klientům k jednotlivým formám podpory na základě jejich žádosti.

Kategorie zpracovávaných osobních údajů v procesu uzavírání smluv o podporách a evidence příjemců podpor

V rámci procesu zpracování osobních údajů za účelem uzavírání smluv o podporách a evidence příjemců podpor je nezbytné, aby SFPI zpracovával následující kategorie osobních údajů:

a) jméno (popř. jména) subjektu údajů,

b) příjmení subjektu údajů,

c) adresa trvalého pobytu subjektu údajů,

d) datum a místo narození subjektu údajů,

e) rodné číslo subjektu údajů,

f) státní občanství subjektu údajů,

g) popřípadě další kontaktní údaje subjektu údajů, pokud jimi subjekt údajů disponuje – zejm. telefonní číslo, e- mailová adresa, datová schránka, atd.

Uvedené údaje jsou podkladem pro uzavření smlouvy o úvěru, popř. dotaci či ručení.

SFRB přitom po celou dobu své existence vede podrobný interní seznam, v němž řádně eviduje informace o poskytnutých podporách, včetně uvedených osobních údajů příjemců podpor. Tato evidence je konkrétně potřebná proto, aby SFPI disponoval znalostí o osobách, které využívají a využívaly podpory státu, a to podle jejího přesného účelu. Tato evidence je vedena ve veřejném zájmu; vynakládání prostředků SFPI musí vyhovovat analýze 3E. Fyzickým osobám není dovoleno čerpat státní podporu na stejný účel nebo činnost několikrát, proto je nutná přesná a nezaměnitelná evidence těchto osob, a to historicky zpětně tak, aby nedošlo k porušení zákona, resp. nařízení vlády. Uvedená skutečnost se ověřuje tedy i s ohledem na údaje, které již nemusí být aktuální.

Kategorie zpracovávaných osobních údajů v procesu posouzení žádostí žadatelů o získání úvěrů, dotací nebo ručení

V rámci procesu zpracování osobních údajů za účelem posouzení žádostí žadatelů o získání úvěrů, dotací nebo ručení je nezbytné, aby SFPI nad rámec výše uvedených kategorií osobních údajů zpracovával také následující kategorie osobních údajů:

a) zaměstnání/povolání subjektu údajů,

b) příjmy subjektu údajů, jejich výše a jejich zdroj,

c) údaje o subjektu údajů z centrální evidence exekucí,

d) údaje o subjektu údajů z insolvenčního rejstříku včetně případné delikvence,

e) informace o subjektu údajů z centrální evidence dotací,

f) identifikace nemovitostí vlastněných subjektem údajů,

g) rodinný stav (příp. identifikační údaje manžela nebo manželky),

h) počet a rodné číslo dětí včetně jejich jména a příjmení,

i) počet členů společné domácnosti,

j) případně identifikace vlastněných podílů v korporacích,

k) informace, zda byla žádost subjektu údajů o poskytnutí úvěru, dotace nebo ručení vyřízena kladně, či nikoliv (z jakého důvodu).

Kategorie zpracovávaných osobních údajů v procesu uplatňování právních nároků SFPI včetně vymáhání pohledávek

V rámci procesu zpracování osobních údajů za účelem uplatňování právních nároků SFPI včetně vymáhání pohledávek je nezbytné, aby SFPI nad rámec výše uvedených kategorií osobních údajů zpracovával také následující kategorie osobních údajů:

a) údaje o plnění smlouvy uzavřené SFPI se subjekty údajů,

b) typ a číslo uzavřené smlouvy,

c) výše poskytnutého úvěru, dotace nebo ručení,

d) výše úrokové sazby,

e) datum a výše jednotlivých provedených splátek,

f) evidovaný a vymáhaný dluh,

g) údaje o přihlášené pohledávce,

h) způsob a průběh vymáhání dluhu,

i) aktuální údaje o subjektu údajů z insolvenčního rejstříku včetně případné delikvence.

Kategorie zpracovávaných osobních údajů v procesu veřejnosprávní kontroly klientů ve věci plnění podmínek uzavřených smluv

V rámci procesu zpracování osobních údajů za účelem veřejnosprávní kontroly klientů ve věci plnění podmínek uzavřených smluv je nezbytné, aby SFPI nad rámec výše uvedených kategorií osobních údajů zpracovával také údaje o nájemní smlouvě (informace o sjednávané době trvání smlouvy a výše nájmu).

Kategorie subjektů údajů

V rámci výše stanovených účelů SFPI zpracovává osobní údaje následujících kategorií subjektů údajů:

a) žadatelů o úvěr, dotaci nebo ručení,

b) příjemců úvěrů, dotací nebo ručení,

c) manželů a dětí příjemců úvěrů, dotací nebo ručení,

d) osob poskytujících zajištění příjemcům úvěrů, dotací nebo ručení, přistupitelů k dluhu,

e) nájemců v rámci nájemního bydlení u určitých forem podpor,

f) neúspěšných žadatelů o úvěr, dotaci nebo ručení (žadatelé odmítnutí pro nesplnění podmínek, žadatelé vyřazení na vlastní žádost nebo pro nedodání požadovaných dokumentů),

g) osob zastupujících žadatele nebo příjemce úvěrů, dotací nebo ručení – právnické osoby při jednání se SFPI (statutární orgány, členové statutárních orgánů, zmocněnci kontaktní osoby),

h) dědiců v případě úmrtí příjemce úvěru, dotace nebo ručení, s tím, že rozsah jednotlivých kategorií subjektů údajů, jejichž osobní údaje jsou zpracovávány pro daný účel/účely definované výše nelze k jednotlivým účelům pevně přiřadit a tento rozsah je tak – zejména v návaznosti na jednotlivé programy – u jednotlivých účelů odlišný.

Obecně však platí, že ke zpracování osobních údajů dochází primárně za účelem identifikace osob a uzavírání jednotlivých smluv o poskytnutí úvěru, dotace či ručení včetně posouzení žádostí a následně za účelem uplatňování právních nároků SFPI včetně vymáhání pohledávek. V případě žadatele, manžela, registrovaného partnera a dítěte pak ještě dále z důvodu ověření naplnění podmínek příslušného nařízení vlády, kterým se předmětný zákon provádí, a to pro posouzení splnění podmínek pro poskytnutí prostředků. Také v tomto případě dochází ke zpracování osobních údajů z titulu plnění úkolů ve veřejném zájmu. Skutečnost, že subjekt údajů splňuje podmínku, že není vlastníkem žádného objektu bydlení, se prověřuje v příslušném katastru nemovitostí. Ověřuje se rovněž existence dítěte u osoby samostatně pečující o dítě jako podmínka pro poskytnutí prostředků.

Přístup k informačním systémům veřejné správy

Z hlediska snížení administrativní náročnosti je také účelné pro žadatele o podporu, aby informace, se kterými již stát disponuje, byly zpřístupněny i SFPI v konkrétním nezbytném rozsahu definovaném zákonem v § 4a. Zákon svěřuje SFPI působnost v oblasti veřejné správy, je tedy součástí veřejného sektoru, jehož specifické cíle naplňuje, byť využívá při své činnosti některé prvky soukromoprávní (poskytování podpor na smluvním principu). Umožněním využívání vybraných údajů ze základních registrů dojde k naplnění § 5 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého orgán veřejné moci využívá při své činnosti referenční údaje obsažené v příslušném základním registru v rozsahu, v jakém je oprávněn tyto údaje využívat podle tohoto zákona nebo podle jiných právních předpisů, a to aniž by ověřoval jejich správnost. SFPI bude moci využívat vybraná data také z informačního systému evidence obyvatel a informačního systému cizinců, který je upraven zákonem č.133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech. Napříště tak SFPI bude využívat data, která jsou ověřená, a nebude se muset spoléhat, jak tomu je dosud, pouze na čestná prohlášení osob, která nemusí být podložená a ani pravdivá.

Právní důvod zákonnosti zpracování osobních údajů

SFRB již dnes zpracovává osobní údaje žadatelů o poskytnutí podpory. Ačkoli se jedná o zpracování nezbytná pro plnění úkolů prováděných ve veřejném zájmu dle čl. 6 odst. 1 písm. e) GDPR, které je v souladu s účelem SFPI a jeho veřejným posláním vymezeným v § 1 zákona, není třeba v zákoně toto oprávnění výslovně upravovat, a to z důvodu přímé závaznosti nařízení GDPR. Při zpracování osobních údajů se ctí zásada minimalizace zásahu do osobnostní sféry dotčené osoby. Zpracování je přípustné v nezbytné míře ve vztahu k účelu, pro který jsou získány.

Problematika používání rodných čísel jako univerzálního identifikátoru

V současné době je z pohledu SFRB stěžejní nutnost řádné a jednoznačné identifikace fyzických osob za účelem hospodárného vynakládání veřejných prostředků a plnění povinností vyplývajících z nařízení vlády, která jednotlivě upravují podmínky poskytování úvěrů, dotací nebo ručení ze zdrojů SFRB. Tato identifikace je nezbytná zejména pro zamezení poskytnutí úvěrové podpory příjemcům, kteří již v minulosti čerpali finanční prostředky z jiných programů SFRB. Dále je nutné jednoznačně identifikovat další osoby (manžele, partnery, ručitele, narozené děti, na které je možno uplatnit snížení jistiny). Počet osob, které SFRB potřebuje jednoznačně identifikovat, aktuálně přesahuje 100 000. Jiný jednoznačný identifikátor, než rodné číslo, k dispozici v současnosti není (adresa konkrétní osoby se mění při stěhování, jméno se mění např. při sňatku i za jiných okolností, vydávané občanské průkazy a jejich čísla se při obměně dokladů mění, navíc je SFRB nesleduje a nepoužívá jako klíč pro identifikaci osob). Nelze se ztotožnit s názorem, že riziko nesprávné a nejednoznačné identifikace je malé, neboť SFPI vždy musí naplnit požadavek jednotlivých nařízení vlády. Riziko nesprávné a nejednoznačné identifikace je tedy reálně možné. Za zcela zásadní otázku je třeba považovat možnost historické zpětné identifikace fyzické osoby.

Problematika vymáhání pohledávek SFPI v kontextu zpracování rodných čísel

Nezbytnost zpracování rodných čísel je odůvodněna zejména potřebou účinného vymáhání plnění ze smluv o poskytnutých dotacích, úvěrech či ručení. SFPI je subjektem, který hospodaří s majetkem státu a jako takový není oprávněn (až na výjimky dle zákona o majetku státu) od vymáhání pohledávek upustit. Byť dílčím způsobem vymáhá případná porušení ze smluv dle zákona o rozpočtových pravidlech také finanční správa, neuhrazené smluvní nebo zákonné úroky z prodlení vymáhá SFRB sám v civilních soudních řízeních. Mezi finanční správou a SFRB neexistuje přímé propojení. Postavení SFPI při vymáhání dílčích pohledávek by proto nemělo být oslabené neznalostí některých údajů nezbytných z pohledu úspěšné dobytnosti pohledávek, a to i např. ve vztahu k insolvenčnímu rejstříku.

Dle § 420 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, obsahuje insolvenční rejstřík, který je veřejný, identifikaci fyzické osoby mj. na základě rodného čísla. V rámci tohoto rejstříku jedině znalost rodného čísla může odhalit případné změny jmen či příjmení (ať již z důvodu sňatku či spekulativní změně se záměrem vyhnout se plnění povinností).

Zpracování rodných čísel za účelem ověření úpadku fyzické osoby je řešením, které umožňuje identifikaci úpadce – žadatele, příjemce peněžních prostředků, jeho manžela, registrovaného partnera, osob poskytujících zajištění úvěru, osob, které přistoupily k dluhu a osob, které dluh převzaly nebo na které dluh přešel i v případě, že změní bydliště, místo trvalého pobytu nebo další skutečnosti, podle kterých je možné je identifikovat. Kromě fyzické osoby příjemce podpory bude docházet ke zpracování rodného čísla za účelem ověření úpadku také u fyzické osoby dodavatele veřejné zakázky v nadlimitním režimu podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

Možnost využití rodných čísel Fondem není třeba v tomto zákoně zvlášť uvádět, a to s ohledem na dikci § 13c odst. 1 písm. a) zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, která pokrývá také činnost Fondu.

Ověření úvěruschopnosti a důvěryhodnosti žadatele

SFRB je dále povinen ověřovat schopnost splácet, což plyne z jednotlivých prováděcích nařízení vlády, na základě nichž podporu poskytuje. SFRB není bankovní institucí, ačkoliv poskytuje úvěry. Není tedy součástí Bankovního registru klientských informací (BRKI), na rozdíl od bank a jiných oprávněných subjektů. Při posuzování úvěruschopnosti zájemce o úvěr SFRB postupuje dosud na základě čestných prohlášení žadatelů. Je však namístě, aby SFPI, stejně jako jiné subjekty poskytující úvěry, měl možnost objektivního ověření míry zadlužení svých „klientů“ a měl k dispozici základní informace o poskytnutých úvěrech (počtu úvěrových smluv, výše částek poskytnutých úvěrů, výše pravidelných splátek) a jejich splácení včetně historie splácení, jakož i o podaných žádostech o další úvěry. Pokud by měl SFPI postavení banky, plynula by jeho oprávnění k přístupu k těmto informacím, jakož i možnost tyto zpracovávat, přímo ze zákona. V rámci mezirezortního připomínkového řízení k nařízení vlády č. 136/2018 Sb., vznesla Česká národní banka připomínky, kterými upozornila na nežádoucí stav, kdy nejenže SFRB sám nemá dostatečné informace o poskytnutých úvěrech, ale že není rovněž ani pro ostatní zúčastněné subjekty poskytující spotřebitelské úvěry na trhu žádoucí, aby tyto informace nebyly součástí komplexních informací o úvěrové klientele. Nebankovní registr klientských informací (dále jen „NRKI“) coby společná databáze údajů (včetně rodných čísel) slouží věřitelským subjektům, které mají uzavřenu smlouvu s provozovatelem NRKI o účasti, k jejich vzájemnému informování o záležitostech vypovídajících o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce jejich klientů. Kromě věřitelských subjektů mohou data v NRKI využít jen banky. Je proto vysoce žádoucí, aby SFPI nadále mohl zpracovávat údaje o svých klientech i do registrů klientských informací, a umožnil tak naplnění veřejného zájmu transparentnosti a úplnosti dat tohoto sektoru. Zákonnost zpracování naplňuje čl. 6 odst. 1 písm. e) GDPR.

I. Zhodnocení korupčních rizik

Přiměřenost: Poskytovatelem podpor bude SFPI. SFRB v minulosti poskytoval a v současnosti poskytuje podpory vždy podle podmínek nařízení vlády. Jednotlivá korupční rizika budou hodnocena při přípravě každého nového nařízení vlády. K excesivnímu rozšíření kompetencí orgánu státní správy nedochází.

Jednoznačnost: Obsah právní úpravy, procesní postupy a lhůty jsou vymezeny a stanoveny jednoznačně. Míra rozhodovací činnosti SFPI nastane až při poskytování jednotlivých podpor, je minimální a je volena tak, aby byla pro účastníky řízení u jednotlivých podpor jednoznačně nastavena a umožňovala objektivní posouzení konkrétních okolností jednotlivých případů.

Standardnost: Navrhovaná úprava je v souladu se známou dobrou praxí, neobsahuje odchylky od stávajících postupů a používá osvědčené kontrolní mechanismy.

Motivace ke korupci v regulované oblasti: Přenesení podpor z MMR na SFPI nepovede k vyšší motivaci ke korupci. Vstup do programů podpory je pro příjemce úvěru či dotace dobrovolný. Jediným jeho omezením by v případě zvýšeného zájmu mohlo být vyčerpání finančních prostředků pro dané roční rozpočtové období, a tím odmítnutí poskytnutí úvěru či dotace v požadovaném období. Podpora je obvykle poskytována všem zájemcům, kteří splní podmínky, v případě nutnosti vzájemného porovnání jednotlivých projektů bude k posuzování sestavena hodnotící komise. Doručení žádostí bude transparentně evidováno a nebude možno pořadí nijak ovlivnit.

Rozhodovací pravomoc: Je zřejmé, jaký orgán je příslušný v dané věci rozhodovat a že je dostatečně nezávislý.

Kontrolovatelnost rozhodování: Rozhodování je v programech omezeno na straně poskytovatele pouze na kontrolu splnění podmínek programu. Tato kontrola je obvykle vzhledem k jasné definici podmínek programu velice jednoduchá. Kontrola neprobíhá za účasti žadatele, ale v případě nedostatků nebo nejasností v žádosti je žadatel vyzván k nápravě v přiměřeném čase, pokud je náprava možná. Proces rozhodování je značně formalizovaný. Vnitřní kontrola schvalování je třístupňová a je plně evidována v informačním systému poskytovatele podpory SFRB (nově SPFI).

Odpovědnost: Odpovědnost jednotlivých osob vstupujících do procesu poskytování kontroly na straně poskytovatele je dána vnitřním předpisem. Případné chybné nebo nedostatečné vyhodnocení plnění podmínek programu by bylo řešeno dle závažnosti dle podmínek pracovněprávního vztahu.

Opravné prostředky: Dle odůvodnění rozhodnutí NS ČR 32 Cdo 2508/2014 se dlužná jistina vymáhá prostřednictvím příslušného finančního úřadu a dlužné smluvní příslušenství prostřednictvím příslušného soudu. Pro oba způsoby vymáhání platí, že opravné prostředky lze podávat. Zákon dále nově zakotví, že pokud SFPI žádosti o dotaci, úvěr nebo ručení nevyhoví, sdělí písemně a bez zbytečného odkladu žadateli důvody nevyhovění. Proti tomuto rozhodnutí lze podat opravný prostředek podle soudního řádu správního.

Transparentnost: Zveřejňování údajů v registru smluv bude prováděno, pokud tak stanoví zákon. SFPI bude stejně jako dosud pravidelně uveřejňovat základní informace o počtu a objemu uzavřených smluv o dotacích a úvěrech apod.

J. Zhodnocení dopadů na be zpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na bezpečnost nebo obranu státu.