zákon č. 130/2006 Sb.

Zhodnocení platného právního stavu

Základním právním předpisem v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat a také v oblasti jejich označování a evidence a označování a evidence některých dalších zvířat je zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Jak je naznačeno v úvodní větě a jak vyplývá z § 1 odst. 1 plemenářského zákona, tento zákon upravuje po věcné stránce tři velké oblasti týkající se (nejen) hospodářských zvířat, a to

• oblast šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat;

• oblast označování hospodářských zvířat; a

• oblast evidence zvířat, a to nejen hospodářských zvířat, ale i některých dalších zvířat (například zvěře ve farmovém chovu a neplemenných ryb uvedených v příloze k plemenářskému zákonu).

V oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat (Hlava II, Hlava III a Hlava IV) upravuje plemenářský zákon šlechtitelskou činnost a šlechtitelská opatření spočívající zejména ve stanovení chovného cíle a šlechtitelských programů a současně v jejich realizaci, ve zjišťování a evidování původu, vlastností a znaků hospodářských zvířat, v provádění kontroly užitkovosti, výkonnostních zkoušek, výkonnostních testů, kontroly dědičnosti, posuzování vlastností, znaků a zdraví, ve kvalifikovaném odhadu plemenné hodnoty, ve vedení plemenných knih nebo plemenářských evidencí, v ověřování a osvědčování původu nebo stanovování genetického typu plemenných zvířat, v hodnocení hospodářských zvířat apod. Dále v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat upravuje plemenářský zákon uznávání chovatelských sdružení, uznávání chovatelských podniků a udělování souhlasu k výkonu některých odborných činností, jako je zřizování a provozování inseminačních stanic, provádění inseminace, zřizování a provozování středisek pro přenos embryí, včetně požadavků na odbornou způsobilost fyzických osob. Velmi stručně upravuje plemenářský zákon v této oblasti ochranu a uchovávání genetických zdrojů zvířat zanikajících nebo málopočetných populací zvířat. Neméně důležitou oblastí, kterou plemenářský zákon upravuje a která rovněž souvisí s problematikou šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat, je také prodej a nákup plemenných zvířat, inseminačních dávek, embryí, vaječných buněk, násadových vajec a jiného plemenného materiálu, ať už v rámci České republiky nebo ze zahraničí (Hlava V).

V oblasti označování a evidence zvířat (ačkoliv je tato velká oblast v předmětu úpravy plemenářského zákona rozdělena do dvou oblastí, s ohledem na to, že všechna zvířata, která jsou označovaná, jsou také evidovaná, tedy že primárním předpokladem evidence zvířat – s několika výjimkami – je jejich označování, chápe plemenářský zákon tuto oblast jako společnou či velmi úzce spjatou a ve svém dalším textu ji upravuje ve společné hlavě, a to Hlavě VI) zakotvuje plemenářský zákon povinnost chovatelů zajistit označování hospodářských a některých dalších zvířat, vést o těchto zvířatech stanovené záznamy a údaje z nich předávat do informačního systému ústřední evidence zvířat, ve které tzv. pověřená osoba (osoba pověřená Ministerstvem zemědělství zejména shromažďováním a zpracováváním údajů v informačním systému ústřední evidence zvířat) shromažďuje údaje zjišťované v průběhu života všech jedinců zvířat určeného druhu, popřípadě plemene; v této souvislosti plemenářský zákon upravuje také způsob pověřování osoby a zakotvuje základní práva a povinnosti této osoby. Dále v oblasti evidence zvířat upravuje plemenářský zákon jak evidenci zvířat, tak evidenci hospodářství a evidenci osob stanovených plemenářským zákonem – chovatelů, provozovatelů jatek, provozovatelů líhní s kapacitou větší než 1000 kusů násadových vajec, provozovatelů shromažďovacích středisek, obchodníků, dopravců, uživatelských zařízení a asanačních podniků; také jejich základní práva a povinnosti v oblasti evidence upravuje plemenářský zákon.

Společně pak pro oblast šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat a jejich označování a evidenci a pro označování a evidenci některých dalších zvířat upravuje plemenářský zákon dozorčí činnost, tj. zřizuje Českou plemenářskou inspekci jakožto orgán státní správy podřízený Ministerstvu zemědělství, stanoví působnost České plemenářské inspekce a její pravomoc (Hlava VII). Současně plemenářský zákon upravuje sankce (přestupky a správní delikty) a zvláštní opatření ukládaná za porušení povinností stanovených plemenářským zákonem (Hlava VIII).

Kromě České plemenářské inspekce provádějí kontrolu povinností, avšak pouze povinností stanovených při označování a evidenci zvířat, orgány veterinární správy.

Obě oblasti, šlechtění a plemenitba hospodářských zvířat a jejich označování a evidence a označování a evidence některých dalších zvířat spolu úzce souvisejí; to byl také jeden z důvodů, proč byly zahrnuty do jednoho společného zákona. Na druhou stranu každá z těchto oblastí má svá velmi výrazná specifika, ať už jde o okruh zvířat, na které se daná oblast vztahuje, o osoby, jimž se v rámci dané oblasti plemenářským zákonem přiznávají práva a ukládají povinnosti, anebo ať už jde o kontrolní orgán nebo o druh a výši sankcí a druh zvláštních opatření ukládaných za nesplnění povinností stanovených plemenářským zákonem.

Od doby svého přijetí, tedy od roku 2000, byl plemenářský zákon novelizován celkem třikrát.

První novelou plemenářského zákona byla novela zákonem č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon). Zákon č. 309/2002 Sb. upravil pouze způsob jmenování a odvolání ředitele České plemenářské inspekce, a upravil jej tak, že jmenování a odvolání ředitele České plemenářské inspekce se bude dnem nabytí účinnosti zákona č. 309/2002 Sb. řídit nově přijatým služebním zákonem.

Dále byl plemenářský zákon novelizován zákonem č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách). Tato novela plemenářského zákona se dotkla pouze ustanovení § 1 a stanovila, že plemenářský zákon v oblasti označování a evidence se nevztahuje na zvířata chovaná v zoologických zahradách.

Poslední, a to zásadní novelou plemenářského zákona, byla novela zákonem č. 282/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů. Tato novela plemenářského zákona v oblasti označování a evidence hospodářských zvířat rozšířila působnost plemenářského zákona o tury a o osly a jejich křížence s koňmi. Tato novela plemenářského zákona podrobeněji upravila označování turů, koní a oslů a jejich kříženců, prasat, ovcí, koz, zejména doplnila a specifikovala základní povinnost chovatelů těchto zvířat, tj. povinnost zajistit označování těchto zvířat, o některé další povinnosti týkající se označování a identifikačních prostředků, jimiž se zvířata mají označovat apod. V oblasti evidence rozšířila tato novela plemenářského zákona působnost plemenářského zákona také o neplemenné ryby, jejichž jmenný seznam (převzatý z přílohy příslušné směrnice ES) je uveden v příloze k tomuto zákonu; evidenci hospodářských zvířat doplnila o evidenci jejich chovatelů a dalších osob výslovně stanovených tímto zákonem a o evidenci hospodářství; z tohoto důvodu nově definovala některé pojmy, jako například pojem chovatel, hospodářství, stájový registr, ústřední evidence, podrobněji upravila povinnosti týkající se evidence zvířat, evidence chovatelů a dalších zákonem stanovených osob a evidence hospodářství; nově upravila informační systém ústřední evidence, jakožto informační systém veřejné správy, jehož správcem a provozovatelem je Ministerstvo zemědělství, upravila základní obsahové náležitosti informačního systému ústřední evidence a jeho strukturu; rozšířila sankce a zvláštní opatření ukládaná za nesplnění plemenářským zákonem stanovených povinností apod. Právě tato novela plemenářského zákona stanovila jako další orgány kontroly v oblasti označování a evidence zvířat orgány veterinárního dozoru.

Pozn.: s ohledem na zásadní novelu plemenářského zákona provedenou zákonem č. 282/2003 Sb. bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno úplné znění plemenářského zákona, a to pod číslem 16/2004 Sb. Od doby vyhlášení tohoto úplného znění nebyl plemenářský zákon novelizován.

Platnou právní úpravu oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat a jejich označování a evidence a označování a evidence některých dalších zvířat dále tvoří prováděcí právní předpisy, které byly k provedení plemenářského zákona vydány. V současné době platí 3 prováděcí právní předpisy – vyhlášky. Jedná se o:

• vyhlášku Ministerstva zemědělství č. 471/2000 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů;

• vyhlášku č. 33/2001 Sb., o odborné způsobilosti k výkonu některých odborných činností v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat;

• vyhlášku č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem. Tato vyhláška, s ohledem na zásadní novelu plemenářského zákona provedenou zákonem č. 282/2003 Sb., s platností a účinností (se dvěma výjimkami) od 1. dubna 2004 nahradila dřívější vyhlášku č. 134/2001 Sb., o označování a evidenci skotu, ovcí a koz, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášku č. 357/2001 Sb., o označování a evidenci koní, prasat, běžců, a zvěře ve farmovém chovu a o evidenci drůbeže, plemenných ryb a včel, ve znění pozdějších předpisů.

S ohledem na vývoj českého právního řádu jsou však některé oblasti společenských vztahů, věcně spjaté s oblastí šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat a jejich označování a evidence a označování a evidence některých dalších zvířat, upraveny samostatnými zákony. Jedná se zejména o zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.

Z hlediska problematiky šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat a jejich označování a evidence a také označování a evidence některých dalších zvířat se veterinární zákon dotýká zejména oblasti označování a evidence (registrace) hospodářských zvířat, resp. přímo vychází z označování hospodářských zvířat a z jejich evidence zakotvené právě plemenářským zákonem, a zakotvuje i některé další věci, týkající se této oblasti. Zákon na ochranu zvířat proti týrání zase podrobněji upravuje zejména problematiku ochrany hospodářských zvířat při chovu, porážení, usmrcování a utrácení a dále celou oblast přepravy zvířat, tedy i zvířat hospodářských.

Další podrobnosti v jednotlivých oblastech týkajících se hospodářských zvířat upravují také prováděcí právní předpisy vydané k provedení veterinárního zákona a zákona na ochranu zvířat proti týrání, zejména prováděcí právní předpisy vydané v letech 2003 a 2004.

Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

1. Rozsah navrhované právní úpravy

Navrhovaná novela plemenářského zákona se, po zvážení jejího rozsahu, týká oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat, upravených v hlavě II, III a IV plemenářského zákona. S několika výjimkami, které mají zpravidla přímou souvislost s problematikou šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat (základní pojmy, problematika prodeje a nákupu plemenných zvířat, inseminačních dávek, embryí, vaječných buněk, násadových vajec a plemenného materiálu ryb a včel, upravená v hlavě V plemenářského zákona, sankce apod.) nebo vyplývají ze změněných předpisů ES neobsahuje navrhovaná novela plemenářského zákona změny v oblasti označování a evidence zvířat.

Uvedená koncepce předloženého návrhu novely plemenářského zákona byla zvolena s ohledem na skutečnost, že zásadní změny týkající se právě oblasti označování a evidence zvířat byly provedeny již zmíněným zákonem č. 282/2003 Sb.

2. Obsah navrhované právní úpravy

Pokud jde o vlastní obsah navrhované novely plemenářského zákona, navrhuje se:

• rozšířit působnost plemenářského zákona o plemenitbu buvolů a oslů a zároveň zúžit působnost plemenářského zákona o šlechtění a plemenitbu běžců;

• zjednodušit problematiku udělování souhlasu k výkonu některých odborných činností;

• nově upravit problematiku uznávání chovatelských podniků;

• podrobněji upravit problematiku uznávání chovatelských sdružení;

• nově upravit problematiku zjišťování a evidování původu, vlastností a znaků hospodářských zvířat, provádění kontroly užitkovosti, výkonnostních zkoušek, výkonnostních testů, kontroly dědičnosti, posuzování vlastností, znaků a zdraví, kvalifikovaného odhadu plemenné hodnoty, vedení plemenných knih a plemenářských evidencí, ověřování a osvědčování původu nebo stanovování genetického typu plemenných zvířat, v hodnocení hospodářských zvířat;

• zrušit uznávání šlechtitelských chovů;

• nově a mnohem podrobněji upravit problematiku genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství, s ohledem na novou právní úpravu genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství, zavedenou do českého právního řádu zákonem č. 148/2003 Sb., o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů), i s ohledem na další důvody (podrobněji viz dále);

• nově upravit problematiku zřizování a provozování inseminačních stanic a středisek pro přenos embryí, zejména s ohledem na nově přijatou vyhlášku č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů;

• nově upravit problematiku prodeje a nákupu plemenných zvířat, inseminačních dávek, embryí, vaječných buněk, násadových vajec a plemenného materiálu ryb a včel;

• nově upravit sankce, s ohledem na novou koncepci správního trestání.

Aby mohlo být dosaženo plné slučitelnosti právní úpravy šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat České republiky s právem ES, bude nutné kromě samotného plemenářského zákona novelizovat také vyhlášky vydané k jeho provedení, a to opět vyhlášky týkající se šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat. Předkládaný návrh novely plemenářského zákona v tomto směru zachovává dosavadní koncepci, podle které základní povinnosti stanoví plemenářský zákon a podrobnosti převážně technického charakteru budou upravovat příslušné prováděcí vyhlášky. Aby mohla být zachována tato dosavadní koncepce, předkládaný návrh novely plemenářského zákona jednak některá stávající zmocňovací ustanovení zcela nahrazuje novými zmocňovacími ustanoveními, která podrobněji stanovují, co budou příslušné prováděcí vyhlášky upravovat, jednak některá zmocňovací ustanovení do plemenářského zákona zcela nově doplňuje.

3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

K hlavnímu principu navrhované novely plemenářského zákona patří dosažení plné slučitelnosti právní úpravy v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat České republiky s právem ES a současně promítnutí výsledků zhodnocení několikaleté aplikace této části plemenářského zákona v praxi.

Pokud jde o problematiku ochrany, uchovávání a využívání genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství, důvodů pro její novou a mnohem podrobnější právní úpravu je několik:

• tato oblast je jednou ze strategických oblastí mezinárodní spolupráce i vlastních národních aktivit každého státu, zejména v důsledku rychle rostoucího významu těchto genofondů pro zemědělství a navazující potravinářský a zpracovatelský průmysl;

• dostupnost genetických zdrojů významných pro výživu a zemědělství pro potřeby jejich praktického využívání (šlechtění, rozšíření agrobiodiversity, výzkum a vzdělávání) má význam zvláště ve státech s vyspělými technologiemi a zemědělstvím. Totéž však platí i pro Českou republiku, jako pro relativně malý stát (rovnost v přístupu ke genofondům v jiných signatářských státech- ve velkých zemích jsou zpravidla uchovávány i rozsáhlejší genofondové kolekce). Vlastní právní úprava je zde nezbytná jednak pro zajištění požadovaných mezinárodních garancí (uchování genetických zdrojů významných pro výživu a zemědělství, jejich podrobná dokumentace atd.), ale i pro jednoznačné vymezení a garanci podmínek, za nichž budou v rámci mezinárodních dohod poskytovány jejich vzorky;

• přijetím Úmluvy o biologické rozmanitosti se signatářské státy, tedy i Česká republika, zavázaly k přípravě národní legislativy pro konzervaci a využívání genetických zdrojů významných pro výživu a zemědělství (podrobněji viz dále);

• Česká republika je rovněž efektivně zapojena do Evropského programu spolupráce pro genetické zdroje (ECP/GR). Pro další rozvoj této spolupráce a volnou výměnu materiálů a informací je nezbytné i zajištění kompatibilního legislativního prostředí (ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 1467/94 – podrobněji viz dále). Pro Českou republiku je tedy přijetí právní úpravy genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství důležitým předpokladem další kompatibility a úspěšnosti jednak v regionální spolupráci, zejména pak v rámci spolupráce v Evropské unii;

• chybí podrobnější právní rámec pro existenci Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství (dále jen „Národní program“) a jeho činnosti. I když Národní program pracuje již několik let, je jeho postavení nejisté, což je v rozporu s požadavky na jeho jistotu a stabilitu;

• v Národním programu spolupracují státní organizace, university i soukromé fyzické a právnické osoby, není však žádný efektivní nástroj pro koordinaci jejich činnosti a zajišťování požadovaných standardů (dosavadní „konsensuální“ systém vytváří určitá rizika a omezuje možnosti koordinace);

• pro zapojení do mezinárodní výměny genetických zdrojů významných pro výživu a zemědělství je nezbytné jasné vymezení podmínek jejich dostupnosti (zvláště v případě, kdy toto Ministerstvo zemědělství nemůže zajistit ve vztahu k universitám a soukromým subjektům);

• přijetí podrobnější národní právní úpravy bude zárukou lepší dostupnosti genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství i pro domácí uživatele (vytvoření prostředí reciprocity vůči zahraničním partnerům), v práci s nimi umožní nezbytné dlouhodobější rozhodování a plánování a tím i zefektivnění práce (vzhledem k dosavadnímu „jednoletému výhledu“ pouze v rámci dotačního titulu Ministerstva zemědělství, které často umožňuje pouze řešení pouze naléhavých problémů a základní rutinu);

• chybí závazné vymezení principů pro nakládání s genetickými zdroji zvířat významných pro výživu a zemědělství a povinností pro subjekty zapojené do Národního programu (pro držitele kolekcí genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství obecně) a pro domácí uživatele;

• v důsledku absence podrobnější právní úpravy dochází rovněž ke ztrátám cenných materiálů.

Všechny tyto důvody pro přijetí nové a podrobnější právní úpravy ochrany, uchovávání a využívání genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství byly rovněž důvody pro přijetí právní úpravy, jde-li o genetické zdroje rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství. Přijetí zákona č. 148/2003 Sb., o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů), a následně jeho aplikace v praxi pomohla odstranit mnohé z problémů daných právě nedostatkem právní úpravy a jednoznačně potvrdila oprávněnost účelnost přijetí tohoto zákona. Stejná právní úprava se proto navrhuje i pro genetické zdroje zvířat významných pro výživu a zemědělství.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Návrh novely plemenářského zákona je v souladu s ústavou a s ústavním pořádkem České republiky.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

V oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat existuje jediná platná mnohostranná mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána, a to Úmluva ze dne 14. října 1936, o sjednocení způsobu vedení a působení rodokmenových knih zvířat. Tato úmluva nebyla publikována ve Sbírce zákonů, její znění je ve francouzském jazyce k dispozici na Ministerstvu zahraničních věcí. Navrhovaná novela plemenářského zákona je s touto mezinárodní úmluvou v souladu.

Pokud jde o problematiku ochrany, uchovávání a využívání genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství, jedním ze základních mezinárodních dokumentů týkajících se této oblasti je Úmluva o biologické rozmanitosti.

Úmluva o biologické rozmanitosti (dále jen „Úmluva“) byla přijata dne 5. června 1992 v Rio de Janeiro a vstoupila v platnost dne 29. prosince 1993. Česká republika tuto Úmluvu podepsala dne 4. června 1993 a pro ni vstoupila v platnost dne 3. března 1994. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání této Úmluvy bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod č.134/1999 Sb. Cílem této Úmluvy je, mimo jiné, spravedlivé a rovnoměrné rozdělení přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů, které Úmluva v obecné rovině definuje, včetně odpovídajícího přístupu ke genetickým zdrojům a odpovídajícího předávání příslušných technologií při zohlednění všech práv na tyto zdroje a technologie, včetně odpovídajících způsobů financování. Každá smluvní strana, tedy i Česká republika, se zavazuje vytvořit podmínky pro usnadnění přístupu ke genetickým zdrojům, přičemž jsou stanoveny základní podmínky tohoto přístupu (například předchozí souhlas smluvní strany poskytující genetické zdroje apod.). Jde-li tedy o závazky vyplývající pro Českou republiku z Úmluvy, které mají být podrobně rozpracovány národní legislativou, navrhovaná právní úprava ochrany, uchovávání a využívání genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství bude zahrnovat závazky vyplývající i z Úmluvy. Společně s právní úpravou konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu tak dojde ke komplexní právní úpravě těchto genetických zdrojů, tak, jak o nich obecně hovoří i Úmluva.

Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s akty práva Evropské unie

1. Slučitelnost v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat

Navrhovaná novela plemenářského zákona je v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat plně slučitelná s právem ES.

Uvedený stupeň slučitelnosti navrhované novely plemenářského zákona s komunitárním právem je výsledkem jednak přímého promítnutí relevantních ustanovení příslušných předpisů ES do navrhované novely plemenářského zákona (zejména ustanovení upravující pojmy, práva a povinnosti), a jednak je výsledkem otevření prostoru k tomu, aby se na základě příslušného zákonného zmocnění některá z těchto ustanovení (zejména ustanovení technické povahy a ustanovení upravující detaily) stala součástí prováděcích vyhlášek, jejichž nové vydání se předpokládá. Seznam předpisů ES, jejichž ustanovení jsou promítnuta donavrhované novely plemenářského zákona a návrhů právních předpisů vydaných k jeho provedení, relevantní obsah těchto předpisů ES a jejich porovnání s navrhovanou novelou plemenářského zákona je podrobně uvedeno v části: Tabulka posouzení slučitelnosti.

2. Slučitelnost v oblasti ochrany, uchovávání a využívání genetických zdrojů zvířat

Navrhovaná novela plemenářského zákona je rovněž plně slučitelná s právem ES v oblasti ochrany, uchovávání a využívání genetických zdrojů zvířat.

V této oblasti je základním předpisem ES nařízení Rady (ES) č. 870/2004 ze dne 24. dubna 2004, kterým se stanoví program Společenství pro zachování, popis, sběr a využití genetických zdrojů v zemědělství a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1467/1994. Cílem tohoto nařízení je, jak vyplývá z jeho čl. I,stanovení programu Společenství na období 2004 až 2006, kterým by se na úrovni Společenství doplnila a podpořila opatření již přijatá jednotlivými členskými státy pro zachování, popis, sběr a využití genetických zdrojů v zemědělství. Celé nařízení se tedy převážně věnuje systému výměny informací a vzájemné spolupráce mezi jednotlivými členskými státy a Komisí, případně strukturálních a organizačních záležitostí v rámci Společenství. Navrhovaná právní úprava v této oblasti proto pouze vychází z tohoto nařízení a doplňuje jej na národní úrovni.

Navrhovaná právní úprava se týká pouze živočišných genetických zdrojů. Rostlinné genetické zdroje a genetické zdroje mikroorganismů upravuje samostatný zákon, kterým je zákon č. 148/2003 Sb., o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů), a jeho prováděcí vyhláška,tj. vyhláška č. 458/2003 Sb., kterou se provádí zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů.Pokud jde o genetické zdroje lesních rostlin, jsou rovněž předmětem samostatné právní úpravy, a to zákona č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), a jeho prováděcí vyhlášky, tj. vyhláška č. 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin.

3. Slučitelnost v oblasti označování a evidence zvířat

Navrhovaná novela plemenářského zákona v oblasti označování a evidence hospodářských zvířat a některých dalších zvířat nemění stupeň slučitelnosti dosažený novelou plemenářského zákona přijatou zákonem č. 282/2003 Sb. – tato novela plemenářského zákona a tedy i platný plemenářský zákon v oblasti označování a evidence hospodářských zvířat a některých dalších zvířat, evidence hospodářství, evidence chovatelů a osob stanovených plemenářských zákonem lze rovněž hodnotit jako plně slučitelný s právem ES. Drobné změny v této části plemenářského zákona tento stupeň nemění.

Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí v České republice

Realizace navrhované právní úpravy si nevyžádá zvýšené finanční nároky na státní rozpočet – finanční prostředky na realizaci navrhované právní úpravy budou hrazeny z rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství pro příslušné kalendářní roky.

Rovněž finanční náklady spojené s ochranou, uchováváním a využíváním genetických zdrojů zvířat významných pro výživu budou hrazeny z kapitoly Ministerstva zemědělství a nepřesáhnou výdaje, které jsou doposud z  kapitoly Ministerstva zemědělství na tento program vynakládány.

Realizace navrhované právní úpravy si nevyžádá zvýšené finanční nároky ani na ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí v České republice.

Sociální dopady navrhované právní úpravy

Realizace navrhované právní úpravy nebude mít sociální dopady.

Dopady navrhované právní úpravy na životní prostředí

Realizace navrhované právní úpravy nebude mít dopady na životní prostředí.

). Z toho vyplývá i suverenita každého státu nad genetickými zdroji na jeho území a nutnost vzájemné spolupráce a reciprocity při poskytování vzorků genetických zdrojů a informací, má - li být zajištěna jejich dostupnost.

S ohledem na vývoj od roku 1999, kdy byl plemenářský zákon připravován, je úprava genetických zdrojů zvířat v § 14 v této podobě zcela nedostačující, rovněž úprava ve vyhlášce č. 471/2000 Sb. je zcela nedostačující; proto se navrhuje kompletní nová a mnohem podrobnější právní úprava této oblasti.

Nová právní úprava genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství spočívá na těchto principech: je zaveden Národní program, jehož realizaci bude zajišťovat určená osoba. Určenou osobou, která bude rovněž provozovat genobanku, bude nadále Výzkumný ústav živočišné výroby Praha 10-Uhříněves – Národní referenční středisko uchování a využití genetických zdrojů zvířat. Jsou stanoveny základní práva a povinnosti pro účastníky Národního programu (osoby zařazené rozhodnutím Ministerstva zemědělství do Národního programu) i pro určenou osobu. Jsou stanoveny základní principy nakládání s genetickými zdroji zvířat významných pro výživu a zemědělství, zahrnující principy shromažďování genetických zdrojů, jejich hodnocení, dokumentaci, uchovávání a využívání. Takto navrhovaná právní úprava vychází z právní úpravy obsažené v zákoně č. 148/2003 Sb., o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů), která se v praxi již osvědčila. Není proto důvodu, aby byly pro genetické zdroje zvířat významných pro výživu a zemědělství zavedeny jiné principy. Spíše naopak, je velmi žádoucí, aby tyto principy byly stejné, mimo jiné i s ohledem na skutečnost, že Ministerstvo zemědělství Národní program vyhlašovalo vždy společně pro všechny genetické zdroje, tedy pro rostliny, mikroorganismy i zvířata. Některé odlišnosti jsou dány pouze předmětem navrhované právní úpravy – zvířaty.

Předpokládá se rovněž vydání nové samostatné vyhlášky, která by, na základě příslušného zmocňovacího ustanovení, upravovala podrobnosti týkající se této problematiky.

K bodu 47

Jedná se o legislativně technickou úpravu nadpisu Hlavy III, v souvislosti s obsahovými změnami navrhovanými v této hlavě plemenářského zákona.

K bodu 48

Stávající název státní registr plemeníků se navrhuje změnit na ústřední registr plemeníků; tento název lépe vystihuje podstatu této speciální evidence, která je součástí ústřední evidence (informačního systému ústřední evidence), nikoliv státní. Současně se navrhuje výslovně stanovit kdo vede ústřední registr plemeníků, v jaké formě, jaké základní údaje ústřední registr plemeníků obsahuje; podrobnosti týkající se vedení ústředního registru plemeníků stanoví prováděcí vyhláška.

S ohledem na množství změn se navrhuje nové znění celého ustanovení § 15.

K bodu 49

Vzhledem k tomu, že byla vypuštěna podmínka souhlasu k provozování inseminační stanice z § 3 (souhlas k výkonu této odborné činnost dávají orgány veterinární správy podle veterinárního zákona a vyhlášky vydané k provedené této problematiky, tj. vyhlášky č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů), byly vypuštěny podmínky pro udělení tohoto oprávnění, jako jsou odborně způsobilé osoby, technické vybavení a veterinární zdravotní posudek. Zůstaly pouze povinnosti týkající se používání plemeníků z ústředního registru plemeníků a vedení provozních záznamů na inseminační stanici a jejich předávání pověřené osobě; předpokládá se, že podrobnosti týkající se vedení těchto záznamů a jejich předávání pověřené osobě stanoví prováděcí vyhláška.

S ohledem na množství změn se navrhuje nové znění celého ustanovení § 16.

K bodu 50

Rozsah odborné činnosti, stanovený v tomto paragrafu, byl rozšířen o vpravování embryí inseminační technikou. Z hlediska odborné způsobilosti a z hlediska technického vybavení mohou tuto činnost provádět osoby zajišťující inseminaci. Dále se navrhuje plemenářským zákonem stanovit alespoň základní povinnosti chovatelů nezbytné pro zabezpečení řádné a bezpečné provádění inseminace; předpokládá se, že další podrobnosti technické pomoci stanoví prováděcí vyhláška (§ 17 odst. 5).

S ohledem na množství změn se navrhuje nové znění celého ustanovení § 17.

K bodům 51, 52 a 54

Vzhledem k tomu, že byla vypuštěna podmínka souhlasu k provozování střediska pro přenos embryí z § 3 (souhlas k výkonu této odborné činnost dávají orgány veterinární správy podle veterinárního zákona a vyhlášky vydané k provedené této problematiky, tj. vyhlášky č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů), byly vypuštěny podmínky pro udělení tohoto oprávnění, jako jsou odborně způsobilé osoby, technické vybavení a veterinární zdravotní posudek. Ponechány byly pouze povinnosti týkající se vedení provozních záznamů a jejich předávání pověřené osobě; předpokládá se, že další podrobnosti týkajících se vedení provozních záznamů o získávání a vpravování embryí a vaječných buněk stanoví prováděcí vyhláška (bod 54).

K bodu 53

Navrhuje se plemenářským zákonem stanovit základní povinnosti chovatelů nezbytné pro zabezpečení řádného a bezpečného provádění přenosu embryí; předpokládá se, že další podrobnosti potřebné technické pomoci stanoví prováděcí vyhláška (bod 54).

K bodu 55

Vzhledem k tomu že i uznané chovatelské sdružení může být chovatelem, bylo vypuštěno ustanovení, že zajišťovat plemeníky pro přirozenou plemenitbu ovcí a koz může chovatelům i příslušné chovatelské sdružení. Dále se navrhují zpřesňující a doplňující úpravy, a to na základě výsledků aplikace plemenářského zákona v praxi, a legislativně technické promítnutí změn týkajících se ústředního registru plemeníků.

S ohledem na množství změn se navrhuje nové znění celého ustanovení § 19.

K bodům 56 a 57

Z § 2 byly vypuštěny pojmy šlechtitelský chov, prarodičovský chov a rodičovský chov; navrhuje se, aby byly tyto pojmy vypuštěny i z tohoto paragrafu, neboť není nutné je nadále používat a v textu plemenářského zákona s nimi pracovat. Současně se navrhuje legislativně technické promítnutí změn navrhovaných v § 8.

K bodu 58

Navrhuje se rozšířit působnost tohoto paragrafu z prodeje a nákupu plemenných zvířat, inseminačních dávek, embryí a vaječných buněk na uvádění do oběhu plemenných zvířat, spermatu, embryí, vaječných buněk, násadových vajec drůbeže a plemenného materiálu ryb a včel. Tento pojem je nově definován v § 2 odst. 2 plemenářského zákona, ve znění jeho navrhované novely. Dále se navrhuje zpřesnění osob, kterých se toto ustanovení, resp. stanovená práva a povinnosti, týká, a promítnutí vstupu České republiky do Evropské unie, zejména nahrazení dosud používané terminologie „dovoz“ a „vývoz“ a doplnění nových požadavků vyplývajících z příslušných předpisů ES.

S ohledem na množství změn se navrhuje nové znění celého ustanovení § 21.

K bodu 59

V § 22 se navrhuje zúžit odstavec 3: aby bylo možné používat pro různé druhy označovaných zvířat identifikační prostředky stejné barvy (podčeleď Bovinae – tuři zahrnuje několik druhů zvířat – viz § 2 odst. 1 písm. c) plemenářského zákona, ve znění jeho navrhované novely), byla vypuštěna podmínka, že se identifikační prostředky musí lišit svým tvarem nebo velikostí anebo barvou od identifikačních prostředků používaných pro jiný druh zvířat.

K bodu 60

Navrhuje se, s ohledem na zrušení (nařízením Komise (ES) č. 21/2004) obdobného ustanovení uvedeného v příslušné směrnici (směrnici Rady 92/102/EHS) a transponovaného do českého právního řádu právě prostřednictvím § 22 odst. 12, změnit toto ustanovení upravující výjimky z povinností upravených v oblasti označování zvířat. Nadále tak tyto výjimky budou platit pouze pro chovatele prasat určených pro domácí porážku.

K bodu 61

Jedná se o rozšíření a zpřesnění chovatelů, kteří jsou povinni evidovat sebe i svá hospodářství v informačním systému ústřední evidence.

K bodu 62, 63 a 64

Jedná se o odstranění „mezery“ v platné právní úpravě nakládání s průvodním listem skotu a průkazem koně.

K bodu 65

V § 23b se navrhuje rozšíření odstavce 6. Dosavadní znění tohoto ustanovení komplikovalo Ministerstvu zemědělství možnost poskytovat potřebné údaje z informačního systému ústřední evidence dalším subjektům, které nejsou v tomto odstavci výslovně uvedené a které nelze zařadit ani pod „ostatní orgány státní správy“ – jedná se například o soudy, notáře, soukromé exekutory, také obce, kraje apod.

K bodu 66

V § 23b odst. 6 se navrhuje doplnit větu, podle níž jsou Ministerstvo zemědělství, Česká plemenářská inspekce a orgány veterinárního dozoru oprávněné získávat z informačního systému evidence obyvatel údaje nezbytně nutné pro potřeby spravování a provozování informačního systému ústřední evidence nebo údaje nezbytně nutné pro kontrolu údajů v něm evidovaných. Toto doplnění se navrhuje s ohledem na zpřísnění podmínek poskytování údajů z evidence obyvatel podle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. Dříve bylo možné tyto údaje poskytovat, i pokud to vyžadovala činnost orgánů státní správy a orgánů pověřených výkonem státní správy vyplývající z jejich zákonem stanovené působnosti, aniž bylo nutné, aby toto oprávnění bylo pro orgány státní správy a orgány pověřené výkonem státní správy výslovně stanoveno; na základě zmíněného zpřísnění podmínek stanovených pro poskytování údajů z evidence obyvatel lze tyto údaje poskytovat pouze tehdy, pokud toto oprávnění výslovně stanoví zvláštní právní předpis; proto se navrhuje, aby toto výslovně stanovil plemenářský zákon.

K bodu 67

Jedná se o zpřesnění a doplnění předpokladů, které musí splňovat pověřená osoba, a to s ohledem na rozsah odborných činností, které na základě plemenářského zákona vykonává, s rovněž s ohledem na jejich specifiku. Řada těchto odborných činností je natolik specifických, že si jejich výkon vyžaduje nejenom odborné předpoklady, ale také dlouhodobé zkušenosti v praxi. Rovněž s ohledem na specifiku těchto odborných činností a na jejich výsledky, jejichž odborná hodnota je velmi významná a jejichž ztráta či jakékoliv eventuální zneužití by mohlo být nenapravitelné, nejenom pro chovatele a pro uznaná chovatelská sdružení a chovatelské podniky, ale i pro Českou republiku, se navrhuje, aby se ve stanovené formě na činnosti právnické osoby, která má být pověřena výkonem těchto činností, podíleli jak zástupci státu, tak zástupci uznaných chovatelských sdružení. Princip výběrového řízení se ponechává, tzn. nadále bude pověřená osoba vybírána na základě výběrového řízení; pro zpřesnění ustanovení § 23c odst. 1 se také navrhuje doplnit výslovný odkaz na poznámku pod čarou, v níž je citován zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.

K bodu 68

Jedná se o legislativně technické promítnutí změn týkajících se ústředního registru plemeníků.

K bodu 69

Jedná se o promítnutí činností, které jsou uvedené v části plemenářského zákona upravující šlechtění a plemenitbu hospodářských zvířat a které podle platného plemenářského zákona již vykonává a které bude i podle jeho navrhované novely vykonávat pověřená osoba, do ustanovení, upravujícího výčet všech činností pověřené osoby.

K bodu 70

Jedná se o legislativně technické promítnutí změny týkající se chovatelských podniků (podle navrhovaných změn budou nadále upraveny pouze chovatelské podniky prasat). Současně se výčet osob, u nichž může Česká plemenářská inspekce kontrolovat, jak dodržují povinnosti stanovené plemenářským zákonem, navrhuje doplnit o určenou osobu a o účastníky Národního programu, a to s ohledem na navrhovanou právní úpravu genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství.

K bodu 71

Jedná se o doplnění kontrolních pravomocí České plemenářské inspekce, s ohledem na navrhovanou právní úpravu genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství.

K bodu 72

Jedná se o doplnění stávajícího ustanovení § 24 odst. 3 písm. c) tak, aby jeho obsah byl srovnatelný s jinými, ale obdobnými ustanoveními plemenářského zákona (například také u zvláštních opatření ukládaných podle § 25 odst. 2 Česká plemenářská inspekce současně stanoví dobu jejich trvání).

K bodu 73

Jedná se o legislativně technické promítnutí změn týkajících se přestupků a jiných správních deliktů, které nahrazují dosavadní sankce.

K bodu 74

Jedná se o doplnění možnosti kontrolovat také povinnosti stanovené příslušnými nařízeními ES – podle čl. 249 Smlouvy o založení Evropského společenství (dříve čl. 189) „Nařízení má obecnou závaznost. Je závazné ve všech svých částech a bezprostředně použitelné v každém členském státě.“. Bezprostřední použitelnost nařízení ES je jejich hlavním definičním znakem a základní vlastností vyplývající přímo ze Smlouvy o založení Evropského společenství. Tato vlastnost nařízení ES znamená, že v okamžiku nabytí platnosti se stávají bezprostřední součástí právního řádu členského státu, aniž by vyžadovaly transpozici nebo jiné převzetí do právního řádu členského státu, tj. k jejich účinnosti na území členského státu Evropské unie není zapotřebí žádných dalších právních aktů. Současně platí, že členské státy Evropské unie nesmějí na základě povinností uložených jim Smlouvou (opět zejm. čl. 10), které na sebe při ratifikaci Smlouvy vzaly, bezprostřední použitelnost nařízení ES zmařit. Soudní dvůr v Luxemburgu poté ve své rozhodovací činnosti dovodil, že jakákoliv recepce nařízení ES do vnitrostátního práva je nejen nadbytečná, ale dokonce zakázaná. Ačkoliv tedy ani povinnosti obsažené v nařízeních ES nelze „přetahovat“ do českých právních přepisů (řada těchto povinností se ukládá přímo chovatelům a je velmi konkrétních), je třeba, aby i plnění těchto povinností bylo kontrolovatelné příslušnými orgány dozoru, v tomto případě Českou plemenářskou inspekcí, a nesplnění nebo porušení těchto povinností fyzickými a právnickými osobami bylo postihnutelné (viz nově navrhované § 27 a 28).

K bodu 75

Jedná se o legislativně technické promítnutí změn týkajících se používaného pojmosloví; dále se navrhuje doplnit ustanovení, podle něhož Česká plemenářská inspekce může provádět kontroly pro Státní zemědělský intervenční fond v souladu s příslušnými předpisy ES, čímž se rozumí kontroly prováděné zejména pro účely poskytování dotací na hospodářská zvířata (kontroluje se zejména označování těchto zvířat a jejich evidence), ovšem pouze v rozsahu daném plemenářským zákonem (tj. Česká plemenářská inspekce nebude kontrolovat více, že kontroluje podle plemenářského zákona).

K bodu 76

Obdobně, jako je tomu v případě České plemenářské inspekce (viz novelizační bod 74 a odůvodnění k tomuto bodu), se rovněž v případě příslušných orgánů veterinárního dozoru navrhuje doplnit ustanovení, podle něhož mohou provádět kontrolu dodržování povinností stanovených přímo použitelnými předpisy ES, jde-li o povinnosti týkající se označování a evidence zvířat. I v tomto případě platí, že i splnění těchto povinností musí být příslušnými orgány veterinárního dozoru kontrolovatelné a nesplnění nebo porušení těchto povinností fyzickými a právnickými osobami musí být postihnutelné (viz nově navrhované § 27 a 28).

K bodu 77

Jedná se o legislativně technické promítnutí změny týkající se chovatelských podniků (podle navrhovaných změn budou nadále upraveny pouze chovatelské podniky prasat).

K bodu 78

Jedná se o legislativně technické promítnutí změn týkajících se používaného pojmosloví a změn navrhovaných v předcházejícím textu plemenářského zákona.

K bodům 79, 80 a 81

Jedná se o legislativně technické promítnutí změn navrhovaných v předcházejícím textu plemenářského zákona.

K bodu 82

Navrhuje se zpřesnit stávající znění § 25 odst. 4, upravující dobu trvání zvláštních opatření ukládaných Českou plemenářskou inspekcí nebo Českou plemenářskou inspekcí a příslušnými orgány veterinárního dozoru. Navrhované zpřesnění spočívá v jednoznačném stanovení doby ukončení uložených zvláštních opatření týkajících se turů (§ 25 odst. 3); nadále budou tato zvláštní opatření ukončena vždy pouze jejich zrušením Českou plemenářskou inspekcí nebo příslušnými orgány veterinárního dozoru.

K bodu 83

Navrhuje se nové znění ustanovení § 26, upravujícího přestupky. Navrhované nové znění § 26 reaguje jak na novou koncepci správního trestání Ministerstva vnitra, tak reaguje na věcné změny navrhované v předcházejících ustanovení plemenářského zákona (změny a doplnění stávajících ustanovení, doplnění nové a podrobnější problematiky ochrany, uchovávání a využívání genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství apod.).

Současně se navrhuje nové znění ustanovení § 27, upravujícího správní delikty právnických osob. Navrhované nové znění § 27 rovněž reaguje jak na novou koncepci správního trestání Ministerstva vnitra, tak reaguje na věcné změny navrhované v předcházejících ustanoveních plemenářského zákona (změny a doplnění stávajících ustanovení, doplnění nové a podrobnější problematiky ochrany, uchovávání a využívání genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství apod.).

Nově navrhované ustanovení § 28 obsahuje společná ustanovení týkající se sankcí, tedy přestupků upravených v nově navrhovaném § 26 a správních deliktů právnický osob upravených v nově navrhovaném § 27. Nově navrhované ustanovení § 28 je přitom rovněž upraveno tak, aby odpovídalo nové koncepci správního trestání Ministerstva vnitra. Současně se v § 28 navrhuje, pokud jde o vybírání a vymáhání pokut, promítnout do plemenářského zákona novou právní úpravu uvedenou v zákoně č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů; podle platného zákona č. 185/2004 Sb. s účinností od 1. ledna 2006 uvedenou činnost finančních úřadů nahradí činnost celních úřadů; i pokuty uložené podle plemenářského zákona tedy budou vybírat a vymáhat celní úřady.

K bodu 84

Navrhuje se nahradit citaci již neplatného správního řádu citací nového správního řádu. Ačkoliv obecně platí, že poznámky pod čarou nemají normativní charakter, ale pouze informativní, je v tomto případě informativní charakter poznámky pod čarou č. 11 velmi důležitý a zejména pro laickou veřejnost (chovatele, oprávněné osoby, uznaná chovatelská sdružení, chovatelské podniky prasat apod.) velmi žádoucí.

K bodu 85

Navrhuje se vypustit část ustanovení, v současné době již neaplikovatelného, navíc s chybným odkazem na § 34 (§ 34 upravuje původní přechodná ustanovení plemenářského zákona, neupravuje úkony, za které jsou stanovené správní poplatky).

K bodu 86

Do společných ustanovení plemenářského zákona se navrhuje doplnit obecné ustanovení stanovující, že podle příslušných předpisů ES je příslušným úřadem, příslušným ústředním úřadem nebo příslušnou ústřední autoritou Ministerstvo zemědělství; tím bude jednoznačně stanoveno a vůči Evropské unii a jejím orgánům výslovně deklarováno, kdo je v České republice touto osobou; to je velmi žádoucí zejména u předpisů ES, které spadají do působnosti dvou, případně více českých správních úřadů.

K bodu 87

Do plemenářského zákona se navrhují doplnit zcela nové § 29b až 29e, upravující tzv. poskytování pomoci, a to v rámci působnosti plemenářského zákona a souvisejících právních předpisů.

Jedná se o právní úpravu navrhovanou na základě upomínacího dopisu Komise ES Č.j. C (2004) 4915/16, ve kterém je Česká republika upozorňována, že dosud neprovedla transpozici směrnice Rady 89/608/EHS ze dne 21. listopadu 1989 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění správného uplatňování veterinárních a zootechnických právních předpisů. Tuto směrnici, alespoň pokud jde část týkající se „zootechnických právních předpisů“, se navrhuje do českého právního řádu transponovat právě nově navrhovanými § 29b až 29e – tato ustanovení proto upravují postup v případě, kdy se na Českou republiku, konkrétně na Ministerstvo zemědělství, obrátí příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie (tzv. dožadující orgán) nebo přímo Komise ES s žádostí o poskytnutí pomoci (čímž se rozumí zejména informace, doklady, ověřené kopie, výpisy ze spisů apod.) v oblasti působnosti plemenářského zákona a souvisejících právních předpisů; dále se v těchto ustanoveních stanovuje, kdy takovou pomoc dožadujícímu orgánu lze poskytnout a kdy nikoliv a kdy ji lze odmítnout; nové § 29b až 29e upravují také v jaké formě lze vyžadované informace poskytnout a jak s těmito informacemi nakládat (pokud je dožadujícím orgánem Ministerstvo zemědělství a získá takové informace) tak, aby nedošlo k jejich ztrátě nebo zneužití apod.

Pozn.: směrnice Rady 89/608/EHS, pokud jde o část týkající se „veterinárních právních předpisů“, bude do českého právního řádu transponována také navrhovanou novelou zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinárního zákona), ve znění pozdějších předpisů, která byla podle Plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku 2004 a na rok 2005 předložena k projednání vládě koncem června 2005; tím bude tato směrnice transponována do českého právního řádu celá.

K bodu 88

Navrhuje se nové znění ustanovení § 30, upravujícího odbornou způsobilost potřebnou k výkonu některých odborných činností uvedených v plemenářském zákoně (konkrétně v § 5, 6, 7 a 17).

Nově navrhované znění § 30 zahrnuje jak změny související s věcnými změnami navrhovanými v novele plemenářského zákona (například v souvislosti se změnami týkajícími se provozování inseminačních stanic a středisek pro přenos embryí), tak změny v českém právním řádu: přijetí zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace) a přijetí nového školského zákona, tj. zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Současně nově navrhované znění § 30 stanovuje základní požadavky na zařízení pořádající odborné kurzy, základní obsahové náležitosti přihlášky do odborných kurzů a osvědčení o absolvování těchto kurzů a základní procesní ustanovení týkající se konání těchto kurzů; předpokládá se, že další podrobnosti týkající se odborné způsobilosti potřebné k výkonu některých odborných činností uvedených v plemenářském zákoně stanoví prováděcí vyhláška.

K bodu 89

Jedná se o legislativně technické promítnutí změn týkajících se ústředního registru plemeníků.

K bodu 90

Jedná se o legislativně technické promítnutí změn týkajících se chovatelských podniků (podle navrhovaných změn budou nadále upraveny pouze chovatelské podniky prasat) a navrhované právní úpravy genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství.

K bodu 91

Změnami navrhovanými v předcházejících ustanoveních plemenářského zákona dochází rovněž ke změnám ve většině ustanoveních odkazujících na to, co stanoví prováděcí vyhláška, ať už jde o obsahové změny těchto ustanovení či pouze o jejich změny legislativně technické (změny v číslování odstavců v důsledku doplňování nových odstavců nebo naopak v důsledku rušení stávajících odstavců v tomtéž paragrafu); z tohoto důvodu se navrhuje celé nové znění § 33, zmocňujícího Ministerstvo zemědělství k vydání vyhlášek k provedení příslušných ustanovení plemenářského zákona.

K ČÁSTI PRVNÍ, Článku II – k přechodným ustanovením

Vzhledem k zásadním změnám, které obsahuje navrhovaná novela plemenářského zákona, je nutné v přechodných ustanoveních vyřešit přechod stávající právní úpravy, tedy platného plemenářského zákona, na novou právní úpravu, tedy plemenářského zákona ve znění jeho navrhované novely.

Zejména je potřeba vypořádat se se skutečností, že rozhodnutí vydávaná podle dosud platného plemenářského zákona byla vydávána na dobu určitou a podle navrhovaných změn bude jejich platnost časově neomezená. Dále je třeba se vypořádat se skutečností, že se mění podmínky pro uznávání chovatelských sdružení a jejich chovných cílů, šlechtitelských programů a řádů plemenných knih, že se chovatelské podniky zrušují a nadále budou upraveny pouze chovatelské podniky prasat, že dochází k (pojmové) přeměně státního registru plemeníků na ústřední registr plemeníků, že se zcela zrušují šlechtitelské chovy, že se nově upravuje problematika genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství a že dochází ke změnám v ustanoveních upravujících dozorovou činnost a sankce, a proto je třeba také výslovně stanovit, podle jaké právní úpravy se budou posuzovat řízení zahájená podle dosavadní právní úpravy, ale ke dni nabytí účinnosti navrhované novely plemenářského zákona nedokončená. Upravit je třeba i další vztahy vzniklé na základě dosavadního znění plemenářského zákona a trvající ke dni nabytí účinnosti navrhované novely plemenářského zákona, které budou navrhovanými změnami rovněž dotčené, a zajistit tak, aby přechod stávající právní úpravy na novou právní úpravu byl plynulý.

K  ČÁSTI PRVNÍ, Článku III – ke zrušovacím ustanovením

Vzhledem ke změnám, které obsahuje navrhovaná novela plemenářského zákona a které se týkají rovněž ustanovení, jež odkazují na vyhlášku (např. § 3 odst. 1, § 5 odst. 1, § 6 odst. 9, § 7 odst. 9, § 9 odst. 4, § 10 odst. 4 apod.), a zmocňovacího ustanovení uvedeného v § 33, se navrhuje prováděcí právní předpisy dotčené navrhovanými změnami výslovně zrušit; předpokládá se totiž vydání zcela nových prováděcích právních předpisů týkajících se problematiky šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat a nově také genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství (pozn.: zcela zrušeny a nahrazeny novými by měly být vyhláška č. 471/2000 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 33/2001 Sb., o odborné způsobilosti k výkonu některých odborných činností v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat; dále by měla být vydána zcela nová samostatná vyhláška upravující podrobnosti týkající genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství; pracovní návrhy předpokládaných nových vyhlášek jsou, v hrubé pracovní podobě, součástí předkládaného materiálu).

K  ČÁSTI DRUHÉ – ke změně zákona o správních poplatcích

Vzhledem ke změnám navrhovaným v udělování souhlasu k výkonu některých odborných činností, uznávání chovatelských sdružení a chovatelských podniků podle plemenářského zákona (zrušení omezení rozhodnutí vydávaných v těchto případech na dobu určitou a tedy i zrušení procesu jejich prodlužování) se navrhují příslušné změny sazebníku správních poplatků, uvedeného v příloze k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích.

Současně se změnami uvedenými v navrhované novele plemenářského zákona se navrhuje sazebník správních poplatků, uvedený v příloze k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, doplnit o správní poplatky týkající se konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství. Tyto správní poplatky byly součástí dříve platného zákona č. 368/1992, o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, do nového zákona o správních poplatcích však nebyly zařazeny; tento nedostatek je třeba co nejdříve odstranit. Výše správních poplatků vybíraných za vydání správních rozhodnutí vydávaných podle zákona č. 148/2003 Sb., o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů), se navrhuje neměnit.

K  ČÁSTI TŘETÍ – ke zmocnění k vyhlášení úplného znění plemenářského zákona

Vzhledem k rozsahu změn, které obsahuje navrhovaná novela plemenářského zákona, se navrhuje zmocnit předsedu vlády, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), jak vyplývá ze zákonů jej měnících. Ačkoliv vyhlášení úplného znění plemenářského zákona nebude znamenat, že se toto úplné znění samo stane právním předpisem, ale „pouhou“ pomůckou, pro vlastní aplikaci plemenářského zákona v praxi se stane pomůckou velmi žádanou a zejména chovateli a dalšími dotčenými subjekty (oprávněnými osobami, uznanými chovatelskými sdruženími, chovatelskými podniky prasat apod.) pomůckou velmi vítanou.

K  ČÁSTI ČTVRTÉ – k účinnosti

Termín pro nabytí účinnosti navrhované novely plemenářského zákona se navrhuje stanovit, s ohledem na předpokládanou délku jejího legislativního procesu, dnem 1. ledna 2006.

V Praze dne 13. července 2005.

předseda vlády:

Ing. Jiří P a r o u b e k v. r.

ministr zemědělství:

Ing. Petr Z g a r b a v. r.