Důvodová zpráva

zákon č. 115/2006 Sb.

Rok: 2006Zákon: č. 115/2006 Sb.Sněmovní tisk: č. 969, 4. volební období
Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení. Samotný schválený zákon je dostupný výše.

A. Důvody navrhované úpravy ve vztahu k platnému právnímu stavu.

Předkládaný zákon umožňuje stejnopohlavním párům založit registrované partnerství zákonem uznanou formou s rozsahem práv a povinností přesně stanoveným samostatnou právní úpravou.Dlouhodobé partnerské svazky osob téhož pohlaví nebyly dosud v právním řádu České republiky nijak upraveny. Ačkoliv tyto svazky vykazují tytéž znaky a plní tytéž funkce jako dlouhodobé partnerské soužití osob pohlaví rozdílného, nemají dosud partneři stejného pohlaví možnost svůj život v dlouhodobém partnerském svazku nijak právně zakotvit. To je strukturálním projevem homofobie (strachu z homosexuality a nenávisti k jejím nositelům) a stojí v přímém rozporu se zásadami osobní svobody a rovnosti, nediskriminace na základě jiného postavení a dosažitelnosti práva, které zaručuje ústava tohoto státu v článku 1 a 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod v souladu s článkem 13 Římské smlouvy a s článkem 21 Charty základních práv Evropské unie.

Právní úprava registrovaného partnerství výhradně pro homosexuální páry stejného pohlaví se navrhuje proto, že páry pohlaví různého v České republice mají v současné době k dispozici možnosti dvě - manželství a konkubinát, zatímco páry téhož pohlaví nemají možnost žádnou. Navrhovaná právní úprava poskytuje stejnopohlavním párům obdobný objem práv a povinností jako konkubinát (neinstitucionalizovaný vztah druh - družka, viz

). Vzhledem k tomu, že páry různého pohlaví již díky konkubinátu přístup těmto právům a povinnostem mají (a daleko větší rozsah práv a povinností si mohou zajistit vstupem do manželství), jejich začlenění do rámce této právní úpravy je redundantní. Otevřením registrovaného partnerství pro všechny páry by páry různého pohlaví získaly volbu mezi manželstvím a partnerstvím, lidé, žijící s partnerem téhož pohlaví by ale zůstali v kategorii druhořadých občanů bez možnosti vstoupit do plnohodnotného svazku a diskriminační nerovnováha mezi těmito dvěma skupinami by zůstala zachována.

Předkládaný zákon je určen osobám, které si formu soužití s osobou opačného pohlaví nemohou nebo nechtějí zvolit s ohledem na své osobní dispozice a charakteristiky. Jeho přijetí tedy nemůže nijak „ohrozit“ sňatečnost ani reálný život obyvatelstva. Rodinná společenství stejnopohlavních párů může naopak posílit. Diky neexistenci právní úpravy stejnopohlavních svazků jsou si partneři před zákonem navzájem cizí, jejich vztahy navzájem i ke členům širší rodiny (rodiče, děti jednoho z partnerů) jsou křehčí a zranitelnější.Schválením této úpravy symbolicky posílí rodinné společenství díky stabilitě a společenskému uznání partnerství jeho členů a materiálně tím, že jeho členové budou zaopatřeni a případné předávané rodinné statky „zůstanou v rodině“.

Právní stabilizace partnerských vztahů osob téhož pohlaví posílí lidská a občanská práva partnerů, ale také jejich motivaci setrvat v dlouhodobém svazku. To pozitivně ovlivní jejich sociální i ekonomické postavení. Uzavření registrovaného partnerství je projevem úcty k hodnotám obvykle spojovaným s rodinným společenstvím (vzájemná láska, úcta, péče a podpora) a touhy po jejich naplnění v životě jednotlivce, nikoliv ohrožením těchto hodnot.

Návrh neobsahuje právní úpravu, která by umožňovala společné osvojení dítěte registrovanými partnery. V oblasti náhradní rodinné péče zůstává zachována preference párů muž - žena.

Vzhledem k tomu, že zrušení registrovaného partnerství je zde upraveno obdobně jako rozvod manželství, neexistuje společné jmění, ani není nijak usnadněno získávání občanství cizím státním příslušníkům, zneužitelnost tohoto institutu je prakticky nulová.

B. Soulad navrhované úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, slučitelnost s právními akty Evropských společenství.

Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Navrhovaná úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami ani se závaznými právními akty Evropských společenství.

Rada Evropy se se poprvé vyslovila proti diskriminaci homosexuálů ve své rezoluci 756 a doporučení 924 z roku 1981. V roce 1984 Evropský parlament přijal rezoluci proti sexuální diskriminaci v zaměstnání. V roce 1994 přijal Evropský parlament rezoluci A3-0028/94, v niž se praví:

Členské státy se vyzývají, aby ukončily nerovnoprávné jednání s osobami homosexuálně orientovanými v právním a administrativním poskytování sociálního zabezpečení a dále u sociálních výhod, práv převzetí, práv dědických, práv bydlení, trestního práva a všech následných právních úprav, kterých se toto dotýká.

Amsterdamská dohoda členských států Evropské unie z roku 1999 zakazuje diskriminaci na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženství, názorů, invalidity, věku a sexuální orientace (Krickler 1999).

Charta Základních práv Evropské unie z roku 2000

Rezoluce Evropského parlamentu č. A3-0028/94

Rezoluce Evropského parlamentu č. B4-0824/98 a B4-0852/98

Rezoluce Evropského parlamentu č. A5-0451/02

C. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, na ostatní veřejné rozpočty a na životní prostředí.

Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na státní rozpočet, na ostatní veřejné rozpočty, na životní prostředí, ani na nárůst pracovních sil. Předpokládá se, že případné náklady na činnost matričních úřadů, soudů nebo dalších úřadů v souvislosti s registrovaným partnerstvím bude možno pokrýt v rámci příslušných rozpočtových kapitol.

D. Sociální dopady

Předkladatelé věří, že tento zákon bude mít příznivé sociální dopady, neboť bude jasným signálem, že spolu žijící páry stejného pohlaví jsou plnoprávnými a nediskriminovanými členy společnosti. Navíc budou tyto páry motivovány k dlouhodobému setrvání v tomto svazku. V neposlední řadě se tak zlepší i vztahy se členy širší rodiny partnerů (rodiči, dětmi jednoho z partnerů, sourozenci, prarodiči atd.), čímž posílí rodinné společenství.

K části první

K § 1

Základní ustanovení představuje definiční vymezení registrovaného partnerství. K relevantním a zásadním charakteristikám patří trvalost společenství a zákonem upravený způsob vzniku.

K § 2 a 3

Vznik partnerství jako statusového poměru podléhá určitým přísně stanoveným (kogentním) pravidlům. Zákon upravuje průběh aktu vstupu do partnerství.

Vzhledem k počtu partnerství, který lze reálně očekávat, lze mít za to, že postačí, bude-li v každém kraji jen jediný úřad, který bude prohlášení v tomto případě přijímat. Tyto matriční úřady budou stanoveny prováděcím předpisem.

Místo, kde má být prohlášení učiněno, určuje matriční úřad, před kterým bude (skutečně) prohlášení o vstupu do partnerství učiněno. Záleží jen na jeho volbě, zda pro případy prohlášení o vstupu do partnerství vyhradí zvláštní místo, popř. zda k žádosti osob, které do partnerství vstupují, povolí prohlášení partnerství na jiném než k tomu zásadně určeném místě.

Řešení právní úpravy řízení, které předchází vstupu do partnerství, vychází z úpravy řízení v případě sňatku, nelze prominout ani osvědčení o totožnosti, ani osvědčení o státním občanství České republiky.

K § 4

Podmínky a překážky vstupu do partnerství jsou vyjádřeny jako způsobilost ke vstupu do partnerství. Překážka nedostatku věku a úplné svéprávnosti nemůže být dispenzabilní, partnerství je samozřejmě zakázáno tomu, kdo již v registrovaném partnerství je, ale i tomu, kdo je manželem.

Vzhledem k dosud nevyjasněným poměrům, zejména evropským, pokud jde nejen o uznávání partnerství, ale i o jednotný přístup k jeho úpravě, není možno dost dobře připustit, aby do partnerství v České republice vstupovali dva cizí státní příslušníci. Na druhé straně je ovšem potřeba vyloučit, aby osoba, která již uzavřela obdobný svazek osob stejného pohlaví v zahraničí, mohla současně uzavřít registrované partnerství v České republice.

K § 5

Závadu v občanství nezbývá za současného (nikoli jen našeho) právního stavu sankcionovat neexistencí. Pokud pak jde o tzv. podstatné vady, rozumí se jimi závažné nedostatky prohlášení: absolutní nedostatek vůle k partnerství, prohlášení bylo učiněno v omylu atp.

K § 6

Neplatnost partnerství je řešena zvláštním ustanovením, vychází se ze zákonem výslovně stanovených překážek, které vzniku partnerství zabraňují.

K § 7

Osobou, která prokáže právní zájem na rozhodnutí o neplatnosti partnerství, se rozumí především některý z partnerů, může jí být ale také jeho příbuzný, zejména pak potomek.

K § 8 a 9

Při úpravě vzájemného postavení partnerů a rozhodování ve společných záležitostech partnerského vztahu a vzájemného zastupování partnerů v běžných záležitostech se navrhuje vyjít z určité obdoby úpravy vztahů mezi manžely.

K § 10

Vzájemnou vyživovací povinnost mezi partnery po dobu trvání partnerského soužití se navrhuje stanovit obdobně, jako je tomu mezi manžely, v zásadě se tedy přebírá platná úprava zákona o rodině. I v tomto případě by vyživovací povinnost mezi partnery předcházela vyživovací povinnosti dětí, tedy v první řadě je partnerovi povinen poskytovat výživné druhý partner, a teprve pokud to partner z jakýchkoli důvodů nečiní, nastupuje vyživovací povinnost dětí, pokud připadá v úvahu.

K § 11

Stejně jako vyživovací povinnost mezi partnery po dobu trvání partnerského soužití, navrhuje se i úpravu vzájemné vyživovací povinnosti partnerů po zrušení partnerského soužití odvodit od platné úpravy vyživovací povinnosti mezi rozvedenými manžely. O výživném a jeho výši by rozhodoval soud k návrhu jednoho z bývalých partnerů, pokud nedojde mezi nimi k dohodě; kriteriem jsou schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného partnera. Rovněž se navrhuje zvýhodnit partnera, který se na rozvratu nepodílel, a kterému lze až po dobu tří let přiznat výživné v rozsahu, jako za trvání partnerského soužití.

K § 12

Stejně jako u jiných druhů vyživovací povinnosti je potřeba stanovit základní hlediska i pro přiznání výživného partnerovi nebo bývalému partnerovi. Navrhuje se přitom vyjít z platné úpravy zákona o rodině, a to i s ohledem na obdobu úpravy vyživovací povinnosti mezi manžely (bývalými manžely) a partnery (bývalými partnery).

K § 13

Je-li některý z partnerů rodičem, je třeba – pokud jde o dítě – postupovat tak, jakoby tato osoba nebyla vstoupila do partnerství; statusový vztah partnerství nemá na statusový vztah rodičovství žádný vliv (to je ostatně obdobné situaci statusového vztahu manželství a statusového vztahu rodičovství). Partner je nadále singulárně posuzovaným rodičem svého dítěte. Zejména je vyloučeno, aby vstup do partnerství mohl mít za následek omezení rodičovských práv této osoby. Partnerský vztah nebude překážkou pro svěření dítěte, pocházejícího z předchozího heterosexuálního vztahu, do výchovy partnera, který je jeho rodičem, ani nebude ohrožovat výkon práva tohoto rodiče na styk s dítětem, pokud nebude ohrožen zdravý a přirozený vývoj dítěte. Partner bude mít k biologickému, či dříve do péče svěřenému nebo osvojenému dítěti svého partnera, které má ve výchově, v zásadě vztah nevlastního rodiče s tomu odpovídajícími právy a povinnostmi.

Osvojení dítěte registrovanými partnery, resp. kterýmkoliv z partnerů, v době trvání partnerství bude zakázáno. Důvodem je preference náhradní výchovy dítěte heterosexuálním párem.

K § 14

Základní ustanovení o zániku partnerství odpovídá specifické statusové povaze partnerství.

K § 15

Není důvodu použít v tomto případě zásadně odchylná pravidla než u platné úpravy zániku manželství, včetně úpravy otázek souvisejících s prohlášením za mrtvého.

K § 16 a § 17

Na rozdíl od předchozích návrhů tento návrh neumožňuje partnerství zrušit zjednodušeně, totiž dohodou partnerů. Zrušení partnerství je upraveno obdobně jako je tomu u manželů, kde soud rozhoduje i v případě, kdy se manželé na rozvodu dohodnou (§ 24a zákona o rodině).

K § 18

Obdobně jako je tomu u narození, uzavření manželství a úmrtí, jedná se při prohlášení registrovaném partnerství o skutečnosti osobního stavu a proto se zavádí registrace partnerství jako státní evidence fyzických osob téhož pohlaví, které učinily prohlášení na území České republiky.

K § 19 až 22

Vymezuje se působnost příslušných matričních úřadů při registraci. Obdobně jako je tomu u narození, uzavření manželství a úmrtí, zavádí se vedení knihy registrovaného partnerství u příslušných matričních úřadů. Pro její vedení jsou stanoveny předepsané tiskopisy, které musí být předem svázány. Obdobně jako u matričních knih se budou provádět i zápisy do těchto knih.

K § 23 až 25

Stanoví se doklady potřebné k prohlášení o registrovaném partnerství. Budou předkládány pouze doklady, které jsou nezbytné k prokázání osobních údajů budoucích partnerů a k ověření, že jsou splněny podmínky k prohlášení. Odlišně je upraven rozsah dokladů, které předkládá občan a které předkládá cizinec.

K § 26

Zákon stanoví povinnou účast tlumočníka při prohlášení o registrovaném partnerství v případech, že budoucí partner nemluví nebo nerozumí česky, nebo je budoucí partner neslyšící nebo němý. Stanoví se, že bez přítomnosti tlumočníka nelze v takovém případě prohlášení učinit. Prohlášení o registrovaném partnerství nese s sebou významné právní důsledky, a je proto nezbytné, aby budoucí partneři zcela jednoznačně rozuměli obsahu prohlášení, které činí.

K § 27

Definuje se kniha registrovaného partnerství a stanoví se povinnosti příslušnému matričnímu úřadu o ní.

Zákon stanoví dobu, po kterou kniha registrovaného partnerství zůstane uložena u příslušného matričního úřadu. Po jejím uplynutí se kniha předá k archivaci příslušnému archivu.

K § 28 až 30

Stanoví se rozsah údajů zapisovaných do knihy registrovaného partnerství. Jde o údaje, které identifikují fyzickou osobu a je z nich patrný i vztah k rodičům. Zapisované údaje budou obsaženy v protokolu o prohlášení o registrovaném partnerství, který bude podkladem pro provedení zápisu.

Podkladem pro provedení zápisu do knihy registrovaného partnerství budou i veřejné listiny.

K § 31

Upravuje se vedení sbírky listiny příslušnými matričními úřady a krajskými úřady pro možnost eventuálního obnovení knihy registrovaného partnerství při její ztrátě nebo zničení. Další důležitou skutečností je, že v případě pochybností, zda je zapsán správně údaj v knize registrovaného partnerství, lze provést ověření z prvotních dokladů, na jejichž základě byl zápis proveden. Z těchto důvodů je příslušný matriční úřad a krajský úřad povinen zabezpečit ochranu sbírky listin před zneužitím údajů v ní obsažených a před zničením nebo poškozením.

Z hlediska právních důsledků bude mít kniha registrovaného partnerství nenahraditelnou hodnotu a její rekonstrukce z jiných podkladů bude velmi obtížná, ne-li nemožná.

Zákon stanoví dobu, po kterou zůstane uložena sbírka listin u krajského úřadu. Po jejím uplynutí se kniha předá k archivaci příslušnému archivu.

K § 32

Výslovně se stanoví, že listiny, které jsou podkladem pro zápisy do knihy registrovaného partnerství, se předkládají s úředním překladem do českého jazyka a s potřebnými ověřeními.

K § 33 až 35

Zákon stanoví, že o provedení zápisu do knihy registrovaného partnerství se vydá doklad, stanoví se jeho obsah i to, komu jej bude možno vydat.

Zároveň se stanoví, komu bude povoleno nahlédnout do knihy registrovaného partnerství nebo sbírky listin a činit si výpisy nebo opisy z nich, přičemž musí být respektovány požadavky zákonné úpravy ochrany osobních údajů.

K § 36

V tomto ustanovení se vymezují některé pojmy a postupy příslušných matričních úřadů při zápisech do knihy registrovaného partnerství.

K § 37

Stanoví se postup pro případy obnovení knihy registrovaného partnerství a sbírky listin.

K § 38

Úprava vychází ze zápisu manželství, je potřeba zajistit jednoduché prokázání stavu.

K § 39

Realizuje se požadavek příslušných ustanovení zákona o obcích a o krajích. Pokud mají být činnosti územních samosprávných celků v této oblasti výkonem jejich přenesené působnosti, musí být toto v zákoně výslovně stanoveno.

K § 40

Jedná se o zmocňovací ustanovení k vydání prováděcího právního předpisu v působnosti Ministerstva vnitra.

K části druhé

Je potřeba pro účely trestního zákona zařadit partnery do výčtu osob blízkých.

Mezi osoby blízké se doplňuje partner, druh tam výslovně není, ale ten je bez problémů považován za jinou osobu v poměru rodinném nebo obdobném, naproti tomu u partnerů stejného pohlaví může toto hodnocení být nejednotné.

K části třetí

Pro účely trestního řízení se navrhuje dát partnerům obdobné postavení jako manželům nebo druhům.

  1. volba obhájce obviněnému - druh je uveden, partner se doplňuje

  2. právo odepřít výpověď jako svědek - druh je uveden, partner se doplňuje

  3. trestní stíhání pro trestný čin znásilnění se souhlasem poškozeného - druh je uveden, partner se doplňuje

  4. odvolání ve prospěch obžalovaného - druh je uveden, partner se doplňuje

K části čtvrté

Doplněním je řešena konkurence manželství a registrovaného partnerství.

K bodu 1:

Je potřeba reagovat na možnost, že před uzavřením manželství mohl některý ze snoubenců žít v partnerství (včetně obdobného svazku osob stejného pohlaví uzavřeného v zahraničí), jehož trvání je s uzavřením manželství neslučitelné.

K bodům 2 a 3:

Navrhuje se upravit neslučitelnost mezi manželstvím a partnerstvím obdobně, jako v případě manželství.

K části páté

Doplňují se ustanovení týkající se zrušení, neplatnosti nebo neexistence registrovaného partnerství

K bodům 1 až 9:

Procesní otázky a postupy týkající se řízení o rozvodu manželství se navrhuje vztáhnout též na řízení o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství podle navrhovaného zákona. O zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství bude rozhodovat soud. Je potřeba obdobně jako u rozvodu manželství vyloučit obecnou úpravu důsledků nesouhlasu účastníka se zpětvzetím návrhu, upravit zastavení řízení zemře-li partner před skončením řízení o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství, umožnit provedení důkazu výslechem účastníka a upravit náklady řízení. Rovněž v řízení o opravných prostředcích je potřeba zajistit stejnou úpravu jako u rozvodu manželství.

K části šesté

K bodu 1:

Po smrti fyzické osoby přísluší uplatňovat právo na ochranu její osobnosti – doplňuje se partner.

K bodu 2

Mezi osoby blízké se doplňuje partner, druh tam výslovně není, ale ten je bez problémů považován za jinou osobu v poměru rodinném nebo obdobném, naproti tomu u partnerů stejného pohlaví může toto hodnocení být nejednotné.

K bodům 3 až 5:

Mezi osoby, které dědí v první skupině, se doplňuje partner. Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé skupině manžel nebo partner, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

K bodům 6 a 7:

Doplňuje se úprava vztahů nájemnímu bytu v registrovaném partnerství. Uzavřením partnerství nevzniká společný nájem bytu (družstevního bytu), jehož nájemcem je jeden z partnerů. Osoba, která uzavřela registrované partnerství má po dobu trvání partnerství právo užívat byt, jenž je v nájmu druhého partnera a práva s tím spojená.

Mezi osoby, kteří se stávají nájemci po smrti jednoho z partnerů se doplňuje druhý partner, pokud žil v den smrti ve společné domácnosti a nemá vlastní byt.

K části sedmé

K bodu 1:

Stejně jako nemůže vzniknout pracovněprávní vztah mezi manžely, navrhuje se, aby nemohl vzniknout ani mezi partnery.

K bodu 2:

Za osamělé se nepovažují ti, kteří žijí s – druh je uveden, partner se doplňuje.

K části osmé

Za osamělou se pro účely poskytování peněžité pomoci v mateřství nepovažuje žena, která žije s – druh je uveden, partnerka se doplňuje.

Za osamělého se pro účely poskytování peněžité pomoci zaměstnanci nepovažuje zaměstnanec, který žije s – družka je uvedena, partner se doplňuje.

K části deváté

Mezi osoby blízké se doplňuje partner, druh tam výslovně není, ale ten je bez problémů považován za jinou osobu v poměru rodinném nebo obdobném, naproti tomu u partnerů stejného pohlaví může toto hodnocení být nejednotné.

S ohledem na konstrukci partnerství podle navrhovaného zákona je potřeba partnera zařadit mezi výčet osob blízkých.

K části desáté a k části třinácté

Za společně posuzované osoby se považují – druh je uveden, partner se doplňuje, s tím, že k druhovi (družce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen žije-li s oprávněnou osobou nebo se společně posuzovanou osobou alespoň tři měsíce.

Za osamělého rodiče se pro účely státní sociální podpory nepovažuje rodič, který žije s – druh je uveden, partner se doplňuje

K části jedenácté

Upravují se soudní poplatky týkající se řízení o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci registrovaného partnerství.

K části dvanácté

Výpověď může odepřít ten, kdo by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým. Osobou blízkou se rozumí – druh je uveden, partner se doplňuje.

K části čtrnácté

Registrované partnerství se doplňuje mezi povinné údaje zapisované do občanského průkazu.

K části patnácté

V informačním systému evidence obyvatel se budou vést údaje o datu a místě uzavření partnerství, rodné číslo partnera.

K části šestnácté

Do knihy úmrtí se bude zapisovat jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, a rodné číslo žijícího partnera.

Úmrtní list bude obsahovat jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, a rodné číslo žijícího partnera.

Doplňují se ustanovení související s uzavíráním registrovaného partnerství -předkládání dokladů o předchozím manželství nebo partnerství...

K části sedmnácté

Do okruhu osob, které je lékař povinen vhodným způsobem poučit, se ke členům rodiny nemocného doplňuje partner.

K části osmnácté

Je-li odpovědným zástupcem podnikatele jeho partner, není k tomuto podnikateli v pracovněprávním vztahu.

Doplňuje se ustanovení, které řeší pokračování v živnosti při úmrtí jednoho z partnerů.

K části devatenácté

Uchazeče o zaměstnání úřad práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže bez vážných důvodů odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání nebo odmítne nastoupit na dohodnutou rekvalifikaci. Vážnými důvody se pro účely zákona o zaměstnanosti mezi jinými považují rovněž důvody spočívající v místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela. V zákoně o zaměstnanosti se navrhuje upravit pro partnery obdobnou možnost, která je stanovena pro manžele, pro situaci, kdy uchazeč o zaměstnání odmítá nabízené zaměstnání z důvodu, který spočívá v místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého partnera.

K části dvacáté

Navrhuje se stanovit účinnost zákona tak, aby bylo možno provést předem potřebné přípravy pro jeho zavedení do praxe.

1) § 2 zákona č. 301/2000 Sb. o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

2) § 9 zákona č. 301/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

3) § 92 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 231/2002 Sb.

4) § 20 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění zákona č. 194/1999 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 357/2003 Sb.

5) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

6) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

7) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

Zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů.

8) § 86 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1988 Sb., zákona č. 118/1990 Sb. a zákona č. 360/1999 Sb.

11) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

Zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů.

12) § 52 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním.

13) § 55 zákona č. 301/2000 Sb.

24

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací