zákon č. 117/2006 Sb.

K části první

K článku I bodu 1 až 4

Dosavadní dikce § 17 odst. 5 až 11 zákona č. 48/1997 Sb. řešila problematiku tzv. dohodovacího řízení o úhradách zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění. Praxe ukazuje, že v případech, kdy se jednací strany nedohodnou a výsledkem skončeného dohodovacího řízení je stav tzv. nedohody, neplyne ze současné dikce § 17 dostatečné a nezpochybnitelné zmocnění Ministerstva zdravotnictví k vydání prováděcího právního předpisu o úhradách na příslušné úhradové období. Prolongace platnosti předchozích dohod, resp. předchozích vyhlášek v případě nedohody, vnáší do uzavírání smluvních dodatků řadu nestejných a účelových výkladů o platnosti jednotlivých ustanovení předchozích ujednání, včetně modifikace těchto předchozích výsledků o další regulační a kontrolní mechanizmy, podle kterých by měla úhrada probíhat v novém období.

Praxe dále ukázala, že zakonzervování výsledků předchozího období, včetně výše úhrad, v žádném případě nemůže dostatečně reflektovat změny probíhající v jednotlivých segmentech v objemu a kvalitě péče, změnách její struktury a pohybu pojištěnců mezi pojišťovnami.

Z těchto důvodů je nutné, v zájmu zachování bilanční rovnováhy systému a zajištění stejné dostupnosti a kvality zdravotní péče pro všechny pojištěnce, stanovit zmocnění pro Ministerstvo zdravotnictví tak, aby toto ministerstvo stanovilo výši úhrad a způsob výpočtu výše úhrad zdravotní péče včetně regulačních omezení pro další úhradové období prováděcím právním předpisem v případech, nedojde-li v dohodovacím řízení k dohodě a v těch případech, kdy uzavřená dohoda není ve stanoveném termínu předložena, nebo odporuje právnímu předpisu nebo veřejnému zájmu. Navrhuje se současně toto úhradové období prodloužit z kalendářního pololetí na kalendářní rok tak, aby toto období reflektovalo roční plánování a další ekonomické ukazatele vycházející z hodnot stanovených za příslušný kalendářní rok. Současně se prodlužuje doba 60 dnů před skončením předchozího úhradového období limitující termín, do kdy má být dosaženo dohody v rámci dohodovacího procesu. Tato doba se prodlužuje na 90 dnů s tím, že tato prodloužená lhůta je nezbytná z hlediska délky legislativního procesu předcházejícího vydání příslušného prováděcího právního předpisu Ministerstvem zdravotnictví.

K článku II

V navržených ustanoveních § 17 odst. 7 a 11 se počítá s prodloužením období, na které bude Ministerstvo zdravotnictví prováděcím právním předpisem stanovovat výši úhrad, způsob výpočtu výše úhrad a regulační omezení z pololetí na 1 rok. Protože však zákon nabude účinnosti až v roce 2006, je zapotřebí upravit stanovení úhrad pro druhé pololetí roku 2006.

K části druhé

K článku III bodu 1

Navrhuje se napříště použít pro stanovení minimálního vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné všeobecného vyměřovacího základu stanoveného pro účely důchodového pojištění, násobeného k tomu účelu stanoveným přepočítacím koeficientem. Touto právní úpravou se sleduje především zjednodušení výpočtů vyměřovacích základů stanovením stejné výše „průměrné mzdy“ pro účely sociálního pojištění a zdravotního pojištění.

K článku III bodu 2

Jde o legislativně-technickou úpravu.

K článku III bodu 3

Mezi přijatá krátkodobá opatření pro stabilizaci veřejného zdravotního pojištění je zařazeno opatření spočívající v zavedení valorizace platby státu za státní pojištěnce (pojištěnci, za které je plátcem pojistného stát). Vývoj zvyšování vyměřovacích základů pro platbu pojistného státem v porovnání s vývojem průměrné mzdy od r. 2001, včetně meziročního nárůstu obou ukazatelů v procentech, je uveden v tabulce k této části důvodové zprávy.

Výchozím rokem pro přechod na nový způsob výpočtu bude rok 2006, pro který se vyměřovací základ stanoví navýšením vyměřovacího základu platného v roce 2005 procentem shodným s meziročním nárůstem průměrné měsíční mzdy v roce o dva roky předcházejícím (r. 2004), tj. o 6,8 %. To znamená, že měsíční vyměřovací základ pro rok 2006 se meziročně zvýší o 242 Kč a bude činit 3 798 Kč (z toho měsíční pojistné na jednoho státního pojištěnce činí 513 Kč), které představují 21 % z průměrné měsíční mzdy v roce 2004.

Z těchto údajů vychází předložená novela zákona zvyšující vyměřovací základ pro platbu státu na úroveň 21 % průměrné mzdy v národním hospodářství udávané Českým statistickým úřadem za kalendářní rok o dva roky předcházející roku, pro který je vyměřovací základ stanovován (pro r. 2006 je to z částky 18 035 Kč). V následujících letech pak bude vývoj tohoto vyměřovacího základu kopírovat pohyb průměrné mzdy a její valorizaci tak, aby se dále neprohluboval rozdíl ve výběru pojistného od ekonomicky aktivních pojištěnců a pojištěnců, za které je plátcem pojistného stát. Dojde ke sjednocení výpočtové základny vyměřovacích základů pojistného na zdravotní pojištění u osob samostatně výdělečně činných a osob, za které je plátcem pojistného stát, a k harmonizaci s úpravou v oblasti sociálního pojištění, kde je rovněž institut průměrné mzdy v národním hospodářství využíván.

Počet pojištěnců, za které je plátcem pojistného stát, je v r. 2006 odhadován na 5,9 - 6,1 mil. osob, tj. téměř 61 % všech pojištěnců. Jejich počet vzrůstá nejen přirozeným demografickým vývojem, ale i v důsledku aplikace Nařízení Rady EHS 1408/71 a Nařízení Rady EHS č. 574/72 upravujících sociální zabezpečení výdělečně činných osob pohybujících se v rámci Evropské unie a v důsledku dalšího rozšíření okruhu osob, za které je plátcem pojistného stát (jde např. o kategorii cizinců oprávněných pobývat v ČR za účelem poskytnutí dočasné ochrany). Při odhadovaném počtu pojištěnců, za které je plátcem pojistného stát, bude potřeba navýšení finančních prostředků ze státního rozpočtu na platbu pojistného v r. 2006 v porovnání s rokem 2005 činit cca 2,26 mld. Kč.

Nároky na čerpání státního rozpočtu v dalších letech se budou řídit vývojem průměrné mzdy v národním hospodářství počínaje rokem 2005.

Navrhovaná úprava posiluje disponibilní zdroje systému veřejného zdravotního pojištění s cílem přispět k nastolení udržitelného stavu financování českého zdravotnictví. Směřuje k eliminování destabilizace systému rostoucím počtem státních pojištěnců s nízkým pojistným a stálým prohlubováním propasti mezi potřebami prostředků na úhrady za zdravotní péči pro všechny pojištěnce na úrovni nejnovějších poznatků na jedné straně a finančními možnostmi systému veřejného zdravotního pojištění na straně druhé.

Předpokládaný průběh navyšování finančních prostředků plynoucích do systému se příznivě projeví i v oblasti lhůt hrazení poskytnuté péče zdravotními pojišťovnami zdravotnickým zařízením.

^*) odhad vývoje průměrné mzdy – prognóza Ministerstva práce a sociálních věcí

^**) makroekonomické ukazatele– podle údajů Českého statistického úřadu

***) platilo od 1.7. 2001; od 1.7.1998 do 30.6. 2001 byl vyměřovací základ 2 900 Kč

K článku III bodu 4

V souvislosti s přechodem na 100% přerozdělování vybraného pojistného je třeba novelizovat také ustanovení § 14 odst. 3, které v současně platném znění postrádá smysl.

K části třetí

K článku IV

Stávající právní úprava provedená zákonem č. 438/2004 Sb. již se zavedením 100 % přerozdělování pojistného počítá, avšak až od roku 2007. Navrženým opatřením získá Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky již v průběhu roku 2006 navíc cca 3 mld. Kč. O stejnou částku budou naopak sníženy v roce 2006 příjmy zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Do celého systému veřejného zdravotního pojištění tedy v souvislosti se zavedením 100 % přerozdělování již od roku 2006 nebudou vloženy žádné finanční prostředky navíc, dojde však k posílení zdrojů Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a snížení zdrojů u zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven.

K části čtvrté

K článku V bodu 1

Vzhledem k tomu, že všechny základní dokumenty předkládané do vlády a následně i Poslanecké sněmovně, týkající se jak oblasti hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění, zpracování a schvalování zdravotně pojistného plánu Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky (dále jen „Pojišťovna“) pro příslušný kalendářní rok, tak i průběžných informací o výsledcích jejího hospodaření jsou, v souladu s platnými právními předpisy, zpracovávány a předkládány vždy v součinnosti s Ministerstvem financí je nezbytné, aby i požadavky na sdělování potřebných údajů od Pojišťovny byly připravovány v dohodě s Ministerstvem financí a aby byly Ministerstvu financí též předkládány.

K článku V  bodu 2

Současný právní stav je takový, že ředitele Pojišťovny na návrh Správní rady jmenuje a odvolává Poslanecká sněmovna. Navrhuje se nevázat návrh na jmenování či odvolání ředitele Pojišťovny na návrh Správní rady. S ohledem na význam funkce ředitele se však nadále ponechává vlastní rozhodnutí o jmenování či odvolání ředitele na Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, přičemž navrhovatelem na případné jmenování či odvolání ředitele by namísto Správní rady byla vláda. Je to výkonná moc, která musí v souvislosti s činností Pojišťovny činit zásadní rozhodnutí s ohledem na dostupnost a kvalitu zdravotní péče v kontextu stability celého systému veřejných financí. Jedině vláda je dostatečně kompetentní k tomu, aby posoudila s dostatečným odstupem skutečnost, zda v případě, kdy je hospodaření pojišťovny ztrátové, jde o systémový nedostatek nebo zda je to chyba managementu pojišťovny. Cílem navrhovaného opatření je zvýšit odpovědnost vedení pojišťovny a její motivaci na flexibilní řešení stávajících problémů.

K článku V bodu 3

Stanoví se předpoklady pro výkon funkce ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, časová limitace jeho funkčního období a úprava podmínek jeho volbu a důvody pro ukončení výkonu této funkce. Ustanovení pamatuje též na případy, kdy výkon funkce ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny skončí před uplynutím funkčního období z důvodů stanovených zákonem, jakož i v případě, kdy ředitel není ve stanovené lhůtě zvolen. Navrhuje se, aby v období do řádné volby ředitele tuto funkci vykonával některý z vedoucích zaměstnanců Všeobecné zdravotní pojišťovny, kterého pověří výkonem této funkce Správní rada.

K článku V bodu 4

Jde o legislativně technickou úpravu, neboť vysvětlení, kdo se považuje pro účely tohoto zákona za bezúhonného je obsaženo v nově navrženém § 15.

K článku V bodu 5

Stávající stav je neudržitelný, demotivuje všechny účastníky, působí potíže při vzájemné komunikaci pracovníků státní správy pří výkonu svých povinností. Praxe ukazuje, že za těchto podmínek snadno dochází k přetrvávání celé řady problémů a nejsou flexibilně řešeny. Příčinou je nejasně vymezená odpovědnost.

K čl. VI

V souvislosti s novou úpravou funkčního období ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky se navrhuje ukončení výkonu funkce dosavadního ředitele. Současně se stanoví, kdo bude tuto funkci vykonávat do doby, než bude nový ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky zvolen Poslaneckou sněmovnou.

K části páté

K článku VII bodu 1

Vzhledem k tomu, že všechny základní dokumenty předkládané do vlády a následně i Poslanecké sněmovně, týkající se jak oblasti hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění, zpracování a schvalování zdravotně pojistných plánů zaměstnaneckých pojišťoven pro příslušný kalendářní rok, tak i průběžných informací o výsledcích hospodaření zaměstnaneckých pojišťoven jsou, v souladu s platnými právními předpisy, zpracovávány a předkládány vždy v součinnosti s Ministerstvem financí je nezbytné, aby i požadavky na sdělování potřebných údajů od zaměstnaneckých pojišťoven byly připravovány v dohodě s Ministerstvem financí a aby byly Ministerstvu financí též předkládány.

K čl. VII bodu 2 až 4

Stanoví se předpoklady pro výkon funkce ředitele zaměstnanecké zdravotní pojišťovny, časová limitace jeho funkčního období a úprava podmínek jeho jmenování a důvody pro ukončení výkonu této funkce. Ustanovení pamatuje též na případy, kdy výkon funkce ředitele zaměstnanecké zdravotní pojišťovny skončí před uplynutím funkčního období z důvodů stanovených zákonem. Navrhuje se, aby v období do jmenování nového ředitele tuto funkci vykonával některý z vedoucích zaměstnanců zaměstnanecké zdravotní pojišťovny, kterého pověří výkonem této funkce Správní rada. Současně se stanoví podmínky pro výkon funkce člena Správní rady a Dozorčí rady zaměstnanecké zdravotní pojišťovny. Cílem navržené úpravy je zamezit střetu zájmů členů těchto orgánů. Obdobná úprava je obsažena již v platném zákoně č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR.

K článku VII bodu 5

Stávající stav je neudržitelný, demotivuje všechny účastníky, působí potíže při vzájemné komunikaci pracovníků státní správy pří výkonu svých povinností. Praxe ukazuje, že za těchto podmínek snadno dochází k přetrvávání celé řady problémů a nejsou flexibilně řešeny. Příčinou je nejasně vymezená odpovědnost.

K článku VII bodu 6 a 7

Všechny zaměstnanecké pojišťovny jsou v současné době povinny přispívat do Zajišťovacího fondu. Roční příspěvek zaměstnanecké pojišťovny do Fondu činí 0,5 % průměrných ročních výdajů základního fondu zaměstnanecké pojišťovny. Zastavení dalších ročních příspěvků zaměstnaneckých pojišťoven do Zajišťovacího fondu přinese úsporu cca 110 mil. Kč ročně. Tyto ušetřené finanční prostředky budou moci být použity na úhradu zdravotní péče ze základních fondů zaměstnaneckých pojišťoven. Z důvodu navrženého zastavení ročních příspěvků zaměstnaneckých pojišťoven do Zajišťovacího fondu je nutné upravit znění § 22a odst. 3 a § 22b odst. 4 zákona č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

K článku VIII bodu 1

Pro případ, že by zdravotní pojišťovna zaplatila do Zajišťovacího fondu podle § 22a příspěvek za rok 2005 přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, navrhuje se přechodné ustanovení, na jehož základě by byl Zajišťovací fond povinen tento příspěvek zdravotní pojišťovně vrátit.

K článku VIII bodu 2

V souvislosti s navrženým způsobem jmenování a odvolání ředitele zaměstnanecké zdravotní pojišťovny je třeba stanovit, do kdy ukončí výkon této funkce dosavadní ředitelé a kdo bude tuto funkci vykonávat do doby jmenování nových ředitelů.

K článku VIII bodu 3

S ohledem na stanovení délky funkčního období členů orgánů zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, je třeba stanovit, k jakému datu nejpozději skončí funkční období dosavadních členů těchto orgánů.

K článku IX

Účinnost ke dni vyhlášení, s výjimkou článku IV, je navrhována z důvodu, aby potřebná stabilizační opatření nabyla účinnosti co nejdříve. Změna v oblasti přerozdělování pojistného na veřejné zdravotní pojištění, navržená v článku IV, může být provedena pouze k začátku kalendářního roku. Proto se navrhuje účinnost tohoto článku k 1. lednu 2006.

V Praze dne září 2005

Předseda vlády

Ministryně zdravotnictví