Důvodová zpráva

zákon č. 124/2005 Sb.

Zákon, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

Rok: 2005Zákon: č. 124/2005 Sb.Sněmovní tisk: č. 806, 4. volební období

Aktuální znění předpisu Zdroj PSP ČR

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení. Samotný schválený zákon je dostupný výše.

jmů z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti dochází v praxi k situaci, kdy osoby mající tento příjem vykazují pro účely dávek státní sociální podpory příjmy minimální nebo dokonce nulové, ačkoli je zřejmé, že takové příjmy neodpovídají skutečnosti.

Ve snaze neposkytovat dávky státní sociální podpory i v případech, kdy skutečná situace rodiny neodůvodňuje poskytování dávky vůbec nebo ve vyšší výměře, byl v systému dávek státní sociální podpory zakotven postup, podle kterého byla stanovena při zápočtu příjmů z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti minimální fiktivní výše příjmu.

Do roku 2004 se v případě příjmů z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti započítávala nejméně částka ve výši životního minima (tj. 4 100 Kč měsíčně). Úpravou, která platí pro sociální příplatek a příspěvek na bydlení náležející od 1.7.2004 a pro přídavek na dítě náležející od 1.10.2004, se tato částka zvýšila. Je stanovena ve výši 50% průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství vyhlášené Českým statistickým úřadem za kalendářní rok předcházející stanovenému období, na které se dávky přiznávají. Tuto částku pro účely dávek státní sociální podpory stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením. V současné době tato částka činí 8 400 Kč měsíčně Uvedený způsob určení příjmů z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti byl stanoven v rámci reformy veřejných rozpočtů.

Obdobná je situace v oblasti sociální péče, kdy stejný fiktivní příjem pro osoby samostatně výdělečně činné ve výši 8 400 Kč byl stanoven při zjišťování sociální potřebnosti jako kriterium pro poskytování dávek sociální péče.

Důvody pro stanovení fiktivního nejnižšího příjmu byly obdobné jako u státní sociální podpory. V případě občanů, kteří mají příjem z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti a obracejí se na pověřené obecní úřady s žádostí o dávku sociální péče z titulu sociální potřebnosti, nelze v průběhu roku objektivně aktuálně zjistit výši jejich průměrného měsíčního příjmu; vychází se proto z jejich příjmu za předcházející kalendářní rok. Protože v praxi docházelo v takovýchto případech k vykazování minimálního nebo žádného příjmu z této činnosti, přestože skutečná situace tohoto občana (jeho rodiny) byla odlišná, byla v zákoně stanovena minimální částka, která se pro účely posuzování sociální potřebnosti bere v úvahu jako minimální příjem těchto občanů. Do konce roku 2003 byla tato částka ve výši 4 100 Kč, od 1. 1. 2004 do 30. 6. 2004 částka 7 800 Kč a od 1. 7. 2004 vzrostla tato částka na současných 8 400 Kč.

b) Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Praxe ukázala, že zavedený princip fiktivního příjmu je opodstatněný, ale nebere v úvahu některé specifické situace, kdy příjem z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti je pro občana příjmem doplňkovým a nepředstavuje hlavní zdroj příjmu. Jde například o občany, kteří vedle nízkého příjmu z vykonávané závislé činnosti mají další příjem jako drobní řemeslníci nebo jako osoby poskytující služby.

Navrhuje se proto přistupovat k zápočtu příjmů z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti diferencovaně podle toho, zda je tato činnost vykonávána jako hlavní nebo vedlejší. Při stanovení rozsahu vedlejší činnosti se vychází ze zákona o důchodovém pojištění. U osob, které mají příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, kterou vykonávaly jako vedlejší, se bude vycházet ze skutečně dosažených příjmů. V ostatních případech zůstává i nadále platná minimální částka těchto příjmů ve výši 50% průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství.

Započítávání příjmů z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti v rozdílných výších podle toho, zda se jedná o činnost hlavní nebo vedlejší, bude sice administrativně náročnější, avšak spravedlivější. Při stanovení nároku a výše dávek státní sociální podpory a při zjišťování sociální potřebnosti se bude vycházet ze skutečné situace rodiny.

Vzhledem k tomu, že jde o právní úpravu naléhavou a přitom z hlediska legislativní úpravy velmi malého rozsahu, navrhuje se její schválení Poslaneckou sněmovnou již při prvním čtení návrhu zákona podle § 90 odst.2 Jednacího řádu Poslanecké sněmovny Parlamentu.

c) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Návrh je v souladu s Ústavou a Listinou základních práv a svobod.

d) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnost s právními akty Evropských společenství

Návrh je slučitelný s právem Evropských společenství. Oblast tzv. rodinných dávek, mezi které spadá řada dávek státní sociální podpory, upravují dva přímo závazné právní předpisy Společenství, a to Nařízení Rady EHS č. 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, samostatně výdělečně činné osoby a členy jejich rodin pohybující se v rámci Společenství a nařízení Rady EHS č. 574/72 stanovující postup provádění nařízení 1408/71.

Tyto předpisy nejsou harmonizační povahy, nestanoví jaké druhy dávek mají členské státy poskytovat nebo jaká má být jejich výše ani nestanoví, jak má být poskytování dávek organizováno. Jde o koordinační pravidla, jejich účelem je zajistit, aby v důsledku volného pohybu nedocházelo v případě migrujících pracovníků k zániku nároku na dávky.

e) Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy

Navrhovaná úprava bude znamenat určitý nárůst finančních nákladů vyvolaných vznikem nároku na dávky státní sociální podpory a sociální péče, popřípadě zvýšením dávek u osob, pro které bude nová právní úprava výhodnější. Odhadem lze předpokládat, že půjde o náklady v rozsahu řádově desítek milionů korun. .

K části první

K Čl. I

K bodu 1 až 3

Pro stanovení rozhodného příjmu se ve státní sociální podpoře osobám majícím příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti započítává jako nejnižší příjem částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství (tj. částka 8 400 Kč). Tato částka byla vyhlášena na základě zákonného zmocnění Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením č. 311/2004 Sb., a to na základě průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlášené Českým statistickým úřadem.

I když stanovení minimální započitatelné částky pro tento okruh osob je v principu správný a zamezuje se tak neodůvodněnému poskytování dávek státní sociální podpory v případech, kdy dochází u osob samostatně výdělečně činných k záměrnému zkreslování údajů o výši jejich příjmů, má současná právní úprava neodůvodněně tvrdý dopad na tu skupinu osob samostatně výdělečně činných, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost jako činnost vedlejší.

Proto se navrhuje u osob, které vykonávají činnost osob samostatně výdělečně činných jako vedlejší, nestanovit nejnižší částku započitatelnou do rozhodného příjmu jako příjem z této činnosti a do rozhodného příjmu započítávat takový příjem, který tyto osoby uvádějí. Zápočet příjmu nejméně ve výši 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství bude přicházet nadále v úvahu jen u těch osob majících příjem z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, které vykonávají tuto činnost jako hlavní.

U osob majících příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti se pro účely státní sociální podpory vychází, s ohledem na specifiku samostatné výdělečné činnosti, z rozhodného příjmu stanoveného z příjmu za předchozí kalendářní rok. Výjimku z této zásady tvoří případy, kdy nelze takto postupovat proto, že v předchozím kalendářním roce osoba mající příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti takovou činnost nevykonávala. V těchto případech je nezbytné vycházet z fiktivního příjmu. Navrhuje se stanovit částku, považovanou za příjem ve výši 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství, což odpovídá v zásadě životnímu minimu takové osoby.

K Čl. II

Přechodné ustanovení stanoví postup při stanovení rozhodného příjmu s přihlédnutím k navrhovaným změnám. U všech dávek státní sociální podpory se umožňuje, aby příjemce dávky do tří měsíců ode dne účinnosti požádal o přepočet dávky podle nové právní úpravy; úpravu nelze provést bez žádosti, nebo´t orgánu státní sociální podpory není známo, která z osob samostatně výdělečně činných vykonává činnost jako vedlejší.

K části druhé

K Čl. III

Obdobně jako je tomu u státní sociální podpory, také pro oblast sociální potřebnosti byla od ledna 2004 stanovena pro osoby mající příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství jako nejnižší započitatelná částka příjmu.

I v tomto případě nebylo v dostatečné míře přihlédnuto k tomu, že řada z těchto osob vykonává tuto činnost jako činnost vedlejší, doplňkovou. Těmto osobám byl do 1.1.2004 příjem zohledněn minimálně ve výši životního minima osoby, která není nezaopatřeným dítětem, tj. ve výši 4 100 Kč. Přitom skutečnost, že si vedle svého nízkého příjmu ze závislé činnosti tito občané zvyšovali příjem samostatnou výdělečnou činností, byla pozitivně hodnocena v rámci naplnění podmínek sociální potřebnosti, a to právě jako snaha o zvýšení příjmu vlastním přičiněním. Zvýšení této částky na novou fiktivní hranici, představující v současné době více než dvojnásobek původní částky (8 400 Kč), mělo za následek vyřazení těchto osob a s nimi i společně posuzovaných osob (většinou jde o rodiny s nezaopatřenými dětmi) z okruhu sociálně potřebných osob a následně odejmutí dávek sociální péče, vázaných právě na sociální potřebnost. Těmto osobám se proto nevyplatí uvedenou činnost vykonávat a nízký příjem ze závislé činnosti raději doplňují dávkami sociální péče vázanými na sociální potřebnost.

Proto se navrhuje, aby u osob, které podnikání nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost vykonávají jako činnost vedlejší, byl pro účely hodnocení sociální potřebnosti započten příjem z této samostatné výdělečné činnosti ve skutečně prokázané výši. Výslovně se proto vylučuje pro tyto účely použití fiktivního příjmu podle zákona o životním minimu. Jde o jednoznačně motivační prvek, směřující k aktivitě osob i k tomu, aby přijímaly i méně placenou práci a tak nebyly zcela nebo alespoň z větší části závislé na dávkách sociální péče. Na druhé straně je zachován stávající zápočet minimálního příjmu ve výši 8 400 Kč pro ty občany, kteří podnikání nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost mají jako činnost hlavní.

K Čl. IV

V rámci přechodného ustanovení se dává možnost přehodnotit situaci těch osob, jimž je dávka sociální péče v důsledku hodnocení vyššího fiktivního příjmu ze samostatné výdělečné činnosti poskytována v nižší částce. Tyto osoby musí prokázat, že příjem z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti je příjmem doplňkovým vedle příjmu ze závislé činnosti, částečného invalidního důchodu, rodičovského příspěvku apod. Přechodné období na přehodnocení poskytování dávek sociální péče se stanoví v délce tří měsíců.

K části třetí

K čl. V

Vzhledem k naléhavosti řešení výše příjmu osob majících příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti v oblasti státní sociální podpory a sociální potřebnosti se navrhuje stanovit účinnost navrhované úpravy co nejdříve, tj. dnem jejího vyhlášení.

V Praze dne 27. října 2004

předseda vlády

JUDr. Stanislav Gross v.r.

1. místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí

Ing. Zdeněk Škromach v.r.

Platná znění částí zákonů s vyznačením navržených změn

Platné znění části zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, s vyznačením navržených změn

* * *

§ 5

(1) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují

a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů³⁾ a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy:

příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6 odst. 1 a 10 zákona o daních z příjmů, s výjimkou částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů a s výjimkou částky odpovídající příjmu, kterého dosáhlo nezaopatřené dítě za měsíce červenec a srpen, a to v rozsahu stanoveném v odstavci 8,
příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, a jde-li o uvedené příjmy podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem, nejméně však částka stanovená v odstavci 7; pokud podnikání nebo jinou výdělečnou činnost vykonávalo nezaopatřené dítě v měsících červenci a srpnu, nepovažuje se za příjem částka ve výši a za podmínek stanovených v odstavci 8,
příjmy z pronájmu uvedené v § 9 zákona o daních z příjmů,
ostatní příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, přičemž jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, považují se za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení předpokládané výdaje, po odpočtu dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy,

b) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a jsou osvobozeny od této daně,

příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. e), ch) a ze) zákona o daních z příjmů,
příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. k) zákona o daních z příjmů, jde-li o stipendia ze státního rozpočtu a z prostředků veřejné vysoké školy a obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí,
příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. m) zákona o daních z příjmů, jde-li o služné, zástupné a příplatky náležející za službu nebo výcvik za ztížených podmínek nebo ve ztížených a zdraví škodlivých podmínkách podle zvláštního právního předpisu,^3a)
příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. o) zákona o daních z příjmů, jde-li o měsíční přídavek na bydlení, výsluhový příspěvek, odbytné, odchodné, platové vyrovnání a příspěvek za službu náležející podle zvláštních právních předpisů,^3b)
příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. p) zákona o daních z příjmů, jde-li o služné a příplatek za práci ve ztížených podmínkách nebo ve zdravotně škodlivém prostředí podle zvláštního právního předpisu,^3c)
příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. r) zákona o daních z příjmů, s výjimkou příjmů z převodu účasti na obchodních společnostech,
příjmy uvedené v § 6 odst. 9 písm. j), l), m), p) a s) zákona o daních z příjmů, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů,

c) dávky nemocenského pojištění (péče) a důchodového pojištění,

d) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,⁴⁾

e) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní, pojistného a příspěvku uvedených v písmenech a) a b), nebyly-li tyto příjmy už započteny podle písmen a) až d),

f) rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek pro nárok na přídavek na dítě, sociální příplatek a příspěvek na bydlení,

g) přídavek na dítě pro nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení,

h) mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů,^4a) a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval,

i) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech f) až h), a to za podmínek, v rozsahu a ve výši, v jaké se započítávají příjmy uvedené v písmenech f) až h).

(2) Do rozhodného příjmu se započítává každý z příjmů uvedených v odstavci 1 samostatně, a žádný z takových příjmů nelze snížit o ztrátu z jiného druhu příjmů ani o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níž došlo za jiné období než za období, za něž se rozhodný příjem zjišťuje. Jestliže z dávek státní sociální podpory započitatelných do rozhodného příjmu [odstavec 1 písm. f) a g)] oprávněná osoba nebo osoba společně posuzovaná uhrazuje přeplatek na dávce (§ 62) nebo uhrazuje částky, které jí byly poskytnuty na uvedených dávkách neprávem nebo proto, že uvedená dávka byla poskytnuta v nesprávné výši, snižuje se rozhodný příjem o částku této úhrady v tom rozhodném období, v němž k takové úhradě došlo. Byla-li poplatníkovi daně z příjmů zvýšena, popřípadě snížena daň z příjmů podle zákona o daních z příjmů, příjem uvedený v odstavci 1 se o toto zvýšení snižuje, popřípadě se o toto snížení zvyšuje v tom kalendářním roce, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní rok, nebo v tom kalendářním čtvrtletí, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní čtvrtletí, v němž došlo k takovému zaúčtování. Věta čtvrtá platí obdobně, jde-li o přeplatky nebo nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

(3) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok [§ 6 písm. a)], započítávají se příjmy uvedené v odstavci 1

a) v písmenu a) v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,

b) v písmenu b), jde-li o příjmy uvedené v bodech 1 až 6 a v § 6 odst. 9 písm. j), l) a p) zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny,

c) v písmenu b), jde-li o příjmy uvedené v § 6 odst. 9 písm. m) a s) zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány,

d) v písmenu c), jde-li o dávky nemocenského pojištění (péče), v tom kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány,

e) v písmenu c), jde-li o dávky důchodového pojištění, a v písmenech d), f) až i) v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny.

(4) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)], započítávají se příjmy uvedené

a) v odstavci 1 písm. a) č. 1 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly zaúčtovány,

b) v odstavci 1 písm. a) bodech 3 a 4 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny,

c) v odstavci 1 písm. b), jde-li o příjmy uvedené v v bodu 1, s výjimkou příjmů uvedených v § 4 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů, a v bodech 2 až 6 a v § 6 odst. 9 písm. j), l) a p) zákona o daních z příjmů, v odstavci 1 písm. c), jde-li o dávky důchodového pojištění, a v odstavci 1 písm. d), f) až i) v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny,

d) v odstavci 1 písm. b), jde-li o příjmy uvedené v § 6 odst. 9 písm. m) a s) zákona o daních z příjmů, a v odstavci 1 písm. c), jde-li o dávky nemocenského pojištění (péče), v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly plátcem zaúčtovány.

(5) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka odpovídající

a) měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51),

b) měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za období zahrnuté do daňového přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), došlo-li ke změně účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce a naopak podle § 7 odst. 14 zákona o daních z příjmů, nebo

c) jedné dvanáctině příjmů, jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, ze kterých byla v kalendářním roce, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku (§ 51), stanovena daň paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů, nejméně však částka uvedená v odstavci 7; měsíční průměr podle písmen a) a b) se stanoví za kalendářní měsíce, v nichž osoba vykonávala alespoň po část kalendářního měsíce činnost, z níž měla příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2. Obdobně se postupuje, má-li osoba příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů.

(6) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2, avšak která podle svého prohlášení v kalendářním roce bezprostředně předcházejícím kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), činnost, z níž by měla příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) bodu 2, nevykonávala, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka odpovídající 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se rozhodný příjem zjišťuje; pro stanovení částky průměrné mzdy v národním hospodářství platí odstavec 7 věta druhá.. Předchozí věta platí obdobně, má-li osoba příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů. Při stanovení rozhodného příjmu podle věty první se ke zvýšení nebo snížení daně z příjmů podle odstavce 2 věty čtvrté nepřihlíží.

(7) Za příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) bodu 2 se považuje pro účely tohoto zákona, s výjimkou osob, které vykonávají činnost, která se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu^4b)a s výjimkou osob, jejichž činnost se nepovažuje podle zvláštního právního předpisu^4b) za činnost osob samostatně výdělečných proto, že tuto činnost nevykonávají soustavně, měsíčně nejméně částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok,

a) za který se zjišťuje rozhodný příjem, je-li rozhodným obdobím kalendářní rok,

b) předcházející období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se sociální příplatek a příspěvek na bydlení přiznává; to platí i přiznávají-li se v rámci tohoto období na dobu kratší (§ 51 odst. 2).

Částku uvedenou v předchozí větě vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením podle průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlášené Českým statistickým úřadem s tím, že tuto částku zaokrouhluje na celé stokoruny dolů.

(8) Pro stanovení rozhodného příjmu se nepovažuje za příjem

a) v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 1 příjem, který byl nezaopatřenému dítěti zaúčtován v měsících červenec a srpen, a to ve výši po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy a případně po odpočtu částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů,

b) v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 2 za každý z měsíců červenec a srpen částka odpovídající jedné dvanáctině ročního příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, za který se zjišťuje rozhodný příjem nebo v případech uvedených v odstavci 6 částka tam uvedená, jestliže podnikání a jiná samostatná výdělečná činnost trvala po celý takový měsíc.

(9) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok, započtou se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1, pokud byly předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem této daně. V ostatních případech se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1 započtou v tom rozhodném období, v němž byly vyplaceny. Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen v cizí měně, přepočte se na českou měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou³¹⁾ platného k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem, není-li dále stanoveno jinak. Pro přepočet měn podle věty druhé, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,³⁾ přepočte se na českou měnu způsobem platným pro účely daně z příjmů, a to v případech, kdy je rozhodným obdobím, za něž se rozhodný příjem zjišťuje, kalendářní rok.

------------------------------------------------------------------

3) Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb. a zákona č. 210/1997 Sb.

3a) § 76 až 81 zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze.

3b) § 61 odst. 3, § 132, 138 a 140 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.

§ 114 až 116 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

§ 116, 117 a 119 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.

3c) § 7 zákona č. 18/1992 Sb., o civilní službě.

4) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

4a) Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů.

31) § 35 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance.

* * *

Platné znění části zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, s vyznačením navržených změn

* * *

§ 1

(1) Občan se považuje za sociálně potřebného, jestliže jeho příjem nedosahuje částek životního minima stanovených zvláštním zákonem ¹⁾ (dále jen "částky životního minima") a nemůže si tento příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním.

(2) Občané žijící v domácnosti,¹⁰⁾ jejichž příjmy se posuzují podle zvláštního zákona společně¹¹⁾ (dále jen "společně posuzované osoby"), se považují za sociálně potřebné, jen jestliže ostatní podmínky sociální potřebnosti stanovené tímto zákonem splňují všechny tyto osoby, s výjimkou osob uvedených v § 3 odst. 3 písm. b).

(3) Zvýšením příjmu vlastním přičiněním se rozumí zvýšení příjmu

a) vlastní prací,

b) řádným uplatněním zákonných nároků a pohledávek, zejména nároku na dávky nemocenského pojištění (péče), dávky důchodového pojištění (zabezpečení), dávky státní sociální podpory, výživné a příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce podle zvláštního zákona,11a) a uplatněním nároků z pracovních nebo obdobných vztahů; uplatnění zákonných nároků a pohledávek příslušný orgán nevyžaduje v případech, kdy je zřejmé, že uplatnění by nebylo úměrné zisku z něj plynoucímu nebo pokud nepovažuje za možné je po občanu spravedlivě žádat,

c) prodejem nebo jiným využitím vlastního majetku.

(4) Splnění podmínky spočívající v prodeji nebo jiném využití vlastního majetku podle odstavce 3 písm. c) se nevyžaduje

a) u movitých věcí, které nepodléhají výkonu rozhodnutí podle zvláštního zákona,^11b)

b) u nemovitosti nebo bytu, které občan využívá k přiměřenému trvalému bydlení,

c) u kompenzačních a technických pomůcek osob s těžkým zdravotním postižením, poskytnutých podle zvláštního právního předpisu,^11c)

d) u úprav a vybavení, na jejichž pořízení byl poskytnut příspěvek podle zvláštního právního předpisu,^11d)

e) u motorového vozidla, na jehož zakoupení, celkovou opravu nebo zvláštní úpravu byl poskytnut příspěvek podle zvláštního právního předpisu,^11e)

f) u motorového vozidla, na jehož provoz pobírá osoba oprávněná nebo osoba společně posuzovaná podle zvláštního právního předpisu¹¹⁾ příspěvek na provoz motorového vozidla podle zvláštního právního předpisu.^11f)

Orgán příslušný k rozhodování o poskytování dávek sociální péče je oprávněn posoudit, zda nakládání s majetkem podle odstavce 3 písm. c) není pro občana spojeno s nepřiměřenou tvrdostí a takové zvýšení příjmu vlastním přičiněním nevyžadovat.

(5) Možnost zvýšit si příjem vlastní prací se nezkoumá při posuzování sociální potřebnosti

a) poživatele starobního důchodu nebo plného invalidního důchodu,

b) občana staršího 65 let,

c) rodiče (osvojitele, občana, který dítě převzal do péče nahrazující péči rodičů, pěstouna) celodenně osobně řádně pečujícího alespoň o jedno dítě do čtyř let věku nebo o dítě starší, které nemůže být umístěno v předškolním zařízení, nebo o tři a více dětí, z nichž alespoň jedno je do deseti let věku a ostatní do patnácti let věku, nebo o dítě, které je podle předpisů o důchodovém pojištění dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči,

d) občana osobně, celodenně a řádně pečujícího o blízkou nebo jinou osobu, která je převážně nebo úplně bezmocná, nebo starší 80 let a je částečně bezmocná,

e) nezaopatřeného dítěte; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle předpisů o důchodovém pojištění.²⁾

(6) Sociální potřebnost nezletilého občana, který je po skončení povinné školní docházky veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,⁶⁾ se posuzuje obdobně jako sociální potřebnost nezaopatřeného dítěte. Podmínkou je, že nezletilý občan žije v domácnosti s rodiči (rodičem) nebo osvojiteli (osvojitelem).

(7) Příjmem občana se rozumí průměrný měsíční příjem vyplacený v posledních šesti měsících před podáním žádosti o dávku sociální péče. Příjem občana se však zjišťuje ke dni podání žádosti o dávku sociální péče, pokud došlo před podáním žádosti k podstatnému snížení příjmu občana a výše jeho příjmu za posledních šest měsíců nebyla taková, aby s přihlédnutím k tomuto příjmu občan mohl nadále uhrazovat své životní potřeby.

(8) U občana, který má příjem z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, se za příjem z této činnosti považuje pro účely tohoto zákona, s výjimkou osob, které vykonávají činnost, která se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu,^6a) a s výjimkou osob, jejichž činnost se nepovažuje podle zvláštního právního předpisu^6a) za činnost osob samostatně výdělečně činných proto, že tuto činnost nevykonávají soustavně, měsíčně nejméně částka ve výši 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství vyhlášené Českým statistickým úřadem za předchozí kalendářní rok s tím, že tato částka se zaokrouhluje na celé stokoruny dolů; tuto částku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením. Tato částka se považuje za minimální příjem uvedeného občana vždy od 1. července roku, v němž došlo k vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok, do 30. června následujícího kalendářního roku. Ustanovení § 6 zákona o životním minimu o minimální výši příjmu osob samostatně výdělečně činných se při posuzování sociální potřebnosti nepoužije.

------------------------------------------------------------------

1) Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu.

2) § 20 až 23 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

6) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

6a) § 9 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb.a zákona č. 281/2004 Sb.

10) § 115 občanského zákoníku.

11) § 4 zákona č. 463/1991 Sb.

11a) § 85 a násl. zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.

11b) § 321 a 322 občanského soudního řádu.

11c) § 33 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

11d) § 34 vyhlášky č. 182/1991 Sb.

11e) § 35 vyhlášky č. 182/1991 Sb.

11f) § 36 vyhlášky č. 182/1991 Sb.

* * *