zákon č. 125/2024 Sb.

K části I, Čl. I K § 52

Jako součást základního Registru práv a povinností je nově legislativně ukotven Registr zastupování, který se tím stává součástí systému základních registrů veřejné správy. Vytvoření centrálního Registru zastupování koncepčně vychází zejména ze zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby, který fyzickým i právnickým osobám přiznává stejná práva na digitální služby. Dále vytvoření jednotného centrálního Registru zastupování popisuje i Informační koncepce České republiky, a to konkrétně ve specifickém cíli 3.10 - Digitální oprávnění a zmocnění. Realizací Registru zároveň dojde i k plnění obecného principu eGovernmentu, totiž zásady „data only once“. Tato zásada definuje, že orgány veřejné správy musí zaručit, že občané a právnické osoby poskytují stejné informace celé veřejné správě pouze jednou. Samozřejmě v tomto případě je však nutné přesně stanovit pravidla a podmínky k ochraně osobních údajů. Registr zastupování je centrálním řešením evidence údajů o oprávněních k zastupování týkajících se fyzických i právnických osob, které budou nadále využívány uživateli služeb veřejné správy při přístupu k těmto službám, pokud se tak děje v režimu zákonného či smluvního zastoupení. Tomu odpovídá povinnost orgánů veřejné moci tyto údaje za splnění zákonných podmínek využívat při poskytování služeb veřejné správy, resp. provádění příslušných úkonů v souladu s principem „data only once“; dochází tím k naplňování pravidla zakotveného v § 7 odst. 1 zákona o právu na digitální služby, podle kterého orgán veřejné moci nevyžaduje údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému, které jsou mu zpřístupněné pro výkon agendy nebo na základě souhlasu uživatele služby.

K odst. 2

Dochází k přečíslování původního odstavce 2 na odstavec 3. Pod písm. a) až g) nového odstavce 2 jsou uvedeny vybrané údaje o oprávněních k zastupování, která jsou založena v zákonném či smluvním režimu mezi fyzickými a právnickými osobami a která mohou sloužit pro přístup k čerpání služeb veřejné správy. Zde uvedené údaje zákon výslovně prohlašuje za referenční ve smyslu § 2 písm. b) ve spojení s § 4 zákona, shodně jako v případě údajů zapisovaných v jiných základních registrech. Předpokládá se proto shodný režim správy referenčních údajů v případě Registru zastupování z hlediska jejich správnosti a úplnosti, včetně odpovědnosti editorů Registru zastoupení a editorů dalších základních registrů či agendových informačních systémů, z nichž jsou údaje do Registru zastupování čerpány. Pod písm. a) jsou uvedeny údaje o osobách zástupců a zastoupených. V případě, že jde o fyzickou osobu, jsou o nich v Registru zastupování vedeny základní identifikační údaje formou referenční vazby na údaje v registru obyvatel (agendový identifikátor fyzické osoby). Obdobně referenční vazbou jsou zde zapisovány údaje k osobám, o nichž jsou údaje vedené v registru osob (identifikační číslo organizace). Jako referenční budou o oprávnění k zastupování vedeny dále časové údaje o vzniku, změně či zániku oprávnění (písm. b), údaje o vymezení oprávnění k zastupování ve vazbě na příslušnou službu a úkon (např. číslo jednací věci v řízení vedeném úřadem), včetně údaje o možné postupitelnosti oprávnění zastupovat (písm. c)), identifikátory oprávnění k zastupování (písm. g)), a dále údaje ve formě kódů o agendě/agendách ve smyslu § 13 zákona, ke které je výkon oprávnění k zastupování určen; podobně tak kódy služeb veřejné správy a kódy úkonů dle Katalogu služeb viz § 2 odst. 4 zákona o právu na digitální služby, které je osoba oprávněná zastupovat v rámci realizace tohoto zastupování čerpat resp. vykonat. Údaje o vymezení oprávnění pod písmenem b) až f) mají charakter omezující podmínky. V případě nevyplnění údaje tedy není oprávnění omezeno tímto údajem. V praxi tedy například pokud bude uveden kód/kódy agend, na které je oprávnění omezeno a nebude uveden žádný kód služeb a úkonů, pak je tím myšleno „bez omezení“, tedy oprávnění je platné na všechny služby a úkony příslušné agendy/agend.

K odst. 4

Dochází k přečíslování původního odstavce 3 na odstavec 4. Nově se upravuje status editora údajů zapisovaných v Registru zastupování, kterým bude Digitální a informační agentura. K zápisu bude Agentura využívat nový agendový Informační systém oprávnění k zastupování, viz § 52e zákona. Koncepce centrálního řešení evidence údajů o oprávněních k zastupování při čerpání služeb veřejné správy vyžaduje, aby údaje o oprávněních k zastupování doposud rozptýleně evidované na úrovni jednotlivých agendových informačních systémů byly vyhledávány a zapisovány ve formě údajů dle § 52 odst. 2 do Registru jedinou autoritou státního úřadu, kterou se podle tohoto odstavce rozumí Digitální a informační agentura. Dosavadní princip zápisů údajů do ostatních základních registrů a osoby editorů v těchto případech zůstávají beze změny. Údaje o oprávněních k zastupování mohou být do Registru zastupování zapisovány v zásadě jak na základě údajů o těchto oprávněních již evidovaných v některém z informačních systémů veřejné správy (srov. odstavec 5) nebo na žádost zastupovaného v případech smluvního zastoupení prostřednictvím orgánu veřejné moci vykonávající příslušnou agendu (§ 52e odst. 3) nebo s využitím služeb kontaktního místa veřejné správy (§ 52e odst. 9). Předpokládá se rovněž samoobslužný zápis těchto údajů s využitím nově vybudované funkcionality Portálu veřejné správy, a to prostřednictvím přístupu se zaručenou identitou do Informačního systému oprávnění k zastupování ve smyslu § 6g odst. 3 zák. č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů.

K odst. 5

Vkládá se nový odstavec 5, který explicitně upravuje právo přístupu Digitální a informační agentury k údajům o oprávněních k zastupování, které jsou zapsány v základních registrech či agendových informačních systémech, a jejich následné využití výlučně za účelem plnění úkolů Agentury coby editora údajů v Registru zastupování a správce Informačního systému oprávnění k zastupování, jak vyplývá i ze systematického řazení odstavce 5 pod § 52 zákona. Údaje o oprávněních k zastupování již evidované v jiných informačních systémech veřejné správy tam mohou být vedeny v různých formátech a Agentura má mít zajištěn přístup k těmto údajům v plném rozsahu umožňujícím tyto údaje promítnout do Registru zastupování ve formátu předvídaném v § 52 odst. 2. Tomuto právu Agentury odpovídá v tomto odstavci výslovně založená povinnost správců příslušných základních registrů a agendových informačních systémů údaje v nich zapsané Agentuře zpřístupnit.

K odst. 6

Vkládá se nový odstavec 6, který upravuje specifické podmínky využívání údajů o oprávněních k zastupování vedených v Registru zastupování a v příslušném agendovém Informačním systému oprávnění k zastupování (viz § 52e) ze strany orgánů veřejné moci. Odstavec 6 představuje zvláštní právní úpravu ve vztahu k § 5 odst. 1. Dosavadní znění § 5 odst. 1 zakotvuje obecnou povinnost orgánu veřejné moci bez dalšího využívat údaje vedené v základních registrech nebo agendových informačních systémech při poskytování služeb veřejné správy uživatelům těchto služeb. Takové využití údajů je však striktně limitováno rozsahem agendy, pro jejíž výkon je orgán veřejné moci registrovaný. Orgán veřejné moci se musí (subjektivně) omezit na využití pouze takových údajů, které jsou nezbytně nutné pro provedení úkonu. Další, objektivní podmínkou pro naplnění této povinnosti je, že údaje vedené v těchto informačních systémech jsou orgánu veřejné moci pro výkon jeho agendy také přístupné. Toto ustanovení zbavuje občany povinnosti dokládat orgánům veřejné moci některé skutečnosti, které jsou reprezentovány referenčními údaji. Jedná se i o povinnost registračního orgánu ověřit v základních registrech referenční údaje v rámci registračního řízení a nevyžadovat tyto údaje po registrovaném. Pokud údaje nejsou referenčními údaji, nebo se jedná o údaje označené jako nesprávné, nebo existuje pochybnost o správnosti daných údajů, může orgán veřejné moci požadovat doložení těchto údajů. Nový odstavec 6 však upřesňuje shora uvedené povinnosti orgánů veřejné moci využívat tyto údaje pro vybranou skupinu údajů vedených v nově zakládaném Registru zastupování coby součásti základního Registru práv a povinností (viz nový § 52 odst. 2). Samotný zápis (evidence) údaje o oprávnění k zastupování v Registru zastupování totiž eo ipso ve všech případech nezakládá automatickou povinnost orgánu veřejné moci takový údaj využívat podle § 5 odst. 1. V případě těch údajů o oprávnění k zastupování, které se týkají vzniku nebo změny takového oprávnění a současně jejich uplatnění před orgánem veřejné moci výslovně požaduje zvláštní právní předpis (viz dále), přistupuje nová zákonná podmínka uplatnění údajů o oprávnění k zastupování evidovaných v Registru zastupování oprávněnou osobou vůči věcně příslušnému orgánu veřejné moci, který je touto osobou žádán o poskytnutí služby veřejné správy (provedení úkonu). Zákonná úprava obsažená v tomto odstavci vyžaduje, aby subjekt údajů uplatnil využití těchto údajů zapsaných v Registru zastupování způsobem souladným s těmi právními předpisy, které tuto podmínku uplatnění stanovují jako nezbytnou pro právní jednání v zastoupení před orgánem veřejné moci; zejména jde o procesní právní předpisy, jakými jsou správní řád, občanský soudní řád, daňový řád etc. V praxi se tak podmínka uplatnění bude týkat oprávnění k zastupování založených na základě smluvního ujednání (plné moci, pověření jinou osobou aj.). Naopak uplatnění údajů o oprávnění k zastupování, které jsou založeny zákonem a u nichž právní předpisy podmínku uplatnění nestanovují, budou využívány ze strany orgánů veřejné moci bez dalšího postupem podle § 5 odst. 1. Je třeba zdůraznit, že v tomto odstavci založená právní úprava využívání údajů vedených v Registru zastupování nijak nezasahuje do pravidel stanovených procesními právními předpisy, která zůstávají touto právní úpravou nedotčena. Požadavek na „uložení“ písemné plné moci u věcně příslušného správního orgánu ve smyslu § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu tedy v souvislosti se vznikem Registru zastupování bude realizován zápisem údajů o takovém oprávnění k zastupování do Registru zastupování, přičemž tyto údaje musí být přístupné věcně příslušnému správnímu orgánu (k podmínce zpřístupnění údajů srov. § 5 odst. 1). Pro využívání takto zapsaných údajů bude současně nezbytné také splnit podmínku uplatnění daného oprávnění k zastupování podle § 52 odst. 6 návrhu vůči věcně příslušnému správnímu orgánu. Uplatnění musí být přitom provedeno způsobem, z něhož bude patrné, že je oprávnění uplatňováno pro všechna budoucí řízení, nikoliv pouze pro jedno konkrétní řízení. Zde je nutné zdůraznit, že předkládaná právní úprava neumožňuje digitalizaci již existujících plných mocí, ale na základě žádosti osoby zastupované je uložena nová plná moc vytvořená v souladu se zveřejněnou šablonou. Teprve při splnění podmínky uplatnění podle tohoto odstavce má orgán veřejné moci právo a současně povinnost využít údaje o zastupování vedené v Registru zastupování. Uplatněním údajů se v tomto směru rozumí v zásadě jakákoli dostatečně určitá identifikace těchto údajů oprávněnou osobou; pokud tyto údaje nejsou v Registru zastupování zapsány, nejsou pro orgány veřejné moci seznatelné a nelze se tedy jejich využití dovolávat. Toto ustanovení váže podmínku uplatnění na údaje o oprávnění k zastupování, které souvisejí se vznikem či změnou takového oprávnění. Naopak, v případě údajů o ukončení oprávnění k zastupování se uplatní obecná úprava § 5 odst. 1 a orgán veřejné moci vždy povinně využívá údaje evidované v Registru zastupování, pokud ověřuje, že tam zapsané a dříve uplatněné údaje jsou nadále platné, tzn. zda zástupčí oprávnění nebylo zrušeno. Jedná se o situace, kdy orgán veřejné moci před provedením úkonu s dalším (opakovaným) využitím údajů z Registru zastupování vždy ověří, zda nedošlo k ukončení příslušného oprávnění k zastupování, tzn. zda údaje o tomto oprávnění k zastupování nebyly v Registru zastupování vymazány. Jde o standardní proces, kdy orgán veřejné moci je povinen postupovat v souladu s platnými referenčními údaji a v tomto případě odstraněný referenční údaj již nemůže být využíván.

Systém základních registrů po technické stránce disponuje standardizovanou notifikací připojených informačních systémů o změnách referenčních údajů (v tomto případě zániku). Každý agendový informační systém tedy získává přehled o všech oprávněních k zastupování, která byla ukončena, a celý proces bude automatizován, jak se již děje pro jiné údaje ze základních registrů.

V případě údajů o oprávněních k zastupování evidovaných v Registru zastupování se jedná toliko o jeden ze způsobů, jakým může být oprávnění k zastupování doloženo orgánům veřejné moci; uplatnění jinými způsoby, např. listinnou formou, jinou písemnou elektronickou formou

– doručením datovou zprávou prostřednictvím datové schránky či e-mailu, uplatnění v ústně do protokolu rámci jednání před úřadem etc. zůstávají nadále v plné dispozici oprávněné osob. Proto i v případě údajů z Registru zastupování platí povinnost orgánů veřejné moci tyto údaje posoudit z hlediska jejich obsahové bezvadnosti a úplnosti pro účely provedení úkonu / poskytnutí služby veřejné správy. Pro vyloučení pochybností se proto v odstavci 6 výslovně deklaruje nedotčenost požadavků na jednání v zastoupení podle zvláštních procesních právních předpisů, jejichž naplnění musí orgán veřejné moci využívající údaje z Registru zastupování vždy ověřit.

K odst. 7

Dochází k přečíslování původního odstavce 4 na odstavec 7. Jde o legislativně technickou změnu v souvislosti se zákazem vedení údajů ze základních registrů podle odstavce 1 a nově odstavce 3 způsobem, který by umožňoval jejich sdružování ve vazbě na jednotlivé fyzické osoby; pouze dochází ke změně původního odkazu na odstavec 2 nově na odstavec 3.

K odst. 8

Dochází k přečíslování původního odstavce 5 na odstavec 8. V souvislosti se vznikem nového agendového Informačního systému oprávnění k zastupování podle § 52e zákona se stanoví, že do tohoto systému jsou zapisovány provozní údaje k údajům o oprávněních k zastupování podle odstavce 2.

K odst. 9

Dochází k přečíslování původního odstavce 6 na odstavec 9, současně dochází ke změně původního odkazu na odstavec 5 nově na odstavec 8.

K § 52e K odst. 1

Vzniká nový Informační systém oprávnění k zastupování, jehož prostřednictvím jsou zapisovány údaje o oprávněních k zastupování. V tomto odstavci se stanoví, jaké údaje jsou vedeny v novém Informačním systému oprávnění k zastupování. Zaprvé se prostřednictvím tohoto systému zapisují referenční údaje o těchto oprávněních, jak jsou vypočteny v § 52 odst. 2, včetně příslušných provozních údajů podle odst. 8 téhož ustanovení. Dále jsou v tomto systému vedeny i historické údaje k údajům zapsaným v Registru zastupování podle odstavce 4, katalog typizovaných oprávnění ve formě tzv. šablon podle odst. 5 a konečně podle odst. 8 i údaje o certifikátech pro uznávané elektronické podpisy a elektronické pečetě pro účely identifikace držitelů těchto certifikátů. Tento informační systém je s ohledem na specifickou povahu agendy Registru zastupování a jeho správy samostatným systémem, fungujícím odděleně od informačního systému registru práv a povinností.

K odst. 2

Výslovně se stanoví, že Informační systém oprávnění k zastupování je agendovým informačním systémem. Implicitně tak toto ustanovení váže na § 4a zákona, pokud jde o režim zápisu údajů do tohoto nebo prostřednictvím tohoto systému a povinnosti Digitální a informační agentury jako editora údajů. Agentura se stává současně správcem tohoto systému a odpovídá tak za plnění povinností správce uvedených v § 8 zákona.

K odst. 3

K zápisu údajů do Informačního systému oprávnění k zastupování je příslušná Digitální a informační agentura. Tyto zápisy mohou být Agenturou prováděny bezprostředně, na základě údajů o oprávnění k zastupování zjištěných Agenturou v základních registrech a agendových informačních systémech při plnění povinnosti podle § 52 odst. 5. Agentura však do Informačního systému oprávnění k zastupování zapisuje údaje i na žádost osoby zastoupeného

– podmínkou však je, že taková žádost o zapsání nového oprávnění k zastupování, jeho změny nebo zániku je touto osobou podána prostřednictvím toho orgánu veřejné moci (agendového úřadu), který vykonává agendu / službu / úkon, jehož se oprávnění k zastupování věcně týká. Zákonným omezením zastupovaného v přístupu k této asistované službě však explicitně je skutečnost, kdy agendový úřad tuto možnost podání žádosti o zápis jeho prostřednictvím, zejména z provozně technických důvodů neposkytuje. Informaci o tom, zda určitý agendový úřad podání žádosti o zápis jeho prostřednictvím umožňuje, či nikoli, a za jakých podmínek je případně možné takovou žádost podat, je agendový úřad v souladu s principy právní jistoty a legitimního očekávání povinen zveřejnit, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Uživatel služby tak musí mít možnost vždy předem dálkově elektronicky ověřit, zda podání žádosti o zápis touto cestou je u konkrétního úřadu podporováno. Agendový úřad, kterému nejsou zpřístupněny údaje ve smyslu § 5 odst. 1 zákona o základních registrech, a který tak ani tuto službu (zápis na žádost) poskytovat nemůže, nemusí tyto informace poskytovat a věta druhá a třetí tohoto ustanovení se na něj nevztahuje. Pro podání výše uvedené žádosti může zastoupený využít i asistovanou službu kontaktního místa veřejné správy, ve vazbě na zákonnou úpravu § 8a zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy; tato služba je nově zpoplatněna úpravou Položky 3 sazebníku podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Další předpokládanou možností je provedení zápisu na žádost oprávněné osoby podané prostřednictvím Portálu veřejné správy, jak je definován v § 6g výše zmíněného zákona č. 365/2000 Sb.

K odst. 4

Deklaruje se, že Informační systém oprávnění k zastupování obsahuje rovněž historická data o změnách údajů do něj zapisovaných, včetně uvedení údajů o čase, kdy byly změny provedeny. Vzhledem k postavení Agentury coby správce tohoto nového informačního systému a vzhledem k principu čerpání údajů o oprávněních k zastupování z agendových informačních systémů, resp. z dalších základních registrů, mohou být Agenturou takové údaje objektivně centrálně vedeny (přeneseny) v Informačním systému oprávnění k zastupování pouze za předpokladu, že jsou zjistitelné z těchto primárních zdrojů. Pokud tedy nejsou tyto údaje Agentuře zpřístupněny, resp. známy, do nového informačního systému zapsány nebudou.

K odst. 5

Zakládá se povinnost Agentury a jednotlivých ohlašovatelů agend (§ 48 písm. f)) společně vytvořit katalog typů oprávnění k zastupování ve formě tzv. šablon. Tato zákonem založená povinnost spolupráce zaručí efektivní součinnost agendových úřadů s Agenturou v zájmu vytvoření a udržování katalogu aktuálních typů oprávnění k zastupování. Struktura šablon je výslovně vázána na agendy, služby a další údaje vedené v základním registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností registru práv a povinností (Registr práv a povinností). Tato úprava vyjadřuje v tomto směru podstatu působnosti Agentury, která svévolně nerozhoduje, jaké kategorie typů oprávnění k zastupování vytvoří, ale v součinnosti s ohlašovateli agend, na základě jimi předkládaných návrhů reflektuje, udržuje a aktualizuje šablony podle jednotlivých agend, služeb veřejné správy a dalších údajů vedených v Registru práv a povinností.

Proto, aby mohlo být posouzeno, zda určité zmocnění zahrnuje také oprávnění k zastupování při konkrétních službách veřejné správy, je nezbytné vytvořit tyto typy oprávnění k zastupování, které budou jednoznačně stanovovat, které agendy a které konkrétní služby veřejné správy oprávnění k zastupování zahrnuje. Katalog typů oprávnění k zastupování proto musí maximálně reflektovat aktuální stav a bude nutné jej pravidelně upravovat a doplňovat.

Cílem této právní úpravy je sjednotit typy oprávnění tak, aby v prvé řadě vyhovovaly podmínkám uznatelnosti těchto oprávnění podle jednotlivých agend, a současně tak byly validovány příslušnými ohlašovateli agend – v případě užití konkrétní šablony z katalogu pro určitou službu / úkon veřejné správy má mít jak uživatel služby, tak úřad jistotu, že užité typové oprávnění nevykazuje co do podrobností tam uvedených údajů žádné nedostatky. Takto vytvořený katalog typů oprávnění bude dále spravován Agenturou, která tak bude zodpovědná za další evidenci těchto typů oprávnění v katalogu (např. v případě aktualizace typu oprávnění, přidání nového či vypuštění původního typu oprávnění z katalogu). V katalogu budou vytvořeny šablony jak pro implicitní (zákonné), tak pro explicitní (smluvní) oprávnění k zastupování. Katalog bude Agenturou zveřejněn a uživatelé služeb veřejné správy i orgány veřejné moci budou mít ke katalogu zajištěn dálkový přístup pro účely jeho dalšího využití pro konkrétní situace.

Každý typ oprávnění k zastupování vedený v katalogu tedy především určuje popis „rolí“, ve kterých může jednat osoba zastupující (například zákonný zástupce nezletilého dítěte, jednatel atd.), nikoli konkrétní aplikaci této role při konkrétním procesu v rámci služeb veřejné správy. Aplikací role, tedy uplatnění oprávnění k zastupování dle konkrétního vzoru, vůči orgánu veřejné správy určuje tento orgán veřejné správy v souladu s procesními pravidly určenými zákonnými požadavky.

K odst. 6

Stanoví se pravidlo, že zapsány mohou být jen údaje takového oprávnění k zastupování, které odpovídá některému typu oprávnění vedenému v katalogu (šabloně) podle odstavce 5. Pouze tak je možné zajistit systémové zpracování a centrální evidenci těchto údajů způsobem, který umožní naplnění základního účelu Registru zastupování, totiž praktickou využitelnost těchto údajů v rámci přístupu ke službám veřejné správy. Tento princip tak fakticky vylučuje z evidence údaje o těch oprávněních k zastupování, které neodpovídají standardu (míře podrobnosti) některého z typů oprávnění vedených v katalogu. Uvedený princip se vztahuje jak na implicitní oprávnění (ze zákona), kdy se problém nedostatku systematiky ve zpracování údajů o oprávněních k zastupování může týkat některé konkrétní agendy (v Registru zastupování budou vedeny pouze ty referenční údaje o implicitních oprávněních, o nichž v tomto smyslu existují dostačující údaje vedené v základních registrech a/nebo agendových informačních systémech podle platné právní úpravy), tak také na explicitní oprávnění k zastupování (založené smlouvou), kde se z tohoto pohledu jeví jako kritická „volná tvorba“ smluvních stran nad obsahem ujednání o plné moci či pověření. Pokud jde o přípustnost zápisu údajů o oprávnění k zastupování do Registru zastupování na principu využití předepsaných šablon, pak ve vztahu k údajům uvedeným v § 52 odst. 2 písm. d) až f) se předpokládá povinnost při vyplnění šablony určit alespoň kód agendy, tedy identifikovat určitý předmět řízení, pro které má být oprávnění k zastupování využíváno (v tomto případě tak půjde o předpokládaný typ oprávnění – šablonu obsahující údaje o tzv. prezidiální plné moci; k tomu srov. ust. § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu). Bez naplnění této podmínky nebude zápis do Registru zastupování možný. Opět zde platí princip, že uvedení údajů dle §52 odst. 2 b) až f) mají charakter omezení daného oprávnění. Pokud jsou příslušné údaje nevyplněné, pak je oprávnění platné bez omezení tímto údajem, tedy například pro všechny služby dané agendy.

K odst. 7

Časový aspekt spuštění Informačního systému oprávnění k zastupování a katalogu typů oprávnění k zastupování logicky závisí nejen na vůli Agentury, ale také na intenzitě spolupráce s jednotlivými ohlašovateli agend (§ 48 písm. f)), kteří jednotlivé agendy vykonávají a aktualizují tak i služby, které poskytují. Vzhledem k množství jednotlivých služeb poskytovaných veřejnou správou a na základě předpokladu postupného naplňování katalogu jednotlivými typy oprávnění k zastupování, je třeba zákonem stanovit přiměřenou dobu, v níž je Agentura povinna umožnit uživateli služby zápis údajů o oprávnění k zastupování do Registru zastupování. Zápis těchto údajů je koncepčně vázán na vznik a publikaci odpovídající šablony podle odstavce 5, na kterou musí technicky vázat příprava Informačního systému oprávnění k zastupování pro zápis údajů o oprávnění odpovídající konkrétní šabloně. Proto se stanoví časový limit jednoho roku od zveřejnění šablony, v němž je Agentura povinna v případech tzv. explicitních oprávnění založených smlouvou umožnit zastupovanému zápis prvotního údaje odpovídajícímu konkrétní šabloně do Registru zastupování. V případě implicitních oprávnění k zastupování – založených zákonem či rozhodnutím orgánu veřejné moci – nebude zápis údajů logicky vázán na podání žádosti uživatelem služby. V těchto případech Agentura proto povinně provede zápis údajů a zahájí jejich pravidelnou aktualizaci po zveřejnění odpovídající šablony shodně nejpozději do 1 roku od zveřejnění šablony bez dalšího.

K odst. 8

Umožňuje se držitelům certifikátů pro vytváření elektronických podpisů a elektronických pečetí ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, aby dle svého uvážení požádali o zapsání veřejné části klíče (dat pro ověřování) svého elektronického podpisu či elektronické pečetě do Informačního systému oprávnění k zastupování. Tyto osoby tím umožní orgánům veřejné moci provést svoji identifikaci v souvislosti s žádostí o poskytnutí služby / provedení úkonu veřejné správy za situace, kdy je tato žádost uplatněna dálkovým přístupem, bez možnosti osobního ověření identity žadatele zástupcem veřejné správy. Kromě zápisu vlastních údajů pro ověřování těchto podpisů a pečetí se dále zapíší také údaje o způsobu podání žádosti o zápis a dále údaje o úrovni záruky, s jakou byla žádost o zápis těchto údajů do Informačního systému oprávnění k zastupování podána. Orgány veřejné moci jsou oprávněny takto zapsané údaje o certifikovaných elektronických podpisech a pečetích využívat výhradně za účelem ověření identity žadatele o poskytnutí služby veřejné správy v souvislosti s využíváním údajů z Registru oprávnění.

K odst. 9

Cílem zákonodárce je umožnit uživatelům služeb veřejné správy zapsat údaje o oprávněních k zastupování do Registru zastupování rovněž s využitím asistované služby kontaktního místa veřejné správy. Základní výčet kontaktních míst veřejné správy a podmínky výkonu jejich působnosti stanoví § 8a a § 8b zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů. Podle této zákonné úpravy, podání správním orgánům prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy lze činit pouze v rozsahu a za podmínek stanovených jinými (zvláštními) právními předpisy. Zákon o základních registrech však neobsahuje odpovídající právní úpravu ve vazbě na podávání žádostí o zápisy údajů o oprávněních k zastupování s využitím této asistované služby. Odstavec 9 proto výslovně zakládá zákonnou působnost kontaktních míst veřejné správy pro případy podání žádosti zastupovanou osobou o zápis údajů podle odstavce 3, a dále pro případ zápisu údajů na žádost držitele certifikátu pro vytváření elektronických podpisů nebo elektronických pečetí podle odstavce 8. Ustanovení § 69 odst. 3 písm. e) dále obsahuje zákonné zmocnění pro vydání prováděcího právního předpisu, kterým Agentura upraví bližší podmínky podávání těchto žádostí prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy a další podmínky výkonu této agendy.

K § 69 K odst. 3 písm. e)

Doplňuje se zmocnění pro Agenturu, která vyhláškou stanoví bližší podmínky podávání žádostí o zápis prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy podle § 52e odst. 9, jakož i bližší podmínky pro výkon této agendy.

K části II, Čl. II

V souvislosti se zavedením asistované služby kontaktních míst veřejné správy podle nové úpravy § 52e odst. 3 a 8 se předpokládá zpoplatnění této služby v rozsahu podání žádosti o založení, změnu či zánik oprávnění k zastoupení, resp. podání žádosti o zápis veřejné části klíče elektronického podpisu či elektronické pečetě, změny či zrušení takového zápisu prostřednictvím této asistované služby. Dochází proto k rozšíření sazebníku, který tvoří přílohu zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, o nové správní poplatky v položce 3, neboť pod dosavadní sazebník není možné tyto asistované služby podřadit.

K části III, Čl. III

Zpravodajským službám je jakožto státním orgánům zřízeným pro získávání, shromažďování a vyhodnocování informací důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky zaručeno poskytování informací z vybraných registrů a informačních systémů státní správy. Pro účely efektivního plnění těchto úkolů zpravodajských služeb je nezbytné rozšířit § 11 odst. 3 zákona o zpravodajských službách rovněž o poskytování údajů z nově zřízeného informačního systému oprávnění k zastupování zpravodajským službám.

K části IV, Čl. IV

Navrhuje se dělená účinnost novely zákona. Novela zákona nabývá účinnosti k 1. červenci 2024, s výjimkou využití služeb kontaktní místa veřejné správy podle § 52e odst. 3 a 8, které budou poskytovány jako asistovaná služba v termínu od 1. 7. 2025.

V Praze dne 14. února 2024

Předseda vlády: prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M. podepsáno elektronicky

Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D. podepsáno elektronicky