zákon č. 129/2022 Sb.

K části první, k čl. I – změna zákona o platebním styku

K bodu 1 [poznámka pod čarou č. 2]:

Odkaz na původní nařízení o přeshraničních platbách se nahrazuje odkazem na nové kodifikované znění tohoto nařízení.

K bodu 2 [§ 2 odst. 3 písm. i)]:

Upřesňuje se definice pracovního dne, aby nedocházelo k záměnám mezi běžně chápaným významem slovního spojení „pracovní den“ a pracovním dnem pro provádění platebních transakcí.

K bodu 3 [§ 2 odst. 3 písm. n)]:

Dochází k nahrazení slova „podvod“ v rámci celého zákona slovy „podvodné jednání“. Důvodem je možná záměna se skutkovou podstatou podvodu podle trestního zákoníku, ačkoliv o tu se v souvislosti s poskytováním platebních služeb nemusí vždy jednat.

K bodu 4 [§ 3 odst. 2]:

Dochází k úpravě odkazu, neboť text stávajícího § 254 odst. 3 se nově přesouvá do § 254a.

K bodu 5 [§ 3 odst. 3 písm. písm. e) bod 1]:

Jedná se o legislativně technickou úpravu. Obsah pojmu digitální obsah není nikde uveden, proto je tento pojem nyní nahrazen samotnou definicí, kterou používá směrnice PSD II.

K bodu 6 [§ 9 odst. 3]:

Nově se staví na jisto, že žádost o povolení k činnosti platební instituce může podat i právnická osoba, která doposud nevznikla. Podle navrhované právní úpravy bude dostačující založit právnickou osobu a požádat o povolení k činnosti platební instituce. Za právnickou osobu v řízení o žádosti činí úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán.

Úpravou ustanovení bude jednoznačně řečeno, že není nezbytné čekat až na vznik právnické osoby, tj. na zápis právnické osoby do obchodního rejstříku. Podobný postup umožňuje například zákon o směnárenské činnosti. Datum nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o povolení k činnosti se určí přímo v rozhodnutí, a to například ke dni vzniku právnické osoby.

Pokud právnická osoba nevznikne do šesti měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o povolení k činnosti platební instituce nabylo právní moci, na povolení k činnosti se bude hledět, jako by nebylo uděleno.

K bodu 7 [§ 10 odst. 2]:

V případě licenčního řízení dochází k úpravě některých ustanovení speciálních vůči správnímu řádu. Tříměsíční lhůta pro vydání rozhodnutí o žádosti o udělení povolení k činnosti konkrétního poskytovatele platebních služeb nyní poběží od podání žádosti (jak předpokládá správní řád), nikoliv od odstranění případných vad podané žádosti (jak předpokládalo původní znění ustanovení). Zvláštní úprava se zrušuje a uplatní se obecný postup podle správního řádu.

K bodu 8 [§ 22 odst. 1 písm. b)]:

Zpřesňuje se text ustanovení z důvodu jednoznačné interpretace.

K bodu 9 [§ 35]:

Jedná se o legislativně technickou úpravu. Je žádoucí, aby se uvedená ustanovení obdobně vztahovala na poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě nejen prostřednictvím pobočky, ale i prostřednictvím pověřeného zástupce.

K bodu 10 [§ 36 odst. 3]:

Dochází k zavedení povinnosti České národní banky sdělovat orgánu dohledu hostitelského členského státu platební instituce změny údajů uvedených v žádosti o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce. Zavedení této povinnosti povede k lepšímu výkonu dohledu orgánem dohledu hostitelského členského státu nad dotčenými poskytovateli platebních služeb a ke zpřesnění transpozice směrnice PSD II.

K bodu 11 [§ 36 odst. 4]:

Dochází k doplnění poznámky pod čarou č. 10. Tato poznámka odkazuje na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2055 ze dne 23. června 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy v oblasti spolupráce a výměny informací mezi příslušnými orgány, které se týkají uplatnění práva na usazování a volného pohybu služeb platebních institucí. Jedná se tak o zpřesnění odkazu, neboť stávající odkaz na poznámku pod čarou č. 1 odkazoval obecně na směrnici PSD II.

K bodu 12 [§ 39 odst. 2, § 56 odst. 2 a § 97 odst. 2]:

Dochází k doplnění odkazu na poznámku pod čarou č. 10. Tato poznámka odkazuje na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2055 ze dne 23. června 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy v oblasti spolupráce a výměny informací mezi příslušnými orgány, které se týkají uplatnění práva na usazování a volného pohybu služeb platebních institucí. Jedná se tak o zpřesnění odkazu, neboť stávající odkaz na poznámku pod čarou č. 1 odkazoval obecně na směrnici PSD II.

K bodu 13 [§ 42 odst. 3]:

Nově se staví na jisto, že žádost o povolení k činnosti správce informací o platebním účtu může podat i právnická osoba, která doposud nevznikla. Podle navrhované právní úpravy bude dostačující založit právnickou osobu a požádat o povolení k činnosti správce informací o platebním účtu. Za právnickou osobu v řízení o žádosti činí úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán.

Úpravou ustanovení bude jednoznačně řečeno, že není nezbytné čekat až na vznik právnické osoby, tj. na zápis právnické osoby do obchodního rejstříku. Podobný postup umožňuje například zákon o směnárenské činnosti. Datum nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o povolení k činnosti se určí přímo v rozhodnutí, a to například ke dni vzniku právnické osoby.

Pokud právnická osoba nevznikne do šesti měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o povolení k činnosti správce informací o platebním účtu nabylo právní moci, na povolení k činnosti se bude hledět, jako by nebylo uděleno.

K bodu 14 [§ 43 odst. 2]:

V případě licenčního řízení dochází k úpravě některých ustanovení speciálních vůči správnímu řádu. Tříměsíční lhůta pro vydání rozhodnutí o žádosti o udělení povolení k činnosti konkrétního poskytovatele platebních služeb nyní poběží od podání žádosti (jak předpokládá správní řád), nikoliv od odstranění případných vad podané žádosti (jak předpokládalo původní znění ustanovení). Zvláštní úprava se zrušuje a uplatní se obecný postup podle správního řádu.

K bodu 15 [§ 48 odst. 1]:

Jedná se o opravu překlepu.

K bodu 16 [§ 53 odst. 3]:

Dochází k zavedení povinnosti České národní banky sdělovat orgánu dohledu hostitelského členského státu správce informací o platebním účtu změny údajů uvedených v žádosti o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce. Zavedení této povinnosti povede k lepšímu výkonu dohledu orgánem dohledu hostitelského členského státu nad dotčenými poskytovateli platebních služeb a ke zpřesnění transpozice směrnice PSD II.

K bodu 17 [§ 53 odst. 4]:

Dochází k doplnění poznámky pod čarou č. 10. Tato poznámka odkazuje na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2055 ze dne 23. června 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy v oblasti spolupráce a výměny informací mezi příslušnými orgány, které se týkají uplatnění práva na usazování a volného pohybu služeb platebních institucí. Jedná se tak o zpřesnění odkazu, neboť stávající odkaz na poznámku pod čarou č. 1 odkazoval obecně na směrnici PSD II.

K bodu 18 [§ 58 odst. 2]:

Dochází k upřesnění toho, jaké platební transakce provedené v rámci skupiny se započítávají do limitu 3 000 000 EUR. Nově se do stanoveného měsíčního limitu budou započítávat i platební transakce provedené vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu ze stejné skupiny, které se netýkají elektronických peněz. Bude tak lépe bráněno obcházení stanoveného limitu.

K bodu 19 [§ 59 odst. 1 a 2]:

Dochází k dílčí úpravě licenčních požadavků kladených na poskytovatele platebních služeb malého rozsahu. Během licenčního řízení již nebude nutné prokazovat to, že má žadatel zaveden systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů; tento systém nicméně bude muset subjekt uplatňovat po udělení povolení k činnosti. Důvodem pro zrušení tohoto licenčního požadavku je především snaha urychlit licenční řízení.

Poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu budou nově muset v žádosti o povolení k činnosti prokazovat svoji důvěryhodnost, důvěryhodnost vedoucích osob a osob, které na něm mají kvalifikovanou účast. Důvěryhodnost uvedených osob je vyžadována z důvodu větší ochrany před rizikem praní špinavých peněz či financování terorismu. Za důvěryhodnou osobu lze považovat takovou osobu, která je bezúhonná a nebyla odsouzena za trestný čin související s jejím podnikáním, nebo osobu, které nebyla pravomocně uložena sankce nebo povinnost k náhradě škody související s podnikáním apod. Stávající poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu budou muset dostát tomuto požadavku během přechodného období (tj. 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona).

V písmenu a) dochází ke změně ohledně sídla žadatele. Nově bude muset mít žadatel o udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu buď sídlo i skutečné sídlo v jiném členském státě, ve kterém skutečně podniká, a pobočku v České republice, nebo sídlo i skutečné sídlo v České republice.

V písmenu e) dochází k přidání nové licenční podmínky, a to zavedení systému vnitřních kontrolních mechanismů směřujících ke zmírňování a účinnému řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Jedná se o stejný systém, který již vyžaduje AML zákon v § 21. Nově je zavedení tohoto systému nutno prokazovat již při žádosti o udělení povolení k činnosti.

Novela zákona o platebním styku odstraňuje jeden licenční požadavek z důvodu urychlení licenčního řízení, nicméně další požadavky přidává. Česká národní banka se však zavázala, že zrychlí licenční řízení v oblasti platebního styku.

V odstavci 2 se nově staví na jisto, že žádost o povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu může podat i právnická osoba, která doposud nevznikla. Podle navrhované právní úpravy bude dostačující založit právnickou osobu a požádat o povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu. Za právnickou osobu v řízení o žádosti činí úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán.

Úpravou ustanovení bude jednoznačně řečeno, že není nezbytné čekat až na vznik právnické osoby, tj. na zápis právnické osoby do obchodního rejstříku. Podobný postup umožňuje například zákon o směnárenské činnosti. Datum nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o povolení k činnosti se určí přímo v rozhodnutí, a to například ke dni vzniku právnické osoby.

Pokud právnická osoba nevznikne do šesti měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nabylo právní moci, na povolení k činnosti se bude hledět, jako by nebylo uděleno.

K bodu 20 a 21 [§ 59 odst. 3 písm. c) a odst. 4]:

Jedná se o legislativně technické úpravy, které navazují na změny v odstavci 1. Zmocnění k vydání vyhlášky ke způsobu plnění požadavků na systém vyřizování stížností a reklamací se přesouvá do § 65a odst. 2.

K bodu 22 [§ 62 odst. 2]:

Dochází ke zrušení odstavce 2 v § 62. Uvedené ustanovení nebylo v praxi téměř vůbec využíváno, není tedy důvodné ho v zákoně o platebním styku ponechávat.

K bodu 23 [§ 65a]:

Vkládá se nové ustanovení z důvodu přesunu požadavku na systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů z licenčních požadavků mezi požadavky, které musí poskytovatel platebních služeb malého rozsahu plnit poté, co mu bylo uděleno povolení k činnosti.

K bodu 24 [§ 68 odst. 3]:

Nově se staví na jisto, že žádost o povolení k činnosti instituce elektronických peněz může podat i právnická osoba, která doposud nevznikla. Podle navrhované právní úpravy bude dostačující založit právnickou osobu a požádat o povolení k činnosti instituce elektronických peněz. Za právnickou osobu v řízení o žádosti činí úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán.

Úpravou ustanovení bude jednoznačně řečeno, že není nezbytné čekat až na vznik právnické osoby, tj. na zápis právnické osoby do obchodního rejstříku. Podobný postup umožňuje například zákon o směnárenské činnosti. Datum nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o povolení k činnosti se určí přímo v rozhodnutí, a to například ke dni vzniku právnické osoby.

Pokud právnická osoba nevznikne do šesti měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o povolení k činnosti instituce elektronických peněz nabylo právní moci, na povolení k činnosti se bude hledět, jako by nebylo uděleno.

K bodu 25 [§ 69 odst. 2]:

V případě licenčního řízení dochází k úpravě některých ustanovení speciálních vůči správnímu řádu. Tříměsíční lhůta pro vydání rozhodnutí o žádosti o udělení povolení k činnosti konkrétního poskytovatele platebních služeb nyní poběží od podání žádosti (jak předpokládá správní řád), nikoliv od odstranění případných vad podané žádosti (jak předpokládalo původní znění ustanovení). Zvláštní úprava se zrušuje a uplatní se obecný postup podle správního řádu.

K bodu 26 [§ 75 odst. 3 písm. d)]:

Jedná se o legislativně technickou úpravu, při které se vkládá čárka.

K bodu 27 [§ 80 odst. 1 písm. b)]:

Zpřesňuje se text ustanovení z důvodu jednoznačné interpretace.

K bodu 28 až 30 [§ 91 odst. 1, § 92 odst. 1, 4 a 5 a § 93 odst. 1]:

Jedná se o legislativně technickou úpravu, kterou je upřesněno, že se udělený souhlas nemusí vztahovat pouze na distribuci elektronických peněz, ale i na jejich vydávání.

K bodu 31 [§ 93a]:

Jedná se o legislativně technickou úpravu. Je žádoucí, aby se uvedená ustanovení obdobně vztahovala na poskytování platebních služeb či distribuci elektronických peněz v hostitelském členském státě nejen prostřednictvím pobočky, ale i prostřednictvím pověřeného zástupce. Dále je provedenou úpravou upřesněno, že se udělený souhlas nemusí vztahovat pouze na distribuci elektronických peněz, ale i na jejich vydávání.

K bodu 32 [§ 94 odst. 3]:

Dochází k zavedení povinnosti České národní banky sdělovat orgánu dohledu hostitelského členského státu instituce elektronických peněz změny údajů uvedených v žádosti o udělení souhlasu k distribuci elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce. Zavedení této povinnosti povede k lepšímu výkonu dohledu orgánem dohledu hostitelského členského státu nad dotčenými poskytovateli platebních služeb a zpřesnění transpozice směrnice PSD II.

K bodu 33 [§ 94 odst. 4]:

Dochází k doplnění poznámky pod čarou č. 10. Tato poznámka odkazuje na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2055 ze dne 23. června 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy v oblasti spolupráce a výměny informací mezi příslušnými orgány, které se týkají uplatnění práva na usazování a volného pohybu služeb platebních institucí. Jedná se tak o zpřesnění odkazu, neboť stávající odkaz na poznámku pod čarou č. 1 odkazoval obecně na směrnici PSD II.

K bodu 34 a 35 [§ 99 odst. 2 a 3]:

Nově se stanovuje, že limit vydaných elektronických peněz v oběhu v České republice ve výši 5 000 000 EUR se vztahuje na celou skupinu, jejímž členem je vydavatel elektronických peněz malého rozsahu.

Dále dochází k upřesnění toho, jaké platební transakce, které se netýkají elektronických peněz, provedené v rámci skupiny se započítávají do limitu 3 000 000 EUR. Nově se do stanoveného měsíčního limitu budou započítávat i platební transakce provedené poskytovatelem platebních služeb malého rozsahu ze stejné skupiny. Bude tak lépe bráněno obcházení stanoveného limitu.

K bodu 36 [§ 100 odst. 1 a 2]:

Dochází k dílčí úpravě licenčních požadavků kladených na vydavatele elektronických peněz malého rozsahu. Během licenčního řízení již nebude nutné prokazovat to, že má žadatel zaveden systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů; tento systém nicméně bude muset subjekt uplatňovat po udělení povolení k činnosti. Důvodem pro zrušení tohoto licenčního požadavku je především snaha urychlit licenční řízení.

Vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu budou nově muset v žádosti o povolení k činnosti prokazovat svoji důvěryhodnost, důvěryhodnost vedoucích osob a osob, které na něm mají kvalifikovanou účast. Důvěryhodnost uvedených osob je vyžadována z důvodu větší ochrany před rizikem praní špinavých peněz či financování terorismu. Za důvěryhodnou osobu lze považovat takovou osobu, která je bezúhonná a nebyla odsouzena za trestný čin související s jejím podnikáním, nebo osobu, které nebyla pravomocně uložena sankce nebo povinnost k náhradě škody související s podnikáním apod. Stávající vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu budou muset prokázat splnění tohoto požadavku během přechodného období (tj. 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona).

V písmenu b) dochází ke změně ohledně sídla žadatele. Nově bude muset mít žadatel o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu buď sídlo i skutečné sídlo v jiném členském státě, ve kterém skutečně podniká, a pobočku v České republice, nebo sídlo i skutečné sídlo v České republice.

V písmenu f) dochází k přidání nové licenční podmínky, a to zavedení systému vnitřních kontrolních mechanismů směřujících ke zmírňování a účinnému řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Jedná se o stejný systém, který již vyžaduje AML zákon v § 21. Nově je zavedení tohoto systému nutno prokazovat již při žádosti o udělení povolení k činnosti.

Novela zákona o platebním styku odstraňuje jeden licenční požadavek z důvodu urychlení licenčního řízení, nicméně další požadavky přidává. Česká národní banka se však zavázala, že zrychlí licenční řízení v oblasti platebního styku.

V odstavci 2 se nově staví na jisto, že žádost o povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu může podat i právnická osoba, která doposud nevznikla. Podle navrhované právní úpravy bude dostačující založit právnickou osobu a požádat o povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu. Za právnickou osobu v řízení o žádosti činí úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán.

Úpravou ustanovení bude jednoznačně řečeno, že není nezbytné čekat až na vznik právnické osoby, tj. na zápis právnické osoby do obchodního rejstříku. Podobný postup umožňuje například zákon o směnárenské činnosti. Datum nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o povolení k činnosti se určí přímo v rozhodnutí, a to například ke dni vzniku právnické osoby.

Pokud právnická osoba nevznikne do šesti měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nabylo právní moci, na povolení k činnosti se bude hledět, jako by nebylo uděleno.

K bodu 37 [§ 100 odst. 4]:

Zmocnění k vydání vyhlášky ke způsobu plnění požadavků na systém vyřizování stížností a reklamací se přesouvá do § 106a odst. 2.

K bodu 38 [§ 103 odst. 2]:

Dochází ke zrušení odstavce 2 v § 103. Uvedené ustanovení nebylo v praxi téměř vůbec využíváno, není tedy důvodné ho v zákoně o platebním styku ponechávat.

K bodu 39 [§ 105]:

Doplněním odkazu na § 100 odst. 1 písm. e) dochází ke sjednocení ustanovení s § 64. Není důvodné, aby požadavky kladené na poskytovatele platebních služeb malého rozsahu a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu byly při podání žádosti o rozšíření povolení k činnosti rozdílné.

K bodu 40 [§ 106a]:

Vkládá se nové ustanovení z důvodu přesunu požadavku na systém řízení bezpečnostních a provozních rizik a systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů z licenčních požadavků mezi požadavky, které musí vydavatel elektronických peněz malého rozsahu plnit poté, co mu bylo uděleno povolení k činnosti.

K bodu 41 [§ 109 odst. 2]:

Dochází ke sjednocení používaných pojmů, neboť odstavec 1 předmětného ustanovení hovoří o osobě oprávněné poskytovat platební služby, nikoliv o poskytovateli platebních služeb. Dále se upřesňuje, v jakém případě nemusí být důvody odmítnutí osobě oprávněné poskytovat platební služby sděleny. Jedním z důvodů je například § 38 AML zákona, tedy povinnost mlčenlivosti o skutečnostech souvisejících s oznámením podezřelého obchodu. Zároveň, sdělením důvodu odmítnutí mohou být porušeny i některé další právní předpisy, jako například zákon upravující provádění mezinárodních sankcí.

K bodu 42 [§ 112 odst. 2 písm. a)]:

Dochází ke sjednocení používaných pojmů, kdy se v celém zákoně bude jednotně používat „identifikační číslo osoby“.

K bodu 43 [§ 118 odst. 2 písm. d)]:

Jedná se o opravu překlepu.

K bodu 44 [§ 118 odst. 3]:

Nově se staví na jisto, že žádost o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování může podat i právnická osoba, která doposud nevznikla. Podle navrhované právní úpravy bude dostačující založit právnickou osobu a požádat o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Za právnickou osobu v řízení o žádosti činí úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán.

Úpravou ustanovení bude jednoznačně řečeno, že není nezbytné čekat až na vznik právnické osoby, tj. na zápis právnické osoby do obchodního rejstříku. Podobný postup umožňuje například zákon o směnárenské činnosti. Datum nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování se určí přímo v rozhodnutí, a to například ke dni vzniku právnické osoby.

Pokud právnická osoba nevznikne do šesti měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování nabylo právní moci, na povolení se bude hledět, jako by nebylo uděleno.

K bodu 45 [§ 122 odst. 1 písm. a)]:

Vypouští se povinnost provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování hlásit České národní bance rodné číslo účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Nadále bude hlášeno pouze datum narození a místo narození (které se nově přidává). Zákon tak následuje aktuální trend hlásit co nejméně údajů a eliminovat hlášení údajů, které nejsou potřebné.

K bodu 46 a 47 [nadpisy]:

Jedná se o legislativně technickou úpravu navazující na změny provedené v § 125 a 126.

K bodu 48 [§ 125]:

Nově se oznamovací povinnost týkající se rozhodnutí či jiného zásahu orgánu veřejné moci podle § 115 odst. 2 zákona o platebním styku bude vztahovat i na účastníka zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování se sídlem v České republice. Není žádoucí, aby se tato povinnost vztahovala pouze na provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování tak jako doposud.

K bodu 49 [§ 126 odst. 4 a 5]:

Dochází k úpravě odkazu v odstavci 4 a 5. Stávající znění předmětného odstavce nedopadalo na rozhodnutí podle insolvenčního zákona, přičemž právě taková rozhodnutí by Česká národní banka měla oznamovat Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, Evropské radě pro systémová rizika a orgánu dohledu členského státu, který oznámil Evropské komisi existenci platebního systému s neodvolatelností zúčtování, jehož se rozhodnutí týká, a provozovateli předmětného platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

K bodu 50 [§ 129 odst. 4]:

Provedená změna upřesňuje transpozici článku 63 odst. 1 písm. d) směrnice PSD II.

K bodu 51 [§ 131 odst. 1]:

Dochází k upřesnění textu ustanovení tak, aby lépe korespondoval s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie ze dne 25. ledna 2017 ve věci C-375/15 BAWAG PSK Bank für Arbeit und Wirtschaft und Österreichische Postsparkasse AG v. Verein für Konsumenteninformation. Komunikačními prostředky, které uživatelé běžně nepoužívají pro komunikaci s třetími osobami, jsou takové prostředky, které daným uživatelem nejsou pravidelně používány v rámci jeho každodenní či občasné komunikace. Typicky se jedná o komunikační prostředky, které uživatel používá pouze ve vztahu ke konkrétnímu poskytovateli, např. schránka pro elektronické zprávy v aplikaci internetového či mobilního bankovnictví, která slouží pouze pro komunikaci s daným poskytovatelem platebních služeb, ale neumožňuje komunikaci s třetími stranami. Je-li komunikační prostředek využívaný mezi poskytovatelem a jeho klientem zároveň prostředkem, který klient běžně používá pro komunikaci se třetími osobami, např. běžný e-mail uživatele, pak dodatečná informace o existenci a dostupnosti sdělení na trvalém nosiči dat není potřeba.

K bodu 52 [§ 131 odst. 4]:

Doplnění odstavce je provedeno z důvodu přesnější transpozice článku 41 směrnice PSD II.

K bodu 53 [§ 136 odst. 1 písm. b)]:

Provedená změna zpřesňuje transpozici článku 52 směrnice PSD II.

K bodu 54 [§ 152 odst. 5 a 154 odst. 2]:

Jedná se o legislativně technickou úpravu, kterou se odstraňuje chybný odkaz.

K bodu 55 a 56 [§ 160 odst. 3 a 4]:

Doplněním předmětných ustanovení dochází k vyjasnění, do jakého okamžiku lze odvolat platební příkaz daný prostřednictvím příjemce nebo nepřímo daný platební příkaz a kdy se vyžaduje souhlas příjemce s odvoláním platebního příkazu. V případech podle § 158 odst. 2 se souhlas příjemce nevyžaduje ani v případech, kdy dal plátce nepřímo daný platební příkaz. V případě trvalého příkazu se souhlas příjemce vyžaduje pouze v případě prvního provedení platebního příkazu. To platí i pro karetní trvalé příkazy.

K bodu 57 [§ 161 odst. 3 písm. c) a § 191 odst. 3 písm. c)]:

Jedná se o opravu překlepu.

K bodu 58 [§ 171]:

Z ustanovení se odstraňuje podmínka „v české měně“ v souvislosti s nepoužitím § 169. Ustanovení § 171 se nově použije vždy v případě platební transakce v rámci téhož poskytovatele na území České republiky. Transpozice článku 86 směrnice PSD II bude touto změnou zpřesněna.

K bodu 59 [§ 182 odst. 3 písm. c)]:

Zpřesňuje se transpozice článku 74 odst. 2 směrnice PSD II. Přísnější odpovědnost poskytovatele se uplatní v případech, kdy nepoužije silné ověření podle § 223 odst. 1 a dokonce i v případech na které dopadá výjimka podle § 231 odst. 6.

K bodu 60 [§ 199 odst. 3]:

Dochází k doplnění odkazu na poznámku pod čarou č. 11. Tato poznámka odkazuje na prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/34 ze dne 28. září 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o standardizovaný formát sdělení informací o poplatcích a jeho společný symbol podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU. Jedná se tak o zpřesnění odkazu, neboť stávající odkaz na poznámku pod čarou č. 1 odkazoval obecně na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU.

K bodu 61 [§ 201 odst. 4]:

Dochází k doplnění odkazu na poznámku pod čarou č. 12. Tato poznámka odkazuje na prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/33 ze dne 28. září 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o standardizovaný formát výpisu poplatků a jeho společný symbol podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU.

K bodu 62 a 63 [§ 205 odst. 1 písm. d)]:

Zpřesňuje se transpozice směrnice o platebních účtech. Uživateli musí být novým poskytovatelem poskytnuty informace ve vztahu k případným odchozím inkasům v eurech,

K bodu 64 [§ 210 odst. 1 písm. a)]

Úpravou dochází k lepšímu navázání na § 212, a tím i k upřesnění poskytování jakých služeb má být ve smlouvě o základním platebním účtu sjednáno.

K bodu 65 až 68 [§ 215 odst. 1, § 215 odst. 3 písm. b) a § 215 odst. 5]:

Úpravou se stanovuje, že poskytovatel může v případě podstatného porušení smlouvy o základním platebním účtu majitelem tohoto účtu závazek ze smlouvy vypovědět. Jedná se o využití diskrece v čl. 19 odst. 3 směrnice o platebních účtech.

K bodu 69 [§ 216 odst. 2]:

Dochází ke zpřesnění transpozice směrnice o platebních účtech. Jedná se spíše o upřesnění, než o věcnou změnu.

K bodu 70 až 73 [§ 222 odst. 1, 2 a 3]:

Dochází k upřesnění transpozice článků 95 a 96 směrnice PSD II. Ustanovení navíc reaguje i na pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví (Guidelines on security measures for operational and security risks under PSD2).

V odstavci 2 dochází k nahrazení slova „podvod“ v rámci celého zákona slovy „podvodné jednání“. Důvodem je možná záměna se skutkovou podstatou podvodu podle trestního zákoníku, ačkoliv o tu se v souvislosti s poskytováním platebních služeb nemusí vždy jednat.

K bodu 74 [§ 223 odst. 1 písm. c)]:

Dochází k nahrazení slova „podvod“ v rámci celého zákona slovy „podvodné jednání“. Důvodem je možná záměna se skutkovou podstatou podvodu podle trestního zákoníku, ačkoliv o tu se v souvislosti s poskytováním platebních služeb nemusí vždy jednat.

K bodu 75 [§ 223 odst. 5 a 6]:

Dochází k doplnění poznámky pod čarou č. 13. Tato poznámka odkazuje na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/389 ze dne 27. listopadu 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy týkající se silného ověření klienta a společných a bezpečných otevřených standardů komunikace. Jedná se tak o zpřesnění odkazu, neboť stávající odkaz na poznámku pod čarou č. 1 odkazoval obecně na směrnici PSD II.

K bodu 76 až 78 a 80[§ 226 odst. 2 a § 226 odst. 4]:

Dochází k doplnění veřejnoprávní sankce v případě, že poskytovatel platebních služeb malého rozsahu nevede systém řízení bezpečnostních a provozních rizik nebo systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů. Sankce byla v případě nevedení systému vyřizování stížností a reklamací vzhledem k nižší společenské škodlivosti zvolena nižší, než je tomu u dalších přestupků zařazených v § 226 [a nově přidanému přestupku podle § 226 odst. 2 písm. a)].

K bodu 79 [§ 226 odst. 3 písm. a)]:

Dochází k jazykovému zpřesnění skutkové podstaty uvedeného přestupku. Ustanovení dopadá jak na platební instituci, tak na poskytovatele platebních služeb malého rozsahu a zájmeno „jí“ tak nepostihuje oba tyto subjekty. Z dikce § 22 je zřejmé, že ustanovení dopadá jen na peněžní prostředky svěřené k provedení platební transakce.

K bodu 81 [§ 228 odst. 1 písm. h)]:

Doplněním chybějící oznamovací povinnosti podle § 93 odst. 1 dochází ke zpřesnění skutkové podstaty přestupku.

K bodu 82 až 84 a 86 [§ 228 odst. 2 a § 228 odst. 4]:

Dochází k doplnění veřejnoprávní sankce v případě, že vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nevede systém řízení bezpečnostních a provozních rizik nebo systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů. Sankce byla vzhledem k nižší společenské škodlivosti zvolena nižší, než je tomu u dalších přestupků zařazených v § 228 [a nově přidanému přestupku podle § 228 odst. 2 písm. a)].

K bodu 85 [§ 228 odst. 3 písm. a)]:

Dochází k jazykovému zpřesnění skutkové podstaty uvedeného přestupku. Ustanovení dopadá jak na instituci elektronických peněz, tak na vydavatele elektronických peněz malého rozsahu a zájmeno „jí“ tak nepostihuje oba tyto subjekty. Z dikce § 80 je zřejmé, že ustanovení dopadá jen na peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly svěřeny k provedení platební transakce.

K bodu 86 [§ 229 odst. 1]:

Jedná se o legislativně technickou úpravu. Použití pojmu „uživatel“ zde neodpovídalo tomu, jak je vymezena povinnost v § 107 odst. 2.

K bodu 87 [§ 230 odst. 1 písm. c)]:

Doplněním chybějícího odkazu na § 122 odst. 4 dochází ke zpřesnění skutkové podstaty přestupku.

K bodu 88 [§ 230 odst. 3 písm. b)]:

Jedná se o opravu překlepu.

K bodu 90 až 94 [§ 231 odst. 1 a 6]:

Ruší se přestupek podle dosavadního § 231 odst. 1 písm. c). Není účelné veřejnoprávně trestat neoprávněnou výpověď závazku z rámcových smluv uzavřených na dobu neurčitou se spotřebitelem. I pokud by byl poskytovatel shledán vinným ze spáchání tohoto přestupku, postavení spotřebitele se nijak nezlepší. Proto je za vhodnější považována možnost spotřebitele řešit spor soukromoprávní cestou, například řízením vedeným před finančním arbitrem. Řízení před finančním arbitrem je pro spotřebitele zdarma.

Dále dochází k částečnému odstranění přestupku podle dosavadního § 231 odst. 1 písm. e). Odmítne-li poskytovatel provést platební příkaz, aniž je k tomu oprávněn podle § 159 odst. 1, pak jeho povinnost provést odpovídající platební transakci trvá. Poskytovatel při porušení lhůt podle § 169 až 173 spáchá přestupek podle (nového) § 231 odst. 1 písm. d). Je tedy zbytečné zdvojovat trestní postih za stejné jednání či opomenutí. Porušení informační povinnosti podle § 159 odst. 2 bude stíháno podle § 231 odst. 1 písm. a), stejně jako další porušení informačních povinností v zákoně.

Přestupek podle stávajícího písm. n) se taktéž ruší. Nadále nebude neplnění závazku plynoucího ze smlouvy o základním platebním účtu trestáno veřejnoprávně; vhodnější je, aby smluvní strany případný spor řešily soukromoprávní cestou. Rozsah služeb je veřejným právem chráněn prostřednictvím povinnosti předložit návrh smluvních podmínek podle § 210, které jsou v souladu s § 212. Nadále zůstává přestupek podle nového písmene j), které stále umožňuje, aby byl poskytovatel za pochybení v souvislosti se základním platebním účtem trestán veřejnoprávně.

K bodu 95 [§ 233 odst. 1 písm. c)]:

V § 233 odst. 1 písm. c) dochází k upřesnění skutkové podstaty přestupku. Záměrem je postihovat nekomunikování s uživateli nebo osobami oprávněnými poskytovat platební služby podle § 225, nikoliv nesprávnou komunikaci ve vztahu k oběma skupinám osob zároveň.

K bodu 96 [§ 233a]:

Vkládají se 4 nové skutkové podstaty přestupků, které spojuje osoba pachatele přestupku, tj. poskytovatele služby dynamické směny měn. Jedná se o obdobné přestupky, které jsou v zákoně zakotveny i v případě poskytovatelů platebních služeb. Výše sankce byla stanovena totožně jako v případě stejných skutkových podstat přestupků u dalších poskytovatelů platebních služeb.

K bodu 97 a 98 [§ 234 odst. 1 písm. c) a e)]:

Přidává se nová skutková podstata přestupku [písm. e)], tj. poskytování služby dynamické směny měn bez patřičného oprávnění. Horní hranice ukládané sankce zde byla stanovena nižší než v případě poskytování platebních služeb bez oprávnění, neboť společenská škodlivost zde dosahuje nižší intenzity.

K bodu 99 [§ 234 odst. 2 písm. b)]:

Nově bude moci být jako přestupek posuzováno i nesplnění opatření k nápravě podle § 242 odst. 1 písm. a), tedy nesjednání nápravy ve stanovené lhůtě. Výše sankce byla ponechána, neboť nesjednání nápravy ve stanovené lhůtě může být stejně společensky škodlivé jako nesplnění dalších opatření k nápravě.

K bodu 100 a 101 [§ 234 odst. 4, 5 a 6]:

Dochází k doplnění veřejnoprávní sankce za požadování tzv. surcharge, tedy za požadování úplaty za použití platebního prostředku (odst. 4). Orgánem, který bude projednávat tento přestupek, je Česká obchodní inspekce.

Ustanovení § 3 odst. 2 zákona o ochraně spotřebitele stanoví, že prodávající nesmí po kupujícím požadovat poplatek převyšující přímé náklady, které prodávajícímu v souvislosti s tímto způsobem placení vznikají. Porušení tohoto ustanovení je taktéž veřejnoprávně trestáno.

Zákaz surcharge v zákoně o platebním styku a zákaz surcharge podle zákona o ochraně spotřebitele má jinou působnost. Zákon o platebním styku v § 254 odst. 2 písm. a) zakazuje úplatu v případě použití spotřebitelských platebních karet vydaných čtyřstrannými schématy. Jedná se o naprostou většinu používaných platebních karet v České republice. Je-li účtována úplata za platbu těmito platebními kartami, dochází k porušování zákona o platebním styku.

Spotřebitel ale může platit platební kartou vydanou tzv. třístrannými schématy, na které § 254 odst. 2 písm. a) zákona o platebním styku nedopadá. V tom případě se uplatní § 3 odst. 2 zákona o ochraně spotřebitele.

Dalším rozdílem pak je, že zatímco § 254 odst. 2 písm. a) dopadá jen na vybrané karetní platební prostředky, § 3 odst. 2 zákona o ochraně spotřebitele dopadá na veškeré způsoby placení.

Pokuta za přestupek podle § 234 odst. 4 byla stanovena v maximální výši 500 000 Kč, což je v rámci zákona o platebním styku spíše nižší částka. Důvodem je nižší společenská škodlivost.

V § 234 odst. 5 se doplňují přestupky v návaznosti na úpravu § 255 (přístup nebankovních poskytovatelů platebních služeb k platebním účtům). Vzhledem k dosavadním zkušenostem s dodržováním § 255 bylo rozhodnuto o veřejnoprávní sankci za porušování povinností v § 255 uvedených. S ohledem na dopady, které může spáchání těchto přestupků mít pro konkurenci na finančním trhu, byly zvoleny spíše vyšší horní hranice ukládaných sankcí.

K bodu 102 a 103 [§ 235 odst. 1, 7 a 8]:

Dochází k doplnění veřejnoprávních sankcí za porušení nařízení o přeshraničních platbách. Nové přestupky se týkají především porušení povinností týkajících se služby dynamické směny měn a informačních povinností při konverzi měny. V rámci zákona o platebním styku byla zvolena spíše nižší sankce za spáchání některého z těchto přestupků.

K bodu 104 [§ 236 odst. 1 písm. a)]:

Rozšiřuje se dohledová pravomoc České obchodní inspekce nad obchodníky nabízejícími službu dynamické směny měn.

K bodu 105 [§ 237 odst. 1 písm. a)]:

Poskytovatel dynamické směny měn se doplňuje mezi osoby dohlížené Českou národní bankou.

K bodu 106 až 109 [§ 237 odst. 1, 2 a 5]:

Upřesňuje se rozsah dohledové pravomoci České národní banky a dozoru nad poskytovateli srovnávacích stránek vykonávaným Českou obchodní inspekcí.

K bodu 110 [§ 238 odst. 1]:

Ustanovení se upravuje vzhledem k rozšíření dohledových pravomocí České obchodní inspekce v návaznosti na nařízení o přeshraničních platbách. Česká obchodní inspekce bude v souvislosti s poskytováním služby směny měn dohlížet na dodržování povinností plynoucích z nařízení o přeshraničních platbách obchodníky prodávajícími zboží nebo poskytujícími služby.

Česká národní banka pak bude dohlížet na dodržování povinností plynoucích z nařízení o přeshraničních platbách poskytovateli platebních služeb a poskytovateli služby dynamické směny měn.

K bodu 111 [§ 240 a § 272 odst. 2]:

Jedná se o legislativně technickou úpravu, kterou se odstraňuje zdvojené slovo „podle“.

K bodu 112 až 114 [§ 244 odst. 1 a 2]:

Opakované porušování povinností stanovených zákonem o platebním styku nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které lze vykonávat na základě uděleného povolení, bude nově spadat pod důvody, při kterých může Česká národní banka udělené povolení k činnosti odejmout. Odejmutí povolení k činnosti za opakované porušování povinností již nebude obligatorním důvodem pro odejmutí povolení k činnosti. V oblasti platebního styku totiž může dojít k opakovanému porušení např. v důsledku nedodržení lhůt platebního styku. Při velkém množství platebních transakcí může dojít k opakovanému porušení i v důsledku chyby informačního systému trvající několik hodin. Odnímat obligatorně povolení se v takových případech jeví jako nepřiměřené.

Česká národní banka může odejmout povolení k činnosti, pokud poskytovatel platebních služeb opakovaně porušil povinnost stanovenou zákonem o platebním styku, například (ale nikoliv výhradně): opakovaně nezavedl dostatečná bezpečnostní opatření a kontrolní mechanismy k zabránění vzniku podvodného jednání, neautorizovaného přístupu a ochraně dat, neplní povinnosti vůči uživatelům (nedodržuje lhůty pro provedení platebních transakcí, neplní informační povinnosti, blokuje platební prostředky z jiného než zákonného důvodu, nenapravuje neautorizované nebo nesprávně provedené transakce apod.) nebo neplní informační povinnost vůči České národní bance. Povinnosti stanovené jiným právním předpisem, které lze při poskytování platebních služeb opakovaně porušit, jsou např. povinnosti stanovené některými ustanoveními zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, tj. například zákaz užívání nekalých obchodních praktik, povinnosti stanovené zákonem č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, tj. například povinnost identifikace a kontroly klienta, povinnost provádět pravidelná školení zaměstnanců, řádně zavést a uplatňovat systém vnitřních zásad, povinnosti stanovené zákonem č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů, (v) zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, tj. neplní předsmluvní informační povinnost vůči spotřebitelům při uzavírání smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku a (vi) zákonem č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, tj. povinnost zajistit, aby příslušné osoby byly držiteli osvědčení o absolvování kurzu o rozpoznávání bankovek a mincí podezřelých z padělání nebo pozměňování.

V písmenech j) a k) se jako důvod odejmutí povolení přidává skutečnost, že osoba (poskytovatel platebních služeb malého rozsahu nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu) neposkytovala své služby po dobu 6 měsíců v České republice. Důvodem je především to, že se jedná o kategorii poskytovatelů platebních služeb vytvořenou na základě využití diskrece plynoucí ze směrnice PSD II (respektive směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES), která nemá evropský pas a jejíž podstatou je poskytování platebních služeb v tom státě, který diskreci využil (v tomto případě tedy v České republice).

K bodu 115 a 116 [§ 247 odst. 1 a 2]:

Dochází k doplnění možnosti odejmutí souhlasu k distribuci elektronických peněz, a tím i k lepší návaznosti na § 91 až 93a.

K bodu 117 [§ 249 odst. 1]:

Dochází k doplnění kategorie poskytovatelů služby dynamické směny měn do seznamů vedených Českou národní bankou.

K bodu 118 [§ 250 odst. 7]:

Česká národní banka do seznamů jednotlivých kategorií poskytovatelů zapisuje i právnické osoby, které doposud nevznikly, ale kterým již bylo uděleno povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb, respektive k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování. V seznamu u daného subjektu vždy uvede informaci o tom, že právnická osoba doposud nevznikla. Jakmile právnická osoba vznikne, je povinností této osoby oznámit vznik České národní bance, aby byla informace o tom, že právnická osoba ještě nevznikla, vymazána ze seznamu. Platebním institucím tato povinnost plyne z § 11 odst. 1, dalším poskytovatelům platebních služeb pak z obdobných ustanovení zákona o platebním styku. Pokud Česká národní banka informaci o vzniku právnické osoby zjistí na základě své vlastní činnosti, informaci v seznamu taktéž vymaže.

K bodu 119 [§ 251]:

Dochází k doplnění odkazů na poznámky pod čarou č. 14 a 15. Tyto poznámky odkazují na prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/410 ze dne 29. listopadu 2018, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podrobnosti a strukturu informací, jež mají v oblasti platebních služeb příslušné orgány oznamovat Evropskému orgánu pro bankovnictví podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 a na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/411 ze dne 29. listopadu 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy, které stanoví technické požadavky na vytvoření, provozování a údržbu elektronického centrálního rejstříku v oblasti platebních služeb a na přístup k informacím v něm obsaženým.

K bodu 120 [§ 254 odst. 3]:

Text ustanovení se přesouvá do § 254a vzhledem k zachování přehlednosti zákona.

K bodu 121[§ 254a až 254h]:

Zavádí se nová licenční kategorie poskytovatele dynamické směny měn. Tento subjekt bude moci poskytovat službu směny měn, která je před zahájením platební transakce nabízena plátci prostřednictvím bankomatu, což je nyní možné bez speciálního povolení. Povolení k činnosti bude udělovat Česká národní banka.

K § 254a - ustanovení odstavce 2 pro uživatele staví na jisto, že způsob, jak má informovat o úplatě podle odstavce 1, stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující přeshraniční platby v Unii. Plnění informační povinnosti podle daného nařízení je kontrolováno Českou obchodní inspekcí v případě obchodníků a Českou národní bankou v případě osob oprávněných poskytovat platební služby a poskytovatele služby dynamické směny měn.

K bodu 122 [§ 255]:

Ustanovení rozšiřuje povinnosti úvěrových institucí souvisejících s vedením platebních účtů tzv. nebankovním poskytovatelům platebních služeb. Úvěrové instituce budou moci vypovědět závazek ze smlouvy o platebním účtu nebo od smlouvy odstoupit pouze, budou-li pro to mít důvod, který je objektivní, nediskriminační a přiměřený nebo je důvodem požadavek jiného právního předpisu. Příkladem je situace, kdy má banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo, coby povinná osoba podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, v souladu s § 15 odst. 1 na základě některého z tam uvedených důvodů povinnost ukončit obchodní vztah s klientem, jímž je v tomto případě právě nebankovní poskytovatel platebních služeb. Objektivními, nediskriminačními důvody může být např. rizikový profil zájemce o účet, obchodní model úvěrové instituce atp.

Jak již bylo uvedeno, banka může odmítnout uzavřít smlouvu o platebním účtu v případě, že tak učiní na základě důvodů, které jsou současně objektivní, nediskriminační a přiměřené. Příkladem mohou být povinnosti spojené s řízením rizik, např. opakované nebo závažné porušení závazku ze smlouvy o platebním účtu ze strany nebankovního poskytovatele platebních služeb, nebo chybějící infrastruktura pro poskytování konkrétních služeb na straně banky. V případě chybějící infrastruktury může jít typicky o případy, kdy obchodní model banky je cílený a tedy uzpůsobený pouze na retailovou klientelu, a kdy banka nemá pro jiný druh klientů podle § 255 potřebnou infrastrukturu k řízení souvisejících rizik, především k monitorování transakcí za účelem předcházení praní peněz a financování terorismu, a její zřízení by představovalo nepřiměřené náklady. Mezi další důvody mohou například patřit situace, kdy by uzavření smlouvy o platebním účtu mělo nepřiměřený dopad na obchodní činnost banky (např. odůvodněná hrozba vypovězení korespondenčních účtů). Tyto objektivní okolnosti je však nutné posuzovat současně s kritérii nediskriminace a přiměřenosti. K zajištění aspektu nediskriminačního jednání by banka měla v obdobných situacích vždy postupovat srovnatelným způsobem, tedy zejména by neměla poskytovat obdobné produkty jiným obdobným klientům. Posouzení přiměřenosti se týká zejména podmínek poskytování takové služby, které by neměly směřovat k umělému nastavování bariér, např. zcela nepřiměřenými poplatky či odvoláváním se na skupinovou politiku banky bez dalšího. Odůvodněnost postupu banky je nicméně nezbytné vždy posuzovat individuálně s ohledem na její obchodní model a činnosti.

O důvody stanovené právním předpisem jde zejména v případě, kdy právní předpis výslovně zakazuje navázání obchodního vztahu (např. při nedostatečné identifikaci klienta nebo pochybách při kontrole klienta podle předpisů proti legalizaci výnosů z trestné činnosti) nebo například stanovuje-li tak zákon upravující provádění mezinárodních sankcí.

Odmítnou-li úvěrové instituce smlouvu o platebním účtu uzavřít, závazek ze smlouvy vypoví nebo od smlouvy odstoupí, oznámí to bez zbytečného odkladu České národní bance. Přiměřené vysvětlení poskytne úvěrová instituce i dotčenému nebankovnímu poskytovateli platebních služeb.

Ustanovení je nově rozšířeno i na osoby, které podaly žádost o udělení povolení k činnosti nebankovního poskytovatele platebních služeb. Již v žádosti o povolení k činnosti totiž tyto osoby musí dokládat, že mají uzavřenou smlouvu o platebním účtu podle § 255 či návrh smlouvy s příslibem jejího uzavření.

Důvodem pro úpravu tohoto ustanovení je problematická aplikace stávajícího znění zákona.

K bodu 123 [§ 257]:

Dochází k nahrazení slova „podvod“ v rámci celého zákona slovy „podvodné jednání“. Důvodem je možná záměna se skutkovou podstatou podvodu podle trestního zákoníku, ačkoliv o tu se v souvislosti s poskytováním platebních služeb nemusí vždy jednat.

K bodu 124 až 126 [§ 258]:

V § 258 dochází k upřesnění textu ustanovení. Nyní se staví najisto, že v rámci uvedených lhůt musí být stížnosti či reklamace vyřízeny. Pouze obecná informace o tom, že je stížnost či reklamace vyřizována nebude postačovat. Taková informace by nebyla dostačující ani doposud, stávající znění ale připouštělo i jiný výklad.

K bodu 127 a 128 [§ 260]:

Provedená změna upřesňuje transpozici směrnice PSD II. Informační dokument Evropské komise se týká pouze práv spotřebitelů, nikoliv všech uživatelů. Osobám se zdravotním postižením musí být tento dokument poskytnut v takovém formátu a takovým způsobem, aby byly tyto osoby schopny se s dokumentem seznámit.

Dále je provedena legislativně technická úprava, kterou se doplňuje nadpis ustanovení.

K bodu 129 [§ 263]:

V návaznosti na provedené změny dochází k úpravě zmocňovacího ustanovení.

K čl. II – přechodná ustanovení

K bodu 1, 2 a 5:

Přechodná ustanovení upravují běh lhůt v řízení o žádosti o udělení povolení k činnosti platební instituce, správce informací o platebním účtu a instituce elektronických peněz podané přede dnem nabytí účinnosti novely zákona o platebním styku.

K bodu 3:

Stanovuje se šestiměsíční lhůta pro splnění nového licenčního požadavku ohledně umístění sídla i skutečného sídla kladeného na poskytovatele platebních služeb malého rozsahu.

K bodu 4:

Stanovuje se šestiměsíční lhůta pro splnění nových licenčních požadavků kladených na poskytovatele platebních služeb malého rozsahu.

K bodu 6:

Stanovuje se šestiměsíční lhůta pro splnění nového licenčního požadavku ohledně umístění sídla i skutečného sídla kladeného na vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.

K bodu 7:

Stanovuje se šestiměsíční lhůta pro splnění nových licenčních požadavků kladených na vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.

K bodu 8:

Osoba, která je v okamžiku nabytí účinnosti zákona oprávněna k provozování bankomatu se službou dynamické směny měn (zpravidla na základě živnostenského oprávnění pro živnost volnou), může pokračovat v činnosti po omezenou dobu i po nabytí účinnosti zákona, a to po dobu 60 dnů. Pokud si tato osoba během této doby zažádá o povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn, může poskytovat svou službu až do rozhodnutí o žádosti o povolení k činnosti. Přechodné ustanovení má zajistit kontinuitu poskytování služeb, i když nově pro službu bude vyžadováno speciální povolení. Na osoby podle § 5 (osoby oprávněné poskytovat platební služby) se toto přechodné ustanovení nevztahuje, neboť poskytovat službu dynamické směny měn mohou z titulu povolení pro platební služby.

K bodu 9:

Povinnost týkající se otevření platebního účtu se vůči poskytovatelům platebních služeb malého rozsahu a vydavatelům elektronických peněz malého rozsahu uplatní až po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

K části druhé, k čl. III – změna živnostenského zákona

Činnost poskytovatelů dynamické směny měn se přidává mezi činnosti, které nejsou živností.

K části třetí, k čl. IV – změna zákona o České národní bance

Jedná se o legislativně technickou úpravu, kterou se přidávají dohlížené subjekty do § 44. Dohledová pravomoc České národní banky nad těmito subjekty je nicméně zakotvena i v zákoně o platebním styku.

K části čtvrté, k čl. V – změna zákona o finančním arbitrovi

K bodu 1 [§ 1 odst. 1 písm. k)]:

Úpravou dochází k rozšíření působnosti finančního arbitra i na řešení sporů mezi spotřebiteli a osobou poskytující službu dynamické směny měn.

K bodu 2 [§ 3 odst. 1 písm. k)]:

Vzhledem k rozšíření působnosti finančního arbitra je nezbytné, aby pod pojem instituce definovaný pro účely tohoto zákona spadaly i osoby poskytující službu směny měn, která je před zahájením platební transakce nabízena plátci prostřednictvím bankomatu nebo v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb.

K části páté, k čl. VI – účinnost

Účinnost zákona se stanovuje na den 1. července 2022, s ohledem na jednotná data účinnosti.

V Praze dne 22. listopadu 2021

Předseda vlády:

Ing. Andrej Babiš v. r.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí:

JUDr. Alena Schillerová, Ph.D., v. r.