Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Základní myšlenkou úpravy přísnějšího postihu nevhodného nakládání se zvířaty je tzv. proces dereifikace („odvěcnění“), kdy dřívější přístup ke zvířeti jako k věci se mění na přístup jako k živému tvoru. Prozatím nebylo zvíře uznáno za subjekt práva (nemá právní osobnost). Změna přístupu se ve veřejném právu projevila především v zákoně č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. Nosný princip zákona je vyjádřen přímo v jeho textu: Zvířata jsou stejně jako člověk živými tvory, schopnými na různém stupni pociťovat bolest a utrpení, a zasluhují si proto pozornost, péči a ochranu ze strany člověka. Tato změna byla do určité míry reflektována i při přijetí trestního zákoníku v roce 2009 (viz důvodová zpráva k § 302 a 303, resp. ve vládním návrhu k § 300 a 301). V mezidobí došlo k uznání zvířete jako smysly nadaného živého tvora i v oblasti práva soukromého (srov. § 494 občanského zákoníku). Uvedený trend je neustále prohlubován, jak v České republice, tak i v zahraničí. Jako příklad lze uvést norskou právní úpravu (Animal Welfare Act, 2010), která zavádí princip podpory úcty ke zvířatům a princip uznání vnitřní hodnoty zvířete. Výrazem progrese norské právní úpravy je například právní zakotvení povinnosti nálezce zraněného zvířete takovému zvířeti pomoci nebo oznamovací povinnost, kterou má každý, kdo má důvodné podezření, že je zvíře vystaveno zneužívání nebo vážnému porušování prostředí, dohledu a péče. Z českých právních předpisů lze pro demonstraci uvedeného trendu uvést novou úpravu ve veterinárním zákoně po novele č. 302/2017 Sb. účinnou od 1. 11. 2017, která zavedla například povinnou registraci chovatelů pěti a více fen či povinnost soukromých veterinářů nahlašovat podezření z týraní zvířat. Na změnu vnímání společnosti ve vztahu ke zvířatům by měl reagovat i trestní zákoník tak, aby poskytoval ochranu zvířatům v hierarchii chráněných hodnot výrazněji než např. u ochrany majetku. Navrhuje se proto jednak dosavadní závažnější přestupková jednání kriminalizovat jako trestný čin, jednak způsobem odpovídajícím novému nazírání společnosti na zvířata revidovat trestní sankce. Nová právní úprava si klade za cíl reagovat také na negativní fenomén tzv. množíren, v nichž jsou zvířata často chována a rozmnožována ve velmi nevhodných podmínkách. Stávávající trestněprávní úprava postih takového jednání neumožňuje, ledaže by naplňovalo též znaky skutkové podstaty trestného činu týrání zvířat nebo některého dalšího trestného činu. Podle dostupných statistických údajů představují živá zvířata třetí nejvýnosnější „komoditu“, s níž je nelegálně obchodováno, vedle drog a zbraní. Česká republika zaujímá v rámci evropských zemí přední příčky, pokud jde o nelegální export štěňat do Evropy. Vedeni touhou po zisku někteří chovatelé zcela rezignují na zajištění přiměřených podmínek pro rozmnožování zvířat a následnou péči o ně. Velice často dochází také k porušování norem, které stanoví, jak staré mládě může být odebráno matce, či norem týkajících se očkování nebo povinných dokladů. S ohledem na absenci příslušných pravidel ve stávající právní úpravě pokládá předkladatel navrhované změny za nezbytné.
Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Stávající ani navrhovaná právní úprava postihu nevhodného nakládání se zvířaty nemá vztah k zákazu diskriminace a k rovnosti mužů a žen. Navrhované podmínky trestní odpovědnosti a podmínky pro ukládání trestu zákazu chovu a držení zvířat nejsou závislé na pohlaví osoby, které se týkají.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, judikaturou ESLP, mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, judikaturou ESLP, mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, i s předpisy Evropské unie a judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Reflektuje trend nárůstu ochrany zvířat patrný i v rovině práva Evropské unie (srov. např. nařízení EP a Rady (EU) č. 576/2013 o neobchodních přesunech zvířat v zájmovém chovu či směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/31/EU, kterou se mění směrnice Rady 92/65/EHS, pokud jde o veterinární předpisy pro obchod se psy, kočkami a fretkami uvnitř Unie a jejich dovoz do Unie).
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Realizace navrhovaných změn nepředpokládá vyšší míru zatížení státního rozpočtu nebo jiných veřejných rozpočtů. Určitou výjimku může představovat zvýšení pracovního zatížení zaměstnanců Probační a mediační služby, neboť výkon zaváděného trestu zákazu chovu a držení zvířat bude zajišťován formou namátkových kontrol probačního úředníka, obdobně jako v případě trestu domácího vězení nebo trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce.
Předpokládané dopady navrhované právní úpravy na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Navrhovaná úprava má přispět mimo jiné ke zvýšení transparentnosti v obchodování se zvířaty a rovněž předejít tomu, aby bylo obchodováno se zvířaty, která jsou v důsledku rozmnožování ve špatných podmínkách a zanedbání péče o ně nesprávně vyvinutá či nemocná. Množitelé, jimž bude uložen trest zákazu chovu a držení zvířat v důsledku předchozího nevhodného nakládání s nimi, budou z této možnosti vyloučeni. Kontrola výkonu takového trestu ze strany Probační a mediační služby má napomoci tomu, aby takoví chovatelé nemohli mít napříště zvířata ve své dispozici, tím spíše, aby s nimi nemohli obchodovat.
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná úprava nepředpokládá vyšší míru dotčení soukromí osob. Určitou výjimku může představovat výkon trestu zákazu chovu a držení zvířete, kdy dodržování uloženého trestu bude zajišťováno formou namátkových kontrol probačního úředníka v obydlí či jiných prostorách odsouzeného. Požadavky na výkon činnosti úředníků Probační a mediační služby podle § 7 zákona č. 257/2000 Sb. se však i vzhledem k navrhované úpravě jeví jako dostatečné záruky přiměřeného a šetrného postupu kontrolujících osob. Obdobné platí i ve vztahu k ochraně osobních údajů.
Zhodnocení korupčních rizik
V souvislosti s navrhovanou úpravou se nepředpokládá zvýšení korupčních rizik.
Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná úprava nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
K části první – změna trestního zákoníku K bodům 1 a 2 (§ 52 a § 77a)
Navrhuje se zavedení nového trestu zákazu chovu a držení zvířat. Tento trest má kompenzovat nedostatky v ukládání trestu zákazu činnosti a trestu propadnutí věci (zvířete) osobám, které se trestné činnosti dopustily v souvislosti s držením nebo chovem zvířete či péčí o něj. Trest zákazu činnosti lze uložit jen za podmínek § 73 trestního zákoníku. Podle § 73 odst. 3 spočívá trest zákazu činnosti v tom, že se odsouzenému po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje výkon určitého zaměstnání, povolání nebo funkce nebo takové činnosti, ke které je třeba zvláštního povolení, nebo jejíž výkon upravuje jiný právní předpis. Při takto vymezené možnosti nelze ukládat trest zákazu činnosti tam, kde jde o činnost, ke které není třeba zvláštní povolení, nebo jejíž výkon upravuje jiný právní předpis. Zákaz činnosti spočívající v držení a chovu zvířat je tak možné ukládat jen ve speciálních případech, např. pokud je chov zvířat podnikáním (živností). Pokud tomu tak není, což budou případy domácího zájmového chovu (např. pachatel týral psa), nelze ani uložit zákaz činnosti. Jako nedostačující se jeví i ukládání trestu propadnutí věci. Ačkoliv lze zvíře i přes dereifikaci považovat za věc s ohledem na výkladové ustanovení § 134 trestního zákoníku, problém tkví v tom, že propadnutí věci je možné jen u věci, kterou pachatel získal trestným činem nebo jako odměnu za něj. Zvíře jako předmět útoku není zpravidla získáno trestným činem ani jako odměna za něj. V případě postihu „množíren“ by bylo lze tento trest uložit ve vztahu ke zvířeti získanému reprodukcí v množírně, avšak takový postup neřeší případy zvířat týraných v rámci zájmového chovu a nevylučuje odsouzené pachatele z možnosti pořídit si zvíře nové. Specializovaná trestní sankce zakazující chov zvířat a další aktivity s ním související je v Evropě poměrně běžná. Jako příklad lze zmínit právní úpravu Spolkové republiky Německo, estonskou právní úpravu či polskou právní úpravu. Není-li u příslušné skutkové podstaty trest zákazu chovu a držení zvířat výslovně uveden, neznamená to, že jej nelze uložit. Znamená to jen, že jej nelze uložit samostatně. Sousloví „pouze v případě“ zdůrazňuje výjimečnost ukládání tohoto trestu jako trestu samostatného, obdobně jako v případě trestu zákazu činnosti podle § 73 odst. 2 trestního zákoníku.
K bodu 3 (§ 302)
Navrhuje se změna v úpravě skutkové podstaty trestného činu týrání zvířat. Změna reflektuje trend dereifikace zvířat popsaný v obecné části důvodové zprávy a nárůst případů zvlášť zavrženíhodného nakládání se zvířaty v posledních letech. Některá dosavadní přestupková jednání budou kriminalizována. K trestnímu postihu za týrání zvířat nově není vyžadováno, aby se tak dělo zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem (surový nebo trýznivý způsob postačuje) nebo veřejně či na místě veřejnosti přístupném. Takové případy budou postihovány přísněji v rámci kvalifikované skutkové podstaty. S ohledem na značný nárůst tohoto typu trestné činnosti a vysokou míru její společenské škodlivosti se navrhuje také zvýšení trestních sazeb. „Prosté týrání“ zvířete (tj. nikoliv surovým nebo trýznivým způsobem) bude nadále postihováno na úrovni práva přestupkového. Navrhované trestní sazby jsou nastaveny poměrně vysoko, sazba uvedená v odstavci 1 odpovídá například trestnému činu ublížení na zdraví (§ 146 odst. 1), v odstavci 2 je srovnatelná s trestným činem týrání svěřené osoby. Dvouletá dolní hranice trestu odnětí svobody v odst. 2 se zavádí jako forma omezení (nikoliv však vyloučení) možnosti rozhodnout o trestném činu podle § 302 odst. 2 trestním příkazem bez projednání věci v hlavním líčení.
K bodu 4 (§ 302a)
Nová skutková podstata trestného činu chovu zvířat v nevhodných podmínkách míří na negativní a stále více frekventovaný fenomén tzv. množíren. Účelem této úpravy je postihnout na úrovni trestního práva případy nepromyšlené a nezodpovědné produkce štěňat, koťat a jiných mláďat, jejich držení ve zcela nevyhovujících podmínkách, nerespektování elementárních zásad pro jejich odběr od matek a nedostatečnou následnou péči o ně a jejich matky. S ohledem na připomínky veřejnosti byla trestnost tzv. množíren rozšířena i na případy chovu zvířat v nevhodných podmínkách bez existence úmyslu (a nutnosti jeho prokázání v trestním řízení) se zvířaty obchodovat. Z důvodu dodržení zásady subsidiarity trestní represe je jednání podmíněno tím, že se musí jednat o větší množství zvířat. Chov zvířat v nevhodných podmínkách za účelem obchodu a kořistění z něj (tzv. množírenský byznys) je pak postihován přísněji, v rámci kvalifikované skutkové podstaty. Kořistěním se rozumí jakýkoliv způsob získávání majetkového prospěchu z takového jednání. Za trestný čin chovu zvířat v nevhodných podmínkách bude odpovědná i osoba, která zajistí potřebné doklady nebo potvrzení za účelem vývozu zvířat do jiného státu, osoba, která zvířata vyveze, osoba, která pronajme nemovitost, ve které je množírna provozována a podobně.
K bodům 5 až 17 (§ 303 odst. 1 a 2, § 304 odst. 1 a 2, § 305 odst. 1, 3 a 4, § 306 odst. 1 a 2, § 307 odst. 1 a 2)
V souvislosti se zvýšením ochrany zvířat se navrhuje zvýšit trestní sazby za spáchání i dalších trestných činů na zvířatech v ustanoveních § 303 až § 307. V souvislosti s trestným činem zanedbání péče o zvíře z nedbalosti (§ 303) se navrhuje výslovné uvedení trestu zákazu chovu a držení zvířat.
K bodu 18 (§ 337)
Do skutkové podstaty trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání byla vložena i varianta maření trestu zákazu držení a chovu zvířat.
K bodu 19 (§ 367 odst. 1)
Do výčtu trestných činů, jejichž nepřekažení je trestné, se navrhuje doplnit kvalifikovanou skutkovou podstatu trestného činu chovu zvířat v nevhodných podmínkách podle § 302a odst. 4. Doplnění mírnějších trestných činů by bylo nesystémové a neodpovídalo by závažnostem srovnatelných trestných činů ve výčtu § 367.
K části druhé – změna trestního řádu K bodu 1 (§ 350ja)
S ohledem na včlenění nového trestu zákazu chovu a držení zvířat do trestního zákoníku je zapotřebí upravit jeho výkon.
Obdobně jako v případě trestu domácího vězení či zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce je i u trestu zákazu chovu a držení zvířat kontrola jeho dodržování svěřena probačnímu úředníkovi. Podrobněji se upravují povinnosti předsedy senátu, který po nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byl trest zákazu chovu a držení zvířat uložen, vyrozumí středisko Probační a mediační služby v obvodu okresního soudu, ve kterém má být tento trest vykonán, a zároveň pověří opatřením probačního úředníka činného v obvodu tohoto soudu kontrolou nad výkonem tohoto trestu. Obdobně jako v případě trestu domácího vězení je i v případě trestu zákazu chovu a držení zvířat žádoucí, aby právní úprava umožňovala probačnímu úředníkovi vstup do obydlí a jiných prostor a též na pozemky odsouzené osoby. Jen takovou formou je možné spolehlivě zjistit, zda je uložený zákaz skutečně dodržován. Odsouzená osoba je povinna vstup probačního úředníka do takových prostor umožnit a strpět úkony, které bezprostředně souvisejí s výkonem takové kontroly (např. kontrolu vozidla odsouzené osoby, uzamčených místností apod.). V případě zjištění, že uložený trest zákazu chovu a držení zvířat není odsouzenou osobou dodržován, je probační úředník povinen tyto skutečnosti bezodkladně sdělit soudu, který výkon trestu nařídil.
K části třetí – změna zákona o trestní odpovědnosti právnických osob K bodům 1 a 2 (§ 15 odst. 1 a § 20)
S ohledem na nový trest zákazu chovu a držení zvířat se doplňují i příslušná ustanovení zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim obsahující ustanovení o trestních sankcích, jež lze uložit právnické osobě.
K části čtvrté – účinnost
Navrhuje se, aby zákon jako celek nabyl účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Navrhovaná úprava nepředpokládá rozsáhlejší související či navazují změny právního řádu. Předkladatel má za to, že obecnou úpravou účinnosti se dává dostatečný prostor adresátům právní úpravy pro seznámení se s ní, vzhledem k jejímu relativně stručnému rozsahu.
V Praze dne 20. června 2018
Předkladatelé:
Markéta Pekarová Adamová, v. r. Dominik Feri, v. r. Miroslav Kalousek, v. r. Helena Langšádlová, v. r. Karel Schwarzenberg, v. r. František Vácha, v. r. Vlastimil Válek, v. r. Petr Gazdík, v.r. Věra Kovářová, v.r. Vít Rakušan, v.r.
Pavel Bělobrádek, v.r. Jiří Mihola, v.r. Jan Bartošek, v.r. Pavla Golasowská, v.r. Vít Kaňkovský, v.r. Jan Čižinský, v.r. Jan Chvojka, v.r. Jaroslav Foldyna, v.r. Roman Onderka, v.r. Ondřej Veselý, v.r. Lubomír Zaorálek, v.r. Roman Sklenák, v.r. Tomáš Hanzel, v.r. Radek Holomčík, v.r. Tomáš Vymazal, v.r. Lenka Kozlová, v.r. Dana Balcarová, v.r. Lukáš Bartoň, v.r. Ondřej Polanský, v.r. Petr Třešňák, v.r. František Elfmark, v.r. František Kopřiva, v.r. Tomáš Martínek, v.r. Pavel Plzák, v.r. Helena Válková, v.r. Michal Ratiborský, v.r. David Kasal, v.r. Richard Brabec, v.r. Karla Šlechtová, v.r. Andrea Brzobohatá. v.r. Jaroslav Bžoch, v.r. Josef Bělica, v.r. Pavel Pustějovský, v.r. Tomáš Kohoutek, v. r. Robert Králíček, v. r. Barbora Kořanová, v. r. Jan Schiller, v. r. Eva Fialová, v. r. Jan Kubík, v. r. Andrea Babišová, v. r. Monika Oborná, v. r. Miloslava Rutová, v. r. Jaroslav Kytýr, v. r. Jiří Strýček, v. r.
Marek Novák, v. r. Tereza Hyťhová, v. r. Jelínek Pavel, v. r. Monika Jarošová, v. r. Jiří Kohoutek, v. r. Jaroslav Dvořák, v. r. Lucie Šafránková, v. r. Miloslav Rozner, v. r. Radek Rozvoral, v. r. Jaroslav Holík, v. r. Ivana Nevludová, v. r. Marian Bojko, v. r. Lubomír Volný, v. r. Karla Maříková, v. r. Jana Levová, v. r. Radek Koten, v. r. Zdeněk Podal, v. r. Radovan Vích, v. r. Lubomír Španěl, v. r. Tomio Okamura, v. r. Radim Fiala, v. r. Jiří Kobza, v. r. Jan Hrnčíř, v. r.