Důvodová zpráva

51. Doplňují se přílohy č. 1 až 5, které znějí:

„Příloha č. 1 k zákonu č. 114/1992 Sb.

Národní park České Švýcarsko

A. Předmět ochrany národního parku

Předmětem ochrany národního parku jsou přírodní ekosystémy vázané na část přírodovědecky nejhodnotnějšího část území Labských pískovců. Předmětem ochrany jsou též evropsky významné druhy a typy evropských stanovišť, pro něž jsou na území národního parku vymezeny evropsky významné lokality.

B. Vymezení hranic národního parku

Hranice Národního parku České Švýcarsko vede od hraničního mezníku č. 14 ve Hřensku okrajem lesa nad křižovatku silnic I/62 a III/25861 a dále okrajem lesa k dolnímu okraji parkoviště nad hotelem Klepáč. Zde přechází silnici Hřensko - Mezní Louka a po ní se vrací zpět do Hřenska k mostu na silnici Hřensko - Janov, po této silnici až k průseku elektrovodu pod Janovem, dále po průseku k cestě zvané Mühlweg, po ní k vodárně v Janově a odtud po okraji lesa jihovýchodním směrem až k elektrovodu za lokalitou Hájenky. Dále po tomto elektrovodu vlevo překračuje Kachní potok až na okraj lesa nad Divokou soutěskou. Po okraji lesa pokračuje vlevo kolem osady Kamenická Stráň, za níž se napojuje na silnici Kamenická Stráň - Růžová. Po této silnici jde až na odbočku žluté turistické cesty a po této turistické cestě pokračuje vlevo až k hranici Národní přírodní rezervace Růžák. Po západním a jižním svahu Růžovského vrchu sleduje hranici rezervace až k žluté turistické cestě, po které pokračuje vpravo na kraj lesa. Dále pak odbočuje vlevo a po kraji lesa vede k průseku elektrovodu nad soutokem Kamenice a Chřibské Kamenice. Po tomto průseku k říčce Kamenici, překračuje ji na pravý břeh, který sleduje po proudu, a po 700 metrech odbočuje vpravo vzhůru údolím (východním směrem) až k okraji lesa.

Zde uhýbá vlevo a po kraji lesa obchází lokalitu "Na Všemilské Planině" až k lesní cestě, po které odbočuje do údolí potoka Jetřichovické Bělé, po jejímž levém břehu jde proti proudu až k cestě, parcelní číslo 1039 v k. ú. Jetřichovice u Děčína, kde přechází potok a dále po hranici mezi parcelami číslo 1038/3 a 1038/1 v k. ú. Jetřichovice u Děčína, dále po hranici lesa obchází Starý mlýn a přechází na silnici III/25861 Jetřichovice - Vysoká Lípa. Pokračuje po ní směrem do Vysoké Lípy. V místě, kde silnice opouští les, přechází vlevo na kraj lesa a po něm obchází osadu Vysoká Lípa až k silnici do Zadních Jetřichovic, po ní směrem k Zadním Jetřichovicím až po křižovatku se Starou Českou silnicí. Po této silnici pokračuje směrem k obci Jetřichovice, a dále 60 metrů za křižovatkou se zpevněnou lesní cestou (k lokalitě "Na Bídě") doleva. Lesní cestou pokračuje do sedla a doleva po okraji lesa až k Jetřichovické ozdravovně. Za ní vede po okraji lesa a přes cestu Haťového dolu, po této cestě do Jetřichovic a vždy po okraji lesa k silnici Jetřichovice - Rynartice.

Po této silnici probíhá vzhůru až k elektrovodnímu průseku a jím do Rynartic. Vlevo po okraji lesa obchází Rynartice až na silnici Rynartice - Dolní Chřibská. Dále pokračuje po silnici III/25861 okolo domova pro seniory „Potoky" směrem do Dolní Chřibské. Krajem lesa odbočí vlevo k lesní asfaltové cestě pod Českým vrchem, po ní a dále okrajem lesa kolem Českého vrchu až k silnici III/2653 Dolní Chřibská - Doubice. Po této silnici pokračuje až k místu, kde silnice opouští les, před obcí Doubice odbočuje vlevo na kraj lesa a jím obchází západní okraj obce Doubice až na silnici Doubice - Kyjov.

Po této silnici pokračuje do Kyjova, po kraji lesa okolo Kyjovské přehrady a po Kyjovském potoku dolů ke Křinici, 100 metrů proti jejímu proudu, přes tok a okrajem lesa ke zpevněné lesní cestě vedoucí z jihu ke Kamennému vrchu a po této cestě směrem na Vlčí Horu. V místě, kde cesta opouští les, vede doleva okrajem lesa k Vlčímu potoku. Po pravém břehu Vlčího potoka pokračuje po proudu Vlčího potoka k cestě parcelní číslo 1584 v k. ú. Brtníky a po ní na Šternberk. Odtud vede vlevo po okraji lesa k cestě parcelní číslo 1577/1 v k. ú. Brtníky a po ní k Brtnickému potoku. Po levém břehu Brtnického potoka pokračuje proti proudu Brtnického potoka až k cestě parcelní číslo 464 v k. ú. Kopec, po ní a dále po cestě parcelní číslo 466 v k. ú. Kopec. Pak po cestě parcelní číslo 467/1 v k. ú. Kopec až k místu, kde se stýká s cestou parcelní číslo 278 v k. ú. Kopec. Odtud vede po hranici mezi parcelami číslo 366 a 390 v k. ú. Kopec, pak po hranici mezi parcelami číslo 366 a 381 v k. ú. Kopec, dále po hranici mezi parcelami číslo 368 a 381 v k. ú. Kopec a po hranici parcel číslo 368 a 390 v k. ú. Kopec. Poté se napojí na hranici katastrálních území Mikulášovice a Kopec. Po této hranici směřuje ke státní hranici k hraničnímu mezníku číslo 21 a odtud po státní hranici do Hřenska.

Poznámky

1. Pokud je hranice vedena po pozemních komunikacích a železničních tratích, hledí se na takové těleso pozemní komunikace nebo železniční tratě, jakoby leželo vně území národního parku.

2. Kopie katastrální mapy s podrobným zákresem hranic národního parku jsou uloženy v ústředním seznamu ochrany přírody vedeného Agenturou v Praze, která obraz hranic národního parku v digitální podobě zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

C. Orientační grafické znázornění průběhu hranic Národního parku České Švýcarsko

Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo

A. Předmět ochrany národního parku

Předmětem ochrany národního parku jsou přírodní ekosystémy vázané na přírodovědecky nejhodnotnější část horského celku Krkonoš. Předmětem ochrany jsou též evropsky významné druhy a typy evropských stanovišť, pro něž jsou na území národního parku vymezeny evropsky významné lokality.

B. Vymezení hranic národního parku

Hranice národního parku vede od bývalé celnice po východním okraji silnice 1. třídy E10 na státní hranici s Polskem k manipulační ploše (asi 0,5 km severně od Harrachova), ze které odbočuje po svážnici k říčce Kamenici. Odtud proti proudu Kamenice po levém břehu až po odvozní cestu (Terex – Janouškova cesta); po této cestě přes Jakšín k potoku Bílá voda. Po pravém břehu Bílé vody k asfaltové turistické cestě (Harrachova cesta) a po ní ke křižovatce turistických cest u Mumlavského vodopádu. Odtud po žlutě značené turistické cestě přes Ptačinec na Rýžoviště - zde po hranici enklávy a lesních porostů, dále po vnějším okraji sjezdovky k horní hranici vleku, odtud dál po hranici lesa kolem celého Rýžoviště až k turistické sjezdovce po jejím východním okraji na Čertovu horu, odtud na západ průsekem rozvodí (po hřebeni, mezi severně položenými lesními odděleními 268 a 269 a jižně položenými odděleními 270 a 271) k Mumlavě. Po pravém břehu Mumlavy k soutoku s Jizerou, odtud po pravém břehu Jizery proti toku asi 400 m, kde se odděluje na místní asfaltovou komunikaci, po které pokračuje až k Tesařovskému potoku. Dále hranice národního parku pokračuje proti toku po levém břehu asi 1,8 km až na asfaltovou místní komunikaci, po ní na západ asi 150 m a dál na jih po hranici lesních a lučních porostů okolo vrchu Hvězda až po asfaltovou komunikaci z Příchovic (žlutě značená turistická cesta) a po ní asi 2 km přes Bílou skálu až na křižovatku s místní asfaltovou komunikací v Pasekách nad Jizerou. Po této cestě přes Paseky nad Jizerou severovýchodním směrem a pak jižně okolo kostela až ke křižovatce s "Planýrkou", a po ní (modře značená turistická cesta) přibližně k severu až k potoku Havírna, po jeho pravém břehu dolů k můstku a odtud po místní komunikaci přes Jizeru do Vilémova, Vilémovem po asfaltové cestě ke křižovatce se žlutě značenou turistickou cestou a po této cestě na Studenov, zde od chaty Spolana pokračuje po modře značené turistické cestě (Janova cesta) k Ručičkám, dál po modré přes Hoření Domky k odbočce žlutě značené asfaltové cesty na Dvoračky (asi 1,5 km od Ručiček), kde tato cesta z Dvoraček již jako neznačená pokračuje na jihozápad k chatě Světlanka, dál až na konec lesa, kde hranice uhýbá na jih a je vedena po rozhraní lesních a lučních porostů přes Huťský potok až na místní komunikaci směřující Rokytnem na jihozápad k silnici 2. třídy č. 294 (Rokytnice nad Jizerou - Rezek), z této silnice asi po 50 m odbočuje na jih na další místní komunikaci, která se asi po 350 m opět napojuje na tuto silnici, po ní pokračuje až k odbočce do Františkova. Po františkovské silnici je hranice vedena až na státní silnici 1. třídy E 14, kde proti ústí Františkovského potoka překračuje Jizeru na pravý břeh. Po pravém břehu Jizery pokračuje přes Hradsko až k ústí potoka Zabylý, proti jeho toku po levém břehu stoupá 1,2 km až k místní komunikaci, po které vede asi 80 m na sever, kde se lomí na jihovýchod a vede asi 330 m po hranici katastru Jestřabí v Krkonoších a Poniklá, napojuje se na místní komunikaci, po které vede nad osadou Zabylý asi 200 m severovýchodně a po asfaltové cestě pokračuje nejprve severozápadním a pak severovýchodním směrem ke Stromkovicím v délce asi 1,1 km. Zde hranice vede po kamenité, výrazné mezi, porostlé vzrostlými stromy (ostatní plochy, pozemkové parcely č. 618, 617, 610, 607, 604, 603 a 595 v katastrálním území Jestřabí v Krkonoších (nejprve mezi lesními porosty severně a lučními jižně a pak mezi loukami asi 550 m až ke křižovatce místních komunikací na Daňkově vrchu. Po asfaltové komunikaci pokračuje odtud směrem na jihovýchod až východ, kde se po 1,3 km napojuje na silnici 3. třídy č. 28623 a pak 28620, po jejímž východním okraji pokračuje už z Jestřabí v Krkonoších přes Roudnici až ke křižovatce se silnicí 2. třídy č. 286, po ní vede asi 0,5 km na sever, kde u mostu přes Jizerku navazuje na levý břeh potoka Cedron a proti jeho toku pokračuje do Horních Štěpanic - Prakovic, kde pokračuje proti směru toku pravostranného přítoku Cedronu až k silnici 3. třídy č. 28626 a po ní na sever asi 1,2 km do Štěpanické Lhoty, kde odbočuje na západ po místní komunikaci, až se napojí na asfaltovou červeně značenou turistickou cestu, po které pokračuje severozápadně Beneckem pod Jindrovou skálou až k hranici lesních porostů (asi po 2 km od Poustky), po této hranici lesních porostů (severně silnice 3. třídy č. 28626) až k místní asfaltové komunikaci (žlutě značená turistická cesta) směřující jihozápadně na silnici 3. třídy č. 28626, po ní až na Křížovky, kde odbočuje po místní komunikaci přes Podžalí.

V Podžalí vybočuje hranice přibližně západním směrem po vnějším kraji turistické sjezdovky na Přední Žalý a vrací se po severním okraji druhé sjezdovky na výše uvedenou komunikaci, po které pokračuje až k Šindelové strouze. Po pravém břehu vede dolů do Herlíkovic, zde asi 80 m po místní komunikaci na severozápad k pravému břehu Labe, po němž proti směru toku až k jezu, přes který vede hranice na silnici 2. třídy č. 295 a po východním kraji této silnice pokračuje asi 1 km na jih, kde odbočuje po náhonu k bývalé továrně a asi po 250 m opět odbočuje, tentokrát po hranici lesních a lučních porostů přibližně na východ až na místní asfaltovou komunikaci (červeně značená turistická cesta, zvaná Kamenná cesta), ke Strážnému. Asi po 0,7 km navazuje na silnici 3. třídy č. 2956, po které vede do Strážného. Zde odbočuje asi po 350 m na východojihovýchod po místní asfaltové komunikaci (žlutě značená turistická cesta) na enklávu Vápenice, kde se stáčí směrem severovýchodním po katastrální správní hranici obce Dolní Dvůr přes Klínový potok, Luisino údolí a dále po spodní hranici lesa nad zástavbou Dolního Dvora pokračuje přes údolí Kotelského potoka až do Hádku. Přechází Zlatý potok a dále vede po správní katastrální hranici Dolního Dvora až k Bönischovým Boudám; pokračuje kolem enklávy těchto bud a odtud opět po spodní hranici lesa do údolí Černého Dolu. Zde odbočuje směrem severním po asfaltové lesní cestě až k hájovně, kde se stáčí zpět k jihu a po druhé straně údolí po spodní hranici lesa až nad městys Černý Důl; dále sleduje spodní hranici lesa směrem východním až ke státní silnici 2. třídy č. 297. Po její levé straně pokračuje k Hoffmanovým Boudám, za kterými odbočuje vlevo po asfaltové lesní cestě až nad Janské Lázně. Odtud po spodní hranici lesa a dále po cestě vedoucí podél Modrokamenné boudy pokračuje až na okraj lesa nad místní část Dolní Maršov. Odtud po spodním okraji lesa nad obcí Horní Maršov do údolí Temného Dolu, kde se stáčí severozápadním směrem podél řeky Úpy až ke stavidlu vodního náhonu. Podél tohoto náhonu přechází přes státní silnici 2. třídy č. 296 na druhou stranu údolí a po spodní hranici lesa nad zastavěnou částí obce až do údolí Albeřického potoka; z vrstevnice 620 m dále po hranici katastrální parcely Horní Maršov 530 pokračuje přes silnici vedoucí od Dolních Lysečin na protější svah. Opět po spodní hranici lesa na Mílův kopec (kóta 709,2), kde přechází po katastrální hranici - Dolní Lysečiny č. 153 zemědělskou půdu a dále po spodní hranici lesa směrem jižním nad horní zástavbou Horního Maršova až po k.ú. Maršov II, kde se hranice prudce stáčí do svahu směrem východním podél lesa až k vrstevnici 740 m n. m. Odtud pokračuje k jihu až na lesní asfaltovou cestu nad Sluneční strání, po které vede dále do Antonínova údolí a podél Sejfského potoka až k hájovně. Od ní se prudce stáčí směrem severním a podél lesní silnice přes Zlatý potok pokračuje směrem východním; v nadmořské výšce 600 - 640 m obchází Sklenářovický vrch směrem severním a dále po stejné cestě stoupá do nadmořské výšky 760 m, kde vychází z lesních porostů nad Vernířovicemi. Pokračuje stále směrem severním po spodní hranici lesa, sestupuje podél sjezdovky do Prkenného Dolu, překračuje Sněžný potok a pokračuje po spodní hranici lesního výběžku pod silnici; pod Žacléřským zámkem se vrací zpět na komunikaci 2. třídy č. 300 a dále po spodní hranici lesa na západním okraji Žacléře a místní částí Bobr až ke státní hranici mezi ČR a Polskem. Odtud pokračuje západním směrem soubežně se stání hranicí s Polskem až k výchozímu bodu hranice u bývalé celnice u východního okraje silnice 1. třídy E10.

Poznámky

1. Pokud je hranice vedena po pozemních komunikacích a železničních tratích, hledí se na takové těleso pozemní komunikace nebo železniční trati, jakoby leželo vně území národního parku.

2. Kopie katastrální mapy s podrobným zákresem hranic národního parku je uložen v ústředním seznamu ochrany přírody vedeného Agenturou v Praze, která obraz hranic národního parku v digitální podobě zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

C. Vymezení hranic ochranného pásma národního parku

Hranice ochranného pásma na západě začíná u bývalé celnice a po státní hranici s Polskem pokračuje až k Jizeře. Po pravém břehu ve směru toku vede až pod průmyslový areál (závod DEVRO) v Kořenově, kde napojením na místní komunikaci navazuje na hranici národního parku. Znovu začíná hranice ochranného pásma na křižovatce místních asfaltových komunikací v Pasekách nad Jizerou u hranice národního parku. Je vedena po žlutě značené asfaltové turistické cestě směrem na jih až k silnici 2. třídy č. 290, po jejímž východním okraji pokračuje až na křižovatku ve Sklenařicích, odkud vede po silnici 3. třídy č. 29058 (severní okraj) až do Jablonce nad Jizerou. Zde pokračuje po východním okraji silnice E 14 až k železničnímu přejezdu a po železniční trati na pravý břeh Jizery; po něm až k vtoku Františskového potoka z levé strany, kde navazuje na hranici KRNAP. Dále hranice ochranného pásma začíná u hranice KRNAP na pravém břehu Jizery v Maříkově proti vtoku potoka Zabylý, po Jizeře pokračuje až do Sytové po soutok s Jizerkou. Pokračuje po pravém břehu Jizerky až do Hrabačova po soutok s potokem Hatina. Po pravém břehu tohoto potoka až k můstku na silnici 1. třídy E 14, kde hranice přechází na severní krajnici vozovky a po ní pokračuje až k Vrchlabí, kde je vedena po obchvatu k silnici u Tesly, kde pokračuje po hranicích intravilánu města Vrchlabí na sever, stáčí se na jih a na východní straně města odbočuje po místní komunikaci k "Finančníku", která se napojuje na silnici 1. třídy E 14. Dále pokračuje stále po levé straně této státní silnice směrem východním přes místní části Prostřední Lánov a Čistou, kde se podél komunikace stáčí směrem jihovýchodním do obce Rudník. Z této obce pokračuje dále severovýchodně přes místní části Javorník a Hertvíkovice až do Mladých Buků, kde přestává sledovat komunikaci 1. třídy E 14 na křižovatce silnic z Hertvíkovic, Trutnova a Svobody nad Úpou přechází tuto křižovatku na levou stranu železniční tratě Svoboda nad Úpou - Trutnov. Tu potom sleduje až za železniční stanici Kalná Voda na železniční přejezd s komunikací 2. třídy č. 300. Po levé straně této komunikace pokračuje od železničního přejezdu směrem severním přes místní část Babí až do Prkenného Dolu, kde se napojuje na hranici KRNAP.

Centra cestovního a turistického ruchu jsou zařazena do ochranného pásma. Hranice mezi ochranným pásmem a národním parkem probíhají v jednotlivých centrech následovně:

Špindlerův Mlýn

Hranice je vedena po silničce na koruně přehrady (údolní nádrž Labská), dál se napojuje na silnici 2. třídy 295, z níž asi po 50 m se odpojuje na starou silnici. Zde odbočuje po výrazné lesní cestě na západ, na jižní okraj enklávy Labská, kde se napojuje na asfaltovou komunikaci ("plynovod"), po níž vede asi 0,5 km na severozápad až k potoku, po jehož levém břehu stoupá proti proudu rovněž asi 0,5 km, až se napojí na lesní asfaltovou cestu. Po ní pokračuje asi 0,7 km severovýchodně k vnějšímu okraji turistické sjezdovky, po něm k horní stanici vleku a po trase vleku dolů zpět na cestu, která vede po rozhraní lesních a lučních porostů na enklávě Labská a po 200 m pokračuje lesem, kde se napojuje na zeleně značenou turistickou cestu, po které vede až na Bedřichov. Dále pokračuje po svážnici asi 1 km směrem severovýchodním až k jihozápadnímu kraji sjezdovky na Medvědín. Po této sjezdovce vede nahoru k horní stanici lanovky, kde se stáčí po severovýchodním kraji druhé sjezdovky dolů a napojuje se na turistickou asfaltovou modře značenou cestu k Dívčím lávkám, kde přechází po můstku Labe a před boudou Myslivna odbočuje po severním kraji asfaltové silnice (vedoucí ke Špindlerově boudě), z níž se stáčí na jih po žlutě značené turistické cestě do Špindlerova Mlýna. Z této cesty hranice odbočuje za Bílým Labem lesním průsekem jihovýchodně orientovaným na žlutě značenou turistickou cestu (Dřevařská). Po ní vede hranice k východnímu okraji Špindlerova Mlýna, kde odbočuje po asfaltové komunikaci na jihovýchod nad enklávu Svatý Petr; asi po 400 m se napojuje na svážnici nad Svatým Petrem. Z této po 1,1 km schází přímo na jih výraznou terénní depresí nejprve lesem a pak enklávou Svatý Petr až na dolní místní komunikaci, po ní pokračuje na východ asi 180 m, kde po napojení na další místní komunikaci pokračuje na západ asi 900 m až k můstku přes Dolský potok. Po pravém břehu stoupá nahoru k dolní svážnici, po které směrem na západ po 250 m navazuje na východní okraj turistické sjezdovky. Po kraji sjezdovky směřuje nahoru k horní stanici lanovky, zde se stáčí po západním okraji další turistické sjezdovky přes Pláň a Hromovku, kde se napojuje na lesní cestu. Po této cestě pokračuje až k hranici k. ú. Špindlerův Mlýn a Labská. Po této hranici směřuje dolů k účelové asfaltové komunikaci u přehrady, po které je okruh uzavřen na koruně přehrady.

Vítkovice

Hranice je vedena po pravém břehu Jizerky od mostu na silnici 2. třídy č. 294 směrem na jih v úseku dlouhém asi 1,1 km, kde přechází na levý břeh na rozhraní lesních a lučních porostů a dál na silnici č. 286, z níž odbočuje na jihovýchod po hranici lesa až k Hamerskému potoku. Po pravém břehu potoka se vrací na východní kraj silnice, z ní po můstku přes Jizerku přechází směrem jihovýchodním na místní komunikaci a náhon za továrnou Seba a znovu přechází přes Jizerku na silnici.

Asi po 100 m odbočuje na severozápad po hranici katastrálních území Vítkovice v Krkonoších a Křížlice a Vítkovice v Krkonoších a Jestřabí v Krkonoších až na místní asfaltovou komunikaci. Po té pokračuje Roudnickými Pasekami na severozápad až na křižovatku asfaltových cest západně od Aldrova. Odtud vede severně po asfaltové komunikaci Vítkovicemi (část je žlutě značená turistická cesta), až se napojí na silnici č. 294; po ní pokračuje asi 200 m a odbočí na východ na účelovou komunikaci. Od ní pokračuje jihovýchodně a dále po severovýchodní hranici lesních a lučních porostů až na silnici č. 294, po které vede na sever až k můstku přes Jizerku.

Pec pod Sněžkou a Velká Úpa

Hranice města Pec pod Sněžkou a části města Velká Úpa s KRNAP jsou vymezeny následovně:

Z údolí Úpy je vlevo hranice vedena podél lesa příkře do svahu na enklávě Vavřincova dolu až k místní komunikaci, po které pokračuje severním směrem nad zástavbou Velké Úpy do Javořího dolu; překračuje Javoří potok a po spodní hranici lesa směrem severozápadním pokračuje až k cestě, která tvoří hranici a vede na enklávu Stráň. Dále podle sjezdovky na Velké Pasece navazuje směrem jihozápadním na lyžařskou cestu na Vysoký Svah. Pokračuje podél této enklávy až k Pražské boudě, za kterou se prudce stáčí k západu a po správní katastrální hranici Pece pod Sněžkou a dále po cestě a hranici enklávy sestupuje do Vlčího Dolu, kde po překročení Vlčího potoka pokračuje po asfaltové komunikaci, podél trasy vleku a obchází enklávu Hnědého Vrchu. Odtud po místní komunikaci schází do údolí Zeleného potoka a po spodní hranici lesa nad zástavbou Malé a Velké Pláně klesá do údolí Úpy.

Pokračuje po cestě vedoucí do Obřího dolu a za silniční odbočkou přechází řeku Úpu a po jejím levém břehu za retenční nádrží sleduje spodní hranici lesa; přetíná lanovku na Portášovy Boudy a dále vede až na Janovy Boudy. Odtud sestupuje po cestě a hranici parcel kolem kaple na okraji lesa na enklávu Přední Výsluní a po spodní hranici lesa dále až k řece Úpě, kde končí.

D. Orientační grafické znázornění průběhu hranic Krkonošského národního parku

Národní park Podyjí a jeho ochranné pásmo

A. Předmět ochrany národního parku

Předmětem ochrany národního parku jsou přírodní ekosystémy vázané na nejcennější část údolí Dyje a jejích přítoků, s výrazným fenoménem průlomového říčního údolí a vrcholového plató, včetně unikátních skalních tvarů. Předmětem ochrany jsou též evropsky významné druhy a typy evropských stanovišť, pro něž jsou na území národního parku vymezeny evropsky významné lokality.

B. Vymezení hranic národního parku

Na západě začíná hranice národního parku Podyjí na státní hranici mezi ČR a Rakouskem jihovýchodně od obce Podmyče. Probíhá po hranici lesa směrem severním, za kótou 456 pokračuje východním směrem, po 500 m se lomí na sever a pokračuje po hranici luk a západního břehu rybníku Jejkal až na místní účelovou komunikaci. Odtud probíhá dále na sever po hranici lesního komplexu přes kótu 429, až ke státní silnici Podmyče-Vranov n. D. Dále pokračuje po hranici lesa ležícího východně od popsané státní silnice přes kótu 424 zpět ke státní silnici. Po jejím jižním okraji pokračuje cca 300 m východním směrem. Pak se stáčí k jihu a dnem bezejmenné strže v lese se dostává do Felicinina údolí, pokračuje asi 150 m po vodoteči ve směru proudu a poté stoupá po hranici lesa a následně po místní komunikaci u hájovny až na státní silnici Podmyče-Vranov n. D. před bránu zámku (kóta 389). Odtud spadá směrem severním po úbočí až k pravému břehu řeky Dyje, po němž pokračuje ve směru toku. Asi po 450 m počíná kopírovat hranici intravilánu Vranova n. D. - místní části Benátky. Za obcí se stáčí opět k Dyji, po jezu přechází na levý břeh řeky, po němž pokračuje až na východní okraj intravilánu Vranova n. D. - místní části Zadní Hamry. Zde se stáčí západním směrem, probíhá po hranici intravilánu a lesa a u jezu pokračuje po severním okraji silnice vedoucí po levém břehu Dyje k Vranovu n. D. Za skalním útvarem Hamerské vrásy pokračuje západním směrem po hranici intravilánu a lesa až ke státní silnici Vranov n. D. - Lesná. Zde se otáčí východním směrem, kopíruje z východní strany serpentiny uvedené státní silnice, po jejímž jižním okraji pokračuje. Míjí obec Onšov, ležící severně a asi po 600 m za křižovatkou s komunikací vedoucí k objektům živočišné výroby zemědělského družstva v Onšově, 200 m jižně od kóty 460, se stáčí směrem jižním k lesu. Probíhá směrem východním po hranici lesa přes kótu 471 (přičemž zahrnuje i hájenku a pozemky v jejím okolí) k jižnímu okraji obce Lesná. Odtud pokračuje jihovýchodním směrem po pravém břehu Klaperova potoka, přechází po hrázi rybníka pod Lesnou a pokračuje po hranici lesních pozemků. V jihovýchodním směru lemuje lesní komplex, přechází státní silnici Horní Břečkov-Čížov a pokračuje po hranici lesa severně od rybníka zvaného Čížovský nový. Z cípu lesa probíhá asi 200 m po poli severovýchodním směrem, sledujíc vrstevnici 420, až k severnímu cípu lesa v trati Brychtova březinka. Odtud pokračuje opět po hranici lesa severovýchodním směrem, míjí pravý břeh bývalé vodní nádrže pod Horním Břečkovem a po hranici lesa se dostává na jižní okraj obce. Zde se otáčí v jižním směru a kopíruje lesní hranici až ke kótě 422 v místní trati U kapličky. Zde se dostává do kontaktu s pevnou komunikací (Přímá cesta), po jejímž jižním okraji probíhá v jihovýchodním směru k Lukovu. Asi 100 m před obcí se lomí v jižním směru a z křižovatky cest s asfaltovým povrchem pokračuje po západním okraji vojenské účelové komunikace, která dříve lemovala ženijně-technické zařízení ostrahy státních hranic. Od jihozápadního okraje Nové Vsi (místní části Lukova) sleduje hranice v jihovýchodním směru jižní okraj zmíněné účelové komunikace až k lokalitě Příčky, kde opět pokračuje po hranici lesa. Stáčí se směrem severním a přes kótu 406 prochází po hranici lesních pozemků. Asi 150 m jižně od kóty 430 Kozí vrch se lomí jihovýchodním směrem, sleduje hranici lesa přes kótu 410 a posléze spadá úbočím do údolí Žlebského potoka. Odtud pokračuje proti proudu této vodoteče po jejím pravém břehu k jižnímu okraji obce Podmolí. Zde se lomí k jihu a po hranici lesa, a dále po místní komunikaci p.p.č. 1581 míjí lokalitu Nivky, otáčí se k východu a po hranici lesa pokračuje přes kóty 416 a 385 k místní trati Mašovické nivky. Zde se lomí severním směrem, přes kótu 374 se dostává po lesní hranici až na státní silnici Mašovice- Znojmo-Hradiště. Tuto komunikaci sleduje po jižním okraji východním směrem až na kótu 349, kde se odklání jihozápadním směrem k Mašovickému potoku, přičemž sleduje hranici lesa. Pod hájenkou kopíruje levý břeh vodoteče a levý břeh rybníku. Zde začíná opět sledovat lesní hranici, v místní trati Ovčákův kopec se otáčí jihovýchodním směrem a po hranici lesního komplexu přes kótu 341 směřuje k Hradišti. Asi 100 m jižně od kóty 341 prochází hranice severním okraji cesty na rozhraní sadu a pole směrem jihovýchodním až na kótu 300 v lokalitě Hradišťské terasy. Odtud sleduje severovýchodním směrem východní okraj účelové komunikace a přes kótu 298 se dostává do údolí Pivovarského potoka. Zde se lomí v jihovýchodním směru a pokračuje po hraně svahu, přibližně na úrovni vrstevnice 310, lemujíc intravilán místní části Znojmo-Hradiště včetně přilehlých pozemků zahrad. U kaple sv. Eliáše se hranice prudce lomí k severu a asi po 170 m se napojuje na komunikaci pro pěší, která vede do údolí Gránice (Křížová cesta). Odtud pokračuje po levém břehu potoka Gránice ve směru toku až na místní komunikaci před areál podniku Povodí Moravy, prochází po pozemku tohoto areálu na levý okraj přehradní hráze vodní nádrže Znojmo, přechází po koruně hráze na pravý břeh a odtud pokračuje po hranici lesa nejprve směrem východním, asi po 200 se hranice stočí a pokračuje stále po hranici lesa směrem západníma jihozápadním. Po 350 m se lomí v jihovýchodním směru, přičemž sleduje hranici zahrad až k bezejmenné strži, jejímž dnem v délce asi 200 m severovýchodním směrem pokračuje. Po té se otáčí v jihovýchodním až jižním směru, sleduje hranice zahrádkářské osady Kraví hora a přes kótu 281 po účelové komunikaci, která tvoří zároveň hranici vřesoviště Kraví hora. U křižovatky účelových komunikací na konci zahrádkářské kolonie se od této komunikace odděluje a kopíruje její průběh jižním směrem na rozhraní zemědělských pozemků a ostatní plochy. Dále pokračuje jihozápadním směrem po hranici lesa a vinic, popř. zahrad, až na křižovatku účelových komunikací na severním okraji obce Konice. Zde se odklání na severozápad a po 70 m na jihozápad, jde po severovýchodním okraji hřiště a po hranici lesa, asi 115 m jižně pod obcí se lomí jihovýchodním směrem, obchází terasy bývalých sadů a po severozápadním okraji místní komunikace se vrací zpět k silnici II. třídy Konice-Popice. Asi po 35 m na křižovatce s místní komunikací přechází státní silnici Konice-Popice a pokračuje po hranici intravilánu cca 100 m jihovýchodním směrem. Otáčí se v jižním směru a podél hranic vinohradů a polí lemuje lokality Na skaliskách a Popický vrch. Asi 200 m jižně od kóty 313 se lomí k západu, prochází 250 m po východním okraji státní silnice směrem na Konice, od které se odklání v severozápadním směru a sleduje severní hranici vinohradu. Dále kopíruje okraj lesa, přičemž se otáčí k jihu a opětovně pokračuje po západním okraji vinice, překonává cestu - účelovou komunikaci z Popic na Seasfieldův kámen a dále kopíruje okraj vinice až na kótu 300 - místní trať V hájku. Zde se lomí východním směrem, sleduje účelovou komunikaci do Popic. Asi 100 m jižně od Farského rybníka v Popicích se hranice lomí, sleduje část intravilánu obce a posléze pokračuje po účelové komunikaci oddělující plochy vřesovišť a zahrad jihozápadním směrem k Havraníkům. Pokračuje po účelové komunikaci podél višňového sadu, míjí severozápadní okraj obce Havraníky a za kótou 322 lemuje severozápadní okraj komplexu luk, pastvin a vinic, které přímo sousedí s územím Havranického vřesoviště. Asi 400 m jižně od kóty 339 se lomí směrem severozápadním, sleduje východní okraj komunikace s asfaltovým povrchem k Papírně, ze které asi 300 m od kóty 296 odbočuje doleva a sleduje západní hranici parcel č. 19426 a 19429. Poté se lomí k jihozápadu a sleduje severozápadní hranici vinohradu. Od kóty 315 pokračuje po hranici lesa až na místní komunikaci (tzv. Fládnická cesta) na kótu 304. Prochází 250 m po této komunikaci směrem severozápadním a po té kopíruje hranici lesa v místní trati Hatě. Jižním směrem přechází zmíněnou komunikaci, po hranici lesních pozemků lemuje Dlouhý vrch a v jižním směru, stále po hranici lesního komplexu, nasedá asi 150 m jihovýchodně od kóty 354 Hraběcí hora na státní hranici s Rakouskem. Odtud pokračuje totožně se státní hranicí severozápadním směrem k obci Podmyče. Intravilán sídla Čížov a areál zemědělského družstva neleží v národním parku, mají statut ochranného pásma. Intravilánem se rozumí zastavěná část obce vymezená k 1. 9. 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí (viz §2 odst. 1 písm. d) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

Poznámky

C. Vymezení hranic ochranného pásma národního parku

Na západě začíná hranice ochranného pásma národního parku Podyjí na státní hranici mezi ČR a Rakouskem jihovýchodně od obce Podmyče. Probíhá po polní cestě státní hranice - Podmyče. Z křižovatky se státní silnicí Podmyče-Vranov n. D. pokračuje hranice po severním okraji této silnice ve směru Vranov n. D. Před areálem statku poblíž státního zámku Vranov se hranice lomí k severu, prochází po hranici areálu a opětovně se přimyká ke státní silnici, po jejímž západním okraji prochází do obce. Na začátku zastavěného území místní části Vranova n. D.-Zátiší sleduje hranici lesa. Takto prochází Junáckým údolím, přetíná státní silnici Vranov n. D.-Lančov, kopíruje lesní pozemky tvořící břehy vodní nádrže Vranov, prochází přes těleso hráze vodní nádrže Vranov (hráz je součástí ochranného pásma). Odtud sleduje severní hranici parcel p. č. 207/25, 201/89, 201/91 a 201/126 v k. ú Onšov a dále pokračuje jižním a východním směrem po hranici lesa až k západnímu okraji obce Onšov. Tuto obec obchází po severním okraji zastavěného území a zastavitelných ploch, pokračuje po severním okraji areálu živočišné výroby, za kterým se napojuje na státní silnici Onšov-Šumná. Po severním okraji této silnice pokračuje severovýchodním směrem až na křižovatku se silnicí Lesná-Šumná. Odtud pokračuje po východním okraji státní silnice směr Lesná, lemuje východní okraj zastavěného území a zastavitelných ploch obce a za hřbitovem v Lesné pokračuje po severovýchodním okraji státní silnice Lesná-Horní Břečkov. Hranice ze severní a východní strany sleduje zastavěné území a zastavitelné plochy obce Horní Břečkov a zahrnuje i farmu ZD. Poblíž hřbitova nasedá na státní silnici Horní Břečkov-Lukov, sleduje její východní okraj až k obci Lukov, kde pokračuje po hranici zastavěného území a zastavitelných ploch k východu a od křižovatky se státní silnicí na Bezkov pokračuje po severním okraji státní silnice vedoucí z Lukova do Podmolí. Zde sleduje severní hranici zastavěného území a zastavitelných ploch obce a posléze pokračuje po severním okraji státní silnice Podmolí-Mašovice. Na křižovatce se státní silnicí na Bezkov se lomí k severu, pokračuje po severní linii zastavěného území a zastavitelných ploch Mašovic a za obcí opět sleduje severní okraj státní silnice Mašovice-Znojmo-Hradiště. Pokračuje po severozápadní hranici jejího zastavěného území a zastavitelných ploch a dále po západním okraji státní silnice směrem do Znojma. U silničního mostku přes Gránický potok se hranice ostře lomí směrem jihovýchodním a ve směru toku sleduje levý břeh zmíněné vodoteče, který sleduje téměř až k ústí do Dyje - na komunikaci před areál podniku Povodí Moravy (v průběhu několika set metrů je v Gránickém údolí hranice ochranného pásma totožná s hranicí národního parku). Hranice ochranného pásma dále pokračuje jihovýchodním směrem po jihozápadním okraji komunikace vedoucí po levém břehu řeky Dyje. V místě, kde se komunikace stáčí do serpentin směrem k náměstí Republiky, přechází hranice na komunikaci pro pěší, která pokračuje po břehu řeky. U železničního viaduktu trati Znojmo-Šatov přechází hranice na linii tohoto viaduktu na pravý břeh Dyje a pokračuje středem tělesa železniční trati směrem na Šatov až k železniční zastávce Znojmo-Nový Šaldorf. Zde se lomí k západu a sleduje jižní a východní okraj státní silnice Znojmo-Havraníky. Z této komunikace se před obcí na kótě 280 odklání jižním směrem, sleduje linii pozemků areálu živočišné výroby a jižní části zastavěného území a zastavitelných ploch sídla a v jihozápadní části obce opět začíná sledovat jižní okraj státní silnice na Hnanice. Je totožná s jižním okrajem silničního pozemku, před Hnanicemi se odklání a z východní strany sleduje hranici zastavěného území a zastavitelných ploch obce. Dále pokračuje po východním okraji státní silnice Hnanice-státní hranice až k areálu bývalé celnice, který obchází ze západní strany, a podél státní hranice vede až k hranici národního parku, kde končí. Do ochranného pásma patří dále intravilán obce Čížov a areál zdejšího zemědělského družstva. Zastavěné území a zastavitelné plochy – rozumí se pojem dle § 2 odst. 1 písm. d) a písm. j) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) k datu účinnosti novely zákona č. 114/1992.

Poznámky

1. Pokud je hranice vedena po pozemních komunikacích a železničních tratích, hledí se na takové těleso pozemní komunikace nebo železniční tratě, jakoby leželo vně území ochranného pásma národního parku.

2. Kopie katastrální mapy s podrobným zákresem hranic ochranného pásma národního parku je uložen v ústředním seznamu ochrany přírody vedeného Agenturou v Praze, která obraz hranic ochranného pásma národního parku v digitální podobě zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

D. Orientační grafické znázornění průběhu hranic Národního parku Podyjí a jeho ochranného pásma

Národní park Šumava

A. Předmět ochrany národního parku

Předmětem ochrany národního parku jsou přírodní ekosystémy vázané na přírodovědecky nejhodnotnější část horského celku Šumavy. Předmětem ochrany jsou též evropsky významné druhy a typy evropských stanovišť, pro něž jsou na území národního parku vymezeny evropsky významné lokality.

B. Vymezení hranic národního parku

Vnitrozemská hranice národního parku vychází od státní hranice u mezníku 4/11 po cestě ve Ferdinandovském údolí a v Debrníku se stáčí k rozcestí u kóty 804. Dále pokračuje severovýchodním směrem po okraji lesa a po lesních cestách přes kóty 933 a 923 k mostu přes potok, vrací se na kótu 882 a na kótě 828 vyúsťuje na silnici Želená Ruda - Klatovy, kterou sleduje až na rozcestí Starý Bruňst. Zde odbočuje po silnici na Zhůří a dále přes křižovatku silnic nad Keplí probíhá po zpevněné cestě na Poustku, Busil a ke Schöpfrovu dvoru. Zde odbočuje na lesní cestu na Karlov a na Dobrou Vodu. Z Dobré Vody pokračuje po lesní silnici na Velký Babylon a odtud po lesní cestě přes Klášterský mlýn do Rejštejna. Z Rejštejna probíhá hranice národního parku po říčce Losenici až k odbočce na Červenou, po této odbočce do Červené a odtud po lesních cestách přes kótu 844 obchází rezervaci Obří zámek. U mostu pod Popelnou se vrací na Losenici a probíhá po ní až na Zlatou studni. Odtud po lesní cestě na kótu 1141 a dále až na silnici Kvilda - Vimperk, po této silnici pokračuje několik set metrů k severu a odbočuje na lesní cestu pod vrcholem Přilby; od kóty 1131 sleduje okraj lesa až ke kótě 955 pod Novými Hutěmi, kde se napojuje na silnici Nové Hutě - Borová Lada. Přes Borová Lada odbočuje na silnici do Horní Vltavice a probíhá po ní až k mostu přes Vltavu na Polce. Z Polky vede hranice národního parku přes brod a kóty 933 a 842 po zpevněné lesní cestě do Strážného, odtud po silnici na Hliniště, kde přechází na říčku Řasnici a po ní pokračuje až k soutoku s Vltavou. Dále probíhá po Vltavě až k železničnímu přejezdu u Velké Nivy. Odtud je hranice vedena po železniční trati k Volarům, přechází na Luční potok, po něm obchází Volary a v místě překřížení Volarského potoka se silnicí se napojuje na silnici Volary - Želnava, po níž probíhá až do Želnavy a pokračuje stále po silnici do Bělé a Nové Pece. Za Novou Pecí se napojuje na cestu sledující Schwarzenberský kanál a pokračuje po ní směrem na Huťský Dvůr a Zadní Zvonkovou. Po cestě k bývalé celnici pak směřuje k státní hranici s Rakouskem k mezníku 1/34. Od toho mezníku pak pokračuje souběžně se státní hranicí s Rakouskem a dále s Německem až k mezníku 4/11 ve Ferdinandovském údolí.

Poznámky

C. Orientační grafické znázornění průběhu hranic Národního parku Šumava

Správy národních parků, jejich sídla a jejich správní obvody, tvořené národními parky a jejich ochrannými pásmy a chráněnými krajinnými oblastmi, podle ustanovení § 78

odst. 2 zákona

Název správy národního parku Sídlo správy Správní obvod

Správa Národního parku ČeskéKrásná Lípa Národní park České Švýcarsko a ŠvýcarskoChráněná krajinná oblast Labské

pískovce

Správa Krkonošského národníhoVrchlabí Krkonošský národní park a jeho parkuochranné pásmo Správa Národního parku Podyjí Znojmo Národní park Podyjí a jeho ochranné

pásmo

Správa Národního parku Šumava Vimperk Národní park Šumava a Chráněná

krajinná oblast Šumava

“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Správní řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

2. Zóny ochrany přírody národních parků a chráněných krajinných oblastí, které byly vymezeny právními předpisy a jinými opatřeními Ministerstva životního prostředí podle dosavadních právních předpisů, zůstávají v platnosti.

3. První zóny ochrany přírody národních parků, které byly vymezeny právními předpisy a jinými opatřeními Ministerstva životního prostředí podle dosavadních právních předpisů, se považují za zóny přírodní podle § 18 odst. 1 písm. a) zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to až do doby vymezení zón národního parku postupem podle § 18 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Zastavěná území obcí a zastavitelné plochy obcí na území národních parků, stanovená ke dni účinnosti tohoto zákona, se považují za zónu kulturní krajiny podle § 18 odst. 1 písm. d) zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to až do doby vymezení zón národního parku postupem podle § 18 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Projednávání vymezení zón národního parku podle § 18 odst. 5 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, musí být zahájeno nejpozději do dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Do doby vymezení a označení klidového území podle § 17 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se za klidové území považuje území první zóny národního parku vymezené a označené podle dosavadních právních předpisů. Řízení o vymezení klidového území podle § 17 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, musí být zahájeno nejpozději do dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Do doby vyhrazení a označení cest v klidovém území podle § 17 odst. 2 zákona č.

114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se za vyhrazené a označené cesty považují cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody podle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

8. Plány péče o národní parky a jejich ochranná pásma schválené podle zákona č.

114/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, platí po dobu v nich uvedenou, nejdéle však 10 let ode dne účinnosti tohoto zákona, nebo do doby schválení zásad péče o národní park podle § 38a zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

9. Návštěvní řády národních parků vydané podle dosavadních právních předpisů platí

po dobu v nich uvedenou, nejdéle však 3 roky ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

10. Práva a povinnosti z pracovněprávních a majetkoprávních vztahů přecházejí ke

dni 1. ledna 2017 z organizační složky státu Správa Národního parku České Švýcarsko na příspěvkovou organizaci Správa Národního parku České Švýcarsko. Řízení zahájená organizační složkou státu Správa Národního parku České Švýcarsko přede dnem 1. ledna 2017 a do tohoto dne neskončená dokončí příspěvková organizace Správa Národního parku České Švýcarsko.

Čl. III

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1. Zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 2. Část sto třetí zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. 3. Část druhá zákona č. 349/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 4. Část dvacátá pátá zákona č. 250/2014 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o státní službě. 5. Nařízení vlády č. 163/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Šumava a stanoví podmínky jeho ochrany. 6. Nařízení vlády č. č. 164/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Podyjí a stanoví podmínky jeho ochrany. 7. Nařízení vlády č. 165/1991 Sb., kterým se zřizuje Krkonošský národní park a stanoví podmínky jeho ochrany.

Čl. IV

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 1, pokud jde o § 16a, ustanovení čl. I bodu 51, pokud jde o přílohu č. 1, a ustanovení čl. III bodu 1 až 4, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2017.

A Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace

SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA

1. Základní identifikační údaje

Název návrhu zákona: Návrh novely zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě

Zpracovatel / zástupce předkladatele:

dělené účinnosti rozveďte

Ministerstvo životního prostředí

1. 1. 2016

Implementace práva EU: Ne; (pokud zvolíte Ano):

- uveďte termín stanovený pro implementaci: .

- uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU?: Vyberte Ano / Ne 2. Cíl návrhu zákona

Novela navrhuje na základě dlouhodobých zkušenosti s aplikací stávající právní úpravy (Zákon č. 114/1992 , o ochraně přírody a krajiny - ZOPK) a na základě připomínek přicházejících k této problematice především ze strany obcí a krajů změnu ustanovení vázaných na problematiku národních parků. Reaguje tak současně na snahy zákonem nově vyhlásit národní parky zřízené v roce 1991 nařízením vlády (především NP Šumava). MŽP v této souvislosti považuje za důležité jednotně řešit pravidla pro všechny národní parky při zachování hierarchie i kontinuity předpisů v této oblasti. Toto řešení považuje za systémové, zohledňující vazby v rámci platné právní úpravy (v rámci zákona o ochraně přírody krajiny - ZOPK i ve vztahu k jiným právním předpisům). Tento postup je současně maximálně efektivní a administrativně méně náročný, než je nové vyhlášení národních parků samostatnými zákony, jimž by muselo předcházet projednání návrhu na vyhlášení podle ust. § 40 ZOPK a administrativně náročný proces vypořádání všech námitek.

Tímto postupem dojde k: • Úpravě legislativních ustanovení z počátku 90. let v návaznosti na zkušenosti z jejich aplikace a potřebou sladit zákon s mezinárodními předpisy. • Deklarování dlouhodobých cílů ochrany národních parků (dále též „NP“) a poslání NP (včetně např. trvale udržitelného rozvoje či turistického využívání šetrného k přírodě). • Uvedení národních parků, které byly dosud vyhlášeny nařízením vlády a samostatným zákonem. • Revizi a zjednodušení základních ochranných podmínek, jejich rozdělení podle platnosti na celé území NP a mimo zastavěná a zastavitelná území obcí. • Novému pojetí zonace NP, zóny budou děleny podle cílů ochrany a způsobů péče ve vazbě na aktuální míru pozměnění ekosystémů činností člověka. • Novému postavení návštěvního řádu. • Zavedení nového dokumentu: Zásad péče o NP.

Přínos novely pro obce v regionech NP a pro místní obyvatele:

a) Trvale udržitelný rozvoj či šetrné turistické využívání je uvedeno v poslání národního

parku.

b) Redukce nadbytečných ochranných podmínek, zrušení řady ochranných podmínek v

obcích (např. vjezd mimo silnice a místní komunikace a rozdělávání ohňů).

c) Regulace pohybu osob nebude vázána na zonaci, ale na klidová území. Ta budou na

rozdíl od kompaktní zonace vázána na konkrétní plochy, kde bude toto omezení nezbytné pro zachování předmětů ochrany NP.

d) Větší transparentnost cílů ochrany a způsobů péče pro jednotlivé zóny (jasné určení

ploch pro jednotlivé způsoby péče – především vazba zóny přírodní na umožnění samovolného vývoje a zóny přírodě blízké na budoucí přechod do zóny přírodní).

e) Lepší postavení při projednávání zásad péče o NP (nemožnost změny dokumentu na

základě zapracování připomínek po projednání s obcemi).

f) Obce budou mít ve svém územním obvodu postavení dotčeného orgánu podle

správního řádu při projednávání návrhů všech opatření obecné povahy.

Přínos novely pro orgány ochrany přírody (správy NP): • Jasné definování národních parků zákonem, aktualizace nevyhovujících právních předpisů. • Sjednocení problematiky všech národních parků. • Jasné stanovení poslání a dlouhodobých cílů NP. • Snížení administrativní zátěže (redukce ochranných podmínek, využití opatření obecné povahy, odstranění procesních a legislativních duplicit). • Jednodušší usměrňování využívání NP prostřednictvím jednotlivých opatření obecné povahy bez přímé vazby na návštěvní řády. • Úpravy vztahů k jiným právním předpisům (zákon o lesích, zákon o myslivosti, zákon o rybářství). MŽP tento návrh připravilo ve spolupráci s odborníky z jednotlivých správ národních parků a Agentury ochrany přírody a krajiny i s nezávislými odborníky. Návrh byl představen zástupcům obcí a krajů z regionů všech národních parků, kteří mohli uplatnit k návrhu náměty, část z nich MŽP zapracovalo do konečného znění návrhu. Návrh byl rovněž představen zástupcům nevládních neziskových organizací a zástupcům vědecké obce, kteří se dlouhodobě o problematiku národních parků zajímají.

3. Agregované dopady návrhu zákona

3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano

- zvýšení administrativní zátěže státní správy v souvislosti s přípravou a projednáním jednoho zákona – zvýšení o 1 074 150 Kč/příprava legislativy – bod 1.3.2.

- snížení administrativní zátěže správ NP, menší množství udělovaných výjimek v souvislosti s možností vyhrazování a využití opatření obecné povahy – snížení o 594 000 Kč/rok – bod 2.3.2.

- snížení administrativní zátěže v souvislosti s projednáváním a schvalováním zonací bez nutnosti písemného obesílání všech vlastníků nemovitostí, zařazených do I. a II. zóny NP – snížení o 150 480 Kč/ rok – bod 3.3.2.

- úspora nákladů na rozesílání písemných oznámení (průměrně 2000 zaslaných oznámení ročně) – úspora 100 000 Kč/rok – bod 3.3.2.

- mírně zvýšené náklady na administraci několika OOP místo jednoho stávajícího (návštěvní řád) – zvýšení o 6 600 Kč/1x za 4 – 10 let – bod 4.3.2.

- snížení administrativní zátěže Správ NP a MŽP v souvislosti s neudělováním výjimek – snížení o 19 800 Kč/ rok/rok – bod 5.3.2.

- zvýšené náklady na zpracování operativně taktické studie a následně na opatření z ní vyplývající

– bod 5.3.2.

- snížení administrativní zátěže v souvislosti s redukcí ochranných podmínek v ochranném pásmu NP – snížení o 346 500 Kč/rok – bod 7.3.2.

- snížení administrativní zátěže v souvislosti se zjednodušením jednání s orgány státní správy – bod 9.3.2.

- orgán státní správy myslivosti - zlepšení dostupnosti úřadu pro vydávání závazných stanovisek podle zákona o myslivosti, sjednocení kompetencí ve stejném úřadu (ORP) – bod 11.3.2.

3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: Ano

- umožnění realizace projektů a záměrů, které budou v souladu s novým posláním NP, čerpání finančních prostředků – bod 1.3.2.

- zrušení platnosti některých ochranných podmínek v zastavěném a zastavitelném území obcí, zmizí nutnost žádostí o výjimku – bod 2.3.2.

- snížení administrativní zátěže, zjednodušení možnosti udělování výjimek, v řadě případů nebude výjimka nutná – snížení o 7 125 Kč/rok - bod 2.3.2.

- zrušení vazby ochranných podmínek na zóny ochrany přírody, zrušení ochranných podmínek platných pro I. zónu – bod 3.3.2.

- lepší informovanost všech subjektů o omezeních v národních parcích, odpadá riziko zablokování celého NŘ, pokud nedojde k dohodě nad jednou kapitolou – bod 4.3.2.

- snížení administrativní zátěže v souvislosti s odstraněním nutnosti žádat o výjimku – 475 Kč/rok

– bod 5.3.2.

- zrušení některých zákonných povinností souvisejících s rybářstvím, myslivostí a lesním hospodařením v regionu – bod 5.3.2.

- snížení administrativní zátěže v souvislosti s redukcí ochranných podmínek v ochranném pásmu NP – snížení o 2 375 Kč/rok – bod 7.3.2.

- zásady péče budou stejně jako současné plány péče nezávazné – bod 8.3.2.

- snížení administrativní zátěže v souvislosti se zjednodušením jednání s orgány státní správy – bod 9.3.2.

- zpřesnění některých ustanovení zákona a drobné změny v návaznosti na navrhovanou novelu zákona – bod 10.3.2.

3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje) Ano

- větší možnost čerpání programových prostředků na projekty v souladu s posláním NP – bod 1.3.2.

- zvýšení administrativní zátěže samospráv v souvislosti s přípravou a projednáním jednoho zákona – zvýšení o 46 200 Kč/ příprava legislativy – bod 1.3.2

- snížení administrativní zátěže pro obce jako účastníky řízení v souvislosti s menším množstvím udělovaných výjimek – snížení o 11 250 Kč/rok – bod 2.3.2.

- lepší informovanost všech subjektů o omezeních v národních parcích – bod 4.3.2.

- snížení administrativní zátěže v souvislosti s redukcí ochranných podmínek v ochranném pásmu NP – snížení o 7 500 Kč/rok – bod 7.3.2.

- na rozdíl od plánů péče vyplývajících z platné legislativy budou zásady péče řešit i rozvojové aktivity bez přímé vazby na předmět ochrany NP – bod 8.3.2.

- snížení administrativní zátěže v souvislosti se zjednodušením jednání s orgány státní správy – bod 9.3.2.

- zlepšení postavení obcí při projednávání návrhu opatření obecné povahy – bod 10.3.2.

- převod kompetencí a nákladů na administraci z krajských úřadů na obecní úřady obcí s rozšířenou působností v rámci vydávání závazných stanovisek podle zákona o myslivosti - snížení nákladů krajských úřadů o 1 663 200 Kč/rok a zvýšení nákladů ORP o 1 476 000 Kč/rok

– bod 11.3.2.

- snížení nákladů územních samosprávních celků na administraci v rámci převodu vydávání závazných stanovisek podle zákona o myslivosti – snížení o 187 200 Kč/rok – bod 11.3.2.

3.4 Sociální dopady: Ano

- místní obyvatelé - rozšíření možnosti využívání území NP – bod 1.3.2.

- místní obyvatelé - zrušení platnosti některých ochranných podmínek v zastavěných a zastavitelných územích obcí – bod 2.3.2.

- místní obyvatelé - snížení administrativní zátěže, zjednodušení možnosti udělování výjimek, v řadě případů nebude výjimka nutná – snížení o 22 800 Kč/rok - bod 2.3.2.

- místní obyvatelé – částečné omezení regulace vstupu mimo stávající I. zóny – bod 3.3.2.

- místní obyvatelé - lepší informovanost všech subjektů o omezeních v národních parcích – bod 4.3.2.

- místní obyvatelé - snížení administrativní zátěže v souvislosti s redukcí ochranných podmínek v ochranném pásmu NP – snížení o 13 300 Kč – bod 7.3.2.

- místní obyvatelé - snížení administrativní zátěže v souvislosti se zjednodušením jednání s orgány státní správy – bod 9.3.2.

- místní obyvatelé - zpřesnění některých ustanovení zákona a drobné změny v návaznosti na navrhovanou novelu zákona – bod 10.3.2.

- místní obyvatelé - zlepšení dostupnosti úřadu pro vydávání závazných stanovisek podle zákona o myslivosti – bod 11.3.2.

3.5 Dopady na životní prostředí: Ano

- jednoznačné definování předmětů ochrany jednotlivých národních parků – bod 1.3.2.

- regulace činností, které jsou v rozporu s dlouhodobými cíli NP – bod 2.3.2.

- nová definice zonace lépe odpovídá potřebám předmětu ochrany NP – bod 3.3.2.

- omezení vstupu bude odpovídat aktuálním požadavkům ochrany přírody – bod 3.3.2.

- lepší zohlednění potřeb ochrany přírody při projednávání jednotlivých OOP – bod 4.3.2.

- neaplikování povinností vyplývajících z jiných právních předpisů, které jsou v rozporu s cíli ochrany NP – bod 5.3.2.

- regulace pohybu osob bude probíhat efektivněji za použití jiných nástrojů, než jsou poplatky (vyhrazování míst s povolením vjezdu a udělováním výjimek opatřením obecné povahy) – bod 6.3.2.

- efektivnější péče o přírodní prostředí na území NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce – bod 9.3.2.

- zjednodušená aplikovatelnost zákona – bod 10.3.2.

1 Nová obecná definice NP, nové stanovení existujících NP, nové stanovení předmětů ochrany jednotlivých NP (§ 15, 15a-15d)

1.1 Důvod předložení a cíle

1.1.1 Definice problému

Definici této kategorie zvláště chráněného území (ZCHÚ) bylo potřebné zpřesnit, zejména ve vazbě na vymezení pojmu národní park v mezinárodních dokumentech v oblasti ochrany přírody, potřebě sjednocení vnímání obsahu tohoto pojmu v souladu s celosvětově uznávanými principy této kategorie ZCHÚ. Dalším důvodem pro přesnější vymezení předmětů a cílů ochrany NP v tomto ustanovení ZOPK je potřeba zdůraznění vazby cílů ochrany NP na vymezené předměty ochrany v zájmu zajištění efektivity plnění cílů ochrany přírody v NP. V současné době stanovené předměty ochrany národních parků neobsahují předměty ochrany evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000.

1.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Současně platné znění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ZOPK), neformuluje dostatečně cíle ochrany národního parku a poslání národního parku ve smyslu naplňování těchto cílů a umožnění dalších rozvojových aktivit v regionu a využívání území národního parku v souladu s jeho posláním.

1.1.3 Identifikace dotčených subjektů

Přímo dotčené subjekty: vlastníci či nájemci nemovitostí dotčených ochranou území a obce a kraje, jejichž území se návrh dotýká. Celkově se navrhovaná úprava dotkne 71 obcí (25 zasahuje na území KRNAP, 22 na území NP Šumava, 12 na území NP Podyjí a 10 na území NP České Švýcarsko), 13 obcí s rozšířenou působností (4 KRNAP, 5 NP Šumava, 1 NP Podyjí, 3 NP České Švýcarsko) a 6 krajů (Královéhradecký, Liberecký, Plzeňský, Jihočeský, Jihomoravský a Ústecký) Ministerstvo životního prostředí jako správce příslušné rozpočtové kapitoly, Správy národních parků, správy ostatních národních parků, u nichž dojde k nezpochybnitelnému legislativnímu zakotvení po zřízení těchto institucí zákonem.

Nepřímo dotčené subjekty: 1. subjekty podnikající v cestovním ruchu, 2. subjekty podnikající v navazujících službách na cestovní ruch, 3. občané přijíždějící do regionů národních parků za rekreačním a sportovním vyžitím.

1.1.4 Popis cílového stavu

Navrhovaná úprava přispívá k jednoznačnějšímu vymezení a sjednocení rámce pro stanovení cílů ochrany NP v ČR. Neméně významné je i doplnění poslání NP o další vymezené oblasti a zdůraznění významu NP jak pro místní obyvatele, tak pro vzdělávání, výzkum a šetrné turistické využití, které nejsou v rozporu s cíli ochrany NP. Tam, kde je národní park vymezen v rámci CHKO, zajišťuje jeho správa výkon státní správy i v této kategorii ZCHÚ. Je tím posílena funkce CHKO jako území, které přispívá k ochraně NP, dochází ke zjednodušení a sjednocení výkonu státní správy ve vazbě na plnění cílů NP.

1.1.5 Zhodnocení rizika

V případě neschválení návrhu nebude možné považovat za poslání národního parku trvale udržitelný rozvoj a šetrné turistické využívání území národních parků. Při neschválení návrhu nebudou jasně deklarovány jako předměty ochrany národních parků současně i předměty ochrany EVL, ČR tak zcela nedostojí svým mezinárodním závazkům.

1.2 Návrh variant řešení

1.2.1 Varianta 0

Ponechání současného stavu, kdy jsou národní parky vyhlášeny jednotlivými právními předpisy (nařízení vlády, zákon) viz bod 1.1.5. Problém bude představovat především nezahrnutí předmětů ochrany EVL do předmětů ochrany NP. Dále nemožnost využívání území NP v souladu s nově definovanými cíli

1.2.2 Varianta 1

a) Existující NP jsou stanoveny jedním zákonem, přičemž nedochází k jejich novému

vyhlašování.

b) Zpřesnění definice předmětu, cílů ochrany a poslání národního parku.

c) Dlouhodobý cíl ochrany NP je formulován i s ohledem na mezinárodní závazky

ČR a celosvětově uznávané principy (EU, IUCN).

d) Nově je definováno poslání NP včetně umožnění trvale udržitelného rozvoje

života a šetrného turistického využívání.

e) V příloze zákona pak jsou uvedeny předměty ochrany jednotlivých NP, včetně

předmětů ochrany EVL, jejich vymezení a bližší ochranné podmínky podle specifických přírodních podmínek jednotlivých NP. Bližší ochranné podmínky jsou převzaty z vyhlašovacích dokumentů, byly jen odstraněny duplicity se ZOPK a dále ochranné podmínky řešené jinými právními předpisy (ochrana ovzduší, územní plánování). Dále byly v některých případech upraveny formulace neodpovídající současným požadavkům na legislativní předpisy.

1.2.3 Varianta 2

Vyhlášení (stanovení) NP, které byly v minulosti vyhlášeny nařízením vlády (NP Podyjí, KRNAP, NP Šumava) samostatným zákonem (NP České Švýcarsko). Tím by bylo možné dosažení stavu uvedeného ve variantě 1, ale za cenu zvýšených administrativních nákladů.

1.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů

1.3.1 Identifikace nákladů a přínosů

a) Varianta 0

Aktuální stav vyplývající z platné legislativy představuje náklady pro podnikatelské subjekty a územní samosprávné celky spojené s čerpáním finančních prostředků, které jsou nyní omezeny, neboť je omezená možnost čerpání finančních prostředků z programového financování na projekty, které nejsou v souladu se stávajícím posláním NP. Pro místní obyvatele tento stav představuje omezení možnosti využívání území NP.

b) Varianta 1

Existující NP jsou uvedeny v jednom zákoně. Dochází k zlepšení možnosti čerpání prostředků z programového financování na projekty, které budou v souladu s nově definovaným posláním NP. Možnosti čerpání celé řady národních i evropských finančních programů je v případě zvláště chráněných území vázána na soulad s plánem péče o toto ZCHÚ, případně je posuzován jeho vztah k cílům ochrany ZCHÚ. Stanovením šetrného turistického využívání území NP za jedno z poslání národního parku a zavedením nového dokumentu zásad péče (blíže kapitola 8.) bude umožněno snazší čerpání programových financí např. na budování návštěvnické infrastruktury v regionech NP.

Definování předmětů ochrany jednotlivých národních parků včetně zahrnutí předmětů ochrany existujících evropsky významných lokalit.

Zpřesnění definice předmětu, cílů ochrany a poslání národního parku má zejména interpretačním význam pro výkon státní správy správou NP a pro způsob hospodaření v NP, a to bez toho, že by došlo ke zpřísnění režimu ochrany. Navrhovanými změnami nedojde ke zvýšení administrativní zátěže vlastníků nemovitých věcí ani podnikatelů.

Jedná se o deklaratorní ustanovení, která nezpůsobí změnu režimu na území národních parků a nebudou mít tedy přímý vliv na majitele nemovitostí a podnikatele.

c) Varianta 2

Vyhlášení (stanovení) NP, které byly v minulosti vyhlášeny nařízením vlády (NP Podyjí, KRNAP, NP Šumava) samostatnými zákony. Tím by bylo možné dosažení stavu uvedeného ve variantě 1, ale za cenu zvýšených administrativních nákladů.

Stanovení NP samostatnými právními předpisy může teoreticky umožnit zohlednit v těchto zákonech specifické podmínky jednotlivých národních parků. Při důkladně provedeném hodnocení současných nástrojů ochrany přírody v jednotlivých národních parcích se však ukázalo, že mnohem výhodnější je jednotné stanovení poslání a cílů národních parků, způsobů péče či ochranných podmínek. Rozdíly mezi jednotlivými právními předpisy by byly minimální a jejich přínos by nebyl odůvodněný ve srovnání se zvýšenými administrativní náklady. Vedle 3 samostatných zákonů by bylo současně vhodné provést i novelu stávající verze zákona s ohledem na dosažení cílů výše uvedených. Výpočet administrativní zátěže je proveden dle Standardního nákladového modelu s využitím Metodiky stanovení plánovaných nákladů na výkon státní správy, Ministerstvo vnitra, 2007.

Byl proveden odhad nákladů na přípravu a projednání příslušných právních předpisů pro jednotlivé navržené varianty (viz tabulka pro výpočet administrativní zátěže).

Administrativní zátěž zaměstnanců státní správy je v případě varianty 1 (v souvislosti s přípravou a projednáním jednoho zákona) o 1 994 850 Kč/příprava legislativy nižší než v případě varianty 2 (v souvislosti s přípravou a projednáním samostatných zákonů vyhlašujících jednotlivé NP).

Administrativní zátěž zaměstnanců územních samosprávních celků je v případě varianty 1 (v souvislosti s přípravou a projednáním jednoho zákona) o 46 200 Kč/příprava legislativy nižší než v případě varianty 2 (v souvislosti s přípravou a projednáním samostatných zákonů stanovících jednotlivé NP).

Tabulka pro výpočet administrativní zátěže v novele právního předpisu:

Název: Návrh novely zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Gestor: MŽP

Původ informační Cílovár C T č M X IP

Informačnískupina /(Počet(TMC)

(Hodinové(Počet(Četnost/(jednorázová/

povinnost/činnostpracovnídotčených(r*č)Kč/příprava

náklady)hodin)Frekvence) opakovaná) A B Czařazenísubjektů)legislativy

Nová obecná definice NP, nové stanovení existujících NP, nové stanovení předmětů ochrany jednotlivých NP (§ 15, 15a-15d)

Informační povinnost původní: SR a ostatní VR - Administrativní zátěž státní správy v souvislosti szaměstnanci neuskutečněním novely zákona Xstátní správy 0 0 0 0 0 0 Územní samosprávní celky -zaměstnanci Administrativní zátěžúzemních samospráv v souvislosti ssamosprávních neuskutečněním novely zákona Xcelků 0 0 0 0 0 0 Informační povinnost novelizovaná - Varianta 1: SR a ostatní VR - Zvýšená administrativní zátěž státní správy v souvislosti s přípravouzaměstnanci a projednáním jednoho zákona Xstátní správy 155 330 21 1 jednorázová 155 1 074 150 Územní samosprávní celky - Zvýšená administrativní zátěžzaměstnanci samospráv v souvislosti súzemních přípravou a projednánímsamosprávních jednoho zákona Xcelků 77 300 2 1 jednorázová 77 46 200 Informační povinnost novelizovaná - Varianta 2: SR a ostatní VR - Zvýšená administrativní zátěž státní správy v souvislosti s přípravou a projednáním samostatných zákonů stanovujících jednotlivézaměstnanci NP Xstátní správy 155 330 15 4 opakovaná 620 3 069 000 Územní samosprávní celky - Zvýšená administrativní zátěž samospráv v souvislosti szaměstnanci přípravou a projednánímúzemních samostatných zákonůsamosprávních stanovujících jednotlivé NP Xcelků 77 300 2 2 opakovaná 154 92 400 Snížení/Zvýšení administrativní zátěže Varianty 1 k Variantě 0 o: SR a ostatní VR - Zvýšení administrativní zátěže státní správy v souvislosti s přípravouzaměstnanci a projednáním jednoho zákona Xstátní správy 1 074 150 Územní samosprávní celky - Zvýšení administrativní zátěže samospráv v souvislosti s přípravou a projednánímzaměstnanci jednoho zákona Xstátní správy 46 200 Snížení/Zvýšení administrativní zátěže Varianty 2 k Variantě 0 o: SR a ostatní VR - Zvýšení administrativní zátěže státní správy v souvislosti s přípravouzaměstnanci a projednáním samostatnýchúzemních zákonů stanovujících jednotlivésamosprávních NP Xcelků 3 069 000 Územní samosprávní celky - Zvýšení administrativní zátěže samospráv v souvislosti szaměstnanci přípravou a projednánímúzemních samostatných zákonůsamosprávních stanovujících jednotlivé NP Xcelků 92 400 Snížení/Zvýšení administrativní zátěže Varianty 1 k Variantě 2 o: SR a ostatní VR - Sníženízaměstnanci administrativní zátěže státníúzemních správy v souvislosti s přípravousamosprávních a projednáním jednoho zákona Xcelků -1 994 850 Územní samosprávní celky - Snížení administrativní zátěžezaměstnanci samospráv v souvislosti súzemních přípravou a projednánímsamosprávních jednoho zákona Xcelků -46 200 Vysvětlivky k tabulce:

Informační povinnost - uvádí se popis všech informačních povinností a jejich činností vyplývající z daného právního předpisu

Původ informační povinnosti - A znamená, že obsah i forma informační povinnosti byly přeneseny z předpisu ES/EU ,

B znamená, že obsah informa č ní povinnosti byl p ř enesen z p ř edpisu ES/EU; stanovení formy informační povinnosti je v pravomoci příslušných orgánů ČR C znamená, že stanovení obsahu i formy informa č ní povinnosti je pln ě v pravomoci příslušných orgánů ČR.

Cílová skupina/pracovní zařazení - uvede se stručný popis skupiny podnikatelů, na kterou se daná informační povinnost vztahuje nebo pracovní zařazení zaměstnance,

který činnost v rámci podniku vykonává

r (Počet dotčených subjektů) - uvede se počet (odhad) dotčených podnikatelů nebo počet osob, které činnost v daném pracovním zařazení v podniku vykonávají C (Hodinové náklady) - uvedou se hodinové náklady na výkon dané činnosti (v Kč) T (Počet hodin) - uvede se počet hodin, které jsou potřeba na provedení dané činnosti č (Četnost/Frekvence) - uvede se kolikrát za rok je daná činnost vykonávána (je-li jednou "za život" - uvede se jednorázově) IP - uvede se slovně, zda s jedná o jednorázovou nebo opakovanou informační povinnost M (rč) = počet dotčených subjektů x četnost/frekvence; M udává, kolikrát je daná činnost vykonávána podnikateli za rok X (TM*C) = celkové náklady vykonávané činnosti Náklady informační povinnosti = suma X (TMC) za činnosti, do kterých je informační povinnost rozdělena Celková administrativní zátěž = součet nákladů všech informačních povinností plynoucích z právního předpisu 1.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant

Tabulka 1: Porovnání nákladů a přínosů Varianta Stručný obsah Přínosy Hodnocení Náklady Hodnocení

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Žádná administrativní zátěže státní správy v souvislosti s přípravou a projednáním zákona

Podnikatelské subjekty

Problémy s realizací ** projektů a záměrů

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

Žádná administrativní

Varianta 0 současný stavzátěže územníchProblémy s čerpáním

samospráv v souvislosti0programových*** s přípravou aprostředků projednáním zákona

Sociální dopady

Místní obyvatelé - omezení využívání* území národních parků

Životní prostředí

Nejednoznačné definování předmětů *** ochrany jednotlivých národních parků

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Zvýšení administrativní zátěže státní správy v 1 074 150 Kč/příprava souvislosti s přípravou a legislativy projednáním jednoho zákona

Podnikatelské subjekty

Umožnění realizace projektů a záměrů, které budou v souladu ** s novým posláním NP, čerpání finančních Nová definice NP,prostředků stanovení existujících

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

Varianta 1NP a stanovení

předmětu ochrany NPZvýšení administrativní Větší možnost čerpání jedním zákonemzátěže samospráv v programových46 200 Kč/příprava ***souvislosti s přípravou a prostředků na projektylegislativy projednáním jednoho v souladu s posláním NP zákona

Sociální dopady

Místní obyvatelé - rozšíření možnosti* využívání území NP

Životní prostředí

Jednoznačné definování předmětů ochrany *** jednotlivých národních parků

Varianta Stručný obsah Přínosy Hodnocení Náklady Hodnocení

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Zvýšená administrativní zátěž státní správy v souvislosti s přípravou a 3 069 000 Kč/příprava projednáním legislativy samostatných zákonů stanovujících jednotlivé NP

Podnikatelské subjekty

Umožnění realizace projektů a záměrů, které budou v souladu ** s novým posláním NP, čerpání finančních Nová definice NP prostředků novelou zákona a nové

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

Varianta 2stanovení existujících

Zvýšená administrativní NP samostatnými zátěž samospráv v zákonyVětší možnost čerpání souvislosti s přípravou a programových92 400 Kč/příprava ***projednáním prostředků na projektylegislativy samostatných zákonů v souladu s posláním NP stanovujících jednotlivé NP

Sociální dopady

Místní obyvatelé - rozšíření možnosti* využívání území NP

Životní prostředí

Jednoznačné definování předmětů ochrany *** jednotlivých národních parků

- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké

1.4 Návrh řešení

1.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1

2. Varianta 2 3. Varianta 0 Na základě uvedených faktů doporučujeme přijmout Variantu 1, která oproti Variantě 2 přináší výraznou administrativní úsporu. Varianta 1 není v rozporu s pravidly hospodaření se státním majetkem (§ 14 zákona č. 219/2000 Sb.).

2 Ochranné podmínky národních parků: ZOP, BOP, výjimky ze zákazů (§ 16, § 16 a) až d), § 43)

2.1 Důvod předložení a cíle

2.1.1 Definice problému

V souvislosti s novým pojetím zonace v NP na základě dlouhodobých cílů ochrany a péče o toto území bylo toto ustanovení upraveno. V souvislosti s navrženým novým pojetí zonace již není účelné odstupňovat ochranné podmínky pro jednotlivé zóny. Mnohem efektivnější je stanovení ochranných podmínek pro celé území NP a pro území mimo zastavěná a zastavitelná území obcí. Tam, kde je to účelné, je navrženo využití možnosti vyhradit plochy v NP, kde tyto zákazy neplatí.

2.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

V současné době existují v NP ochranné podmínky platné pro celé území NP a platné pouze pro území I. zóny. V souvislosti s novým pojetím zonace se toto členění nejeví jako účelné. Proto je navrženo nové definování ochranných podmínek. Současně platí bližší ochranné podmínky jednotlivých parků uvedené v jejich vyhlašovacím předpise (zákon, nařízení vlády). Současné znění zákona neumožňuje udělení výjimky z ochranných podmínek NP opatřením obecné povahy. Zavedením tohoto institutu dojde ke zjednodušení udělování výjimek a ke snížení administrativní zátěže. Zákonem je definována možnost udělovat výjimky ze základních ochranných podmínek usnesením vlády, na základě něhož rozhodne MŽP v rámci příslušného správního řízení (§43, odst. 1 a 2)

2.1.3 Identifikace dotčených subjektů

Přímo dotčené subjekty: vlastníci či nájemci nemovitostí dotčených ochranou území, subjekty podnikající v cestovním ruchu, subjekty podnikající v navazujících službách na cestovní ruch, občané přijíždějící do regionů národních parků za rekreačním a sportovním vyžitím, Správy národních parků.

Nepřímo dotčené subjekty: obce a kraje, jejichž území se návrh dotýká.

2.1.4 Popis cílového stavu

Správy národních parků získávají možnost efektivnějšího uplatnění ochranných podmínek při zachování účinnosti tohoto nástroje. Dalším efektem je i snížení administrativní zátěže, ke kterému přispívá i zavedení možnosti využívat opatření obecné povahy k vyhrazení ploch bez zákazu, nebo pro stanovení výjimky z těchto zákazů pro blíže neurčený okruh osob (při respektování podmínek daných ustanovením § 43 odst. 3 ZOPK). Výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích (a vyhrazování míst, kde zákonné zákazy neplatí) budou moci být nově povolovány i opatřením obecné povahy, tj. pro neurčitý okruh osob. Dojde tím k výrazné administrativní úspoře. Rovněž vyhrazení míst, na které se nebudou vztahovat některé základní ochranné podmínky podle § 16, vyhradí správa NP opatřením obecné povahy. Bližší ochranné podmínky z vyhlašovacích právních předpisů budou převedeny do ustanovení § 16a – 16d. Současně dojde k přeformulování těchto zákazů a k jejich redukci (z důvodu překryvu se ZOP a řešením problematiky jinými právními předpisy). Budou zrušena ustanovení § 43 odst. 1 a 2. Výjimky ze základních ochranných podmínek bude udělovat ve všech případech příslušný orgán ochrany přírody.

2.1.5 Zhodnocení rizika

Neschválením návrhu nedojde ke změně již nevyhovujících základních ochranných podmínek, k jejich lepším definicím. I nadále bude nutné aplikovat veškeré ochranné podmínky i v zastavěném a zastavitelném území obcí a nebude možné udělení výjimek opatřením obecné povahy.

2.2 Návrh variant řešení

2.2.1 Varianta 0

Ponechání současného stavu, to znamená ponechání ochranných podmínek, které jsou neaplikovatelné z důvodu neodpovídající formulace či chybějících definic pojmů (např. vyhlídkové lety) a naopak absence podmínek reagujících na aktuální problémy ochrany přírody v NP (např. provozování bezpilotních létajících zařízení či používání zábavní pyrotechniky).

2.2.2 Varianta 1

a) Základní ochranné podmínky (zákazy činností) jsou upraveny podle aktuálních

potřeb ochrany NP, je zrušena vazba na zóny NP.

b) Nově jsou základní ochranné podmínky rozděleny na zákazy platné na celém území

NP a na zákazy platné na území NP mimo zastavěná a zastavitelná území obcí – tj. dojde k odstranění současných nesmyslných a neaplikovatelných zákazů v obcích (např. zákaz rozdělávání ohňů, zákaz vjezdu mimo silnice a místní komunikace).

c) Dochází k upřesnění pojmů a formulací, které nebyly v současném znění

srozumitelné.

d) Zcela nových zákazů je jen několik, reflektují poznatky z praxe (např. provádění

ohňostrojů, používání zábavní pyrotechniky).

e) Základní ochranné podmínky nově nebudou upravovat režim vstupu osob na území

NP.

f) Je nově upravena možnost pro vyhrazování částí NP, kde neplatí zákony definované

§ 16 a možnost udělování hromadných výjimek opatřením obecné povahy.

g) Bližší ochranné podmínky jednotlivých NP budou součástí tohoto zákona.

h) Bude odstraněno nesystematické udělování výjimek na základě usnesení vlády

2.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů

2.3.1 Identifikace nákladů a přínosů

1. Varianta 0

Aktuální stav vyplývající z platné legislativy představuje zvýšenou administrativní zátěž pro orgány ochrany přírody v souvislosti s procesem udělování výjimek, kdy není možné jejich udělování formou OOP. Dále je nutné vést správní řízení o udělení výjimky pro činnosti, které nepředstavují ohrožení předmětů a cílů ochrany NP, především pro aktivity běžně prováděné na území obcí (např. vjíždět motorovými vozidly mimo silnice a místní komunikace).

2. Varianta 1

Činnosti, které jsou v rozporu s dlouhodobými cíli NP jsou regulované. V souvislosti se snížením nutnosti žádat o výjimku a možnosti udělování výjimek opatřením obecné povahy a možností vyhrazovat části NP, kde příslušné zákazy neplatí, dochází ke snížení administrativní zátěže u správ NP, obecních úřadů, podnikatelů i místních občanů při udělování individuálních výjimek.

Pro výpočet administrativní zátěže byl zjištěn současný skutečný počet vedených správních řízení a proveden expertní odhad počtu vedených správních řízení na základě navrhovaného znění zákona. Odhadnuté snížení administrativní zátěže je 635 175 Kč/rok, z toho 594 000 Kč/rok připadá na zaměstnance správ NP, 7 125 Kč/rok na podnikatele, 11 250 Kč/rok na zaměstnance obecních úřadů a 22 800 Kč/rok na místní obyvatele, návštěvníky, organizátory hromadných akcí.

Výpočet administrativní zátěže je proveden dle Standardního nákladového modelu s využitím Metodiky určování velikosti a původu administrativní zátěže podnikatelů, Ministerstvo vnitra, 2007, Metodiky měření a přeměřování administrativní zátěže podnikatelů, Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2013 a Metodiky stanovení plánovaných nákladů na výkon státní správy, Ministerstvo vnitra, 2007.

Tabulka pro výpočet administrativní zátěže v novele právního předpisu:

Název: Návrh novely zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Gestor: MŽP

Původ informačnír C T č M X Cílová skupina /IP

Informačnípovinnosti

pracovní(jednorázová

povinnost/činnost(Počet

zařazení(Hodinové(Počet(Četnost//opakovaná)(TMC) dotčených(r*č) náklady)hodin)Frekvence) Kč/rok A B Csubjektů)

Ochranné podmínky NP: ZOP, BOP, výjimky ze zákazů (§ 16, § 16 a) - d), § 43)

Informační povinnost původní: SR a ostatní VR - Zvýšená administrativní zátěž správ NP vzaměstnanci souvislosti s udělováním výjimek Xspráv NP 10 330 10 48 opakovaná 480 1 584 000

fyzické a

Podnikatelé - Zvýšená administrativníprávnické osobyjednorázová/ zátěž v souvislosti s žádostí o výjimku Xpodnikající 55 250 0,95 1opakovaná 55 13 063 Územní samosprávní celky - Zvýšená administrativní zátěž v souvislosti szaměstnanci žádostí o výjimku Xobecních úřadů 50 300 0,25 9 opakovaná 450 33 750 Místní obyvatelé, návštěvníci,místní obyvatelé, organizátoři hromadných akcí - zvýšenánávštěvníci, administrativní zátěž v souvislosti sorganizátořijednorázová/ žádostí o výjimku Xhromadných akcí 300 200 0,95 1opakovaná 300 57 000 Informační povinnost novelizovaná: SR a VR - Nižší administrativní zátěž správ NP, menší množství udělovanýchzaměstnanci výjimek Xspráv NP 10 330 10 30 opakovaná 300 990 000 Podnikatelé - Nižší admnistrativní žádost, zjednodušení možnostifyzické a udělování výjimek, v řadě případůprávnické osobyjednorázová/ nebude výjimka nutná. Xpodnikající 25 250 0,95 1opakovaná 25 5 938 Územní samosprávní celky - Nižší administrativní zátěž obecních úřadů,zaměstnanci menší množství udělovaných výjimek Xobecních úřadů 50 300 0,25 6 opakovaná 300 22 500 Místní obyvatelé - Nižší administrativnímístní obyvatelé, zátěž, zjednodušení možnosti udělovánínávštěvníci, výjimek, v řadě případů nebudeorganizátořijednorázová/ výjimka nutná. Xhromadných akcí 180 200 0,95 1opakovaná 180 34 200 Snížení/Zvýšení administrativní zátěže o: SR a VR - Snížení administrativní zátěže správ NP, menší množstvízaměstnanci udělovaných výjimek Xspráv NP 594 000 Podnikatelé - Snížení administrativní zátěže, zjednodušení možnostifyzické a udělování výjimek, v řadě případůprávnické osoby nebude výjimka nutná. Xpodnikající 7 125 Územní samosprávní celky - Snížení administrativní zátěž obecních úřadů,zaměstnanci menší množství udělovaných výjimek Xobecních úřadů 11 250 Místní obyvatelé - Sníženímístní obyvatelé, administrativní zátěže, zjednodušenínávštěvníci, možnosti udělování výjimek, v řaděorganizátoři případů nebude výjimka nutná. Xhromadných akcí 22 800

Vysvětlivky k tabulce:

Informační povinnost - uvádí se popis všech informačních povinností a jejich činností vyplývající z daného právního předpisu

Původ informační povinnosti - A znamená, že obsah i forma informační povinnosti byly přeneseny z předpisu ES/EU ,

B znamená, že obsah informa č ní povinnosti byl p ř enesen z p ř edpisu ES/EU; stanovení formy informační povinnosti je v pravomoci příslušných orgánů ČR C znamená, že stanovení obsahu i formy informa č ní povinnosti je pln ě v pravomoci příslušných orgánů ČR.

Cílová skupina/pracovní zařazení - uvede se stručný popis skupiny podnikatelů, na kterou se daná informační povinnost vztahuje nebo pracovní zařazení zaměstnance,

který činnost v rámci podniku vykonává

r (Počet dotčených subjektů) - uvede se počet (odhad) dotčených podnikatelů nebo počet osob, které činnost v daném pracovním zařazení v podniku vykonávají C (Hodinové náklady) - uvedou se hodinové náklady na výkon dané činnosti (v Kč) T (Počet hodin) - uvede se počet hodin, které jsou potřeba na provedení dané činnosti č (Četnost/Frekvence) - uvede se kolikrát za rok je daná činnost vykonávána (je-li jednou "za život" - uvede se jednorázově) IP - uvede se slovně, zda s jedná o jednorázovou nebo opakovanou informační povinnost M (rč) = počet dotčených subjektů x četnost/frekvence; M udává, kolikrát je daná činnost vykonávána podnikateli za rok X (TM*C) = celkové náklady vykonávané činnosti Náklady informační povinnosti = suma X (TMC) za činnosti, do kterých je informační povinnost rozdělena Celková administrativní zátěž = součet nákladů všech informačních povinností plynoucích z právního předpisu 2.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant

Tabulka 2: Porovnání nákladů a přínosů Varianta Stručný obsah Přínosy Hodnocení Náklady Hodnocení

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Administrativní zátěž v souvislosti s1 584 000 Kč/rok udělováním výjimek

Podnikatelské subjekty

Zvýšená administrativní zátěž v souvislosti s13 063 Kč/rok žádostí o výjimku

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

Zvýšená administrativní

Varianta 0 současný stavzátěž v souvislosti s33 750 Kč/rok

žádostí o výjimku

Sociální dopady

Místní obyvatelstvo - zvýšená administrativní 57 000 Kč/rok zátěž v souvislosti s žádostí o výjimku

Životní prostředí

Neregulované činnosti s možným negativním ** vlivem na předměty a cíle ochrany v NP

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Snížení administrativní zátěže správ NP, menší množství udělovaných výjimek v souvislosti s594 000 Kč/rok možností vyhrazování a využití opatření obecné povahy

Podnikatelské subjekty

Zrušení platnosti některých ochranných ** podmínek v intravilánech obcí

Snížení administrativní zátěže, zjednodušení 7 125 Kč/rok možnosti udělování výjimej, v řadě případů nebude výjimka nutná.

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

Varianta 1 Ochranné podmínky NP

Snížení administrativní zátěže obecních úřadů, 11 250 Kč/rok menší množství udělovaných výjimek

Sociální dopady

Místní obyvatelé - zrušení platnosti ** některých ochranných podmínek v intravilánech obcí Místní obyvatelé - Snížení administrativní zátěže, zjednodušení 22 800 Kč/rok možnosti udělování výjimek, v řadě případů nebude výjimka nutná.

Životní prostředí

Regulace činností, které jsou v rozporu*** s dlouhodobými cíli NP

- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké

2.4 Návrh řešení

2.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1

2. Varianta 0 Na základě uvedených faktů doporučujeme přijmout Variantu 1, která není v rozporu s pravidly hospodaření se státním majetkem (§ 14 zákona č. 219/2000 Sb.)

3 Zonace národních parků, klidová území (§ 17, § 18, § 18a, § 40)

3.1 Důvod předložení a cíle

3.1.1 Definice problému

Na základě poznatků z praxe je nově navržena úprava regulace pohybu osob na území NP. Stávající nástroj, který byl vázán na celé území 1. zóny NP bez ohledu na skutečnou potřebu regulace pohybu osob se ukázal jako nadbytečný k zajištění cílů ochrany přírody NP. Při novém definování jednotlivých zón ochrany přírody není již nadále možné vázat omezení vstupu na jednotlivé zóny definované na základě dlouhodobých cílů ochrany přírody. Navrhováno je nové pojetí zonace, které odpovídá lépe běžnému chápání tohoto nástroje veřejností, definuje dlouhodobé cíle ochrany a péče o jednotlivé zóny ve vazbě na aktuální stav území, lépe odpovídá mezinárodně nejčastěji používanému definování jednotlivých zón, určuje také vymezování zonace na ucelených plochách, které jsou vhodnější pro uplatňování zásad managementu těchto ploch. Základním kritériem pro zařazování ploch do jednotlivých zón bude dlouhodobý cíl ochrany přírody (např. samovolný vývoj, trvalá péče, přírodě blízké obhospodařování). Dalším kritériem je míra pozměnění ekosystémů činností člověka (přirozené, částečně pozměněné, významně pozměněné)

3.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

V současné době je omezení vstupu vázáno na I. zónu ochrany přírody. Při navrhovaném novém pojetí zonace není odůvodněné omezit pohyb osob na celém území I. zóny, naopak je potřeba tento pohyb omezit na některých plochách II. a III. kde se vyskytují zranitelná společenstva a citlivé druhy a tyto plochy odpovídají dlouhodobým cílům II. a III. zóny. Podle současného znění zákona se do jednotlivých zón zařazují území podle jejich přírodní hodnoty, pro I. zónu je stanoven nejpřísnější režim ochrany. Neexistuje přímá vazba mezi vymezením zonace a dlouhodobými cíli národních parků.

3.1.3 Identifikace dotčených subjektů

Nepřímo dotčené subjekty: obce a kraje, jejichž území se návrh dotýká.

3.1.4 Popis cílového stavu

Z odborných podkladů vyplývá, že omezení vstupu má smysl vázat na plochy s výskytem ekosystémů a biotopů druhů, citlivých na změny stavu vyvolané pohybem většího počtu návštěvníků. Zákonem bude definováno, jaké jsou dlouhodobé cíle péče o jednotlivé části NP, režim těchto zón a postup vymezování zonace, to obecně přispěje k větší transparentnosti péče o území národního parku. Budou stanovena především následující kritéria a podmínky pro vymezení jednotlivých zón:

a) Popis ploch, na kterých mají být jednotlivé zóny vymezeny

b) Minimální velikost segmentů a způsoby arondace ploch, které není efektivní

vymezovat jako samostatné zóny

c) Způsob vymezení zón tak, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění pozemků

nestátních vlastníků a pozemků mimo území NP.

d) Režim jednotlivých zón a přípustné zásahy

Zonaci NP bude stanovovat MŽP opatřením obecné povahy. Návrh opatření obecné povahy bude v souladu s § 172 odst. 1 správního řádu doručován veřejnou vyhláškou.

3.1.5 Zhodnocení rizika

V případě nezavedení institutu klidových území by došlo k situaci, kdy by byly uzavřené některé plochy I. zóny bez dostatečného přírodovědného odůvodnění, naopak zranitelné části II. a III. zóny by mohly být poškozeny návštěvností.

3.2 Návrh variant řešení

3.2.1 Varianta 0

Ponechání současného stavu, v tomto případě by se omezení vstupu vztahovalo na území s určitým stavem přírodního prostředí a dlouhodobým cílem ochrany zařazených do přírodní zóny a nikoliv na ta území, kde je z hlediska potřeb ochrany přírody v NP odůvodnitelné a potřebné. Zonace NP by nadále neměla vazbu na dlouhodobé cíle ochrany NP a jednotlivých zón. I nadále by bylo nutné postupovat při projednávání zonace NP a CHKO stejným způsobem jako při projednávání návrhu na vyhlášení maloplošného ZCHÚ, tedy písemně oznámit záměr všem vlastníkům.

3.2.2 Varianta 1

1. Zcela nově bude do zákona zaveden institut „klidových území“, tj. území, ve kterých bude regulován (mimo vyznačené cesty) vstup osob (tj. omezení vstupu již nebude vázáno na zóny a opouští se plošný zákaz vstupu do I. zóny). 2. Klidová území jednotlivých NP stanoví MŽP opatřením obecné povahy, tj. transparentním způsobem, s vypořádáním připomínek všech dotčených subjektů (zejm. obcí a vlastníků) a s možností soudního přezkumu. 3. Po přechodnou dobu (do vyhlášení klidových území) bude za klidové území považována dosavadní I. zóna. 4. Nově je zonace chápána především jako nástroj diferencované péče o území NP (managementu). 5. NP se člení na 4 zóny (zóna přírodní, zóna přírodě blízká, zóna soustředěné péče o přírodu a zóna kulturní krajiny). 6. Návrh kombinované zonace (managementové s přihlédnutím k aktuálnímu stavu ekosystémů) je výsledkem odborného vyhodnocení stavu ekosystémů NP s ohledem na cíle NP. 7. Bude zjednodušen způsob oznamování záměrů na vyhlášení NP, CHKO (jde o analogický způsob, kterým se schvaluje územně plánovací dokumentace).

3.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů

3.3.1 Identifikace nákladů a přínosů

a) Varianta 0

Aktuální stav vyplývající z platné legislativy představuje zvýšené náklady na projednávání vyhlášky MŽP, kdy je nutné oznámení písemně zasílat všem známým vlastníkům nemovitostí. Vstup do I. zóny je omezen nad rámec nutný pro zachování a zlepšení předmětů ochrany NP a naplňování jejich cílů.

b) Varianta 1

Efektivnější využití regulace vstupu v jádrových zónách (klidových územích) národních parků. Zrušení vazby ochranných podmínek na zóny ochrany přírody, zrušení ochranných podmínek platných pro I. zónu. Dojde ke snížení administrativní zátěže v souvislosti s projednáváním a schvalováním zonací bez nutnosti písemného obesílání všech vlastníků nemovitostí, zařazených do I. a II. zóny NP (dle § 172 odst. 1 správního řádu se návrh opatření obecné povahy doručuje veřejnou vyhláškou).

Pro výpočet administrativní zátěže podle současného znění zákona byl zjištěn průměrný počet řízení vedených ze strany MŽP za 1 rok, průměrný počet obesílaných vlastníků a byly odhadnuty náklady na odesílání návrhu.

Kromě Snížení administrativní zátěže (viz tabulka pro výpočet administrativní zátěže) dochází i k úspoře nákladů na rozesílání písemných oznámení ve výši 100 000 Kč (průměrně 2 000 oznámení ročně, náklady 50 Kč/1 oznámení na tisk barevných map, CD nosiče a poštovné).

Navržené řešení nebude představovat zvýšené náklady na podnikatele ani návštěvníky národních parků. Přínosem je pro ně zrušení ochranných podmínek platných pro I. zónu a omezení regulace vstupu do I. zóny.

Výpočet administrativní zátěže je proveden dle Standardního nákladového modelu s využitím Metodiky stanovení plánovaných nákladů na výkon státní správy, Ministerstvo vnitra, 2007.

Tabulka pro výpočet administrativní zátěže v novele právního předpisu:

Název: Návrh novely zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Gestor: MŽP

Původ informační Cílovár C T č M X povinnosti IP

Informačnískupina /

(Počet(jednorázová/

povinnost/činnostpracovní(Hodinové(Počet(Četnost/(TMC)

dotčenýchopakovaná)(r*č) zařazenínáklady)hodin)Frekvence) Kč/rok A B Csubjektů)

Zonace národních parků, klidová území, zonace CHKO (§ 17, § 18, § 18a,§ 40§ 27)

Informační povinnost původní:

SR a ostatní VR - Administrativní zátěž v souvislosti s projednáváním a schvalováním zonací s nutností písemného obesílání všech vlastníků nemovitostí, zařazených do I. a II.zaměstnancijednorázová/ zóny NP XMŽP 6 380 66 1opakovaná 6 150 480 Informační povinnost novelizovaná: SR a VR - Žádná administrativní zátěž v souvislosti s projednáváním a schvalováním zonací bez nutnosti písemného obesílání všech vlastníků nemovitostí, zařazených do I. a II.zaměstnancijednorázová/ zóny NP XMŽP 0 0 0 0opakovaná 0 0 Snížení/Zvýšení administrativní zátěže o:

SR a VR - Snížení administrativní zátěže v souvislosti s projednáváním a schvalováním zonací bez nutnosti písemného obesílání všech vlastníků nemovitostí, zařazených do I. a II.zaměstnanci zóny NP XMŽP 150 480

Vysvětlivky k tabulce:

Informační povinnost - uvádí se popis všech informačních povinností a jejich činností vyplývající z daného právního předpisu

Původ informační povinnosti - A znamená, že obsah i forma informační povinnosti byly přeneseny z předpisu ES/EU ,

B znamená, že obsah informa č ní povinnosti byl p ř enesen z p ř edpisu ES/EU; stanovení formy informační povinnosti je v pravomoci příslušných orgánů ČR C znamená, že stanovení obsahu i formy informa č ní povinnosti je pln ě v pravomoci příslušných orgánů ČR.

Cílová skupina/pracovní zařazení - uvede se stručný popis skupiny podnikatelů, na kterou se daná informační povinnost vztahuje nebo pracovní zařazení zaměstnance,

který činnost v rámci podniku vykonává

r (Počet dotčených subjektů) - uvede se počet (odhad) dotčených podnikatelů nebo počet osob, které činnost v daném pracovním zařazení v podniku vykonávají C (Hodinové náklady) - uvedou se hodinové náklady na výkon dané činnosti (v Kč) T (Počet hodin) - uvede se počet hodin, které jsou potřeba na provedení dané činnosti č (Četnost/Frekvence) - uvede se kolikrát za rok je daná činnost vykonávána (je-li jednou "za život" - uvede se jednorázově) IP - uvede se slovně, zda s jedná o jednorázovou nebo opakovanou informační povinnost M (rč) = počet dotčených subjektů x četnost/frekvence; M udává, kolikrát je daná činnost vykonávána podnikateli za rok X (TM*C) = celkové náklady vykonávané činnosti Náklady informační povinnosti = suma X (TMC) za činnosti, do kterých je informační povinnost rozdělena Celková administrativní zátěž = součet nákladů všech informačních povinností plynoucích z právního předpisu 3.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant

Tabulka 3: Porovnání nákladů a přínosů Varianta Stručný obsah Přínosy Hodnocení Náklady Hodnocení

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Administrativní zátěž v souvislosti s projednáváním a schvalováním zonací s nutností písemného150 480 Kč/rok obesílání všech vlastníků nemovitostí, zařazených do I. a II. zóny NP Náklady na rozesílání písemných oznámení 100 000 Kč/rok (průměrně 2000 zaslaných oznámení ročně)

Podnikatelské subjekty

Platnost vazby ochranných podmínek na zóny ochrany **

Varianta 0 současný stavpřírody, ochranné podmínky

platí pro I. zónu

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

Sociální dopady

Místní obyvatelé - regulovaný vstup do stávající** I. zóny

Životní prostředí

Současná definice zonace neodpovídá potřebám*** předmětů ochrany NP Omezení vstupu neodpovídá aktuálním požadavkům**** ochrany přírody

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Snížení administrativní zátěže v souvislosti s projednáváním a schvalováním zonací bez 150 480 Kč/rok nutnosti písemného obesílání všech vlastníků nemovitostí, zařazených do I. a II. zóny NP Úspora nákladů na rozesílání písemných oznámení 100 000 Kč/rok (průměrně 2000 zaslaných oznámení ročně)

Podnikatelské subjekty

Zrušení vazby ochranných Zonace národníchpodmínek na zóny ochrany **

Varianta 1parků, klidová území,přírody, zrušení ochranných

zonace CHKOpodmínek platných pro I. zónu

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

Sociální dopady

Místní obyvatelé - omezení ** regulace vstupu do I. zóny

Životní prostředí

Nová definice zonace lépe odpovídá potřebám předmětů*** ochrany NP Omezení vstupu bude odpovídat aktuálním**** požadavkům ochrany přírody

- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké

3.4 Návrh řešení

3.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1

2. Varianta 0 Na základě uvedených faktů doporučujeme přijmout Variantu 1, která není v rozporu s pravidly hospodaření se státním majetkem (§ 14 zákona č. 219/2000 Sb.).

4 Návštěvní řády NP, rada NP (§ 19, § 20)

4.1 Důvod předložení a cíle

4.1.1 Definice problému

Zásadní změna oproti současnému stavu, návštěvní řád nově nestanovuje podmínky regulace jako v současné době, kdy např. vyhrazuje plochu pro splouvání konkrétních vodních toků či provozování cyklistiky na vybraných komunikacích a stanoví podmínky pro využití těchto ploch. Toto vyhrazování bude prováděno samostatnými procesy podle správního řádu (jednotlivými opatřeními obecné povahy). Nebude se tak již opakovat situace, ke které došlo v NP Šumava, když z důvodu posuzování splouvání vybraného úseku Teplé Vltavy hrozilo neschválení návštěvního řádu a nemožnost např. cyklistického využívání celého území NP. Rada NP zůstává iniciativním a konzultačním orgánem pro záležitosti příslušného NP. Je posílen význam tohoto orgánu pro výměnu informací mezi správou a regionem. Návštěvní řád bude podle návrhu pouze informativním dokumentem, ve kterém bude pro návštěvníky přehledně uveden soubor všech zákazů a omezení na území NP, které vyplývají přímo ze zákona nebo z jednotlivých opatření obecné povahy. Návštěvníci tak budou přehlednou formou zpraveni o pravidlech pohybu na celém území NP (omezení vjezdu, vstupu, splouvání, místa pro táboření atd.).

4.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Podle stávající právní úpravy se opatřením obecné povahy vyhlašuje návštěvní řád jako celek. Ten může v návaznosti na jednotlivé ochranné podmínky upravovat vstup, vjezd, volný pohyb osob mimo zastavěné území a rekreační a turistická využívání území NP. Současně stanovuje podmínky jednotlivých omezení a výčet turistických a rekreačních činností, které jsou zakázány. Rada NP funguje jako konzultační a iniciativní orgán k projednání a posouzení všech důležitých dokumentů ochrany a řízení národního parku a jeho ochranného pásma, zejména členění území národního parku do zón ochrany přírody, plánu péče, návštěvního řádu, způsobu péče o les a územních plánů. Členy rady jsou delegovaní zástupci obcí a krajů a v horských oblastech zástupci Horské služby, na jejichž území se národní park a jeho ochranné pásmo rozkládá. Další členy rady jmenuje orgán ochrany přírody národního parku z nejvýznamnějších právnických a fyzických osob s podnikatelskou činností na území národního parku, zejména z oblasti lesnictví, zemědělství, vodního hospodářství, obchodu a cestovního ruchu, odborníků z vědeckých a odborných pracovišť, popřípadě z jiných orgánů státní správy.

4.1.3 Identifikace dotčených subjektů

Přímo dotčené subjekty: subjekty podnikající v cestovním ruchu, subjekty podnikající v navazujících službách na cestovní ruch, občané přijíždějící do regionů národních parků za rekreačním a sportovním vyžitím, Správy národních parků.

Nepřímo dotčené subjekty: obce a kraje, jejichž území se návrh dotýká, vlastníci či nájemci nemovitostí dotčených ochranou území.

4.1.4 Popis cílového stavu

Návrh reaguje na požadavky praxe i návštěvníků, pro které přehledně přinese aktuální informaci o možnostech využití jednotlivých částí NP v souladu s platnou právní úpravou na jednom místě, aniž by bylo nutné seznámit se s několika vydanými rozhodnutími, opatřeními obecné povahy či právními předpisy. Postavení Rady NP zůstává zachováno. Rada národního parku bude i nadále fungovat jako konzultační a iniciativní orgán a budou s ní projednávány všechny důležité dokumenty ochrany a řízení národního parku a jeho ochranného pásma, zejména ty, které se týkají členění území národního parku do zón ochrany přírody a zásad péče. Návrh zón národního parku, návrh klidových území národního parku, cesty a trasy a místa navržená k vyhrazení bude správa NP povinna projednat s radou. Správa s Radou projedná rovněž návrh zásad péče o národní park.

4.1.5 Zhodnocení rizika

V případě neschválení návrhu nebudou odstraněny aktuální problémy při projednávání návštěvních řádů národních parků a může dojít ke znemožnění jejich využívání ze strany návštěvníků.

4.2 Návrh variant řešení

4.2.1 Varianta 0

• Ponechání současného stavu, návštěvní řád nebude dokumentem, který bude návštěvníkům a místním obyvatelům přinášet aktuální informace o možnostech využívání národního parku a platných omezeních.

4.2.2 Varianta 1

• Oproti dosavadní úpravě jde o nástroj správy NP k informování veřejnosti o regulaci pohybu osob včetně turistických a sportovních aktivit na území NP, včetně informací o zmírnění obecně platných omezení. • Tato regulace pohybu osob včetně turistických a sportovních aktivit na území NP však není primárně založena návštěvním řádem. • Regulace, o které informuje návštěvní řád NP, vyplývá přímo z právních předpisů (např. ze zákona o ochraně přírody a krajiny - základní ochranné podmínky nebo zákazy v lesním zákoně) či z opatření obecné povahy (vyhrazení klidových území). • Rada NP zůstává iniciativním a konzultačním orgánem Správy NP, s níž budou projednávány klíčové dokumenty (zejm. návrh zonace, klidových území a návrh zásad péče o NP), posílen je účel výměny informací mezi správou NP a členy Rady.

4.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů

4.3.1 Identifikace nákladů a přínosů

a) Varianta 0

Aktuální stav vyplývající z platné legislativy představuje nižší náklady na administraci v rámci vydávání návštěvního řádu formou opatření obecné povahy. Návštěvní řád však neposkytuje všechny potřebné a aktuální informace o možnostech využití NP, které jsou požadovány ze strany návštěvníků a obyvatel národních parků.

b) Varianta 1

Místo jednoho opatření obecné povahy (návštěvního řádu) bude vydáváno několik opatření obecné povahy (OOP). To představuje mírně zvýšené náklady na administraci několika opatření obecné povahy místo jednoho stávajícího návštěvního řádu. Ale bude zajištěna lepší informovanost všech subjektů o omezeních v národních parcích a odpadá riziko zablokování procesu schvalování celého návštěvního řádu, pokud nedojde k dohodě nad jednou kapitolou. Současně bude možné změnit v případě potřeby pouze 1 opatření obecné povahy a neprojednávat kompletně celý návštěvní řád jak je to nutné podle stávající právní úpravy.

Navrhovaná právní úprava nepřináší žádné dodatečné finanční náklady na podnikatelské subjekty i návštěvníky národních parků. Pro tyto subjekty je důležité, že se budou seznamovat pouze s návštěvním řádem, nikoliv s jednotlivými opatřeními obecné povahy. Ty jsou pouze podkladem pro vydaný návštěvní řád.

Výpočet administrativní zátěže je proveden dle Standardního nákladového modelu s využitím Metodiky stanovení plánovaných nákladů na výkon státní správy, Ministerstvo vnitra, 2007.

Tabulka pro výpočet administrativní zátěže v novele právního předpisu:

Název: Návrh novely zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Gestor: MŽP

Původ informační r C T č M X povinnosti Cílová IP

Informačnískupina /

(jednorázová/o

povinnost/činnostpracovní(Počet(TMC)

(Počet(Četnost/pakovaná) zařazenídotčených(Hodinové(r*č)Kč/1x za 4 - 10 hodin)Frekvence) subjektů)náklady)let

A B C

Návštěvní řády NP, rada NP (§ 19, § 20)

Informační povinnost původní: SR a ostatní VR - Náklady na administraci v rámci vydávánízaměstnanciopakovaná (1x návštěvního řádu Xspráv NP 4 330 100 0,25za 4 - 10 let) 1 33 000 Informační povinnost novelizovaná: SR a VR - Mírně zvýšené náklady na administraci několika OOP místozaměstnanciopakovaná (1x jednoho stávajícího (návštěvní řád) Xspráv NP 4 330 120 0,25za 4 - 10 let) 1 39 600 Snížení/Zvýšení administrativní zátěže o: SR a VR - Zvýšení administrativní zátěže na administraci několika OOP místo jednoho stávajícího (návštěvnízaměstnanci řád) Xspráv NP 6 600

Vysvětlivky k tabulce:

Informační povinnost - uvádí se popis všech informačních povinností a jejich činností vyplývající z daného právního předpisu

Původ informační povinnosti - A znamená, že obsah i forma informační povinnosti byly přeneseny z předpisu ES/EU ,

B znamená, že obsah informa č ní povinnosti byl p ř enesen z p ř edpisu ES/EU; stanovení formy informační povinnosti je v pravomoci příslušných orgánů ČR C znamená, že stanovení obsahu i formy informa č ní povinnosti je pln ě v pravomoci příslušných orgánů ČR.

Cílová skupina/pracovní zařazení - uvede se stručný popis skupiny podnikatelů, na kterou se daná informační povinnost vztahuje nebo pracovní zařazení zaměstnance,

který činnost v rámci podniku vykonává

r (Počet dotčených subjektů) - uvede se počet (odhad) dotčených podnikatelů nebo počet osob, které činnost v daném pracovním zařazení v podniku vykonávají C (Hodinové náklady) - uvedou se hodinové náklady na výkon dané činnosti (v Kč) T (Počet hodin) - uvede se počet hodin, které jsou potřeba na provedení dané činnosti č (Četnost/Frekvence) - uvede se kolikrát za rok je daná činnost vykonávána (je-li jednou "za život" - uvede se jednorázově) IP - uvede se slovně, zda s jedná o jednorázovou nebo opakovanou informační povinnost M (rč) = počet dotčených subjektů x četnost/frekvence; M udává, kolikrát je daná činnost vykonávána podnikateli za rok X (TM*C) = celkové náklady vykonávané činnosti Náklady informační povinnosti = suma X (TMC) za činnosti, do kterých je informační povinnost rozdělena Celková administrativní zátěž = součet nákladů všech informačních povinností plynoucích z právního předpisu 4.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant

Tabulka 4: Porovnání nákladů a přínosů Varianta Stručný obsah Přínosy Hodnocení Náklady Hodnocení

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Náklady na administraci 33 000 Kč/1x za 4 - 10 v rámci vydávání let návštěvního řádu

Podnikatelské subjekty

Návštěvní řád neposkytuje všechny potřebné a aktuální*** informace o možnostech využití NP

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

Varianta 0 současný stav

Horší informovanost všech subjektů o *** omezeních v národních parcích

Sociální dopady

Místní obyvatelé - horší informovanost všech *** subjektů o omezeních v národních parcích

Životní prostředí

Nedostatečné zohlednění potřeb** ochrany přírody

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Mírně zvýšené náklady na administraci několika OOP místo jednoho6 600 Kč/1x za 4 - 10 let stávajícího (návštěvní řád)

Podnikatelské subjekty

Lepší informovanost všech subjektů o omezeních v národních parcích, odpadá riziko *** zablokování celého NŘ, pokud nedojde k dohodě nad jednou Návštěvní řády NP, rada

Varianta 1 kapitolou

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

Lepší informovanost všech subjektů o *** omezeních v národních parcích

Sociální dopady

Místní obyvatelé - lepší informovanost všech *** subjektů o omezeních v národních parcích

Životní prostředí

Lepší zohlednění potřeb ochrany přírody při ** projednávání jednotlivých OOP

- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké

4.4 Návrh řešení

4.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1

2. Varianta 0 Na základě uvedených faktů doporučujeme přijmout Variantu 1, která není v rozporu s pravidly hospodaření se státním majetkem (§ 14 zákona č. 219/2000 Sb.). Veškeré náklady budou hrazeny ze současných prostředků správ NP v rámci rozpočtové kapitoly 315.

5 Vztah k navazujícím právním předpisům (§ 21, § 22, § 22a)

5.1 Důvod předložení a cíle

5.1.1 Definice problému

Aplikace některých ustanovení zákona č. 99/2004 Sb. o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (o rybářství), zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, a zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) - povinnost zarybňovat, povinnost přikrmovat zvěř, povinnost obnovovat a vychovávat lesní porosty, zalesňovat holiny, zajišťovat lesní porosty, provádět meliorace a hrazení bystřin v lesích, přednostně provádět nahodilé těžby a provádět preventivní opatření podle lesního zákona - jsou v rozporu s cíli stanovenými pro území národních parků (zachování nebo obnova přirozených ekosystémů) a především s cíli ochrany stanovenými pro zónu přírodní a přírodě blízkou (umožnění nerušeného průběhu přírodních procesů, dosažení stavu odpovídajícího přírodním ekosystémům). Současně se navrhuje zrušit nutnost souhlasu s aplikací určitých ustanovení zákona o lesích (ustanovení o zásazích proti škůdcům).

5.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

V současné době jsou povinnosti vyplývající se zmíněných právních předpisů platné pro celé území národních parků a jsou prováděny způsobem, který není v rozporu s ochrannými podmínkami národních parků, případně po udělení výjimky z příslušných zákazů či udělení souhlasu s danou činností.

5.1.3 Identifikace dotčených subjektů

Přímo dotčené subjekty: vlastníci či nájemci nemovitostí dotčených ochranou území, vlastníci či nájemci honiteb, osoby provádějící výkon práva rybářství na území národních parků,

Nepřímo dotčené subjekty: obce a kraje, jejichž území se návrh dotýká.

5.1.4 Popis cílového stavu

Zrušení povinností vyplývajících z výše zmíněných zákonů, které jsou v rozporu s dlouhodobými cíli národních parků. Navržené ustanovení zároveň jednoznačně upravuje povinnosti vlastníků lesa v NP, zdůrazňuje nezbytnost obhospodařovat lesní ekosystémy tak, aby byly zachovány nebo podporovány jejich přirozené ekologické funkce a biologická rozmanitost. Toto je zcela v souladu s ustanovením, že lesy na území NP nelze zařazovat do lesů hospodářských a jedná se převážně o lesy zvláštního určení. Souhlas s aplikací vybraných ustanovení zákona o lesích byl zrušen a byl nahrazen vyloučením výše uvedených povinností v zóně přírodní a přírodě blízké, kde je aplikace těchto povinností v rozporu s požadavkem zachovat nebo zlepšit stav předmětů ochrany NP a mohl by být v rozporu s cíli ochrany NP. Držitelům a uživatelům honiteb je stanovena povinnost postupovat při výkonů práva myslivosti a rybářství udržovat a zlepšovat stav ekosystémů. Tímto ustanovením jsou lépe definovány povinnosti ve vztahu k využívání území národních parků. Bylo potřebné jednoznačně stanovit, že pro využívání území národních parků k výkonu práva myslivosti a rybářství jsou kladeny jiné požadavky, než na převážné většině území ČR. Zároveň je určeno, že v zónách přírodních a přírodě blízkých nelze realizovat činnosti vyplývající z jiných právních předpisů, které jsou v rozporu s požadavky na zachování stavu předmětů ochrany v příznivém stavu a zároveň by mohly být v rozporu s dlouhodobými cíli ochrany těchto zón. V § 22b, odst. 3 byl stanoven postup výpočtu některých závazných ustanovení lesních hospodářských plánů v zóně přírodní a přírodě blízké.

Tato úprava ve svém důsledku neznamená zpřísnění režimu pro subjekty vykonávající činnosti podle lesního zákona, zákona o rybářství a zákona o myslivosti; jednoznačné určení vztahu těchto předpisů k režimu v NP podle zákona č. 114/1992 Sb. naopak odstraní případné pochybnosti a zamezí zbytečným podáním (viz současné žádosti o souhlas s aplikací ustanovení zákona lesního zákona o zásazích proti škůdcům podle § 22 odst. 1).

5.1.5 Zhodnocení rizika

V případě neschválení záměru bude i nadále existovat povinnost provádět opatření, která jsou v rozporu s dlouhodobými cíli národních parků.

5.2 Návrh variant řešení

5.2.1 Varianta 0

Ponechání současného stavu, to představuje povinnost provádět i v zónách přírodních a přírodě blízkých opatření, která jsou v rozpory s jejich dlouhodobými cíli a s posláním NP (provádět v dané lhůtě zalesnění ploch a zajištění vzniklých porostů a přednostně provádět nahodilé těžby, preventivní opatření podle lesního zákona). V zónách přírodních a přírodě blízkých bude i nadále nutné provádět přikrmování zvěře a zarybňování podle příslušných předpisů, které je v rozporu s cíli ochrany NP.

5.2.2 Varianta 1

a) Zrušení povinnosti zarybňování podle zákona o rybářství.

b) Zrušení povinnosti přikrmovat zvěř podle zákona o myslivosti.

c) Zrušení povinnost zalesňovat holiny, zajišťovat lesní porosty, přednostně provádět

nahodilé těžby a provádět preventivní opatření podle zákona o lesích.

d) Stanovení povinnosti hospodařit v lesích tak, aby byly zachovány nebo

podporovány jejich přirozené ekologické funkce a biologická rozmanitost, stanovena povinnost postupovat při výkonů práva myslivosti a rybářství tak, aby se udržoval nebo zlepšoval stav ekosystémů národního parku, byly zachovány nebo podporovány jejich přirozené ekologické funkce.

5.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů

5.3.1 Identifikace nákladů a přínosů

a) Varianta 0

Aktuální stav vyplývající z platné legislativy představuje zvýšené náklady na administrativní zátěž Správ NP a MŽP v souvislosti s udělováním výjimek. Povinnosti vyplývající se zákonů o rybářství, myslivosti a lesích jsou v rozporu s dlouhodobými cíli ochrany NP i se základními ochrannými podmínkami.

b) Varianta 1

Zrušením některých zákonných povinností souvisejících s rybářstvím, myslivostí a lesním hospodařením v regionu dochází k odstranění současného stavu, kdy provádění zákonných povinností vyplývajících pro majitele lesa, uživatele rybářského revíru, či honitby z příslušných zákonů jsou v rozporu s jiným právním předpisem (ZOPK a ZOP v NP). Zároveň dojde ke snížení administrativní zátěže Správ NP a MŽP v souvislosti s neudělováním výjimek pro tyto aktivity a podnikatelských subjektů v souvislosti s odstraněním nutnosti žádat o výjimku.

Zrušení rozporu s jinými předpisy nebude mít žádné dopady na vlastníky, nájemce nemovitostí ani obce.

Tabulka pro výpočet administrativní zátěže v novele právního předpisu:

Název: Návrh novely zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Gestor: MŽP

Původ informační Cílovár C T č M X povinnosti IP

Informačnískupina /

(Počet(jednorázová

povinnost/činnostpracovní(Hodinové(Počet(Četnost/(TMC)

dotčených/opakovaná)(r*č) zařazenínáklady)hodin)Frekvence) Kč/rok A B Csubjektů)

Vztah k navazujícím právním předpisům (§ 21, § 22, § 22a)

Informační povinnost původní: SR a ostatní VR - Zvýšená administrativní zátěž správ NP azaměstnanci MŽP v souvislosti s udělovánímspráv NP a výjimek XMŽP 4 330 10 2 opakovaná 8 26 400

fyzické a

Podnikatelé - Zvýšenáprávnické administrativní zátěž v souvislosti sosobyjednorázová/ žádostí o výjimku Xpodnikající 4 250 0,95 1opakovaná 4 950

Informační povinnost novelizovaná: SR a ostatní VR - Nižší administrativní zátěž správ NP azaměstnanci MŽP v souvislosti s neudělovánímspráv NP a výjimek XMŽP 2 330 10 1 opakovaná 2 6 600

fyzické a

Podnikatelé - Nižší admnistrativníprávnické žádost, zmizí nutnost žádostí oosobyjednorázová/ výjimku Xpodnikající 2 250 0,95 1opakovaná 2 475 Snížení/Zvýšení administrativní zátěže o: SR a ostatní VR - Snížení administrativní zátěže správ NP azaměstnanci MŽP v souvislosti s neudělovánímspráv NP a výjimek XMŽP 19 800

fyzické a

Podnikatelé - Sníženíprávnické administrativní zátěže, zmizíosoby nutnost žádostí o výjimku Xpodnikající 475

Vysvětlivky k tabulce:

Informační povinnost - uvádí se popis všech informačních povinností a jejich činností vyplývající z daného právního předpisu

Původ informační povinnosti - A znamená, že obsah i forma informační povinnosti byly přeneseny z předpisu ES/EU ,

B znamená, že obsah informa č ní povinnosti byl p ř enesen z p ř edpisu ES/EU; stanovení formy informační povinnosti je v pravomoci příslušných orgánů ČR C znamená, že stanovení obsahu i formy informa č ní povinnosti je pln ě v pravomoci příslušných orgánů ČR.

Cílová skupina/pracovní zařazení - uvede se stručný popis skupiny podnikatelů, na kterou se daná informační povinnost vztahuje nebo pracovní zařazení zaměstnance,

který činnost v rámci podniku vykonává

r (Počet dotčených subjektů) - uvede se počet (odhad) dotčených podnikatelů nebo počet osob, které činnost v daném pracovním zařazení v podniku vykonávají C (Hodinové náklady) - uvedou se hodinové náklady na výkon dané činnosti (v Kč) T (Počet hodin) - uvede se počet hodin, které jsou potřeba na provedení dané činnosti č (Četnost/Frekvence) - uvede se kolikrát za rok je daná činnost vykonávána (je-li jednou "za život" - uvede se jednorázově) IP - uvede se slovně, zda s jedná o jednorázovou nebo opakovanou informační povinnost M (rč) = počet dotčených subjektů x četnost/frekvence; M udává, kolikrát je daná činnost vykonávána podnikateli za rok X (TM*C) = celkové náklady vykonávané činnosti Náklady informační povinnosti = suma X (TMC) za činnosti, do kterých je informační povinnost rozdělena Celková administrativní zátěž = součet nákladů všech informačních povinností plynoucích z právního předpisu 5.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant

Tabulka 5: Porovnání nákladů a přínosů Varianta Stručný obsah Přínosy Hodnocení Náklady Hodnocení

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Administrativní zátěž Správ NP a MŽP v 26 400 Kč/rok souvislosti s udělováním výjimek

Podnikatelské subjekty

Administrativní zátěž v souvislosti s žádostí o950 Kč/rok výjimku Povinnosti vyplývající se zákonů o rybářství, myslivosti a lesích, které jsou v rozporu s *** dlouhodobými cíli ochrany NP i se

Varianta 0 současný stavzákladními obecnými

podmínkami

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

Sociální dopady

Životní prostředí

Povinnosti vyplývající se zákonů o rybářství, myslivosti a lesích, které **** jsou v rozporu s dlouhodobými cíli ochrany NP

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Snížení administrativní zátěže Správ NP a MŽP v 19 800 Kč/rok souvislosti s neudělováním výjimek

Podnikatelské subjekty

Snížení administrativní zátěže v souvislosti s 475 Kč/rok odstraněním nutnosti žádat o výjimku Zrušení některých zákonných povinností Vztah k navazujícímsouvisejících s rybářstvím,***

Varianta 1

právním předpisůmmyslivostí a lesním hospodařením v regionu

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

Sociální dopady

Životní prostředí

Neaplikování povinností vyplývajících z jiných právních předpisů, které**** jsou v rozporu s cíli ochrany NP

- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké

5.4 Návrh řešení

5.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1

2. Varianta 0 Na základě uvedených faktů doporučujeme přijmout Variantu 1, která není v rozporu s pravidly hospodaření se státním majetkem (§ 14 zákona č. 219/2000 Sb.).

6 Poplatky v NP (§ 24)

6.1 Důvod předložení a cíle

6.1.1 Definice problému

K regulaci pohybu a přístupu návštěvníků na území národních parků zákon ZOPK zavedl možnost vybírat poplatky za vjezd a vstup na území národních parků. Správy národních parků tak již od roku 1992 disponovaly ekonomickým nástrojem k usměrňování návštěvnosti jednotlivých lokalit a snižovaly tak jejich zátěž způsobenou zejména nežádoucí nadměrnou dopravou. Na území národního parku mohly být v souladu s § 24 odst. 1 ZOPK vybírány tři typy poplatků: poplatek za vjezd a setrvání motorovými vozidly na vybraná místa národního parku mimo zastavěné území obcí, poplatek za jízdu na území národního parku, poplatek za vstup do vybraných míst národního parku mimo zastavěná území obcí. Výše poplatku a způsob vybírání poplatku za vjezd a setrvání a za jízdu na území národního parku byly stanoveny prostřednictvím nařízení správy národního parku. Výnos z poplatků byl příjmem příslušné správy národního parku, a byť nebyl účelově vázán, byl využíván především pro účely ochrany přírody a pro zlepšení poskytovaných služeb návštěvníkům. V praxi možnost vybírat tyto poplatky v minulosti využila pouze Správa Krkonošského národního parku. Poplatek byl v Krkonošském národním parku („KRNAP“) placen pouze za umožnění vjezdu do míst, kam je jinak ze zákona zakázán (jednalo se tedy o jakési protiplnění za prolomení zákazu). Dne 1. 12. 2009 nabyl účinnosti zákon č. 349/2009 Sb., kterým se mění ZOPK a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, který přinesl mimo jiné změnu ustanovení § 24 ZOPK. Výši poplatku za vjezd vozidel na území národního parku by měla napříště namísto nařízení správ jednotlivých národních parků stanovit vyhláška Ministerstva životního prostředí. Podle novelizovaného zmocnění Ministerstvo životního prostředí bylo nově oprávněno ve vyhlášce stanovit vedle výše poplatků i okruh osob osvobozených od poplatku, vzor potvrzení o zaplacení poplatku, vzor potvrzení o osvobození od poplatku a určení vybraných míst na území národního parku, na která se vztahuje povinnost platit poplatek za vstup (§ 79 odst. 4 písm. g) ZOPK). Iniciátorem této legislativní změny byla Legislativní rada vlády (viz stanovisko LRV č.j. 1100/08 ze dne 4. září 2008), která upozornila na to, že správy NP nemohou jako příspěvkové organizace vydávat právní předpisy, neboť tato pravomoc náleží podle LRV pouze správním úřadům.

MŽP začalo připravovat příslušnou vyhlášku. Ukázalo se však, že úprava v § 24 odst. 3 ZOPK není dostatečná a prováděcí právní předpis nelze podle tohoto zmocnění vydat pro rozpor s čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod (LZPS). Podle tohoto článku lze daně a poplatky ukládat jen na základě zákona, přičemž je třeba toto ustanovení LZPS vykládat ve světle judikatury Ústavního soudu, který ve svém nálezu sp. zn. 14/2000 ze dne 10. 1. 2001 vyjádřil názor, že přímo v zákoně musí být zakotveny základní náležitosti poplatku: subjekt, objekt, základ, sazba, úlevy a osvobození, splatnost a sankce za nesplnění poplatkové povinnosti. MŽP připravilo příslušnou změnu ZOPK, k jejímu projednání a schválení však již nedošlo. S přihlédnutím k novým možnostem regulace a usměrňování vjezdu a vstupu na území národních parků (vyhrazování míst a udělování výjimek ze základních ochranných podmínek opatřením obecné povahy) se tento způsob regulování ukázal jako nadbytečný. Vzhledem k náročné administraci režimu poplatků by navíc jejich vybírání nepředstavovalo pozitivní ekonomický efekt pro správy národních parků.

6.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Ustanovení je v současné době nepoužitelné. Podle §24 odst. 3 výši poplatků, okruh osob osvobozených od poplatku, vzor potvrzení o zaplacení poplatku nebo potvrzení o osvobození od poplatku a určení vybraných míst na území národního parku, na která se povinnost platit poplatek za vstup vztahuje, stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem. Ustanovení je však neaplikovatelné.(viz výše)

6.1.3 Identifikace dotčených subjektů

Přímo dotčené subjekty: návštěvníci národních parků, osoby trvale žijící a vlastnící nemovitosti na území NP, osoby dojíždějící do zaměstnání na území NP.

Nepřímo dotčené subjekty: příslušné obce, Správy národních parků.

6.1.4 Popis cílového stavu

Zrušení ustanovení.

6.1.5 Zhodnocení rizika

Žádné, v současné době se příslušné ustanovení neaplikuje a poplatky se v žádném NP nevybírají.

6.2 Návrh variant řešení

6.2.1 Varianta 0

- Zachování stávajícího stavu.

6.2.2 Varianta 1

- Zrušení ustanovení.

6.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů

6.3.1 Identifikace nákladů a přínosů

Varianta 0

Nepoužívaný nástroj bude i nadále součástí zákona

Varianta 1

Regulace pohybu osob může probíhat efektivněji za použití jiných nástrojů (vyhrazování míst s povolením vjezdu a udělováním výjimek opatřením obecné povahy). Zlepšení přinesou již zmíněné úpravy základních ochranných podmínek.

6.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant

Tabulka 6: Porovnání nákladů a přínosů Varianta Stručný obsah Přínosy Hodnocení Náklady Hodnocení

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Náklady na administrace vybírání poplatků zcela pokrývá0 tento příjem, poplatek se nevybírá

Podnikatelské subjekty

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

Varianta 0 současný stav

Sociální dopady

Životní prostředí

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Podnikatelské subjekty

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

Varianta 1 Poplatky v NPSociální dopady

Životní prostředí

Regulace pohybu osob může probíhat efektivněji za použití jiných nástrojů (vyhrazování míst s ** povolením vjezdu a udělováním výjimek opatřením obecné povahy)

- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké

6.4 Návrh řešení

6.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1

2. Varianta 0 Na základě uvedených faktů doporučujeme přijmout Variantu 1.

7 Ochranné pásmo NP (§ 37)

7.1 Důvod předložení a cíle

7.1.1 Definice problému

Tato problematika se týká NP Podyjí a Krkonošského národního parku, které mají ochranné pásmo vyhlášeno. V souvislosti s novým vyhlášením jednotlivých národních parků je nutné vyřešit problematiku ochranných podmínek ochranného pásmo. Vzhledem k tomu, že stávající ochranné podmínky definované počátkem 90. let se z části překrývají s jinými právními předpisy (oblast ochrany ovzduší, ZPF atd.) a z části svou definicí nevyhovují současným požadavkům na legislativu, byla provedena jejich významná redukce.

7.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Ochranné podmínky ochranných pásem KRNAP a NP Podyjí jsou stanoveny příslušným vyhlašovacím předpisem (nařízení vlády). Vzhledem ke stupni zastaralosti tyto podmínky již neodpovídají potřebám předmětů a cílů ochrany NP a jsou v řadě případů obtížně aplikovatelné. V řadě případů představují zbytečnou administrativní zátěž pro přímo dotčené subjekty. Zákon v odst. 2 dále stanovuje nezbytnost souhlasu orgánu ochrany přírody ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků a změnám druhu pozemku v ochranném pásmu, nedefinuje však, jakým právním aktem má být tento souhlas vydán.

7.1.3 Identifikace dotčených subjektů

Přímo dotčené subjekty: vlastníci či nájemci nemovitostí dotčených ochranným pásmem, subjekty podnikající v ochranném pásmu NP, občané žijící v ochranných pásmech, Správy národních parků.

Nepřímo dotčené subjekty: obce a kraje, jejichž území se návrh dotýká.

7.1.4 Popis cílového stavu

Většina existujících ochranných podmínek je navržena ke zrušení. Ze zmíněných ochranných podmínek byly zachovány pouze čtyři, které jsou stanoveny § 37, odst. 3. Návrh novely zpřesňuje způsob vydání výše zmíněného souhlasu orgánu OP. Dále je stanovena možnost vyhlásit ZCHÚ bez ochranného pásma. Významným efektem je snížení administrativní zátěže nezbytné k řešení problematiky ochranných podmínek NP.

7.1.5 Zhodnocení rizika

Neschválením návrhu nedojde k redukci obtížně aplikovatelných a nevyhovujících ochranných podmínek ochranného pásma.

7.2 Návrh variant řešení

7.2.1 Varianta 0

Ponechání současného stavu, to znamená ponechání ochranných podmínek, které jsou neaplikovatelné z důvodu neodpovídající formulace či chybějících definic pojmů či zasahují do problematiky řešené podle jiných právních předpisů než je ZOPK.

7.2.2 Varianta 1

Ochranné podmínky v ochranném pásmu NP jsou redukovány a jsou jasně stanoveny

zákonem.

Zákona jasně definuje způsob udělování souhlasů k činnostem v ochranném pásmu

vázaným na souhlas ochrany přírody.

Je jasně definována možnost vyhlásit ZCHÚ bez ochranného pásma

7.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů

7.3.1 Identifikace nákladů a přínosů

a) Varianta 0

Aktuální stav vyplývající z platné legislativy představuje zvýšenou administrativní zátěž pro orgány ochrany přírody v souvislosti s procesem udělování souhlasů k činnostem v ochranném pásmu.

b) Varianta 1

Dojde ke snížení administrativní zátěže při řešení problematiky ochranného pásma NP. Administrativní zátěž se v souvislosti s redukcí ochranných podmínek v ochranném pásmu NP (KRNAP a NP Podyjí) celkem sníží o 369 675 Kč/rok, z toho zaměstnancům správ NP o 346 500 Kč/rok, podnikatelům o 2 375 Kč/rok, zaměstnancům obecních úřadů o 7 500 Kč/rok a místním obyvatelům, návštěvníkům, organizátorům hromadných akcí o 13 300 Kč/rok.

Tabulka pro výpočet administrativní zátěže v novele právního předpisu:

Název: Návrh novely zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Gestor: MŽP

Původ informační Cílovár C T č M X povinnosti IP

Informačnískupina /

(Počet(jednorázová/

povinnost/činnostpracovní(Hodinové(Četnost/(TMC)

dotčených(Počet hodin) opakovaná)(r*č) zařazenínáklady) Frekvence) Kč/rok A B Csubjektů)

Ochranné pásmo NP (§ 37)

Informační povinnost původní: SR a ostatní VR - Zvýšená administrativní zátěž v souvislosti s množstvím ochranných podmínek vzaměstnanci ochranném pásmu NP Xspráv NP 7 330 10 35 opakovaná 245 808 500 Podnikatelé - Zvýšená administrativnífyzické a zátěž v souvislosti s množstvímprávnické ochranných podmínek v ochrannémosobyjednorázová/ pásmu NP Xpodnikající 20 250 0,95 1opakovaná 20 4 750 Územní samosprávní celky - Zvýšená administrativní zátěž v souvislosti szaměstnanci množstvím ochranných podmínek vobecních ochranném pásmu NP Xúřadůmístní 20 300 0,25 11 opakovaná 220 16 500

obyvatelé,

Místní obyvatelé - Zvýšenánávštěvníci, administrativní zátěž v souvislosti sorganizátoři množstvím ochranných podmínek vhromadnýchjednorázová/ ochranném pásmu NP Xakcí 150 200 0,95 1opakovaná 150 28 500 Informační povinnost novelizovaná:

SR a VR - Nižší administrativní zátěž v souvislosti s redukcí ochrannýchzaměstnanci podmínek v ochranném pásmu NP Xspráv NPfyzické a 7 330 10 20 opakovaná 140 462 000 Podnikatelé - Nižší administrativníprávnické zátěž v souvislosti s redukcí ochrannýchosobyjednorázová/ podmínek v ochranném pásmu NP Xpodnikající 10 250 0,95 1opakovaná 10 2 375 Územní samosprávní celky - Nižší administrativní zátěž v souvislosti szaměstnanci redukcí ochranných podmínek vobecních ochranném pásmu NP Xúřadů 20 300 0,25 6 opakovaná 120 9 000

místní obyvatelé, návštěvníci,

Místní obyvatelé - Nižší administrativníorganizátoři zátěž v souvislosti s redukcí ochrannýchhromadnýchjednorázová/ podmínek v ochranném pásmu NP Xakcí 80 200 0,95 1opakovaná 80 15 200 Snížení/Zvýšení administrativní zátěže o: SR a VR - Snížení administrativní zátěže v souvislosti s redukcí ochrannýchzaměstnanci podmínek v ochranném pásmu NP Xspráv NP 346 500 Podnikatelé - Snížení administrativnífyzické a zátěže v souvislosti s redukcíprávnické ochranných podmínek v ochrannémosoby pásmu NP Xpodnikající 2 375 Územní samosprávní celky -Snížení administrativní zátěže v souvislosti szaměstnanci redukcí ochranných podmínek vobecních ochranném pásmu NP Xúřadů 7 500

místní obyvatelé,

Místní obyvatelé - Sníženínávštěvníci, administrativní zátěže v souvislosti sorganizátoři redukcí ochranných podmínek vhromadných ochranném pásmu NP Xakcí 13 300

Vysvětlivky k tabulce:

Informační povinnost - uvádí se popis všech informačních povinností a jejich činností vyplývající z daného právního předpisu

Původ informační povinnosti - A znamená, že obsah i forma informační povinnosti byly přeneseny z předpisu ES/EU ,

B znamená, že obsah informa č ní povinnosti byl p ř enesen z p ř edpisu ES/EU; stanovení formy informační povinnosti je v pravomoci příslušných orgánů ČR C znamená, že stanovení obsahu i formy informa č ní povinnosti je pln ě v pravomoci příslušných orgánů ČR.

Cílová skupina/pracovní zařazení - uvede se stručný popis skupiny podnikatelů, na kterou se daná informační povinnost vztahuje nebo pracovní zařazení zaměstnance,

který činnost v rámci podniku vykonává

r (Počet dotčených subjektů) - uvede se počet (odhad) dotčených podnikatelů nebo počet osob, které činnost v daném pracovním zařazení v podniku vykonávají C (Hodinové náklady) - uvedou se hodinové náklady na výkon dané činnosti (v Kč) T (Počet hodin) - uvede se počet hodin, které jsou potřeba na provedení dané činnosti č (Četnost/Frekvence) - uvede se kolikrát za rok je daná činnost vykonávána (je-li jednou "za život" - uvede se jednorázově) IP - uvede se slovně, zda s jedná o jednorázovou nebo opakovanou informační povinnost M (rč) = počet dotčených subjektů x četnost/frekvence; M udává, kolikrát je daná činnost vykonávána podnikateli za rok X (TM*C) = celkové náklady vykonávané činnosti Náklady informační povinnosti = suma X (TMC) za činnosti, do kterých je informační povinnost rozdělena Celková administrativní zátěž = součet nákladů všech informačních povinností plynoucích z právního předpisu 7.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant

Tabulka 7: Porovnání nákladů a přínosů Varianta Stručný obsah Přínosy Hodnocení Náklady Hodnocení

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Administrativní zátěž v souvislosti s množstvím 808 500 Kč/rok ochranných podmínek v ochranném pásmu NP

Podnikatelské subjekty

Administrativní zátěž v souvislosti s množstvím 4 750 Kč/rok ochranných podmínek v ochranném pásmu NP

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

Varianta 0 současný stavAdministrativní zátěž v

souvislosti s množstvím 16 500 Kč/rok ochranných podmínek v ochranném pásmu NP

Sociální dopady

Místní obyvatelé - administrativní zátěž v souvislosti s množstvím28 500 Kč/rok ochranných podmínek v ochranném pásmu NP

Životní prostředí

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Snížení administrativní zátěže v souvislosti s redukcí ochranných346 500 Kč/rok podmínek v ochranném pásmu NP

Podnikatelské subjekty

Snížení administrativní zátěže v souvislosti s redukcí ochranných2 375 Kč/rok podmínek v ochranném pásmu NP

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

Varianta 1 Ochranné pásmo NPSnížení administrativní

zátěže v souvislosti s redukcí ochranných7 500 Kč/rok podmínek v ochranném pásmu NP

Sociální dopady

Místní obyvatelé - snížení administrativní zátěže v souvislosti s redukcí13 300 Kč/rok ochranných podmínek v ochranném pásmu NP

Životní prostředí

- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké

7.4 Návrh řešení

7.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení

a) Varianta 1

b) Varianta 0 Na základě uvedených faktů doporučujeme přijmout Variantu 1, která není v rozporu s pravidly hospodaření se státním majetkem (§ 14 zákona č. 219/2000 Sb.).

8 Plány péče o ZCHÚ, zásady péče o NP (§ 38, § 38a)

8.1 Důvod předložení a cíle

8.1.1 Definice problému

Vzhledem k novému definování cílů a poslání národních parků se ukázalo jako vhodné vytvořit nový dokument, který se bude lišit od stávajících plánů péče zaměřených primárně na zachování předmětů ochrany ZCHÚ. Ministerstvem bude stanoven obsah těchto dokumentů, který nebude problematiku řešit v takových detailech jako stávající plány péče. Dokument bude určovat zásadní priority a zásady péče o jednotlivé skupiny ekosystémů, biotopy druhů, druhy a zásady využívání těchto ekosystémů tak, aby byly plněny cíle ochrany NP a bude v potřebné míře doplňovat základní režim péče pro jednotlivé zóny stanovený tímto zákonem a prováděcím předpisem MŽP. Nově se navrhuje v tomto dokumentu stanovit rovněž cíle realizované správou NP vyplývající z poslání NP s vazbou na místní obyvatele, obce, turistické a další využívání území NP. I s přihlédnutím k této skutečnosti je na místě zásady dohodnout s obcemi po ukončení jejich projednání s veřejností a vlastníky pozemků. Tím odpadne možnost opakování situace v NP Šumava, kdy byl se zástupci obcí v radě NP dohodnut plán péče a ten byl následně v průběhu zákonného připomínkování upraven a schválen v odlišné podobě.

8.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

V současné době jsou pro všechna ZCHÚ schváleny plány péče, které podle § 38, odst. 1 ZOPK „na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněného území navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany ve zvláště chráněném území“. Vzhledem k rozšíření poslání národního parku i na umožnění využití území národních parků k trvale udržitelnému rozvoji, ke vzdělávání, výchově, výzkumu a k přírodě šetrnému turistickému využití, jeví se jako potřebné změnit obsah dokumentu řešící způsoby péče o národní park i o tyto oblasti.

8.1.3 Identifikace dotčených subjektů

Přímo dotčené subjekty:

obce regionů národních parků, vlastníci či nájemci nemovitostí dotčených ochranou území, orgány ochrany přírody (Správy NP, MŽP).

Nepřímo dotčené subjekty:

návštěvníci národních parků, ostatní orgány veřejné správy.

8.1.4 Popis cílového stavu

Zavedení nového dokumentu – zásad péče o NP, který bude s přihlédnutím k nově vymezenému poslání NP řešit i tuto problematiku, tedy cíle realizované správou bez přímé vazby na předměty ochrany NP. Zásady péče budou stejně jako plány péče nezávazné pro fyzické a právnické osoby.

8.1.5 Zhodnocení rizika

V případě neschválení novely nebude možné plánem péče navrhovat řešení problematiky nesměřující k zajištění předmětů ochrany a k zachování či zlepšení jejich stavu.

8.2 Návrh variant řešení

8.2.1 Varianta 0

Ponechání současného stavu, kdy budou pro území NP i nadále schvalovány plány péče, které nereflektují nově rozšířené poslání NP na možnosti jeho využívání.

8.2.2 Varianta 1

a) Plány péče v současném pojetí zůstanou zachovány pro maloplošná zvláště

chráněná území (NPR, NPP, PR, PP) a pro chráněné krajinné oblasti.

b) Pro NP nově nebudou zpracovávány plány péče, ale zásady péče (viz nový § 38a).

c) Zásady péče budou odborným rámcovým dokumentem, jehož obsahem bude

stanovení zásad a cílů managementu (konkrétní obsah stanoví vyhláška MŽP).

d) Zásady nebudou podobně jako plány péče závazné pro fyzické a právnické osoby,

půjde o odborný a koncepční dokument správy NP.

e) Zásady péče bude schvalovat MŽP, a to procesem obdobným současnému

schvalování plánů péče (tj. po předchozím projednání s dotčenými subjekty, včetně obcí a krajů).

8.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů

8.3.1 Identifikace nákladů a přínosů

a) Varianta 0

V současné době jsou pro národní parky zpracovávány plány péče. Tento dokument obsahuje pouze opatření ke zlepšení přírodního prostředí národních parků a nereflektuje nově navržená poslání NP.

b) Varianta 1

Na rozdíl od současných plánů péče, budou dle novely zákona zpracovávány nově zásady péče o národní parky. V návaznosti na nové poslání NP tento dokument lépe zajistí potřeby ochrany přírody v NP. Na rozdíl od současného dokumentu budou řešeny i rozvojové aktivity bez přímé vazby na předmět ochrany národního parku. Na aktivity, které budou v souladu s nově uvedeným posláním NP a budou obsaženy v tomto dokumentu, dojde k lepšímu čerpání programových prostředků.

Změna nástroje nebude mít žádný vliv na podnikatele a vlastníky nemovitostí.

8.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant

Tabulka 8: Porovnání nákladů a přínosů Varianta Stručný obsah Přínosy Hodnocení Náklady Hodnocení

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Podnikatelské subjekty

Dokument je nezávazný **

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

V současné době dokument obsahuje

Varianta 0 současný stav

pouze opatření ke** zlepšení stavu předmětu ochrany NP

Sociální dopady

Životní prostředí

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Podnikatelské subjekty

Dokument bude i ** nadále nezávazný

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

Na rozdíl od Plány péče o ZCHÚ,současného dokumentu

Varianta 1

zásady péče o NPbude řešit i rozvojové*** aktivity bez přímé vazby na předmět ochrany NP

Sociální dopady

Životní prostředí

- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké

8.4 Návrh řešení

8.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1

2. Varianta 0 Na základě uvedených faktů doporučujeme přijmout Variantu 1.

9 Problematika NP České Švýcarsko (Příloha 5, zrušovací a přechodná ustanovení)

9.1 Důvod předložení a cíle

9.1.1 Definice problému

Navrhuje se, aby státní správu ochrany přírody na území CHKO Labské pískovce vykonávala Správa NP České Švýcarsko. Hranice mezi CHKO Labské pískovce a NP České Švýcarsko je pouze administrativní, přírodovědně se jedná o jedno území. MŽP se tedy domnívá, že jedna organizace bude lépe a efektivněji zajišťovat péči o toto území. Pro místní obyvatele či obce by mělo dojít ke zjednodušení při jednání se správními úřady. Státní správu bude vykonávat jedna organizace a nebude např. nutné záměry při společné hranici projednávat se správou CHKO i se správou NP, ale pouze s jedním partnerem. V případě zachování pracoviště v Děčíně, se kterým MŽP počítá, se zlepší i dostupnost úřadů. Např. obyvatel Hřenska nebude muset cestovat na Správu NP České Švýcarsko do Krásné Lípy, ale do Děčína. Podobně obyvatel Mikulášovic nebude muset navštěvovat úřad v Děčíně, ale v mnohem bližší v Krásné Lípě. Současně se počítá s novým vyhlášením Správy NP České Švýcarsko jako příspěvkové organizace nejpozději do dvou let po nabytí účinnosti tohoto zákona. Z tohoto důvodu po toto období zůstává v platnosti § 2 zrušeného zákona č. 161/1999 Sb. V tomto časovém období tedy MŽP zřídí Správu NP České Švýcarsko jako příspěvkovou organizaci (v souladu s § 79, odst. 3 písm. r) ZOPK). V současné době existují 3 správy národních parků jako příspěvkové organizace (Správa NP a CHKO Šumava, Správa KRNAP a Správa NP Podyjí) a jedna ve formě organizační složky státu (NP České Švýcarsko). Záměrem MŽP je podřadit činnosti prováděné správami NP kvalitativně stejnému režimu. Na základě dosavadních zkušeností i nezávislých analýz se ukazuje jako optimální forma pro plnění úkolů souvisejících především s hospodařením s majetkem ve vlastnictví státu forma příspěvkové organizace. Jde především o možnost operativnějšího nakládání s finančními prostředky (např. v případě neočekávaných situací – povodně, kalamita v lese) a možnost vytváření rezervního fondu.

MŽP preferuje sjednocení systému fungování správ národních parků pod jednotný model. Na základě uvedených údajů a studií, které má MŽP k dispozici, se jeví jako vhodnější forma příspěvkové organizace z těchto důvodů:

PO mohou pružněji reagovat na neočekávanou situaci (do výše rezervního fondu), při

abnormálně nákladné situaci (např. povodně v roce 2013, orkán Kyrill) mohou bezodkladně provést alespoň nejzákladnější asanační činnosti

Mohou vykonávat činnost nad rámec činností vyplývajících ze zákona (v souladu se

zřizovací listinou) a získávat tak finanční prostředky např. za služby v oblasti cestovního ruchu

9.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

V současné době existuje Správa NP České Švýcarsko jako správní úřad (organizační složka státu) zřízená zákonem č. 161/1999 Sb. Tato organizace vykonává státní správu na území NP České Švýcarsko. Na území CHKO Labské pískovce vykonává státní správu správní úřad Správa CHKO Labské pískovce (součást AOPK ČR)

9.1.3 Identifikace dotčených subjektů

Přímo dotčené subjekty:

Správa NP České Švýcarsko, Správa CHKO Labské pískovce MŽP.

Nepřímo dotčené subjekty:

obce regionů národních parků, vlastníci a nájemci nemovitostí, místní obyvatelé.

9.1.4 Popis cílového stavu

Sloučení Správy NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce. Převod pracovních míst v rámci resortu MŽP z AOPK ČR na Správu NP České Švýcarsko. Po schválení novely zřízení Správy NP České Švýcarsko jako příspěvkové organizace.

9.1.5 Zhodnocení rizika

V případě neschválení novely nebude moci dojít k novému zřízení Správy NP České Švýcarsko a nedojde rovněž k plánovanému sloučení organizací – Správy NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce. Nedojde k výše popsanému efektivnějšímu nakládání s finančními prostředky ani k efektivnější péči o jednotné území NP České Švýcarsko – CHKO Labské pískovce.

9.2 Návrh variant řešení

9.2.1 Varianta 0

Ponechání současného stavu, i nadále bude výkon státní správy a péče o přírodní prostředí rozdělen mezi dvě samostatné organizace, nedojde ke snížení administrativní zátěže a přiblížení orgánů státní správy místním obcím, podnikatelským subjektům a obyvatelům.

9.2.2 Varianta 1

a) Dojde k pověření Správy NP České Švýcarsko výkonem státní správy na území

CHKO Labské pískovce a následnému sloučení organizací (převodu pracovních míst včetně mzdových prostředků v rámci resortu MŽP).

b) Dojde ke změně právní formy Správy NP České Švýcarsko z o.s.s na

příspěvkovou organizaci zřizovací listinou MŽP.

9.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů

9.3.1 Identifikace nákladů a přínosů

a) Varianta 0

Aktuální stav vyplývající z platné legislativy představuje zvýšenou administrativní zátěž. Péči a státní správu v regionu vykonávají 2 státní organizace, což je méně efektivní.

b) Varianta 1

Pověřením Správy NP České Švýcarsko výkonem státní správy na území CHKO Labské pískovce a následným sloučení obou organizací dojde k zjednodušení jednání s orgány státní správy a k snížení administrativní zátěže. Péče o přírodní prostředí na území NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce je efektivnější.

Konkrétní vyčíslení výše administrativní zátěže v tomto bodě není možné, nejsou k dispozici podrobná data (např. kolik subjektů využije možnost jednání na sídle úřadu bližšímu jeho bydlišti, jakou to bude mít časovou úsporu, zatím není před platností zákona ani známá delimitace počtu pracovních míst v resortu MŽP apod.)

9.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant

Tabulka 9: Porovnání nákladů a přínosů Varianta Stručný obsah Přínosy Hodnocení Náklady Hodnocení

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Administrativní zátěž v souvislosti s jednáními *** se 2 orgány státní správy

Podnikatelské subjekty

Musí jednat se 2 subjekty, což zvyšuje*** administrativu

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

Musí jednat se 2

Varianta 0 současný stav

subjekty, což zvyšuje*** administrativu

Sociální dopady

Místní obyvatelé - musí jednat se 2 subjekty, což*** zvyšuje administrativu

Životní prostředí

Péči a státní správu v regionu vykonávají 2 *** státní organizace, což je méně efektivní

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Snížení administrativní zátěže v souvislosti se *** zjednodušením jednání s orgány státní správy

Podnikatelské subjekty

Snížení administrativní zátěže v souvislosti se *** zjednodušením jednání s orgány státní správy

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

Snížení administrativní Problematika NP Českézátěže v souvislosti se

Varianta 1 ***

Švýcarskozjednodušením jednání s orgány státní správy

Sociální dopady

Místní obyvatelstvo - snížení administrativní zátěže v souvislosti se*** zjednodušením jednání s orgány státní správy

Životní prostředí

Efektivnější péče o přírodní prostředí na území NP České**** Švýcarsko a CHKO Labské pískovce

- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké

9.4 Návrh řešení

9.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1

2. Varianta 0 Na základě uvedených faktů doporučujeme přijmout Variantu 1.

10 Ostatní drobné úpravy zákona

10.1Důvod předložení a cíle

10.1.1 Definice problému

Drobné změny upřesňující a doplňující znění některých ustanovení souvisejících s připravenou novelou, dále změny technického rázu s novelou související (kompetenční a sankční ustanovení)

10.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

§ 22b Nakládání se zemědělským půdním fondem

Toto ustanovení nově definuje způsoby hospodaření na pozemcích, které jsou součástí ZPF a to tím způsobem, aby byly zachovány nebo podporovány jejich přirozené ekologické funkce a biologická rozmanitost.

§ 23 Právo vlastnictví k některému majetku v národních parcích

Zákon v současném znění zakazuje zcizení lesů, lesního půdního fondu, vodních toků a vodních ploch ve státním vlastnictví na území národních parků. Navržená novela Tento zákon zákaz rozšiřuje na veškeré pozemky ve vlastnictví státu mimo zastavěná a zastavitelná území obcí.

§ 37 Ochranná pásma zvláště chráněných území

Zákon v odst. 2 stanovuje nezbytnost souhlasu orgánu ochrany přírody ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků a změnám druhu pozemku v ochranném pásmu, nedefinuje však, jakým právním aktem má být tento souhlas vydán. Návrh novely tento stav zpřesňuje. Dále je stanovena možnost vyhlásit ZCHÚ bez ochranného pásma. Je přidán nový odst. 3, který definuje činnosti v ochranných pásmech národních parků, ke kterým je nutný souhlas orgánu ochrany přírody. Tyto činnosti byly (ve výrazně redukované podobě) převzaty z vyhlašujících předpisů NP Podyjí a KRNAP (ostatní NP ochranné pásmo nemají). Jde o značné zmírnění ochranných podmínek oproti současnému stavu.

§ 40 Postup při vyhlašování zvláště chráněných území a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území

V současné době neexistuje možnost u již vyhlášeného národního parku nebo jeho ochranného pásma nebo chráněné krajinné oblasti změnit vymezení, bližší ochranné podmínky nebo činnosti vázané na souhlas v ochranném pásmu. Nové znění ustanovení tuto možnost upravuje a popisuje způsob projednání této změny. Dále je upraven způsob projednávání návrhu na vyhlášení NP a CHKO (blíže v bodě 3)

§ 41 Projednání záměrů na vyhlášení s orgány státní správy

Ustanovení bylo odstraněno pro jeho duplicitu. K povinnému projednání návrhu s orgány státní správy dochází v průběhu jiných fází tohoto procesu (u národních parků v průběhu MPŘ).

§ 42 Evidence a označování zvláště chráněných území

Způsob zaznamenávání údajů o zvláště chráněných území v Ústředním seznamu ochrany přírody a v katastru nemovitostí neodpovídá současnému stavu věci a není dostatečně přesně definován. Chybí rovněž zmocnění MŽP pro vydání prováděcího předpisu k problematice ústředního seznamu.

§ 44 Závazné stanovisko k některým činnostem ve zvláště chráněných územích

Zákon v odst. 3 stanovuje nezbytnost souhlasu orgánu ochrany přírody k činnostem regulovaným bližšími ochrannými podmínkami ZCHÚ, nedefinuje však, jakým právním aktem má týt tento souhlas vydán. Návrh novely tento stav zpřesňuje. Byl doplněn § 44a, který definuje územní plánování a povolování stavební činnosti na území NP. Toto ustanovení je v souladu s jinými ustanoveními ZOPK.

§ 61 Předkupní právo státu a financování výkupu pozemků

Zákon v současné době deklaruje předkupní právo státu k pozemkům na území NP, NPR a NPP a pozemků souvisejících s jeskyněmi. Neurčuje však, jakým způsobem je toto předkupní právo ze strany státu uplatňováno. Navržená novela tento postup upravuje.

§ 63 Přístup do krajiny

V současné době spadá zodpovědnost za škody vzniklé osobám na cizím pozemku působením přírodních sil či jejich vlastním zaviněním na majitele pozemku. Tento stav považuje MŽP za nevhodný.

§ 71 Účast obcí

Správní řád (zákona č. 500/2004 Sb.) dostatečným způsobem nezdůrazňuje postavení obcí při projednávání opatření obecné povahy. Novela v § 71 odst. 4 navrhuje znění, že obce mají ve svém územním obvodu postavení dotčeného orgánu podle správního řádu při projednávání návrhu opatření obecné povahy.

§ 73 Věda a výzkum

V současné době neexistuje povinnost oznamovat výzkumnou činnost v ZCHÚ orgánu ochrany přírody. Návrh novely tuto povinnost zavádí.

§ 78 – § 79 působnost orgánů ochrany přírody

Současná kompetenční ustanovení by neodpovídaly změnám navržených touto novelou, je tedy nutné je aktualizovat.

Přílohy 1-4

Ustanovení uvedená v těchto přílohách jsou v současné době součástí vyhlašovacích předpisů jednotlivých národních parků, které tato novela zrušuje.

10.1.3 Identifikace dotčených subjektů

Přímo dotčené subjekty:

a) vlastníci či nájemci nemovitostí dotčených ochranou území,

b) obce a kraje, jejichž území se návrh dotýká,

c) Ministerstvo životního prostředí,

d) Správy národních parků.

Nepřímo dotčené subjekty: 1. orgány ochrany přírody a další orgány státní správy, kterých se týká především

změna kompetenčních ustanovení.

10.1.4 Popis cílového stavu

Úprava nevyhovujících ustanovení ZOPK souvisejících s problematikou národních parků, zohlednění znění novely v navazujících ustanoveních ZOPK.

10.1.5 Zhodnocení rizika

Především neprovázanost znění zákona nejasné kompetence orgánů ochrany přírody, chybějící právní kontinuita (zakotvení již existujících NP, přechodná ustanovení ve vztahu k již schváleným právním předpisům)

10.2Návrh variant řešení

10.2.1 Varianta 0

Ponechání současného stavu, to by představovalo neprovázanost zákona, kdy by kompetenční a sankční ustanovení neodpovídaly nově navrženému znění. Nadále by nebyl jasný způsob vydávání souhlasu orgánu ochrany přírody. Bez přechodných ustanovení by nebyla zajištěna právní kontinuita a platnost dokumentů schválených v souladu se stávajícím zněním ZOPK.

10.2.2 Varianta 1

Ostatní drobné úpravy zákona:

§ 22b Nakládání se zemědělským půdním fondem

Nově navržené ustanovení, které definuje způsoby hospodaření na pozemcích, které jsou součástí ZPF a to tím způsobem, aby byly zachovány nebo podporovány jejich přirozené ekologické funkce a biologická rozmanitost. Přesněji stanovuje postupy obhospodařování pozemků zařazených do zóny přírodní a přírodě blízké.

§ 23 Právo vlastnictví k některému majetku v národních parcích

Navržená novela rozšiřuje zákaz zcizení pozemků ve vlastnictví státu z lesních pozemků i na další typy.

§ 37 Ochranná pásma zvláště chráněných území

Bližší definice způsobu, jakým budou vydávány souhlasy orgánu ochrany přírody k činnostem v ochranném pásmu (rozhodnutím, závazným stanoviskem nebo opatřením

obecné povahy). Dále je stanovena možnost vyhlásit ZCHÚ bez ochranného pásma. Je

doplněn nový odst. 3, který definuje činnosti v ochranných pásmech národních parků, ke kterým je nutný souhlas orgánu ochrany přírody. Tyto činnosti byly (ve výrazně redukované podobě) převzaty z vyhlašujících předpisů NP Podyjí a KRNAP (ostatní NP ochranné pásmo nemají). Jde o značné zmírnění ochranných podmínek oproti současnému stavu.

§ 40 Postup při vyhlašování zvláště chráněných území a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území

Zákonem je upravena možnost u již vyhlášeného národního parku nebo jeho ochranného pásma nebo chráněné krajinné oblasti změnit vymezení, bližší ochranné podmínky nebo činnosti vázané na souhlas v ochranném pásmu.

§ 41 Projednání návrhů právních předpisů s orgány státní správy

§ 42 Evidence a označování zvláště chráněných území

Pouze drobné úpravy. Doplněno je rovněž zmocnění pro vydání prováděcího právního předpisu MŽP k problematice vedení Ústředního seznamu ochrany přírody.

§ 44 Závazné stanovisko k některým činnostem ve zvláště chráněných územích

Podobně jako u § 37 je blíže definován způsob, jakým budou vydávány souhlasy orgánu ochrany přírody k činnostem podle bližších ochranných podmínek. Doplněn § 44a definující způsob územního plánování na území NP a CHKO. Toto ustanovení je v souladu s jinými ustanoveními ZOPK.

§ 61 Předkupní právo státu a financování výkupu pozemků

Nové ustanovení stanovuje, jakým způsobem je uplatňováno předkupní právo k pozemkům v ZCHÚ ze strany státu uplatňováno.

§ 63 Přístup do krajiny

Analogicky k právní úpravě pohybu osob v lesích podle lesního zákona se do zákona o ochraně přírody a krajiny doplňuje významná právní zásada stanovící vlastní odpovědnost každého při pohybu v přírodním prostředí. Vlastníci pozemků nemohou odpovídat za škody, ke kterým dojde (na jejich pozemcích) působením přírodních sil. Problematika bezpečnosti osob při pohybu ve volné krajině je v současné době i na základě některých soudních rozsudků intenzivně diskutována a udržování bezpečnosti na cestách spadá striktně mezi povinnosti vlastníka pozemku. MŽP považuje za vhodné stanovit, že vlastníci pozemků nemohou být zodpovědní za působení přírodních sil a nemohou být postihováni za to, že strpí na svém pozemku turistické značení cest a s tím související zvýšenou návštěvnost.

§ 71 Účast obcí

Novela v § 71 odst. 4 navrhuje zvláštní postavení obcí při projednávání návrhu opatření obecné povahy.

§ 73 Věda a výzkum

Nově se navrhuje zavést oznamovací povinnost pro osoby realizující výzkum v NP. Cílem této úpravy je umožnit správě NP usměrnit provádění činností souvisejících s výzkumem NP tak, aby omezila možnost rizika negativního ovlivnění předmětů ochrany (týká se zejména četnosti a intenzitě návštěv ve vybraných částech NP a možnosti negativního vlivu na populace druhů).

§ 78 – § 79 působnost orgánů ochrany přírody

Formální úprava kompetenčních ustanovení v návaznosti na změny učiněné v hmotněprávních ustanoveních zákona

Přílohy č. 1 - 4

Do zákona jsou převzaty vymezení a předmět ochrany existujících národních parků vyhlášených v minulosti nařízením vlády (KRNAP, NP Šumava, NP Podyjí) nebo samostatným zákonem (NP České Švýcarsko)

V návaznosti na ust. § 78 odst. 2 ZOPK je určeno sídlo a správní obvod jednotlivých správ NP. Obdobou úpravu obsahuje platné znění zákona.

Přechodná ustanovení

Přechodná ustanovení zajistí právní kontinuitu všech dosud vyhlášených zvláště chráněných území, případně vymezení zonace v NP. Přechodná ustanovení také pokryjí období, po která budou přijímány nové instituty předvídané novelou (tj. klidová území a zásady péče o NP).

10.3Vyhodnocení nákladů a přínosů

10.3.1 Identifikace nákladů a přínosů

a) Varianta 0

Aktuální stav vyplývající z platné legislativy představuje nejasnou aplikovatelnost některých ustanovení.

b) Varianta 1

Ostatními drobnými úpravami zákona dojde k zpřesnění některých ustanovení zákona a k drobným změnám v návaznosti na navrhovanou novelu. Zjednoduší se aplikovatelnost zákona. Dojde ke zlepšení postavení obcí při projednávání opatření obecné povahy.

10.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant

Tabulka 10: Porovnání nákladů a přínosů Varianta Stručný obsah Přínosy Hodnocení Náklady Hodnocení

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Podnikatelské subjekty

Nejasná aplikace některých ustanovení v** současném zákoně

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

Nejasná aplikace

Varianta 0 současný stavněkterých ustanovení v**

současném zákoně

Sociální dopady

Místní obyvatelstvo - nejasná aplikace ** některých ustanovení v současném zákoně

Životní prostředí

Problematická aplikace některých ustanovení** zákona

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Podnikatelské subjekty

Zpřesnění některých ustanovení zákona a drobné změny v ** návaznosti na navrhovanou novelu zákona

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

Zlepšení postavení obcí Ostatní drobné úpravypři projednávání návrhu

Varianta 1 ***

zákonaopatření obecné povahy

Sociální dopady

Místní obyvatelé - zpřesnění některých ustanovení zákona a drobné změny v** návaznosti na navrhovanou novelu zákona

Životní prostředí

Zjednodušená ** aplikovatelnost zákona

- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké

10.4Návrh řešení

10.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1

2. Varianta 0 Na základě uvedených faktů doporučujeme přijmout Variantu 1.

11 Změna kompetencí v návaznosti na zákon o myslivosti (§ 77 odst. 3 ve vazbě na vypuštění § 77a odst. 8)

11.1 Důvod předložení a cíle

11.1.1 Definice problému

Orgány státní správy myslivosti vydávají na základě ustanovení § 66 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, rozhodnutí, jimiž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody podle § 3 odst. 1 a 2, § 4 odst. 1 a 2, § 5 odst. 1 písm. d), § 5 odst. 2, § 7, § 9 odst. 3 a 4, § 36 odst. 1, § 39, § 40, § 41 odst. 1 a § 44 odst. 2, jen po dohodě s orgány ochrany přírody, pokud zvláštní právní předpisy o ochraně přírody a krajiny nestanoví jinak.

Krajské úřady jako orgány ochrany přírody jsou tedy ve všech řízeních vedených dle výše uvedených ustanovení zákona o myslivosti žádány jako dotčené orgány státní správy o vydání závazného stanoviska. Počet vydaných závazných stanovisek pro jednotlivé kraje dosahuje několika set, přičemž se jedná v naprosté většině o rozhodování o snížení stavu zvěře podle § 39 zákona o myslivosti.

Navrhuje se proto, aby byla tato kompetence opětovně svěřena obecním úřadům obcí s rozšířenou působností

11.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Vydávání závazných stanovisek k řízením podle zákona o myslivosti podle § 77a odst. 8 zákona o ochraně přírody a krajiny je nesystémové a krajské úřady nadměrně zatěžuje. Jedná se o působnost, která byla krajským úřadům svěřena zákonem č. 349/2009 Sb. a před účinností tohoto zákona zajišťovaly tuto agendu obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

11.1.3 Identifikace dotčených subjektů

krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností, žadatelé o vydání závazného stanoviska nebo stanoviska podle zákona o myslivosti.

11.1.4 Popis cílového stavu

Kompetence bude opětovně svěřena obecním úřadům obcí s rozšířenou působností.

11.1.5 Zhodnocení rizika

Vydávání závazných stanovisek k řízením podle zákona o myslivosti podle § 77a odst. 8 zákona o ochraně přírody a krajiny zůstane nesystémové. Z věcného hlediska je k vydání stanovisek příslušný spíše lokální úřad státní správy, tedy ORP. Jedná se o řešení místních záležitostí, které by neměly spadat do kompetencí krajských úřadů.

11.2 Návrh variant řešení

11.2.1 Varianta 0

Zachování současného stavu

11.2.2 Varianta 1

Přesun kompetencí z krajských úřadů na ORP

11.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů

11.3.1 Identifikace nákladů a přínosů

a) Varianta 0

Náklady na vykonávání kompetence jsou hrazeny z prostředků krajských úřadů.

b) Varianta 1

Náklady na výkon kompetence budou hrazeny z prostředků obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Jedná se cca o náklad 7 200Kč / 1 ORP / rok.

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností tuto kompetenci již vykonávaly před novelou zákona č. 349/2009 Sb.

Převodem kompetencí dojde ke snížení administrativní zátěže územních samosprávních celků o 187 200 Kč/ rok.

Zlepší se dostupnost kompetentního úřadu pro žadatele.

Výpočet administrativní zátěže je proveden dle Standardního nákladového modelu s využitím Metodiky stanovení plánovaných nákladů na výkon státní správy, Ministerstvo vnitra, 2007.

Tabulka pro výpočet administrativní zátěže v novele právního předpisu:

Název: Návrh novely zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Gestor: MŽP

Původ informační r C T č M X Cílová skupinaIP

Informační(Počet

/ pracovní(Hodinové(Počet(Četnost/(jednorázová(TMC)

povinnost/činnostdotčených(r*č)

zařazenínáklady)hodin)Frekvence) /opakovaná)Kč/rok A B Csubjektů)

Změna kompetencí v návaznosti na zákon o myslivosti (§ 77 odst. 3 ve vazbě na vypuštění § 77a odst. 8)

Informační povinnost původní: Územní samosprávní celky - Náklady na administraci v rámci vydávání závazných stanovisek podle zákona ozaměstnanci myslivosti Xkrajských úřadů 14 330 3 120 opakovaná 1 680 1 663 200 Informační povinnost novelizovaná: Územní samosprávní celky -zaměstnanci Náklady na administraci vobecních úřadů rámci vydávání závaznýchobcí s stanovisek podle zákona orozšířenou myslivosti Xpůsobností 205 300 3 8 opakovaná 1 640 1 476 000 Snížení/Zvýšení administrativní zátěže o: Územní samosprávní celky - Snížení nákladů na administraci v rámcizaměstnanci převodu vydáváníúzemních závazných stanovisek podlesamosprávních zákona o myslivosti Xcelků 187 200

Vysvětlivky k tabulce:

Informační povinnost - uvádí se popis všech informačních povinností a jejich činností vyplývající z daného právního předpisu

Původ informační povinnosti - A znamená, že obsah i forma informační povinnosti byly přeneseny z předpisu ES/EU ,

B znamená, že obsah informa č ní povinnosti byl p ř enesen z p ř edpisu ES/EU; stanovení formy informační povinnosti je v pravomoci příslušných orgánů ČR C znamená, že stanovení obsahu i formy informa č ní povinnosti je pln ě v pravomoci příslušných orgánů ČR.

Cílová skupina/pracovní zařazení - uvede se stručný popis skupiny podnikatelů, na kterou se daná informační povinnost vztahuje nebo pracovní zařazení zaměstnance,

který činnost v rámci podniku vykonává

r (Počet dotčených subjektů) - uvede se počet (odhad) dotčených podnikatelů nebo počet osob, které činnost v daném pracovním zařazení v podniku vykonávají C (Hodinové náklady) - uvedou se hodinové náklady na výkon dané činnosti (v Kč) T (Počet hodin) - uvede se počet hodin, které jsou potřeba na provedení dané činnosti č (Četnost/Frekvence) - uvede se kolikrát za rok je daná činnost vykonávána (je-li jednou "za život" - uvede se jednorázově) IP - uvede se slovně, zda s jedná o jednorázovou nebo opakovanou informační povinnost M (rč) = počet dotčených subjektů x četnost/frekvence; M udává, kolikrát je daná činnost vykonávána podnikateli za rok X (TM*C) = celkové náklady vykonávané činnosti Náklady informační povinnosti = suma X (TMC) za činnosti, do kterých je informační povinnost rozdělena Celková administrativní zátěž = součet nákladů všech informačních povinností plynoucích z právního předpisu 11.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant

Tabulka 11: Porovnání nákladů a přínosů Varianta Stručný obsah Přínosy Hodnocení Náklady Hodnocení

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Orgán státní správy myslivosti - horší dostupnosti uřadu pro vydávání závazných**** stanovisek podle zákona o myslivosti, nutný správní akt od dvou úřadů (ORP + KÚ)

Podnikatelské subjekty

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

Varianta 0 současný stavNáklady krajských úřadů na

administraci v rámci vydávání závazných1 663 200 Kč/rok stanovisek podle zákona o myslivosti

Sociální dopady

Místní obyvatelé - horší dostupnost uřadu pro vydávání závazných**** stanovisek podle zákona o myslivosti

Životní prostředí

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Orgán státní správy myslivosti - zlepšení dostupnosti uřadu pro vydávání závazných **** stanovisek podle zákona o myslivosti, sjednocení kompetencí ve stejném úřadu (ORP)

Podnikatelské subjekty

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

Náklady ORP na administraci v rámci Změna kompetencí v vydávání závazných1 476 000 Kč/rok

Varianta 1návaznosti na zákon o

stanovisek podle zákona o myslivosti myslivosti Snížení nákladů územních samosprávních celků na administraci v rámci 187 200 Kč/rok převodu vydávání závazných stanovisek podle zákona o myslivosti

Sociální dopady

Místní obyvatelé - zlepšení dostupnosti uřadu pro vydávání závazných**** stanovisek podle zákona o myslivosti

Životní prostředí

- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké

11.4 Návrh řešení

11.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1

2. Varianta 0 Na základě uvedených faktů doporučujeme přijmout Variantu 1.

12 Souhrn navrhovaných variant

Varianta Stručný obsah Přínosy Hodnocení Náklady Hodnocení

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Zvýšení administrativní zátěže státní správy v 1 074 150 Kč/příprava souvislosti s přípravou a legislativy projednáním jednoho zákona

Podnikatelské subjekty

Umožnění realizace projektů a záměrů, které budou v souladu s novým posláním** NP, čerpání finančních Nová definice NP, prostředků stanovení existujících

1. Varianta 1Územní samosprávné celky (obce, kraje)

NP a stanovení Zvýšení administrativní předmětu ochrany NPVětší možnost čerpání zátěže samospráv v programových prostředků na46 200 Kč/příprava ***souvislosti s přípravou a projekty v souladu s poslánímlegislativy projednáním jednoho NP zákona

Sociální dopady

Místní obyvatelé - rozšíření * možnosti využívání území NP

Životní prostředí

Jednoznačné definování předmětů ochrany*** jednotlivých národních parků

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Snížení administrativní zátěže správ NP, menší množství udělovaných výjimek v594 000 Kč/rok souvislosti s možností vyhrazování a využití opatření obecné povahy

Podnikatelské subjekty

Zrušení platnosti některých ochranných podmínek** v intravilánech obcí Snížení administrativní zátěže, zjednodušení možnosti udělování výjimek, v řadě7 125 Kč/rok případů nebude výjimka nutná.

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

2. Varianta 1Ochranné podmínky NPSnížení administrativní zátěže

obecních úřadů, menší 11 250 Kč/rok množství udělovaných výjimek

Sociální dopady

Místní obyvatelé - zrušení platnosti některých ** ochranných podmínek v intravilánech obcí Místní obyvatelé - Snížení administrativní zátěže, zjednodušení možnosti 22 800 Kč/rok udělování výjimej, v řadě případů nebude výjimka nutná.

Životní prostředí

Regulace činností, které jsou v rozporu s dlouhodobými cíli*** NP

Varianta Stručný obsah Přínosy Hodnocení Náklady Hodnocení

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Podnikatelské subjekty

Zrušení vazby ochranných podmínek na zóny ochrany Zonace národních přírody, zrušení ochranných**

Varianta 1parků, klidová území, 3. podmínek platných pro I.

zonace CHKO zónu

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

Sociální dopady

Místní obyvatelé - omezení** regulace vstupu

Životní prostředí

Nová definice zonace lépe odpovídá potřebám*** předmětů ochrany NP Omezení vstupu bude odpovídat aktuálním**** požadavkům ochrany přírody

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Mírně zvýšené náklady na administraci několika OOP6 600 Kč/1x za 4 - 10 let místo jednoho stávajícího (návštěvní řád)

Podnikatelské subjekty

Lepší informovanost všech subjektů o omezeních v národních parcích, odpadá *** riziko zablokování celého NŘ, pokud nedojde k dohodě nad jednou kapitolou Návštěvní řády NP, rada

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

4. Varianta 1

NP Lepší informovanost všech subjektů o omezeních*** v národních parcích

Sociální dopady

Místní obyvatelé - lepší informovanost všech subjektů *** o omezeních v národních parcích

Životní prostředí

Lepší zohlednění potřeb ochrany přírody při ** projednávání jednotlivých OOP

Varianta Stručný obsah Přínosy Hodnocení Náklady Hodnocení

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Snížení administrativní zátěže Správ NP a MŽP v souvislosti s19 800/rok neudělováním výjimek

Podnikatelské subjekty

Snížení administrativní zátěže v souvislosti s odstraněním475 Kč/rok nutnosti žádat o výjimku Zrušení některých zákonných povinností souvisejících s rybářstvím, myslivostí a*** lesním hospodařením v Vztah k navazujícím

5.Varianta 1 regionu

právním předpisům

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

Sociální dopady

Životní prostředí

Neaplikování povinností vyplývajících z jiných právních **** předpisů, které jsou v rozporu s cíli ochrany NP

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Podnikatelské subjekty

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

Varianta 1 Poplatky v NP 6.

Sociální dopady

Životní prostředí

Regulace pohybu osob může probíhat efektivněji za použití jiných nástrojů (vyhrazování ** míst s povolením vjezdu a udělováním výjimek opatřením obecné povahy)

Varianta Stručný obsah Přínosy Hodnocení Náklady Hodnocení

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Snížení administrativní zátěže v souvislosti s redukcí 346 500 Kč/rok ochranných podmínek v ochranném pásmu NP

Podnikatelské subjekty

Snížení administrativní zátěže v souvislosti s redukcí 2 375 Kč/rok ochranných podmínek v ochranném pásmu NP

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

Snížení administrativní zátěže

Varianta 1 Ochranné pásmo NP 7. v souvislosti s redukcí

7 500 Kč/rok ochranných podmínek v ochranném pásmu NP

Sociální dopady

Místní obyvatelé - snížení administrativní zátěže v souvislosti s redukcí13 300 Kč/rok ochranných podmínek v ochranném pásmu NP

Životní prostředí

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Podnikatelské subjekty

Dokument bude i nadále ** nezávazný

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

Na rozdíl od současného Plány péče o ZCHÚ,

Varianta 1 dokumentu bude řešit i 8.zásady péče o NP***

rozvojové aktivity bez přímé vazby na předmět ochrany NP

Sociální dopady

Životní prostředí

Varianta Stručný obsah Přínosy Hodnocení Náklady Hodnocení

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Snížení administrativní zátěže v souvislosti se *** zjednodušením jednání s orgány státní správy

Podnikatelské subjekty

Snížení admnistrativní zátěže v souvislosti se *** zjednodušením jednání s orgány státní správy

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

Snížení admnistrativní zátěže Problematika NP Českév souvislosti se

Varianta 1 *** 9.

Švýcarskozjednodušením jednání s orgány státní správy

Sociální dopady

Místní obyvatelstvo - snížení admnistrativní zátěže v *** souvislosti se zjednodušením jednání s orgány státní správy

Životní prostředí

Efektivnější péče o přírodní prostředí na území NP České **** Švýcarsko a CHKO Labské pískovce

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Podnikatelské subjekty

Zpřesnění některých ustanovení zákona a drobné ** změny v návaznosti na navrhovanou novelu zákona

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

Ostatní drobné úpravyZlepšení postavení obcí při

Varianta 1 10. zákonaprojednávání návrhu opatření***

obecné povahy

Sociální dopady

Místní obyvatelé - zpřesnění některých ustanovení zákona a drobné změny v návaznosti** na navrhovanou novelu zákona

Životní prostředí

Zjednodušená aplikovatelnost ** zákona

Varianta Stručný obsah Přínosy Hodnocení Náklady Hodnocení

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Orgán státní správy myslivosti

- zlepšení dostupnosti uřadu pro vydávání závazných stanovisek podle zákona o**** myslivosti, sjednocení kompetencí ve stejném úřadu (ORP)

Podnikatelské subjekty

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

Náklady ORP na administraci v rámci Změna kompetencí vvydávání závazných1 476 000 Kč/rok

11. Varianta 1návaznosti na zákon ostanovisek podle zákona o

myslivostimyslivosti Snížení nákladů územních samosprávních celků na administraci v rámci převodu 187 200 Kč/rok vydávání závazných stanovisek podle zákona o myslivosti

Sociální dopady

Místní obyvatelé - zlepšení dostupnosti uřadu pro vydávání závazných**** stanovisek podle zákona o myslivosti

Životní prostředí

- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké

13 Implementace doporučené varianty a vynucování

Orgánem odpovědným za implementaci navrhované právní úpravy je Ministerstvo životního prostředí.

V rámci navrhované novely dochází k úspoře finančních prostředků státního rozpočtu a k snížení administrativní zátěže podnikatelských subjektů, místních obyvatel i státní správy.

Nástrojem pro odhalování porušení pravidel stanovených navrhovaným zákonem je kontrola prováděná Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP).

14 Přezkum účinnosti regulace

Přezkum účinnosti regulace provede Ministerstvo životního prostředí. Jako období, které je vhodné pro přezkum účinnosti a pro zhodnocení pokroku při dosahování cílů novelizace, se doporučuje doba 3 let. Tato perioda je dostatečně dlouhá pro shromáždění postačujícího objemu dat relevantních pro přezkum účinnosti a podnětů od dotčených subjektů a zároveň dostatečně krátká k tomu, aby nedošlo k přehlcení velkým objemem podnětů a navrhovaných změn.

15 Konzultace a zdroje dat

1. Mgr. Martin Bílý, odbor zvláštní územní ochrany přírody a krajiny, 2. RNDr. Alena Vopálková, ředitelka odboru zvláštní územní ochrany přírody a krajiny, 3. Ing. Handrij Härtel, Ph.D., NP České Švýcarsko, 4. Ing. Hana Slavíčková, KRNAP, 5. Mgr. Lenka Reiterová, NP Podyjí, 6. RNDr. Václav Braun, NP Šumava, 7. pracovníci AOPK ČR, 8. Mgr. Petr Lhotka, Jihočeský kraj, Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, 9. Socio-ekonmická analýza národního parku Šumava, DHV ČR spol. s r.o., 2011, 10. Socioekonomická analýza regionu navrženého národního parku Křivoklátsko, RNDr. Marek Banaš, Ph.D., 2010 11. Lokální rozvoj na Šumavě, RNDr. Radim Perlín, Doc. RNDr. Ivan Bičík, CSc., 2010 12. Vyhodnocení ekonomických dopadů existence CHKO a NP ve vztahu k prosperitě dotčených regionů, DHV ČR spol. s r.o., 2005.

16 Seznam použitých zkratek

AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky AZ administrativní zátěž BOP bližší ochranné podmínky ČIŽP Česká inspekce životního prostředí CHKO chráněná krajinná oblast EU Evropská unie EVL evropsky významná lokalita IUCN Mezinárodní svaz ochrany přírody (anglicky

International Union for Conservation of Nature)

KRNAP Krkonošský národní park LRV Legislativní rada vlády LZPS listina základních práv a svobod MŽP Ministerstvo životního prostředí NP národní park NPR národní přírodní rezervace NPP národní přírodní památka OOP opatření obecné povahy ORP obecní úřad obcí s rozšířenou působností o.s.s. organizační složka státu PR přírodní rezervace PP přírodní památka SR státní rozpočet VR veřejné rozpočty ZCHÚ zvláště chráněná území ZOP základní ochranné podmínky ZOPK zákon o ochraně přírody a krajiny

B Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

a) Ustanovení upravující povinnosti vlastníků nemovitostí jsou v souladu s čl. 4 odst. 1

a čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod; vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem).

b) Ustanovení upravující kompetence správních úřadů jsou v souladu s Čl. 2 odst. 2

Listiny základních práv a svobod (Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví).

C Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s právními předpisy Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná úprava svým cílem souvisí s mezinárodními úmluvami, jimiž je Česká republika vázána (konkrétně slouží k naplnění Úmluvy o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť a Úmluvy o biologické rozmanitosti).

Návrh je rovněž v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Návrh směřuje k naplnění požadavků vyplývajících ze směrnice Rady (ES) 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a směrnicí Rady 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků.

D Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady a dopady na životní prostředí

Podrobně uvedeno v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (část A).

E Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

F Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná právní úprava nezakládá korupční rizika a návrh je rozsahem přiměřený množině vztahů, které upravuje. V případech rozhodování o výjimkách ze základních ochranných podmínek NP dochází k zpřesnění formulace těchto ochranných podmínek (§

16) a tedy ke zpřesnění kritérií pro rozhodování, což v konečném důsledku korupční rizika minimalizuje. Klidová území NP, zóny ochrany přírody NP a vyhrazená místa v NP budou stanovovány opatřením obecné povahy podle části šesté správního řádu, námitky vlastníků dotčených nemovitostí budou vypořádány rozhodnutím.

Předkládaný návrh zákona v celku nerozšiřuje kompetence orgánů veřejné správy, pouze některé kompetence zpřesňuje. Předkládaný návrh zákona stanoví jednoznačně kompetence, působnost a odpovědnost mezi příslušnými orgány veřejné správy. Nedochází k nadměrnému soustředění pravomocí. Je možné určit jednoznačně osobu zodpovědnou za konkrétní rozhodnutí (na rozhodování je vztažen správní řád).

Příslušné orgány ochrany přírody (správy NP) jsou schopny plošně kontrolovat a vynucovat dodržování dané regulace.

Realizace opravných prostředků proti rozhodnutí příslušných orgánů veřejné správy je zajištěna postupem podle správního řádu.

K bodu 1 (hlava druhá - § 15 až 23)

§ 15 – definice národních parků (dále též „NP“)

Definici této kategorie zvláště chráněného území bylo potřebné zpřesnit, zejména ve vazbě na vymezení pojmu národní park v mezinárodních dokumentech v oblasti ochrany přírody a ve vazbě na vnímání obsahu tohoto pojmu v souladu s celosvětově uznávanými principy této kategorie zvláště chráněného území (IUCN)

Dalším důvodem pro přesnější vymezení předmětů a cílů ochrany NP je potřeba zdůraznění vazby cílů ochrany NP na vymezené předměty ochrany v zájmu zajištění efektivity plnění cílů ochrany přírody v NP. Navrhovaná úprava přispívá k jednoznačnějšímu vymezení a sjednocení rámce pro stanovení cílů ochrany NP v ČR.

Oproti dosavadní úpravě jsou nově definovány dlouhodobé cíle ochrany národních parků na převažující ploše národního parku i na zbývajícím území.

Neméně významné je doplnění poslání NP o další vymezené oblasti a zdůraznění významu NP jak pro místní obyvatele, tak pro vzdělávání, výzkum a šetrné turistické využití, které nejsou v rozporu s cíli ochrany NP.

S cílem sjednocení pravidel pro všechny národní parky a s cílem úspory administrativy spojené s vyhlašováním národních parků samostatnými zákony se stanoví, že národní parky a jejich ochranná pásma se vyhlašují tímto zákonem.

§ 15a až 15d – stanovení jednotlivých (již existujících) NP

Tato ustanovení stanoví existující národní parky vyhlášené nařízením vlády (Krkonošský národní park, Národní park Podyjí a Národní park Šumava) nebo samostatným zákonem (NP České Švýcarsko) včetně jejich správ. Účelem je sjednocení právní úpravy NP a zajištění její přehlednosti, hospodárnosti a efektivity postupu správních orgánů. Je přitom zachována forma a obsah vymezení této kategorie zvláště chráněného území tak, jak byla nastavena zákonem č. 114/1992 Sb. k datu jeho účinnosti.

Bude-li existovat záměr vyhlásit nový národní park, projedná se postupem podle § 40 tohoto zákona a tímto zákonem se následně vyhlásí (§ 15 odst. 5).

V přílohách zákona jsou uvedeny předměty ochrany jednotlivých NP, včetně předmětů ochrany EVL, jejich vymezení a slovní vymezení hranic a orientační grafické znázornění hranic. U KRNAPu a NP Podyjí jsou obdobně vymezeny i hranice ochranného pásma těchto NP.

Správy NP jsou zřízeny Ministerstvem životního prostředí jako příspěvkové organizace (§ 79 odst. 3 písm. u) zákona č. 114/1992 Sb.), neboť tento model se v praxi ukázal jako nejoptimálnější k plnění cílů ochrany přírody v NP. NP České Švýcarsko je zřízen zákonem č. 161/1999 Sb. jako správní úřad. I u tohoto NP dojde ke sjednocení formy (příspěvková organizace), s ročním odkladem tak, aby mohly být zajištěny všechny potřebné kroky pro tuto změnu (zrušení zákona č. 161/1999 Sb. je odloženo k 1. 1. 2017, viz odložená účinnost dle čl. IV).

Tam, kde je národní park vymezen v rámci CHKO, zajišťuje jeho správa výkon státní správy i v této kategorii ZCHÚ (České Švýcarsko, Šumava). Je tím posílena funkce CHKO jako území, které přispívá k ochraně NP, dochází ke zjednodušení a sjednocení výkonu státní správy ve vazbě na plnění cílů NP.

§ 16 – základní ochranné podmínky NP

Ustanovení je upraveno v návaznosti na nové pojetí zonace v NP na základě dlouhodobých cílů ochrany a péče o toto území bylo. Již není účelné odstupňovávat ochranné podmínky podle jednotlivých zón. Mnohem efektivnější je stanovení ochranných podmínek pro celé území NP a mimo zastavěná území obcí. Dochází zároveň k odstranění současných neúčelných zákazů v obcích (např. zákaz rozdělávání ohňů, zákaz vjezdu mimo silnice a místní komunikace).

Tam, kde je to účelné, je navržena možnost vyhradit plochy v NP, kde tyto zákazy neplatí. Tím dojde k cílenému uplatnění ochranných podmínek při zachování účinnosti tohoto administrativního nástroje. Dalším přínosem této změny je snížení administrativní zátěže, ke které přispívá možnost vyhradit plochy bez zákazu, nebo stanovit výjimky z těchto zákazů pro blíže neurčený okruh osob, formou opatření obecné povahy k (při respektování podmínek daných ustanovením § 43 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb.).

Formulace základních ochranných podmínek jsou upřesněny a respektují terminologii souvisejících právních předpisů (stavební zákon, horní zákon, zákon o geologických pracích, zákon o odpadech, zákon o civilním letectví, vodní zákon).

Nově jsou doplněny ochranné podmínky dle aktuálních zkušeností z praxe (zejm. zákaz provádět ohňostroje nebo používat zábavní pyrotechniku nebo umisťovat světelné zdroje mimo uzavřené objekty, které směřují světelný tok nad vodorovnou rovinu procházející středem světelného zdroje).

Základní ochranné podmínky nově neupravují režim vstupu osob na území národního parku. Regulace ohybu osob je nově řešena institutem klidových území národního parku (§ 17).

§ 16a až 16d bližší ochranné podmínky národních parků

Formulace bližších ochranných podmínek vychází ze specifických přírodních podmínek jednotlivých národních parků. Za základ byly vzaty bližší ochranné podmínky stanovené v dosavadních zřizovacích předpisech jednotlivých NP s tím, že byly odstraněny duplicity ve vztahu k nově formulovaným základním ochranným podmínkám a byly vypuštěny bližší ochranné podmínky, které nereflektovaly současná znění souvisejících právních předpisů (zejm. stavební zákon, vodní zákon). Navržené znění bližších ochranných podmínek jednotlivých NP je tak výrazně redukováno, obsahem je výčet zakázaných činností resp. činností podléhajících souhlasu správy NP, jež jsou/mohou být prokazatelné škodlivé pro předměty ochrany daného NP.

§ 17 – klidová území národního parku

Na základě poznatků z praxe je nově navržena úprava regulace pohybu osob na území NP. Stávající nástroj, který byl vázán na celé území I. zóny NP bez ohledu na skutečnou potřebu regulace pohybu osob, se ukázal jako nadbytečný k zajištění cílů ochrany přírody NP. Z odborných podkladů vyplývá, že omezení vstupu má smysl vázat na plochy s výskytem ekosystémů a biotopů druhů citlivých na změny stavu vyvolané pohybem většího počtu návštěvníků. Klidová území jednotlivých NP stanoví MŽP opatřením obecné povahy, tj. transparentním způsobem, s vypořádáním připomínek všech dotčených subjektů (zejm. obcí a vlastníků) a s možností soudního přezkumu. Po přechodnou dobu (do vyhlášení klidových oblastí) bude za klidovou oblast považována dosavadní I. zóna (viz čl. II bod 6 návrhu).

V klidových územích bude možné se pohybovat pouze na cestách a trasách vyhrazených správou NP (opatřením obecné povahy), s výjimkou vlastníků a nájemců pozemků při vstupu na jejich pozemky.

§ 18 a 18a – členění území národních parků a režim zón národních parků

Navrhuje se nové pojetí zonace, které lépe odpovídá běžnému chápání tohoto nástroje. Zonace je navržena jako výlučný nástroj diferencované péče o území NP (managementu). Navržené definice 4 zón (zóna přírodní, zóna přírodě blízká, zóna soustředěné péče o přírodu a zóna kulturní krajiny) obsahují dlouhodobé cíle ochrany a péče o jednotlivé zóny (na rozdíl od současného pojetí), lépe odpovídají mezinárodně nejčastěji používanému definování jednotlivých zón a určují také vymezování zonace na ucelených plochách, které jsou vhodnější pro uplatňování zásad managementu těchto ploch.

Návrh „managementové“ zonace bude výsledkem odborného vyhodnocení stavu ekosystémů NP s ohledem na cíle NP.

Oproti dosavadní úpravě (kdy zóny stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou) budou zóny stanoveny ministerstvem opatřením obecné povahy (tj. jde o zcela transparentní, s širokou veřejností konzultovaný proces, zahrnující povinné projednání s obcemi a vlastníky a s možností soudního přezkumu). Opatření obecné povahy jakožto správní akt, jež kombinuje prvky obecně závazného předpisu a individuálního rozhodnutí, s konkrétně určeným předmětem regulace (stanovení zón ochrany přírody na konkrétním území) a obecně vymezeným okruhem adresátů, lze považovat za nejvhodnější formu stanovení zón.

V 18a návrhu je upraven základní režim jednotlivých zón národních parků – režim zón bude platit pro provádění péče o NP vedle základních a bližších ochranných podmínek. Režim zón, včetně opatření, která lze v zónách provádět, je-li jejich provádění nezbytné z důvodu ochrany životů a zdraví osob, ochrany majetku nebo ochrany přírody [§ 18a odst. 1 písm. a) až i)], byl navržen tak, aby zásadně nedošlo ke kolizi se základními nebo bližšími ochrannými podmínkami (§ 16 a 16a až 16d). Pokud by ke kolizi v ojedinělých případech mělo dojít, bude třeba k takovému zásahu předchozí povolení výjimky ze základních ochranných podmínek, popř. souhlas v rámci bližších ochranných podmínek.

Zároveň se navrhuje stanovit minimální limit 15 let pro možnost změn nově stanovených zón ochrany přírody národního parku. Jedná se o minimální dobu nezbytnou pro vyhodnocení stavu ekosystémů v jednotlivých zónách.

§ 19 – omezení činností v národních parcích a návštěvní řády národních parků

Navrhuje se zásadní změna oproti současnému stavu, kdy návštěvní řád nebude stanovovat podmínky regulace jako v současné době (např. vyhrazení plochy pro splouvání konkrétních vodních toků či provozování cyklistiky na vybraných komunikacích a stanovení podmínek pro využití těchto ploch). Vyhrazování bude prováděno samostatnými procesy ve správním řízení. Návštěvní řád nebude zakládat regulaci pohybu osob, ale je nově pojat jako „informativní dokument“ pro veřejnost, ve kterém budou přehledně shrnuta všechna omezení pohybu osob včetně turistických a sportovních aktivit na území NP, a také uvedeny informace o zmírnění obecně platných omezení. Regulace, o které bude návštěvní řád NP informovat, bude vyplývat přímo z právních předpisů (např. ze zákona o ochraně přírody a krajiny - základní ochranné podmínky nebo ze zákazů v lesním zákoně) či z opatření obecné povahy (vyhrazení klidových oblastí).

Návrh reaguje rovněž na požadavky praxe i návštěvníků, pro které přehledně přinese aktuální informaci o možnostech využití jednotlivých částí NP v souladu s platnou právní úpravou na jednom místě, aniž by bylo nutné seznámit se s vydanými rozhodnutími nebo opatřeními obecné povahy.

Vedle toho se počítá s dosavadní praxí správ NP informovat přímo v terénu přehlednou formou o nejdůležitějších zákazech a omezeních v jednotlivých částech NP.

§ 20 – rada národního parku

Rada NP zůstává iniciativním a konzultačním orgánem pro záležitosti příslušného NP, s níž budou projednávány klíčové dokumenty (zejm. návrh zonace, klidových území a návrh zásad péče o NP). Je posílen význam tohoto orgánu pro výměnu informací mezi správou a regionem. V zájmu předcházení duplicit v procesech projednání, zejména plánu péče a zonace, je navržena úprava těchto procesů tak, aby se zástupci regionu byly projednávány např. zásady péče o území v rámci jednoho procesu (viz postup projednání zásad péče podle 38a nebo správním řádem daný proces projednávání opatření obecné povahy k vymezení klidových oblastí a ke schválení zón NP).

§ 21 - právo myslivosti a rybářství v národních parcích

Tímto ustanovením jsou jednoznačně definovány povinnosti při výkonu práva myslivosti a rybářství ve vztahu k využívání území národních parků. Je nezbytné jednoznačně stanovit, že pro využívání území národních parků k výkonu práva myslivosti a rybářství jsou kladeny jiné požadavky, než na převážné většině území ČR. Navrženým zněním je určeno, že v zónách přírodních a zónách přírodě blízkých se nepoužijí ustanovení zákona o myslivosti o povinnosti přikrmovat zvěř a ustanovení zákona o rybářství o stanovení způsobu a postupu zarybňování v rybářském revíru.

Obdobně jako podle dosavadní právní úpravy zůstává orgánu ochrany přírody možnost výkon práva myslivosti a práva rybářství v NP nebo jeho části omezit nebo zcela vyloučit.

§ 22 a 22a - lesy národních parků a nakládání s nimi

Tato ustanovení jednoznačně upravují povinnosti vlastníků lesů v NP, zdůrazňují nezbytnost obhospodařovat lesní ekosystémy tak, aby byly zachovány nebo podporovány jejich přirozené ekologické funkce a biologická rozmanitost. Toto je zcela v souladu s ustanovením, že lesy na území NP nelze zařazovat do lesů hospodářských a jedná se převážně o lesy zvláštního určení.

Ruší se povinnost obstarat si souhlas orgánu ochrany přírody k použití ustanovení o likvidaci

škůdců a mimořádných okolností podle lesního zákona a nahrazuje se vyloučením

konkrétních povinností stanovených lesním zákonem v zóně přírodní a přírodě blízké, kde je aplikace těchto povinností v rozporu s požadavkem zachovat nebo zlepšit stav předmětů ochrany NP a mohl by být v rozporu s cíli ochrany NP (jde o ustanovení lesního zákona o lhůtách k zalesnění lesních holin, o zajištění lesních porostů a o přednostním zpracování nahodilé těžby).

Dále se v zóně přírodě blízké nepoužijí ustanovení lesního zákona o povinném provádění opatření na předcházení nebo zabránění působení škodlivých činitelů a na odstranění nebo zmírnění jejich následků, s výjimkou preventivních opatření proti vzniku lesních požárů.

Lesy zařazené do zóny přírodní se dále nezahrnují do výpočtu závazných ustanovení lesních hospodářských plánů podle lesního zákona, rovněž se v nich neumisťují těžby a nenavrhují výchovná a pěstební opatření v lesních hospodářských plánech. V lesích zařazených do zóny přírodě blízké se závazné ustanovení lesního hospodářského plánu maximální celková výše těžeb stanoví jako součet těžeb umístěných v jednotlivých lesních porostech.

§ 22b

Obdobně jako u nakládání s lesy stanoví zákon limit pro nakládání se zemědělskými pozemky v NP. Vlastníci, nájemci a pachtýři pozemků, které jsou součástí zemědělského půdního fondu v národních parcích, jsou povinni hospodařit na nich tak, aby byly zachovány nebo podporovány jejich přirozené ekologické funkce a biologická rozmanitost a aby byly naplňovány dlouhodobé cíle ochrany národních parků.

§ 23 - právo vlastnictví k některému majetku v národních parcích

Dochází pouze k formulačním úpravám v návaznosti na platnou dikci zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, a nového občanského zákoníku.

Poplatky v národních parcích

Z dosavadního znění zákona č. 114/1992 Sb. se zcela vypouští možnost vybírat poplatky za vjezdy nebo vstupy na území národního parku (§ 24 platného znění zákona č. 114/1992 Sb.). S přihlédnutím k novým možnostem regulace a usměrňování vjezdu a vstupu na území národních parků (vyhrazování míst a udělování výjimek ze základních ochranných podmínek opatřením obecné povahy) se tento způsob regulování ukázal jako nadbytečný. Vzhledem k náročné administraci režimu poplatků by navíc jejich vybírání nepředstavovalo pozitivní ekonomický efekt pro správy národních parků.

K bodu 2 (změna § 27 odst. 2)

Obdobně jako u vymezení zón ochrany přírody národního parku dochází ke změně formy u vymezení zón ochrany přírody chráněných krajinných oblastí (opatřením obecné povahy namísto vyhlášky Ministerstva životního prostředí). Obdobně jako v případě § 18 považujeme tuto formu schvalování zonace za vhodnější a úspornější z hlediska administrativní zátěže.

K bodu 3 (změna § 37)

S ohledem na dosavadní znění § 37 odst. 1, podle kterého v případě, kdy orgán ochrany přírody nevyhlásil ochranné pásmo kolem zvláště chráněného území, vyplývalo ze zákona „povinné“ ochranné pásmo do vzdálenosti 50m od hranic ZCHÚ, se dává orgánu ochrany přírody možnost ochranné pásmo vůbec nestanovit.

Nově jsou definovány činnosti v ochranných pásmech národních parků (odstavec 3), ke kterým je nutný souhlas orgánu ochrany přírody. Tyto činnosti byly (ve výrazně redukované podobě) převzaty z vyhlašujících předpisů NP Podyjí a KRNAP (ostatní NP ochranné pásmo nemají). Jde o značné zmírnění ochranných podmínek oproti současnému stavu.

Zároveň se pro jednoznačnost doplňuje výčet možných forem správního aktu (souhlasu k činnostem v ochranném pásmu zvláště chráněného území), jež orgán ochrany přírody zvolí podle materiálních důsledků konkrétního řízení, v souladu se správním řádem.

K bodu 4 až 7 (změna § 38)

Terminologické úpravy v návaznosti na změnu v § 38a (u národních parků nebudou nově zpracovávány plány péče, ale zásady péče). U ostatních kategorií zvláště chráněných území budou nadále zpracovávány plány péče, proces jejich schvalování, právní důsledky atd. zůstávají zcela beze změn.

Vzhledem ke zcela rozdílným požadavkům na dokumenty stanovující způsoby péče o maloplošná zvláště chráněná území a CHKO na straně jedné a NP na straně druhé se navrhuje odlišení těchto dokumentů. Pojem plán péče se navrhuje zachovat pro maloplošná zvláště chráněná území a CHKO a bude i nadále detailně doporučovat způsoby péče o konkrétní plochy těchto zvláště chráněných území.

K bodu 8 (nový § 38a) – zásady péče o NP

Zavádí se nový dokument pro péči o národní parky z důvodu odlišení jeho formy od plánů péče o CHKO a maloplošná zvláště chráněná území. Ministerstvem životního prostředí bude stanoven obsah těchto dokumentů, který bude problematiku řešit v menších detailech než stávající plány péče (půjde o odborný rámcový dokument). Jedním z důvodů je, že hlavní zásady péče o jednotlivé plochy budou definovány již vymezením zonace a není proto potřebné je stanovovat plánem péče. Dokument bude určovat zásadní priority a zásady péče o jednotlivé skupiny ekosystémů, biotopy druhů, druhy a zásady využívání těchto ekosystémů tak, aby byly plněny cíle ochrany NP.

Nově se stanoví, že s obcemi bude dokument projednáván po ukončení jeho projednání s veřejností a vlastníky pozemků. Tím se vylučuje riziko (vzniklé např. v NP Šumava), kdy byl se zástupci obcí v radě NP dohodnut plán péče a ten byl následně v průběhu zákonného připomínkování upraven a schválen v odlišné podobě.

Obdobně jako u plánů péče nebudou zásady péče závazné pro fyzické a právnické osoby, půjde o odborný a koncepční dokument správy NP.

Zásady péče bude schvalovat Ministerstvo životního prostředí, a to procesem obdobným současnému schvalování plánů péče (tj. po předchozím projednání s dotčenými subjekty, včetně obcí a krajů).

K bodu 9 a 10 (změna § 40 a 41)

Odstraňuje se terminologická nepřesnost dosavadního ustanovení – podle zde stanovených procesních pravidel jsou projednávány záměry na vyhlášení zvláště chráněných území, nikoliv návrhy na jejich vyhlášení (tj. nikoliv návrhy právních předpisů, kterými se ZCHÚ vyhlašují). Dále jsou provedeny terminologické úpravy v návaznosti na změnu v § 18 (zonace NP bude oproti dosavadní úpravě stanovena ministerstvem opatřením obecné povahy a nebude tedy projednávána postupem podle § 40).

Zpřesňuje se dosavadní zákonný limit pro omezení vlastníků v konečném správním aktu, jímž se vyhlašuje zvláště chráněné území nebo jeho ochranné pásmo. Rozsah dotčených nemovitostí a rozsah omezení vlastníků nemovitostí vyplývající z vymezení zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma, z bližších ochranných podmínek zvláště chráněného území nebo z výčtu činností vázaných na souhlas v ochranném pásmu nesmí přesáhnout rozsah omezení nebo rozsah ochrany vyplývajících z návrhu podle rozhodnutí o námitkách vlastníků.

Dosavadní úprava obsažená v § 41 (projednávání záměrů na vyhlášení s orgány státní správy) se ruší. Podle dosavadní praxe jsou s dotčenými orgány státní správy projednávány návrhy právních předpisů, kterými se vyhlašují nebo mění zvláště chráněná území, nikoliv prvotní záměry na jejich vyhlášení. Proces projednávání návrhů právních předpisů je podrobně upraven Legislativními pravidly vlády a nevyžaduje úpravu na úrovni zákona.

§ 41 - Změny vymezení nebo bližších ochranných podmínek se budou projednávat pouze s dotčenými vlastníky a nebudou znamenat nutnost opětovného vyhlášení (přehlášení) celého NP nebo CHKO.

K bodu 11 (změna § 42)

Terminologické úpravy v návaznosti na platné předpisy na úseku informačních systémů a katastru nemovitostí. Zároveň se zpřesňuje zmocnění pro vydání vyhlášky Ministerstva životního prostředí.

K bodu 12 (změna § 43)

Vypouští se dosavadní ingerence vlády do rozhodování o povolování výjimek ze zákazů u zvláště chráněných území v případech, kdy veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody (tj. vypouští se stávající odstavce 1 a 2 z § 43). Tato ustanovení byla dosud předmětem kritiky pro jeho nesystémovost, rozpornost s principy správního řízení a ústavní nekonformitu z důvodu negace procesních práv účastníků řízení.

Výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích (a vyhrazování míst, kde zákonné zákazy neplatí) budou moci být nově povolovány i opatřením obecné povahy, tj. pro neurčitý okruh osob. Dojde tím k výrazné administrativní úspoře.

V ustanovení je nově upravena forma vyhrazování míst a tras, v nichž nebudou platit zákazy stanovené v základních ochranných podmínkách národních parků (§ 16 odst. 2), zákazy vstupu v klidových územích (§ 17 odst. 2) a zákazy stanovené v základních ochranných podmínkách národních přírodních rezervací (§ 29) a dále forma vyhrazení míst a tras v ochranných pásmech (§ 37). S ohledem na neurčitý počet adresátů bude vyhrazení prováděno formou opatření obecné povahy.

K bodu 13 (nový § 44a a 44b)

§ 44a - Nové ustanovení týkající se využívání území národních parků. Tyto principy by měly usměrňovat stavební činnost a územní plánování v národních parcích v návaznosti na cíle ochrany národních parků.

§ 44b - Upřesňuje se současné znění zákona s ohledem na správní řád a stanoví se, v jaké právní formě jsou vydávány souhlasy k činnostem vázaným na souhlas orgánu ochrany přírody (rozhodnutí či závazné stanovisko).

K bodu 14 a 15 (změna § 61)

Doplňuje se dosavadní kusá úprava předkupního práva s cílem jednoznačně vymezit jeho obsah. V ostatním se použije právní úprava obsažená v novém občanském zákoníku (§ 2140 a násl.). Současně se stanoví, že převodní smlouvu by za ČR uzavírala AOPK ČR nebo správa NP (podle své územní působnosti dle § 78).

K bodu 16 (změna § 63)

Analogicky k právní úpravě pohybu osob v lesích podle lesního zákona se do zákona o ochraně přírody a krajiny doplňuje významná právní zásada stanovící vlastní odpovědnost každého při pohybu v přírodním prostředí. Zákonné ukotvení této zásady se jeví jako významné nejen ve zvláště chráněných územích, kde je stav přírodního prostředí uchováván a zlepšován pro svou přirozenost a každý návštěvník tohoto území si musí být vědomi rizik spojených s pobytem v živé přírodě.

Vlastníci pozemků nemohou odpovídat za škody, ke kterým dojde (na jejich pozemcích) výlučným působením přírodních sil či vlastním zaviněním návštěvníků. Nejedná se tedy o vyloučení odpovědnosti za škody způsobené např. zařízeními instalovanými na pozemcích vlastníků (jako jsou např. žebříky, povalové chodníky), pokud tyto nejsou udržovány v řádném stavu.

Problematika bezpečnosti osob při pohybu ve volné krajině je v současné době i na základě některých soudních rozsudků intenzivně diskutována a udržování bezpečnosti na cestách spadá striktně mezi povinnosti vlastníka pozemku. MŽP považuje za vhodné stanovit, že vlastníci pozemků nemohou být zodpovědní za působení přírodních sil a nemohou být postihováni za to, že strpí na svém pozemku turistické značení cest a s tím související zvýšenou návštěvnost.

K bodu 17 (změna § 64)

Formální úprava v návaznosti na stávající znění § 78 odst. 3 písm. o) zákona. Forma opatření obecné povahy při omezení vstupu z důvodu ochrany přírody se doplňuje i do hmotněprávního ustanovení zákona.

K bodu 18 (změna § 71)

Dochází k významnému posílení role obcí v procesu projednávání návrhů opatření obecné povahy (zonace, klidová území, vyhrazování cest a tras atd.). Výslovně se stanoví, že obce mají postavení dotčeného orgánu podle § 172 odst. 1 správního řádu a orgán ochrany přírody bude povinen s nimi projednat již samotný návrh opatření obecné povahy předtím, než jej doručí veřejnou vyhláškou k připomínkám ostatním subjektům.

K bodu 19 (změna § 73)

Nově se navrhuje zavést oznamovací povinnost pro osoby realizující výzkum v NP. Cílem této úpravy je umožnit správě NP usměrnit provádění činností souvisejících s výzkumem NP tak, aby omezila možnost rizika negativního ovlivnění předmětů ochrany (týká se zejména četnosti a intenzity návštěv ve vybraných částech NP a možnosti negativního vlivu na populace chráněných druhů).

K bodu 20 (změna § 75)

Legislativně technická úprava – zavedení legislativní zkratky „Agentura“ při prvním užití tohoto pojmu v zákoně.

K bodu 22 až 42 (změna § 77a, § 78 a 79)

Formální úprava kompetenčních ustanovení v návaznosti na změny učiněné v hmotněprávních ustanoveních zákona (kompetence krajských úřadů, správ NP a Agentury - územních pracovišť CHKO k vydávání opatření obecné povahy, zmocnění MŽP k vydání vyhlášek).

K bodu 43 až 47 (změna § 79a)

Formální úpravy ustanovení v návaznosti na změny provedené zákonem č. 250/2014 Sb. (část osmá). Agentura ochrany přírody a krajiny se s účinností od 1. 1. 2015 stala správním úřadem v režimu zákona o státní službě, správy CHKO jsou jejími regionálními pracovišti.

K bodu 48 a 49 (změna § 84)

V návaznosti na doplnění zmocnění k vydávání opatření obecné povahy do hmotněprávních ustanovení (vyhrazování, stanovení klidových území) se doplňuje také kompetence (možnost) orgánu ochrany přírody opatření obecné povahy ze zákonem stanovených důvodů změnit nebo zrušit.

K bodu 50 a 51 (nové přílohy č. 1 až 5)

Změna v souvislosti s novým vyhlášením již existujících NP.

V přílohách zákona jsou uvedeny předměty ochrany jednotlivých NP, včetně předmětů ochrany EVL, slovní vymezení hranic a orientační grafické znázornění hranic. U KRNAPu a NP Podyjí jsou obdobně vymezeny i ochranné podmínky a hranice ochranného pásma těchto NP.

Nová příloha č. 5 - upravuje se přehled kompetencí jednotlivých správ NP (Správa NP Šumava vykonává státní správu i na území CHKO Šumava a Správa NP České Švýcarsko vykonává státní správu i na území CHKO Labské pískovce) – viz § 78 odst. 2 zákona.

K přechodným ustanovením:

Přechodná ustanovení pokryjí období, po která budou přijímány nové instituty předvídané novelou (tj. zóny ochrany přírody NP a CHKO, klidová území, vyhrazení cest a tras v klidových územích a zásady péče o NP). Zároveň se ošetřuje právní kontinuita při přechodu Správy NP České Švýcarsko z formy organizační složky státu na příspěvkovou organizaci.

Ke zrušovacím ustanovením:

Zrušují se právní předpisy, jimiž byly do současné doby vyhlášeny 4 existující národní parky.

K ustanovení o účinnosti:

Navrhuje se nabytí účinnosti zákona k 1. lednu 2016. Zároveň se navrhuje ponechat do 1. ledna 2017 v účinnosti zákon č. 161/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to s ohledem na skutečnost, že Správa NP ČŠ je podle tohoto zákona zřízena jako správní úřad a je třeba jí poskytnout dostatečnou dobu pro zajištění změny formy z organizační složky státu na příspěvkovou organizaci.

V Praze dne 13. května 2015

Mgr. Bohuslav Sobotka, v.r. předseda vlády

Mgr. Richard Brabec, v.r. ministr životního prostředí

zákon č. 123/2017 Sb.

„Příloha č. 1 k zákonu č. 114/1992 Sb.

Národní park České Švýcarsko

A. Předmět ochrany národního parku

B. Vymezení hranic národního parku

C. Orientační grafické znázornění průběhu hranic Národního parku České Švýcarsko

Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo

A. Předmět ochrany národního parku

B. Vymezení hranic národního parku

C. Vymezení hranic ochranného pásma národního parku

D. Orientační grafické znázornění průběhu hranic Krkonošského národního parku

Národní park Podyjí a jeho ochranné pásmo

A. Předmět ochrany národního parku

B. Vymezení hranic národního parku

C. Vymezení hranic ochranného pásma národního parku

D. Orientační grafické znázornění průběhu hranic Národního parku Podyjí a jeho ochranného pásma

Národní park Šumava

A. Předmět ochrany národního parku

B. Vymezení hranic národního parku

C. Orientační grafické znázornění průběhu hranic Národního parku Šumava

Správy národních parků, jejich sídla a jejich správní obvody, tvořené národními parky a jejich ochrannými pásmy a chráněnými krajinnými oblastmi, podle ustanovení § 78

odst. 2 zákona

Název správy národního parku Sídlo správy Správní obvod

Přechodná ustanovení

Zrušovací ustanovení

Účinnost