A. Zhodnocení platného právního stavu a jeho nedostatků
Státní fond dopravní infrastruktury (dále jen „Fond“) byl zřízen v roce 2000 zákonem č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, jako trvalý a stabilní zdroj financování dopravní infrastruktury v České republice. Za více než dvacet let své existence plní tuto roli v souladu se svým účelem stanoveným v § 2 zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“). Postupuje přitom v souladu se svým rozpočtem sestaveným a schváleným pro jednotlivé roky, přičemž od svého vzniku zajistil financování dopravní infrastruktury v celkovém objemu přes 1,5 biliónu Kč. Plní nezastupitelnou úlohu při finančním zajištění realizace dopravní politiky státu. Je v pozici zprostředkujícího subjektu zapojen do financování projektů dopravní infrastruktury schválených ke spolufinancování z fondů Evropské unie, u kterých zajišťuje ze svých zdrojů jednak předfinancování výdajů projektů, které mají být kryty příspěvky z fondů Evropské unie, a u projektů dopravní infrastruktury ve vlastnictví České republiky zajišťuje i financování národního podílu těchto projektů.
Fond sestavuje rozpočet vždy na aktuální rok a dva následující roky (střednědobý výhled). Rozpočet Fondu má příjmovou a výdajovou stranu a je samostatně schvalován Poslaneckou sněmovnou. Příjmy Fondu lze rozdělit na garantované (např. výnosy z mýta, úhrady časového poplatku či převody z určených daní) a negarantované, kterými jsou zejména dotace ze státního rozpočtu na krytí deficitu.
Finanční prostředky na dopravní infrastrukturu jsou jednotlivým příjemcům poskytovány na dotačním principu a Fond je kryje výhradně z příjmů uvedených výše. Potřeby jednotlivých investorů (státní příspěvkové organizace Ředitelství silnic a dálnic ČR, státní organizace Správa železnic a organizační složky státu Ředitelství vodních cest) však výrazně převyšují výdajové rámce stanovené pro Fond Ministerstvem financí. Samostatně pak probíhá analýza financování výstavby vysokorychlostních tratí, které je při dosavadním přístupu stěží realizovatelné.
Plnění strategické a rozhodující role Fondem při zajištění financování dopravní infrastruktury v České republice má za následek zvyšování finančních požadavků na krytí finančních potřeb projektů dopravní infrastruktury odpovídajících účelu Fondu, jejichž realizace je z hlediska celospolečenských potřeb nutná. Současně, a to i s ohledem na roli Fondu v rámci financování projektů dopravní infrastruktury spolufinancovaných z prostředků Evropské unie, vznikají požadavky na nové formy zapojení zdrojů Fondu do financování dopravní infrastruktury (tj. na nové způsoby financování dopravní infrastruktury z rozpočtu Fondu), se kterými stávající právní úprava v zákoně nepočítá.
K finančnímu zajištění účelu Fondu jsou v § 4 zákona taxativně vymezeny jeho příjmy. Toto vymezení je však nedostačující, a to zejména s ohledem na nepříznivou predikci vývoje příjmové stránky rozpočtu Fondu v následujících letech, výraznou redukci jednoho ze zákonných příjmů Fondu, konkrétně výnosu z daně silniční, a současný stav veřejných rozpočtů jako celku. Na straně druhé, jak bylo uvedeno výše, dochází k nárůstu finančních požadavků v souvislosti se zajištěním finančních potřeb projektů dopravní infrastruktury v rozsahu zákonem stanoveného účelu Fondu. Potřeba realizace těchto projektů přitom vychází z naplňování Dopravní politiky České republiky pro období 2021 – 2027 s výhledem do roku 2050. Je tedy nutné vytvořit nezbytné legislativní předpoklady k tomu, aby měl Fond k dispozici další zdroje svých příjmů. Je třeba též zdůraznit, že vláda uložila svým usnesením ze dne 26. září 2022 č. 825 ministru dopravy a ministru financí úkol, jenž spočívá v zajištění dodatečných finančních prostředků na plné pokrytí potřeb rozpočtu Fondu s využitím dalších finančních nástrojů.
Pokud jde o nové způsoby financování dopravní infrastruktury z rozpočtu Fondu, je vhodné uvést, že stávající právní úprava počítá výslovně s financováním úhrady koncesionářům podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“), což však není dostačující, protože model zapojení soukromého sektoru, v rámci tzv. projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru, se jeví být v současnosti jako relevantní alternativa i pro výstavbu a popřípadě modernizaci, opravy, údržbu či správu jiných typů dopravní infrastruktury. Aktuálně je zvažováno využití tohoto modelu zejména v oblasti drážní infrastruktury.
B. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Předkládaný, poměrně stručný návrh zákona je zaměřen na řešení následujících otázek, které navazují na výše popsané nedostatky stávající právní úpravy.
Na potřebu vytvoření dostatečných zdrojů příjmů Fondu reaguje návrh zákona ve třech ohledech.
Zaprvé, navrhuje se doplnění stávající možnosti Fondu přijímat úvěry rovněž o možnost přijímat zápůjčky. Tento institut byl do právního řádu opětovně zaveden zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „občanský zákoník“), a je upraven v § 2390 a násl. občanského zákoníku. Jelikož zápůjčku nelze zaměňovat s úvěrem, přičemž je možné, že v některých případech bude její poskytnutí (například Ministerstvem financí) vyhodnoceno jako vhodnější (než poskytnutí úvěru), navrhuje se rozšířit příjmy Fondu právě o peníze poskytnuté na základě smlouvy o zápůjčce.
Zadruhé, navrhuje se v zákoně výslovně uvést, že Fond bude moci vydávat dluhopisy. Postup při vydávání dluhopisů a některé další otázky s dluhopisy související upravuje zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Podle tohoto zákona se přitom dluhopisem rozumí cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky odpovídající jmenovité hodnotě jeho emitentem, a to najednou nebo postupně k určitému okamžiku, a popřípadě i další práva plynoucí ze zákona nebo z emisních podmínek dluhopisu. Navrhuje se tedy rozšířit příjmy Fondu právě o peníze získané z jím vydaných dluhopisů.
Ať již jde o přijímání zápůjčky nebo vydávání dluhopisu, předkladatel počítá s použitelností obecných právních předpisů, které tyto instituty zavadí a detailně regulují. Obecná pravidla, obsažená v těchto předpisech, není třeba ani vylučovat nebo modifikovat.
Návrh zákona však pamatuje na specifické otázky související s přijímáním zápůjček a vydáváním dluhopisů Fondem, a to v souvislosti s
- použitím finančních prostředků Fondu na poskytnutí plnění zapůjčiteli nebo vlastníku dluhopisu nebo na úhradu souvisejících výdajů,
- plánováním příjmů a výdajů Fondu prostřednictvím rozpočtu a střednědobého výhledu,
- dodatečným přijímáním zápůjček nebo vydáváním dluhopisů v rozpočtovém roce mimo schválený rozpočet,
- rozšířením záležitostí, které jsou předmětem schvalování výborem Fondu.
Zatřetí, na potřebu vytvoření dostatečných zdrojů příjmů Fondu pamatuje návrh také vyšší mírou zákonem stanoveného zajištění Fondem přijatých úvěrů a zápůjček a jím vydaných dluhopisů. Navrhuje se nově stanovit, že za dluhy vzniklé v souvislosti s Fondem přijatými úvěry a zápůjčkami a jím vydanými dluhopisy ručí stát, od čehož si předkladatel slibuje získání výhodnějších smluvních či emisních podmínek a nižší výdaje Fondu spojené se splácením uvedených finančních nástrojů.
Na nedostatek stávající právní úpravy spočívající v absenci explicitního umožnění financování úhrady plnění jiným subjektům než, jsou toliko koncesionáři podle zákona o pozemních komunikacích, reaguje návrh zákona rozšířením účelu Fondu. Navrhuje se šířeji a obecněji než ve stávající právní úpravě umožnit Fondu financovat úhrady poskytované osobám zajišťujícím provádění výstavby, modernizace, opravy, údržby nebo správy dopravní infrastruktury ve vlastnictví státu na základě smlouvy, kterou tyto osoby uzavřely se státem nebo jeho rezortním investorem, přičemž pamatováno je též na úhradu nákladů souvisejících s uzavřením uvedené smlouvy.
C. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Jak bylo výše popsáno, platná právní úprava účelu Fondu a jeho příjmů není zcela
dostačující, přičemž nápravy tohoto stavu nemůže být dosaženo jinak než změnou zákona.
D. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Předkladatel považuje návrh zákona, jímž dochází především k rozšíření účelu Fondu a jeho příjmů, za souladný s ústavním pořádkem České republiky.
E. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s právem Evropské unie
Předkladatel považuje návrh zákona, jímž dochází především k rozšíření účelu Fondu a jeho příjmů, za souladný s právem Evropské unie. Pokud jde o unijní pravidla veřejné podpory, Fond vystupuje zejména v roli poskytovatele veřejné podpory, kdy musí postupovat v souladu těmito pravidly.
F. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Předkladatel považuje návrh zákona, jímž dochází především k rozšíření účelu Fondu a jeho příjmů, za souladný s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
G. Zhodnocení předpokládaného hospodářského a finančního dopadu navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Návrhem zákona dochází především k rozšíření účelu Fondu a jeho příjmů.
Výše uvedeným usnesením vlády bylo ministrům dopravy a financí uloženo zajistit dodatečné finanční prostředky ve výši 30 674 730 tis. Kč na plné pokrytí potřeb rozpočtu Fondu na rok 2023 s využitím dalších finančních nástrojů. Mezi tyto finanční nástroje lze zařadit i dluhopisy, na jejichž vydávání návrh zákona pamatuje. Samotné vydání dluhopisů bude přitom podléhat nejen schválení ze strany výboru Fondu, ale související údaje budou obsaženy i v rozpočtu Fondu a jeho střednědobém výhledu, které schvaluje vláda a Poslanecká sněmovna. Vznikne-li potřeba vydání dluhopisu mimo schválený rozpočet Fondu, návrh zákona upravuje i proces dodatečného schválení tohoto kroku.
Již stávající právní úprava pamatuje na přijímání úvěrů Fondem. Finanční dopady nově navržené možnosti přijmout i zápůjčky Fondem nelze predikovat, jelikož se budou odvíjet od využití této možnosti. I v tomto případě platí, že samotné přijetí zápůjčky bude podléhat nejen schválení ze strany výboru Fondu, ale související údaje budou obsaženy i v rozpočtu Fondu a jeho střednědobém výhledu, které schvaluje vláda a Poslanecká sněmovna. Vznikne-li potřeba přijetí zápůjčky mimo schválený rozpočet Fondu, návrh zákona upravuje i proces dodatečného schválení tohoto kroku.
Navržené zajištění Fondem přijatých úvěrů a zápůjček a jím vydaných dluhopisů prostřednictvím státní záruky by mělo vést k nižším výdajům Fondu spojeným se splácením uvedených finančních nástrojů, přičemž se nijak nepředpokládá, že by došlo k realizaci státní záruky (tedy zaplacení zaručené částky státem, zastoupeným Ministerstvem financí, za dlužníka).
Pokud jde o rozšíření účelu Fondu spočívající v umožnění financovat úhrady
poskytované osobám zajišťujícím provádění výstavby, modernizace, opravy, údržby nebo správy dopravní infrastruktury ve vlastnictví státu na základě smlouvy, kterou tyto osoby uzavřely se státem nebo jeho rezortním investorem, finanční dopady tohoto opatření se budou odvíjet od rozsahu, v jakém bude předmětná možnost financování v budoucnu využita.
Přijetí návrhu zákona nevyvolá dopady na rozpočty krajů ani obcí.
H. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení
Předkladatel navrhuje, aby s návrhem zákona Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas již v prvém čtení, a to v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů. Hlavním důvodem je skutečnost, že navržená právní úprava by měla nabýt účinnosti nejpozději dne 1. července 2023, přičemž do té doby je nezbytné projednání návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou a Senátem, podpis zákona prezidentem a jeho publikace ve Sbírce zákonů. Úkol plynoucí z výše uvedeného usnesení vlády zajistit dodatečné finanční prostředky ve výši 30 674 730 tis. Kč na plné pokrytí potřeb rozpočtu Fondu s využitím dalších finančních nástrojů se týká již roku 2023. Navržená právní úprava přitom není nijak rozsáhlá a věcně je zaměřena především na rozšíření účelu Fondu a jeho příjmů.
K čl. I
K bodu 1 (§ 2 odst. 1 písm. h))
Navrhuje se rozšíření účelu Fondu, tedy účelu, jehož financování může být zajištěno finančními prostředky poskytovanými Fondem. Jedním z těchto účelů jsou dle stávajícího znění § 2 odst. 1 písm. h) zákona úhrady koncesionářům podle zákona o pozemních komunikacích a náklady související s uzavřením koncesionářské smlouvy. Je zřejmé, že citované ustanovení nedopadá na koncesionářské smlouvy odlišné od těch, které jsou uzavírány v režimu zákona o pozemních komunikacích. V současnosti je však v rezortu dopravy intenzivně zvažována výstavba a popřípadě modernizace, oprava, údržba či správa i jiných typů dopravní infrastruktury se zapojením soukromého sektoru, v rámci tzv. projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru. Tento koncept by tak mohl být realizován nejen v oblasti infrastruktury pozemních komunikací, ale například též v oblasti infrastruktury železniční.
Financování výstavby, modernizace, opravy, údržby a správy dopravní infrastruktury je možné již dle § 2 odst. 1 písm. a) až c) zákona. Výše platby, jež bude hrazena koncesionáři na základě koncesionářské smlouvy, se však nemusí striktně odvíjet od skutečných, konkrétních a prokazatelných nákladů na zajištění výstavby, modernizace, opravy, údržby nebo správy dopravní infrastruktury, ale může být odvislá od pravidel její kalkulace, obsažených ve smlouvě, která také stanoví rozložení rizik mezi smluvními stranami. Zřejmě z tohoto důvodu je již ve stávajícím § 2 odst. 1 zákona obsaženo vedle písm. a) až c) i písmeno h). I z důvodu právní jistoty se navrhuje ponechání a rozšíření působnosti tohoto pododstavce. Navíc jsou jeho součástí i náklady související s uzavřením smlouvy.
Zmíněné rozšíření působnosti § 2 odst. 1 písm. h) zákona je navrženo především ve třech ohledech.
Zaprvé, jak je uvedeno výše, vedle smluv pokrývajících oblast pozemních komunikací bude předmětné ustanovení dopadat také na smlouvy v oblasti drážní infrastruktury a infrastruktury pro vodní dopravu.
Zadruhé, opouští se omezení spočívající v možnosti financování úhrady spojené toliko s koncesionářskou smlouvou. Fond tak bude moci financovat i úhradu plynoucí ze smluv obdobných.
Zatřetí, příjemcem finančních prostředků tedy nebude nutně koncesionář, ale obecně osoba, která zajišťuje některou z činností spočívajících ve výstavbě, modernizaci, opravě, údržbě nebo správě dopravní infrastruktury, která je ve vlastnictví státu, a základem výkonu předmětné činnosti i poskytované úhrady je smlouva uzavřená mezi touto osobou na straně jedné a Ministerstvem dopravy nebo jím založenou nebo zřízenou právnickou osobou nebo organizační složkou státu na straně druhé. Uvedené vymezení smluvních stran zahrnuje nejen smlouvu uzavřenou Ministerstvem dopravy, ale také státní příspěvkovou organizací Ředitelství silnic a dálnic ČR, státní organizací Správa železnic a organizační složkou státu Ředitelství vodních cest ČR.
K bodu 2 (§ 2 odst. 2 písm. a))
V souvislosti s rozšířením příjmů Fondu, mezi něž se navrhuje zařadit i zápůjčky přijaté Fondem (viz § 4 odst. 1 písm. f) zákona ve znění návrhu jeho novely), je třeba rozšířit i výdaje, na jejichž úhradu může Fond vynaložit finanční prostředky, s nimiž hospodaří. Podle § 2392 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat i úroky. Pro tento případ pak třeba umožnit Fondu, stejně jako v případě přijatých úvěrů, vynakládat jím spravované finanční prostředky i na úhradu splátek přijatých zápůjček nebo úroků z nich. Návrh zákona pamatuje i na další výdaje s tím spojené, stejně jako u přijatých úvěrů.
K bodu 3 (§ 2 odst. 2 písm. b))
V souvislosti s rozšířením příjmů Fondu, mezi něž se navrhuje výslovně zařadit i výnosy z dluhopisů vydaných Fondem (viz § 4 odst. 1 písm. e) zákona ve znění návrhu jeho novely), je třeba rozšířit i výdaje, na jejichž úhradu může Fond vynaložit finanční prostředky, s nimiž hospodaří. Definičním znakem dluhopisu dle § 1 a § 2 odst. 1 zákona o dluhopisech je právo na splacení určité dlužné částky odpovídající jmenovité hodnotě jeho emitentem, a to najednou nebo postupně k určitému okamžiku, a popřípadě i další práva plynoucí ze zákona nebo z emisních podmínek dluhopisu. Podle § 6 odst. 1 stejného zákona patří mezi mandatorní obsahové náležitosti dluhopisů údaje o jejich jmenovité hodnotě coby dlužné částce, o okamžiku splacení dlužné částky (tj. splacení dluhopisu) nebo o tom, že má být dlužná částka splacena splátkami, a také o výnosu dluhopisu. Je tak třeba umožnit Fondu vynakládat jím spravované finanční prostředky i na splacení dluhopisů vydaných Fondem nebo jejich jednotlivých splátek a vyplacení výnosů těchto dluhopisů. Návrh zákona pamatuje i na další výdaje s tím spojené.
K bodu 4 (§ 2 odst. 3)
V souvislosti s rozšířením účelu, jehož financování může být zajištěno finančními prostředky poskytovanými Fondem podle § 2 odst. 1 písm. h) zákona ve znění návrhu jeho novely, se navrhuje odpovídající změna (rozšíření) vymezení příjemců finančních prostředků z Fondu, a to nahrazením osob, na které stát převedl výkon některých svých práv jako vlastníka podle zákona o pozemních komunikacích, osobami uvedenými v § 2 odst. 1 písm. h) zákona.
Současně se navrhuje zavést legislativní zkratku „příjemce“, byť lze připustit, že ve stávajícím znění zákona není zcela konzistentně tento pojem užíván - užíván je pojem „příjemce“ bez dalšího i „příjemce finančních prostředků“. Cílem zavedení uvedené legislativní zkratky je v obou případech postavit najisto, že toliko na subjekty vymezené v § 2 odst. 3 zákona dopadají práva a povinnosti příjemců uvedené v zákoně. Fond totiž poskytuje finanční prostředky i dalším osobám, na které však nelze nahlížet jako na „příjemce“. Jde o osoby, které obdrží finanční prostředky podle § 2 odst. 2 zákona ve znění návrhu jeho novely, tedy například subjekty, které Fondu poskytnou úvěr, vlastníky jím vydaných dluhopisů nebo externí poskytovatele služeb spojených s činností Fondu.
K bodu 5 (§ 2 odst. 4)
V souvislosti se zavedením výše popsané legislativní zkratky dochází k jejímu užití v navazujícím ustanovení, společně s vypuštěním nadbytečného odkazu.
K bodu 6 (§ 4 odst. 1 písm. e))
Mezi příjmy Fondu se navrhuje explicitně uvést výnosy z jím vydaných dluhopisů. Přestože jsou podle § 2 odst. 1 zákona o dluhopisech dluhopisy cennými papíry, je vhodné s ohledem na zásadní finanční dopady tohoto opatření výslovně poukázat na kompetenci Fondu tento druh cenného papíru vydat. Naopak nebylo shledáno jako nadbytečné zatěžovat zákon odkazem na použití zákona o dluhopisech, jelikož jde o obecný předpis, jenž se dle svého § 1 použije při vydávání dluhopisů vždy, bez ohledu na to, kdo je osobou, která je vydává.
Cílem předkladatele je zajistit Fondu dodatečné finanční prostředky na pokrytí jeho výdajů, a to zejména proto, že finanční potřeby rezortních investorů (státní příspěvkové organizace Ředitelství silnic a dálnic ČR, státní organizace Správa železnic a organizační složky státu Ředitelství vodních cest ČR) výrazně přesahují stávající příjmy Fondu. Uvedený cíl odpovídá snaze Ministerstva dopravy a Fondu zapojit do financování Fondu další zdroje, jimiž jsou vedle úvěrů od bank, včetně Evropské investiční banky, a využití soukromého kapitálu, i příjmy z vydávaných dluhopisů. Navržená změna právní úpravy odpovídá usnesení vlády ze dne 26. září 2022 č. 825, dle něhož se ministru dopravy a ministru financí uložilo zajistit dodatečné finanční prostředky na plné pokrytí potřeb rozpočtu Fondu s využitím dalších finančních nástrojů, přičemž v samotném materiálu obsahujícím rozpočet Fondu na rok 2023 a střednědobý výhled na roky 2024 a 2025 je zmiňována novela zákona, která by měla umožnit zejména emitování dluhopisů pro financování dopravní infrastruktury.
K bodu 7 (§ 4 odst. 1 písm. f))
Mezi příjmy Fondu se navrhuje uvést zápůjčky, a to v návaznosti na doporučení Ministerstva financí, jež v minulosti zajistilo obdobnou novelizaci rozpočtových pravidel, která tak vedle institutu úvěru pamatují i na institut zápůjčky. Stejně tak lze poukázat na skutečnost, že v platném znění zákona je pamatováno na úvěry, nicméně dle občanského zákoníku představují úvěry a zápůjčky separátní smluvní typy a nelze tak zápůjčku subsumovat pod úvěr. Přes některé společné atributy obou smluvních typů lze uvést, že zápůjčky lze poskytnout úročené i bezúročně, zatímco úvěry musí být vždy úročené. Rozšíření možností financování Fondu přispěje k lepšímu a efektivnějšímu řízení likvidity rozpočtu Fondu.
K bodu 8 (§ 4 odst. 4)
Navrhuje se nově stanovit, že za dluhy vzniklé v souvislosti s Fondem přijatými úvěry a zápůjčkami a jím vydanými dluhopisy ručí stát. Toto ručení bude omezeno na případy, kdy příjmy z uvedených finančních nástrojů budou využity na financování některého z účelů Fondu podle § 2 odst. 1 zákona. Od zajištění úvěru, zápůjčky nebo dluhopisu státem si předkladatel slibuje získání výhodnějších smluvních či emisních podmínek a nižší výdaje Fondu spojené se splácením uvedených finančních nástrojů. Současně se navrhuje vyloučit použitelnost § 73 rozpočtových pravidel, dle nichž má dlužník za poskytnutí státní záruky zaplatit do státního rozpočtu 0,5 % ze zaručené částky. Úhrada uvedené částky by totiž pouze zakládala neúčelné přeskupování veřejných prostředků v různých veřejných rozpočtech a snižovala by prostředky využitelné Fondem za účelem financování svého účelu, zejména výstavby, modernizace, opravy, údržby a správy dopravní infrastruktury.
K bodu 9 (§ 5 odst. 1 písm. c) a d))
V souvislosti s rozšířením příjmů Fondu, mezi něž se navrhuje zařadit i zápůjčky přijaté Fondem (viz § 4 odst. 1 písm. f) zákona ve znění návrhu jeho novely), je třeba rozšířit povinné náležitosti rozpočtu Fondu, mezi něž budou patřit rovněž data týkající se návrhu struktury jím přijímaných zápůjček, včetně lhůt splatnosti a limitů úrokové míry, a návrhu kalendáře splátek jistiny a úroků Fondem přijatých zápůjček, analogicky jako je tomu již ve stávající právní úpravě v případě Fondem přijatých úvěrů. Jde o podstatná data mající dopad na hospodaření Fondu, a proto by jimi vláda i Poslanecká sněmovna měly při schvalování návrhu rozpočtu Fondu disponovat.
K bodu 10 (§ 5 odst. 1 písm. e))
Mezi podstatné informace mající dopad na hospodaření Fondu, jimiž by vláda i Poslanecká sněmovna měly při schvalování návrhu rozpočtu Fondu disponovat, patří též data týkající se návrhu celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů, které hodlá Fond v rozpočtovém roce vydat, výnosů těchto dluhopisů a splacení dluhopisů nebo jejich jednotlivých splátek a vyplacení výnosů těchto dluhopisů. Předmětné doplnění je činěno v souvislosti s rozšířením příjmů Fondu, mezi něž se navrhuje výslovně zařadit i výnosy z dluhopisů vydaných Fondem (viz § 4 odst. 1 písm. e) zákona ve znění návrhu jeho novely). Užitá terminologie odpovídá zákonu o dluhopisech.
K bodu 11 (§ 5a odst. 1 písm. d) a e))
Podle platné právní úpravy má Fond současně s návrhem svého rozpočtu sestavovat i střednědobý výhled, který obsahuje očekávané příjmy a výdaje Fondu na jednotlivá léta. V souvislosti s rozšířením příjmů Fondu, mezi něž se navrhuje zařadit i zápůjčky přijaté Fondem a výnosy z dluhopisů jím vydaných (viz § 4 odst. 1 písm. e) a f) zákona ve znění návrhu jeho novely), se navrhuje rozšířit povinné náležitosti střednědobého výhledu Fondu o identifikaci jeho vybraných výdajů, které navazují na přijetí úvěrů nebo zápůjček nebo vydání dluhopisů. Opět jde o podstatné informace mající dopad na hospodaření Fondu, jimiž by vláda i Poslanecká sněmovna měly při schvalování návrhu střednědobého výhledu Fondu disponovat
K bodům 12 a 13 (§ 5b odst. 3)
Platná právní úprava pamatuje na situace, kdy je třeba nad rámec schváleného rozpočtu Fondu dodatečně v rozpočtovém roce přijmout úvěr, přičemž tato možnost je podmíněna předložením odpovídajícího návrhu vládě ke schválení a také jeho navazujícím projednáním v Poslanecké sněmovně. V souvislosti s rozšířením příjmů Fondu, mezi něž se navrhuje zařadit i zápůjčky přijaté Fondem a výnosy z dluhopisů vydaných Fondem (viz § 4 odst. 1 písm. e) a
f) zákona ve znění návrhu jeho novely), se navrhuje rozšířit uvedený postup o případy, kdy v průběhu rozpočtového roku vznikne potřeba dodatečného přijetí zápůjčky nebo vydání dluhopisu. Mohou totiž nastat mimořádné situace, kdy nebylo možné předem v navrženém rozpočtu předvídat nezbytnost využití uvedených finančních nástrojů ze strany Fondu a je třeba nastavit proces umožňující jejich využití. Návrh zákona v dané souvislosti vymezuje náležitosti návrhu předkládaného Fondem a současně předpokládá, že tento návrh bude vládě předložen ministrem dopravy společně s ministrem financí, jelikož problematika fiskální politiky a nakládání s veřejnými prostředky spadá obecně do gesce Ministerstva financí. Současně dochází k vypuštění matoucího odkazu na § 5 odst. 1 zákona, přičemž provádění změn ve schváleném rozpočtu Fondu nadále podléhá postupu dle § 5 odst. 4 zákona.
K bodům 14 až 16 (§ 8 odst. 2 písm. e) až g), j), m) až o))
Orgány Fondu tvoří výbor Fondu, dozorčí rada Fondu a ředitel Fondu. Platná právní úprava taxativně vymezuje, které záležitosti jsou předmětem schvalování ze strany výboru Fondu, tedy devítičlenného tělesa, jehož předsedou je ministr a dalšími členy osoby jmenované na jeho návrh vládou. V souvislosti s rozšířením příjmů Fondu, mezi něž se navrhuje zařadit i zápůjčky přijaté Fondem a jím vydané dluhopisy (viz § 4 odst. 1 písm. e) a f) zákona ve znění návrhu jeho novely) se navrhuje rozšířit výčet záležitostí, jež jsou předmětem schvalování ze strany výboru Fondu tak, aby o všech podstatných otázkách souvisejících s přijímáním úvěrů a zápůjček a vydáváním dluhopisů Fondem rozhodoval výbor.
K čl. II
S ohledem na předpokládanou délku legislativního procesu a požadavek na stanovení tzv. jednotných dat účinnosti obsažený v zákoně č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, se navrhuje stanovit účinnost navrženého zákona na 1. července 2023.
V Praze dne 30. ledna 2023
Ivan Adamec, v. r.
Martin Kupka, v. r.
Ondřej Lochman, v. r.
Antonín Tesařík, v. r.
Jiří Slavík, v. r.
Jakub Michálek, v. r.