zákon č. 128/2022 Sb.

1. Zhodnocení platného právního stavu

Současná právní úprava nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen.

1.1 Daně z příjmů

Od základu daně lze podle § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), odečíst hodnotu bezúplatného plnění. V případě poplatníků daně z příjmů fyzických osob se podle § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů jedná o nezdanitelnou část základu daně a v případě poplatníků daně z příjmů právnických osob se podle § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů jedná o položku snižující základ daně. Poskytnuté bezúplatné plnění musí kumulativně splňovat dvě podmínky, aby bylo možné jej od základu daně odečíst, a sice musí být poskytnuto na některý z účelů obsažený v taxativním výčtu ustanovený v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů a musí být poskytnuto příjemci uvedenému v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů. Z hlediska účelu se obecně jedná o účely dobročinného charakteru (na vědu a vzdělávání, na výzkumné účely, kulturu, školství, ochranu zvířat, ekologické a humanitární účely apod.). Příjemcem odečitatelného bezúplatného plnění pak mohou být obce, kraje, a organizační složky státu a dále právnické osoby se sídlem na území České republiky a právnické osoby, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách. Fyzická osoba může být rovněž příjemce odečitatelného bezúplatného plnění, má-li bydliště na území České republiky a je-li provozovatelem stanoveného druhu zařízení naplňujícího obecně prospěšné účely, nebo pokud má bydliště na území České republiky a je poživatelem invalidního důchodu (nebo byla poživatelem invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu) nebo nezletilým dítětem závislým na péči jiné osoby s tím, že těmto fyzickým osobám může být odečitatelné bezúplatné plnění poskytnuto jen za vymezeným účelem (např. na zdravotnické prostředky) a v určité výši. Dále je v případě poplatníků daně z příjmů fyzických osob možné od základu daně odečíst také hodnotu bezúplatného plnění například v podobě odběru krve nebo orgánu. Ustanovení § 15 odst. 1 věty páté a § 20 odst. 12 zákona o daních z příjmů rozšiřuje okruh příjemců bezúplatného plnění nad rámec výše uvedeného. V případě, že by bezúplatné plnění splňující stanovený účel bylo poskytnuto právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, bude možné hodnotu poskytnutého bezúplatného plnění od základu daně rovněž odečíst za stejných podmínek. Jak v případě poplatníků daně z příjmů fyzických osob, tak v případě poplatníků daně z příjmů právnických osob je stanoveno omezení z hlediska maximální možné hodnoty poskytnutého bezúplatného plnění, které je možné od základu daně odečíst. V případě poplatníků daně z příjmů fyzických osob je možné od základu daně odečíst v úhrnu maximálně 15 % základu daně a v případě poplatníků daně z příjmů právnických osob je možné od základu daně již sníženého o položky odčitatelné od základu daně (tj. o daňovou ztrátu, odpočet na podporu výzkumu a vývoje a odpočet na podporu odborného vzdělávání) odečíst v úhrnu maximálně 10 % základu daně sníženého o položky odčitatelné od základu daně. Nejvyšší možná hodnota bezúplatného plnění, kterou lze v úhrnu od základu daně odečíst byla v případě poplatníků daně z příjmů fyzických osob i v případě poplatníků daně z příjmů právnických osob zákonem č. 39/2021 Sb. dočasně navýšena na 30 %. Důvodem byla podpora financování zejména veřejně prospěšných organizací v reakci na jeho předpokládaný pokles v důsledku šíření koronaviru SARS CoV-2. Navýšení se týkalo pouze zdaňovacích období roku 2020 a 2021 v případě poplatníků daně z příjmů fyzických osob, jejichž zdaňovacím obdobím je vždy kalendářní rok, a v případě poplatníků daní z příjmů právnických osob se týkalo zdaňovacích období skončených od 1. 3. 2020 do 28. 2. 2022. Zvláštní pravidlo platí pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kteří nejsou daňovými rezidenty České republiky. Tito poplatníci mohou dle § 15 odst. 9 zákona o daních z příjmů od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění za podmínek § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů pouze tehdy, jsou-li daňovými rezidenty členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a úhrn jejich zdanitelných příjmů (kromě příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně) ze zdrojů na území České republiky představuje minimálně 90 % jejich veškerých příjmů. V případě poplatníků daně z příjmů právnických osob se omezení u daňových nerezidentů neuplatňuje. Z hlediska příjemce bezúplatného plnění jsou bezúplatná plnění uvedená v ustanovení § 4a (je- li příjemcem poplatník daně z příjmů fyzických osob) a § 19b (je-li příjemcem poplatník daně z příjmů právnických osob) zákona o daních z příjmů osvobozena od daně z příjmů. Takto je např. dle § 4a písm. k) a § 19b odst. 2 písm. c) zákona o daních z příjmů osvobozeno bezúplatné plnění na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky.

1.2 Správní poplatky

V současné době právní úprava správních poplatků v rámci zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ zákon o správních poplatcích“) obsahuje v § 8 obecnou právní úpravu osvobození od poplatků. Zároveň je v § 8 odst. 5 zmocnění správního úřadu u správních poplatků, u nichž je tato skutečnost uvedena v sazebníku poplatky snížit či upustit od jejich vybrání. Neexistuje však žádná právní úprava, která by umožňovala v případě správních poplatků hromadné osvobození či hromadné upuštění od výběru správních poplatků, zejména ve spojení s humanitární krizí.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení její nezbytnosti

Navrhovaná právní úprava nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen. Návrh zákona reaguje na válečný konflikt na území Ukrajiny v roce 2022, k němuž Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dne 24. února 2022 a Senát Parlamentu České republiky dne 25. února 2022 vydaly usnesení, v nichž obě komory parlamentu odsoudily nevyprovokovanou agresi Ruské federace proti Ukrajině, která je v rozporu s mezinárodním právem a vyjádřily Ukrajině podporu, uznaly její suverenitu a právo na územní celistvost a integritu. Vláda České republiky byla prostřednictvím těchto usnesení Poslaneckou sněmovnou a Senátem vyzvána k usilování o podporu Ukrajiny a poskytnutí veškeré pomoci, jak vojenské, tak finanční a humanitární. S přihlédnutím k dočasnému charakteru navrhovaných změn, které se uplatní pouze pro rok 2022, má navrhovaná právní úprava podobu zvláštního zákona nepřímo novelizujícího zákon o daních z příjmů a zákon o správních poplatcích. Dotčené zákony tak nemusí být přímo novelizovány o ustanovení, která se postupem času stanou obsoletními.

2.1 Daně z příjmů

Cílem navrhovaných změn v oblasti daní z příjmů je daňová podpora dobročinné aktivity poplatníků směřující k pomoci Ukrajině a jejím obyvatelům v tomto konfliktu. Možnost odečíst hodnotu bezúplatného plnění od základu daně se navrhuje v případě poplatníků daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty rozšířit tak, aby tuto možnost podle § 15 odst. 9 zákona o daních z příjmů měli také daňoví rezidenti Ukrajiny, kteří splňují stanovené podmínky, pokud doloží, že zdanitelné příjmy ze zdrojů České republiky tvoří 90 % jejich zdanitelných příjmů (s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby).

Odpočet bezúplatného plnění od základu daně

Navrhované změny v oblasti daní z příjmů dále rozšiřují jednak okruh účelů bezúplatných plnění a jednak okruh příjemců těchto bezúplatných plnění uvedený v ustanovení § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů. I nadále je tak zachována stávající koncepce příjemců bezúplatného plnění a účelů, na které může být odečitatelné bezúplatné plnění poskytováno. Podle dosavadního znění ustanovení § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů nelze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatných plnění poskytnutých fyzickým nebo právnickým osobám, jejichž bydliště nebo sídlo se nenachází na území České republiky, členského státu Evropské Unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Na základě navrhovaného ustanovení proto bude možné od základu daně odečíst i hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého jak Ukrajině, tak jejím územně-správním celkům a právnickým nebo fyzickým osobám, jejichž sídlo nebo bydliště se nachází na území Ukrajiny, pokud budou splněny podmínky příjemce a účelu, za který lze od základu daně odečítat bezúplatné plnění. Dále se navrhuje vzhledem k vážnosti a charakteru válečného konfliktu na Ukrajině umožnit od základu daně odečíst i hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého, nikoliv pouze z humanitárních důvodů, ale i za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny (např. poskytnutí vojenského materiálu), což by podle dosavadního znění ustanovení § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů nebylo možné. Za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny je možné poskytnout bezúplatné plnění pouze těm příjemcům, kteří jsou vymezeni v ustanovení § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8 a 12 zákona o daních z příjmů a příjemcům nově vymezeným v ustanovení § 1 odst. 3 písm. b) navrhovaného zákona. Navrhované ustanovení je vzhledem ke svému účelu časově omezeno a týká se tedy pouze bezúplatných plnění poskytnutých v průběhu roku 2022. Maximální hodnota bezúplatného plnění, kterou lze v úhrnu odečíst od základu daně byla z původních 15 % základu daně (v případě poplatníků daně z příjmů fyzických osob) a 10 % základu daně sníženého o položky odčitatelné od základu daně (v případě poplatníků daně z příjmů právnických osob) navýšena na 30 % zákonem č. 39/2021 Sb. v reakci na předpokládaný pokles financování veřejně prospěšných organizací především z veřejných rozpočtů v důsledku šíření koronaviru SARS CoV-2. Toto navýšení bylo koncipováno jako dočasné, a sice pro zdaňovací období roku 2020 a 2021 v případě poplatníků daně z příjmů fyzických osob, jejichž zdaňovacím obdobím je vždy kalendářní rok a pro zdaňovací období skončená od 1. března 2020 do 28. února 2021 v případě poplatníků daně z příjmů právnických osob, jejichž zdaňovacím obdobím nemusí vždy být kalendářní rok. Vzhledem k tomu, že situaci spojenou se šířením koronaviru SARS CoV-2 nelze v současné době s jistotou považovat za skončenou a ve světle probíhajícího válečného konfliktu na území Ukrajiny se navrhuje prodloužit dobu navýšení nejvyšší hodnoty bezúplatného plnění, kterou lze v úhrnu odečíst od základu daně, o jeden rok. Navrhovaná právní úprava týkající se prodloužení navýšení maximální hodnoty bezúplatného plnění představuje ze strany státu Česká republika jeden z kroků na podporu dobročinného úsilí poplatníků, kteří se rozhodli pomoci Ukrajině a jejím obyvatelům v probíhajícím válečném konfliktu na jejím území. Toto navýšení se totiž vztahuje i na odpočet bezúplatných plnění ve světle změn navrhovaných níže ve spojitosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny. Prodloužení navýšení nejvyšší hodnoty odečitatelného bezúplatného plnění na 30 % zároveň představuje jedno z opatření k zajištění vícezdrojového financování (tj. nikoliv pouze z veřejných rozpočtů) veřejně prospěšných organizací, k jehož prosazování se vláda ve svém programovém prohlášení zavázala, a to pomocí pozitivní motivace poplatníků k přispívání na činnost veřejně prospěšných organizací prostřednictvím možnosti výrazněji snížit svou výslednou daň.

Výdaje na bezúplatné nepeněžité plnění

Výše uvedený odpočet od základu daně je však možný pouze v případě vykázání kladného základu daně a nelze ho uplatnit v případě vykázání daňové ztráty. Také jeho výše je limitována, přičemž v běžném režimu jsou výdaje na takové bezúplatné nepeněžité plnění daňově neuznatelné. Na základě navrhovaného zákona však bude dočasně umožněno, aby si daňoví poplatníci uplatnili výdaje vynaložené na bezúplatné nepeněžité plnění poskytnuté v roce 2022 na pomoc Ukrajině, jejím územně správním celkům a právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny jako daňově uznatelné výdaje, pokud je naplněna podmínka účelu, kterou je nutno splnit pro účely snížení základ daně dle § 20 odst. 8 a § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Navrhovaná úprava neomezuje osoby, kterým lze bezúplatný příjem poskytnout na rozdíl od § 20 odst. 8, resp. 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů.

Příjemce bezúplatného plnění

Výše uvedené navrhované změny v oblasti daní z příjmů se týkají poplatníka daně z příjmů v postavení poskytovatele bezúplatného plnění z hlediska jeho možnosti odpočtu hodnoty bezúplatného plnění od základu daně nebo uznatelnosti jako výdaje. Z pohledu poplatníka v postavení příjemce bezúplatného plnění se navrhuje změna spočívající v osvobození bezúplatného příjmu poskytnutého v roce 2022 za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny. Jedná se v podstatě o rozšíření současného výčtu osvobozených bezúplatných příjmů, podle kterého by připadalo v úvahu v souvislosti se situací na Ukrajině osvobodit pouze bezúplatný příjem plynoucí do veřejné sbírky a bezúplatný příjem na humanitární nebo charitativní účel (viz. § 4a písm. k) a § 19b odst. 2 písm. c) zákona o daních z příjmů). Navrhované ustanovení umožňuje prostřednictvím osvobození těchto bezúplatných příjmů podpořit nejen humanitární, ale i obranné aktivity na Ukrajině, a zároveň vylučuje případnou povinnost poskytovatelů takového bezúplatného plnění srazit a odvést daň. V této souvislosti by se rovněž nabízela aplikace ustanovení § 6 odst. 9 písm. o) zákona o daních z příjmů, na základě něhož je od daně z příjmů fyzických osob osvobozena také sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci zaměstnavatelem do výše 500 000 Kč v souvislosti s překlenutím mimořádně obtížných poměrů ze stanovených důvodů, mezi které patří například ekologická nebo průmyslová havárie či živelní pohroma. Případy mimořádně obtížných poměrů v důsledku válečného konfliktu však v předmětném ustanovení nejsou zahrnuty, a proto toto ustanovení aplikovat nelze. Ustanovení § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů je speciálním ustanovením ve vztahu k ustanovení § 4 zákona o daních z příjmů, které ve svém odstavci 1 písm. zm) rovněž odkazuje na ustanovení § 4a zákona o daních z příjmů. V případě, že by zaměstnavatel poskytl obdobnou výpomoc zaměstnanci v souvislosti s překlenutím mimořádně obtížných poměrů v důsledku válečného konfliktu na území Ukrajiny, jednalo by se z pohledu zaměstnance o bezúplatný příjem na humanitární nebo charitativní účel osvobozený dle § 4a písmene k) zákona o daních z příjmů. Navrhovaná právní úprava v oblasti daní z příjmů také reaguje na situaci, kdy rovněž v důsledku válečného konfliktu na území Ukrajiny, již započal na území České republiky příliv ukrajinských obyvatel opouštějících svůj stát. Často se jedná o případy, kdy ukrajinští obyvatelé přicházejí do České republiky za svými rodinnými příslušníky, kterým je jako zaměstnancům poskytováno jejich zaměstnavateli cenově zvýhodněné ubytování. Z pohledu zaměstnance se podle § 6 odst. 3 zákona o daních z příjmů jedná o příjem ze závislé činnosti. V případě, že zaměstnavatel umožní využívat toto ubytování nejen zaměstnanci, ale i jeho rodinnými příslušníkům, nebo takové ubytování poskytne nově, bude se v roce 2022 taktéž jednat o příjem osvobozený od daně z příjmů.

2.2 Správní poplatky

Navrhovaná právní úprava umožní správnímu úřadu upustit od vybrání správních poplatků od fyzických osob, na které dopadly následky válečného konfliktu na území Ukrajiny. Nejedná se o plošné upuštění od výběru všech správních poplatků, nýbrž pouze u těch, u kterých to při posouzení aktuální situace a nezbytnosti příslušný správní úřad uzná za vhodné, to vše při zachování základních principů správy daní a v rámci ústavních kautel. Zároveň se stanoví možnost retrospektivního vrácení poplatků, které byly výše uvedeným postupem již v průběhu válečného konfliktu na Ukrajině vybrány. V zájmu transparentnosti jednání správního úřadu, aby se zamezilo libovůli a kabinetnímu rozhodování a bylo vytvořena veřejná kontrola, tak správní úřad musí oznámit na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup, na které druhy správních poplatků, případně za jakých podmínek, bude zmocnění k upuštění od vybrání a zmocnění k vracení správních poplatků využito.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem

Základní meze pro uplatňování právních předpisů stanoví Ústava a Listina základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Podle čl. 2 odst. 3 Ústavy slouží státní moc všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Podle čl. 2 odst. 2 Listiny lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Povinnosti mohou být také ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod (čl. 4 odst. 1 Listiny). K tomu se v daňové oblasti uplatní ještě ustanovení čl. 11 odst. 5, které stanovuje, že daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona. Přezkumu ústavnosti zákonné úpravy daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění se Ústavní soud věnoval již mnohokrát, např. v nálezech sp. zn. Pl. ÚS 3/02, Pl. ÚS 12/03 či Pl. ÚS 7/03 (vyhlášeném pod č. 512/2004 Sb.). Z této judikatury vyplývá, že: 1. Z ústavního principu dělby moci (čl. 2 odst. 1 Ústavy), jakož i z ústavního vymezení

zákonodárné moci (čl. 15 odst. 1 Ústavy), plyne pro zákonodárce široký prostor pro rozhodování o předmětu, míře a rozsahu daní, poplatků a peněžitých sankcí. Zákonodárce přitom nese za důsledky tohoto rozhodování politickou odpovědnost.

2. Jakkoli je daň, poplatek, příp. peněžitá sankce veřejnoprávním povinným peněžitým

plněním státu, a tedy zásahem do majetkového substrátu, a tudíž i vlastnického práva povinného subjektu, bez naplnění dalších podmínek nepředstavuje dotčení v, ústavním pořádkem chráněné, vlastnické pozici (čl. 11 Listiny, čl. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod).

3. Ústavní přezkum daní, poplatků a peněžitých sankcí zahrnuje posouzení z pohledu

dodržení kautel plynoucích z ústavního principu rovnosti, a to jak neakcesorické (čl. 1 Listiny), tj. plynoucí z požadavku vyloučení svévole při odlišování subjektů a práv, tak i akcesorické v rozsahu vymezeném v čl. 3 odst. 1 Listiny. K principu rovnosti Ústavní soud ve své konstantní judikatuře uvádí, že se nejedná o kategorii absolutní, nýbrž relativní (srov. Pl. ÚS 22/92).

4. Je-li předmětem posouzení ústavnost akcesorické nerovnosti vzhledem k vyloučení

majetkové diskriminace, případně toliko posouzení skutečnosti nepředstavuje-li daň, poplatek nebo jiná peněžitá sankce případný zásah do práva vlastnického (čl. 11 Listiny), je takový přezkum omezen na případy, v nichž hranice veřejnoprávního povinného peněžitého plnění jednotlivce státu, vůči majetkovému substrátu jednotlivce, nabývá škrtícího (rdousícího) působení. Jinými slovy ke škrtícímu (rdousícímu) působení dochází, má-li posuzovaná daň, poplatek nebo peněžitá sankce ve svých důsledcích konfiskační dopady ve vztahu k majetkové podstatě jednotlivce.

Nad rámec výše uvedeného Ústavní soud zejména v novější judikatuře v určitých případech v daňové oblasti provádí test proporcionality (např. při zásahu do práva na ochranu soukromí), nebo test racionality (např. při zásahu do práva na podnikání). Navrhovaná právní úprava je tak z výše uvedených hledisek plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky, a to i s judikaturou Ústavního soudu, vztahující se k této problematice.

4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii

Navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s právem Evropské unie a ustanovení navrhované právní úpravy nezakládají rozpor s primárním právem Evropské unie ve světle ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie. S poukazem na sekundární právo Evropské unie lze konstatovat, že také v tomto ohledu předkládaná právní úprava respektuje závazky, které pro Českou republiku v této oblasti z členství v Evropské unii vyplývají. V daňové oblasti je nutné zdůraznit, že třebaže legislativa přímých daní zůstává v pravomoci členských států a obecně nepodléhá na úrovni Evropské unie celkové harmonizaci, čl. 115 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) stanovuje, že „Rada na návrh Komise [...] přijímá směrnice o sbližování právních a správních předpisů členských států, které mají přímý vliv na vytváření nebo fungování vnitřního trhu.“ Vzhledem k absenci jiných ustanovení SFEU, která by Evropské unii svěřovala pravomoc v oblasti legislativy zdanění příjmů, je zde pravomoc Rady přijímat směrnice podle čl. 115 SFEU dána pouze v rozsahu, v jakém je nezbytné odstranit překážky při vytváření nebo zajištění fungování vnitřního trhu. Kromě článku 115 SFEU jako základu pro harmonizaci v oblasti přímých daní jsou členské státy povinny při výkonu svých pravomocí respektovat principy dané SFEU (zejména články 19 SFEU, 45 SFEU, 49 SFEU, 56 SFEU, 63 SFEU) a dbát na to, aby nedocházelo k neodůvodněné diskriminaci na základě státní příslušnosti nebo neodůvodněnému omezování volného pohybu osob, služeb a kapitálu nebo svobody usazování, jak bylo opakovaně potvrzeno Soudním dvorem EU. Navrhovanou právní úpravou budou tyto principy plně respektovány.

5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaný zákon je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, podle čl. 10 Ústavy.

6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy

V této části jsou uvedeny předpokládané hospodářské a finanční dopady navrhovaných změn právní úpravy na veřejné rozpočty a dopady na daňové subjekty a správce daně, jakožto hlavní adresáty navrhovaných změn právní úpravy.

6.1 Daně z příjmů Dopad na veřejné rozpočty

Z hlediska prodloužení navýšení nejvyšší možné hodnoty odpočtu bezúplatného plnění bude navrhovaná úprava mít vzhledem ke svému časovému omezení negativní dopad na inkaso příjmových daní. V roce 2023 se na inkasu příjmových daní na úrovni veřejných rozpočtů negativně projeví v odhadované výši v řádu nižších stovek milionů Kč. Dle informací je solidarita ze strany poplatníků daně z příjmů vysoká a s ohledem na to lze očekávat navýšení dopadů i podle stávajícího znění zákona bez ohledu na navrhované změny. Ve vztahu k navrhovaným změnám lze předpokládat, že se část poskytovaných bezúplatných plnění přesune přímo příjemcům bezúplatných plnění na území Ukrajiny. Z hlediska rozšíření účelů a příjemců bezúplatného plnění pro účely odpočtu bezúplatného plnění se negativní dopad na inkaso příjmových daní na úrovni veřejných rozpočtů projeví v roce 2023 po podání daňového přiznání za rok 2022 v odhadované výši na úrovni stovek milionů Kč.

Dopad na správce daně

V souvislosti s navrhovanými změnami nejsou očekávány žádné výraznější změny či zvýšené nároky na činnost správce daně. Navrhovaná ustanovení nezavádí nové instituty, pouze modifikuje a prodlužuje instituty, které již v rámci daně z příjmů existují. Z hlediska kontrolní činnosti správce daně lze pouze očekávat navýšení počtu daňově uplatňovaných bezúplatných plnění či osvobozených příjmů, která mohou být předmětem daňové kontroly.

Dopad na daňové subjekty

Navrhovaná úprava směřuje výhradně na podporu dobročinných činností poplatníků za účelem rozšíření možností odpočtu bezúplatných plnění od základu daně, která by podle stávajícího znění zákona o daních z příjmů nebylo možné daňově uplatnit a umožňuje, jako daňově uznatelné výdaje, uplatnit také výdaje vynaložené na poskytnutí nepeněžitého bezúplatného plnění Zároveň prodlužuje navýšení nejvyšší možné hodnoty bezúplatných plnění, které lze odečíst od základu daně, což umožňuje poplatníkům výraznější snížení daně. Dále rozšiřuje spektrum osvobozených příjmů poplatníků, díky čemuž vylučuje vznik případné povinnosti poplatníka srazit nebo vybrat z některých jím poskytnutých bezúplatných plnění daň srážkou podle zvláštní sazby daně.

6.2 Správní poplatky

Navržená právní úprava bude mít negativní dopad na veřejné rozpočty, konkrétně na rozpočty těch správních úřadů, které se rozhodnou upuštění od vybrání správního poplatku. Vzhledem k diskreci správních úřadů však nelze předem tento dopad kvantifikovat. Samotná právní úprava bude pak mít pozitivní dopad na poplatkové subjekty, kterým bude v nouzi odpuštěn tento poplatek. Tento dopad bude individuální a záleží na druzích poplatků, od jejichž vybrání bude upuštěno a počtu úkonů, o jejichž provedení bude poplatkový subjekt žádat, což opět nelze kvantifikovat.

7. Zhodnocení dopadu navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná úprava je v souladu s ochranou soukromí a osobních údajů. Návrh zákona žádným způsobem nemění zacházení s osobními údaji. Návrh zákona není v rozporu s Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (vyhlášené pod č. 115/2001 Sb. m. s.), ani se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona není v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Současně se uplatní obecné záruky ochrany osobních údajů, obsažené v daňovém řádu.

8. Zhodnocení korupčních rizik navrhovaného řešení (CIA)

Navrhovaný zákon není spojen s žádnými korupčními riziky.

9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu ve smyslu usnesení vlády č. 343/D z roku 2015.

10. Odůvodnění návrhu na vyslovení souhlasu Poslaneckou sněmovnou v prvém čtení

Navrhuje se požádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o vyslovení souhlasu s návrhem již v prvém čtení podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, a to vzhledem k naléhavosti přijetí navrhované právní úpravy. V reakci na probíhající vojenský konflikt poplatníci již v současné době posílají výše uvedená bezúplatná plnění na podporu Ukrajiny a správní úřady již pozastavují výběr správních poplatků od válkou postižených fyzických osob, je tedy třeba co nejdříve v zájmu právní jistoty poplatníků upravit daňový režim těchto plnění a zakotvit zmocnění upustit od vybrání poplatku.