Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu ve znění zákona č. 101/2004 Sb. v § 4 odst. 1 určuje šest významných dnů České republiky. Předkladatelé navrhují doplnit je o další dva významné dny - 7. duben - Den vzdělanosti a 10. červen – Vyhlazení obce Lidice.
K Čl. I
K bodu 1
Pro rozvoj evropské vzdělanosti mělo rozhodující význam založení pražské univerzity, jejíž zakládací listinu vydal 7. dubna 1348 Karel IV. jako král český a později ji potvrdil i z titulu římskoněmeckého císaře. Jednalo se o první vysokou školu tohoto druhu ve střední Evropě a bylo to přesvědčivé svědectví vysokého politického a společenského docenění kultury a vzdělání ze strany tohoto středověkého panovníka.
Vysoké školy, vznikající v Evropě od 12.století, měly mezinárodní ráz, poskytovaly poučení ze všech tehdy uznávaných oborů lidského poznání. V dějinách českého školství to byla událost mezního významu. Existence univerzity posílila kulturní kontakty Čech s Evropou a přispěla k výchově domácí inteligence. Byly vytvořeny předpoklady pro povznesení české kultury na vrcholnou úroveň a umožněn vznik nových kulturních hodnot, působících na ostatní země Evropy.
Založení pražské univerzity patří svým významem k výrazným činům mimořádného dosahu a je symbolem rozkvětu vzdělanosti.
K bodu 2
Své místo s označením významného dne by v našem kalendáři měl mít 10. červen, den barbarského vyhlazení Lidic v roce 1942. Na základě vykonstruovaných obvinění zde došlo ze strany nacistů k odvetným opatřením za atentát na Reinharda Hendricha. Zastřeleno bylo 192 mužů a 7 žen, 196 žen bylo odvlečeno do koncentračního tábora v Ravensbrücku a ze 105 dětí jich 88 nepřežilo válku. Obec nacisté vyrabovali, vypálili a srovnali se zemí. Do Lidic se po válce vrátilo pouze 143 žen a 17 nalezených dětí. Osud českých Lidic a jejich obyvatel vyvolal značný ohlas v zahraničí.
V mnohých zemích světa se zrodila myšlenka přejmenovávat obce na Lidice a nově narozeným dívkám dávat křestní jméno Lidice. Významnou skutečností je, že důsledkem lidické tragédie bylo uznání hranic Československé republiky z doby před Mnichovem – už 5. srpna odvolala britská vláda svůj podpis pod mnichovskou dohodou, s podobným prohlášením vystoupil 29. září i francouzský Národní výbor vedený generálem de Gaullem, když označil mnichovskou dohodu od počátku za neplatnou. V následujícím měsíci pak vláda Spojených států amerických definitivně uznala československou vládu v Londýně.
Den vyhlazení Lidic náleží k významným dnům naší novodobé historie.
K Čl. II
(Účinnost)
Definuje se účinnost zákona dnem vyhlášení.
Zákon se nedotkne veřejných rozpočtů, zejména ne rozpočtů územních samosprávných celků, neboť těmto subjektům neukládá žádné povinnosti, tím méně vyžadující finanční náklady.
Navrhovaná právní úprava nebude mít finanční dopad na státní rozpočet, není v rozporu s právem Evropských společenství a je v souladu s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a s ústavním pořádkem České republiky.
V Praze dne 23. 2. 2005
Předkladatelé:
Jitka Gruntová, v. r.
Kateřina Konečná, v. r.
Radko Martínek, v. r.
Karel Šplíchal, v. r.
Platné znění části zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu ve znění zákona č. 101/2004 Sb., jíž se novelizace týká, s vyznačením navrhovaných doplnění:
„§4
Významné dny
(1) Významnými dny České republiky jsou 27. leden - Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, 8. březen - Mezinárodní den žen, 12. březen - Den přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě (NATO), 7. duben - Den vzdělanosti, 5. květen Květnové povstání českého lidu, 10. červen – Vyhlazení obce Lidice, 27. červen - Den památky obětí komunistického režimu a 11. listopad Den válečných veteránů
(dále jen "významný den").“
(2) Významné dny jsou dny pracovními.“