zákon č. 129/2016 Sb.

K čl. I

K bodu 1:

Navrhovanou úpravou se naplňuje požadavek vyplývající z ustanovení § 28 zákona č. 218/2000 Sb., zákon o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), v platném znění, které stanoví, že v zákoně, na jehož základě se státní fond zřizuje, musí být stanoven orgán, do jehož působnosti státní fond patří. Dále se aktualizuje název Ministerstva dopravy.

K bodům 2 a 3:

Navrhuje se rozšíření účelu Fondu, tedy rozšíření okruhu činností, které může Fondu ze svého rozpočtu financovat. Potřeba financovat i další činnosti vyplývá jednak ze společenskoekonomického vývoje a zejména z administrace Operačního programu Doprava, vůči kterému vykonává Fond roli Zprostředkujícího subjektu. Dále se sjednocuje označení poskytování finančních prostředků z Fondu a nadále se ve všech případech jedná o financování (nikoli poskytování příspěvku) a výslovně se zakotvuje možnost předfinancování uvedeného okruhu činností. K předfinancování dochází u výdajů, které mají být kryté prostředky z Evropské unie. Formálně dochází k rozdělení výčtu možností použití finančních prostředků, s nimiž Fond hospodaří, do dvou odstavců. V prvním odstavci je obsažen výčet činností, které Fond může financovat či předfinancovat, tzn. účely, pro které Fond poskytuje finanční prostředky jejich příjemcům. V druhém odstavci je konkretizováno použití finančních prostředků na vlastní činnost Fondu. Konkrétně dochází k následujícím úpravám:

- u silnic a dálnic se možnost financování rozšiřuje i na jejich správu (písm. a)),

- dochází k vypuštění původního písm. b), neboť financování výstavby a modernizace průjezdních úseků silnic a dálnic je plně obsaženo v písm. a) a úprava by tak byla duplicitní. Původní rozdělení mělo svůj význam, neboť u průjezdních úseků silnic a dálnic se jednalo pouze o poskytování příspěvků, zatímco u silnic a dálnic jako takových se jednalo o financování, nyní však v souvislosti se sjednocením na financování ve všech případech se tento význam ztrácí.

- okruh drah, u nichž lze financovat investiční výstavbu, se rozšiřuje na všechny druhy drah a zařízení služeb, s výjimkou lanových drah, které neslouží k zajišťování dopravní obslužnosti. U celostátních a regionálních drah a zařízení služeb se doplňuje i financování jejich provozování. Pojem „zařízení služeb“ je v právním řádu již užíván (vyhláška č. 351/2004 Sb.) a je definován souběžně projednávanou novelou zákona o drahách.

- u dopravně významných vnitrozemských vodních cest se rozšiřuje možnost financování i na jejich opravy, údržbu a správu a dále se zakotvuje možnost financování výstavby, modernizace, oprav, údržby a správy i u přístavní infrastruktury ve městě Hamburk ve Spolkové republice Německo, která je v majetku České republiky (písm. c)),

- u opatření ke zvýšení bezpečnosti dopravy dochází k upřesnění textu tak, aby bylo zřejmé, že lze financovat jak opatření ke zvýšení bezpečnosti, tak opatření ke zpřístupňování dopravní infrastruktury osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, (písm. e))

- namísto financování údržby cyklistických stezek se navrhuje financování jejich oprav, (písm. f))

- u financování zavedení a provozování systému elektronického mýtného zůstává zachováno stávající pojetí. Novelou zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (příslušná ustanovení zákona č. 347/2009 Sb.) se měl změnit způsob prokazování úhrady časového poplatku za užití vybraných pozemních komunikací, a to z papírové dálniční známky na elektronické zařízení, tzv. elektronický kupón, a současně se mělo souběžnou novelou zákona č. 104/2000 Sb. umožnit Státnímu fondu dopravní infrastruktury financovat zavádění a provozování tohoto systému. Předmětná novela – vybraná ustanovení zákona č. 347/2009 Sb. – měla nabýt účinnosti 1. ledna 2016, avšak vzhledem k tomu, že se v mezidobí upustilo od zavedení elektronického kupónu a bude ponechána stávající úprava časového zpoplatnění, dochází v souvislosti s novelou zákona o pozemních komunikacích, která je v současné době projednávána Poslaneckou sněmovnou, i ke zrušení této již platné, avšak dosud neúčinné novely zákona o pozemních komunikacích a zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury (vybraných ustanovení zákona č. 347/2009 Sb.). Vzhledem k tomu, že je celý § 2 odst. 1 uváděn v novém znění, je písm. g) uvedeno již bez financování systému časového zpoplatnění, tedy obdobně jako v nyní platné a účinné verzi zákona. (písm. g))

- zavádí se možnost financování nabytí vlastnictví nebo zřízení a trvání věcných břemen k pozemkům, které jsou pod dopravní infrastrukturou, u níž došlo k přechodu vlastnictví ze státu na kraj na základě rozhodnutí ústředního správního úřadu podle zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů, ve znění pozdějších předpisů, a k pozemkům, které slouží k ochraně nebo údržbě takové dopravní infrastruktury. Tímto ustanovením má být umožněno financování vypořádání vlastnictví k pozemkům, ke kterým nepřešlo vlastnictví na kraje spolu s vlastnictvím k dopravní infrastruktuře, která se na nich nachází. (písm. k))

- možnost užití finančních prostředků Fondu se rozšiřuje i na financování výstavby a modernizace multimodálních překladišť, a to včetně jejich napojení na dopravní infrastrukturu financovanou v souladu s účelem Fondu. Multimodální překladiště jsou neoddělitelnou součástí vytvářeného komplexního moderního dopravního systému. Toto rozšíření odpovídá schválené dopravní strategii, která počítá s propojením různých druhů dopravy jako prvkem, který efektivním způsobem umožní regulovat vytíženost jednotlivých druhů dopravy i s akcentem na ochranu životního prostředí. (písm. l))

- možnost užití finančních prostředků Fondu se dále rozšiřuje i na financování místních komunikací v místech, kde stavební objekty těchto místních komunikací kříží Fondem financovanou dopravní infrastrukturu. Tímto rozšířením má být zejména umožněno v případech, kdy dochází např. k opravám silnice či dálnice financovaným Fondem, současné financování oprav i jejich mimoúrovňového křížení místními komunikacemi, které jsou v nevyhovujícím stavu majícím v řadě případů negativní vliv na bezpečnost dopravy na opravované dálnici či silnici. (písm. m))

- možnost užití finančních prostředků Fondu se rozšiřuje i na financování nákupu mechanizace nezbytné pro výstavbu, modernizaci, opravy a údržbu vyjmenované dopravní infrastruktury, nabývá-li se do vlastnictví státu, a provozu a oprav takové mechanizace, pokud je ve vlastnictví státu, (písm. n))

- zavádí se možnost financování nákladů souvisejících s vybavením drážních vozidel palubními součástmi vlakového zabezpečovacího systému ERTMS. Traťové součásti tohoto systému jsou již v současnosti Fondem financovány, neboť jsou součástí dráhy (§ 9 odst. 3 vyhlášky č. 173/1995 Sb.). Financovat palubní součásti tohoto systému nyní platná právní úprava Fondu neumožňuje, protože jsou pouze součástí drážních vozidel. Provozovatelé drážních vozidel by měli tyto palubní součásti pořizovat ze svých prostředků, avšak v praxi tak nečiní a drážní vozidla nejsou těmito součástmi zabezpečovacího systému vůbec osazována. Bez palubních součástí zabezpečovacího systému je však tento systém nefunkční a nevyužitelný. Navrhuje se proto výslovné stanovení možnosti financování nákladů souvisejících s pořízením palubních součástí vlakového zabezpečovacího systému ERTMS, tak aby mohl Fond financovat vybudování tohoto systému v plném rozsahu, což výsledně povede k plnému využití tohoto zabezpečovacího systému. (písm. o))

- upřesňuje se možnost použití finančních prostředků, s nimiž Fond hospodaří, na úhradu splátek úvěrů tak, aby bylo zřejmé, že se jedná pouze o splátky úvěrů, které Fond sám přijal, nikoliv úvěrů přijatých třetími osobami (odst. 2 písm. a))

- drobným upřesněním textu.

K bodu 4:

Jedná se o sjednocení terminologie s ostatními ustanoveními tohoto zákona. Dále se jedná o legislativně technickou úpravu v souvislosti se změnami dle bodu 5.

K bodu 5:

V souvislosti s rozšířením účelu Fondu o financování nákladů na vybavení drážních vozidel palubními součástmi zabezpečovacího systému ERTMS se rozšiřuje okruh možných příjemců prostředků Fondu o provozovatele drážní dopravy provozující drážní vozidla, která mají být vybavena těmito palubními součástmi zabezpečovacího systému ERTMS.

K bodu 6:

Výslovně se stanoví, že financování z prostředků Fondu není nárokovou záležitostí.

K bodu 7:

Navrhuje se zařadit do normativního textu výslovnou úpravu povahy smlouvy, na jejímž základě jsou poskytovány prostředky Fondu. Dle stávající judikatury se standardně bude jednat o smlouvu veřejnoprávní. Dále se navrhuje zavedení základních povinných náležitostí smlouvy (nad rámec obecné úpravy).

K bodu 8:

Návrhem se zejm. zavádí speciální požadavek na dobu trvání smlouvy a dále jsou v návaznosti na směrnici 2012/34/EU stanoveny povinné náležitosti smlouvy.

K bodu 9:

Jedná se o legislativně technickou úpravu vyvolanou změnami dle bodu 7.

K bodu 10:

Jedná se o formulační zpřesnění s ohledem na aktuální název Ministerstva dopravy.

K bodu 11:

Jedná se o formulační upřesnění v návaznosti na aktuálně používanou terminologii.

K bodu 12:

Úprava směřuje k posunutí termínu pro předkládání návrhu rozpočtu Fondu vládě o jeden měsíc. Posunutí termínu pro předkládání návrhu rozpočtu Fondu vládě je potřebné s ohledem na stávající praxi, kdy Fond nemívá ani v červenci k dispozici výdajové rámce pro sestavení návrhu svého rozpočtu a následně s ohledem na současnou platnou právní úpravu není dostatečný časový prostor pro řádné zpracování návrhu rozpočtu, který musí být ještě před předložením vládě schválen výborem Fondu a projednán v mezirezortním připomínkovém řízení. Podle současného znění zákona má Fond povinnost předložit návrh rozpočtu a střednědobého výhledu vládě do 31. srpna běžného roku. V tomto termínu však nemůže v návrhu zohlednit návrh zákona o státním rozpočtu včetně prostředků, které budou zapracovány do kapitoly 327 – Ministerstva dopravy. Tato skutečnost se stává každoročně předmětem připomínek Ministerstva financí k předkládanému návrhu rozpočtu Fondu. Posunutím termínu pro předložení návrhu rozpočtu Fondu vládě do 30. září bude tento nesoulad odstraněn.

K bodu 13:

Jde o formulační upřesnění tak, aby bylo zřejmé, že se jedná jen o úvěry přijaté Fondem, nikoliv třetími osobami.

K bodu 14:

Jedná se o upřesnění stávajícího textu, které je potřebné z důvodu, že národní podíl u projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie je hrazen zejména z úvěru EIB, který je v rozpočtu uváděn nad rámec částky celkových výdajů stanovených podle věty první § 5 odst. 2.

K bodu 15: K § 5 odst. 3:

Právní úprava před 1. 1. 2013 umožňovala Fondu mít finanční prostředky, s nimiž hospodaří, uloženy nejen u České národní banky, ale i na účtech u jiných bank, které k těmto účtům Fondu poskytovaly platební karty. Novelou zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), účinnou od 1. ledna 2013 došlo ke změně, v důsledku které mají možnost zřizovat účty u jiných bank než České národní banky pouze organizační složky státu (§ 45 odst. 7 rozpočtových pravidel), nikoliv však i státní fondy. Vzhledem k tomu, že Česká národní banka platební karty k jí vedeným účtům neposkytuje, nemá Fond v současnosti možnost hradit své výdaje prostřednictvím platebních karet, což činí značné problémy zejména v souvislosti s pracovními cestami (nákup jízdenek, letenek, rezervace ubytování, atd.). Navrhovanou úpravou se zachovává vedení finančních prostředků Fondu na účtech u České národní banky a přidává se možnost zřizovat účty i u jiných bank, tak aby bylo Fondu umožněno hradit zejména výdaje související s pracovními cestami prostřednictvím platebních karet. Jedná se o obdobnou úpravu, jako je obsažena v ustanovení § 45 odst. 7 rozpočtových pravidel, které umožňuje takové zřizování účtů organizačním složkám státu.

K § 5 odst. 4:

Při schvalování rozpočtu Fondu Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky zmocňuje výbor Fondu k provádění úprav ve schváleném rozpočtu Fondu v průběhu rozpočtového roku formou rozpočtových opatření, zpravidla v rozsahu nejvýše 15 % objemu výdajového rámce rozpočtu Fondu pro daný rozpočtový rok. Ke schválení úprav přesahujících tento limit je zmocňován Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Pro tento postup však chybí zákonný podklad. Navrhuje se proto výslovné zakotvení tohoto postupu v zákoně.

K bodu 16:

Navrhuje se zrušení zmocnění k vydání vyhlášky, která měla stanovit termín pro předání podkladů pro vypracování střednědobého výhledu, jejich rozsah a strukturu. S ohledem na zákonnou úpravu sestavování a schvalování rozpočtu a střednědobého výhledu Fondu není bližší úprava v prováděcím právním předpisu potřebná, taková úprava by působila zmatečně, dosud žádná taková vyhláška nebyla vydána a s jejím vydáním se ani nepočítá. Předmětné ustanovení je tedy nadbytečné a proto se navrhuje jeho vypuštění.

K bodu 17:

Jedná se o legislativně technickou opravu chybného odkazu.

K bodu 18:

Navrhuje se posunutí termínu pro předložení roční účetní závěrky Fondu a výroční zprávy o činnosti Fondu o tři měsíce, a to v souvislosti s novými povinnostmi danými právními předpisy, které upravují vedení účetnictví a sestavování účetních závěrek vybranými účetními jednotkami, zejména pokud jde o proces související s povinností schvalování účetních závěrek.

K bodu 19:

Jedná se o legislativně technickou úpravu související se změnami v § 2.

K bodu 20:

Jedná se o legislativně technickou opravu chybného odkazu.

K bodům 21 a 22:

Navržená úprava upravuje rozpočtové hospodaření Fondu v případě, kdy by před prvým dnem nového rozpočtového roku nebyl v Poslanecké sněmovně schválen rozpočet fondu. Stávající úprava neodpovídá potřebám Fondu, neboť v případě Fondu nelze postupovat podle objemu příjmů a výdajů Fondu schváleným pro předchozí rok, ale je potřeba se vždy řídit aktuální výší prostředků, které má Fond k dispozici. Fond má například již na začátku rozpočtového roku k dispozici nevyčerpané prostředky z předchozího roku, s nimiž může okamžitě hospodařit. Dále pak Fond získává již od počátku rozpočtového roku průběžně prostředky, které tvoří jeho příjmy, s nimiž může rovněž okamžitě hospodařit. V zákoně se výslovně stanoví, že v případě rozpočtového provizoria může Fond použít finanční prostředky pouze do výše svých příjmů v tomto období a převedeného zůstatku příjmů z předchozího roku.

K bodu 23:

Jedná se o legislativně technickou úpravu související se změnami v § 2.

K bodu 24:

V návaznosti na výslovné zákonné zakotvení postupu schvalování změn rozpočtu v průběhu rozpočtového roku (§ 5 odst. 4) se rozšiřují schvalovací kompetence výboru Fondu.

K bodům 25 a 26:

V návaznosti na současnou praxi se navrhuje úprava výčtu výborem schvalovaných dokumentů.

K bodu 27:

Namísto zveřejňování rozhodnutí výboru ve Věstníku dopravy, které není v praxi realizováno, se navrhuje rozhodnutí výboru zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup, tedy na webových stránkách Fondu, tak aby byla rozhodnutí výboru přístupná co nejširší veřejnosti.

K bodu 28:

Navrhuje se vypuštění úpravy, jejíž zařazení do zákona je nesystematické, neboť obsahově náleží do jednacího řádu dozorčí rady.

K bodu 29:

Jedná se o legislativně technickou úpravu související se změnami v § 2.

K bodu 30:

Do demonstrativního výčtu pravomocí ředitele Fondu se doplňuje rozhodování o struktuře výdajů na činnost Fondu, tak aby byla tato pravomoc ředitele Fondu výslovně zakotvena v zákoně.

K bodu 31:

Jedná se o zpřísnění úpravy střetu zájmů tak, aby funkce v orgánech Fondu byly neslučitelné nejen s funkcemi v řídících a dozorčích orgánech právnických osob, kterým byly poskytnuty prostředky Fondu, ale i právnických osob, kterým prostředky Fondu teprve mají být poskytnuty.

K čl. II

Navrhuje se standardní délka legisvakanční lhůty.

V Praze dne 26. srpna 2015

předseda vlády Mgr. Bohuslav Sobotka, v.r.

ministr dopravy Ing. Dan Ťok, v.r.