zákon č. 126/2024 Sb.

a) Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Zákonem č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), byl zřízen Státní fond podpory investic (dále jen „Fond“), v souladu s pravidly pro zřízení státních fondů upravenými v rozpočtových pravidlech.

Návrh novely zákona je předkládán mimo Plán legislativních prací vlády, a to na základě usnesení vlády ze dne 21. prosince 2022 č. 1072, kterým byl schválen návrh nařízení vlády o podmínkách použití peněžních prostředků Fondu na revitalizaci území se starou stavební zátěží (brownfieldů) financovanou z Nástroje pro oživení a odolnost a zároveň uložen Ministerstvu pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“) úkol vypracovat a vládě nejpozději do 30. června 2023 předložit návrh zákona, kterým se mění zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění pozdějších předpisů, který bude odstraňovat vady stávající právní úpravy popsané v obecných připomínkách obsažených v části IV. stanoviska předsedy Legislativní rady vlády.

Současné znění zákona mimo jiné upravuje oblasti, které může Fond z prostředků státu podporovat, tedy na jejichž rozvoj je Fond oprávněn poskytovat peněžní prostředky státu. Oblasti podpory jsou kazuisticky taxativně vymezeny, stejně jako konkrétní způsob, jakým mají být prostředky Fondu do této oblasti poskytnuty. Tento způsob vymezení sice přesně upravuje nakládání s prostředky státu, s nimiž Fond hospodaří, avšak současně činnost Fondu omezuje, neboť nepřipouští realizovat žádné nové záměry předkladatele, které v čase vznikají a mohly by vyvolat nové zapojení Fondu.

Stávající znění zákona nezahrnuje aktivity, které chce ministerstvo podporovat z finančních prostředků získaných prostřednictvím Národního plánu obnovy (dále jen „NPO“) z Nástroje pro oživení a odolnost, jehož cílem je zmírnit hospodářský a sociální dopad koronavirové pandemie, zvýšit udržitelnost a odolnost evropské ekonomiky i společnosti a připravit je na výzvy i příležitosti ekologické a digitální transformace.

Nadto stávající znění zákona stanovuje, že podmínky poskytování peněžních prostředků musí být vždy stanoveny nařízením vlády. Legislativní rada vlády opakovaně upozorňuje, že nařízení vlády o podmínkách použití peněžních prostředků Fondu vydávaná podle zmocňovacího ustanovení obsaženého v § 9 odst. 1 zákona fakticky suplují řídicí akt ze strany vlády vůči Fondu, přičemž pro žadatele se v nařízení formulované podmínky, za kterých mohou čerpat dotaci nebo úvěr a které musí následně plnit, stanou závaznými až v okamžiku, kdy se k tomu sami zavážou uzavřením smlouvy o poskytnutí dotace. Materiálně proto nejde o obecně závazný právní předpis a vláda se přijímáním prováděcích nařízení vlády k zákonu dostává do role toho, kdo uděluje Fondu „příkaz“, jak má formulovat dotační výzvu a co má být obsahem smlouvy o poskytnutí podpory.

Stávající znění zákona rovněž neupravuje využití informačního systému, který by vedl ke zjednodušení administrativy jak na straně žadatele, resp. příjemce podpory, tak i na straně administrátorů podpory a umožnil tak úplnou digitalizaci poskytování podpor.

Současný právní stav je v souladu s předpisy o zákazu diskriminace a předpisy upravujícími rovnost žen a mužů.

b) Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Hlavním cílem návrhu je odstranit identifikované nedostatky stávající právní úpravy, zejména zjednodušit a zpřehlednit věcné oblasti, do kterých směřuje poskytování prostředků Fondu, a změnit formu stanovení podmínek pro poskytování podpor.

Navrhovaná právní úprava umožní Fondu poskytovat podpory na přípravu investic financovaných z NPO a státního rozpočtu. Z důvodu přehlednosti jsou při zachování stejného rozsahu svodně upraveny aktivity týkající se podpor v oblasti rozvoje bydlení, veřejné infrastruktury a služeb, regionálního rozvoje, revitalizace území, cestovního ruchu, územního plánování, architektury a urbanismu. V případě výstavby, pořízení, opravy a modernizace bytů a bytových domů a výstavby související infrastruktury pro bydlení je navrhováno kromě podpory financování samotné výstavby cílit podporu i na úhrady dodavateli za provozování a údržbu (typicky půjde o případy PPP projektů dostupného nájemního bydlení). Návrh stanovuje obecnějším způsobem podporované oblasti a aktivity, stejně jako formy poskytované podpory. Oblasti podpory jsou členěny do logických celků, čímž je umožněno operativněji reagovat na vznikající situace, na nová zaměření nebo zdroje podpory a nastavovat nástroje podpory tak, aby působily efektivně a bylo je možno připravit a implementovat co nejrychleji.

Návrh zákona reaguje na výtky Legislativní rady vlády a upravuje formu stanovení podmínek pro poskytování podpor tak, že namísto nařízení vlády je navrhováno schvalování podmínek rozhodnutím výboru Fondu s následným souhlasem vlády. Podmínky poskytnutí podpory budou výboru Fondu předkládány ministrem pro místní rozvoj, jako předsedou tohoto výboru. Nová právní úprava napraví současné právně problematické pojetí prováděcích nařízení vlády a zároveň umožní operativně reagovat na potřebu podpory v souladu s účelem Fondu a v mezích pro použití peněžních prostředků Fondu stanovených v § 3 zákona. Navrhovaná změna právní úpravy tak povede k větší flexibilitě a rychlejší reakci na změny společenských potřeb, čímž jsou vytvářeny podmínky pro fungování společnosti a státu jako takového.

Díky úpravě informačního systému v zákoně bude umožněna úplná digitalizace poskytování podpor a Fond tak naváže na praxi dalších státních organizací, které již pro komunikaci své informační systémy využívají (např. Státní zemědělský a intervenční fond, finanční správa, poskytování podpory z Evropských strukturálních a investičních fondů). Navrhovaná právní úprava nemá žádnou relevanci k zákazu diskriminace a nedotýká se rovnosti mužů a žen.

c) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

V souladu s pokynem v usnesení vlády ze dne 21. prosince 2022 č. 1072 je nezbytné odstranit vady stávající právní úpravy.

Úprava formy stanovení podmínek pro poskytování podpor, zpřehlednění oblastí v rámci, kterých je možné poskytovat podporu, a předávání a poskytování údajů prostřednictvím informačního systému je možné učinit pouze cestou novely zákona.

Ve srovnání se stávající právní úpravou nový návrh zobecňuje oblasti podpory a způsoby využití prostředků Fondu, což umožňuje širší zapojení Fondu. Zjednodušení spočívá v nové úpravě § 3 odst. 1 zákona, který specifikuje obecnějším způsobem oblasti podpory. Vymezení oblastí zůstává shodné se stávající právní úpravou, nadále tedy bude možné poskytnout podporu v oblasti rozvoje bydlení, veřejné infrastruktury a služeb, regionálního rozvoje, revitalizace území, cestovního ruchu, územního plánování, architektury a urbanismu. Dochází pouze ke sloučení do logických strukturovaných celků, kdy u některých oblastí jsou vyjmenována také nejdůležitější témata či cíle podpory. Z hlediska účelu podpory se doplňuje bod týkající se složitých projektů, zejména pokud se jedná o projekty, které mají charakter spolupráce veřejného a soukromého sektoru (tzv. PPP projekty), vyžadujících pečlivou přípravu a ověření všech souvislostí projektu z pohledu ekonomického, právního i technického. Realizující zadavatelé – příjemci podpory, obvykle nedisponují odborným aparátem, který by měl dostatečné zkušenosti s takto komplexními projekty. Pro kvalitní přípravu je proto třeba využít služeb externích subjektů, na něž však často příjemcům podpory chybí dostatečné finanční prostředky. Totéž platí pro administraci složitějších druhů zadávacích řízení, zejména řízení se soutěžním dialogem, jednacího řízení s uveřejněním nebo koncesního řízení. Navrhuje se proto možnost, aby Fond mohl poskytovat prostředky i na právní, technické nebo ekonomické poradenství při zpracování zadávacích podmínek nebo organizaci zadávacích řízení pode zákona o zadávání veřejných zakázek. Další změnou směrem k zobecnění je odstranění specifikací formy poskytování podpory u každé jednotlivé oblasti podpory v § 3, a svodné vymezení možných forem v novém odstavci 5 tohoto paragrafu.

d) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů (dále jen „Ústava“), a usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Níže jsou uvedena vybraná ustanovení Ústavy, která jsou dotčena předloženým návrhem zákona:

• Čl. 1 odst. 2: Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva. • Čl. 2 odst. 3: Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. • Čl. 79 odst. 1: Ministerstva a jiné správní úřady lze zřídit a jejich působnost stanovit pouze zákonem.

Předložený návrh není v rozporu s příslušnými ustanoveními Listiny základních práv a svobod, která umožňují tomu, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, obrátit se na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí. Soudní přezkum rozhodnutí o žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci v návrhu vyloučen není a návrh je tedy v souladu s výše uvedeným ustanovením Listiny základních práv a svobod.

e) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Navrhovaný zákon je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Návrh respektuje závazky, které pro Českou republiku v dané oblasti z členství v Evropské unii vyplývají. Předložený návrh novely zákona nezapracovává právo Evropské unie.

Při kontrole dodržování podmínek v oblasti služeb obecného hospodářského zájmu bude Fond povinen dodržovat právní rámec EU, zejm.

• Rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu, • Rámec Evropské unie pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby, • Sdělení Komise o použití pravidel Evropské unie v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu, • rozsudek Evropského soudního dvora ve věci Altmark (C-280/00), nebo • nařízení Komise (EU) č. 360/2012 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu.

V oblasti veřejné podpory se dále použije

• nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách), ve znění nařízení Komise (EU) 2023/1315, nebo • přímo použitelné předpisy týkající se poskytování podpory v rozsahu de minimis (zejména nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis, v platném znění).

f) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Návrh zákona je plně v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, včetně Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, a dále s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. Úprava poskytování dotací ani návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu či rozpočtu státního fondu není předmětem žádné mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.

g) Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky

Návrh zákona je z hlediska hospodářských a finančních dopadů rozpočtově neutrální, tedy nepředpokládá se dopad navrhovaných změn na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty či na podnikatelské prostředí. Dopady vzniknou až přijetím jednotlivých programů Fondu, které by byly stejně realizovány, a to buď Fondem, nebo ministerstvem. Fond narozdíl od ministerstva může poskytovat i návratné finanční podpory a záruky, což má pozitivní dopad na rozpočty Fondu i státu.

Návrh pozitivně ovlivní hospodářský vývoj České republiky. Do ekonomiky bude možno různými formami vložit finanční prostředky se všemi pozitivními multiplikačními efekty. Jako pozitivní je potřeba vnímat možnou kombinaci dotací a finančních nástrojů.

Další pozitivní změnou je v případě výstavby bytových domů také možnost financování úhrady za provozování a údržbu, která je příjemcem podpory – zadavatelem – hrazena dodavateli u PPP projektů. A dále možnost poskytování podpory na zpracování dokumentace k investičnímu záměru žadatele a financování právního, technického nebo ekonomického poradenství při zpracování zadávacích podmínek podle zákona o zadávání veřejných zakázek a poradenství pro organizaci zadávacích řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek pro projekty. Rozšíření okruhů podpory o tyto aktivity umožní realizovat projekty NPO.

Podpora bude i nadále postavena především na zdrojích státního rozpočtu, s případným následným proplacením z rozpočtu EU v případě podpory z NPO, avšak revolvingový charakter podpor zajistí jednak větší disponibilní objem prostředků určených na podpory podle tohoto zákona, jednak udržitelné financování s potenciálně snižujícími se nároky na státní rozpočet.

h) Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Návrh nemá sociální dopady ani dopady na specifické skupiny obyvatel ani na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením, národnostní menšiny a ani dopady na ochranu práv dětí. Návrh nemá dopady na životní prostředí.

i) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, které musí obsahovat vysvětlení účelu navrhovaného zpracování osobních údajů a popis návaznosti na stávající nebo již připravovaná zpracování osobních údajů, posouzení navrhovaného řešení zpracování z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti ve vztahu k jim sledovanému účelu a posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob a možných opatření k jejich snížení

Účelem zpracování osobních údajů je komunikace s uživateli. Právním základem zpracování je čl. 6 odst. 1 písm. e) GDPR.

Novelou dochází k ustavení zákonné komunikační platformy. V současnosti probíhá komunikace standardní písemnou formou (mimo platformu navrhovaného informačního systému), při které Fond zpracovává identifikační a kontaktní údaje žadatelů pro účely komunikace mezi Fondem a žadateli. Přesunem od „standardní“ formy komunikace do platformy informačního systému s ověřením identity uživatele (např. prostřednictvím Identity občana) se usnadní a urychlí komunikace mezi Fondem a uživatelem.

Nezakládá se nové zpracování osobních údajů, pouze se mění jeho forma. Nadále se žádné osobní údaje nezveřejňují. Osobní údaje budou uchovávány (i) v případě uzavření smlouvy mezi Fondem a uživatelem po dobu trvání založeného smluvního vztahu a po dobu, kdy je Fond povinen/oprávněn kontrolovat čerpání; (ii) v případě ojedinělého přístupu (bez obnovování) po dobu třech měsíců.

Cílem změny formy zpracování osobních údajů je snížení finančních nákladů jak na straně Fondu, tak na straně uživatelů, usnadnění a zrychlení komunikace mezi Fondem a uživateli. Zvolený nástroj, zákonná platforma informačního systému, může vést k zásahům do oprávnění a zájmů subjektů údajů. V případě vyhovění žádosti se tyto zásahy nepředpokládají, protože podpora bude poskytnuta.

Jsou plánována specifická opatření ke snížení rizik: zákonná platforma informačního systému k doručování písemností Fondu bude zaručovat, že všechny písemnosti v procesu žádosti o podporu a administrace podpor budou řádně doručeny. Vzhledem k tomu, že je recipován § 11 odst. 8 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), jedná se o osvědčenou právní úpravu.

j) Zhodnocení korupčních rizik

Korupční rizika byla hodnocena v souladu s metodikou C.I.A. – Corruption Impact Assessment.

Při zpracování předkládaného návrhu zákona zohlednil předkladatel kritérium omezení korupčních příležitostí při aplikaci navrhovaného zákona.

Návrh nemá vliv na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Návrh dále není v rozporu s požadavky na transparenci a otevřenost dat.

Na základě výše uvedeného předkladatel dospěl k závěru, že navrhovaná právní úprava nezakládá možnost vzniku korupčních příležitostí.

k) Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu.

l) Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů; zhodnocení musí obsahovat vysvětlení příčin případných rozdílů, očekávaných dopadů nebo očekávaného vývoje, s využitím statistických nebo jiných údajů, jsou-li tyto údaje k dispozici

Návrh nemá dopady na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny. Navrhované změny právní úpravy nemají žádný vztah k rodinám a vztahům v nich.

m) Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Návrh nemá vzhledem ke svému především technickému charakteru přímé vazby na strategické dokumenty, a tedy ani na platnou strategii regionálního rozvoje České republiky.

Úpravu formy stanovení podmínek pro poskytování podpor (namísto nařízením vlády rozhodnutím výboru Fondu se souhlasem vlády), zpřehlednění oblastí, na které je možné poskytovat podporu, a předávání a poskytování údajů prostřednictvím informačního systému, je navrhováno provést jednotně pro celé území České republiky. Ve svých důsledcích však zmíněné úpravy otevírají vhodnější prostor pro možné využívání potřebných územních diferenciací podpor.

Dopady návrhu ve vztahu ke zvýšení či snížení regionálních disparit nebo územní konkurenceschopnosti, k růstu či snížení regionálních disparit, lze hodnotit neutrálně, možné pozitivní přínosy budou záviset na konkrétních aplikačních přístupech.

Návrh nemá vliv na působnost územních samosprávných celků ani bezprostřední rozpočtové, personální, organizační a jiné dopady na tyto celky. Odvozeně mohou mít pozitivní přínos např. flexibilněji nastavené komunikační podmínky (informační systém bude vstřícnější vůči obcím a krajům v rolích žadatelů o podporu).

n) Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)

Návrh má pozitivní vliv na oblast digitalizace. Veškeré kontakty mezi Fondem a žadateli a příjemci při poskytování podpory (podávání žádosti o podporu, vyrozumění žadatele, podpis smlouvy, žádosti o čerpání dotace, vykazování apod.) se budou odehrávat v digitální podobě. S ohledem na specializaci Fondu, který poskytuje podporu v programech určených spíše právnickým osobám a municipalitám, nebude v praxi docházet ke znevýhodnění jednotlivců. I v případě, že by jednotlivec v rámci některého z programů Fondu nedisponoval dostatečným vybavením a znalostmi v oblasti komunikace na dálku, je oprávněn zmocnit jinou osobu ke svému zastupování v komunikaci s Fondem (to se děje i v současnosti).

Navrhovaná právní úprava je v souladu s § 14 odst. 1 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle které „nepodnikající fyzické osoby nemohou být nuceny využívat digitální služby nebo činit digitální úkony podle tohoto zákona.“ V případě podpor poskytovaných Fondem se jedná o dobrodiní státu, podporu s přesně stanoveným účelem, k jejímuž čerpání není nikdo nucen, která je poskytována pouze na základě dobrovolné žádosti a žadatel je vázán povinností splnit podmínky dotačního nebo úvěrového programu.

o) Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení

Vzhledem k převážně technickému charakteru návrhu zákona se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, vyslovila s předloženým návrhem souhlas již v prvém čtení.

Česká republika má možnost získat prostřednictvím NPO z Nástroje pro oživení a odolnost finanční prostředky v řádech miliard Kč mimo jiné na investiční přípravu a realizaci samotné výstavby dostupných a nájemních bytů. Tyto finanční prostředky musí být poměrně brzy vyčerpány, a to do roku 2026. Schválení návrhu v prvém čtení, změna zákona rozšířením aktivit na projektovou přípravu a změna formy poskytování podpor z nařízení vlády na flexibilnější formu, umožní zapojení Fondu do poskytování těchto finančních prostředků a eliminovat tak riziko, že nebude splněn termín pro jejich realizaci.