zákon č. 129/2020 Sb.

1. Zhodnocení platného právního stavu

Při sestavování státního rozpočtu na rok 2020 se vycházelo z tehdy aktuálních dat a prognóz, které nepředpokládaly vznik a rozšíření nemoci COVID-19, která s sebou přinesla významný propad ekonomické aktivity, a tím omezení daňových příjmů státního rozpočtu, a zároveň potřebu vynaložit ze státního rozpočtu zvýšené výdaje na boj proti šíření epidemie a na podporu ekonomiky.

Státní rozpočet na rok 2020 byl schválen jako schodkový, který předpokládal příjmy ve výši 1 578 118 723 753 Kč, výdaje ve výši 1 618 118 723 753 Kč a schodek ve výši 40 mld. Kč.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení

nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Makroekonomický kontext:

Situace, ve které se nyní nachází domácí a světová ekonomika, je zcela bezprecedentní. Pandemie způsobená rozšířením koronaviru představuje závažná rizika. Tvrdá opatření uskutečňovaná po celém světě mají jeden společný cíl – zajistit zdraví populace. Přináší však s sebou vysoké společenské a ekonomické oběti.

Od začátku roku 2020 způsobuje nový typ koronaviru nezanedbatelné hospodářské škody v Číně. Průmyslová výroba se v lednu a únoru meziročně snížila o 13,5 %, maloobchodní tržby ve stejném období poklesly o 20,5 %, vývozy se snížily o 17,2 %, dovozy o 4 % a prodeje automobilů v únoru 2020 dokonce meziročně propadly o 81,7 %. Ve vývoji průmyslu se negativně podepsala skutečnost, že město Wu-chan, původní epicentrum viru, je významným dopravním uzlem, ekonomickým a finančním centrem s řadou průmyslových zón (zpracovatelský sektor, farmaceutický průmysl, biologické inženýrství, polovodiče či automobilový sektor).

Obecně při téměř 12% podílu Číny na celosvětovém zahraničním obchodu narušilo omezení výroby v čínských závodech mezinárodní dodavatelské řetězce. Pro představu, Evropská unie loni z Číny dovezla zboží v objemu 2,6 % HDP a vyvezla 1,4 % HDP. Při ročním obratu 7,6 % HDP je Čína významným obchodním partnerem i pro Českou republiku. Dovozy z Číny do České ekonomiky připadají z cca 35 % na telekomunikační zařízení, necelých 17 % na zařízení ke zpracování dat a přes 4 % na díly ke kancelářským strojům. Řada dovozů z Číny totiž vstupuje do produkce českých firem.

Dle počtu nově nakažených dosáhla nákaza v Číně zřejmě již svého vrcholu a výroba se vrací k předkrizovému stavu. Na konci února obnovilo výrobu cca 80 % podniků, z toho přes 86 % velké a střední podniky. Epicentrum nákazy a hospodářské restrikce se však přesunuly do Evropy.

Situace v Evropě

V zemích Evropské unie koronavirus nastoupil za Čínou se zpožděním přibližně jednoho měsíce a podle vývoje počtu nakažených nákaza zdaleka nedosáhla svého vrcholu (viz graf 1 a 2). Nákaza zde propukla nejintenzivněji v zemích orientující se na cestovní ruch (Itálie, Španělsko), odkud se rozšířila do zbytku Unie.

Graf 1: Počet nakažených koronavirem

tisíce osob

24015,0

Nově Čína (rhs) Nově EU* (rhs)

20012,5

Celekm

16010,0

1207,5

805,0

402,5

00,0 20.1. 27.1. 3.2. 10.2. 17.2. 24.2. 2.3. 9.3. 16.3. Zdroj: European Centre for Disease Prevention and Control.

Graf 2: Počet nakažených na 1 milion obyvatel

počet osob 20035 Nově Čína (rhs) Nově EU* (rhs) 16028 Čína celkem EU* celkem 12021

20.1 27.1 3.2 10.2 17.2 24.2 2.3 9.3 16.3

Pozn.: *) Vybrané země EU: AT, CZ, FR, DE, IT, ES, UK. Údaje o počtu nakažených za Evropu jsou

vzhledem k porovnání posunuty o jeden měsíc. Odráží to tak zpoždění, s jakým se koronavirus začal šířit

v Evropě. Zdroj: European Centre for Disease Prevention and Control.

Napříč kontinentem dochází k uzavírání obchodů a továren, aktivit cestovní ruchu, v zemích se ustavují karantény. Podobně jako v případě s Čínou byly v první řadě nejvíce zasaženy oblasti související s cestovním ruchem a navazující služby, následovalo omezování výroby. V oblasti automobilového průmyslu ji již zastavil např.

Fiat v Itálii a Srbsku, uzavřen byl závod Seatu ve Španělsku, Volkswagen uzavřel své evropské továrny včetně Škody Auto minimálně na tři týdny, omezení hlásí i Hyundai a TPCA. Dopady jsou již patrné na akciových trzích, např. italská burza se propadla na nejnižší hodnotu od dluhové krize eurozóny v roce 2012. Tento vývoj může představovat problém pro investiční banky v podobě nedostatku likvidity.

Česká ekonomika

Česká ekonomika je od konce 1. čtvrtletí 2020 silně zasažena dopady světové pandemie COVID-19. Negativní efekty jsou naprosto bezprecedentní, mezi sebou se dále zesilují, a dají se tak jen velmi těžko odhadovat. Standardně používané predikční nástroje jsou za těchto okolností ve značné míře omezené.

Vzhledem k informacím dostupným k 18. březnu 2020 představuje tato predikce scénář možného vývoje ekonomiky. V závislosti na průběhu epidemie koronaviru a na opatřeních, jež jednotlivé státy přijímají k zabránění šíření nákazy a na podporu ekonomiky, se ale skutečný vývoj může od tohoto scénáře výrazně odchýlit.

Opatřeními vlády České republiky zaváděnými k zastavení šíření nákazy bude v 1. polovině letošního roku ovlivněna významná část ekonomiky, zejména se jedná o odvětví cestovního ruchu, kultury a sportu, obchodu a dopravy. Zde se bude jednat patrně o negativní nabídkový šok, který se prostřednictvím omezené spotřeby domácností a investičních výdajů firem dále promítne také do ostatních odvětví ekonomiky. Současnou situací však bude zasažen také zpracovatelský průmysl. V obdobné situaci se nalézá většina evropských zemí a zpomalení očekává i hospodářství Číny a USA. Česká ekonomika proto bude výrazně negativně zasažena také přes propad zahraniční poptávky.

Za předpokladu, že se epidemii koronaviru podaří v průběhu 2. čtvrtletí zvládnout, by česká ekonomika měla v 1. a obzvláště pak ve 2. čtvrtletí 2020 vykázat mezičtvrtletní propad. Ve 2. polovině roku 2020 by se mohlo dostavit oživení ekonomické aktivity, které však bude tlumeno vývojem v nejvíce zasažených evropských ekonomikách (Itálie, Španělsko), v nichž se zřejmě projeví finanční problémy domácností a podniků. V tomto scénáři však není zahrnut pravděpodobný vliv narušení dodavatelsko- odběratelských vztahů ať už domácích, nebo (a to i ve větší míře) přeshraničních. Pro rok 2020 tak v současné době odhadujeme pokles reálného HDP o 5,1 %. Na růst cenové hladiny protichůdně působí poptávkové i nabídkové šoky, které se vzájemně přibližně kompenzují. Při očekávaném růstu deflátoru HDP přibližně o 3 % by se tak nominální HDP měl snížit o 1,8 %.

Graf 3: Hrubý domácí produkt

růst v %, stálé ceny 2010

66,9

6,5 predikce 5,6 5,3pro SR 2020

44,9 4,34,4

2,2 3,6

22,92,8

2,72,7 2,3 2,52,4 1,71,8

-0,8 -0,5 -7,3 p. b.

- 4-4,8

-5,1

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Zdroj: ČSÚ. Rozpočtová dokumentace návrhu státního rozpočtu ČR na rok 2020. Predikce MF ČR.

Lze očekávat, že negativní dopady hlubokého propadu ekonomiky na trh práce budou některými aspekty tlumeny. Významná část firem při zastavení výroby zaměstnance zřejmě nepropustí, ale ponechá je mimo výkon práce při snížené mzdě. Vzhledem k tomu, že by propad ekonomiky měl být pouze dočasný, nebylo by pro firmy vzhledem k výpovědní lhůtě a vyplácení odstupného výhodné zaměstnance ihned propouštět. Lze nicméně počítat s tím, že se mezi dočasně nezaměstnanými ocitne řada osob v pozici osob samostatně výdělečně činných. Zaměstnanost v metodice Výběrového šetření pracovních sil by tak letos mohla klesnout o 1,2 %, zatímco míra nezaměstnanosti by z 2,0 % v roce 2019 mohla v roce 2020 vzrůst na průměrných 3,3 %.

V predikci růstu objemu mezd a platů se negativně promítá pokles zaměstnanosti. Lze se také domnívat, že zejména malé a střední podniky budou mít velmi omezené možnosti pro vyplácení odměn. S výraznějšími dopady do mzdového vývoje lze počítat spíše až v roce 2021.

Tabulka 1: Srovnání vybraných agregátů mezi aktuální predikcí a rámcem státního

rozpočtu pro rok 2020 2020 2020

pro novelu SR 2020

Hrubý domácí produkt změna v %, stálé ceny -5,1 2,2

změna v %, běžné ceny -1,8 4,5

Spotřeba domácností změna v %, stálé ceny -1,5 2,4

změna v %, běžné ceny 1,5 4,9

Objem mezd a platů změna v %, běžné ceny 3,5 5,9

Zdroj: Rozpočtová dokumentace návrhu státního rozpočtu ČR na rok 2020. Predikce MF ČR.

Obecně o navrhované právní úpravě

Jak je uvedeno v části věnované makroekonomickému kontextu, oproti stavu, za kterého byl státní rozpočet na rok 2020 schválen, se v současné době situace razantně změnila. Důvodem je boj s nákazou způsobenou novým koronavirem, který má negativní dopady na ekonomiku a tím i na výnosy nejen daní, ale také např. pojistného na sociální zabezpečení.

Vzhledem k pandemickému rozšíření nemoci COVID-19 a vzhledem k tomu, že vliv způsobený nákazou bude dlouhodobý, nebude možné naplnit očekávané příjmy státního rozpočtu, naopak bude třeba navýšit některé jeho výdaje tak, aby státní rozpočet lépe reflektoval současnou situaci a co nejvěrohodněji odrážel očekávané skutečnosti a potřeby.

Z výše uvedených důvodů je proto nutné přistoupit k novele zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2020.

Celkové příjmy se navrhují ve výši 1 488 318 723 753 Kč, celkové výdaje se navrhují ve výši 1 688 318 723 753 Kč a schodek státního rozpočtu se navrhuje ve výši 200 mld. Kč. Pojistná kapacita Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) se navrhuje stanovit ve výši 330 mld. Kč. Komentář k jednotlivým kapitolám státního rozpočtu a k EGAP je uveden níže.

Návrh zákona je v souladu s vyhlášenými mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy České republiky a je rovněž v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Návrh zákona o státním rozpočtu je slučitelný s právem Evropské unie. Tvorba rozpočtů členských států EU není právem EU přímo upravena.

Dopady na státní rozpočet se neuvádějí, což vyplývá z charakteru zákona.

Při aplikaci Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) podléhá tento zákon zvláštnímu režimu podle výjimky uvedené v čl. I. 3. 8. písm. b) těchto zásad.

Navrhovaná úprava nemá vliv na ochranu soukromí ani ochranu osobních údajů. Z navrhované úpravy nevyplývají žádná korupční rizika.

Návrh zákona nijak neporušuje zákaz diskriminace a nemá vliv na rovnost žen a mužů.

Konkrétní úpravy navrhované novelou včetně komentáře:

Kapitola 307 – Ministerstvo obrany (MO)

V kapitole MO se navrhuje snížit pro rok 2020 výdaje ve výši 2,9 mld. Kč. Úspora vznikne především odložením některých nákupů vojenské techniky, které vzhledem k současné situaci nejsou naprosto zásadní pro obranyschopnost České republiky.

Kapitola 313 – Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)

V důsledku vyhlášení nouzového stavu v České republice a v souvislosti s mimořádnými opatřeními k zamezení šíření epidemického onemocnění COVID-19 dochází k výraznému oslabení trhu. Nouzový stav s sebou nese útlum ekonomiky, kvůli němuž dojde k výraznému snížení tempa růstu objemu mezd a platů, které mají zásadní podíl na příjmech z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Projeví se také prominutí placení povinných záloh na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti u OSVČ. Lze proto očekávat podstatný propad těchto příjmů, a to v celkové výši 25 mld. Kč, především z důvodu zvýšení míry nezaměstnanosti a zvýšení počtu zaměstnanců, kteří budou pracovat na zkrácený pracovní úvazek. Ke snížení příjmů dojde dále z důvodu zvýšení počtu zaměstnanců, kteří budou pobírat dávky nemocenského pojištění, např. nemocenskou nebo ošetřovné, z kterých není odváděno pojistné.

V souvislosti s vyhlášením mimořádných opatření k zamezení šíření epidemického onemocnění COVID-19, jako je uzavření základních škol, mateřských školek a obdobných zařízení je potřeba po dobu uzavření těchto zařízení zabezpečit péči o děti mladší 10 let. Ošetřovné je podle platné právní úpravy vypláceno po dobu 9 kalendářních dní, event. 16 dní, při péči o děti mladší 10 let. Na základě přijatých opatření bude ošetřovné poskytováno po celou dobu trvání těchto mimořádných opatření. Dále se zvyšuje počet osob, kterým je vyplácena nemocenská. Z těchto důvodů je nutné posílit výdaje na dávky nemocenského pojištění o částku 10 mld. Kč.

V kapitole MPSV dojde dále k přesunu rozpočtovaných výdajů na důchody v částce 20 mld. Kč do kapitoly OSFA, čímž bude zabezpečeno financování důchodů ze zůstatku účtu ve státních finančních aktivech. Prostředky na tomto účtu vznikly v minulých letech, kdy byl systém důchodového pojištění v přebytku. Částka 20 mld. Kč odpovídá očekávané výši deficitu systému důchodového pojištění. Celkový objem prostředků na důchody se nezmění.

Kapitola 327 – Ministerstvo dopravy (MD)

V kapitole MD se krátí výdaje související se slevou na jízdné ve výši 1,5 mld. Kč. Tyto výdaje nebudou za současné situace, kdy je cestování výrazně omezeno, na tento účel potřeba. Tímto nedochází ke zrušení slevy jako takové, jde pouze o využití prostředků, které by stejně na této položce nebyly plně využity.

Kapitola 328 – Český telekomunikační úřad (ČTÚ)

U kapitoly ČTÚ je navrženo snížení plánovaných příjmů z poskytování služeb a výrobků o částku 7 mld. Kč. Tyto příjmy měly být realizovány především z výnosů aukce na udělení práv k využívání rádiových kmitočtů pro zajištění sítě elektronických komunikací v kmitočtových pásmech 700 MHz a 3400-3600 MHz. Vzhledem k přijímaným opatřením v souvislosti s šířením onemocnění COVID-19 je realizace tohoto výnosu v původně předpokládaném termínu ohrožena.

Kapitola 334 – Ministerstvo kultury (MK)

Vlivem výpadku výnosů po uzavření provozu státních příspěvkových organizací Ministerstva kultury od 10. března 2020 dochází k významným ztrátám v hospodaření těchto organizací. Ministerstvo kultury je zřizovatelem 29 příspěvkových organizací. U těchto organizací je z tržeb z prodeje služeb a zboží hrazeno odhadem 30 % celkových provozních nákladů. Značný vliv na tyto výnosy má i sezónnost, která se negativně projevila zejména u památkových objektů. Předpokládaná redukce nákladů nevyrovná v plné výši ztráty způsobené výpadkem výnosů z tržeb. Je navrženo posílit příspěvek na provoz příspěvkových organizací o 300 mil. Kč.

Kapitola 374 – Správa státních hmotných rezerv (SSHR)

U kapitoly SSHR je navrženo snížení plánovaných příjmů z prodeje zboží o 0,6 mld. Kč. Tyto příjmy státního rozpočtu měly být realizovány z prodeje hmotných rezerv kovů podle usnesení vlády ze dne 16. prosince 2019 č. 940. Tržby budou využity k financování obměn a záměn státních hmotných rezerv a v souladu s § 6 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů, a § 45 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, budou příjmem zvláštních mimorozpočtových účtů Správy státních hmotných rezerv.

Kapitola 396 – Státní dluh

Výdaje kapitoly Státní dluh se zvýší o 5 mld. Kč, což souvisí s vyšší výpůjční potřebou státu. Schodek státního rozpočtu se navyšuje o 160 mld. Kč, z čehož změna stavu státního dluhu (zvýšení) představuje 138,5 mld. Kč a změna stavu na účtech státních finančních aktiv (snížení) o 18,9 mld. Kč.

Kapitola 397 – Operace státních finančních aktiv (OSFA)

O částku 1,5 mld. Kč budou sníženy příjmy kapitoly OSFA, a to z důvodu výpadku příjmů z dividend od Letiště Praha, a.s.

Výdaje kapitoly OSFA byly navýšeny v ukazateli „transfery pro výdaje státu na sociální politiku“ o 20 mld. Kč, které budou pokryty použitím prostředků ze zůstatku účtu rezervy důchodového pojištění ve státních finančních aktivech. Prostředky na tomto účtu vznikly v minulých letech, kdy byl systém důchodového pojištění v přebytku.

Celková změna stavu na účtech státních finančních aktiv v důsledku uvedených změn v příjmech a výdajích bude představovat snížení v částce 21,5 mld. Kč.

Kapitola 398 – Všeobecná pokladní správa (VPS)

Na příjmové stránce dochází ke snížení daňových příjmů v úhrnu ve výši 55,7 mld. Kč, což je způsobeno útlumem ekonomické aktivity nejen v České republice, ale také v ostatních zemích světa, které s Českou republikou obchodují. Nejvíce se krize projeví na dani z příjmů právnických osob (-29,3 mld. Kč) a dále na výnosu daně z příjmů fyzických osob placené plátci (-6,7 mld. Kč), daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (-1,6 mld. Kč), daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou (-1,6 mld. Kč), daně z přidané hodnoty (-8,5 mld. Kč) a spotřebních daní (-7,5 mld. Kč), z toho spotřební daň z minerálních olejů -4,1 mld. Kč. Dále se předpokládá změna výnosu z odvodu za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (-0,2 mld. Kč), daně z nabytí nemovitých věcí (+0,3 mld. Kč) a z digitální daně (-0,6 mld. Kč).

Ve výdajích kapitoly VPS dochází k navýšení vládní rozpočtové rezervy o 59,3 mld. Kč. Tyto prostředky budou operativně používány na zamezení šíření a řešení dopadů epidemie COVID-19. Vzhledem k tomu, že kritická situace v souvislosti s nákazou bude dlouhodobějšího charakteru, nelze nyní s jistotou určit, kolik finančních zdrojů bude která složka záchranného a bezpečnostního systému státu vyžadovat či jaké další požadavky na výdaje státu způsobené touto krizí vzniknou. Způsob poskytování nezbytných zdrojů z vládní rozpočtové rezervy prostřednictvím projednání a rozhodnutí vlády zajišťuje potřebnou flexibilitu a jednotnost při strategickém řízení.

Zvýšení pojistné kapacity Exportní garanční a pojišťovací společnosti

EGAP je nástrojem vlády ČR za účelem podpory domácích exportérů a všech institucí navázaných na exportní odvětví. EGAP má nástroje, kterými může nejen podpořit české exportéry a investory přímo, ale i nepřímo prostřednictvím zvýšení úvěrových linek od bank. To se může týkat i pracovního kapitálu v souvislosti s přípravou a financováním výroby pro export.

Maximální míra rizik, která smí EGAP přijmout (resp. pojistit), je limitována pojistnou kapacitou stanovenou v zákoně o státním rozpočtu pro každý jednotlivý rok. Pro rok 2020 je pojistná kapacita stanovena na úrovni 188 mld. Kč. Pojistná kapacita je tedy celkovým rámcem podpory, který má také vliv na další limity v rámci podpořených obchodních případů.

V současnosti EGAP zaznamenává zvýšenou poptávku po svých službách v souvislosti s kroky, které již zavedl (zrychlené zpracování žádostí exportérů postižených dopady pandemie, snížení poplatků a snížení čekací doby pro vyřízení pojistných událostí). Zároveň se na evropské úrovni začíná diskutovat otevření trhu krátkodobého financování v EU také pro instituce jako EGAP (Export Credit Agency). Navýšení pojistné kapacity EGAP v letošním roce ze 188 na 330 mld. Kč okamžitě navýší možnosti EGAP na pojišťování obchodních případů. Dané by nemělo mít dopad na státní rozpočet.