zákon č. 135/2014 Sb.

Část první (změna zákona o bankách)

K bodu 1 (§ 1 odst. 1)

V souvislosti s implementací nařízení CRR a s jeho aplikací na banky je do ustanovení § 1 odst. 1 vložen odkaz na přímo použitelný předpis EU. Zavádí se nová poznámka pod čarou č. 27, kde se uvádí název tohoto přímo použitelného předpisu, na který bezprostředně navazuje právní úprava zákona o bankách.

K bodu 2 (§ 1 odst. 1)

Do výčtu evropských předpisů v poznámce pod čarou č. 1 se zavádí odkaz na novou směrnici CRDIV, která nahrazuje dosavadní směrnici 2006/48/ES a směrnici 2006/49/ES.

K bodu 3 (§ 1 odst. 4)

Pro zachování kontinuity terminologie zákona dochází v souvislosti se zavedením definice finanční instituce k doplnění slov „spořitelních a úvěrních družstev, obchodníků s cennými papíry, pojišťoven, zajišťoven“ do výše uvedeného ustanovení zákona.

K bodu 4 (§ 3a)

Tento novelizační bod reflektuje potřebu jasně vymezit, který orgán v ČR je příslušným orgánem a určeným orgánem, jak je požadováno v článku 458 odst. 1 nařízení CRR. Zároveň toto ustanovení zajišťuje větší právní jistotu adresátů zákona.

K bodu 5 (§ 4 odst. 5 písm. d))

Směrnice CRDIV uvádí podmínky pro udělení licence bance, které již byly promítnuty do zákona. Toto ustanovení zákona transponuje článek 14 odst. 1 a 2 směrnice CRDIV, ze kterého vyplývá požadavek na zajištění důvěryhodnosti a způsobilosti dvaceti největších akcionářů banky, pokud neexistují osoby s kvalifikovanou účastí na bance. Dále se jedná o legislativně technickou změnu vyvolanou promítnutím změn provedených v § 17a.

K bodu 6 (§ 4 odst. 5 písm. e))

Jedná se o transpozici článku 13 směrnice CRDIV specifikujícího požadavky na vedoucí orgán („management body“). Směrnice CRDIV tento orgán definuje jako orgán (či orgány) instituce určený v souladu s vnitrostátními právními předpisy, který je oprávněn stanovovat strategii, cíle a celkové směřování instituce a který kontroluje a sleduje rozhodování osob ve vedení instituce. V právním prostředí ČR se jedná o představenstvo a dozorčí radu v dualistickém systému řízení banky nebo o statutárního ředitele a správní radu v bance s monistickou strukturou. Při žádosti o licenci by banka měla splňovat kromě požadavků na důvěryhodnost, odbornou způsobilost a zkušenosti členů orgánů společnosti také další požadavky podle § 8.

K bodu 7 (§ 4 odst. 5 písm. i) a j))

Jedná se o legislativně technické úpravy, kterými se opravují předchozí chybné odkazy na písmeno g).

K bodu 8 (§ 4 odst. 5 písm. k))

Dochází ke sjednocení terminologie používané k označení osoby žádající o udělení bankovní licence. Na většině míst zákona se používá pojem „banka“ i tam, kde je z kontextu zřejmé, že se jedná o „budoucí banku“, tedy osobu, která ještě bankou není.

K bodu 9 (§ 4 odst. 5 písm. l))

V souvislosti s transpozicí článku 13 směrnice CRDIV bylo třeba upřesnit znění tohoto ustanovení. Představenstvo, které je složeno z osob zastávajících výkonnou řídicí funkci, v bance s dualistickou strukturou řízení musí být alespoň tříčlenné. Pro zajištění řádné transpozice směrnice CRDIV byl v přímé souvislosti s umožněním monistického vnitřního uspořádání banky, zvýšen požadovaný minimální počet členů správní rady ze tří osob na pět s tím, že tři členové správní rady jsou vždy členy výkonnými, resp. zastávají v bance výkonnou řídicí funkci. Tím byl postaven naroveň minimální počet osob zastávajících výkonnou řídicí funkci v bance s monistickou a dualistickou strukturou řízení.

Toto ustanovení zároveň zakotvuje pro zaměstnance nebo fyzické osoby, které uskutečňují svou činnost podle příkazu jiného, legislativní zkratku „pracovník“.

K bodu 10 (§ 4 odst. 6)

Vzhledem ke skutečnosti, že nařízení CRR obsahuje v článku 4 definice pojmů a vzhledem k tomu, že se jedná o přímo použitelný předpis Evropské unie, není třeba předmětné definice uvádět v zákoně. Článek 4 odst. 1 bod 38 nařízení CRR upravuje definici úzkého propojení, proto je pro zachování kontinuity v ustanovení § 4 odst. 6 uvedeno, že se pro účely zákona o bankách jedná o definici podle odpovídajícího ustanovení nařízení CRR.

K bodu 11 (§ 4 odst. 7)

V souvislosti s vypuštěním legislativní zkratky „vedoucí zaměstnanec“ ze zákona a v návaznosti na § 4 odst. 5, který stanoví, které osoby musí splňovat podmínky důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti byl rovněž změněn okruh osob, ohledně kterých si je ČNB oprávněna vyžádat opis z Rejstříku trestů.

K bodu 12 (§ 4 odst. 8)

Vzhledem k tomu, že zachování pojmu „vedoucí zaměstnanec“ banky by bylo matoucí a vedlo k mnohým nepřesnostem, pokud jde o okruh osob, kterým zákon stanoví určité povinnosti, protože ve směrnici CRDIV pro něj neexistuje žádný ekvivalent, byla tato legislativní zkratka ze zákona bez náhrady vypuštěna.

K bodům 13 a 14 (§ 5a odst. 4)

V rámci transpozice článku 49 směrnice CRDIV dochází k vypuštění odkazu na § 14, větu druhou, zákona o bankách v souvislosti s přesunem odpovědnosti za dohled nad likviditou poboček bank se sídlem v členském státě na orgán dohledu domovského státu, a to s účinností od 1. ledna 2015. Povinnost dodržovat do 31. prosince 2014 stanovená pravidla likvidity a bezpečného provozu podle § 14 odst. 1 věty druhé je pobočce uložena přechodným ustanovením. Současně v rámci adaptace ustanovení § 24 zákona o bankách na nařízení CRR dochází k úpravě odkazu na toto ustanovení v § 5a odst. 4 s tím, že povinnosti obsažené v § 24, budou dle odst. 1 zmiňovaného ustanovení povinny dodržovat pouze banky, povinnosti podle odst. 2 věty první a věty druhé téhož ustanovení budou dodržovat pouze pobočky bank z jiných než členských států a povinnosti podle odst. 2 věty třetí budou dodržovat pouze pobočky bank z členských států.

K bodům 15 a 16 (§ 5a odst. 6, 7 a 8)

Jedná se o legislativně technickou úpravu, kterou dochází k rozdělení stávajícího odstavce do dvou odstavců z důvodu zvýšení přehlednosti zákona a většího právního komfortu adresátů, neboť původní odstavec obsahoval úpravu věcně rozdílných problematik. Odstavec 7 je z důvodu přehlednosti rozdělen do písmen. V tomto odstavci dochází ke zpřesnění písmene c), kde je namísto obecné formulace uveden odkaz na zákon upravující platební styk a dále dochází ke zpřesnění ustanovení v souvislosti s transpozicí článku 43 odst. 1 a článku 51 odst. 4 směrnice CRDIV, který umožňuje orgánu dohledu hostitelského státu (ČNB) přijmout opatření pro zajištění ochrany finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů v hostitelském státě, a to v případě vzniku mimořádné situace nebo pokud je ohrožena likvidita zahraniční banky a orgán dohledu domovského státu nepřijal potřebná opatření. Zároveň dochází k přečíslování odstavce v souvislosti rozdělením odstavce 6.

K bodu 17 (§ 5a odst. 9)

Jedná se o transpozici článku 52 odst. 3 směrnice CRDIV. Ustanovení opravňuje ČNB v situacích, kdy to považuje za důležité z hlediska ochrany finanční stability, provádět kontroly na místě v pobočce banky z členského státu, která poskytuje služby na území ČR. Před provedením kontroly má ČNB povinnost informovat orgán dohledu domovského státu a sdělit mu všechny informace, které jsou důležité pro hodnocení rizikovosti banky nebo pro finanční stabilitu v ČR.

K bodům 18, 19 a 21 (§ 5c odst. 3, § 5d, § 5f a § 5m)

Jde o legislativně technickou změnu. Dochází ke specifikaci subjektu „banka“ s ohledem na vymezení banky podle § 1 odst. 1, kterou je pouze banka se sídlem v ČR. „Bankou podle § 5c odst. 1“ se rozumí banka se sídlem na území členského státu, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti na území tohoto státu.

K bodu 20 (§ 5e odst. 4)

V souvislosti s transpozicí článku 34 odst. 3 směrnice CRDIV se zákon doplňuje o ustanovení, které na území ČR zajišťuje rovnost podmínek podnikání oprávněné finanční instituce a osoby ovládané oprávněnou finanční institucí se sídlem v jiném členském státě.

K bodům 22, 23, 24, 34, 35 a 37 (§ 5g, § 5h odst. 1 až 3, § 5i a § 5k odst. 1, § 5k odst. 6, § 5l odst. 1)

Jedná se o legislativně technické změny. Dochází ke specifikaci subjektu „banka“ s ohledem na vymezení banky podle § 1 odst. 1, kterou je pouze banka se sídlem v ČR. „Bankou podle § 5c odst. 1“ se rozumí banka se sídlem na území členského státu, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti na území tohoto státu. Současně se zpřesňuje termín „oprávněná finanční instituce“, neboť v tomto případě je třeba upřesnit, že se jedná o oprávněnou finanční instituci podle § 5c odst. 1 a nikoli finanční instituci podle § 17a odst. 2.

K bodu 25 (§ 5j odst. 1)

Provádí se legislativně technická úprava zohledňující terminologii používanou napříč zákonem, kde se za slova „pobočkou banky“ doplňují slova „z členského státu“.

K bodům 26 až 28 (§ 5j)

V souvislosti s transpozicí článku 40 směrnice CRDIV, kterým se stanoví pravomoci orgánu dohledu hostitelského státu v oblasti požadavků na reporting, se omezuje možnost vyžadovat od pobočky banky z členského státu stejné údaje jako od bank se sídlem v ČR. S účinností od 1. ledna 2015 bude moci ČNB vyžadovat pouze informace týkající se činnosti pobočky na území ČR a údaje potřebné pro označení pobočky za významnou. Dále se ustanovení upravuje v návaznosti na transpozici článku 49 odst. 1 směrnice CRDIV, podle kterého dochází s účinností od 1. ledna 2015 v návaznosti na zavedení nových standardů likvidity k přesunu odpovědnosti za dohled nad likviditou poboček bank z členských států na orgán dohledu domovského státu.

K bodům 29 až 31 (§ 5k odst. 1)

Jedná se o transpozici článku 41 odst. 1 směrnice CRDIV. Ustanovením se ČNB ukládá povinnost informovat orgán dohledu domovského státu, pokud na základě informací obdržených v rámci spolupráce s orgánem dohledu domovského státu zjistí, že banka se sídlem na území členského státu, která poskytuje služby v ČR prostřednictvím pobočky, porušuje právní předpisy upravující činnost bank, kterými se implementuje směrnice CRDIV, nebo nařízení CRR. Pokud je ČNB v pozici orgánu dohledu domovského státu vykonávajícího dohled nad bankou, která poskytuje služby v jiném členském státě prostřednictvím pobočky, je povinna neprodleně přijmout přiměřená opatření k nápravě, pokud orgán dohledu hostitelského státu ČNB sdělí, že banka porušuje právní předpisy upravující činnost bank nebo nařízení CRR. ČNB informuje orgán dohledu hostitelského státu o povaze přijatých opatření.

K bodu 32 (§ 5k odst. 2 až 4)

Ustanovení odstavce 2 transponující článek 41 odst. 2 směrnice CRDIV upravuje situaci, kdy orgán dohledu domovského státu nepřijal žádná opatření na základě informace ČNB o tom, že banka se sídlem na území členského státu, která poskytuje na území ČR služby prostřednictvím pobočky, porušuje právní předpisy upravující činnost bank nebo nařízení CRR. V takovém případě má ČNB právo obrátit se na EBA a požádat o urovnání sporu.

Ustanovení odstavce 3 transponuje článek 43 směrnice CRDIV. Vyžaduje-li to mimořádná situace, ČNB může pro zajištění finanční stability v ČR přijmout vůči bance se sídlem na území členského státu, která poskytuje služby na území ČR prostřednictvím pobočky, přiměřená opatření, přičemž je povinna o tom informovat orgán dohledu domovského státu, Komisi, EBA a orgány dohledu dotčených států. Pokud je ČNB v pozici orgánu dohledu domovského státu vykonávajícího dohled nad bankou, která poskytuje služby v jiném členském státě prostřednictvím pobočky, a orgán dohledu hostitelského státu přijal opatření vůči této bance z důvodu vzniku mimořádné situace s cílem ochránit společné zájmy klientů nebo investorů banky a finanční stabilitu v hostitelském členském státě, ČNB má právo obrátit se na EBA s žádostí o urovnání sporu, pokud s opatřeními přijatými orgánem dohledu hostitelského státu nesouhlasí.

Odstavec 4 vymezuje povahu přijatých opatření a rovněž stanoví, že tato opatření mohou být přijata pouze do doby, než banka vstoupí do likvidace.

K bodu 33 (§ 5k odst. 5)

Ustanovení odstavce 5 transponující článek 43 odst. 4 směrnice CRDIV ukládá ČNB povinnost zrušit přijatá opatření, pokud nadále nejsou nutná z důvodu, že orgán dohledu domovského státu přijal opatření k ukončení protiprávního stavu.

K bodu 36 (§ 5ka odst. 1 a 2)

Jedná se o transpozici článku 50 odst. 4 směrnice CRDIV. ČNB má právo přijmout vůči bance se sídlem v členském státě, která poskytuje na území ČR služby prostřednictvím pobočky, opatření pro zajištění ochrany společných zájmů klientů nebo akcionářů banky nebo pro ochranu finanční stability v ČR, pokud je ohrožena likvidita zahraniční banky a taková opatření nebyla přijata orgánem dohledu domovského státu. Odstavec 6 pak upravuje situaci, kdy je ČNB v pozici domovského orgánu dohledu a orgán dohledu hostitelského státu přijal z důvodu ohrožení likvidity banky se sídlem v ČR, která poskytuje na území hostitelského státu služby prostřednictvím pobočky, opatření pro zajištění ochrany klientů nebo akcionářů banky nebo finanční stability v hostitelském státě. V takovém případě má ČNB právo obrátit se na EBA s žádostí o urovnání sporu, pokud s přijatými opatřeními nesouhlasí.

K bodu 38 (§ 5n odst. 2)

Jedná se o legislativně technickou změnu související s úpravou odkazů na definice obsažené v § 26d odst. 1.

K bodům 39 a 40 (§ 5n odst. 4)

V souvislosti s transpozicí článku 51 odst. 1 směrnice CRDIV dochází k úpravě ustanovení. V případě, že mezi ČNB a orgánem dohledu domovského státu nebylo dosaženo dohody do dvou měsíců ode dne oznámení záměru ČNB označit pobočku zahraniční banky za významnou orgánu dohledu domovského státu, ČNB v této věci přijme ve lhůtě dalších dvou měsíců vlastní rozhodnutí, přičemž je povinna vzít v úvahu stanovisko orgánu dohledu domovského státu.

K bodu 41 (§ 5n odst. 5 a 6)

V rámci transpozice článku 51 odst. 1 směrnice CRDIV dochází k vypuštění stávajících odstavců 5 a 6 a přečíslování následujícího odstavce.

K bodu 42 (§ 5n odst. 6)

V rámci transpozice článku 51 odst. 2 směrnice CRDIV se do § 5n doplňuje odstavec 6, který opravňuje ČNB postoupit věc EBA, pokud orgán dohledu domovského státu nekonzultuje plán na obnovení likvidity zahraniční banky, která poskytuje služby v ČR prostřednictvím významné pobočky, nebo pokud ČNB s tímto plánem nesouhlasí.

K bodu 43 (§ 5o odst. 2)

Jedná se o transpozici článku 51 odst. 2 směrnice CRDIV. Ustanovením se nově ukládá ČNB povinnost sdělit orgánu dohledu hostitelského státu, ve kterém banka poskytuje služby prostřednictvím významné pobočky, výsledky přezkumu a vyhodnocování prováděných podle § 25c nebo zprávu o posouzení rizik skupiny podle § 26k. ČNB má dále povinnost informovat orgán dohledu hostitelského státu o opatření, které bance uložila, pokud má toto opatření podstatný dopad na pobočku banky v hostitelském státě.

K bodu 44 (§ 5o odst. 4)

Jedná se o legislativně technickou změnu vyvolanou promítnutím změn zavedených novým kontrolním řádem do zákona o bankách.

K bodu 45 (§ 5o odst. 6)

V souvislosti s transpozicí článku 51 odst. 2 směrnice CRDIV se do § 5o vkládá nový odstavec 6. Ustanovením se ukládá ČNB povinnost konzultovat s orgánem dohledu hostitelského státu plán na obnovení likvidity banky poskytující služby v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky, která byla orgánem dohledu hostitelského státu označena za významnou, a existuje riziko likvidity, které by mohlo mít dopad na měnu hostitelského státu.

K bodu 46 (§ 8 odst. 1)

Zákon oproti obecné úpravě zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) zvyšuje minimální požadovaný počet členů správní rady na pět a zakotvuje povinné členství statutárního ředitele ve správní radě banky. Minimální počet členů stanovený v ZOK (3 členové) by neumožnil naplnit požadavky směrnice CRDIV např. požadavky na zamezování střetu zájmů a neslučitelnost některých funkcí, požadavky na složení výborů, jejichž členy mají být nevýkonní členové orgánů apod. Zákon zároveň zakotvuje povinné členství statutárního ředitele ve správní radě banky. Tento požadavek je konzistentní s požadavkem směrnice CRDIV na povinné členství alespoň dvou osob, které skutečně řídí banku ve správní radě nebo představenstvu společnosti ve spojení se zákonnou odpovědností statutárního ředitele za obchodní vedení společnosti (§ 463 odst. 4 ZOK) a přednostním posuzováním postavení statutárního ředitele obdobně jako představenstva (§ 463 odst. 3 ZOK). Vzhledem k tomu, že statutární ředitel je vždy zároveň členem správní rady, statutárního ředitele volí valná hromada podle § 421 odst. 2 písm. f) ZOK.

K bodům 47 a 48 (§ 8 odst. 2 až 7)

Ustanovení transponující články 88 a 91 směrnice CRDIV rozvádí požadavky, které musí splňovat členové statutárního orgánu (představenstva) a dozorčí rady banky, příp. v bance s monistickou strukturou řízení statutární ředitel a členové správní rady. Jde o požadavky na tzv. vedoucí orgán („management body“), kterým se podle směrnice CRDIV rozumí orgán či orgány instituce určené v souladu s vnitrostátními právními předpisy, které jsou oprávněny stanovovat strategii, cíle a celkové směřování instituce a které kontrolují a sledují rozhodování osob ve vedení instituce. V českém právním řádu se jedná o statutární orgán- představenstvo a dozorčí radu, příp. v bance s monistickou strukturou řízení o správní radu a statutárního ředitele.

K odstavci 2 Ustanovení zakazuje statutárnímu řediteli banky zastávat zároveň funkci předsedy správní rady v bance s monistickou strukturou řízení. Z tohoto zákazu může ČNB udělit výjimku. Aktivně legitimována k podání návrhu o udělení výjimky je banka. Obsahová stránka takového návrhu banky, vyplývá z toho, jaké okolnosti ČNB posuzuje při povolení souběžného výkonu funkcí. V odůvodnění návrhu by mělo být uvedeno, zda souběh funkcí neovlivní řádný a obezřetný výkon činností banky vzhledem k jejich povaze, rozsahu a složitosti a vzhledem k individuálním okolnostem daného statutárního ředitele.

K odstavci 3 Ustanovení zakotvuje povinnost banky zajistit splnění stanovených požadavků na členy jejích orgánů.

K odstavci 4 Ustanovení v § 8 odst. 4 písm. b) obsahuje speciální úpravu k § 441 ZOK a vylučuje obecnou úpravu neslučitelnosti funkcí, jež je v tomto ustanovení ZOK obsažena. Zatímco § 441 ZOK se vztahuje na členství v orgánu právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání, zákon o bankách povoluje členům orgánu výkon funkce v jakýkoliv jiných právnických osobách, pokud to neovlivní dostatečnost jejich časové kapacity pro plnění povinností a s přihlédnutím k povaze, rozsahu a složitosti činností banky a individuálním okolnostem. Nová zákonná úprava v souladu s požadavkem směrnice CRDIV zakotvuje v případě významné banky neslučitelnost určitého počtu výkonných a nevýkonných funkcí v orgánech právnických osob. Kritéria pro posouzení významnosti banky stanoví ČNB vyhláškou, k jejímuž vydání je zmocněna v § 8c odst. 3.

K odstavci 5 Ustanovení umožňuje ČNB povolit členovi orgánu banky, která je významná, výkon jedné další funkce. ČNB přitom zohledňuje, zda výkon další funkce neovlivní řádné plnění povinností v orgánu banky.

K odstavci 6 Do omezení počtu funkcí pro členy orgánů banky se nezapočítává členství v orgánu bytového družstva, společenství vlastníků jednotek a obdobných osob, které neslouží převážně výdělečným cílům. Dále zákon stanoví, v jakých případech se pro účely tohoto ustanovení výkon více funkcí pokládá za výkon jedné funkce.

K odstavci 7 Toto ustanovení obsahuje definici tzv. výkonného člena. Výkonným členem se pro účely tohoto zákona rozumí takový člen orgánu, který v bance zastává výkonnou řídicí funkcí. A contrario lze dovodit, že nevýkonným členem je člen orgánu, který výkonnou řídicí funkci nezastává.

K bodu 49 (§ 8 odst. 9)

Ustanovení zakotvuje, že členem orgánů banky může být pouze fyzická osoba.

K bodu 50 (§ 8 odst. 10)

V souvislosti s doplněním nových odstavců dochází k úpravě odkazů na ně. Zároveň se jedná o terminologickou úpravu. Pojem zaměstnanec je nahrazován pojmem pracovník, který má širší význam. Podle § 4 odst. 5 písm. l) se v tomto zákoně pracovníkem rozumí zaměstnanec nebo jiná fyzická osoba, která svou činnost uskutečňuje podle příkazů jiného.

K bodu 51 (§ 8a odst. 1)

Jedná se o dílčí formulační úpravy vymezení odpovědnosti za škodu orgánů banky.

K bodu 52 (§ 8b odst. 1 písm. b))

Jedná se o legislativně technickou úpravu v souvislosti s doplněním nových písmen d) a e) do stávajícího odstavce.

K bodu 53 (§ 8b odst. 1 písm. d) a e))

Jedná se o transpozici požadavků článku 91 odst. 1 a 7 směrnice CRDIV. Banka má povinnost zajistit, aby členové orgánů banky byli dostatečně důvěryhodní a měli odbornou způsobilost a zkušenost potřebnou pro výkon jejich funkce. Banka má zároveň povinnost zajistit dostatečnou kolektivní odbornou způsobilost a zkušenost svých orgánů.

K bodu 54 (§ 8b odst. 2)

Vzhledem k požadavku článku 88 směrnice CRDIV, aby banka kontrolovala mj. účinnost řídicího a kontrolního systému, je třeba, aby byla explicitně stanovena povinnost, že řídicí a kontrolní systém musí být účinný. Dále je do ustanovení doplněno v souladu s článkem 74 směrnice CRDIV, že řídicí a kontrolní systém musí být přiměřený také rizikům spojeným s modelem podnikání banky.

K bodu 55 (§ 8b odst. 3)

V souladu s článkem 88 odst. 1 směrnice CRDIV se zakotvuje povinnost pro banku, resp. její vedoucí orgán sledovat a pravidelně hodnotit účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicích systémů dané banky a učinit příslušné kroky k řešení zjištěných nedostatků.

K bodům 56 až 61 (§ 8b odst. 4)

V souladu s článkem 109 odst. 1 směrnice CRDIV dochází k upřesnění, že povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na individuálním základě má pouze banka, které nebyla udělena výjimka podle článku 7 nařízení CRR. Dále dochází k úpravě výčtu osob, které mají povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základě. Tyto změny jsou provedeny v souladu s článkem 109 odst. 2 směrnice CRDIV. Vychází zejména ze zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Dále byla provedena legislativně technická změna související s úpravou odkazů na definice v § 26d odst. 1.

K bodu 62 (§ 8b odst. 5)

Nový odstavec 5 byl vložen na základě transpozice článku 109 odst. 2 a 3 směrnice CRDIV. Banka, která má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základě má také povinnost zajistit, aby jí ovládaná osoba, která nepodléhá dohledu ČNB, zavedla zásady a postupy řízení, organizační uspořádání a další postupy a jiné mechanismy podle ustanovení § 8b odst. 1 o řídicím a kontrolním systému. Tuto povinnost banka nemá, pokud prokáže ČNB, že zavedení těchto uspořádání, postupů a mechanismů není v souladu s právním řádem země sídla ovládané osoby. Dále v souvislosti s vložením nového odstavce dochází k legislativně technické změně – přečíslování následujících odstavců.

K bodu 63 (§ 8b odst. 7)

Směrnice CRDIV dále rozvádí požadavky na řídicí a kontrolní systém, zejména požadavky na řízení rizik a politiku odměňování. Tyto již velmi konkrétní a často dost technické specifikace není vhodné implementovat do zákona. Budou proto provedeny vyhláškou ČNB, ke které dává § 8b odst. 7 zmocnění. Zmocnění pro ČNB k vydání vyhlášky k řídícímu a kontrolnímu systému je spojeno se zmocněním k úpravě výborů tak, aby rozsah zmocnění byl shodný pro orgány i výbory a jejich členy. Článek 94 odst. 2 směrnice CRDIV dále stanoví, že EBA vypracuje regulační technické normy, které Komise provede právním aktem.

Tímto právním aktem může být nařízení nebo rozhodnutí, kterým se budou subjekty rovněž povinny řídit.

K bodu 64 (§ 8c a § 8d)

Jedná se o transpozici článků 76, 88 a 95 směrnice CRDIV. Ustanovením se ukládá významným bankám, aby zřídily výbor pro rizika, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování. Druhý odstavec § 8c vyjasňuje, z jakých osob budou tyto výbory složeny. Výbor pro rizika, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování jsou útvary banky, nikoliv její orgány. Kritéria pro posouzení významnosti banky stanoví ČNB vyhláškou, ke které je zmocněna v odstavci 3. Dále ustanovení § 8d na základě směrnice CRDIV stanoví orgánu dohledu (ČNB) různorodé povinnosti, např. povinnost používat informace týkající se zásad odměňování v souladu s článkem 450 nařízení CRR ke srovnání trendů a postupů odměňování, povinnost používat informace týkající se politiky rozmanitosti v souladu s článku 435 nařízení CRR ke srovnání politiky podporující rozmanitost výběru členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky, alespoň jednou ročně zhodnotit kvalitu interních přístupů banky aj.

K bodům 65 a 115 (§ 9 odst. 1 písm. b) a § 16 odst. 2)

V souvislosti s vypuštěním legislativní zkratky „vedoucí zaměstnanec“ dochází k nahrazení tohoto pojmu okruhem osob, které mají uvedené povinnosti. Jedná se o osoby, které představují tzv. „management body“, tj. členové statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady banky.

K bodu 66 (§ 9 odst. 1 písm. c))

Jedná se o terminologickou úpravu. Pojem zaměstnanec je nahrazován pojmem pracovník, který má širší význam. Podle § 4 odst. 5 písm. l) se v tomto zákoně pracovníkem rozumí zaměstnanec nebo jiná fyzická osoba, která svou činnost uskutečňuje podle příkazů jiného.

K bodu 67 (§ 9 odst. 2)

Toto ustanovení je transpozicí článku 94 odst. 1 písm. g) směrnice CRDIV, v němž je zakotveno právo akcionářů zvýšit úroveň poměru mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny nejvyššího vedení banky nad úroveň 100 %, maximálně však do 200 %. Ustanovení rozšiřuje zákonné zmocnění k úpravě stanov tak, že banka může ve stanovách upravit pravomoc valné hromady stanovit ve smlouvě o výkonu funkce vyšší poměr mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny než 100 %. Pokud smlouvu o výkonu funkce schvaluje dozorčí rada nebo správní rada, může banka ve stanovách upravit pravomoc valné hromady dát pokyn tomuto orgánu.

K bodům 68 a 69 (§ 10 odst. 1 a 2)

Jedná se o legislativně technickou úpravu zohledňující článku 40 odst. 5 legislativních pravidel vlády, podle kterého se v textu právního předpisu zpravidla používá jednotného čísla.

K bodu 70 (§ 10a)

Toto ustanovení je transpozicí článku 71 směrnice CRDIV, ze kterého vyplývá požadavek na zakotvení tzv. whistleblowingu (oznamování neetických nebo nezákonných praktik pracovníky instituce). „Whistleblowingem“ se obecně rozumí případy, kdy zaměstnanec státní správy nebo velké společnosti oznámí instituci nebo orgánu oprávněnému k prověření či zakročení vůči nelegitimním, neetickým nebo nezákonným praktikám na pracovišti, takovéto praktiky, o nichž se dozvěděl díky svému postavení a interním informacím. Oznámení o závažném porušení je učiněno víceméně nezištně příslušným úřadům nebo orgánům a oznamovatel přitom porušuje loajalitu ke svým přímým nadřízeným či vůbec ke svému zaměstnavateli, který je za napadené jednání odpovědný, čímž často riskuje přinejmenším ztrátu zaměstnání.

Článek 71 směrnice CRDIV požaduje vytvoření dvou na sobě nezávislých a chráněných systémů hlášení. Prvním systémem je interní, uzavřený systém, který je povinna vytvořit a spravovat každá povinná osoba podléhající CRD IV pro své pracovníky. Zakotvením tohoto ustanovení v zákoně o bankách je umožněno pracovníkům banky interně hlásit porušení zákona prostřednictvím zvláštního, nezávislého a samostatného komunikačního kanálu, který má banka povinnost zavést.

Rovněž ČNB na základě tohoto ustanovení zavede účinný mechanismus k hlášení porušení nebo hrozícího porušení zákona, právních předpisů jej provádějících nebo nařízení CRR. Tento druhý, částečně veřejný systém (a to v části pro podávání oznámení) je povinen na základě směrnice CRDIV vytvořit každý příslušný orgán národního dohledu. Protože okruh oznamovatelů v případě tohoto systému není ve směrnici CRD IV explicitně vymezen, může být v tomto případě oznamovatelem i jiná osoba než pracovník povinné osoby. Pro oba systémy je shodně stanoven okruh oznamovaných skutečností, mj. včetně případného takového porušení povinností finanční holdingovou osobou a rozsah ochrany povinně poskytované oznamovateli, který využije některý ze systémů, a ochrany dalších skutečností a dat.

Povinnost zavést tento mechanismus je formulována velmi obecně. Pro zajištění jeho efektivního fungování je proto v odstavci 3 zakotveno zmocnění pro ČNB vydat vyhlášku, kterou vymezí konkrétní požadavky, jež jsou kladeny na banky při zajištění této povinnosti, přičemž je ČNB povinna zajistit stejnou míru ochrany, jaká plyne ze zákona. ČNB při stanovení konkrétních parametrů tohoto mechanismu musí postupovat v souladu s § 13 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, který stanoví povinnost správce osobních údajů (zde ČNB) přijmout taková opatření, aby nedošlo ke zneužití osobních údajů.

Možnost ohlásit nezákonné praktiky může být rovněž zajištěna prostřednictvím sociálních partnerů, tj. odborových organizací, rad zaměstnanců a sdružení zaměstnavatelů. Povinná osoba je oprávněna případně „technicky“ využít – po vzájemné dohodě se svými sociálními partnery – již existujících nebo nových mechanismů sociálních partnerů, přičemž však musí být zajištěna zákonem stanovená ochrana osob a dat.

K bodům 71 a 72 (§ 11 odst. 3)

Povinnosti upravené v platném znění § 11 odst. 3 se nově nemohou vztahovat na banky, jelikož jsou upraveny v článku 431 nařízení CRR.

K bodu 73 (§ 11a – nadpis)

Jde o legislativně technickou úpravu reflektující potřebu zohlednit, že právní úprava týkající se uveřejňování informací obsažená v ustanovení § 11a se již nebude vztahovat na banky, ale pouze na pobočky bank z jiných než členských států.

K bodům 74 až 76 (§ 11a)

Část osmá nařízení CRR upravuje uveřejňování informací institucemi, tedy i bankami. Proto se toto ustanovení zákona již nemůže vztahovat na banky a právní úprava zůstává pouze pro pobočky bank z jiného než členského státu. Ustanovení § 11a bylo potřeba dále změnit tak, aby poskytování informací pobočkami bank z jiných než členských států bylo srovnatelné s režimem, který nastavuje pro banky nařízení CRR. To vychází z přijatého principu vytvářet rovné podmínky pro banky a zmíněné pobočky.

K bodům 78, 79 a 86 (§ 11a odst. 3 písm. b) a c) a § 11a odst. 7)

Na základě článku 432 nařízení CRR se tato úprava již nebude vztahovat na banky a zůstává pouze pro pobočky bank z jiných než členských států. Proto dochází i k formulačnímu upřesnění.

K bodům 77, 80 a 81 (§ 11a odst. 3 písm. a) a § 11a odst. 4)

Jedná se o legislativně technickou změnu, která reflektuje skutečnost, že na základě části osmé nařízení CRR se již uveřejňování informací upravené v ustanovení § 11a nebude vztahovat na banky, ale pouze na pobočky bank z jiných než členských států.

K bodu 82 (§ 11a odst. 5)

Tímto novelizačním bodem byly do ustanovení § 11a odst. 5 doplněny pobočky bank z jiných než členských států, aby byla zajištěna větší právní jistota v tom, u kterých subjektů ověřuje auditor údaje. V tomto ustanovení z důvodu zachování kontinuity a právní jistoty adresátů je ponechána tato úprava i pro banky.

K bodům 83 a 84 (§ 11a odst. 6)

V souvislosti s adaptací zákona na nařízení CRR se již nebude na banky vztahovat uveřejňování informací podle ustanovení § 11a. Proto ČNB již nebude vyhláškou stanovovat podrobnosti týkající se uveřejňování informací bankami, ale pouze pobočkami bank z jiných než členských států. Z tohoto důvodu dochází k terminologické i legislativně technické změně ustanovení § 11a odst. 6. Písmeno a) obsahuje zmocnění k vydání vyhlášky, která bude upravovat údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání a lze předpokládat, že ve vyhlášce bude upraveno uveřejňování informací o kapitálu, plnění kapitálové přiměřenosti, limitu velkých expozic, apod. dále lze také předpokládat, že vyhláška ČNB bude obsahovat obdobné údaje jako současná vyhláška č. 123/2007, konkrétně její část sedmá a příloha č. 28, tedy úpravu obsahu údajů (př. označení, adresa, sídlo, IČ, datum zápisu do obchodního rejstříku, předmět podnikají, aj.), dále periodicitu uveřejňování (př. čtvrtletně) a způsob uveřejňování (př. v českém jazyce na webových stránkách a v datovém souboru. Zmocnění obsažené v § 11a odst. 6 je potřeba vykládat ve spojení s § 15 odst. 2, který stanoví, že vyhláškou ČNB, kterou se budou upravovat pravidla uveřejňovaní pro pobočky bank z jiných než členských států, se pokud jde o pravidla a požadavky nastolí režim srovnatelný s režimem upraveným v nařízení CRR pro banky. Tedy co do rozsahu a obsahu údajů, bude vyhláška České národní banky upravovat uveřejňování obdobně jako nařízení CRR.

K bodu 85 (§ 11a odst. 7)

Dochází k terminologické úpravě v souladu s první větou, ve které se hovoří, že pobočka „zavede, udržuje a uplatňuje“ zásady a postupy.

K bodu 87 (§ 11b)

Odstavec první tohoto ustanovení obsahuje povinnosti bank, které dříve byly obsaženy v § 11a, ale s ohledem na adaptaci zákona na nařízení CRR a novou systematiku informování v zákoně o bankách, byly přesunuty do nově vzniklého ustanovení § 11b odst. 1. Ustanovení § 11b je dále transpozicí článku 106 směrnice CRDIV a zároveň článku 3 odst. 26 směrnice 2011/89/EU, na základě kterého se ovládajícím osobám ukládá povinnost uveřejňovat každoročně informace o konsolidačním celku. Podrobnosti uveřejňování těchto informací stanoví ČNB vyhláškou. ČNB může dále stanovit bankám povinnost uveřejňovat informace podle nařízení CRR častěji než jednou ročně. Rozhodne-li se tak, stanoví vyhláškou periodicitu a lhůty uveřejňování těchto informací. ČNB má dále právo stanovit vyhláškou způsob uveřejňování informací. Pro větší přehlednost a uživatelský komfort byla tato úprava vložena do nového ustanovení, aby byla jasně oddělena úprava uveřejňování informací bankami a pobočkami bank z jiných než členských států. Ustanovení je dále transpozicí článku 90 směrnice CRDIV, na základě kterého banka bude ve své výroční zprávě uveřejňovat mezi klíčovými ukazateli návratnost svých aktiv. Toto ustanovení rovněž transponuje článek 96 směrnice CRDIV, který požaduje, aby banka na svých webových stránkách informovala, jak dodržuje požadavky na řídicí a kontrolní systém.

K bodu 88 (§ 11c)

Toto ustanovení je transpozicí článku 89 směrnice CRDIV, na základě kterého se stanoví výčet informací, které bude banka každoročně zveřejňovat ve své účetní uzávěrce. Tyto informace banka uveřejní v rozlišení podle toho, zda její pobočka poskytuje služby v členských státech nebo jiných než členských státech. Toto ustanovení je transpozicí článku 89 směrnice CRDIV, na základě kterého auditor bude ověřovat informace podle § 11c odst. 1 v souladu se směrnicí 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, která byla do českého právního řádu transponována do zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých jiných zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

K bodu 89 (§ 12a – nadpis)

Jedná se o legislativně technickou úpravu reflektující potřebu zohlednit, že právní úprava obsažená v ustanovení § 12a se již nebude vztahovat na banky, ale pouze na pobočky bank z jiných než členských států, neboť banky budou postupovat podle nařízení CRR.

K bodům 90, 91, 92, 95 a 96 (§ 12a)

Části druhá a třetí nařízení CRR upravují regulatorní kapitál bank a kapitálové požadavky. Proto se ustanovení § 12a již nemůže vztahovat na banky a úprava zůstává pouze pro pobočky bank z jiného než členského státu. Dále některé z těchto novelizačních bodů představují úpravy legislativně technického charakteru a dochází ke sjednocení terminologie napříč zákonem. Uvedená změna vychází z potřeby zajistit právní jistotu adresátů, proto bylo toto ustanovení upřesněno tak, aby specifikovalo, co se myslí „kapitálovým poměrem“ pobočky banky z jiného než členského státu. Doposud bylo v zákoně stanoveno, že pobočka banky z jiného než členského státu průběžně dodržuje kapitálovou přiměřenost a pravidla pro převod rizik a specifikace toho, co se rozumí „kapitálovým poměrem“ byla ponechána na vyhlášku. Je vhodnější, aby definice „kapitálového poměru“ byla obsažena v zákoně a nikoli ve vyhlášce, jak tomu bylo doposud a další specifikace kapitálového poměru je ponechána na vyhlášce ČNB.

K bodům 93, 94, 97 a 98 (§ 12a odst. 4)

V souvislosti se změnou terminologie ve směrnici CRDIV/nařízení CRR se dosavadní označení „speciální přístup“ mění na „interní přístup“.

K bodu 99 (§ 12b)

Články 135 až 141, 267 a 270 nařízení CRR upravují problematiku použití výpočtu kapitálových požadavků pomocí úvěrového hodnocení dlužníka vydaného jinou osobou. Proto se toto ustanovení již nemůže vztahovat na banky a úprava zůstává pouze pro pobočky bank z jiného než členského státu.

K bodu 100 (§ 12c odst. 1)

Jedná se o legislativně technickou úpravu reflektující vypuštění povinností pro banky z § 12a zákona.

K bodu 101 (§ 12c odst. 3)

Jedná se o transpozici článku 108 odst. 1 směrnice CRDIV. Z podstatné části je zachováno původní ustanovení. Změny vychází zejména ze zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Rovněž byla provedena legislativně technická úprava v souvislosti s tím, že vymezení subjektů, které se nezahrnují do konsolidace, je nově provedeno v nařízení CRR. Dále byla provedena legislativně technická změna související s úpravou odkazů na definice v § 26d odst. 1.

K bodům 102 až 107 (§ 12c odst. 4)

Ustanovení transponující článek 108 odst. 2, 3 a 4 směrnice CRDIV a zároveň článek 3 odst. 6 a 9 směrnice 2011/89/EU doznalo změn, které představují zejména zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Dále byla provedena legislativně technická změna související s úpravou odkazů na definice v § 26d odst. 1.

Dále se v písmenu b) jedná o legislativně technickou úpravu, kdy se v důsledku změny definice finanční instituce v nařízení CRR do ustanovení doplňuje také zahraniční obchodník s cennými papíry, který není bankou.

K bodu 108 (§ 12d až 12l)

Ustanovení § 12d až 12l transponují články směrnice CRDIV upravující oblast bezpečnostní kapitálové rezervy, proticyklické kapitálové rezervy a kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika. V souladu s článkem 160 odst. 6 a článkem 162 odst. 6 se účinnost těchto ustanovení stanoví ke dni účinnosti zákona. Ustanovení § 12d až 12l pozbývají platnosti ke dni 31. prosince 2015, kdy nabude účinnosti komplexní právní úprava kapitálových rezerv včetně kapitálové rezervy pro systémově významné instituce.

§ 12d

K odstavci 1 a 2 Bance se ukládá povinnost, aby nad rámec minimálních požadavků na kapitál stanovených v nařízení CRR, požadavků na kapitál uložených bance prostřednictvím opatření podle zákona o bankách nebo jiných právních předpisů a při zohlednění vnitřně stanoveného kapitálu udržovala kombinovanou kapitálovou rezervu tvořenou kmenovým kapitálem tier 1. Do výpočtu kombinované kapitálové rezervy vstupují bezpečnostní kapitálová rezerva, proticyklická kapitálová rezerva a kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika. Pravidla pro jednotlivé kapitálové rezervy a výpočet kombinované kapitálové rezervy stanoví ČNB vyhláškou na základě zmocnění v § 12d odst. 6 písm. a).

K odstavci 3 Zakotvuje se rozsah aplikace § 12d odst. 1 a 2. Bance se stanoví povinnost udržovat bezpečnostní kapitálovou rezervu, proticyklickou kapitálovou rezervu a kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika na individuálním a konsolidovaném základě v souladu s nařízením CRR.

K odstavci 4 Ustanovení transponující článek 142 odst. 1 směrnice CRDIV stanoví pro banku postup (sankci) při neplnění kombinované kapitálové rezervy. V takovém případě má banka povinnost zadržet část zisku po zdanění. Pravidla pro výpočet výše zadrženého zisku stanoví podle § 12d odst. 6 písm. b) ČNB vyhláškou. Banka je současně povinna do pěti pracovních dnů předložit ČNB ke schválení plán na obnovení kapitálu, přičemž ČNB tuto lhůtu může v odůvodněných případech prodloužit na deset pracovních dní. Informace, které má plán na obnovení kapitálu obsahovat, stanoví podle § 12d odst. 6 písm. c) ČNB vyhláškou.

K odstavci 5 Ustanovení ukládá ČNB povinnost schválit plán na obnovení kapitálu, pokud ČNB vyhodnotí, že navrhovaná opatření povedou v přiměřené lhůtě k dosažení požadované úrovně kapitálu. V opačném případě ČNB uloží bance povinnost navýšit kapitál nebo uloží přísnější omezení na rozdělení zisku. ČNB může obě tato opatření uložit současně.

K odstavci 6 Zakotvuje se zákonné zmocnění pro vydání vyhlášky ČNB, která stanoví podrobnosti týkající se pravidel pro kapitálové rezervy, dále pravidel pro výpočet poměrné části zadrženého zisku po zdanění a informací, které má plán na obnovení kapitálu obsahovat.

§ 12e

Ustanovení transponující článek 129 odst. 1 ukládá členským státům povinnost stanovit sazbu bezpečnostní kapitálové rezervy ve výši 2,5 procenta z celkového objemu rizikové expozice definované v článku 92 odst. 3 nařízení CRR.

§ 12f

Ustanovení transponuje článek 136 směrnice CRDIV. Orgánem pověřeným stanovením sazby proticyklické kapitálové rezervy je v ČR ČNB. Odstavec 1 a 2 ukládá ČNB povinnost čtvrtletně vypočítat referenční sazbu proticyklické kapitálové rezervy při zohlednění úvěrového cyklu, specifik českého národního hospodářství a doporučení vydaných ESRB, pokud taková doporučení byla vydána. Navazující odstavec 3 pak ČNB ukládá povinnost na čtvrtletní bázi opatřením obecné povahy stanovit samotnou sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v ČR. Zákon na základě směrnice CRDIV ukládá, aby při stanovení této sazby ČNB přihlédla k referenční sazbě proticyklické kapitálové rezervy, doporučením vydaným ESRB a dalším faktorům, které mohou indikovat růst systémového rizika. Odstavec 4 upravuje rozsah, ve kterém může být sazba proticyklické kapitálové rezervy stanovena. Odstavec 5 dále zakotvuje právo ČNB vydat opatření obecné povahy, kterým ČNB stanoví sazbu proticyklické kapitálové rezervy a den, od kterého jsou banky sazbu povinny používat. Navazující odstavec upravuje lhůty pro stanovení sazby a její aplikaci. Odstavec 7 vymezuje údaje, které ČNB v opatření obecné povahy uvede. V odstavci 8 se ČNB stanoví povinnost koordinovat termín vydání opatření obecné povahy s příslušnými orgány jiných států.

§ 12g

V odstavci 1 se bance ukládá povinnost použít pro účely výpočtu proticyklické kapitálové rezervy sazbu, kterou pro jiný členský stát, v němž má banka umístěny své expozice, stanovil příslušný orgán nebo určený tohoto státu. Tato sazba bude uveřejněna na internetových stránkách příslušného orgánu nebo určeného orgánu jiného členského státu a na internetových stránkách ESRB. Odstavec 2 upravuje situaci, kdy příslušný orgán nebo určený orgán jiného členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 procenta z hodnoty celkové rizikové expozice. V takovém případě může ČNB tuto sazbu uznat nebo rozhodnout o jejím ponechání ve výši 2,5 procenta, přičemž banka použije sazbu stanovenou ČNB. V odstavci 3 se zakotvuje právo ČNB vydat opatření obecné povahy, kterým se stanoví sazba proticyklické kapitálové rezervy pro případ uvedený v odstavci 2 včetně dalších souvisejících údajů. Navazující odstavec 4 upravuje lhůty pro stanovení sazby a její aplikaci. Odstavec 5 ukládá ČNB povinnost uvést důvody, pokud je lhůta podle odstavce 4 kratší než jeden rok.

§ 12h

V odstavci 1 se bance stanovuje povinnost použít pro účely výpočtu proticyklické kapitálové rezervy sazbu, kterou pro jiný než členský stát, v němž má banka umístěny své expozice, stanovil příslušný orgán tohoto státu. Tato sazba bude uveřejněna na internetových stránkách příslušného orgánu jiného než členského státu. V případech, kdy příslušný orgán jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy nižší než 2,5 procenta z celkového objemu rizikové expozice, ČNB může tuto sazbu zvýšit až do výše 2,5 procenta, pokud je to nezbytné vzhledem k rizikům spojeným s objemem poskytovaných úvěrů v jiném než členském státě. Odstavec 3 upravuje situaci, kdy příslušný orgán jiného než členského státu stanovil sazbu vyšší než 2,5 procenta z celkového objemu rizikové expozice. V takovém případě ČNB může tuto sazbu uznat nebo rozhodnout o jejím stanovení ve výši 2,5 procenta. V odstavci 4 se zakotvuje právo ČNB stanovit sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát do výše 2,5 procenta z celkového objemu rizikové expozice, pokud příslušný orgán sazbu pro jiný než členský stát nestanovil. V případě, že sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát stanoví ČNB, banka použije sazbu stanovenou ČNB. ČNB má povinnost při stanovení sazby přihlížet k doporučením ESRB, pokud taková doporučení byla vydána. Odstavec 6 zakotvuje právo ČNB vydat opatření obecné povahy, kterým se stanoví sazba proticyklické kapitálové rezervy pro případy uvedené v odstavci 2 až 4 a další související údaje. Odstavec 7 upravuje lhůty pro stanovení sazby a její aplikaci. Odstavec 8 ukládá ČNB povinnost odůvodnit výši sazby proticyklické kapitálové rezervy a uvést důvody, pokud je lhůta podle odstavce 7 kratší než jeden rok.

§ 12i

K odstavci 1 Ustanovení transponuje článek 133 odst. 1 směrnice CRDIV. Zakotvuje se právo ČNB stanovit bankám nebo skupině bank, které mají v rámci své podnikatelské činnosti podobný rizikový profil, popřípadě i jednotlivé bance povinnost udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika, a to v případě že ČNB vyhodnotí, že daná banka resp. banky přispívají k růstu systémového rizika v rámci celého finančního sektoru. Pravidla pro kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika stanoví ČNB vyhláškou na základě zmocnění v § 12d odst. 6 písm. a).

K odstavci 2 a 3 ČNB je v ČR orgánem, který je příslušný ke stanovení sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika. ČNB tuto sazbu stanoví opatřením obecné povahy ve výši nejméně 1 procento z celkového objemu rizikové expozice v násobcích 0,5 procentního bodu, přičemž tuto sazbu může vztáhnout nejen na expozice banky umístěné v ČR, ale také na expozice umístěné v jiných členských státech nebo jiných než členských státech. Při stanovení výše sazby vezme ČNB v úvahu dopad na finanční trh v jiných členských státech nebo celé EU a na fungování jednotného trhu EU. ČNB je povinna nejméně jednou za dva roky přezkoumat výši sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika. Odstavec 3 zakotvuje právo ČNB vydat rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým stanoví sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika a další související údaje.

§ 12j

K odstavci 1 a 2 Odstavec 1 ukládá ČNB povinnost oznámit záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika Komisi, EBA, ESRB a příslušným orgánům dotčených států. Navazující odstavec 2 pak vymezuje informace, které je ČNB povinna v oznámení uvést.

K odstavci 3 Ustanovením se implementuje článek 133 odst. 11 a 12 směrnice CRDIV. V případě, že ČNB hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika do výše 5 procent z celkového objemu rizikové expozice, je povinna nejpozději jeden měsíc před jejím stanovením oznámit svůj záměr Komisi, EBA, ESRB a příslušným orgánům dotčených států. Pokud ČNB hodlá stanovit sazbu vyšší než 5 procent z celkového objemu rizikové expozice, může sazbu stanovit jen na základě nařízení nebo rozhodnutí Komise. V souvislosti s transpozicí článku 133 odst. 13 je v § 44c upraveno, že do 31. prosince 2014 se namísto sazby 5 procent použije sazba 3 procenta.

K odstavci 4 Ustanovení je transpozicí článku 133 odst. 18 směrnice CRDIV. Ukládá ČNB povinnost stanovit stejnou sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro všechny členské státy, pokud rozhodla o stanovení sazby do výše 5 procent z celkového objemu rizikové expozice. V souvislosti s transpozicí článku 133 odst. 13 je v § 44c upraveno, že do 31. prosince 2014 se namísto sazby 5 procent použije sazba 3 procenta.

K odstavci 5 Odstavec transponující článek 134 odst. 4 směrnice CRDIV umožňuje ČNB požádat ESRB o vydání doporučení pro příslušné orgány jiných členských států, aby sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou ČNB uznaly a vyžadovaly její použití institucemi se sídlem v členských státech, které mají své expozice umístěné v ČR.

§ 12k

Ustanovení upravuje na základě článku 134 odst. 1 až 3 směrnice CRDIV možnost ČNB uznat sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou příslušným orgánem nebo určeným orgánem jiného členského státu pro tento stát a aplikovat ji na expozice bank umístěné v dotčeném členském státě. Takové rozhodnutí ČNB oznámí Komisi, EBA, ESRB a příslušnému orgánu dotčeného státu.

§ 12l

Stanovují se zjednodušená pravidla pro vydávání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým se vyhlašují sazby kapitálových rezerv, tak aby proces vyhlašování sazeb byl flexibilní.

K bodu 109 (§ 12j odst. 6 a 7)

S účinností od 1. ledna 2015 (článek 133 odst. 13 směrnice CRD IV) se do § 12j doplňují odstavce 6 a 7 transponující článek 133 odst. 14 směrnice CRDIV. Ustanovením odstavce 6 se ČNB ukládá povinnost vyžádat si před stanovením sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika v rozmezí mezi 3 a 5 procenty z celkového objemu rizikové expozice stanovisko Komise. Je-li stanovisko Komise zamítavé, ČNB může sazbu v navrhované výši stanovit, pouze pokud uvede důvody, které ji k takovému rozhodnutí vedou. Odstavec 7 pak upravuje situaci, kdy ČNB hodlá stanovit sazbu v rozmezí mezi 3 a 5 procenty z celkového objemu rizikové expozice pro banku, jejíž ovládající osoba má sídlo v jiném členském státě. Jestliže se ČNB a příslušný orgán nebo určený orgán neshodnou nebo pokud jsou stanoviska Komise a ESRB zamítavá, ČNB má právo postoupit věc k rozhodnutí EBA, přičemž do vydání rozhodnutí není oprávněna sazbu stanovit.

K bodu 110 (§ 12m až 12x)

Ustanovení § 12m až 12x transponují články 128 až 142 směrnice CRDIV upravující oblast kapitálových rezerv, včetně kapitálové rezervy pro systémově významné instituce.

§ 12m

K odstavci 1 a 2 Bance se ukládá povinnost, aby nad rámec minimálních požadavků na kapitál stanovených v nařízení CRR, požadavků na kapitál uložených bance prostřednictvím opatření podle zákona o bankách nebo jiných právních předpisů a při zohlednění vnitřně stanoveného kapitálu udržovala kombinovanou kapitálovou rezervu tvořenou kmenovým kapitálem tier 1. Do výpočtu kombinované kapitálové rezervy vstupují bezpečnostní kapitálová rezerva, proticyklická kapitálová rezerva, kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika, kapitálová rezerva pro globálně systémově významné instituce a kapitálová rezerva pro jiné systémově významné instituce. Pravidla pro jednotlivé kapitálové rezervy a výpočet kombinované kapitálové rezervy stanoví ČNB vyhláškou na základě zmocnění v § 12m odst. 6 písm. a).

K odstavci 3 Zakotvuje se rozsah aplikace ustanovení § 12m odst. 1 a 2. Bance se stanoví povinnost udržovat bezpečnostní kapitálovou rezervu, proticyklickou kapitálovou rezervu, kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika a kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci na individuálním a konsolidovaném základě v souladu s nařízením CRR. Kapitálovou rezervu pro globálně systémově významnou instituci je banka povinna udržovat na konsolidovaném základě v souladu s nařízením CRR.

Protože systémově významnou institucí může být i finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba, doplňuje se do zákona povinnost udržovat kapitálovou rezervu podle odstavce 2 písm. d) a e) také pro odpovědnou banku ve skupině evropské finanční holdingové osoby nebo odpovědnou banku ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou.

K odstavci 4 Ustanovení transponující článek 142 odst. 1 směrnice CRDIV stanoví pro banku postup (sankci) při neplnění kombinované kapitálové rezervy. V takovém případě má banka povinnost zadržet část zisku po zdanění. Pravidla pro výpočet výše zadrženého zisku stanoví podle § 12m odst. 6 písm. b) ČNB vyhláškou. Banka je současně povinna do pěti pracovních dnů předložit ČNB ke schválení plán na obnovu kapitálu, přičemž ČNB tuto lhůtu může v odůvodněných případech prodloužit na deset pracovních dní. Náležitosti plánu na obnovení kapitálu včetně údajů, které má plán obsahovat, stanoví podle § 12m odst. 6 písm. c) ČNB vyhláškou.

K odstavci 5 Ustanovení ukládá ČNB povinnost schválit plán na obnovení kapitálu, pokud ČNB vyhodnotí, že navrhovaná opatření povedou v přiměřené lhůtě k dosažení požadované úrovně kapitálu. V opačném případě ČNB uloží bance povinnost navýšit kapitál nebo uloží přísnější omezení na rozdělení zisku. ČNB může obě tato opatření uložit současně.

K odstavci 6 Zakotvuje se zákonné zmocnění pro vydání vyhlášky ČNB, která stanoví podrobnosti týkající se pravidel pro kapitálové rezervy, dále pravidel pro výpočet poměrné části zadrženého zisku po zdanění a informací, které má plán na obnovení kapitálu obsahovat.

§ 12n

Ustanovení transponující článek 129 odst. 1 ukládá členským státům povinnost stanovit sazbu bezpečnostní kapitálové rezervy ve výši 2,5 procenta z celkového objemu rizikové expozice definované v článku 92 odst. 3 nařízení CRR.

§ 12o

Ustanovení transponuje článek 136 směrnice CRDIV. Orgánem pověřeným stanovením sazby proticyklické kapitálové rezervy je v ČR ČNB. Odstavec 1 a 2 ukládá ČNB povinnost čtvrtletně vypočítat referenční sazbu proticyklické kapitálové rezervy při zohlednění úvěrového cyklu, specifik českého národního hospodářství a doporučení vydaných ESRB, pokud taková doporučení byla vydána. Navazující odstavec 3 pak ČNB ukládá povinnost na čtvrtletní bázi opatřením obecné povahy stanovit samotnou sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v ČR. Zákon na základě směrnice CRDIV ukládá, aby při stanovení této sazby ČNB přihlédla k referenční sazbě proticyklické kapitálové rezervy, doporučením vydaným ESRB a dalším faktorům, které mohou indikovat růst systémového rizika. Odstavec 4 upravuje rozsah, ve kterém může být sazba proticyklické kapitálové rezervy stanovena. Odstavec 5 dále zakotvuje právo ČNB vydat opatření obecné povahy, kterým ČNB stanoví sazbu proticyklické kapitálové rezervy a den, od kterého jsou banky sazbu povinny používat. Navazující odstavec upravuje lhůty pro stanovení sazby a její aplikaci. Odstavec 7 vymezuje údaje, které ČNB v opatření obecné povahy uvede. V odstavci 8 se ČNB stanoví povinnost koordinovat termín vydání opatření obecné povahy s příslušnými orgány jiných států.

§ 12p

V odstavci 1 se bance ukládá povinnost použít pro účely výpočtu proticyklické kapitálové rezervy sazbu, kterou pro jiný členský stát, v němž má banka umístěny své expozice, stanovil příslušný orgán nebo určený orgán tohoto státu. Tato sazba bude uveřejněna na internetových stránkách příslušného orgánu nebo určeného orgánu jiného členského státu a na internetových stránkách ESRB. Odstavec 2 upravuje situaci, kdy příslušný orgán nebo určený orgán jiného členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 procenta z hodnoty celkové rizikové expozice. V takovém případě může ČNB tuto sazbu uznat nebo rozhodnout o jejím stanovení ve výši 2,5 procenta, přičemž banka použije sazbu stanovenou ČNB. V odstavci 3 se dále zakotvuje právo ČNB vydat opatření obecné povahy, kterým se stanoví sazba proticyklické kapitálové rezervy pro případ uvedený v odstavci 2 včetně dalších souvisejících údajů. Navazující odstavec 4 upravuje lhůty pro stanovení sazby a její aplikaci. Odstavec 5 ukládá ČNB povinnost uvést důvody, pokud je lhůta podle odstavce 4 kratší než jeden rok.

§ 12q

V odstavci 1 se bance stanovuje povinnost použít pro účely výpočtu proticyklické kapitálové rezervy sazbu, kterou pro jiný než členský stát, v němž má banka umístěny své expozice, stanovil příslušný orgán tohoto státu. Tato sazba bude uveřejněna na internetových stránkách příslušného orgánu jiného než členského státu. V případech, kdy příslušný orgán jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy nižší než 2,5 procenta z celkového objemu rizikové expozice, ČNB může tuto sazbu zvýšit až do výše 2,5 procenta, pokud je to nezbytné vzhledem k rizikům spojeným s objemem poskytovaných úvěrů v jiném než členském státě. Odstavec 3 upravuje situaci, kdy příslušný orgán jiného než členského státu stanovil sazbu vyšší než 2,5 procenta z celkového objemu rizikové expozice. V takovém případě ČNB může tuto sazbu uznat nebo rozhodnout o jejím stanovení ve výši 2,5 procenta.

V odstavci 4 se zakotvuje právo ČNB stanovit sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát do výše 2,5 procenta z celkového objemu rizikové expozice, pokud příslušný orgán sazbu pro jiný než členský stát nestanovil. V případě, že sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát stanoví ČNB, banka použije sazbu stanovenou ČNB. ČNB má povinnost při stanovení sazby přihlížet k doporučením ESRB, pokud taková doporučení byla vydána. Odstavec 6 zakotvuje právo ČNB vydat opatření obecné povahy, kterým se stanoví sazba proticyklické kapitálové rezervy pro případy uvedené v odstavci 2 až 4 a další související údaje. Odstavec 7 upravuje lhůty pro stanovení sazby a její aplikaci. Odstavec 8 ukládá ČNB povinnost odůvodnit výši sazby proticyklické kapitálové rezervy a uvést důvody, pokud je lhůta podle odstavce 7 kratší než jeden rok.

§ 12r

K odstavci 1 Ustanovení transponuje článek 133 odst. 1 směrnice CRDIV. Zakotvuje se právo ČNB stanovit bankám nebo skupině bank, které mají v rámci své podnikatelské činnosti podobný rizikový profil, popřípadě i jednotlivé bance povinnost udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika, a to v případě že ČNB vyhodnotí, že daná banka resp. banky přispívají k růstu systémového rizika v rámci celého finančního sektoru. Pravidla pro kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika stanoví ČNB vyhláškou na základě zmocnění v § 12m odst. 6 písm. a).

K odstavci 2 a 3 ČNB je v ČR orgánem, který je příslušný ke stanovení sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika. ČNB tuto sazbu stanoví opatřením obecné povahy ve výši nejméně 1 procento z celkového objemu rizikové expozice v násobcích 0,5 procentního bodu, přičemž tuto sazbu může vztáhnout nejen na expozice banky umístěné v ČR, ale také na expozice umístěné v jiných členských státech nebo jiných než členských státech. Při stanovení výše sazby vezme ČNB v úvahu dopad na finanční trh v jiných členských státech nebo celé EU a na fungování jednotného trhu EU. ČNB je povinna nejméně jednou za dva roky přezkoumat výši sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika. Odstavec 3 zakotvuje právo ČNB vydat rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým stanoví sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika a další související údaje.

§ 12s

K odstavci 1 a 2 Odstavec 1 ukládá ČNB povinnost oznámit záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika Komisi, EBA, ESRB a příslušným orgánům dotčených států. Navazující odstavec 2 pak vymezuje informace, které je ČNB povinna v oznámení uvést.

K odstavci 3 Ustanovením se implementuje článek 133 odst. 11 a 12 směrnice CRDIV. V případě, že ČNB hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika do výše 5 procent z celkového objemu rizikové expozice, je povinna nejpozději jeden měsíc před jejím stanovením oznámit svůj záměr Komisi, EBA, ESRB a příslušným orgánům dotčených států. Pokud ČNB hodlá stanovit sazbu vyšší než 5 procent z celkového objemu rizikové expozice, může sazbu stanovit jen na základě nařízení nebo rozhodnutí Komise.

K odstavci 4 Ustanovení je transpozicí článku 133 odst. 18 směrnice CRDIV. Ukládá ČNB povinnost stanovit stejnou sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro všechny členské státy, pokud rozhodla o stanovení sazby do výše 5 procent z celkového objemu rizikové expozice.

K odstavci 5 Odstavec transponující článek 134 odst. 4 směrnice CRDIV umožňuje ČNB požádat ESRB o vydání doporučení pro příslušné orgány jiných členských států, aby sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou ČNB uznaly a vyžadovaly její použití institucemi se sídlem v členských státech, které mají své expozice umístěné v ČR.

K odstavci 6 a 7 Jedná se o transpozici článku 133 odst. 14 směrnice CRDIV. Ustanovením odstavce 6 se ČNB ukládá povinnost vyžádat si před stanovením sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika v rozmezí mezi 3 a 5 procenty z celkového objemu rizikové expozice stanovisko Komise. Je-li stanovisko Komise zamítavé, ČNB může sazbu v navrhované výši stanovit, pouze pokud uvede důvody, které ji k takovému rozhodnutí vedou. Odstavec 7 pak upravuje situaci, kdy ČNB hodlá stanovit sazbu v rozmezí mezi 3 a 5 procenty z celkového objemu rizikové expozice pro banku, jejíž ovládající osoba má sídlo v jiném členském státě. Jestliže se ČNB a příslušný orgán nebo určený orgán neshodnou nebo pokud jsou stanoviska Komise a ESRB zamítavá, ČNB má právo postoupit věc k rozhodnutí EBA, přičemž do vydání rozhodnutí není oprávněna sazbu stanovit.

§ 12t

Ustanovení upravuje na základě článku 134 odst. 1 až 3 směrnice CRDIV možnost ČNB uznat sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou příslušným orgánem nebo určeným orgánem jiného členského státu pro tento stát a aplikovat ji na expozice bank umístěné v dotčeném členském státě. Takové rozhodnutí ČNB oznámí Komisi, EBA, ESRB a příslušnému orgánu dotčeného státu.

§ 12u

K odstavci 1 Ustanovení je transpozicí článku 131 odst. 4 směrnice CRDIV a zakotvuje novou povinnost pro ČNB požadovat po globálně systémově významných institucích (dále jen „G-SVI“) udržování kapitálové rezervy pro globálně systémově významnou instituci na konsolidovaném základě. Tato kapitálová rezerva má kompenzovat vyšší riziko, které G-SVI představují pro finanční systém, a možný dopad jejich úpadku na daňové poplatníky.

K odstavci 2 V odstavci 2, který je transpozicí článku 131 odst. 1 a 2 směrnice CRDIV, je ČNB uložena povinnost určovat globálně systémově významné instituce. Kromě banky může být za takovou instituci označena i finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba. Za globálně systémově významnou instituci však nemůže být označena banka ovládaná evropskou ovládající institucí, evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou.

K odstavci 3 Odstavec 3 je transpozicí kritérií obsažených v článku 131 odst. 2 směrnice CRDIV, která musí ČNB zohlednit při určování systémové významnosti G-SVI.

K odstavci 4 Jedná se o transpozici článku 131 odst. 2, 9, 10, 11 a 18 směrnice CRDIV. ČNB je zde stanovena povinnost zařadit G-SVI na základě zjištěné systémové významnosti do jedné z alespoň pěti kategorií. Při tom musí ČNB respektovat metodiku stanovenou Komisí. ČNB je také dána pravomoc, aby na základě svého expertního posouzení mohla přesunout G-SVI do kategorie s vyšší systémovou významností, než do jaké tato G-SVI spadá na základě výsledku použité metodiky. Kromě toho může ČNB mezi G-SVI zařadit i instituci, která by na základě hodnoty systémové významnosti nebyla zařazena mezi G-SVI. ČNB je povinna o těchto případech informovat EBA.

K odstavci 5 Ustanovením je uložena ČNB povinnost stanovit vyhláškou sazbu kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci pro jednotlivé kategorie systémové významnosti, a to v rozmezí 1 až 3,5 procenta z objemu celkové rizikové expozice. V odstavci 5 je dále transponován článek 131 odst. 9 směrnice CRDIV, podle kterého je kategorii s nejnižší hodnotou systémové významnosti přidělena sazba kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci ve výši 1 procento a kategorii s nejvyšší hodnotou systémové významnosti je přidělena sazba 3,5 procenta z objemu celkové rizikové expozice. Až do čtvrté kategorie je tato sazba zvyšována o 0,5 procentního bodu.

Stanovení sazeb kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci pro jednotlivé kategorie systémové významnosti bude narozdíl od sazeb ostatních kapitálových rezerv provedeno vyhláškou, neboť ke každé kategorii systémové významnosti bude pevně stanovena sazba kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci.

K odstavci 6 ČNB se ukládá povinnost informovat Komisi, EBA a ESRB o všech institucích, které jsou globálně systémově významné, jak požaduje článek 131 odst. 12 směrnice CRDIV.

§ 12v

K odstavci 1 Ustanovení je transpozicí článku 131 odst. 5 směrnice CRDIV a je v něm obsažena nová pravomoc ČNB požadovat po jiných systémově významných institucích (dále jen „J-SVI“) udržování kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci na individuálním a konsolidovaném základě. Cílem této kapitálové rezervy je pokrýt případné negativní dopady, které by úpadek jiné systémově významné instituce mohl mít na finanční systém a daňové poplatníky.

K odstavci 2 V odstavci 2, jehož obsah je transpozicí článku 131 odst. 1 směrnice CRDIV, je ČNB uložena povinnost určovat jiné systémově významné instituce. Kromě banky může být za takovou instituci označena i finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba.

K odstavci 3 Jedná se o transpozici článku 131 odst. 3 směrnice CRDIV. ČNB určí systémovou významnost jiné systémově významné instituce na základě alespoň jednoho z uvedených kritérií.

K odstavci 4 Ustanovení transponující článek 131 odst. 5 a 6 zakotvuje pravomoc ČNB stanovit jiné systémově významné instituci povinnost udržovat kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci, a to až do výše 2 procenta z celkového objemu rizikové expozice. ČNB je povinna při stanovení sazby přihlížet k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech nebo celé EU a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. ČNB je dále povinna přezkoumávat kapitálovou rezervu pro J-SVI alespoň jednou ročně.

K odstavci 5 a 6 Jde o transpozici článku 131 odst. 7 směrnice CRDIV. ČNB je povinna nejpozději 1 měsíc před stanovením povinnosti jiné systémově významné instituci udržovat kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci informovat o tomto záměru Komisi, EBA, ESRB pro systémová rizika a příslušné orgány nebo určené orgány dotčených států. V odstavci 6 jsou stanoveny požadavky na obsah tohoto oznámení.

K odstavci 7 Cílem ustanovení je stanovit limit pro kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci, která je dceřinou společností globálně systémově významné instituce nebo jiné systémově významné instituce, které mají povinnost udržovat příslušnou kapitálovou rezervu na konsolidovaném základě. Ustanovení je transpozicí článku 131 odst. 8 směrnice CRDIV.

§ 12w

Ustanovení je transpozicí článku 131 odst. 12 směrnice CRDIV. ČNB je povinna určovat G-SVI a J-SVI a zařazovat G-SVI do jednotlivých kategorií systémové významnosti jednou ročně. O určení G-SVI a J-SVI musí ČNB informovat dotčené systémově významné instituce, Komisi, EBA a ESRB. Seznam G-SVI a J-SVI je ČNB povinna uveřejnit, stejně jako kategorii G-SVI, do které byla daná G-SVI zařazena.

§ 12x

Stanovují se zjednodušená pravidla pro vydávání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým se vyhlašují sazby kapitálových rezerv, tak aby proces vyhlašování sazeb byl flexibilní.

K bodu 111 (§ 13 odst. 1)

Část třetí nařízení CRR upravuje kapitálový poměr bank. Proto se toto ustanovení již nemůže vztahovat na banky a úprava zůstává zachována nově pouze pro pobočky bank z jiného než členského státu. Stávající ustanovení § 13 je tímto novelizačním bodem nahrazeno novým ustanovením, upravujícím povinnost pobočky banky z jiného než členského státu dodržovat pravidla pro omezení velkých expozic a zároveň dochází ke zpřesnění toho, co se tato pravidla zahrnují. Toto ustanovení zohledňuje potřebu, aby ČNB byla zmocněna k vydání vyhlášky, ve které specifikuje pravidla pro omezení velkých expozic pro pobočky bank z jiných než členských států. Zmocnění pro ČNB k vydání vyhlášky bylo v platném zákoně obsaženo v § 15. Tento přesun je vhodný zejména s ohledem na zvýšení uživatelského komfortu a přehlednosti zákona.

K bodu 112 (§ 14)

Článek 458 a část šestá nařízení CRR upravují definice a požadavky týkající se krytí likvidity bank. Proto se toto ustanovení již nemůže vztahovat na banky a úprava zůstává zachována nově pouze pro pobočky bank z jiného než členského státu.

K bodu 113 (§ 14 odst. 1 až 3)

Tento bod zohledňuje potřebu zachovat povinnost pro banky, aby nadále dodržovaly pravidla dříve obsažená v tomto ustanovení, která však nejsou obsažena v nařízení CRR. Zakotvuje se zmocnění pro ČNB k vydání vyhlášky, které bylo v platném zákoně obsaženo v § 15. Přesun je vhodný zejména s ohledem na zvýšení uživatelského komfortu a přehlednosti zákona.

K bodu 114 (§ 15)

Tento bod zohledňuje legislativně technickou úpravu v odstavci 1, kde došlo k vypuštění zmocnění k vydání vyhlášky pro ČNB, ve kterých ČNB pro banky stanovovala postupy, jejichž vymezení bylo obsaženo v paragrafech, na které se dříve v tomto ustanovení odkazovalo. Dále se zde zavádí nový odstavec, ve kterém dochází ke specifikaci potřeby, aby úprava obsažená ve vyhláškách ČNB a vztahující se na pobočky bank z jiných než členských států byla obdobná jako ta, která se vztahuje na banky na základě nařízení CRR. Jde o dodržení záměru, se kterým byla připravena novela zákona o bankách (viz. zákon č. 254/2012 Sb., kterým se mění zákon o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony a jeho důvodová zpráva), aby pobočky bank z jiného než členského státu fungovaly ve stejném režimu jako české banky.

K bodům 116 a 117 (§ 16a odst. 2)

Jedná se o legislativně technické změny, kdy dochází ke zpřesnění termínu „oprávněná finanční instituce“, neboť v tomto případě se jedná o oprávněnou finanční instituci podle § 5c odst. 1 a nikoli o finanční instituci podle § 17a odst. 2.

K bodu 118 (§ 16a odst. 4)

V souvislosti s transpozicí článku 52 odstavce 3 směrnice CRDIV se předmětným ustanovením ukládá ČNB povinnost zohlednit při výkonu dohledu nad bankou, jež poskytuje služby v jiném členském státě prostřednictvím pobočky, informace, které orgán dohledu tohoto členského státu ČNB sdělil v návaznosti na jím provedenou kontrolu na místě.

K bodům 119 až 121 (§ 17)

Kvalifikované účasti mimo finanční sektor jsou upravené v článcích 89 až 91 nařízení CRR. Článek 6 nařízení CRR upravuje obecné zásady, kde je v odstavci 2 stanoveno, za jakých okolností nemusí instituce plnit požadavky stanovené v článcích 89 až 91 nařízení CRR. Dále v článku 22 nařízení CRR se upravuje, za jakých podmínek uplatňují požadavky podle článků 89 až 91 ovládané osoby (dceřiné instituce) při subkonsolidaci v případě subjektů v jiných než členských státech. S ohledem na výše uvedené úprava kvalifikovaných účastí mimo finanční sektor již nadále nemůže být obsažena v zákoně o bankách. Tyto body dále obsahují legislativně technické úpravy zohledňující vypuštění odstavců a jejich přečíslovaní.

K bodu 122 (§ 17a odst. 2)

Pojem finanční instituce je nově definován odkazem na nařízení CRR, aby se terminologicky tento přímo použitelný předpis sjednotil se zákonem, který provádí směrnici CRDIV a nedocházelo k výkladovým problémům, a to především z důvodu, že nařízení CRR a zákon o bankách budou užívány současně. V souvislosti se změnou definice finanční instituce dochází dále v zákoně k dílčím změnám, které reflektují to, že definice nově nezahrnuje obchodníky s cennými papíry, spořitelní a úvěrní družstva, pojišťovny a zajišťovny.

K bodu 123 (§ 17a odst. 3)

S ohledem na adaptaci zákona na nařízení CRR a transpozici směrnice CRDIV bylo potřeba zavést v zákoně pojem instituce. Tento novelizační bod dále reflektuje legislativně technickou změnu, kdy vložením nového odstavce do ustanovení dochází k přečíslování následujících odstavců.

K bodu 124 (§ 17a odst. 4)

Vzhledem ke skutečnosti, že nařízení CRR obsahuje v článku 4 definice pojmů a vzhledem k tomu, že se jedná o přímo použitelný předpis Evropské unie, není třeba předmětné definice uvádět v zákoně. Článek 4 odst. 1 bod 36 nařízení CRR upravuje definici kvalifikované účasti, proto je pro zachování kontinuity v ustanovení § 17a odst. 4 uvedeno, že se pro účely zákona o bankách jedná o definici podle odpovídajícího ustanovení nařízení CRR.

K bodům 125 a 126 (§ 17a odst. 10 a 11)

Jedná se o legislativně technickou změnu, kdy v důsledku přečíslování odstavců je třeba změnit i odkazy na ně.

K bodu 127 (§ 17a odst. 12)

Vzhledem ke skutečnosti, že nařízení CRR obsahuje v článku 4 definice pojmů a vzhledem k tomu, že se jedná o přímo použitelný předpis Evropské unie, není třeba předmětné definice uvádět v zákoně. Článek 4 odst. 1 bod 18 nařízení CRR upravuje definici podniku pomocných služeb, proto pro zachování kontinuity je v ustanovení § 17a odst. 12 uvedeno, že se pro účely zákona o bankách jedná o definici podle odpovídajícího ustanovení nařízení CRR.

K bodům 128 až 130 (§ 19)

Touto změnou dochází k rozšíření okruhu osob, které jsou posuzovány jako osoby se zvláštním vztahem k bance. Za osoby, které mají k bance zvláštní vztah, se tak považují také členové výboru pro audit, rizika, odměňování a jmenování a osoby jim blízké.

K bodům 131, 134 a 135 (§ 20 odst. 7, 12, 16 a 18)

Jedná se o legislativně technickou změnu. V souvislosti s vložením nového odstavce 10 do tohoto ustanovení dochází k přečíslování odkazů na odstavce následující.

K bodu 132 (§ 20 odst. 9)

Toto ustanovení je implementací článku 23 odst. 1 písm. b) směrnice CRDIV. Za účelem zajištění řádného a obezřetného řízení banky, v níž je navrhováno nabytí kvalifikované účasti, ČNB posuzuje mj. důvěryhodnost, odbornou způsobilost a zkušenost členů orgánů banky a osob ve vrcholném vedení banky. Osobami ve vrcholném vedení jsou ty osoby, které zastávají v bance výkonnou funkci a odpovídají vedení banky za každodenní řízení výkonu jejích činností.

K bodu 133 (§ 20 odst. 10)

Jedná se o transpozici článku 22 odst. 5 směrnice CRDIV. Pokud ČNB zjistí, že nejsou splněny podmínky pro udělení souhlasu s navrhovaným nabytím, je ČNB povinna do dvou pracovních dnů o tomto zjištění vyrozumět žadatele. Odůvodnění rozhodnutí je možné zveřejnit na žádost žadatele i bez jeho žádosti.

K bodu 136 (§ 20 odst. 17)

Jedná se o legislativně technickou změnu provedenou z důvodu úpravy této problematiky v § 37 odst. 2 a § 45 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správním řádu.

K bodu 137 (§ 20 odst. 18)

V rámci transpozice článku 26 odst. 1 směrnice CRDIV se ukládá bance, jejíž akcie jsou kótované na burze minimálně jednou ročně informovat ČNB o jménech svých akcionářů (v případě fyzických osob) nebo názvech svých akcionářů (v případě právnických osob), držících kvalifikované účasti, a o výši těchto účastí.

K bodům 138 a 139 (§ 20a)

Jde o legislativně technickou úpravu v souvislosti s přečíslováním odstavců § 20, na které § 20a odkazuje. Zároveň dochází k opravě odkazu na ustanovení § 26aa odst. 2, které stanoví jako odchylku od § 46 správního řádu možnost zahájit řízení vydáním rozhodnutí, které je tak prvním úkonem v řízení.

K bodu 140 (§ 20d odst. 1 až 4)

K odstavci 1 Nařízení CRR obsahuje velký počet ustanovení, na základě kterých mohou příslušné orgány, resp. členskými státy určené orgány (v případě ČR se bude jednat o ČNB, viz § 3a zákona o bankách) rozhodnout, zda upraví použití pravidel v souladu s nařízením CRR nebo umožní institucím využít danou výjimku, tedy zda využijí danou diskreci či nikoliv. Aplikace postupů při uplatnění výjimek často znamená pro banku příznivější regulatorní zacházení znamenající potenciálně možnost snížení požadavku na držení kapitálu.

V případech některých diskrecí bude třeba, aby orgány rozhodovaly individuálně. To je podle názoru předkladatele indikováno slovním spojením „mohou v konkrétních případech rozhodnout“ („on a case-by-case basis“) nebo spojením „příslušné orgány mohou povolit“ („may permit“). V jiných případech mohou příslušné orgány rozhodnout o dané diskreci („mohou upustit od“ – „may waive“), tzn., že mohou umožnit nebo neumožnit regulovaným subjektům (všem nebo jejich skupině v závislosti na podmínkách uvedených v nařízení CRR) daný postup při splnění v nařízení CRR uvedených předpokladů. Je třeba dodat, že nařízení CRR není v tomto ohledu dostatečně systematické. Navíc neupravuje způsob provedení příslušných diskrecí, proto je třeba jej zvolit s ohledem na právní řád dané země.

Individuální rozhodování znamená v podmínkách právního řádu ČR vydání rozhodnutí. Např. podle § 12a odst. 4 a násl. platného zákona o bankách ČNB rozhoduje o žádosti používat pro výpočet kapitálového požadavku speciální přístup. Tato diskrece pro příslušný orgán je obsažena i v nařízení CRR. Např. z nařízení CRR vyplývá, že předchozí souhlas je třeba k použití přístupu založeného na interním ratingu (přístup IRB) podle čl. 143 odst. 1, k výpočtu objemu rizikově vážených expozic pro akciové expozice za použití interních modelů podle čl. 151 odst. 4 nebo k použití vlastních odhadů ztrátovosti selhání (LGD) a konverzních faktorů podle čl. 151 odst. 9. Dále také podle čl. 20 nařízení CRR v případě žádostí podle čl. 143 odst. 1, čl. 151 odst. 4, čl. 151 odst. 9, čl. 283, čl. 312 odst. 2 a čl. 363 předložených ovládající osobou se sídlem v EU a jejími ovládanými osobami, mají příslušné orgány spolupracovat, aby rozhodly, zda a za jakých podmínek požadovaný souhlas udělit. Takové žádosti se podávají pouze orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě. V případech, kdy nařízení CRR umožňuje příslušnému orgánu udělit výjimku nebo upravit použití pravidel bankám (všem bankám) nebo skupině druhově určených bank, bude využit institut opatření obecné povahy. Přímo použitelný předpis Evropské unie nelze provádět vyhláškou (viz čl. 79 odst. 3 Ústavy).

Dle názoru předkladatele lze opatření obecné povahy využít u diskrecí obsažených např. v čl. 6 odst. 4, čl. 10 odst. 1 čl. 11 odst. 3, čl. 18 odst. 3, 5 a 6, čl. 24 odst. 2, čl. 36 odst. 1 písm. g), čl. 98 odst. 3, čl. 95 odst. 2, čl. 99 odst. 3, čl. 124 odst. 2, čl. 129 odst. 1 písm. c), čl. 164 odst. 5, čl. 178 odst. 1 písm. b), čl. 178 odst. 2 písm. d), čl. 327 odst. 2, čl. 380, čl. 395 odst. 1, čl. 400 odst. 2, čl. 412 odst. 5, čl. 413 odst. 3, čl. 416 odst. 1, čl. 420 odst. 2, čl. 422 odst. 4, čl. 465 odst. 2, čl. 466, čl. 467 odst. 2 a 3, čl. 468 odst. 2 a 3, čl. 473 odst. 1, čl. 478 odst. 3, čl. 479 odst. 1 a 4, čl. 480 odst. 3, čl. 481 odst. 2 a 5, čl. 486 odst. 6, čl. 493 odst. 3, čl. 495 odst. 1 a čl. 496 odst. 1 nařízení CRR.

V § 20d odst. 1 je uvedeno, že ČNB může vydat opatření obecné povahy, a to z toho důvodu, že nařízení ponechává na uvážení příslušného orgánu, zda pravomoc využije nebo nikoli. Podle zákona (např. § 38j odst. 1 písm. b) zákona o bankách) ČNB uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o způsobu využití diskrecí (možností volby nebo uvážení) daných členským státům a jejich orgánům dohledu právem EU.

V případě nejasné diskrece (tj. zda umožňuje příslušnému orgánu udělit výjimku individuálně nebo upravit použití pravidel ve vztahu k bankám (všem) nebo skupině druhově určených bank), nebo v situaci, kdy daná diskrece nebyla využita, může banka požádat ČNB o stanovisko nebo předložit žádost k rozhodnutí.

K odstavci 2 až 4 Odstavce 2 až 4 nově navrhovaného ustanovení upravují odchylky od obecné úpravy opatření obecné povahy obsažené ve správním řádu.

Na řízení o návrhu opatření obecné povahy se bude aplikovat správní řád. Použití § 172 odst. 4 správního řádu není vyloučeno. K návrhu opatření obecné povahy mohou proto dotčené orgány (instituce) uplatnit u správního orgánu - ČNB - písemné připomínky nebo na veřejném projednání ústní připomínky. Správní orgán bude podle citovaného ustanovení povinen se připomínkami zabývat jako podkladem pro opatření obecné povahy a vypořádat se s nimi v jeho odůvodnění.

Pokud jde o použití § 172 odst. 5 správního řádu, toto ustanovení se vztahuje jednak na vlastníky nemovitostí, což z logiky věci není v daném případě relevantní, a jednak, určí-li tak správní orgán, i na jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny. ČNB bude tedy moci určit dotčené osoby, které jsou oprávněny podávat proti návrhu opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky. Pokud se ČNB rozhodne tak neučinit, námitky proti návrhu nebude možné podávat.

Navržená úprava § 20d odst. 4 řeší i situaci, kdy by k návrhu nebylo možné podávat námitky a banka by nebyla spokojena s vypořádáním svých připomínek, které uplatnila k návrhu podle § 172 odst. 4. Proto je zavedena v § 20d odst. 4 možnost podat proti již vydanému opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky. Tyto námitky vyřídí ČNB sdělením a může je použít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy.

Navržený postup byl zvolen z důvodu větší operativnosti celého procesu, aby ČNB v případě potřeby mohla rychleji zareagovat na vzniklou situaci a současně banky měly právo dostatečně se k danému opatření obecné povahy vyjádřit.

K bodu 141 (§ 22 odst. 1 písm. d))

Jedná se o legislativně technickou změnu reflektující vytvoření nového § 11b a změny provedené v § 11a.

K bodu 142 (§ 24 odst. 1)

Banky jsou povinny předkládat ČNB informace, které jsou upraveny nařízením CRR a právními akty Komise přijatými na základě nařízení CRR, tedy nařízení a rozhodnutí Komise. ČNB může vyhláškou upravit pouze podrobnosti nespecifikované v nařízení CRR nebo právních aktech Komise. Povinnosti stanovené nařízením CRR nemohou být vyhláškou ČNB rozšířeny ani zúženy, neboť se jedná o přímo použitelný předpis EU. ČNB může vyhláškou stanovit povinnost poskytování dalších informací, pokud tato oblast věcně nespadá do nařízení CRR. Nařízení CRR např. upravuje řízení úvěrového rizika a stanoví způsob výpočtu kapitálových požadavků k tomuto riziku, ve kterém se promítá i výše opravných položek. Nevymezuje však kategorizaci pohledávek, kterou zavedla ČNB a ze které se vychází pro určení výše opravných položek k dané pohledávce. ČNB tedy hodlá vyžadovat příslušné informace o kategorizaci pohledávek pro účely opravných položek. ČNB si může od bank vyžádat další informace potřebné pro výkon dohledu. Vyhláška ČNB se bude týkat účetní a obchodní dokumentace a bude obsahovat soubor údajů, které budou vyžadovány od bank. Údaje musí odpovídat rozsahu a obsahu, který stanoví nařízení CRR. Budou to data vyžadována za účelem kontroly plnění obezřetnostních požadavků (př. dodržování výše kapitálu a jednotlivých kapitálových požadavků, kapitálového poměru, plnění limitů na velké expozice, aj.). Nicméně lze předpokládat, že dále bude obsahovat údaje, jako ty stanovené v části osmé současné vyhlášky č. 123/2007 Sb., tedy např. informace o konsolidačním celku, o strukturálních změnách, o outsourcingu, o odměňování, o kapitálových požadavcích a přístupech pro jejich výpočet, o překročení limitů a riziku koncentrace, o kapitálu a dohodách o započtení, o riziku nesplnění kapitálu, o systému vnitřně stanoveného kapitálu a o měnových pozicích.

K bodu 143 (§ 24 odst. 2)

Jedná se o stanovení povinnosti pobočkám bank z jiného než členského státu poskytovat informace ČNB. Tyto informace upravuje podrobněji vyhláška ČNB. Vyhláška ČNB se bude týkat účetní a obchodní dokumentace a bude obsahovat soubor údajů, které budou vyžadovány od poboček bank z jiných než členských států. Údaje budou svým rozsahem a obsahem odpovídat rozsahu a obsahu, který stanoví nařízení CRR. Budou to data vyžadována za účelem kontroly plnění obezřetnostních požadavků (př. dodržování výše kapitálu a jednotlivých kapitálových požadavků, kapitálového poměru, plnění limitů na velké expozice, aj.). Nicméně lze předpokládat, že dále bude obsahovat údaje, jako ty stanovené v části osmé současné vyhlášky č. 123/2007 Sb., tedy např. o outsourcingu, o odměňování, o kapitálových požadavcích a přístupech pro jejich výpočet, o překročení limitů a riziku koncentrace, o kapitálu a dohodách o započtení, o riziku nesplnění kapitálu, o systému vnitřně stanoveného kapitálu a o měnových pozicích. Další informace potřebné pro výkon dohledu si může ČNB na základě tohoto ustanovení od pobočky banky z jiného než členského státu vyžádat. Pobočky z členského státu jsou povinny také předkládat ČNB informace na základě vyhlášky. Okruh požadovaných informací je ale výrazně užší než u poboček z jiného než členského státu, jedná se pouze o informace podle § 5j, tedy zejména informace pro statistické a informační účely a údaje nezbytné pro označení pobočky za významnou.

K bodu 144 (§ 25 odst. 2)

Vzhledem ke skutečnosti, že byl přijat nový zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (dále jen „kontrolní řád“), který nahrazuje dosavadní zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, bylo potřeba provést legislativně technické změny, kterými se promítnou změny zavedené novým kontrolním řádem do zákona o bankách. Rovněž dochází ke zpřesnění termínu „oprávněná finanční instituce“, neboť v tomto případě se jedná o oprávněnou finanční instituci podle § 5c odst. 1 a nikoli finanční instituci podle § 17a odst. 2.

K bodu 145 (§ 25 odst. 3 až 5)

K odstavci 3 Obsah původního ustanovení v § 25 odst. 3 se z důvodu zlepšení systematiky zákona přesouvá do § 25c odst. 1 a 2. Místo toho toto ustanovení transponuje článek 6 písm. b) směrnice CRDIV, který orgánu dohledu (ČNB) umožňuje, aby se podílel na činnosti orgánů dohledu z jiných států.

K odstavci 4 Ustanovení je transpozicí článku 6 písm. b) směrnice CRDIV a upravuje právo ČNB podílet se na činnosti EBA. Dále se jedná o opravu dřívější chybné transpozice, tedy Evropský výbor orgánů bankovního dohledu je nahrazen EBA.

K odstavci 5 Ustanovení je transpozicí článku 6 písm. c) směrnice CRDIV. Dále jde o transpozici článku 101 odst. 5 směrnice CRDIV, resp. opravu dřívější chybné transpozice.

K bodu 146 (§ 25 odst. 6, 7, a 8)

Jedná se o transpozici článku 65 směrnice CRDIV, který dává orgánu dohledu (ČNB) některé pravomoci nutné pro výkon jeho působnosti. Jedná se zejména o pravomoc požadovat poskytnutí všech informací nutných k výkonu její působnosti a pravomoc provádět nezbytnou kontrolu. Pravomoc vyžadovat k zabezpečení svých úkolů potřebné informace a podklady stanoví ČNB rovněž § 41 odst. 1 zákona o ČNB. § 44b zákona o ČNB specifikuje, jaké údaje může ČNB pro účely dohledu vyžadovat od ministerstva vnitra a Policie ČR.

K bodu 147 (§ 25a odst. 3)

Vzhledem ke skutečnosti, že byl přijat nový zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (dále jen „kontrolní řád“), který nahrazuje dosavadní zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, bylo potřeba provést legislativně technické změny, kterými se promítnou změny zavedené novým kontrolním řádem do zákona o bankách. Zároveň dochází k terminologické úpravě. Pojem zaměstnanec je nahrazován pojmem pracovník, který má širší význam. Podle § 4 odst. 5 písm. l) se v tomto zákoně pracovníkem rozumí zaměstnanec nebo jiná fyzická osoba, která svou činnost uskutečňuje podle příkazů jiného. Dále se jedná o transpozici článku 54 odst. 3 směrnice CRDIV. Za porušení mlčenlivosti podle tohoto zákona se nepovažuje zveřejnění zátěžových testů v souladu s tímto zákonem či přímo použitelným předpisem EU.

K bodu 148 (§ 25c až 25f) § 25c

K odstavci 1 a 2 Do ustanovení v § 25c odst. 1 a 2 byl z důvodu zlepšení systematiky zákona přesunut obsah původního ustanovení v § 25 odst. 3, které je upraveno v souvislosti s transpozicí článku 97 směrnice CRDIV. Převážně je zachován původní obsah tohoto ustanovení. Nově se ukládá ČNB povinnost v rámci procesu přezkumu a vyhodnocování zjišťovat, zda nejen kapitál, ale také likvidita banky zajišťují bezpečný a spolehlivý provoz banky a řádné řízení a krytí rizik. ČNB přitom zohledňuje nejen rizika, kterým banka je nebo může být vystavena, ale také rizika, která může banka představovat pro finanční trh s ohledem na zjištění a měření systémového rizika, a dále rizika odhalená zátěžovými testy. Rozsah aplikace procesu přezkumu a vyhodnocování pak vychází z článku 110 odst. 1 směrnice CRDIV.

K odstavci 3 až 5 Ustanovení, která jsou transpozicí článku 98 směrnice CRDIV, stanovují podrobnější požadavky na proces přezkumu a vyhodnocování prováděný ČNB.

§ 25d

K odstavci 1 Jedná se o transpozici článku 103 odst. 1 směrnice CRDIV. Ustanovení opravňuje ČNB provádět proces přezkumu a vyhodnocování u bank s podobným rizikovým profilem stejným nebo podobným způsobem. Podobný rizikový profil mohou mít například banky s podobným modelem podnikání nebo se stejným geografickým umístěním expozic. Skupiny bank s podobným rizikovým profilem lze určit zejména na základě zhodnocení jejich systémového rizika.

K odstavci 2 Ustanovení je transpozicí článku 100 odst. 1 směrnice CRDIV. ČNB provádí na podporu procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c v případě potřeby zátěžové testy bank. Dále se jedná o transpozici článku 53 odst. 3 směrnice CRDIV, který výslovně stanoví možnost uveřejnění zátěžových testů.

K odstavci 3 V souvislosti s transpozicí článku 101 odst. 1 a 2 směrnice CRDIV se ČNB ukládá povinnost pravidelně alespoň jednou za tři roky přezkoumávat dodržování podmínek, za kterých bylo bance povoleno používání interních přístupů.

§ 25e

Jedná se o transpozici požadavků na plán dohledových šetření obsažených v článku 99 směrnice CRDIV. ČNB je povinna sestavit takový plán alespoň jednou ročně a jeho součástí musí být kromě jiného plán kontrol na místě.

§ 25f

K odstavci 1 a 2 Toto ustanovení je transpozicí článku 74 odst. 4 směrnice CRDIV a nově stanoví povinnost banky vypracovat a pravidelně aktualizovat individuální ozdravný plán k obnovení stabilní finanční situace banky v případě jejího závažného zhoršení a povinnost orgánu – příslušného pro řešení problémů sestavit a udržovat plány řešení problémů pro každou banku. V souvislosti s tvorbou ozdravných plánů a plánů řešení problémů ve finančním sektoru musí být zohledněn význam jednotlivých bank s ohledem na možné dopady závažného zhoršení jejich situace (ozdravný plán) nebo případného úpadku (plán řešení problémů). Užití termínu „případný úpadek“ vychází z faktu, že celý proces řešení problémů je alternativou k „nulové variantě“, tj. řešení úpadku postupem dle § 34 tohoto zákona (odebrání licence), který o úpadku rovněž výslovně hovoří, a k následnému řízení dle insolvenčního zákona. Termín „případný úpadek“ proto odkazuje na alternativní postup v případě neuplatnění plánu pro řešení problémů, přičemž obsahem plánu může být i jen takováto možnost.

V souvislosti s implementací směrnice o krizovém řízení budou do právního řádu implementovány rozhodující požadavky evropské právní úpravy. Není proto vyloučeno, že bude třeba provést úpravy § 25f návrhu zákona při dodržení věcného obsahu požadavků směrnice CRDIV.

K odstavci 3 V tomto ustanovení se zavádí povinnost banky poskytnout orgánu příslušnému pro řešení problémů za účelem přípravy plánů řešení problémů banky veškeré nezbytné informace v rozsahu přiměřeném její velikosti, modelu jejího podnikání nebo propojenosti s jinými institucemi nebo s finančním trhem jako celkem.

K odstavci 4 Orgán příslušný pro řešení problémů spolupracuje s EBA při přípravě plánů řešení problémů bank a informuje EBA o přípravě ozdravných plánů a plánů řešení problémů bank, zejména o termínech a místu jednání a o hlavních projednávaných bodech. Orgán příslušný pro řešení problémů rovněž umožní účast zástupce EBA na jednání.

K bodu 149 (§ 26 odst. 1 až 9)

V souvislosti s transpozicí směrnice CRDIV dochází ke koncepční změně části zákona stanovící opatření k nápravě, která může ČNB uložit bance v případě nedostatku v činnosti této banky v důsledku porušení nebo nedodržení povinnosti nebo podmínky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, zákonem upravujícím stavební spoření, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky a nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise.

Opatření k nápravě jsou uvedena demonstrativním výčtem, protože článek 104 směrnice CRDIV stanoví minimální sadu nástrojů, které mají být orgánu dohledu k dispozici. Zvolené opatření k nápravě musí odpovídat povaze a závažnosti porušení povinnosti. V souladu s článkem 104 směrnice CRDIV může také uložit opatření k nápravě v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocení podle § 25c, aniž by došlo k porušení zákona.

Odstavec 3 umožňuje uložit dodatečné požadavky na kapitál zejména ve stanovených situacích. Opatření k nápravě, která jsou národním specifikem nad rámec směrnice CRDIV, jsou uvedena v odstavci 6. Odstavec 7 umožňuje uložit opatření k nápravě i osobě nepodléhající dohledu ČNB. Takovou osobou bude typicky neoprávněný podnikatel. Této osobě může ČNB uložit, aby ukončila protiprávní jednání a zdržela se jeho opakování. Dále jsou v odstavci 7 vypočtena další opatření k nápravě, která může ČNB osobám nepodléhajícím jejímu dohledu, např. akcionářům, uložit. Jedním z nich je i uveřejnění informace o tom, která osoba je odpovědná za protiprávní jednání a jaká je jeho povaha. ČNB by měla ukládat opatření k nápravě, která jsou přiměřená protiprávnímu jednání dané osoby. Vzhledem k tomu, že uveřejnění osobních údajů viníka má dehonestující charakter a v praxi by mohlo jít o sankci významnějšího charakteru než např. finanční potrestání, dá se předpokládat, že ČNB se k tomuto opatření bude uchylovat pouze ve výjimečných případech.

Ustanovení odstavce 9 transponuje článek 102 směrnice CRDIV, jenž umožňuje orgánu dohledu (ČNB) uložit opatření k nápravě nejen při existujícím, ale i již při anticipovaném nedostatku v činnosti v průběhu následujících 12 měsíců.

K bodu 150 (§ 26 odst. 2 písm. a) bod 13)

Toto ustanovení v souladu s článkem 142 odst. 4 písm. a) směrnice CRDIV zakotvuje opatření k nápravě, které umožňuje, aby ČNB bance uložila navýšit kapitál, pokud banka neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu a ČNB neschválila plán na obnovení kapitálu.

K bodu 151 (§ 26 odst. 2 písm. f))

Jedná se o transpozici článku 142 odst. 4 písm. b) směrnice CRDIV. Na základě tohoto ustanovení může ČNB uložit bance, která neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu, přísnější omezení rozdělení zisku po zdanění, než je stanoveno v § 12m odst. 4.

K bodu 152 (§ 26a)

Dochází k formulační změně ustanovení v souvislosti s tím, že kapitálové požadavky banky jsou nově upraveny v článku 92 nařízení CRR.

K bodu 153 (§ 26aa a § 26ab) § 26aa

Odstavec 1 stanoví, kdo je pro účely řízení o uložení opatření k nápravě účastníkem řízení. Odstavec 2 se věcně již ve stávajícím znění zákona o bankách vyskytuje. Dochází k jeho přesunu do § 26aa, který obsahuje obecná ustanovení k opatřením k nápravě. Tento odstavec stanoví jako odchylku od § 46 správního řádu možnost zahájit řízení vydáním rozhodnutí, které je tak prvním úkonem v řízení. Věcně odůvodněný může být takový postup např. u nucené správy. Proti rozhodnutí lze podat rozklad, který nemá odkladný účinek. V odstavci 3 je z důvodu zajištění efektivního fungování opatření k nápravě stanoveno, aby osoba, které ČNB uložila opatření k nápravě, ČNB o zjednání nápravy bez zbytečného odkladu informovala. Nestane-li se tak, může ČNB neprodleně uložit další opatření k nápravě k vynucení splnění uložené povinnosti.

§ 26ab

Ustanovení transponuje článek 68 směrnice CRDIV a ukládá ČNB povinnost uveřejnit pravomocné rozhodnutí o uložení opatření k nápravě na internetových stránkách. Ustanovení zároveň stanoví, ve kterých případech ČNB rozhodnutí uveřejní bez uvedení identifikačních údajů o osobě, které bylo opatření k nápravě uloženo. Jde o případy, kdy by uveřejnění bylo vůči dotčené fyzické osobě s ohledem na předchozí posouzení zjevně nepřiměřené, ohrozilo stabilitu finančního trhu, ohrozilo probíhající trestní řízení nebo způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu. Směrnice CRDIV blíže nestanoví kritéria, která se použijí při určení, zda je uveřejnění osobních údajů nepřiměřené. Půjde o uvážení ČNB, zda bude v konkrétním případě uveřejnění osobních údajů nepřiměřené k zásahu do jejich ochrany. Nechá se předpokládat, že ČNB bude při posuzování, zda je uveřejnění osobních údajů nepřiměřené, posuzovat všechny individuální okolnosti daného případu, např. míru závažnosti porušení povinnosti, zda se jedná o opakované porušení povinnosti nebo dosud nebyla pokuta uložena, okolnosti a následky porušení povinnosti atd. Vzhledem k tomu, že uveřejnění osobních údajů osoby, která se dopustila protiprávního jednání, je významným zásahem do ochrany osobních údajů a má dehonestující charakter, předpokládáme, že ČNB bude tyto údaje uveřejňovat jen ve výjimečných případech. Takovým případem může být například úmyslné, opakované, velmi závažné porušení právní povinnosti, kdy se ani opakované uložení opatření k nápravě neukázalo jako dostatečný prostředek k nápravě. Rozhodnutí musí být uveřejněno nejméně po dobu pěti let, přičemž osobní údaje se uveřejňují pouze po dobu nezbytně nutnou, která je přiměřená účelu jejich uveřejnění, v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

K bodu 154 (§ 26b odst. 1)

Dochází k úpravě znění tohoto ustanovení v tom smyslu, že o platební neschopnosti banky či jejích ztrátách mají povinnost informovat ČNB členové orgánu banky. Na tuto povinnost navazuje přestupek v § 36a odst. 4. Dále dochází k terminologické úpravě v souvislosti s tím, že požadavky na kapitál banky jsou nově upraveny v článku 92 nařízení CRR. Zároveň se platné ustanovení jdoucí nad rámec transpozice směrnice CRDIV mění, protože vázat vznik informační povinnosti až na skutečnost, která by znamenala pokles celkového kapitálového poměru pod 2/3 požadované minimální úrovně není dostatečně obezřetné a nepřispívá k udržení bezpečnosti a stability bankovního sektoru. Informační povinnost musí vzniknout, jakmile by mohlo dojít k poklesu požadované minimální úrovně celkového kapitálového poměru, tj. 8 %.

K bodu 155 (§ 26ba odst. 1)

Jedná se o změnu v souvislosti s tím, že kapitálové požadavky banky jsou nově upraveny v článku 92 nařízení CRR.

K bodu 156 (§ 26bb - nadpis)

Jedná se o legislativně technickou úpravu. V zájmu právní jistoty a uživatelského komfortu adresátů byl doplněn název paragrafu.

K bodu 157 (§ 26bb odst. 2 písm. c))

Tímto novelizačním bodem dochází k doplnění ustanovení, na jejichž základě bude možné opatřením obecné povahy podle ustanovení § 26bb zákona o bankách upravit některá pravidla odchylně od zákona nebo prováděcího právního předpisu.

K bodu 158 (§ 26bb odst. 3)

Článek 458 nařízení CRR stanoví, že za předpokladu splnění podmínek stanovených v tomto ustanovení přijme příslušný orgán členského státu vnitrostátní opatření. Tímto novelizačním bodem dochází ke zpřesnění toho, jaký charakter bude mít vnitrostátní opatření v ČR. Dále tento bod reflektuje legislativně technickou změnu zohledňující vložení odstavce 3 a přečíslování následujícího odstavce.

K bodu 159 (§ 26c odst. 2)

Z důvodu změny definice finanční instituce v § 17a odst. 2 se do ustanovení doplňují obchodníci s cennými papíry a spořitelní a úvěrní družstva. Tyto subjekty nově pod definici finanční instituce nespadají.

K bodu 160 (§ 26c odst. 3)

Z důvodu změny definice finanční instituce v § 17a odst. 2 se do ustanovení doplňují obchodníci s cennými papíry ze zahraničí.

K bodu 161 (§ 26c odst. 5)

Vzhledem ke skutečnosti, že byl přijat nový zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (dále jen „kontrolní řád“), který nahrazuje dosavadní zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, bylo potřeba provést legislativně technické změny, kterými se promítnou změny zavedené novým kontrolním řádem do zákona o bankách.

K bodu 162 (§ 26c odst. 6)

Dochází k legislativně technické úpravě odkazů v souvislosti se změnami provedenými v § 26d odst. 1.

K bodu 163 (§ 26c odst. 9)

V odstavci 9 je novelizována poznámka pod čarou č. 17, čímž je narovnán stávající odkaz v této poznámce pod čarou na novou směrnici CRDIV.

K bodu 164 (§ 26c odst. 10)

Toto ustanovení bylo vloženo na základě požadavku směrnice CRDIV na zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Smíšená finanční holdingová osoba je vedle finanční holdingové osoby a smíšené holdingové osoby další variantou „holdingové“ ovládající osoby (nařízení CRR používá pojem mateřská finanční holdingová osoba). Opatření má za cíl pokrýt dohledem na konsolidovaném základě i regulované ovládané osoby v bankovnictví, které ovládá smíšená finanční holdingová osoba, což dosud v právní úpravě absentovalo.

K bodu 165 (§ 26d odst. 1)

K písmenu a) a j) Zůstává zachováno původní znění definic.

K písmenu b) Vzhledem k nové úpravě definice finanční instituce se doplňuje obchodník s cennými papíry, zahraniční obchodník s cennými papíry a spořitelní a úvěrní družstvo. Nová definice finanční instituce tyto subjekty již nezahrnuje.

K písmenu c), d), n), o)

Ustanovení nově definuje některé pojmy odkazem na nařízení CRR, aby se terminologicky tento přímo použitelný předpis sjednotil se zákonem, který provádí směrnici CRDIV a nedocházelo k výkladovým problémům, a to především z důvodu, že nařízení CRR a zákon o bankách budou užívány současně.

K písmenu e) Definice smíšené finanční holdingové osoby je nově vložena na základě transpozice článku 3 odst. 2 písm. b) směrnice 2011/89/EU resp. článku 3 odst. 1 bodu 20 směrnice CRDIV a zároveň je upravena formou odkazu na nařízení CRR.

K písmenu f), g), h), k) Dochází ke zpřesnění subjektů, které spadají do sledovaných skupin bank, finančních holdingových osob, smíšených finančních holdingových osob a zahraničních ovládajících bank v souladu s požadavky nařízení CRR, které zahrnuje pouze instituce, finanční instituce a podniky pomocných služeb.

K písmenu i) Článek 4 odst. 1 bod 35 nařízení CRR upravuje definici přidružené osoby, proto pro zachování kontinuity, je v ustanovení § 26d odst. 1 písm. i) uvedeno, že se pro účely zákona o bankách jedná o definici podle odpovídajícího ustanovení nařízení CRR.

K písmenu l) a m) Jedná se o úpravu v souvislosti s transpozicí článku 3 odst. 2 písm. a) bodu 14 a 16 směrnice 2011/89/EU resp. článku 3 odst. 1 bodu 24 a 25 směrnice CRDIV a zároveň jde o adaptaci na nařízení CRR.

K písmenu p) a q) Definice tuzemské smíšené finanční holdingové osoby a evropské smíšené finanční holdingové osoby je nově vložena na základě transpozice článku 3 odst. 2 písm. a) bod 15a) a 17a) směrnice 2011/89/EU resp. článku 3 odst. 1 bodu 28 a 29 směrnice CRDIV a zároveň jde o adaptaci na nařízení CRR.

K písmenu r) a s) Jedná se pouze o legislativně technické úpravy vyvolané potřebou aktualizovat odkaz na příslušný odstavec § 26e.

K písmenu t) Nová definice odpovědné banky ovládané smíšenou finanční holdingovou osobou je vložena v návaznosti na změnu provedenou v § 26e odst. 2, kde je doplněno, že ČNB vykonává nově dohled také nad odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou. Touto bankou se rozumí banka se sídlem v ČR. Změna souvisí se zahrnutím smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě.

K písmenu u) Jedná se o nově vloženou definici na základě transpozice článku 3 odst. 1 bodu 44 směrnice CRDIV a zároveň jde o adaptaci na nařízení CRR.

K bodu 166 (§ 26d odst. 3)

Možnost vyjmutí osob z konsolidačního celku pro účely dodržování pravidel obezřetného podnikání na konsolidovaném základě je obsažena v článku 19 nařízení CRR, proto již není možné tuto problematiku upravovat v § 26d odst. 3 zákona o bankách. Dále tento bod reflektuje legislativně technickou změnu zohledňující vypuštění odstavce 3 a přečíslování následujícího odstavce.

K bodu 167 (§ 26e odst. 1 a 2)

Vzhledem k nové úpravě definice finanční instituce v § 17a je doplněn obchodník s cennými papíry se sídlem v jiném než členském státě.

K bodu 168 (§ 26e odst. 2)

Změna vychází z požadavku směrnice CRDIV resp. směrnice 2011/89/EU na zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Smíšená finanční holdingová osoba je vedle finanční holdingové osoby a smíšené holdingové osoby další variantou „holdingové“ ovládající osoby (nařízení CRR používá pojem mateřská finanční holdingová osoba). Opatření má za cíl pokrýt dohledem na konsolidovaném základě i regulované ovládané osoby v bankovnictví, které ovládá smíšená finanční holdingová osoba, což dosud v právní úpravě absentovalo.

K bodu 169 (§ 26e odst. 3)

Dochází k legislativně technické úpravě odkazu v souvislosti se změnami provedenými v § 26d odst. 1.

K bodu 170 (§ 26e odst. 4)

Toto ustanovení bylo vloženo na základě požadavku směrnice CRDIV na zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Smíšená finanční holdingová osoba je vedle finanční holdingové osoby a smíšené holdingové osoby další variantou „holdingové“ ovládající osoby (nařízení CRR používá pojem mateřská finanční holdingová osoba). Opatření má za cíl pokrýt dohledem na konsolidovaném základě i regulované ovládané osoby v bankovnictví, které ovládá smíšená finanční holdingová osoba, což dosud v právní úpravě absentovalo. V souvislosti s vložením nového odstavce dochází k legislativně technické změně v podobě přečíslování následujících odstavců.

K bodu 171 (§ 26e odst. 6)

Změna vychází z požadavku směrnice CRDIV resp. směrnice 2011/89/EU na zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Smíšená finanční holdingová osoba je vedle finanční holdingové osoby a smíšené holdingové osoby další variantou „holdingové“ ovládající osoby (nařízení CRR používá pojem mateřská finanční holdingová osoba). Opatření má za cíl pokrýt dohledem na konsolidovaném základě i regulované ovládané osoby v bankovnictví, které ovládá smíšená finanční holdingová osoba, což dosud v právní úpravě absentovalo. Do ustanovení je v souvislosti s transpozicí článku 127 odst. 1 směrnice CRDIV doplněn odkaz na nařízení CRR. Dále se jedná o opravu špatného tvaru slova „členský“.

K bodům 172, 177, 178 a 179 (§ 26f odst. 1, § 26g odst. 2, 3, 6 a 7)

Změna vychází z požadavku směrnice CRDIV resp. směrnice 2011/89/EU na zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Smíšená finanční holdingová osoba je vedle finanční holdingové osoby a smíšené holdingové osoby další variantou „holdingové“ ovládající osoby (nařízení CRR používá pojem mateřská finanční holdingová osoba). Opatření má za cíl pokrýt dohledem na konsolidovaném základě i regulované ovládané osoby v bankovnictví, které ovládá smíšená finanční holdingová osoba, což dosud v právní úpravě absentovalo.

K bodům 173 a 174 (§ 26f odst. 1 písm. c), d), g))

Jedná se o legislativně technickou změnu.

K bodu 175 (§ 26f odst. 2)

Poskytování informací ČNB konsolidačními celky a osobami zahrnutými do konsolidačního celku upravuje nařízení CRR. ČNB zůstává možnost vyžadovat informace od osob zahrnutých do konsolidačního celku, pokud jsou tyto informace nutné k výkonu dohledu na konsolidovaném základě. Informace budou ČNB poskytovány na vyžádání.

K bodu 176 (§ 26g odst. 5)

Jedná se o transpozici článku 121 směrnice CRDIV resp. článku 3 odst. 21 směrnice 2011/89/EU, na základě které se povinnosti dosud stanovené v tomto ustanovení nově rozšiřují také na smíšenou finanční holdingovou osobu. ČNB se zmocňuje k vydání vyhlášky, ve které se podrobněji upraví uvedené požadavky. V souvislosti s transpozicí směrnice CRDIV, jež ukládá požadavky na důvěryhodnost a zkušenost tzv. vedoucímu orgánu společnosti („management body“), tj. v českém právním řádu statutární orgán a dozorčí rada, příp. správní rada, bylo upraveno znění tohoto ustanovení.

K bodu 180 (§ 26h odst. 2)

Změna vychází z požadavku směrnice CRDIV resp. směrnice 2011/89/EU na zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Smíšená finanční holdingová osoba je vedle finanční holdingové osoby a smíšené holdingové osoby další variantou „holdingové“ ovládající osoby (nařízení CRR používá pojem mateřská finanční holdingová osoba). Opatření má za cíl pokrýt dohledem na konsolidovaném základě i regulované ovládané osoby v bankovnictví, které ovládá smíšená finanční holdingová osoba, což dosud v právní úpravě absentovalo.

K bodům 181 až 183 (§ 26i odst. 1)

Změna vychází z požadavku směrnice CRDIV resp. směrnice 2011/89/EU na zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Smíšená finanční holdingová osoba je vedle finanční holdingové osoby a smíšené holdingové osoby další variantou „holdingové“ ovládající osoby (nařízení CRR používá pojem mateřská finanční holdingová osoba). Opatření má za cíl pokrýt dohledem na konsolidovaném základě i regulované ovládané osoby v bankovnictví, které ovládá smíšená finanční holdingová osoba, což dosud v právní úpravě absentovalo. V souvislosti s transpozicí článku 112 směrnice CRDIV se doplňuje také odkaz na nařízení CRR.

K bodu 184 (§ 26i odst. 1 písm. b))

Dochází ke zpřesnění textu ustanovení v souvislosti s provedenými změnami v § 11a a doplnění odkazu na nařízení CRR. Dále je provedena legislativně technická úprava odkazu na § 25 odst. 3, neboť toto ustanovení bylo přesunuto do § 25c.

K bodu 185 (§ 26i odst. 1 písm. c))

Na základě transpozice článku 112 odst. 1 písm. c) směrnice CRDIV došlo k upřesnění znění ustanovení doplněním, že se jedná o spolupráci s centrálními bankami Evropského systému centrálních bank.

K bodu 186 (§ 26i odst. 1 písm. d))

Jedná se o upřesnění na základě transpozice článku 117 odst. 1 směrnice CRDIV, kterým je odstraněna nejistota, zda jsou informace poskytovány z vlastního podnětu nebo na vyžádání jiného orgánu dohledu.

K bodu 187 (§ 26i odst. 1 písm. e))

Jde o legislativně technickou změnu reflektující vypuštění úpravy kapitálu pro banky z § 12a v souvislosti s adaptací zákona na nařízení CRR.

K bodu 188 (pozn. pod čarou)

V odstavci 2 a 3 je novelizována poznámka pod čarou č. 23, čímž je narovnán stávající odkaz v této poznámce pod čarou na novou směrnici CRDIV.

K bodům 189 a 190 (§ 26j odst. 1)

Změna vychází z požadavku směrnice CRDIV resp. směrnice 2011/89/EU na zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Smíšená finanční holdingová osoba je vedle finanční holdingové osoby a smíšené holdingové osoby další variantou „holdingové“ ovládající osoby (nařízení CRR používá pojem mateřská finanční holdingová osoba). Opatření má za cíl pokrýt dohledem na konsolidovaném základě i regulované ovládané osoby v bankovnictví, které ovládá smíšená finanční holdingová osoba, což dosud v právní úpravě absentovalo.

K bodům 191 a 192 (§ 26k odst. 1 písm. a), b) a c))

Změny tohoto ustanovení plynou z transpozice článku 113 odst. 1 směrnice CRDIV a spočívají v rozšíření okruhu opatření k nápravě, která může ČNB při výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky, skupinou evropské finanční holdingové osoby nebo odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou po dohodě s ostatními orgány vykonávajícími dohled nad členy takových skupin použít.

K bodům 193 až 195 (§ 26k odst. 2)

Jedná se o transpozici článku 113 odst. 2 směrnice CRDIV. ČNB jako orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě na evropské úrovni předkládá ostatním orgánům dohledu vedle zprávy o posouzení krytí rizik kapitálem také zprávu o posouzení rizika likvidity a vyvíjí snahu, aby bylo dohody podle odstavce 1 dosaženo do 1 měsíce od předložení zprávy o posouzení rizika likvidity.

K bodu 196 (§ 26k odst. 3 písm. b))

Jde o změnu plynoucí z transpozice článku 113 odst. 3 směrnice CRDIV, konkrétně z rozšíření odstavce 2 o zprávu o posouzení rizika likvidity.

K bodům 197 až 199 (§ 26k odst. 4)

Změna vychází z požadavku směrnice CRDIV resp. směrnice 2011/89/EU na zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Smíšená finanční holdingová osoba je vedle finanční holdingové osoby a smíšené holdingové osoby další variantou „holdingové“ ovládající osoby (nařízení CRR používá pojem mateřská finanční holdingová osoba). Opatření má za cíl pokrýt dohledem na konsolidovaném základě i regulované ovládané osoby v bankovnictví, které ovládá smíšená finanční holdingová osoba, což dosud v právní úpravě absentovalo. Do ustanovení se dále s ohledem na transpozici článku 113 odst. 3 a 4 směrnice CRDIV doplňuje, že ČNB může jednat podle písm. a) a b) daného ustanovení také v případě, kdy nebylo dosaženo dohody mezi orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě na evropské úrovni a ČNB o uložení opatření k nápravě ve lhůtě do 1 měsíce ode dne, kdy orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou předložil ČNB zprávu o posouzení rizika likvidity této skupiny.

K bodu 200 (§ 26k odst. 4 písm. a))

Jedná se o transpozici článku 113 odst. 3 směrnice CRDIV, kterým je rozšiřován okruh opatření k nápravě, která může ČNB jako orgán dohledu nad bankou ovládanou evropskou ovládající bankou, evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou po dohodě s ostatními orgány vykonávajícími dohled na tyto osoby použít.

K bodům 201 a 202 (§ 26k odst. 4 písm. b))

Jedná se o legislativně technickou úpravu reflektující rozšíření odstavce 4 o zprávu o posouzení rizika likvidity. V ustanovení je dále novelizována poznámka pod čarou č. 24, čímž je narovnán stávající odkaz v této poznámce pod čarou na znění nové směrnice CRDIV.

K bodu 203 (§ 26k odst. 7)

Dochází k legislativně technické změně reflektující vypuštění úpravy kapitálu pro banky z § 12a v souvislosti s adaptací zákona na nařízení CRR.

K bodu 204 (§ 26l odst. 1)

Jedná se o legislativně technickou změnu vyvolanou promítnutím změn zavedených novým kontrolním řádem do zákona o bankách.

K bodům 205 a 207 (§ 26l odst. 2 písm. b) a d))

Jedná se o legislativně technickou změnu vyvolanou promítnutím změn zavedených novým kontrolním řádem do zákona o bankách a dále úpravu odkazu na § 38ha odst. 3 v souvislosti se změnami provedenými v § 38h.

K bodu 206 (§ 26l odst. 2 písm. c))

Jedná se o legislativně technickou změnu vyvolanou přesunem obsahu ustanovení v původním § 25 odst. 3 do § 25c.

K bodu 208 (§ 26l odst. 2 písm. f))

Jedná se o legislativně technickou opravu chyby v odkazu.

K bodu 209 (§ 26l odst. 3 písm. d))

Na základě transpozice článku 116 odst. 6 směrnice CRDIV došlo k upřesnění znění ustanovení doplněním, že členy kolegia jsou v případě centrálních bank centrální banky Evropského systému centrálních bank.

K bodu 210 (§ 26m)

Ustanovení transponující článek 120 odst. 1 a 2 resp. článek 3 odst. 8 směrnice 2011/89/EU řeší možný střet zákona o bankách, zákona o finančních konglomerátech, co se dohledu na konsolidovaném základě na nejvyšší úrovni týče, pokud je ovládající osobou (nařízení CRR používá pojem mateřský podnik) ve skupině smíšená finanční holdingová osoba, a zákona upravujícího činnost pojišťoven. Cílem je zabránění vícenásobnému dohledu, pokud se na smíšenou finanční holdingovou osobu vztahuje zároveň více obsahově srovnatelných ustanovení výše uvedených právních předpisů. V odstavci 3 a 6 se zahraničními právními předpisy vztahujícími se na nejvýznamnější sektor podle předpisů upravujících doplňkový dohled nad finančními konglomeráty rozumí zahraniční právní předpisy implementující Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES, ve znění pozdějších předpisů.

K bodu 211 (§ 28 odst. 3)

V souvislosti s vypuštěním legislativní zkratky „vedoucí zaměstnanec“ dochází k nahrazení tohoto pojmu osobami, které představují tzv. „management body“, tj. členové statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady banky. Zároveň je do tohoto okruhu osob zahrnuta tzv. jiná odpovědná fyzická osoba. Důvodem této obecnější formulace je rozšíření povinnosti spolupráce na každého, kdo má v rámci pracovní náplně odpovědnost za určitou činnost banky. Určité útvary totiž mohou být řízeny externě (např. činností IT je v některých bankách plně pověřena externí společnost) a je užitečné, aby povinnost spolupráce se správcem dopadala na všechny takové osoby.

K bodu 212 (§ 28 odst. 4)

Vzhledem ke skutečnosti, že byl přijat nový zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (dále jen „kontrolní řád“), který nahrazuje dosavadní zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, bylo potřeba provést legislativně technické změny, kterými se promítnou změny zavedené novým kontrolním řádem do zákona o bankách.

K bodu 213 (§ 29c odst. 2)

Jedná se o technickou změnu. Oceňovatelem obchodního závodu banky v nucené správě by měl být znalec se zkušenostmi a znalostmi z oblasti oceňování obchodních závodů bank a nikoli pouze finančních institucí.

K bodu 214 (§ 29c odst. 7)

V souvislosti s tím, že správní delikty a výše pokut, které lze za ně uložit, jsou nově komplexně upraveny ve dvanácté části zákona o bankách, dochází k vypuštění věty, která stanovila výši pokuty, z tohoto ustanovení.

K bodu 215 (§ 34 odst. 2 písm. b), c), d))

Jedná se o transpozici článku 18 směrnice CRDIV. Rozšiřuje se možnost odnětí licence bance při spáchání deliktů stanovených článkem 67 odst. 1 směrnice CRDIV. Obdobně byla nastavena možnost odnětí licence také pobočce banky z jiného než členského státu. Zároveň dochází ke změně označení následujících písmen v tomto ustanovení.

K bodu 216 (§ 34 odst. 2 písm. e) a f))

V souvislosti s transpozicí směrnice CRDIV článku 67 odst. 1 se požaduje, aby byl trestán i případ, kdy byla banka shledána odpovědnou za závažné porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle směrnice 2005/60/ES o předcházení zneužití finančního systému k praní špinavých peněz a financování terorismu. V zákoně bylo zvoleno trestat tento případ odnětím licence. Dále se jedná o transpozici článku 18 odst. 1 písm. d) směrnice CRDIV. Zakotvuje se možnost odejmutí licence, pokud banka nadále nesplňuje požadavky v části třetí, čtvrté a šesté nařízení CRR a článku 104 odst. 1 písm. a) a 105 směrnice CRDIV.

K bodu 217 (§ 34 odst. 3)

Ustanovení stanovuje povinnost ČNB odejmout licenci, pokud celkový kapitálový poměr banky klesne pod úroveň stanovenou podle článku 92 nařízení CRR a pobočce banky z jiného než členského státu pod úroveň stanovenou v § 12a. Jedná se o narovnání již existujícího požadavku na současnou úpravu požadavků na kapitál v nařízení CRR pro banky a v § 12a pro pobočky bank z jiných než členských států.

K bodu 218 (§ 36 odst. 4)

Jedná se o legislativně technickou změnu související s rekodifikací soukromého práva.

K bodu 219 (§ 36a až § 36j)

V rámci novely zákona o bankách dochází k reformulaci celé části dvanácté pod názvem Správní delikty. Tento název byl doplněn pro zvýšení právní jistoty adresátů a větší přehlednost zákona. Zákon o bankách se přizpůsobuje koncepci reformy správního trestání připravené ministerstvem vnitra a schválené usnesením vlády č. 162 ze dne 20. února 2002. Tato koncepce stanovila obecné právní principy úpravy správního trestání s požadavkem, aby tyto principy byly důsledně promítnuty do každého návrhu změn platného zákona. Pojem správní delikty je obsažen v § 41 zákona č. 150/2002, soudní řád správní. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že správní delikty (v širším smyslu) zahrnují přestupky, kázeňské, disciplinární a jiné správní delikty, jejichž subjektem může být obecně fyzická osoba, právnická osoba či fyzická osoba, která je podnikatelem. Subjektem správních deliktů v užším smyslu jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby, a to v obecném režimu správního řádu. Správní delikty nepodnikajících fyzických osob jsou transformovány na přestupky v obecném režimu zákona o přestupcích.

§ 36a

Ustanovení § 36a v odstavci 1 transponuje článek 66 směrnice CRDIV a je zároveň reakcí na novou koncepci správního trestání připravenou ministerstvem vnitra s cílem přesně a určitě, konkrétními znaky vymezit v zákoně objektivní stránky skutkových podstat správních deliktů. Objektivní stránky skutkových podstat správních deliktů stanoví porušení konkrétní povinnosti, které se sankcionuje. Rovněž výše pokuty do 130 mil. Kč a pokuta do výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu je transpoziční. V odstavci 2 jsou zakotveny tzv. správní delikty při nesoučinnosti, které spočívají v porušení povinnosti vyplývající z kontrolního řádu.

§ 36b

Ustanovení § 36b upravuje přestupky různých speciálních subjektů, např. odvolaného oceňovatele, člena správní rady Fondu pojištění vkladů, finanční holdingové osoby, smíšené finanční holdingové osoby nebo smíšené holdingové osoby.

§ 36c

Ustanovení § 36c upravuje správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob v souvislosti s transpozicí článku 66 a 67 směrnice CRDIV a reflektuje vládní koncepci správního trestání. V odstavci 2 jsou zakotveny tzv. správní delikty při nesoučinnosti, které spočívají v porušení povinnosti vyplývající z kontrolního řádu. Vedle správních deliktů, kterých se může dopustit jakákoliv fyzická nebo právnická osoba bez omezení, upravuje tento paragraf správní delikty speciálních subjektů, kterých se může dopustit pouze osoba zahrnutá do konsolidačního celku, osoba, která má být jmenována oceňovatelem, oceňovatel, žadatel o licenci a osoba, které licence zanikla.

§ 36d

Ustanovení § 36d upravuje správní delikty finančních holdingových osob, smíšených finančních holdingových osob a smíšených holdingových osob v souvislosti s vládní koncepcí správního trestání. Dále jsou zde upraveny správní delikty platební instituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz, vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, obchodníka s cennými papíry a oprávněné finanční instituce, kterým rovněž zákon o bankách ukládá určité povinnosti, jejichž nedodržení je třeba sankcionovat. Smíšená finanční holdingová osoba je do ustanovení doplněna v souladu s článkem 126 směrnice CRD IV resp. článkem 3 odst. 24 směrnice 2011/89/EU.

§ 36e a § 36f

Ustanovení § 36e a § 36f upravuje správní delikty bank v souvislosti s transpozicí článku 67 směrnice CRDIV a vládní koncepcí správního trestání.

§ 36g a § 36h

Ustanovení § 36g upravuje správní delikty banky se sídlem v členském státě. Ustanovení § 36h upravuje správní delikty banky se sídlem v jiném než členském státě. Vzhledem ke komplexní úpravě správního trestání tak byly stanoveny delikty také pro zahraniční banku z jiného než členského státu podnikající v ČR prostřednictvím pobočky.

§ 36i

Ustanovení § 36i upravuje společná ustanovení ke všem správním deliktům v širším smyslu. Celá koncepce správního trestání v zákoně o bankách je postavena na principu oportunity, jež doplňuje princip legality o možnost nezahajovat řízení o (bagatelním) správním deliktu a povinnost zaznamenat důvody takového postupu. Možnost záznamu o nezahájení řízení vychází z usnesení vlády ze dne 8. října 2008 č. 1252 k věcnému záměru zákona o dohledu nad finančním trhem. Nezakotvení principu oportunity by vedlo k neodůvodněnému rozdílu ve správním trestání při dohledu nad finančním trhem. Již nyní se tento princip uplatňuje v zákoně č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu (§ 6 odst. 2).

Cílem principu oportunity je řádné přihlédnutí ke všem aspektům případu, hospodárnost řízení a hledání nejlepší cesty nápravy v souladu s mezinárodními standardy pro výkon bankovního dohledu. Předpisy na finančním trhu ukládají velké množství povinností, a z povahy věci jde často o otevřené (neurčité) pojmy, jako je řádný a obezřetný výkon činnosti, jejichž aplikace může být v konkrétním případě sporná a ze strany banky obtížně předvídatelná. Ukládání pokut v podstatě za každé porušení zákona může být kontraproduktivní, zejména je-li v případě opatření k nápravě osoba ochotna spolupracovat a požadavkům vyhovět. Pokud bude osoba vždy ještě sankcionována, je vysoce pravděpodobné, že tato ochota pomine. Dílčí nezáměrné porušení, které je spojeno s přijetím opatření pro předcházení porušení v budoucnu, nemůže být materiálně důvodem pro ukládání pokuty. V některých případech může naopak placení pokuty situaci dále zhoršit, pokuta nebude mít preventivní následek a nepřispěje ani k zajištění nápravy (nedostatky v oblasti kapitálu). Vedení správního řízení je nákladné nejen pro účastníka řízení, ale i pro orgán dohledu, zejména nelze-li věc vyřídit příkazem, a i proto není vedení správního řízení řešením pro delikty velmi nízké závažnosti. Pokud lze stejného obecně i individuálně preventivního účinku dosáhnout rychlejší a hospodárnější cestou, není vhodné vést správní řízení jen kvůli uložení symbolické pokuty. Legislativním zakotvením ustanovení o oportunitě, tedy nezahájení řízení o uložení sankce za správní delikt, není-li zjištěné protiprávní jednání společensky škodlivé, a stanovením (dalšího) postupu v případě nezahájení řízení, tj. sepsáním záznamu o odložení věci, se vychází vstříc obecné politice boje proti korupci nebo svévoli při užití správního úvahy správního orgánu. V případě využití oportunity podle judikatury, která postup orgánu veřejné správy v případě nezahájení řízení neřeší, jsou totiž důvody pro odložení věci obtížněji dohledatelné. Ze záznamu je zřejmé, kdo a proč o nezahájení řízení rozhodl. To umožňuje hodnotit postupy dohlížených osob v čase a případné opakované nedostatky postihovat přísněji.

Uvedená kritéria společenské škodlivosti jsou v souladu se stávajícím § 6 odst. 2 zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a shodně jako v tomto ustanovení by měla být posuzována a aplikována ve svém celku a ve vzájemných souvislostech.

Společná ustanovení dále stanoví liberační důvody, které částečně omezují absolutní odpovědnost právnických a podnikajících fyzických osob (tj. odpovědnost bez zavinění). Tyto osoby se vyviní, pokud prokáží, že vynaložily veškeré možné úsilí, aby zabránily porušení povinností stanovených zákonem, jde např. o případ vyšší moci. U nepodnikajících fyzických osob je naproti tomu nutným předpokladem pro založení odpovědnosti za protiprávní jednání prokázání zavinění konkrétního pachatele. Toto pravidlo vychází z § 3 přestupkového zákona. Společná ustanovení obsahují dále institut správního uvážení při určení výše pokuty. Orgán dohledu tak v rámci řízení rozhoduje o konkrétní výši peněžité pokuty, která je závislá na závažnosti správního deliktu. Přihlíží se zejména k způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. S ohledem na transpozici článku 70 směrnice CRDIV se dále přihlédne zejména k délce trvání protiprávního jednání, finanční situaci právnické osoby, významu neoprávněného prospěchu, ztrátě třetích osob způsobené zjištěným nedostatkem v činnosti, součinnosti této právnické osoby v řízení o správním deliktu a předchozím správním deliktům právnické osoby. Ve vztahu k trestání přestupků nepodnikajících fyzických osob je nutné odkázat na obecná ustanovení přestupkového zákona, zejm. § 12 odst. 1. Ustanovení dále stanoví subjektivní a objektivní prekluzivní lhůty, jejichž uplynutím zaniká správně trestní odpovědnost za správní delikt nebo přestupek podle tohoto zákona. Subjektivní lhůta jednoho roku uplyne, když ČNB nezahájí správní řízení do 1 roku ode dne, kdy se o správním deliktu, resp. přestupku dozvěděla. Za rozhodnou skutečnost v tomto případě je nutné považovat skutečnost, že ČNB obdržela informaci o jednání subjektu, kterým došlo nebo mohlo dojít k porušení zákonné povinnosti, která podléhá dohledu ČNB. Zda došlo ke spáchání deliktu, bude předmětem dokazování v rámci správního řízení, resp. řízení o přestupku. Dále toto ustanovení stanoví objektivní lhůtu, podle níž je ČNB povinna zahájit správní řízení nejpozději do 5 let ode dne, kdy byl správní delikt, resp. přestupek spáchán, a to bez ohledu na skutečnost, zda se o něm dozvěděla či nikoliv. Ve vztahu k zániku odpovědnosti za přestupek je toto ustanovení speciální k ustanovení § 20 přestupkového zákona.

Společná ustanovení také obsahují obecné pravidlo, že podle ustanovení o správních deliktech právnických osob se posoudí i správní delikty spáchané při podnikání nebo v souvislosti s podnikáním fyzické osoby. Vychází se tak z principu shodného posouzení odpovědnosti za delikt spáchaný při podnikání, a to bez ohledu na skutečnost, zda byl delikt spáchán fyzickou či právnickou osobou.

§ 36j

Ustanovení § 36j stanoví, že orgánem příslušným k projednání správních deliktů podle tohoto zákona v prvním stupni je ČNB a výnos z pokut uložených podle tohoto zákona je příjmem státního rozpočtu. Ustanovení transponuje článek 68 směrnice CRDIV, který požaduje, aby pravomocná rozhodnutí o uložené pokutě byla uveřejňována, přičemž zároveň stanoví důvody, pro které se nemusí uveřejňovat identifikační údaje o pokutované osobě. Jde o případy, kdy by uveřejnění bylo vůči dotčené fyzické osobě s ohledem na předchozí posouzení zjevně nepřiměřené, ohrozilo stabilitu finančního trhu, ohrozilo probíhající trestní řízení nebo způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu. Směrnice CRDIV blíže nestanoví kritéria, která se použijí při určení, zda je uveřejnění osobních údajů nepřiměřené. Půjde o uvážení ČNB, zda bude v konkrétním případě uveřejnění osobních údajů nepřiměřené k zásahu do jejich ochrany. Nechá se předpokládat, že ČNB bude při posuzování, zda je uveřejnění osobních údajů nepřiměřené, posuzovat všechny individuální okolnosti daného případu, např. míru závažnosti porušení povinnosti, zda se jedná o opakované porušení povinnosti nebo dosud nebylo opatření k nápravě uloženo, okolnosti a následky porušení povinnosti atd. Vzhledem k tomu, že uveřejnění osobních údajů osoby, která se dopustila protiprávního jednání, je významným zásahem do ochrany osobních údajů a má dehonestující charakter, předpokládáme, že ČNB bude tyto údaje uveřejňovat jen ve výjimečných případech. Takovým případem může být například úmyslné, opakované, velmi závažné porušení právní povinnosti, kdy se ani opakované uložení vysoké pokuty neukázalo jako dostatečný prostředek k nápravě. Rozhodnutí musí být uveřejněno nejméně po dobu pěti let, přičemž osobní údaje se uveřejňují pouze po dobu nezbytně nutnou, která je přiměřená účelu jejich uveřejnění, v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

K bodu 220 (§ 38 odst. 2)

Jedná se o technickou změnu vzhledem k zavedení pojmu instituce v § 17a, pod který nespadá obdobný správní orgán podle tohoto ustanovení.

K bodu 221 (§ 38 odst. 3 písm. d))

Jedná se o technickou změnu vzhledem k zavedení pojmu instituce v § 17a.

K bodu 222 (§ 38a odst. 2)

Jde o legislativní úpravu provedenou v návaznosti na článek 5 Protokolu (č. 4) o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, podle kterého je ECB pro zajištění plnění svých úkolů oprávněna shromažďovat ve spolupráci s národními centrálními bankami nezbytné statistické informace. Tato úprava Evropské centrální bance explicitně umožní přístup k informacím získaným z registru (Centrální registr úvěrů). Tímto bude České národní bance umožněna širší participace na plnění cílů a úkolů ESCB, resp. ECB, stanovených v kapitole II Protokolu (č. 4) o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, na nichž se má Česká národní banka podílet ve smyslu ustanovení § 1a zák. č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Relevantním evropským požadavkem je požadavek na nezbytné statistické informace vyplývající z článku 5 protokolu.

Poskytování informací z Centrálního registru úvěrů zejména posiluje možnost řádného řízení politik v oblasti stability finančního systému a v oblasti dohledu nad úvěrovými institucemi, a to jak na evropské, tak na národní úrovni.

Dosavadní právní úprava nedostatečně upravuje možnost poskytování informací z CRÚ ve vztahu k Evropské centrální bance a v konkrétních případech může vyvolávat pochybnosti o možnosti jejich poskytnutí, zvláště v případech, kdy není možno postupovat při poskytování těchto informací dle ustanovení § 38a odst. 3 zákona o bankách. Navrhovanou změnou dojde k odstranění dosavadních pochybností, když Evropská centrální banka bude přímo uvedena jako osoba, jež má k informacím z registru přístup.

K bodu 223 (§ 38a odst. 3)

Jedná se o technickou změnu vzhledem k zavedení pojmu instituce v § 17a, pod který nespadají subjekty spravující registry podle odstavce 2.

K bodu 224 (§ 38d odst. 1 písm. c) a § 38d odst. 2 písm. e))

ČNB měla dosud povinnost informovat Komisi o finančních holdingových osobách. V souvislosti s transpozicí článku 125 odst. 3 směrnice CRDIV resp. článku 3 odst. 23 směrnice 2011/89/EU se vyžaduje, aby ČNB informovala také o smíšených finančních holdingových osobách, což souvisí se zahrnutím těchto osob do dohledu na konsolidovaném základě. Totéž platí i pro Evropský orgán pro bankovnictví.

K bodu 225 (§ 38d odst. 1 písm. d), § 38d odst. 2 písm. c), § 38j odst. 1 písm. e))

Jedná se o legislativně technickou změnu v podobě změny odkazu v důsledku přečíslování odkazů v § 26c.

K bodu 226 (§ 38d odst. 1 písm. h))

Směrnice CRDIV nově již nepožaduje, aby ČNB informovala Komisi o podmínkách, které je nutno splnit pro vydání licence podle tohoto zákona, ale pouze EBA, jak je stanoveno v § 38d odst. 2 písm. g). V souladu s článkem 160 odst. 6 směrnice CRDIV se do zákona zakotvuje povinnost pro ČNB informovat Komisi o využití diskrece spočívající ve stanovení kratšího přechodného období pro zavedení bezpečnostní a proticyklické kapitálové rezervy.

K bodu 227 (§ 38d odst. 1 písm. i))

V souladu s článkem 160 odst. 6 směrnice CRDIV se ČNB ukládá povinnost oznámit Komisi uznání kratšího přechodného období pro bezpečnostní a proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného v jiném členském státě.

K bodu 228 (§ 38d odst. 2 písm. d))

Jedná se o upřesnění transpozice článku 75 odst. 3 směrnice CRDIV do zákona o bankách, který požaduje, aby orgán dohledu (ČNB) informoval EBA také o pracovních povinnostech osob, jejichž příjmy dosahují částky minimálně 1 mil. euro.

K bodu 229 (§ 38d odst. 2 písm. h) až v))

K písmenu h) Na základě transpozice článku 20 odst. 3 směrnice CRDIV resp. článku 3 odst. 3 směrnice 2011/89/EU se ČNB, pokud vykonává dohled na konsolidovaném základě, ukládá nově povinnost informovat EBA také o majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku a jeho organizační struktuře a o správě a řízení a dalších informacích o konsolidačním celku.

K písmenu i) V souvislosti s implementací CRDIV se ČNB ukládá povinnost sdělovat EBA názvy orgánů či subjektů, kterým smějí být sdělovány informace stanovené v § 25a zákona o bankách.

K písmenu j) a k) Na základě transpozice článku 107 odst. 1 směrnice CRDIV se ČNB ukládá povinnost poskytovat EBA informace o procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c a další informace související s tímto procesem.

K písmenu l) Jedná se o transpozici informační povinnosti vůči EBA v souladu s článkem 103 odst. 2 směrnice CRDIV.

K písmenu m) Ustanovení transponující článek 120 odst. 3 směrnice CRDIV resp. článek 3 odst. 8 směrnice 2011/89/EU zavádí pro ČNB povinnost informovat Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění o rozhodnutích podle § 26m.

K písmenu n) Ustanovení je transpozicí článku 97 odst. 5 směrnice CRDIV. ČNB je povinna v případě, že z výsledků přezkumu a vyhodnocování podle § 25c vyplývá hrozící systémové riziko, bez zbytečného odkladu informovat o těchto výsledcích EBA.

K písmenu o) Jedná se o zakotvení informační povinnosti ČNB vůči EBA ohledně trendů a postupů odměňování, stanovené v článku 75 odst. 1 směrnice CRDIV.

K písmenu p) Ustanovení transponuje článku 86 odst. 3, který zakládá povinnost orgánu dohledu (ČNB) informovat EBA o přijatých opatřeních, pokud vývoj v souvislosti s profily rizik likvidity může vést k nestabilitě banky.

K písmenu q) Ustanovení zakotvuje povinnost ČNB informovat EBA o povolení zastávat další funkci nevýkonného člena v orgánu banky.

K písmenu r) Ustanovení zakládá informační povinnost ČNB vůči EBA ohledně údajů shromážděných ke srovnání politiky podporující rozmanitost výběru členů statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady.

K písmenu s) Jedná se o zakotvení informační povinnosti ČNB vůči EBA ohledně rozhodnutí akcionářů týkajících se odměňování v bance.

K písmenu t) Ustanovení zakotvuje povinnost ČNB informovat EBA o některých opatřeních k nápravě a sankcích.

K písmenu u) V souladu s článkem 160 odst. 6 směrnice CRDIV se do zákona zakotvuje povinnost pro ČNB informovat EBA o využití diskrece spočívající ve stanovení kratšího přechodného období pro zavedení bezpečnostní a proticyklické kapitálové rezervy.

K písmenu v) V souladu s článkem 160 odst. 6 směrnice CRDIV se ČNB ukládá povinnost oznámit EBA také uznání kratšího přechodného období pro bezpečnostní a proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného v jiném členském státě.

K bodu 230 (§ 38d odst. 4 až 6)

K odstavci 4 Z článku 117 odst. 1 směrnice CRDIV vyplynula potřeba transponovat do zákona povinnost ČNB informovat na vyžádání EBA o všech skutečnostech nezbytných k plnění jeho úkolů stanovených příslušnými předpisy EU.

K odstavci 5 V souladu s článkem 160 odst. 6 směrnice CRDIV se do zákona zakotvuje povinnost pro ČNB informovat ESRB o využití diskrece spočívající ve stanovení kratšího přechodného období pro zavedení bezpečnostní a proticyklické kapitálové rezervy. ČNB se dále ukládá povinnost oznámit ESRB také uznání kratšího přechodného období pro bezpečnostní a proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného v jiném členském státě. Ustanovení § 38d odst. 5 písm. c) transponující článek 136 odst. 7 směrnice CRDIV zakotvuje pro ČNB povinnost informovat ESRB o stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy podle § 12f odst. 3. ČNB je povinna sdělit ESRB současně i údaje podle § 12f odst. 7.

K odstavci 6 Ustanovení je také transpozicí článku 120 odst. 3 resp. článek 3 odst. 8 směrnice 2011/89/EU směrnice CRDIV a zavádí pro ČNB povinnost informovat Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění o rozhodnutích podle § 26m.

K bodu 231 (§ 38d odst. 5 písm. d))

Ustanovení transponující článek 136 odst. 7 směrnice CRDIV zakotvuje pro ČNB povinnost informovat ESRB o stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy podle § 12o odst. 3. ČNB je povinna sdělit ESRB současně i údaje podle § 12o odst. 7.

K bodu 232 (§ 38da)

Toto ustanovení vychází z úpravy v článku 41 odst. 2, článku 43 odst. 5, článku 50 odst. 5, článku 112 odst. 2, článku 116 odst. 9, článku 117 odst. 2 CRD IV a zavádí povinnost orgánu dohledu (v ČR půjde o ČNB) poskytnout EBA součinnost v případech, kdy ESRB z vlastní iniciativy přispívá k řešení sporů mezi příslušnými orgány. Ustanovení je také transpozicí článku 69 směrnice CRDIV, který zakotvuje povinnost orgánu dohledu (v ČR půjde o ČNB) využívat údajů z databáze EBA při posuzování důvěryhodnosti členů orgánů banky. EBA vede centrální databázi správních sankcí, o nichž dostala zprávy od orgánů dohledu členských států, výhradně pro účely výměny informací mezi těmito orgány dohledu. Tato databáze se zpřístupní pouze orgánům dohledu a aktualizuje se na základě informací poskytnutých těmito orgány.

K bodu 233 (§ 38e)

Tímto novelizačním bodem se stávající text ustanovení § 38e označuje jako odstavec 1 a pro větší právní jistotu adresátů se vkládá nový odstavec 2, který stanovuje povinnost ČNB informovat příslušné orgány dohledu z jiných než členských států o opatřeních obecné povahy podle § 26bb, která byla přijata vůči pobočce banky z jiného než členského státu. Odstavec 3 zakotvuje v souladu s článkem 160 odst. 6 směrnice CRDIV povinnost pro ČNB informovat příslušné kolegium orgánů dohledu o využití diskrece spočívající ve stanovení kratšího přechodného období pro zavedení bezpečnostní a proticyklické kapitálové rezervy. ČNB se dále ukládá povinnost oznámit příslušnému kolegiu orgánů dohledu také uznání kratšího přechodného období pro bezpečnostní a proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného v jiném členském státě.

K bodu 234 (§ 38h – nadpis)

Jedná se o legislativně technickou úpravu. V souvislosti s rozdělením § 38h byl v zájmu právní jistoty a uživatelského komfortu adresátů doplněn název paragrafu.

Rozdělení stávajícího paragrafu je legislativně technickou změnou, která byla vyvolána mj. změnami v CRDIV v oblasti dohledu nad pobočkami bank z členských států. Vzhledem k dosavadní nejasnosti v rozsahu vyměňovaných informací a postupu této výměny mezi orgány dohledu členských států při dohledu nad pobočkami a při dohledu nad konsolidačními celky, byla úprava výměny informací rozdělena do dvou samostatných paragrafů podle oblasti výměny, jak vymezuje směrnice CRDIV. K rozdělení je také přistoupeno z důvodu jiného pojetí výměny informací v těchto dvou oblastech. Výměna informací o pobočkách bank z členských států podle článku 51 směrnice CRDIV bude dále provedena evropskou legislativou, konkrétně aktem Komise přijatým na základě návrhu technických standardů EBA do konce roku 2014. Informace o konsolidačních celcích bude ČNB i nadále poskytovat pouze na základě zmocnění v zákoně, neboť podrobnosti nebudou na úrovni EU nadále upraveny, neboť zde nebylo vloženo žádné zmocnění, které by výměnu informací v této oblasti v budoucnosti upravilo.

K bodům 235 a 236 (§ 38h odst. 1, 3 a 6)

Jedná se o legislativně technické úpravy z důvodu zachování jednotné terminologie používané napříč zákonem.

K bodu 237 (§ 38h odst. 2)

Ustanovení transponuje článek 50 odst. 1 směrnice CRDIV, přičemž vymezuje druh informací, které je ČNB povinna poskytovat v rámci spolupráce s orgány dohledu jiných členských států při dohledu nad bankou poskytující služby prostřednictvím pobočky na území jiného členského státu.

K bodům 238 a 239 (§ 38h odst. 4)

Jedná se o legislativně technické úpravy z důvodu zachování jednotné terminologie používané napříč zákonem. Odstavec je v návaznosti na vypuštění předchozích odstavců přečíslován.

K bodu 240 (§ 38h odst. 4)

Jedná se o vypuštění části ustanovení související s rozdělením stávajícího § 38h.

K bodu 241 (§ 38h odst. 4)

V souvislosti s transpozicí článku 50 odst. 2 až 4 směrnice CRDIV je tímto ustanovením ČNB uložena povinnost poskytnout orgánu dohledu hostitelského členského státu všechny informace získané v rámci dohledu nad likviditou banky, pokud jsou důležité pro ochranu klientů a akcionářů banky nebo pro ochranu finanční stability v hostitelském členském státě. ČNB je současně uložena povinnost informovat orgán dohledu hostitelského státu, pokud dojde k ohrožení likvidity banky, včetně povinnosti poskytnout informace o plánu na obnovení likvidity a o opatřeních, které vůči bance přijala.

K bodu 242 (§ 38ha)

Ustanovení bylo z velké části převzato z původního § 38h, který byl rozdělen mj. z důvodu změn v CRDIV v oblasti dohledu nad pobočkami bank z členských států. Ustanovení v § 38ha je zejména transpozicí článku 117 resp. i článku 3 odst. 3 a 20 směrnice 2011/89/EU. Ustanovení upravuje výměnu informací mezi ČNB a orgány dohledu jiných členských států při výkonu dohledu na konsolidovaném základě. Informace jsou zde rozděleny na informace zásadní, které musí orgán dohledu poskytovat z vlastního podnětu, a na informace, které jsou potřebné při výkonu dohledu, jež jsou poskytovány na vyžádání. Navíc je v odstavci 2 písm.

e) provedena transpozice článku 125 odst. 3 resp. článku 3 odst. 23 směrnice 2011/89/EU, podle kterého mají orgány dohledu informovat ostatní orgány dohledu nejen o finančních holdingových osobách, ale nově také o smíšených finančních holdingových osobách, což souvisí se zahrnutím těchto osob do dohledu na konsolidovaném základě.

K bodu 243 (§ 38i odst. 1 písm. b))

Jedná se o legislativně technickou změnu v souvislosti s úpravou části zákona, která se týká opatření k nápravě.

K bodu 244 (§ 38i odst. 1 písm. c))

Jedná se o legislativně technickou změnu reflektující vypuštění úpravy kapitálu pro banky z § 12a v souvislosti s adaptací zákona na nařízení CRR.

K bodu 245 (§ 38j odst. 1 písm. c)

Jedná se o legislativně technickou změnu v důsledku přesunu obsahu § 25 odst. 3 do nového § 25c.

K bodu 246 (§ 38j odst. 1 písm. d))

V souladu s požadavky článku 143 směrnice CRDIV je ČNB mj. povinna zveřejnit souhrnné

statistické údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání bankami v ČR, včetně počtu

a povahy opatření k nápravě nebo pokut.

K bodu 247 (§ 38j odst. 1 písm. e))

Ustanovení § 38j upravuje, co ČNB uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. Vzhledem k adaptaci zákona na nařízení CRR konkrétně na článek 135 a celou část 5 nařízení CRR a na úpravu ustanovení § 12a ČNB již nebude uveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam agentur pro úvěrové hodnocení a informace související s ustanovením § 12a zákona o bankách.

K bodu 248 (§ 38j odst. 1 písm. e))

Jedná se o legislativně technickou změnu v důsledku přečíslování odstavců v § 26c v důsledku promítnutí změn zavedených novým kontrolním řádem do zákona o družstevních záložnách.

K bodu 249 (§ 38j odst. 1 písm. f) a g))

Jedná se o transpozici článku 144 odst. 1 směrnice CRDIV. Vzhledem k adaptaci zákona na nařízení CRR se odkaz na § 12a nahrazuje odkazem na články 405 až 409 nařízení CRR.

K bodu 250 (§ 38k a § 38l)

V souladu s článkem 144 směrnice CRDIV se zavádí některé zvláštní požadavky na uveřejňování údajů orgánem dohledu (ČNB). Toto ustanovení podmiňuje nutnost uveřejňování dalších údajů využitím diskrece ČNB stanovené v článku 7 odst. 3 nařízení CRR, resp. v článku 9 odst. 1 nařízení CRR.

K bodům 251, 254 a 255 (§ 39, § 41b odst. 6 a 8)

Jedná se o terminologickou úpravu. Pojem zaměstnanec je nahrazován pojmem pracovník, který má širší význam. Podle § 4 odst. 5 písm. l) se v tomto zákoně pracovníkem rozumí zaměstnanec nebo jiná fyzická osoba, která svou činnost uskutečňuje podle příkazů jiného.

K bodu 252 (§ 40 odst. 4)

Jedná se o legislativně technickou změnu provedenou z důvodu úpravy této problematiky v § 66 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správním řádu.

K bodu 253 (§ 41 odst. 1)

Tato změna vychází ze skutečnosti, že správní delikty jsou upraveny v části dvanácté zákona. Nově lze tedy ukládat pokuty na základě ustanovení této části zákona.

K bodu 256 (§ 41c odst. 2)

Vzhledem k nové úpravě definice finanční instituce je úprava pojištění vkladů doplněna o subjekty, které nově do této definice nespadají. Jedná se o obchodníky s cennými papíry, spořitelní a úvěrní družstva, pojišťovny a zajišťovny včetně zahraničních osob s obdobnou náplní činnosti.

K bodu 257 (§ 41d odst. 1)

Jedná se o legislativně-technickou úpravu nesrovnalosti, která vznikla v důsledku předchozí novelizace, při níž z textu vypadla varianta, že oznámení o neschopnosti dostát svým závazkům bude podáváno v případě tuzemské banky, nikoli pouze zahraniční banky.

K bodům 258 a 259 (§ 44, § 44a, § 44b a § 44c) § 44

Toto ustanovení je transpozicí článku 89 směrnice CRDIV a úzce souvisí s nově navrženým ustanovením § 11c, podle kterého budou banky s účinností od 1. ledna 2015 informovat o taxativně vyjmenovaných skutečnostech. Směrnice CRDIV vyžaduje, aby banky poprvé informovaly o některých z vymezených skutečností před uvedeným datem, tzn. podle zákona dříve, než nabyde účinnosti ustanovení § 11c.

§ 44a

Toto ustanovení je transpozicí článku 89 směrnice CRDIV, který stanoví, že s účinností do šesti měsíců od transpoziční lhůty, tedy do 1. července 2014, mají globální systémově významné instituce povinnost informovat Komisi o vyjmenovaných skutečnostech. Mezinárodní určení instituce za globálně systémově významnou se řídí seznamem zveřejněným Radou pro finanční stabilitu.

§ 44b

V souvislosti s transpozicí článku 133 odst. 13 se stanoví, že v § 12j odst. 3 a 4 se do 31. prosince 2014 namísto sazby 5 procent použije sazba 3 procenta. Dále se na základě článku 162 odst. 6 směrnice CRDIV stanoví přechodné období, pokud jde o výši kapitálové rezervy pro globálně systémově významné instituce.

§ 44c

K odstavci 1 Nařízení CRR obsahuje mnoho ustanovení, ve kterých se udělují EBA povinnosti navrhnout technické nebo implementační standardy, které budou blíže specifikovat postupy aj. podle daných ustanovení nařízení CRR. Jsou zde rovněž stanoveny termíny, do kdy má EBA takové standardy předložit Komisi. Tyto budou následně přijaty Komisí ve formě nařízení nebo rozhodnutí Komise. Z nařízení CRR nevyplývají pro Komisi konkrétní termíny.

Je třeba zohlednit ty případy, kdy se předpokládaná účinnost aktů Komise neshoduje s datem, kdy vstoupí v platnost nařízení CRR, resp. kdy lhůta pro předložení návrhu EBA překračuje lhůtu, kdy nařízení CRR nabude účinnosti. Z uvedených důvodů vznikla potřeba umožnit vydáním opatření obecné povahy přechodně upravit popř. některá pravidla a postupy obsažené v nařízení CRR tak, aby adresáti zákona věděli, jak mají postupovat. Zmocnění pro ČNB vydat opatření obecné povahy proto umožňuje ČNB upravit po přechodnou dobu postupy stanovené v nařízení CRR, a to do okamžiku, kdy Komise přijme úpravu ve svých nařízeních nebo rozhodnutích. Přechodný charakter opatření obecné povahy bude specifikován v samotném opatření obecné povahy, které bude obsahovat zrušovací ustanovení stanovující, že opatření obecné povahy vydané na základě tohoto zmocňovacího ustanovení se zrušuje dnem nabytí účinnosti nařízení nebo rozhodnutí Komise provádějící dané ustanovení nařízení CRR.

K odstavci 2 až 4 Odstavce 2 až 4 nově navrhovaného ustanovení upravují odchylky od obecné úpravy opatření obecné povahy obsažené ve správním řádu.

Na řízení o návrhu opatření obecné povahy se bude aplikovat správní řád. Použití § 172 odst. 4 správního řádu není vyloučeno. K návrhu opatření obecné povahy mohou proto dotčené orgány (instituce) uplatnit u správního orgánu - ČNB - písemné připomínky nebo na veřejném projednání ústní připomínky. Správní orgán bude podle citovaného ustanovení povinen se připomínkami zabývat jako podkladem pro opatření obecné povahy a vypořádat se s nimi v jeho odůvodnění.

Pokud jde o použití § 172 odst. 5 správního řádu, toto ustanovení se vztahuje jednak na vlastníky nemovitostí, což z logiky věci není v daném případě relevantní, a jednak, určí-li tak správní orgán, i na jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny. ČNB bude tedy moci určit dotčené osoby, které jsou oprávněny podávat proti návrhu opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky. Pokud se ČNB rozhodne tak neučinit, námitky proti návrhu nebude možné podávat.

Navržená úprava § 44c odst. 4 řeší i situaci, kdy by k návrhu nebylo možné podávat námitky a banka by nebyla spokojena s vypořádáním svých připomínek, které uplatnila k návrhu podle § 172 odst. 4. Proto je zavedena v § 44c odst. 4 možnost podat proti již vydanému opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky. Tyto námitky vyřídí ČNB sdělením a může je použít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy.

Navržený postup byl zvolen z důvodu větší operativnosti celého procesu, aby ČNB v případě potřeby mohla rychleji zareagovat na vzniklou situaci a současně banky měly právo dostatečně se k danému opatření obecné povahy vyjádřit.

K článku II (Přechodná ustanovení)

K bodu 1 V tomto bodě přechodných ustanovení je stanovena povinnost banky, která je významná, uvést svoje právní poměry do souladu s požadavky tohoto zákona na neslučitelnost funkcí výkonných a nevýkonných členů orgánů právnické osoby do 1. července 2014.

K bodu 2 V souvislosti s transpozicí článku 151 a článku 156 směrnice CRDIV se stanoví přechodné období, které pobočce banky z členského státu ukládá v návaznosti na zavedení nových standardů likvidity povinnost do 31. prosince 2014 dodržovat stanovená pravidla likvidity a bezpečného provozu podle § 14 věty druhé.

K bodu 3 Tento bod přechodných ustanovení upravuje způsob dokončení správních řízení zahájených přede dnem nabytí účinnosti této novely a k tomuto dni pravomocně neskončených.

Část druhá (změna zákona o České národní bance)

K bodu 1 (§ 44aa)

Jedná se o transpozici článku 4 odst. 7 CRDIV a tímto ustanovením se ČNB zavádí povinnost zajistit, aby výkon dohledu a veškeré činnosti související s výkonem dohledu byly prováděny odděleně a nezávisle na výkonu činností spojených s řešením problémů subjektů. Dále je v tomto ustanovení rovněž zakotvena povinnost ČNB informovat o oddělení výkonu dohledu a výkonu činností spojených s řešením problémů subjektů Komisi a EBA a uvést způsob rozdělení povinností a odpovědností. Rovněž je doplněno, že není dotčeno ustanovení § 5 odst. 1 zákona o ČNB.

V souvislosti s implementací směrnice o krizovém řízení budou do právního řádu implementovány rozhodující požadavky evropské právní úpravy. Není proto vyloučeno, že bude třeba provést úpravy návrhu zákona při dodržení věcného obsahu požadavků směrnice CRDIV.

K bodu 2 (§ 45 odst. 1)

Jedná se o novelizaci související s novým kontrolním řádem, který je účinný od 1. ledna 2014.

K bodu 3 (pozn. pod čarou)

Poznámku pod čarou č. 11 bylo třeba novelizovat s ohledem na nový kontrolní řád, který je účinný od 1. ledna 2014.

Část třetí (změna zákona o stavebním spoření)

K bodu 1 (§ 9 odst. 8)

Jedná se o legislativně technickou změnu související s rekodifikací soukromého práva.

K bodům 2 až 10 (§ 16a, § 16aa, § 16b a § 18)

Vzhledem k nové koncepci správního trestání v zákoně o bankách, kdy došlo s ohledem na implementaci směrnice CRDIV k přepsání § 26, již nebude možné aplikovat toto ustanovení na stavební spořitelny tak, jak je stanoveno v § 18 odst. 1 ZSS, kdy bylo možné podřadit pod „nedostatek v činnosti“ pro účely správního trestání i porušení jiného zákona, tj. ZSS. Proto bylo potřeba vytvořit novou úpravu správního trestání, která bude vložena přímo do ZSS a zároveň bude respektovat koncepci správního trestání navrženou Ministerstvem vnitra.

Část čtvrtá (změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech)

K bodům 1 a 2 (§ 1 odst. 1)

V souvislosti s implementací nařízení CRR a s jeho aplikací na družstevní záložny je do ustanovení § 1 odst. 1 vložen odkaz na přímo použitelný předpis EU a zavádí se nová poznámka pod čarou č. 38, kde se uvádí název tohoto přímo použitelného předpisu, na který bezprostředně navazuje právní úprava zákona o družstevních záložnách.

Dále se do výčtu evropských předpisů v poznámce pod čarou č. 1 zavádí odkaz na novou směrnici CRDIV, která nahrazuje dosavadní směrnici 2006/48/ES o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu a směrnici 2006/49/ES o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí.

K bodu 3 (§ 1 odst. 5 písm. e))

Z důvodu změny definice finanční instituce v § 1a odst. 1 písm. b) se do ustanovení doplňují obchodníci s cennými papíry, kteří nově pod pojem finanční instituce nespadají.

K bodu 4 (§ 1 odst. 9)

Vzhledem ke skutečnosti, že nařízení CRR obsahuje v článku 4 definice pojmů a vzhledem k tomu, že se jedná o přímo použitelný předpis Evropské unie, není třeba předmětné definice uvádět v zákoně. Pro zachování kontinuity je v ustanoveních § 1 odst. 9, § 1a odst. 1 písmeno

d) a u) a v § 2b odst. 1 uvedeno, že se v těchto případech jedná o definice podle odpovídajících ustanovení nařízení CRR.

K bodu 5 (§ 1a odst. 1)

K písmenu a), b) a c) Ustanovení nově definuje pojem úvěrová instituce odkazem na nařízení CRR, aby se terminologicky tento přímo použitelný předpis sjednotil se zákonem, který provádí směrnici CRDIV a nedocházelo k výkladovým problémům, a to především z důvodu, že nařízení CRR a zákon o spořitelních a úvěrních institucích budou užívány současně.

Ustanovení dále nově definuje pojem finanční instituce odkazem na nařízení CRR, aby se terminologicky tento přímo použitelný předpis sjednotil se zákonem, který provádí směrnici CRDIV a nedocházelo k výkladovým problémům, a to především z důvodu, že nařízení CRR a zákon o spořitelních a úvěrních institucích budou užívány současně.

S ohledem na adaptaci zákona na nařízení CRR a transpozici směrnice CRDIV bylo potřeba zavést v zákoně pojem instituce.

K písmenu d) Článek 4 odst. 1 bod 35 nařízení CRR upravuje definici přidružené osoby, proto pro zachování kontinuity, je v ustanovení § 1a odst. 1 písm. d) uvedeno, že se pro účely zákona o spořitelních a úvěrních družstvech jedná o definici podle odpovídajícího ustanovení nařízení CRR.

K písmenu e) a f) Zůstává zachováno původní znění definic.

K písmenu g), h), m), o) a w) Ustanovení nově definuje některé pojmy odkazem na nařízení CRR, aby se terminologicky tento přímo použitelný předpis sjednotil se zákonem, který provádí směrnici CRDIV a nedocházelo k výkladovým problémům, a to především z důvodu, že nařízení CRR a zákon o spořitelních a úvěrních družstvech budou užívány současně.

K písmenu i) Definice smíšené finanční holdingové osoby je nově vložena na základě transpozice článku 3 odst. 2 písm. b) směrnice 2011/89/EU resp. článku 3 odst. 1 bodu 20 směrnice CRDIV a zároveň je upravena formou odkazu na nařízení CRR.

K písmenu j), k) a l) Dochází k zpřesnění subjektů, které spadají do sledovaných skupin ovládajících úvěrových institucí, finančních holdingových osob a smíšených holdingových osob v souladu s požadavky nařízení CRR, které zahrnuje pouze instituce, finanční instituce a podniky pomocných služeb.

K písmenu n) Jedná se o úpravu v souvislosti s transpozicí článku 3 odst. 2 písm. a) bodu 16 směrnice 2011/89/EU resp. článku 3 odst. 1 bodu 25 směrnice CRDIV a zároveň jde o adaptaci na nařízení CRR.

K písmenu p) a q) Definice tuzemské smíšené finanční holdingové osoby a evropské smíšené finanční holdingové osoby je nově vložena na základě transpozice článku 3 odst. 2 písm. a) bod 15a) a 17a) směrnice 2011/89/EU resp. článku 3 odst. 1 bodu 28 a 29 směrnice CRDIV a zároveň jde o adaptaci na nařízení CRR.

K písmenu r) a s) Jedná se pouze o legislativně technické úpravy vyvolané potřebou aktualizovat odkaz na příslušný odstavec § 25e.

K písmenu t) Tato nová definice odpovědné družstevní záložny ovládané smíšenou finanční holdingovou osobou je vložena v návaznosti na změnu provedenou v § 25e odst. 2, kde je doplněno, že ČNB vykonává nově dohled také nad odpovědnou družstevní záložnou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou. Změna souvisí se zahrnutím smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě.

K bodu 6 (§ 1a odst. 3)

Možnost vyjmutí osob z konsolidačního celku pro účely dodržování pravidel obezřetného podnikání na konsolidovaném základě je obsaženo v článku 19 nařízení CRR, proto již není možné tuto problematiku upravovat v § 1 odst. 9 zákona o družstevních záložnách. Dále tento bod reflektuje legislativně technickou změnu zohledňující vypuštění odstavce 3 a přečíslování následujícího odstavce.

K bodu 7 (§ 1b)

Tento novelizační bod reflektuje potřebu jasně vymezit, který orgán v ČR je příslušným orgánem a určeným orgánem (viz. článek 458 odst. 1) ve smyslu a rozsahu nařízení CRR, jak je ostatně požadováno samotným zmíněným přímo použitelným předpisem. Zároveň toto ustanovení zajišťuje větší právní jistotu adresátů zákona.

K bodu 8 (§ 2a odst. 1)

Jedná se o legislativně technickou změnu. Tento novelizační bod reflektuje potřebu sjednotit terminologii tak, aby se o správním aktu jednotně hovořilo jako o „povolení“ a nikoli jednou o „povolení“ a následně jako o „svolení“.

K bodu 9 (§ 2a odst. 4 písm. b))

Jedná se o transpozici článku 13 směrnice CRDIV specifikující požadavky na vedoucí orgán („management body“). Směrnice CRDIV tento orgán definuje jako orgán (či orgány) instituce určený v souladu s vnitrostátními právními předpisy, který je oprávněn stanovovat strategii, cíle a celkové směřování instituce a který kontroluje a sleduje rozhodování osob ve vedení instituce. V právním prostředí ČR se jedná o představenstvo a kontrolní komisi družstevní záložny. Z důvodu kontinuity právní úpravy bylo zachováno také povinné zajišťování a posuzování „fit and proper“ členů úvěrové komise (CRD IV umožňuje stanovit na národní úrovni dodatečné governance požadavky).

Při žádosti o povolení by družstevní záložna měla prokázat splnění požadavků na důvěryhodnost, odbornou způsobilost a zkušenosti členů volených orgánů společnosti, ale také další požadavky na členy orgánů podle § 7aa.

K bodu 10 (§ 2a odst. 4 písm. c))

Jedná se o legislativně technickou úpravu. Ve slovech „řídicí a kontrolní systém“ se v souladu s pravidly jazyka českého a výkladem Ústavu pro jazyk český používá „i.“

Dále se v zákoně zavádí pro zaměstnance nebo fyzické osoby, které uskutečňují svou činnost podle příkazu jiného, legislativní zkratka „pracovník“.

K bodu 11 (§ 2a odst. 4 písm. e))

Směrnice CRDIV uvádí podmínky pro udělení povolení družstevní záložně, které již byly promítnuty do zákona. Tento paragraf transponuje článek 14 odst. 1 a 2 směrnice CRDIV, ze kterého vyplývá požadavek na zajištění důvěryhodnosti a způsobilosti nejvýše dvaceti členů s největším členským vkladem, pokud nemají kvalifikovanou účast.

K bodu 12 (§ 2a odst. 5 písm. b))

Ustanovení se uvádí do souladu s požadavky článku 13 směrnice CRDIV na orgány družstevní záložny, tj. představenstvo a kontrolní komisi. Z důvodu kontinuity právní úpravy bylo zachováno také povinné zajišťování a posuzování „fit and proper“ členů úvěrové komise.

K bodům 13, 32, 35, 37, 57, 65, 66, 119, 155 a 163 (§ 2a odst. 7, § 5 písm. j), § 6 odst. 10, § 7 odst. 6 a 7, § 8b odst. 4, § 14 odst. 2 písm. a) a c), § 25f odst. 8, § 27a odst. 4, § 27b odst. 3 písm. d))

Vzhledem k tomu, že směrnice CRDIV nepoužívá pojem „řídící osoba“, ale hovoří pouze o tzv. „management body“, které tvoří v případě družstevní záložny představenstvo a kontrolní komise, byla tato legislativní zkratka vypuštěna ze zákona. Okruh osob, které podléhají požadavkům doposud kladeným na „řídící osobu“, příp. „osobu ve vedení“ byl uveden do souladu se směrnicí CRDIV, tj. představenstvo a kontrolní komise. Z důvodu kontinuity právní úpravy byla zachována povinnost splnit požadavky zákona kladené na členy představenstva a kontrolní komise také pro členy úvěrové komise.

K bodu 14 (§ 2b odst. 1)

Vzhledem ke skutečnosti, že nařízení CRR obsahuje v článku 4 definice pojmů a vzhledem k tomu, že se jedná o přímo použitelný předpis Evropské unie, není třeba předmětné definice uvádět v zákoně. Článek 4 odst. 1 bod 36 nařízení CRR upravuje definici kvalifikované účasti, proto je pro zachování kontinuity v ustanovení § 2b odst. 1 uvedeno, že se pro účely zákona o družstevních záložnách jedná o definici podle odpovídajícího ustanovení nařízení CRR.

K bodu 16 (§ 2b odst. 9 písm. b))

Toto ustanovení je implementací článku 23 odst. 1 písm. b) směrnice CRDIV. Za účelem zajištění řádného a obezřetného řízení družstevní záložny, v níž je navrhováno nabytí kvalifikované účasti, ČNB posuzuje mj. důvěryhodnost, odbornou způsobilost a zkušenost členů orgánů družstevní záložny a osob ve vrcholném vedení družstevní záložny. Okruh osob, které podléhají požadavkům doposud kladeným na „řídící osobu“, byl uveden do souladu se směrnicí CRDIV, tj. představenstvo a kontrolní komise. Z důvodu kontinuity právní úpravy byla zachována povinnost splnit požadavky zákona kladené na členy představenstva a kontrolní komise také pro členy úvěrové komise. Osobami ve vrcholném vedení jsou ty osoby, které zastávají v družstevní záložně výkonnou funkci a odpovídají vedení družstevní záložny za každodenní řízení výkonu jejích činností.

K bodu 17 (§ 2b odst. 10)

Jedná se o transpozici článku 22 odst. 5 směrnice CRDIV. Pokud ČNB zjistí, že nejsou splněny podmínky pro udělení souhlasu s navrhovaným nabytím, je ČNB povinna do dvou pracovních dnů o tomto zjištění vyrozumět žadatele. Odůvodnění rozhodnutí je možné zveřejnit na žádost žadatele i bez jeho žádosti.

K bodům 15, 18, 19 a 31 (§ 2b odst. 7, 13, 14 a 17, § 2c odst. 3 a § 4 odst. 5)

Jedná se o legislativně technické změny. V souvislosti s vložením nového odstavce 10 do § 2b dochází k přečíslování odkazů na odstavce následující.

K bodu 20 (§ 2d odst. 2 písm. g))

Dochází k formulační změně ustanovení v souvislosti s tím, že kapitálový poměr je nově upraven v článku 92 nařízení CRR.

K bodům 21 až 23 (§ 2d odst. 3)

Ze směrnice CRDIV vyplývá požadavek, na vzájemné oznamování stanovených informací mezi příslušnými orgány členských států v případě podnikání družstevní záložny prostřednictvím pobočky na území jiného členského státu. Tento odstavec je implementací článku 35 odst. 3 směrnice CRDIV, který požaduje, aby orgán dohledu domovského státu, pokud nemá pochybnosti o organizační struktuře a finanční situaci družstevní záložny ve vztahu k předpokládaným činnostem, předal informace stanovené v odst. 2 tohoto paragrafu spolu s údaji o výši a složení kapitálu družstevní záložny s údaji o jejích kapitálových poměrech hostitelskému orgánu dohledu a informoval o tom družstevní záložnu.

K bodům 24 a 25 (§ 2d odst. 4 a 5)

Odmítne-li orgán dohledu domovského státu sdělit stanovené údaje hostitelskému orgánu dohledu, toto rozhodnutí je povinen do tří měsíců odůvodnit. Odvolání k soudu je proti odmítnutí nebo nevydání stanoviska přípustné.

K bodu 26 (§ 2g odst. 1)

Ustanovení odstavce 1 se upravuje v návaznosti na transpozici článku 49 odst. 1 směrnice CRDIV, podle kterého dochází s účinností od 1. ledna 2015 k přesunu odpovědnosti za dohled nad likviditou poboček družstevních záložen na orgán dohledu domovského státu.

K bodu 27 (§ 2g odst. 2)

V souvislosti s transpozicí článku 40 směrnice CRDIV se omezuje rozsah informací, které je družstevní záložna povinna poskytnout orgánu dohledu hostitelského státu o podnikání své pobočky na území tohoto hostitelského státu.

K bodu 28 (§ 2g odst. 3)

Jedná se o transpozici článku 41 odst. 1 směrnice CRDIV. Ustanovením se ČNB ukládá povinnost neprodleně přijmout přiměřená opatření k nápravě, pokud orgán dohledu hostitelského státu ČNB sdělí, že družstevní záložna poskytující služby na území hostitelského státu porušuje právní předpisy upravující činnost družstevních záložen tohoto státu nebo nařízení CRR. ČNB je následně povinna informovat orgán dohledu hostitelského státu o povaze přijatých opatření.

K bodu 29 (§ 2g odst. 4)

Pokud orgán dohledu hostitelského státu přijal opatření vůči pobočce družstevní záložny z důvodu vzniku mimořádné situace, zakotvuje se pro ČNB právo obrátit se na EBA s žádostí o urovnání sporu, jestliže s přijatými opatřeními ČNB nesouhlasí.

K bodu 30 (§ 3 odst. 5)

Jedná se o technickou změnu vzhledem k zavedení pojmu instituce v § 1a odst. 1 písm. c), pod který by nespadala instituce uvedená v tomto odstavci.

K bodu 33 (§ 5 odst. 2)

Toto ustanovení je transpozicí článku 94 odst. 1 písm. g) směrnice CRDIV, v němž je zakotveno je právo členů zvýšit úroveň poměru mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny nejvyššího vedení družstevní záložny nad úroveň 100 %, maximálně však do 200 %. Ustanovení rozšiřuje zákonné zmocnění k úpravě stanov tak, že družstevní záložna může ve stanovách upravit pravomoc členské schůze stanovit ve smlouvě o výkonu funkce vyšší poměr mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny než 100 %.

K bodu 34 (§ 5a odst. 3)

Tento novelizační bod reflektuje nutnost upřesnění skutečnosti, že část povinností, které byly dříve obsaženy v § 11, jsou v současnosti upraveny v nařízení CRR.

K bodu 36 (§ 7 odst. 5)

Jedná se o technickou změnu z důvodu změny definice finanční instituce v § 1a odst. 1. Do ustanovení se doplňují obchodníci s cennými papíry, pojišťovny a zajišťovny. Tyto subjekty nově pod definici finanční instituce nespadají.

K bodu 38 (§ 7a odst. 1 písm. d) a e))

Jedná se o transpozici požadavků článku 91 odst. 1 a 7 směrnice CRDIV. Směrnice CRDIV vyžaduje, aby družstevní záložna zajistila, aby členové jejích orgánů byli důvěryhodní a měli způsobilost a zkušenost potřebnou pro výkon jejich funkce. Družstevní záložna má zároveň povinnost zajistit dostatečnou kolektivní odbornou způsobilost a zkušenost svých orgánů.

K bodu 39 (§ 7a odst. 2)

Vzhledem k požadavku článku 88 směrnice CRDIV, aby družstevní záložna kontrolovala mj. účinnost řídicího a kontrolního systému, je třeba, aby byla explicitně stanovena povinnost, že řídicí a kontrolní systém musí být účinný. Dále je do ustanovení v souladu s článkem 74 směrnice CRDIV doplněno, že řídící a kontrolní systém musí být přiměřený také rizikům spojeným s modelem podnikání družstevní záložny.

K bodu 40 (§ 7a odst. 3)

V souladu s článkem 88 odst. 1 směrnice CRDIV se zakotvuje povinnost pro družstevní záložnu, resp. její vedoucí orgán sledovat a pravidelně hodnotit účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicích systémů dané družstevní záložny a učinit příslušné kroky k řešení zjištěných nedostatků.

K bodu 41 (§ 7a odst. 4)

V souladu s článkem 109 odst. 1 směrnice CRDIV dochází k upřesnění, že povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na individuálním základě má pouze družstevní záložna, které nebyla udělena výjimka podle článku 7 nařízení CRR.

K bodu 42 (§ 7a odst. 4)

V § 7a odst. 4 dále dochází k úpravě výčtu osob, které mají povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základě. Tyto změny jsou provedeny v souladu s článkem 109 odst. 2 a vychází zejména ze zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě.

K bodu 43 (§ 7a odst. 5)

Nový odstavec byl vložen na základě transpozice článku 109 odst. 2 a 3 směrnice CRDIV. Družstevní záložna, která má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základě má také povinnost zajistit, aby jí ovládaná osoba, která nepodléhá dohledu ČNB, zavedla zásady a postupy řízení, organizační uspořádání a další postupy a jiné mechanismy podle § 7a odst. 1 o řídicím a kontrolním systému. Tuto povinnost družstevní záložna nemá, pokud prokáže ČNB, že zavedení těchto uspořádání, postupů a mechanismů není v souladu s právním řádem země sídla ovládané osoby. V souvislosti s vložením nového odstavce dochází k legislativně technické změně – přečíslování následujících odstavců.

Dále se jedná o legislativně technickou změnu, kdy v důsledku přidání odstavců dochází k přečíslování odstavců následujících.

K bodu 44 (§ 7a odst. 7)

Směrnice CRDIV požadavky na řídicí a kontrolní systém, zejména řízení rizik a politiky odměňování, dále rozvádí. Tyto již velmi konkrétní a často dost technické specifikace není vhodné implementovat do zákona. Budou proto provedeny vyhláškou ČNB, ke které dává § 7a odst. 7 zmocnění. Zmocnění pro ČNB k vydání vyhlášky k řídícímu a kontrolnímu systému je spojeno se zmocněním k úpravě výborů tak, aby rozsah zmocnění byl shodný pro orgány i výbory a jejich členy. Článek 94 odst. 2 směrnice CRDIV dále stanoví, že EBA vypracuje regulační technické normy, které Komise provede právním aktem. Tímto právním aktem může být nařízení CRR nebo rozhodnutí, kterým se budou subjekty rovněž povinny řídit.

K bodu 45 (§ 7aa, § 7ab, § 7ac, § 7ad) § 7aa

Ustanovení transponující článek 91 směrnice CRDIV rozvádí požadavky, které musí splňovat členové představenstva a kontrolní komise družstevní záložny. Jde o požadavky na tzv. řídící orgán („management body“), kterým se podle směrnice CRDIV rozumí orgán či orgány instituce určené v souladu s vnitrostátními právními předpisy, které jsou oprávněny stanovovat strategii, cíle a celkové směřování instituce a které kontrolují a sledují rozhodování osob ve vedení instituce. V českém právním řádu se v případě družstevní záložny jedná o představenstvo a kontrolní komisi. Z důvodu kontinuity právní úpravy byly zachovány obdobné povinnosti také pro členy úvěrové komise družstevní záložny.

Dále ustanovení v § 7aa odst. 2 písm. b) obsahuje speciální úpravu k § 441 ZOK a vylučuje obecnou úpravu neslučitelnosti funkcí, jež je v tomto ustanovení ZOK obsažena. Zatímco § 441 ZOK se vztahuje na členství v orgánu právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání, zákon o družstevních záložnách povoluje členům orgánu výkon funkce v jakýkoliv jiných právnických osobách, pokud to neovlivní dostatečnost jejich časové kapacity pro plnění povinností a s přihlédnutím k povaze, rozsahu a složitosti činností družstevní záložny a individuálním okolnostem.

Nová zákonná úprava v souladu s požadavkem směrnice CRDIV zakotvuje v případě významné družstevní záložny neslučitelnost určitého počtu výkonných a nevýkonných funkcí v orgánech právnických osob. Kritéria pro posouzení významnosti družstevní záložny stanoví ČNB vyhláškou, ke jejímuž vydání je zmocněna v § 7ab odst. 3. Výkonným členem se pro účely tohoto zákona rozumí takový člen orgánu, který v družstevní záložně zastává výkonnou řídicí funkcí. A contrario lze dovodit, že nevýkonným členem je člen orgánu, který výkonnou řídicí funkci nezastává. Ustanovení zároveň umožňuje ČNB povolit členovi orgánu družstevní záložny, která je významná, výkon jedné další funkce. ČNB přitom zohledňuje, zda výkon další funkce neovlivní řádné plnění povinností v orgánu družstevní záložny.

Do omezení pro členy orgánů družstevní záložny se nezapočítává členství v orgánu bytového družstva, společenství vlastníků jednotek a obdobných osob, které neslouží převážně výdělečným cílům. Zákon dále stanoví, ve kterých případech se výkon více funkcí pokládá za výkon jedné funkce.

§ 7ab

Toto ustanovení je transpozicí článků 76, 88, 95 směrnice CRDIV, které stanoví, aby významné družstevní záložny zřídily výbor pro rizika, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování. 2. odstavec § 7ab vyjasňuje, z jakých osob budou tyto výbory složeny. Výbor pro rizika, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování jsou útvary družstevní záložny, nikoliv její orgány. Kritéria pro posouzení významnosti družstevní záložny stanoví ČNB vyhláškou, ke které je zmocněna v odstavci 3 .

§ 7ac

Toto ustanovení na základě směrnice CRDIV stanoví orgánu dohledu (ČNB) různorodé povinnosti, např. povinnost používat informace týkající se zásad odměňování v souladu s článkem 450 nařízení CRR ke srovnání trendů a postupů odměňování, povinnost používat informace týkající se politiky rozmanitosti v souladu s článku 435 nařízení ke srovnání politiky podporující rozmanitost výběru členů představenstva, členů kontrolní komise a členů úvěrové komise družstevní záložny, alespoň jednou ročně zhodnotit kvalitu interních přístupů družstevní záložny aj.

§ 7ad

Toto ustanovení je transpozicí článku 71 směrnice CRDIV, ze kterého vyplývá požadavek na zakotvení tzv. whistleblowingu. „Whistleblowingem“ se obecně rozumí případy, kdy zaměstnanec státní správy nebo velké společnosti oznámí instituci nebo orgánu oprávněnému k prověření či zakročení vůči nelegitimním, neetickým nebo nezákonným praktikám na pracovišti, takovéto praktiky, o nichž se dozvěděl díky svému postavení a interním informacím. Oznámení o závažném porušení je učiněno víceméně nezištně příslušným úřadům nebo orgánům a oznamovatel přitom porušuje loajalitu ke svým přímým nadřízeným či vůbec ke svému zaměstnavateli, který je za napadené jednání odpovědný, čímž často riskuje přinejmenším ztrátu zaměstnání.

Článek 71 směrnice CRDIV požaduje vytvoření dvou na sobě nezávislých a chráněných systémů hlášení. Prvním systémem je interní, uzavřený systém, který je povinna vytvořit a spravovat každá povinná osoba podléhající CRD IV pro své pracovníky. Zakotvením tohoto ustanovení v zákoně o spořitelních a úvěrních družstvech je umožněno pracovníkům družstevní záložny interně hlásit porušení zákona prostřednictvím zvláštního, nezávislého a samostatného komunikačního kanálu, který má družstevní záložna povinnost zavést.

Rovněž ČNB na základě tohoto ustanovení zavede účinný mechanismus k hlášení porušení nebo hrozícího porušení zákona, právních předpisů jej provádějících nebo nařízení CRR. Tento druhý, částečně veřejný systém (a to v části pro podávání oznámení) je povinen vytvořit každý příslušný orgán národního dohledu. Protože okruh oznamovatelů v případě tohoto systému není ve směrnici CRD IV explicitně vymezen, může být v tomto případě oznamovatelem i jiná osoba než pracovník povinné osoby. Pro oba systémy je shodně stanoven okruh oznamovaných skutečností, mj. včetně případného takového porušení povinností finanční holdingovou osobou a rozsah ochrany povinně poskytované oznamovateli, který využije některý ze systémů, a ochrany dalších skutečností a dat.

Povinnost zavést tento mechanismus je formulována velmi obecně. Pro zajištění jeho efektivního fungování je proto v odstavci 3 zakotveno zmocnění pro ČNB vydat vyhlášku, kterou vymezí konkrétní požadavky, jež jsou kladeny na družstevní záložny při zajištění této povinnosti, přičemž je ČNB povinna zajistit stejnou míru ochrany, jaká plyne ze zákona. ČNB při stanovení konkrétních parametrů tohoto mechanismu musí postupovat v souladu s § 13 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, který stanoví povinnost správce osobních údajů (zde ČNB) přijmout taková opatření, aby nedošlo ke zneužití osobních údajů.

Možnost ohlásit nezákonné praktiky může být rovněž zajištěna prostřednictvím sociálních partnerů, tj. odborových organizací, rad zaměstnanců a sdružení zaměstnavatelů. Povinná osoba je oprávněna případně „technicky“ využít – po vzájemné dohodě se svými sociálními partnery – již existujících nebo nových mechanismů sociálních partnerů, přičemž však musí být zajištěna zákonem stanovená ochrana osob a dat.

K bodům 46 až 49 (§ 7b)

Část osmá nařízení CRR upravuje zpřístupňování informací institucemi, tedy i družstevními záložnami. Proto se toto ustanovení zákona již nemůže vztahovat na družstevní záložny. Odstavec první tohoto ustanovení obsahuje povinnosti družstevních záložen, které dříve byly obsaženy v § 7b, ale s ohledem na adaptaci zákona na nařízení CRR a novou systematiku informování v zákoně o družstevních záložnách, byly přesunuty do nově vzniklého ustanovení § 7b odst. 1. Ustanovení je transpozicí článku 106 směrnice CRDIV a zároveň článku 3 odst. 26 směrnice 2011/89/EU, na základě kterého se ovládajícím osobám ukládá povinnost uveřejňovat každoročně informace o konsolidačním celku. Podrobnosti uveřejňování těchto informací stanoví ČNB vyhláškou. ČNB může dále stanovit družstevním záložnám povinnost uveřejňovat informace podle nařízení CRR častěji než jednou ročně. Rozhodne-li se tak, stanoví vyhláškou periodicitu a lhůty uveřejňování těchto informací. ČNB má dále právo stanovit vyhláškou způsob uveřejňování informací. Dále je toto ustanovení transpozicí článku 90 směrnice CRDIV, na základě kterého družstevní záložna bude ve své výroční zprávě uveřejňovat mezi klíčovými ukazateli návratnost svých aktiv. Dále je toto ustanovení transpozicí článku 89 směrnice CRDIV, na základě kterého se stanoví výčet informací, které bude družstevní záložna každoročně zveřejňovat ve své účetní uzávěrce. Tyto informace družstevní záložna uveřejní v rozlišení podle toho, zda její pobočka poskytuje služby v členských státech nebo jiných než členských státech. Na základě zmiňovaného článku směrnice CRDIV bude auditor ověřovat informace podle odstavce 5 v souladu se směrnicí 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, která byla do českého právního řádu transponována do zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých jiných zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Toto ustanovení rovněž transponuje článek 96 směrnice CRDIV, který požaduje, aby družstevní záložna na svých webových stránkách informovala, jak dodržuje požadavky na řídicí a kontrolní systém.

K bodu 50 (§ 8 odst. 2 až 12)

Části druhá a třetí nařízení CRR upravují kapitál a kapitálovou přiměřenost družstevních záložen. Proto se toto ustanovení již nemůže vztahovat na družstevní záložny.

K bodu 51 (§ 8a odst. 1)

Jde o legislativně technickou změnu reflektující vypuštění povinností pro družstevní záložny z § 8.

K bodu 52 (§ 8a odst. 3)

Jedná se o transpozici článku 108 odst. 1 směrnice CRDIV. Z podstatné části je zachováno původní ustanovení. Změny vychází zejména ze zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Rovněž byla provedena legislativně technická úprava v souvislosti s tím, že vymezení subjektů, které se nezahrnují do konsolidace, je nově provedeno v nařízení CRR.

K bodu 53 (§ 8a odst. 4)

Ustanovení transponující článek 108 odst. 2, 3 a 4 směrnice CRDIV a zároveň článek 3 odst. 6 a 9 směrnice 2011/89/EU doznalo změn, které představují zejména zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě.

K bodu 54 (§ 8aa až 8ai)

Ustanovení § 8aa až 8ai transponují články směrnice CRDIV upravující oblast bezpečnostní kapitálové rezervy, proticyklické kapitálové rezervy a kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika. V souladu s článkem 160 odst. 6 a článkem 162 odst. 6 se účinnost těchto ustanovení stanoví ke dni účinnosti zákona. Ustanovení § 12d až 12l pozbývají platnosti ke dni 31. prosince 2015, kdy nabude účinnosti komplexní právní úprava kapitálových rezerv včetně kapitálové rezervy pro systémově významné instituce.

§ 8aa

K odstavci 1 a 2 Družstevní záložně se ukládá povinnost, aby nad rámec minimálních požadavků na kapitál stanovených v nařízení CRR, požadavků na kapitál uložených družstevní záložně prostřednictvím opatření podle zákona o spořitelních a úvěrních družstvech nebo jiných právních předpisů a při zohlednění vnitřně stanoveného kapitálu udržovala kombinovanou kapitálovou rezervu tvořenou kmenovým kapitálem tier 1. Do výpočtu kombinované kapitálové rezervy vstupují bezpečnostní kapitálová rezerva, proticyklická kapitálová rezerva, a kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika. Pravidla pro jednotlivé kapitálové rezervy a výpočet kombinované kapitálové rezervy stanoví ČNB vyhláškou na základě zmocnění v § 8aa odst. 6 písm. a).

K odstavci 3 Zakotvuje se rozsah aplikace § 8aa odst. 1 a 2. Družstevní záložně se stanoví povinnost udržovat bezpečnostní kapitálovou rezervu, proticyklickou kapitálovou rezervu a kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika na individuálním a konsolidovaném základě v souladu s nařízením CRR.

K odstavci 4 Ustanovení transponující článek 142 odst. 1 směrnice CRDIV stanoví pro družstevní záložnu postup (sankci) při neplnění kombinované kapitálové rezervy. V takovém případě má družstevní záložna povinnost zadržet část zisku po zdanění. Pravidla pro výpočet výše zadrženého zisku stanoví podle § 8aa odst. 6 písm. b) ČNB vyhláškou. Družstevní záložna je současně povinna do pěti pracovních dnů předložit ČNB ke schválení plán na obnovení kapitálu, přičemž ČNB tuto lhůtu může v odůvodněných případech prodloužit na deset pracovních dní. Informace, které má plán na obnovení kapitálu obsahovat, stanoví podle § 8aa odst. 6 písm. c) ČNB vyhláškou.

K odstavci 5 Ustanovení ukládá ČNB povinnost schválit plán na obnovení kapitálu, pokud ČNB vyhodnotí, že navrhovaná opatření povedou v přiměřené lhůtě k dosažení požadované úrovně kapitálu. V opačném případě ČNB uloží družstevní záložně povinnost navýšit kapitál nebo uloží přísnější omezení na rozdělení zisku. ČNB může obě tato opatření uložit současně.

K odstavci 6 Zakotvuje se zákonné zmocnění pro vydání vyhlášky ČNB, která stanoví podrobnosti týkající se pravidel pro kapitálové rezervy, dále pravidel pro výpočet poměrné části zadrženého zisku po zdanění a informací, které má plán na obnovení kapitálu obsahovat.

§ 8ab

Ustanovení transponující článek 129 odst. 1 ukládá členským státům povinnost stanovit sazbu bezpečnostní kapitálové rezervy ve výši 2,5 procenta z celkového objemu rizikové expozice definované v článku 92 odst. 3 nařízení CRR.

§ 8ac

Ustanovení transponuje článek 136 směrnice CRDIV. Orgánem pověřeným stanovením sazby proticyklické kapitálové rezervy je v ČR ČNB. Odstavec 1 a 2 ukládá ČNB povinnost čtvrtletně vypočítat referenční sazbu proticyklické kapitálové rezervy při zohlednění úvěrového cyklu, specifik českého národního hospodářství a doporučení vydaných ESRB, pokud taková doporučení byla vydána. Navazující odstavec 3 pak ČNB ukládá povinnost na čtvrtletní bázi opatřením obecné povahy stanovit samotnou sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v ČR. Zákon na základě směrnice CRDIV ukládá, aby při stanovení této sazby ČNB přihlédla k referenční sazbě proticyklické kapitálové rezervy, doporučením vydaným ESRB a dalším faktorům, které mohou indikovat růst systémového rizika. Odstavec 4 upravuje rozsah, ve kterém může být sazba proticyklické kapitálové rezervy stanovena. Odstavec 5 dále zakotvuje právo ČNB vydat opatření obecné povahy, kterým ČNB stanoví sazbu proticyklické kapitálové rezervy a den, od kterého jsou družstevní záložny sazbu povinny používat. Navazující odstavec upravuje lhůty pro stanovení sazby a její aplikaci. Odstavec 7 vymezuje údaje, které ČNB v opatření obecné povahy uvede. V odstavci 8 se ČNB stanoví povinnost koordinovat termín vydání opatření obecné povahy s příslušnými orgány jiných států.

§ 8ad

V odstavci 1 se družstevní záložně ukládá povinnost použít pro účely výpočtu proticyklické kapitálové rezervy sazbu, kterou pro jiný členský stát, v němž má družstevní záložna umístěny své expozice, stanovil příslušný orgán nebo určený tohoto státu. Tato sazba bude uveřejněna na internetových stránkách příslušného orgánu nebo určeného orgánu jiného členského státu a na internetových stránkách ESRB. Odstavec 2 upravuje situaci, kdy příslušný orgán nebo určený orgán jiného členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 procenta z hodnoty celkové rizikové expozice. V takovém případě může ČNB tuto sazbu uznat nebo rozhodnout o jejím stanovení ve výši 2,5 procenta, přičemž družstevní záložna použije sazbu stanovenou ČNB. V odstavci 3 se zakotvuje právo ČNB vydat opatření obecné povahy, kterým se stanoví sazba proticyklické kapitálové rezervy pro případ uvedený v odstavci 2 včetně dalších souvisejících údajů. Navazující odstavec 4 upravuje lhůty pro stanovení sazby a její aplikaci. Odstavec 5 ukládá ČNB povinnost uvést důvody, pokud je lhůta podle odstavce 4 kratší než jeden rok.

§ 8ae

V odstavci 1 se družstevní záložně stanovuje povinnost použít pro účely výpočtu proticyklické kapitálové rezervy sazbu, kterou pro jiný než členský stát, v němž má družstevní záložna umístěny své expozice, stanovil příslušný orgán tohoto státu. Tato sazba bude uveřejněna na internetových stránkách příslušného orgánu jiného než členského státu. V případech, kdy příslušný orgán jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy nižší než 2,5 procenta z celkového objemu rizikové expozice, ČNB může tuto sazbu zvýšit až do výše 2,5 procenta, pokud je to nezbytné vzhledem k rizikům spojeným s objemem poskytovaných úvěrů v jiném než členském státě. Odstavec 3 upravuje situaci, kdy příslušný orgán jiného než členského státu stanovil sazbu vyšší než 2,5 procenta z celkového objemu rizikové expozice. V takovém případě ČNB může tuto sazbu uznat nebo rozhodnout o jejím stanovení ve výši 2,5 procenta. V odstavci 4 se zakotvuje právo ČNB stanovit sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát do výše 2,5 procenta z celkového objemu rizikové expozice, pokud příslušný orgán sazbu pro jiný než členský stát nestanovil. V případě, že sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát stanoví ČNB, družstevní záložna použije sazbu stanovenou ČNB. ČNB má povinnost při stanovení sazby přihlížet k doporučením ESRB, pokud taková doporučení byla vydána. Odstavec 6 zakotvuje právo ČNB vydat opatření obecné povahy, kterým se stanoví sazba proticyklické kapitálové rezervy pro případy uvedené v odstavci 2 až 4 a další související údaje. Odstavec 7 upravuje lhůty pro stanovení sazby a její aplikaci. Odstavec 8 ukládá ČNB povinnost odůvodnit výši sazby proticyklické kapitálové rezervy a uvést důvody, pokud je lhůta podle odstavce 7 kratší než jeden rok.

§ 8af

K odstavci 1 Ustanovení transponuje článek 133 odst. 1 směrnice CRDIV. Zakotvuje se právo ČNB stanovit družstevním záložnám nebo skupině družstevních záložen, které mají v rámci své podnikatelské činnosti podobný rizikový profil, popřípadě i jednotlivé družstevní záložně povinnost udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika, a to v případě že ČNB vyhodnotí, že daná družstevní záložna resp. družstevní záložny přispívají k růstu systémového rizika v rámci celého finančního sektoru. Pravidla pro kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika stanoví ČNB vyhláškou na základě zmocnění v § 8aa odst. 6 písm. a).

K odstavci 2 a 3 ČNB je v ČR orgánem, který je příslušný ke stanovení sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika. ČNB tuto sazbu stanoví opatřením obecné povahy ve výši nejméně 1 procento z celkového objemu rizikové expozice v násobcích 0,5 procentního bodu, přičemž tuto sazbu může vztáhnout nejen na expozice družstevní záložny umístěné v ČR, ale také na expozice umístěné v jiných členských státech nebo jiných než členských státech. Při stanovení výše sazby vezme ČNB v úvahu dopad na finanční trh v jiných členských státech nebo celé EU a na fungování jednotného trhu EU. ČNB je povinna nejméně jednou za dva roky přezkoumat výši sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika. Odstavec 3 zakotvuje právo ČNB vydat rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým stanoví sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika a další související údaje.

§ 8ag

K odstavci 1 a 2 Odstavec 1 ukládá ČNB povinnost oznámit záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika Komisi, EBA, ESRB a příslušným orgánům dotčených států. Navazující odstavec 2 pak vymezuje informace, které je ČNB povinna v oznámení uvést.

K odstavci 3 Ustanovením se implementuje článek 133 odst. 11 a 12 směrnice CRDIV. V případě, že ČNB hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika do výše 5 procent z celkového objemu rizikové expozice, je povinna nejpozději jeden měsíc před jejím stanovením oznámit svůj záměr Komisi, EBA, ESRB a příslušným orgánům dotčených států. Pokud ČNB hodlá stanovit sazbu vyšší než 5 procent z celkového objemu rizikové expozice, může sazbu stanovit jen na základě nařízení nebo rozhodnutí Komise. V souvislosti s transpozicí článku 133 odst. 13 je v § 32d upraveno, že do 31. prosince 2014 se namísto sazby 5 procent použije sazba 3 procenta.

K odstavci 4 Ustanovení je transpozicí článku 133 odst. 18 směrnice CRDIV. Ukládá ČNB povinnost stanovit stejnou sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro všechny členské státy, pokud rozhodla o stanovení sazby do výše 5 procent z celkového objemu rizikové expozice. V souvislosti s transpozicí článku 133 odst. 13 je v § 32d upraveno, že do 31. prosince 2014 se namísto sazby 5 procent použije sazba 3 procenta.

K odstavci 5 Odstavec transponující článek 134 odst. 4 směrnice CRDIV umožňuje ČNB požádat ESRB o vydání doporučení pro příslušné orgány jiných členských států, aby sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou ČNB uznaly a vyžadovaly její použití institucemi se sídlem v členských státech, které mají své expozice umístěné v ČR.

§ 8ah

Ustanovení upravuje na základě článku 134 odst. 1 až 3 směrnice CRDIV možnost ČNB uznat sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou příslušným orgánem nebo určeným orgánem jiného členského státu pro tento stát a aplikovat ji na expozice družstevních záložen umístěné v dotčeném členském státě. Takové rozhodnutí ČNB oznámí Komisi, EBA, ESRB a příslušnému orgánu dotčeného státu.

§ 8ai

Stanovují se zjednodušená pravidla pro vydávání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým se vyhlašují sazby kapitálových rezerv, tak aby proces vyhlašování sazeb byl flexibilní.

K bodu 55 (§ 8ag odst. 6 a 7)

S účinností od 1. ledna 2015 (článek 133 odst. 13 směrnice CRD IV) se do § 8ag doplňují odstavce 6 a 7 transponující článek 133 odst. 14 směrnice CRDIV. Ustanovením odstavce 6 se ČNB ukládá povinnost vyžádat si před stanovením sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika v rozmezí mezi 3 a 5 procenty z celkového objemu rizikové expozice stanovisko Komise. Je-li stanovisko Komise zamítavé, ČNB může sazbu v navrhované výši stanovit, pouze pokud uvede důvody, které ji k takovému rozhodnutí vedou. Odstavec 7 pak upravuje situaci, kdy ČNB hodlá stanovit sazbu v rozmezí mezi 3 a 5 procenty z celkového objemu rizikové expozice pro družstevní záložnu, jejíž ovládající osoba má sídlo v jiném členském státě. Jestliže se ČNB a příslušný orgán nebo určený orgán neshodnou nebo pokud jsou stanoviska Komise a ESRB zamítavá, ČNB má právo postoupit věc k rozhodnutí EBA, přičemž do vydání rozhodnutí není oprávněna sazbu stanovit.

K bodu 56 (§ 8aj až 8au)

Ustanovení § 8aj až 8au transponují články 128 až 142 směrnice CRDIV upravující oblast kapitálových rezerv, včetně kapitálové rezervy pro systémově významné instituce.

§ 8aj

K odstavci 1 a 2 Družstevní záložně se ukládá povinnost, aby nad rámec minimálních požadavků na kapitál stanovených v nařízení CRR, požadavků na kapitál uložených družstevní záložně prostřednictvím opatření podle zákona o spořitelních a úvěrních družstvech nebo jiných právních předpisů a při zohlednění vnitřně stanoveného kapitálu udržovala kombinovanou kapitálovou rezervu tvořenou kmenovým kapitálem tier 1. Do výpočtu kombinované kapitálové rezervy vstupují bezpečnostní kapitálová rezerva, proticyklická kapitálová rezerva, kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika, kapitálová rezerva pro globálně systémově významné instituce a kapitálová rezerva pro jiné systémově významné instituce. Pravidla pro jednotlivé kapitálové rezervy a výpočet kombinované kapitálové rezervy stanoví ČNB vyhláškou na základě zmocnění v § 8aj odst. 6 písm. a).

K odstavci 3 Zakotvuje se rozsah aplikace ustanovení § 8aj odst. 1 a 2. Družstevní záložně se stanoví povinnost udržovat bezpečnostní kapitálovou rezervu, proticyklickou kapitálovou rezervu, kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika a kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci na individuálním a konsolidovaném základě v souladu s nařízením CRR. Kapitálovou rezervu pro globálně systémově významnou instituci je družstevní záložna povinna udržovat na konsolidovaném základě v souladu s nařízením CRR.

Protože systémově významnou institucí může být i finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba, doplňuje se do zákona povinnost udržovat kapitálovou rezervu podle odstavce 2 písm. d) a e) také pro odpovědnou družstevní záložnu ve skupině evropské finanční holdingové osoby nebo odpovědnou družstevní záložnu ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou.

K odstavci 4 Ustanovení transponující článek 142 odst. 1 směrnice CRDIV stanoví pro družstevní záložnu postup (sankci) při neplnění kombinované kapitálové rezervy. V takovém případě má družstevní záložna povinnost zadržet část zisku po zdanění. Pravidla pro výpočet výše zadrženého zisku stanoví podle § 8aj odst. 6 písm. b) ČNB vyhláškou. Družstevní záložna je současně povinna do pěti pracovních dnů předložit ČNB ke schválení plán na obnovu kapitálu, přičemž ČNB tuto lhůtu může v odůvodněných případech prodloužit na deset pracovních dní. Náležitosti plánu na obnovení kapitálu včetně údajů, které má plán obsahovat, stanoví podle § 8aj odst. 6 písm. c) ČNB vyhláškou.

K odstavci 5 Ustanovení ukládá ČNB povinnost schválit plán na obnovení kapitálu, pokud ČNB vyhodnotí, že navrhovaná opatření povedou v přiměřené lhůtě k dosažení požadované úrovně kapitálu. V opačném případě ČNB uloží družstevní záložně povinnost navýšit kapitál nebo uloží přísnější omezení na rozdělení zisku. ČNB může obě tato opatření uložit současně.

K odstavci 6 Zakotvuje se zákonné zmocnění pro vydání vyhlášky ČNB, která stanoví podrobnosti týkající se pravidel pro kapitálové rezervy, dále pravidel pro výpočet poměrné části zadrženého zisku po zdanění a informací, které má plán na obnovení kapitálu obsahovat.

§ 8ak

Ustanovení transponující článek 129 odst. 1 ukládá členským státům povinnost stanovit sazbu bezpečnostní kapitálové rezervy ve výši 2,5 procenta z celkového objemu rizikové expozice definované v článku 92 odst. 3 nařízení CRR.

§ 8al

Ustanovení transponuje článek 136 směrnice CRDIV. Orgánem pověřeným stanovením sazby proticyklické kapitálové rezervy je v ČR ČNB. Odstavec 1 a 2 ukládá ČNB povinnost čtvrtletně vypočítat referenční sazbu proticyklické kapitálové rezervy při zohlednění úvěrového cyklu, specifik českého národního hospodářství a doporučení vydaných ESRB, pokud taková doporučení byla vydána. Navazující odstavec 3 pak ČNB ukládá povinnost na čtvrtletní bázi opatřením obecné povahy stanovit samotnou sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v ČR. Zákon na základě směrnice CRDIV ukládá, aby při stanovení této sazby ČNB přihlédla k referenční sazbě proticyklické kapitálové rezervy, doporučením vydaným ESRB a dalším faktorům, které mohou indikovat růst systémového rizika. Odstavec 4 upravuje rozsah, ve kterém může být sazba proticyklické kapitálové rezervy stanovena. Odstavec 5 dále zakotvuje právo ČNB vydat opatření obecné povahy, kterým ČNB stanoví sazbu proticyklické kapitálové rezervy a den, od kterého jsou družstevní záložny sazbu povinny používat. Navazující odstavec upravuje lhůty pro stanovení sazby a její aplikaci. Odstavec 7 vymezuje údaje, které ČNB v opatření obecné povahy uvede. V odstavci 8 se stanoví ČNB povinnost koordinovat termín vydání opatření obecné povahy s příslušnými orgány jiných států.

§ 8am

V odstavci 1 se družstevní záložně ukládá povinnost použít pro účely výpočtu proticyklické kapitálové rezervy sazbu, kterou pro jiný členský stát, v němž má družstevní záložna umístěny své expozice, stanovil příslušný orgán nebo určený orgán tohoto státu. Tato sazba bude uveřejněna na internetových stránkách příslušného orgánu nebo určeného orgánu jiného členského státu a na internetových stránkách ESRB. Odstavec 2 upravuje situaci, kdy příslušný orgán nebo určený orgán jiného členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 procenta z hodnoty celkové rizikové expozice. V takovém případě může ČNB tuto sazbu uznat nebo rozhodnout o jejím stanovení ve výši 2,5 procenta, přičemž družstevní záložna použije sazbu stanovenou ČNB. V odstavci 3 se dále zakotvuje právo ČNB vydat opatření obecné povahy, kterým se stanoví sazba proticyklické kapitálové rezervy pro případ uvedený v odstavci 2 včetně dalších souvisejících údajů. Navazující odstavec 4 upravuje lhůty pro stanovení sazby a její aplikaci. Odstavec 5 ukládá ČNB povinnost uvést důvody, pokud je lhůta podle odstavce 4 kratší než jeden rok.

§ 8an

V odstavci 1 se družstevní záložně stanovuje povinnost použít pro účely výpočtu proticyklické kapitálové rezervy sazbu, kterou pro jiný než členský stát, v němž má družstevní záložna umístěny své expozice, stanovil příslušný orgán tohoto státu. Tato sazba bude uveřejněna na internetových stránkách příslušného orgánu jiného než členského státu. V případech, kdy příslušný orgán jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy nižší než 2,5 procenta z celkového objemu rizikové expozice, ČNB může tuto sazbu zvýšit až do výše 2,5 procenta, pokud je to nezbytné vzhledem k rizikům spojeným s objemem poskytovaných úvěrů v jiném než členském státě. Odstavec 3 upravuje situaci, kdy příslušný orgán jiného než členského státu stanovil sazbu vyšší než 2,5 procenta z celkového objemu rizikové expozice. V takovém případě ČNB může tuto sazbu uznat nebo rozhodnout o jejím stanovení ve výši 2,5 procenta. V odstavci 4 se zakotvuje právo ČNB stanovit sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát do výše 2,5 procenta z celkového objemu rizikové expozice, pokud příslušný orgán sazbu pro jiný než členský stát nestanovil. V případě, že sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát stanoví ČNB, družstevní záložna použije sazbu stanovenou ČNB. ČNB má povinnost při stanovení sazby přihlížet k doporučením ESRB, pokud taková doporučení byla vydána. Odstavec 6 zakotvuje právo ČNB vydat opatření obecné povahy, kterým se stanoví sazba proticyklické kapitálové rezervy pro případy uvedené v odstavci 2 až 4 a další související údaje. Odstavec 7 upravuje lhůty pro stanovení sazby a její aplikaci. Odstavec 8 ukládá ČNB povinnost odůvodnit výši sazby proticyklické kapitálové rezervy a uvést důvody, pokud je lhůta podle odstavce 7 kratší než jeden rok.

§ 8ao

K odstavci 1 Ustanovení transponuje článek 133 odst. 1 směrnice CRDIV. Zakotvuje se právo ČNB stanovit družstevním záložnám nebo skupině družstevních záložen, které mají v rámci své podnikatelské činnosti podobný rizikový profil, popřípadě i jednotlivé družstevní záložně povinnost udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika, a to v případě že ČNB vyhodnotí, že daná družstevní záložna resp. družstevní záložny přispívají k růstu systémového rizika v rámci celého finančního sektoru. Pravidla pro kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika stanoví ČNB vyhláškou na základě zmocnění v § 8aj odst. 6 písm. a).

K odstavci 2 a 3 ČNB je v ČR orgánem, který je příslušný ke stanovení sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika. ČNB tuto sazbu stanoví opatřením obecné povahy ve výši nejméně 1 procento z celkového objemu rizikové expozice v násobcích 0,5 procentního bodu, přičemž tuto sazbu může vztáhnout nejen na expozice družstevní záložny umístěné v ČR, ale také na expozice umístěné v jiných členských státech nebo jiných než členských státech. Při stanovení výše sazby vezme ČNB v úvahu dopad na finanční trh v jiných členských státech nebo celé EU a na fungování jednotného trhu EU. ČNB je povinna nejméně jednou za dva roky přezkoumat výši sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika. Odstavec 3 zakotvuje právo ČNB vydat rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým stanoví sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika a další související údaje.

§ 8ap

K odstavci 1 a 2 Odstavec 1 ukládá ČNB povinnost oznámit záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika Komisi, EBA, ESRB a příslušným orgánům dotčených států. Navazující odstavec 2 pak vymezuje informace, které je ČNB povinna v oznámení uvést.

K odstavci 3 Ustanovením se implementuje článek 133 odst. 11 a 12 směrnice CRDIV. V případě, že ČNB hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika do výše 5 procent z celkového objemu rizikové expozice, je povinna nejpozději jeden měsíc před jejím stanovením oznámit svůj záměr Komisi, EBA, ESRB a příslušným orgánům dotčených států. Pokud ČNB hodlá stanovit sazbu vyšší než 5 procent z celkového objemu rizikové expozice, může sazbu stanovit jen na základě nařízení nebo rozhodnutí Komise.

K odstavci 4 Ustanovení je transpozicí článku 133 odst. 18 směrnice CRDIV. Ukládá ČNB povinnost stanovit stejnou sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro všechny členské státy, pokud rozhodla o stanovení sazby do výše 5 procent z celkového objemu rizikové expozice.

K odstavci 5 Odstavec transponující článek 134 odst. 4 směrnice CRDIV umožňuje ČNB požádat ESRB o vydání doporučení pro příslušné orgány jiných členských států, aby sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou ČNB uznaly a vyžadovaly její použití institucemi se sídlem v členských státech, které mají své expozice umístěné v ČR.

K odstavci 6 a 7 Jedná se o transpozici článku 133 odst. 14 směrnice CRDIV. Ustanovením odstavce 6 se ČNB ukládá povinnost vyžádat si před stanovením sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika v rozmezí mezi 3 a 5 procenty z celkového objemu rizikové expozice stanovisko Komise. Je-li stanovisko Komise zamítavé, ČNB může sazbu v navrhované výši stanovit, pouze pokud uvede důvody, které ji k takovému rozhodnutí vedou. Odstavec 7 pak upravuje situaci, kdy ČNB hodlá stanovit sazbu v rozmezí mezi 3 a 5 procenty z celkového objemu rizikové expozice pro družstevní záložnu, jejíž ovládající osoba má sídlo v jiném členském státě. Jestliže se ČNB a příslušný orgán nebo určený orgán neshodnou nebo pokud jsou stanoviska Komise a ESRB zamítavá, ČNB má právo postoupit věc k rozhodnutí EBA, přičemž do vydání rozhodnutí není oprávněna sazbu stanovit.

§ 8aq

Ustanovení upravuje na základě článku 134 odst. 1 až 3 směrnice CRDIV možnost ČNB uznat sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou příslušným orgánem nebo určeným orgánem jiného členského státu pro tento stát a aplikovat ji na expozice družstevních záložen umístěné v dotčeném členském státě. Takové rozhodnutí ČNB oznámí Komisi, EBA, ESRB a příslušnému orgánu dotčeného státu.

§ 8ar

K odstavci 1 Ustanovení je transpozicí článku 131 odst. 4 směrnice CRDIV a zakotvuje novou povinnost pro ČNB požadovat po globálně systémově významných institucích (dále jen „G-SVI“) udržování kapitálové rezervy pro globálně systémově významnou instituci na konsolidovaném základě. Tato kapitálová rezerva má kompenzovat vyšší riziko, které G-SVI představují pro finanční systém, a možný dopad jejich úpadku na daňové poplatníky.

K odstavci 2 V odstavci 2, který je transpozicí článku 131 odst. 1 a 2 směrnice CRDIV, je ČNB uložena povinnost určovat globálně systémově významné instituce. Kromě družstevní záložny může být za takovou instituci označena i finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba. Za globálně systémově významnou instituci však nemůže být označena družstevní záložna ovládaná evropskou ovládající institucí, evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou.

K odstavci 3 Odstavec 3 je transpozicí kritérií obsažených v článku 131 odst. 2 směrnice CRDIV, která musí ČNB zohlednit při určování systémové významnosti G-SVI.

K odstavci 4 Jedná se o transpozici článku 131 odst. 2, 9, 10, 11 a 18 směrnice CRDIV. ČNB je zde stanovena povinnost zařadit G-SVI na základě zjištěné systémové významnosti do jedné z alespoň pěti kategorií. Při tom musí ČNB respektovat metodiku stanovenou Komisí. ČNB je také dána pravomoc, aby na základě svého expertního posouzení mohla přesunout G-SVI do kategorie s vyšší systémovou významností, než do jaké tato G-SVI spadá na základě výsledku použité metodiky. Kromě toho může ČNB mezi G-SVI zařadit i instituci, která by na základě hodnoty systémové významnosti nebyla zařazena mezi G-SVI. ČNB je povinna o těchto případech informovat EBA.

K odstavci 5 Ustanovením je uložena ČNB povinnost stanovit vyhláškou sazbu kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci pro jednotlivé kategorie systémové významnosti, a to v rozmezí 1 až 3,5 procenta z objemu celkové rizikové expozice. V odstavci 5 je dále transponován článek 131 odst. 9 směrnice CRDIV, podle kterého je kategorii s nejnižší hodnotou systémové významnosti přidělena sazba kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci ve výši 1 procento a kategorii s nejvyšší hodnotou systémové významnosti je přidělena sazba 3,5 procenta z objemu celkové rizikové expozice. Až do čtvrté kategorie je tato sazba zvyšována o 0,5 procentního bodu.

Stanovení sazeb kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci pro jednotlivé kategorie systémové významnosti bude narozdíl od sazeb ostatních kapitálových rezerv provedeno vyhláškou, neboť ke každé kategorii systémové významnosti bude pevně stanovena sazba kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci.

K odstavci 6 ČNB se ukládá povinnost informovat Komisi, EBA a ESRB o všech institucích, které jsou globálně systémově významné, jak požaduje článek 131 odst. 12 směrnice CRDIV.

§ 8as

K odstavci 1 Ustanovení je transpozicí článku 131 odst. 5 směrnice CRDIV a je v něm obsažena nová pravomoc ČNB požadovat po jiných systémově významných institucích (dále jen „J-SVI“) udržování kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci na individuálním a konsolidovaném základě. Cílem této kapitálové rezervy je pokrýt případné negativní dopady, které by úpadek jiné systémově významné instituce mohl mít na finanční systém a daňové poplatníky.

K odstavci 2 V odstavci 2, jehož obsah je transpozicí článku 131 odst. 1 směrnice CRDIV, je ČNB uložena povinnost určovat jiné systémově významné instituce. Kromě družstevní záložny může být za takovou instituci označena i finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba.

K odstavci 3 Jedná se o transpozici článku 131 odst. 3 směrnice CRDIV. ČNB určí systémovou významnost jiné systémově významné instituce na základě alespoň jednoho z uvedených kritérií.

K odstavci 4 Ustanovení transponující článek 131 odst. 5 a 6 zakotvuje pravomoc ČNB stanovit jiné systémově významné instituci povinnost udržovat kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci, a to až do výše 2 procenta z celkového objemu rizikové expozice. ČNB je povinna při stanovení sazby přihlížet k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech nebo celé EU a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. ČNB je dále povinna přezkoumávat kapitálovou rezervu pro J-SVI alespoň jednou ročně.

K odstavci 5 a 6 Jde o transpozici článku 131 odst. 7 směrnice CRDIV. ČNB je povinna nejpozději 1 měsíc před stanovením povinnosti jiné systémově významné instituci udržovat kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci informovat o tomto záměru Komisi, EBA, ESRB pro systémová rizika a příslušné orgány nebo určené orgány dotčených států. V odstavci 6 jsou stanoveny požadavky na obsah tohoto oznámení.

K odstavci 7 Cílem ustanovení je stanovit limit pro kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci, která je dceřinou společností globálně systémově významné instituce nebo jiné systémově významné instituce, které mají povinnost udržovat příslušnou kapitálovou rezervu na konsolidovaném základě. Ustanovení je transpozicí článku 131 odst. 8 směrnice CRDIV.

§ 8at

Ustanovení je transpozicí článku 131 odst. 12 směrnice CRDIV. ČNB je povinna určovat G-SVI a J-SVI a zařazovat G-SVI do jednotlivých kategorií systémové významnosti jednou ročně. O určení G-SVI a J-SVI musí ČNB informovat dotčené systémově významné instituce, Komisi, EBA a ESRB. Seznam G-SVI a J-SVI je ČNB povinna uveřejnit, stejně jako kategorii G-SVI, do které byla daná G-SVI zařazena.

§ 8au

Stanovují se zjednodušená pravidla pro vydávání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým se vyhlašují sazby kapitálových rezerv, tak aby proces vyhlašování sazeb byl flexibilní.

K bodu 58 (§ 9a odst. 1 až 4)

K odstavci 1 Nařízení CRR obsahuje velký počet ustanovení, na základě kterých mohou příslušné orgány, resp. členskými státy určené orgány (v případě ČR se bude jednat o ČNB, viz § 3a zákona o bankách) rozhodnout, zda upraví použití pravidel v souladu s nařízením CRR nebo umožní institucím využít danou výjimku, tedy zda využijí danou diskreci či nikoliv. Aplikace postupů při uplatnění výjimek často znamená pro družstevní záložnu příznivější regulatorní zacházení znamenající potenciálně možnost snížení požadavku na držení kapitálu.

V případech některých diskrecí bude třeba, aby orgány rozhodovaly individuálně. To je podle názoru předkladatele indikováno slovním spojením „mohou v konkrétních případech rozhodnout“ („on a case-by-case basis“) nebo spojením „příslušné orgány mohou povolit“ („may permit“). V jiných případech mohou příslušné orgány rozhodnout o dané diskreci („mohou upustit od“ – „may waive“), tzn., že mohou umožnit nebo neumožnit regulovaným subjektům (všem nebo jejich skupině v závislosti na podmínkách uvedených v nařízení CRR) daný postup při splnění v nařízení CRR uvedených předpokladů. Je třeba dodat, že nařízení CRR není v tomto ohledu dostatečně systematické. Navíc neupravuje způsob provedení příslušných diskrecí, proto je třeba jej zvolit s ohledem na právní řád dané země.

Individuální rozhodování znamená v podmínkách právního řádu ČR vydání rozhodnutí. Např. podle § 12a odst. 4 a násl. platného zákona o bankách ČNB rozhoduje o žádosti používat pro výpočet kapitálového požadavku speciální přístup. Tato diskrece pro příslušný orgán je obsažena i v nařízení CRR. Např. z nařízení CRR vyplývá, že předchozí souhlas je třeba k použití přístupu založeného na interním ratingu (přístup IRB) podle čl. 143 odst. 1, k výpočtu objemu rizikově vážených expozic pro akciové expozice za použití interních modelů podle čl. 151 odst. 4 nebo k použití vlastních odhadů ztrátovosti selhání (LGD) a konverzních faktorů podle čl. 151 odst. 9. Dále také podle čl. 20 nařízení CRR v případě žádostí podle čl. 143 odst. 1, čl. 151 odst. 4, čl. 151 odst. 9, čl. 283, čl. 312 odst. 2 a čl. 363 předložených ovládající osobou se sídlem v EU a jejími ovládanými osobami, mají příslušné orgány spolupracovat, aby rozhodly, zda a za jakých podmínek požadovaný souhlas udělit. Takové žádosti se podávají pouze orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě. V případech, kdy nařízení CRR umožňuje příslušnému orgánu udělit výjimku nebo upravit použití pravidel družstevním záložnám (všem družstevním záložnám) nebo skupině druhově určených družstevních záložen, bude využit institut opatření obecné povahy. Přímo použitelný předpis Evropské unie nelze provádět vyhláškou (viz čl. 79 odst. 3 Ústavy).

Dle názoru předkladatele lze opatření obecné povahy využít u diskrecí obsažených např. v čl. 6 odst. 4, čl. 10 odst. 1 čl. 11 odst. 3, čl. 18 odst. 3, 5 a 6, čl. 24 odst. 2, čl. 36 odst. 1 písm. g), čl. 98 odst. 3, čl. 95 odst. 2, čl. 99 odst. 3, čl. 124 odst. 2, čl. 129 odst. 1 písm. c), čl. 164 odst. 5, čl. 178 odst. 1 písm. b), čl. 178 odst. 2 písm. d), čl. 327 odst. 2, čl. 380, čl. 395 odst. 1, čl. 400 odst. 2, čl. 412 odst. 5, čl. 413 odst. 3, čl. 416 odst. 1, čl. 420 odst. 2, čl. 422 odst. 4, čl. 465 odst. 2, čl. 466, čl. 467 odst. 2 a 3, čl. 468 odst. 2 a 3, čl. 473 odst. 1, čl. 478 odst. 3, čl. 479 odst. 1 a 4, čl. 480 odst. 3, čl. 481 odst. 2 a 5, čl. 486 odst. 6, čl. 493 odst. 3, čl. 495 odst. 1 a čl. 496 odst. 1 nařízení CRR.

V § 9a odst. 1 je uvedeno, že ČNB může vydat opatření obecné povahy, a to z toho důvodu, že nařízení ponechává na uvážení příslušného orgánu, zda pravomoc využije nebo nikoli. Podle zákona (např. § 38j odst. 1 písm. b) zákona o bankách) ČNB uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o způsobu využití diskrecí (možností volby nebo uvážení) daných členským státům a jejich orgánům dohledu právem EU.

V případě nejasné diskrece (tj. zda umožňuje příslušnému orgánu udělit výjimku individuálně nebo upravit použití pravidel ve vztahu k bankám (všem) nebo skupině druhově určených bank), nebo v situaci, kdy daná diskrece nebyla využita, může družstevní záložna požádat ČNB o stanovisko nebo předložit žádost k rozhodnutí.

K odstavci 2 až 4 Odstavce 2 až 4 nově navrhovaného ustanovení upravují odchylky od obecné úpravy opatření obecné povahy obsažené ve správním řádu.

Na řízení o návrhu opatření obecné povahy se bude aplikovat správní řád. Použití § 172 odst. 4 správního řádu není vyloučeno. K návrhu opatření obecné povahy mohou proto dotčené orgány (instituce) uplatnit u správního orgánu - ČNB - písemné připomínky nebo na veřejném projednání ústní připomínky. Správní orgán bude podle citovaného ustanovení povinen se připomínkami zabývat jako podkladem pro opatření obecné povahy a vypořádat se s nimi v jeho odůvodnění.

Pokud jde o použití § 172 odst. 5 správního řádu, toto ustanovení se vztahuje jednak na vlastníky nemovitostí, což z logiky věci není v daném případě relevantní, a jednak, určí-li tak správní orgán, i na jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny. ČNB bude tedy moci určit dotčené osoby, které jsou oprávněny podávat proti návrhu opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky. Pokud se ČNB rozhodne tak neučinit, námitky proti návrhu nebude možné podávat.

Navržená úprava § 9a odst. 4 řeší i situaci, kdy by k návrhu nebylo možné podávat námitky a družstevní záložna by nebyla spokojena s vypořádáním svých připomínek, které uplatnila k návrhu podle § 172 odst. 4. Proto je zavedena v § 9a odst. 4 možnost podat proti již vydanému opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky. Tyto námitky vyřídí ČNB sdělením a může je použít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy.

Navržený postup byl zvolen z důvodu větší operativnosti celého procesu, aby ČNB v případě potřeby mohla rychleji zareagovat na vzniklou situaci a současně družstevní záložny měly právo dostatečně se k danému opatření obecné povahy vyjádřit.

K bodům 59 až 62 (§ 11 odst. 1 a 2)

Část třetí nařízení CRR upravuje poměr kapitálu úvěrových institucí. Proto se toto ustanovení již nemůže vztahovat na družstevní záložny. Článek 458 a část šestá nařízení CRR upravují likviditu úvěrových institucí. Proto se toto ustanovení již nemůže vztahovat na družstevní záložny. Jde o legislativně technickou změnu zohledňující zrušení prvního odstavce a přečíslování následujícího odstavce.

K bodu 63 (§ 13 odst. 8)

Tento novelizační bod reflektuje skutečnost, že odměna likvidátora jmenovaného soudem bude nově upravena novým nařízením vlády, které má nabýt účinností k 1. lednu 2014 a nahradí dosavadní vyhlášku č. 479/2000 Sb., upravující odměnu likvidátora jmenovaného soudem.

K bodu 64 (§ 14 odst. 1)

Jedná se o legislativně technickou změnu související s úpravou provedenou v zákoně o bankách.

K bodu 67 (§ 21 odst. 2)

Vzhledem ke skutečnosti, že byl přijat nový zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (dále jen „kontrolní řád“), který nahrazuje dosavadní zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, bylo potřeba provést legislativně technické změny, kterými se promítnou změny zavedené novým kontrolním řádem do zákona o družstevních záložnách.

K bodu 68 (§ 21 odst. 3)

Ustanovení v § 21 odst. 3 se ruší a jeho obsah se z důvodu zlepšení systematiky zákona přesouvá do § 21a odst. 1 a 2. Ostatní odstavce se přečíslovávají.

K bodu 69 (§ 21 odst. 5 až 10)

K odstavci 5 Toto ustanovení transponuje článek 6 písm. b) směrnice CRDIV, který orgánu dohledu (ČNB) umožňuje, aby se podílel na činnosti orgánů dohledu z jiných států.

K odstavci 6 Ustanovení je transpozicí článku 6 písm. b) směrnice CRDIV a upravuje právo ČNB podílet se na činnosti EBA.

K odstavci 7 Ustanovení je transpozicí článku 6 písm. c) směrnice CRDIV. Dále jde o transpozici článku 101 odst. 5 směrnice CRDIV.

K odstavci 8 až 10 Jedná se o transpozici článku 65 směrnice CRDIV, který dává orgánu dohledu (ČNB) některé pravomoci nutné pro výkon jeho působnosti. Jedná se zejména o pravomoc požadovat poskytnutí všech informací nutných k výkonu její působnosti a pravomoc provádět veškeré nezbytné kontroly. Pravomoc vyžadovat k zabezpečení svých úkolů potřebné informace a podklady stanoví ČNB rovněž § 41 odst. 1 zákona o ČNB. § 44b zákona o ČNB specifikuje, jaké údaje může ČNB pro účely dohledu vyžadovat od ministerstva vnitra a Policie ČR.

K bodu 70 (§ 21a až § 21d) § 21a

K odstavci 1 a 2 Do ustanovení v § 21a odst. 1 a 2 byl z důvodu zlepšení systematiky zákona přesunut obsah původního ustanovení v § 21 odst. 3, které je upraveno v souvislosti s transpozicí článku 97 směrnice CRDIV. Převážně je zachován původní obsah tohoto ustanovení. Nově se ukládá ČNB povinnost v rámci procesu přezkumu a vyhodnocování zjišťovat, zda nejen kapitál, ale také likvidita družstevní záložny zajišťují bezpečný a spolehlivý provoz družstevní záložny a řádné řízení a krytí rizik. ČNB přitom zohledňuje nejen rizika, kterým družstevní záložna je nebo může být vystavena, ale také rizika, která může družstevní záložna představovat pro finanční trh s ohledem na zjištění a měření systémového rizika, a dále rizika odhalená zátěžovými testy. Rozsah aplikace procesu přezkumu a vyhodnocování pak vychází z článku 110 odst. 1 směrnice CRDIV.

K odstavci 3 až 5 Ustanovení, která jsou transpozicí článku 98 směrnice CRDIV, stanovují podrobnější požadavky na proces přezkumu a vyhodnocování prováděný ČNB.

§ 21b

K odstavci 1 Jedná se o transpozici článku 103 odst. 1 směrnice CRDIV. Ustanovení opravňuje ČNB provádět proces přezkumu a vyhodnocování u družstevních záložen s podobným rizikovým profilem stejným nebo podobným způsobem. Podobný rizikový profil mohou mít například družstevní záložny s podobným modelem podnikání nebo se stejným geografickým umístěním expozic. Skupiny družstevních záložen s podobným rizikovým profilem lze určit zejména na základě zhodnocení jejich systémového rizika.

K odstavci 2 Ustanovení je transpozicí článku 100 odst. 1 směrnice CRDIV. ČNB provádí na podporu procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a v případě potřeby zátěžové testy družstevních záložen. Dále se jedná o transpozici článku 53 odst. 3 směrnice CRDIV, který výslovně stanoví možnost uveřejnění zátěžových testů.

K odstavci. 3 Jedná se o transpozici článku 101 odst. 1 a 2 směrnice CRDIV. ČNB se ukládá povinnost pravidelně alespoň jednou za tři roky přezkoumávat dodržování podmínek, za kterých bylo družstevní záložně povoleno používání interních přístupů.

§ 21c

Jedná se o transpozici požadavků na plán dohledových šetření obsažených v článku 99 směrnice CRDIV. ČNB je povinna sestavit takový plán alespoň jednou ročně a jeho součástí musí být kromě jiného plán kontrol na místě.

§ 21d

K odstavci 1 a 2 Toto ustanovení je transpozicí článku 74 odst. 4 směrnice CRDIV a nově stanoví povinnost družstevní záložny vypracovat a pravidelně aktualizovat individuální ozdravný plán k obnovení stabilní finanční situace družstevní záložny v případě jejího závažného zhoršení a povinnost orgánu příslušného pro řešení problémů sestavit a udržovat plány řešení problémů pro každou družstevní záložnu. V souvislosti s tvorbou ozdravných plánů a plánů řešení problémů ve finančním sektoru musí být zohledněn význam jednotlivých družstevních záložen s ohledem na možné dopady závažného zhoršení jejich situace (ozdravný plán) nebo případného úpadku (plán řešení problémů). Užití termínu „případný úpadek“ vychází z faktu, že celý proces řešení problémů je alternativou k „nulové variantě“, tj. řešení úpadku postupem dle § 34 tohoto zákona (odebrání licence), který o úpadku rovněž výslovně hovoří, a k následnému řízení dle insolvenčního zákona. Termín „případný úpadek“ proto odkazuje na alternativní postup v případě neuplatnění plánu pro řešení problémů, přičemž obsahem plánu může být i jen takováto možnost.

K odstavci 3 V tomto ustanovení se zavádí povinnost družstevní záložny poskytnout orgánu příslušnému pro řešení problémů za účelem přípravy plánů řešení problémů družstevní záložny veškeré nezbytné informace v rozsahu přiměřeném její velikosti, modelu jejího podnikání nebo propojenosti s jinými institucemi nebo s finančním trhem jako celkem.

K odstavci 4 Orgán příslušný pro řešení problémů spolupracuje s EBA při přípravě plánů řešení problémů družstevních záložen a informuje EBA o přípravě ozdravných plánů a plánů řešení problémů družstevních záložen, zejména o termínech a místu jednání a o hlavních projednávaných bodech. Orgán příslušný pro řešení problémů rovněž umožní účast zástupce EBA na jednání.

K bodu 71 (§ 22 odst. 1 písm. c))

ČNB měla dosud povinnost informovat Komisi o finančních holdingových osobách. Článek 125 odst. 3 směrnice CRDIV resp. článek 3 odst. 23 směrnice 2011/89/EU vyžaduje, aby nově informovala také o smíšených finančních holdingových osobách, což souvisí se zahrnutím těchto osob do dohledu na konsolidovaném základě.

K bodu 72 (§ 22 odst. 1 písm. d))

Jedná se o legislativně technickou změnu vyvolanou promítnutím změn zavedených novým kontrolním řádem do zákona o družstevních záložnách.

K bodu 73 (§ 22 odst. 1 písm. g))

Směrnice CRDIV nově již nepožaduje, aby ČNB informovala Evropskou komisi o podmínkách, které je nutno splnit pro vydání povolení podle tohoto zákona, ale pouze EBA, jak je stanoveno v § 22 odst. 2 písm. f). V souladu s článkem 160 odst. 6 směrnice CRDIV se do zákona zakotvuje povinnost pro ČNB informovat Komisi o využití diskrece spočívající ve stanovení kratšího přechodného období pro zavedení bezpečnostní a proticyklické kapitálové rezervy.

K bodu 74 (§ 22 odst. 1 písm. h))

V souladu s článkem 160 odst. 6 směrnice CRDIV se ČNB ukládá povinnost oznámit Komisi uznání kratšího přechodného období pro bezpečnostní a proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného v jiném členském státě.

K bodu 75 (§ 22 odst. 2 písmeno c))

Jedná se o legislativně technickou změnu vyvolanou promítnutím změn zavedených novým kontrolním řádem do zákona o družstevních záložnách.

K bodu 76 (§ 22 odst. 2 písm. d))

ČNB měla dosud povinnost informovat EBA o finančních holdingových osobách. Článek 125 odst. 3 směrnice CRDIV resp. článek 3 odst. 23 směrnice 2011/89/EU vyžaduje, aby nově informovala také o smíšených finančních holdingových osobách, což souvisí se zahrnutím těchto osob do dohledu na konsolidovaném základě.

K bodu 77 (22 odst. 2 písm. g))

Ustanovení je transpozicí článku 20 odst. 3 směrnice CRDIV, který požaduje, aby orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě informoval EBA v souladu s článkem 14 odst. 3, článkem 73 odst. 1 a článkem 104 odst. 2 směrnice CRDIV, zejména o právní a organizační struktuře skupiny a o její správě a řízení.

K bodu 78 (§ 22 odst. 2 písm. h))

Jedná se o upřesnění transpozice článku 75 odst. 3 směrnice CRDIV do zákona o družstevních záložnách, který požaduje, aby orgán dohledu (ČNB) informoval EBA také o pracovních povinnostech osob, jejichž příjmy dosahují částky minimálně 1 mil. euro.

K bodu 79 (§ 22 odst. 2 písm. i) až v))

K písmenu i) a j) Na základě transpozice článku 107 odst. 1 směrnice CRDIV se ČNB ukládá povinnost poskytovat EBA informace o procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a a další informace související s tímto procesem.

K písmenu k) Jedná se o transpozici informační povinnosti vůči EBA v souladu s článkem 103 odst. 2 směrnice CRDIV.

K písmenu l) Ustanovení transponující článek 120 odst. 3 směrnice CRDIV resp. článek 3 odst. 8 směrnice 2011/89/EU zavádí pro ČNB povinnost informovat EBA o rozhodnutích podle § 25m.

K písmenu m) V souvislosti s implementací CRDIV se orgánu dohledu (ČNB) ukládá povinnost sdělovat EBA názvy orgánů či subjektů, kterým smějí být sdělovány informace stanovené v § 25a zákona o bankách.

K písmenu n) Ustanovení je transpozicí článku 97 odst. 5 směrnice CRDIV. ČNB je povinna v případě, že z výsledků přezkumu a vyhodnocování podle § 25c vyplývá hrozící systémové riziko, bez zbytečného odkladu informovat o těchto výsledcích EBA.

K písmenu o) Jedná se o zakotvení informační povinnosti orgánu dohledu (ČNB) vůči EBA ohledně trendů a postupů odměňování, stanovené v článku 75 odst. 1 směrnice CRDIV.

K písmenu p) Ustanovení transponuje článek 86 odst. 3, který zakládá povinnost orgánu dohledu (ČNB) informovat EBA o přijatých opatřeních, pokud vývoj v souvislosti s profily rizik likvidity může vést k nestabilitě družstevní záložny.

K písmenu q) Ustanovení zakotvuje povinnost ČNB informovat EBA o povolení zastávat další funkci nevýkonného člena v orgánu družstevní záložny.

K písmenu r) Ustanovení zakládá informační povinnost ČNB vůči EBA ohledně údajů shromážděných ke srovnání politiky podporující rozmanitost výběru členů představenstva a kontrolní komise.

K písmenu s) Jedná se o zakotvení informační povinnosti ČNB vůči EBA ohledně rozhodnutí akcionářů týkajících se odměňování v družstevní záložně.

K písmenu t) Ustanovení zakotvuje povinnost ČNB informovat EBA o některých opatřeních k nápravě a sankcích.

K písmenu u) V souladu s článkem 160 odst. 6 směrnice CRDIV se do zákona zakotvuje povinnost pro ČNB informovat EBA o využití diskrece spočívající ve stanovení kratšího přechodného období pro zavedení bezpečnostní a proticyklické kapitálové rezervy.

K písmenu v) V souladu s článkem 160 odst. 6 směrnice CRDIV se ČNB ukládá povinnost oznámit EBA uznání kratšího přechodného období pro bezpečnostní a proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného v jiném členském státě.

K bodu 80 (§ 22 odst. 3 až 8)

K odstavci 3 Z článku 117 odst. 1 směrnice CRDIV vyplynula potřeba transponovat do zákona povinnost ČNB informovat na vyžádání EBA o všech skutečnostech nezbytných k plnění jeho úkolů stanovených příslušnými předpisy EU.

K odstavci 4 V souladu s článkem 160 odst. 6 směrnice CRDIV se do zákona zakotvuje povinnost pro ČNB informovat ESRB o využití diskrece spočívající ve stanovení kratšího přechodného období pro zavedení bezpečnostní a proticyklické kapitálové rezervy. ČNB se dále ukládá povinnost oznámit ESRB také uznání kratšího přechodného období pro bezpečnostní a proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného v jiném členském státě. Ustanovení § 22 odst. 4 písm. c) transponující článek 136 odst. 7 směrnice CRDIV zakotvuje pro ČNB povinnost informovat ESRB o stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy podle § 8ac odst. 3. ČNB je povinna sdělit ESRB současně i údaje podle § 8ac odst. 7.

K odstavci 5 Ustanovení transponující článek 120 odst. 3 resp. článek 3 odst. 8 směrnice 2011/89/EU směrnice CRDIV zavádí pro ČNB povinnost informovat Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění o rozhodnutích podle § 25m.

K odstavci 6 Toto ustanovení vychází z úpravy v článku 41 odst. 2, článku 43 odst. 5, článku 50 odst. 5, článku 112 odst. 2, článku 116 odst. 9, článku 117 odst. 2 CRD IV a zavádí povinnost ČNB poskytnout EBA součinnost v případech, kdy EBA z vlastní iniciativy přispívá k řešení sporů mezi příslušnými orgány.

K odstavci 7 Ustanovení je transpozicí článku 69 CRDIV, který zakotvuje povinnost orgánu dohledu (ČNB) využívat údajů z databáze EBA při posuzování důvěryhodnosti členů orgánů družstevní záložny. EBA vede centrální databázi správních sankcí, o nichž dostala zprávy od orgánů dohledu členských států, výhradně pro účely výměny informací mezi těmito orgány dohledu. Tato databáze se zpřístupní pouze orgánům dohledu a aktualizuje se na základě informací poskytnutých těmito orgány.

K odstavci 8 V souladu s článkem 160 odst. 6 směrnice CRDIV se do zákona zakotvuje povinnost pro ČNB informovat příslušné kolegium orgánů dohledu o využití diskrece spočívající ve stanovení kratšího přechodného období pro zavedení bezpečnostní a proticyklické kapitálové rezervy. ČNB se dále ukládá povinnost oznámit příslušnému kolegiu orgánů dohledu také uznání kratšího přechodného období pro bezpečnostní a proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného v jiném členském státě.

K bodu 81 (§ 22 odst. 4 písm. d))

Ustanovení transponující článek 136 odst. 7 směrnice CRDIV zakotvuje pro ČNB povinnost informovat ESRB o stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy podle § 8al odst. 3. ČNB je povinna sdělit ESRB současně i údaje podle § 8al odst. 7.

K bodům 82 a 83 (§ 22a – nadpis, odst. 2 a 3)

Rozdělení stávajícího paragrafu je legislativně technickou změnou. Vzhledem k dosavadní nejasnosti v rozsahu vyměňovaných informací a postupu této výměny mezi orgány dohledu členských států při dohledu nad pobočkami a při dohledu nad konsolidačními celky, byla úprava výměny informací rozdělena do dvou samostatných paragrafů podle oblasti výměny, jak vymezuje směrnice CRDIV. K rozdělení je také přistoupeno z důvodu jiného pojetí výměny informací v těchto dvou oblastech. Výměna informací o pobočkách bank z členských států podle článku 50 směrnice CRDIV bude dále provedena evropskou legislativou, konkrétně aktem Komise přijatým na základě návrhu technických standardů EBA do konce roku 2014. Informace o konsolidačních celcích bude ČNB i nadále poskytovat pouze na základě zmocnění v zákoně, neboť podrobnosti nebudou na úrovni EU nadále upraveny, neboť zde nebylo vloženo žádné zmocnění, které by výměnu informací v této oblasti v budoucnosti upravilo.

Ustanovení transponuje článek 50 odst. 1 směrnice CRDIV, přičemž vymezuje druh informací, které je ČNB povinna poskytovat v rámci spolupráce s orgány dohledu jiných členských států při dohledu nad družstevní záložnou poskytující služby prostřednictvím pobočky na území jiného členského státu.

Nově dochází k doplnění názvu ustanovení § 22a.

K bodům 84 až 86 (§ 22a odst. 4 a 5)

Za účelem sjednocení terminologie používané v zákoně se slovo „bankovního“ vypouští. Dále v návaznosti na rozdělení § 22a do dvou samostatných ustanovení § 22a a § 22aa dochází k vypuštění § 22a odst. 4 a 5 a s tím související úpravě dosavadního odstavce 6, nově označeného jako odstavec 4.

V souvislosti s transpozicí článku 50 odstavců 2 až 4 směrnice CRDIV je od 1. ledna 2015 ČNB uložena povinnost poskytnout orgánu dohledu hostitelského členského státu všechny informace získané v rámci dohledu nad likviditou družstevní záložny, pokud jsou důležité pro ochranu klientů nebo členů družstevní záložny nebo pro ochranu finanční stability v hostitelském členském státě. ČNB je současně uložena povinnost informovat orgán dohledu hostitelského státu, pokud dojde k ohrožení likvidity družstevní záložny, včetně povinnosti poskytnout informace o plánu na obnovení likvidity a o opatřeních, které vůči družstevní záložně přijala.

Odstavec 5 transponující článek 50 odstavec 4 upravuje situaci, kdy orgán dohledu hostitelského státu po předchozím informování ČNB přijal z důvodu ohrožení likvidity družstevní záložny opatření na ochranu klientů nebo členů družstevní záložny nebo finanční stability v hostitelském státě. Pokud ČNB s přijatými opatřeními nesouhlasí, má právo obrátit se na EBA s žádostí o urovnání sporu.

K bodu 87 (§ 22aa)

Ustanovení bylo z velké části převzato z původního § 22a, který byl rozdělen mj. z důvodu změn v CRDIV v oblasti dohledu nad pobočkami bank z členských států. Ustanovení v § 22aa je zejména transpozicí článku 117 resp. i článku 3 odst. 3 a 20 směrnice 2011/89/EU. Ustanovení upravuje výměnu informací mezi ČNB a orgány dohledu jiných členských států při výkonu dohledu na konsolidovaném základě. Informace jsou zde rozděleny na informace zásadní, které musí orgán dohledu poskytovat z vlastního podnětu, a na informace, které jsou potřebné při výkonu dohledu, jež jsou poskytovány na vyžádání. Navíc je v odstavci 2 písm. e) provedena transpozice článku 125 odst. 3 resp. článku 3 odst. 23 směrnice 2011/89/EU, podle kterého mají orgány dohledu informovat ostatní orgány dohledu nejen o finančních holdingových osobách, ale nově také o smíšených finančních holdingových osobách, což souvisí se zahrnutím těchto osob do dohledu na konsolidovaném základě.

K bodu 88 (§ 22b odst. 2)

V souvislosti s transpozicí článku 51 odstavce 1 dochází k vypuštění poslední věty předmětného ustanovení. V případě, že mezi orgánem dohledu hostitelského státu a ČNB nebylo do dvou měsíců ode dne oznámení záměru orgánu dohledu hostitelského státu označit pobočku družstevní záložny za významnou dosaženo dohody, orgán dohledu hostitelského státu v této věci přijme vlastní rozhodnutí, přičemž je povinen vzít v úvahu stanovisko ČNB.

K bodům 89 a 90 (§ 22b odst. 3)

Jedná se o transpozici článku 51 odst. 2 směrnice CRDIV. Ustanovením se ukládá ČNB povinnost sdělit orgánu dohledu členského státu, ve kterém družstevní záložna poskytuje služby prostřednictvím významné pobočky, výsledky přezkumu a vyhodnocování prováděných podle § 21a nebo zprávu o posouzení rizik skupiny podle § 25k. ČNB má dále povinnost informovat orgán dohledu hostitelského státu o opatření k nápravě, které družstevní záložně uloží, má-li toto opatření podstatný dopad na pobočku družstevní záložny v hostitelském státě.

K bodům 91 a 92 (§ 22b odst. 5)

Jedná se o legislativně technickou změnu vyvolanou promítnutím změn zavedených novým kontrolním řádem do zákona o družstevních záložnách.

K bodu 93 (§ 22b odst. 6)

V souvislosti s transpozicí článku 51 odst. 2 směrnice CRDIV se vkládá do § 22b nový odstavec 6. Ustanovením se ukládá ČNB povinnost konzultovat s orgánem dohledu hostitelského státu plán na obnovení likvidity družstevní záložny poskytující v hostitelském členském státě služby prostřednictvím pobočky, která byla orgánem dohledu hostitelského státu označena za významnou, a existuje riziko likvidity, které by mohlo mít dopad na měnu hostitelského státu.

K bodu 94 (§ 22b odst. 7)

V návaznosti na vložení nového odstavce 6 dochází k přečíslování následujícího odstavce a odkazů uvedených v ustanovení.

K bodu 95 (§22c)

V souvislosti s transpozicí článku 52 odst. 3 se předmětným ustanovením ukládá ČNB povinnost zohlednit při výkonu dohledu nad družstevní záložnou poskytující služby v jiném členském státě prostřednictvím pobočky, informace, které orgán dohledu tohoto členského státu sdělil ČNB v návaznosti na jím provedenou dohlídku na místě.

K bodu 96 (§ 23)

Vzhledem ke skutečnosti, že byl přijat nový zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (dále jen „kontrolní řád“), který nahrazuje dosavadní zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, bylo potřeba provést legislativně technické změny, kterými se promítnou změny zavedené novým kontrolním řádem do zákona o družstevních záložnách.

K bodu 97 (§ 25a odst. 3)

Ustanovení je transpozicí článku 53 odst. 3, který umožňuje, aby ČNB zveřejnila výsledky zátěžových testů v souladu s článkem 100 směrnice CRDIV nebo článkem 35 nařízení CRR.

K bodu 98 (§ 25a odst. 7)

Jedná se o technickou změnu vzhledem k zavedení pojmu instituce v § 1a odst. 1 písm. c).

K bodu 99 (§ 25b odst. 2)

Jedná se o technickou změnu vzhledem k zavedení pojmu instituce v § 1a odst. 1 písm. c).

K bodu 100 (§ 25c odst. 1)

Jedná se o terminologickou úpravu. Pojem zaměstnanec je nahrazován pojmem pracovník, který má širší význam. Podle § 2a odst. 4 písm. c) se v tomto zákoně pracovníkem rozumí zaměstnanec nebo jiná fyzická osoba, která svou činnost uskutečňuje podle příkazů jiného.

K bodu 101 (§ 25d odst. 5)

Vzhledem ke skutečnosti, že byl přijat nový zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (dále jen „kontrolní řád“), který nahrazuje dosavadní zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, bylo potřeba provést legislativně technické změny, kterými se promítnou změny zavedené novým kontrolním řádem do zákona o družstevních záložnách. V odstavci 9 je novelizována poznámka pod čarou č. 27, čímž je narovnán stávající odkaz v této poznámce pod čarou na novou směrnici CRDIV.

K bodu 102 (pozn. pod čarou)

Dochází ke změně poznámky pod čarou v důsledku nahrazení dosavadních směrnic směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES.

K bodu 103 (§ 25d odst. 10)

Toto ustanovení bylo vloženo na základě požadavku směrnice CRDIV na zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Smíšená finanční holdingová osoba je vedle finanční holdingové osoby a smíšené holdingové osoby další variantou „holdingové“ ovládající osoby (nařízení CRR používá pojem mateřská finanční holdingová osoba). Opatření má za cíl pokrýt dohledem na konsolidovaném základě i regulované ovládané osoby v bankovnictví, které ovládá smíšená finanční holdingová osoba, což dosud v právní úpravě absentovalo.

K bodům 104 a 105 (§ 25e odst. 2)

Změna vychází z požadavku směrnice CRDIV resp. směrnice 2011/89/EU na zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Smíšená finanční holdingová osoba je vedle finanční holdingové osoby a smíšené holdingové osoby další variantou „holdingové“ ovládající osoby (nařízení CRR používá pojem mateřská finanční holdingová osoba). Opatření má za cíl pokrýt dohledem na konsolidovaném základě i regulované ovládané osoby v bankovnictví, které ovládá smíšená finanční holdingová osoba, což dosud v právní úpravě absentovalo. Dále je provedena technická změna z důvodu změny definice finanční instituce v § 1a odst. 1. Do ustanovení byli doplněni obchodníci s cennými papíry. Tyto subjekty nově pod definici finanční instituce nespadají.

K bodu 106 (§ 25e odst. 4)

Toto ustanovení bylo vloženo na základě požadavku směrnice CRDIV na zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Smíšená finanční holdingová osoba je vedle finanční holdingové osoby a smíšené holdingové osoby další variantou „holdingové“ ovládající osoby (nařízení CRR používá pojem mateřská finanční holdingová osoba). Opatření má za cíl pokrýt dohledem na konsolidovaném základě i regulované ovládané osoby v bankovnictví, které ovládá smíšená finanční holdingová osoba, což dosud v právní úpravě absentovalo.

K bodům 107 a 108 (§ 26e odst. 6)

Změna vychází z požadavku směrnice CRDIV resp. směrnice 2011/89/EU na zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Smíšená finanční holdingová osoba je vedle finanční holdingové osoby a smíšené holdingové osoby další variantou „holdingové“ ovládající osoby (nařízení CRR používá pojem mateřská finanční holdingová osoba). Opatření má za cíl pokrýt dohledem na konsolidovaném základě i regulované ovládané osoby v bankovnictví, které ovládá smíšená finanční holdingová osoba, což dosud v právní úpravě absentovalo. Do ustanovení je v souvislosti s transpozicí článku 127 odst. 1 směrnice CRDIV doplněn odkaz na nařízení CRR.

K bodům 109, 113, 114, 116, 117, 118 a 119 (§ 25f odst. 1, 4, 5 a 8)

Změna vychází z požadavku směrnice CRDIV resp. směrnice 2011/89/EU na zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Smíšená finanční holdingová osoba je vedle finanční holdingové osoby a smíšené holdingové osoby další variantou „holdingové“ ovládající osoby (nařízení CRR používá pojem mateřská finanční holdingová osoba). Opatření má za cíl pokrýt dohledem na konsolidovaném základě i regulované ovládané osoby v bankovnictví, které ovládá smíšená finanční holdingová osoba, což dosud v právní úpravě absentovalo.

K bodům 110 a 111 (§ 25f odst. 1 písmeno b) a c))

Jedná se o legislativně technickou změnu, neboť stanovená povinnost je upravena nařízením CRR.

K bodu 112 (§ 25f odst. 2)

Poskytování informací ČNB konsolidačními celky a osobami zahrnutými do konsolidačního celku upravuje nařízení CRR. ČNB zůstává možnost vyžadovat informace od osob zahrnutých do konsolidačního celku, pokud jsou tyto informace nutné k výkonu dohledu na konsolidovaném základě. Informace budou ČNB poskytovány na vyžádání.

K bodu 115 (§ 25f odst. 7)

Jedná se o transpozici článku 121 směrnice CRDIV resp. článku 3 odst. 21 směrnice 2011/89/EU, na základě které se povinnosti dosud stanovené v tomto ustanovení nově rozšiřují také na smíšenou finanční holdingovou osobu. ČNB se zmocňuje k vydání vyhlášky, ve které se podrobněji upraví uvedené požadavky. V souvislosti s transpozicí směrnice CRDIV, jež ukládá požadavky na důvěryhodnost a zkušenost tzv. vedoucímu orgánu společnosti („management body“), tj. v českém právním řádu představenstvo a kontrolní komise, bylo upraveno znění tohoto ustanovení.

K bodu 120 (§ 25g odst. 1)

Změna vychází z požadavku směrnice CRDIV resp. směrnice 2011/89/EU na zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Smíšená finanční holdingová osoba je vedle finanční holdingové osoby a smíšené holdingové osoby další variantou „holdingové“ ovládající osoby (nařízení CRR používá pojem mateřská finanční holdingová osoba). Opatření má za cíl pokrýt dohledem na konsolidovaném základě i regulované ovládané osoby v bankovnictví, které ovládá smíšená finanční holdingová osoba, což dosud v právní úpravě absentovalo. V souvislosti s transpozicí článku 112 směrnice CRDIV se doplňuje také odkaz na nařízení CRR.

K bodu 121 (§ 25g odst. 1 písmeno b))

Tento novelizační bod reflektuje nutnost upřesnění skutečnosti, že povinnosti, které byly dříve obsaženy v § 7b, jsou v současnosti upraveny v nařízení CRR. Dále je provedena legislativně technická úprava odkazů na paragrafy.

K bodu 122 (§ 25g odst. 1 písm. c))

Na základě transpozice článku 112 odst. 1 písm. c) směrnice CRDIV došlo k upřesnění znění ustanovení doplněním, že se jedná o spolupráci s centrálními bankami Evropského systému centrálních bank.

K bodu 123 (§ 25g odst. 1 písm. d))

Jedná se o upřesnění na základě transpozice článku 117 odst. 1 směrnice CRDIV, kterým je odstraněna nejistota, zda jsou informace poskytovány z vlastního podnětu nebo na vyžádání jiného orgánu dohledu.

K bodu 124 (§ 25g odst. 1 písmeno e))

Jedná se o legislativně technickou změnu, kterou dochází k vypuštění odkazu na § 8, jehož část byla s ohledem na adaptaci zákona na nařízení CRR vypuštěna ze zákona o družstevních záložnách.

K bodu 125 (pozn. pod čarou)

V ustanovení je novelizována poznámka pod čarou č. 35, čímž je narovnán odkaz v poznámce pod čarou na znění v nové směrnici CRDIV.

K bodu 126 (§ 25g odst. 3)

Změna vychází z požadavku směrnice CRDIV resp. směrnice 2011/89/EU na zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Smíšená finanční holdingová osoba je vedle finanční holdingové osoby a smíšené holdingové osoby další variantou „holdingové“ ovládající osoby (nařízení CRR používá pojem mateřská finanční holdingová osoba). Opatření má za cíl pokrýt dohledem na konsolidovaném základě i regulované ovládané osoby v bankovnictví, které ovládá smíšená finanční holdingová osoba, což dosud v právní úpravě absentovalo.

K bodu 127 (§ 25h odst. 1)

Změna vychází z požadavku směrnice CRDIV resp. směrnice 2011/89/EU na zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Smíšená finanční holdingová osoba je vedle finanční holdingové osoby a smíšené holdingové osoby další variantou „holdingové“ ovládající osoby (nařízení CRR používá pojem mateřská finanční holdingová osoba). Opatření má za cíl pokrýt dohledem na konsolidovaném základě i regulované ovládané osoby v bankovnictví, které ovládá smíšená finanční holdingová osoba, což dosud v právní úpravě absentovalo.

K bodu 128 (§ 25i odst. 1 písm. b))

Vzhledem k úpravě ustanovení, která se týkají opatření k nápravě, je třeba změnit odkaz na paragraf, který příslušné opatření upravuje.

K bodu 129 (§ 25i odst. 1 písm. c))

Název „speciální přístupy“ k výpočtu požadavků na kapitál se v souvislosti s nařízením CRR mění na „interní přístupy.“ Souhlas k používání interního přístupu je nově upraven v článku 312 nařízení CRR, proto dochází i ke změně odkazu.

K bodu 130 (§ 25k odst. 1)

Změna vychází z požadavku směrnice CRDIV resp. směrnice 2011/89/EU na zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Smíšená finanční holdingová osoba je vedle finanční holdingové osoby a smíšené holdingové osoby další variantou „holdingové“ ovládající osoby (nařízení CRR používá pojem mateřská finanční holdingová osoba). Opatření má za cíl pokrýt dohledem na konsolidovaném základě i regulované ovládané osoby v bankovnictví, které ovládá smíšená finanční holdingová osoba, což dosud v právní úpravě absentovalo.

K bodům 131 a 132 (§ 25k odst. 1 písm. a), b) a c))

Změny tohoto ustanovení plynou z transpozice článku 113 odst. 1 směrnice CRDIV a spočívají v rozšíření okruhu opatření k nápravě, která může ČNB při výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou evropské finanční holdingové osoby nebo odpovědnou družstevní záložnou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou po dohodě s ostatními orgány vykonávajícími dohled nad členy takových skupin použít.

K bodům 133 a 134 (§ 25k odst. 2)

Jedná se o transpozici článku 113 odst. 2 směrnice CRDIV. ČNB jako orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě na evropské úrovni předkládá ostatním orgánům dohledu vedle zprávy o posouzení krytí rizik kapitálem také zprávu o posouzení rizika likvidity a vyvíjí snahu, aby bylo dohody podle odst. 1 dosaženo do 1 měsíce od předložení zprávy o posouzení rizika likvidity.

K bodu 135 (§ 25k odst. 3)

Jedná se o legislativně technickou úpravu v návaznosti na úpravy provedené v předchozím odstavci.

K bodu 136 (§ 25k odst. 3 písm. b))

Jde o změnu plynoucí z transpozice článku 113 odst. 3 směrnice CRDIV, konkrétně z rozšíření odstavce 2 o zprávu o posouzení rizika likvidity.

K bodu 137 (pozn. pod čarou)

V ustanovení je dále novelizována poznámka pod čarou č. 36, čímž je narovnán stávající odkaz v této poznámce pod čarou na znění nové směrnice CRDIV.

K bodu 138 (§ 25k odst. 4)

Změna vychází z požadavku směrnice CRDIV resp. směrnice 2011/89/EU na zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Smíšená finanční holdingová osoba je vedle finanční holdingové osoby a smíšené holdingové osoby další variantou „holdingové“ ovládající osoby (nařízení CRR používá pojem mateřská finanční holdingová osoba). Opatření má za cíl pokrýt dohledem na konsolidovaném základě i regulované ovládané osoby v bankovnictví, které ovládá smíšená finanční holdingová osoba, což dosud v právní úpravě absentovalo. Do ustanovení se dále s ohledem na transpozici článku 113 odst. 3 a 4 směrnice CRDIV doplňuje, že ČNB může jednat podle písm. a) a b) daného ustanovení také v případě, kdy nebylo dosaženo dohody mezi orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě na evropské úrovni a ČNB o uložení opatření k nápravě ve lhůtě do 1 měsíce ode dne, kdy orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou předložil ČNB zprávu o posouzení rizika likvidity této skupiny.

K bodu 139 (§ 25k odst. 4 písm. a))

Jedná se o transpozici článku 113 odst. 3 směrnice CRDIV, kterým je rozšiřován okruh opatření k nápravě, která může ČNB jako orgán dohledu nad družstevní záložnou ovládanou evropskou ovládající bankou, evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou po dohodě s ostatními orgány vykonávajícími dohled na tyto osoby použít.

K bodu 140 (§ 25k odst. 4 písm. b))

Jedná se o legislativně technickou úpravu reflektující rozšíření odstavce 4 o zprávu o posouzení rizika likvidity.

K bodu 141 (§ 25k odst. 7)

Jedná se o legislativně technickou změnu, kterou dochází k vypuštění odkazu na § 8, jehož část byla s ohledem na adaptaci zákona na nařízení CRR vypuštěna ze zákona o družstevních záložnách.

K bodům 142 a 143 (§ 25l odst. 1)

Změna vychází z požadavku směrnice CRDIV na zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Smíšená finanční holdingová osoba je vedle finanční holdingové osoby a smíšené holdingové osoby další variantou „holdingové“ ovládající osoby (nařízení CRR používá pojem mateřská finanční holdingová osoba). Opatření má za cíl pokrýt dohledem na konsolidovaném základě i regulované ovládané osoby v bankovnictví, které ovládá smíšená finanční holdingová osoba, což dosud v právní úpravě absentovalo. Dále je provedena legislativně technická změna vyvolaná promítnutím změn zavedených novým kontrolním řádem do zákona o bankách.

K bodu 144 (§ 25l odst. 2 písmeno b))

Jedná se o legislativně technickou změnu vyvolanou promítnutím změn zavedených novým kontrolním řádem do zákona o družstevních záložnách.

K bodu 145 (§ 25l odst. 2 písmeno c))

Jedná se o legislativně technickou změnu vyvolanou přesunem obsahu ustanovení z původního § 21 odst. 3 do § 21a. Změnou je napravena stávající chyba v platném znění zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, kde je chybně uveden odkaz na § 22 odst. 8.

K bodu 146 (§ 25l odst. 2 písmeno d))

Jedná se o legislativně technickou změnu vyvolanou promítnutím změn zavedených novým kontrolním řádem do zákona o družstevních záložnách.

K bodu 147 (§ 25l odst. 3 písm. d)

Na základě transpozice článku 116 odst. 6 směrnice CRDIV došlo k upřesnění znění ustanovení doplněním, že členy kolegia jsou v případě centrálních bank centrální banky Evropského systému centrálních bank.

K bodu 148 (§ 26)

Ustanovení transponující článek 120 odst. 1 a 2 resp. článek 3 odst. 8 směrnice 2011/89/EU řeší možný střet zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, zákona o finančních konglomerátech, co se dohledu na konsolidovaném základě na nejvyšší úrovni týče, pokud je ovládající osobou (nařízení CRR používá pojem mateřský podnik) ve skupině smíšená finanční holdingová osoba, a zákona upravujícího činnost pojišťoven. Cílem je zabránění vícenásobnému dohledu, pokud se na smíšenou finanční holdingovou osobu vztahuje zároveň více obsahově srovnatelných ustanovení výše uvedených právních předpisů. V odstavci 3 a 6 se zahraničními právními předpisy vztahujícími se na nejvýznamnější sektor podle předpisů upravujících doplňkový dohled nad finančními konglomeráty rozumí zahraniční právní předpisy implementující Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES, ve znění pozdějších předpisů.

K bodu 149 (§ 27a – nadpis)

Jedná se o legislativně technickou úpravu. V zájmu právní jistoty a uživatelského komfortu adresátů byl doplněn název paragrafů.

K bodům 150 až 152 (§ 27a odst. 1 písm. a) až c))

Tato ustanovení jsou transpozicí článku 66 směrnice CRDIV a zároveň reakcí na novou koncepci správního trestání připravenou ministerstvem vnitra s cílem přesně a určitě, konkrétními znaky vymezit v zákoně objektivní stránky skutkových podstat správních deliktů. Jedná se o legislativně technickou změnu. V důsledku vložení nových písmen do tohoto ustanovení dochází k posunu písmen následujících.

K bodu 153 (§ 27a odst. 2)

V tomto odstavci jsou zakotveny tzv. správní delikty při nesoučinnosti, které spočívají v porušení povinnosti vyplývající z kontrolního řádu.

K bodu 154 (§ 27a odst. 3)

Jedná se o terminologickou úpravu. Pojem zaměstnanec je nahrazován pojmem pracovník, který má širší význam. Podle § 2a odst. 4 písm. c) se v tomto zákoně pracovníkem rozumí zaměstnanec nebo jiná fyzická osoba, která svou činnost uskutečňuje podle příkazů jiného.

K bodu 156 (§ 27a odst. 8)

Ustanovení upravuje přestupek spočívající v neinformování ČNB o platební neschopnosti či ztrátách družstevní záložny podle § 28ab.

K bodu 157 (§ 27a odst. 9)

Ustanovení stanoví maximální výši pokut, které lze uložit za správní delikty podle § 27a. Pokuta do výše 130 mil. Kč a pokuta do výše odpovídající dvojnásobku neoprávněného prospěchu jsou transpozicí článků 66 odst. 2 písm. d) a e) a 67 odst. 2 písm. f) a g) směrnice CRDIV.

K bodu 158 (§ 27b – nadpis)

Jedná se o legislativně technickou úpravu. V zájmu právní jistoty a uživatelského komfortu adresátů byl změněn název paragrafu, aby bylo upřesněno, že jsou v tomto ustanovení upraveny správní delikty družstevní záložny.

K bodu 159 (§ 27b odst. 1 písm. b))

V souvislosti s přeformulováním § 28 Opatření k nápravě, bylo třeba opravit odkaz na tento paragraf.

K bodu 160 (§ 27b odst. 1 písm. i))

Jedná se o legislativně technickou změnu. V důsledku zrušení písm. i) dochází k posunu následujících písmen.

K bodu 161 (§ 27b odst. 1 písm. j))

Dochází k úpravě znění správního deliktu, kterého se může dopustit družstevní záložna prostřednictvím své pobočky v hostitelském státě.

K bodu 162 (§ 27b odst. 2 a 3)

Jedná se o transpozici správních deliktů instituce (družstevní záložny), které jsou uvedeny ve směrnici CRDIV. Dále se jedná o legislativně technickou změnu. V důsledku vložení nového odstavce dochází k přečíslování odstavců následujících. Stávající odstavec 3 se ruší.

K bodu 164 (§ 27b odst. 3 písm. l))

Jedná se o legislativně technickou změnu v souvislosti s přečíslováním odstavců v § 27. Dále je do tohoto ustanovení doplněn odkaz na nařízení CRR, protože jeho část osmá upravuje informační povinnost.

K bodu 165 (§ 27b odst. 4)

Toto ustanovení upravuje maximální výši pokut za správní delikty uvedené v § 27b. Pokuta do výše 10 procent čistého ročního obratu a pokuta do výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu je transpozicí článku 67 směrnice CRDIV.

K bodu 166 (§ 27c - nadpis)

Jedná se o legislativně technickou úpravu. V zájmu právní jistoty a uživatelského komfortu adresátů byl doplněn název paragrafu.

K bodu 167 (§ 27c odst. 1)

V souvislosti s tím, že toto ustanovení upravuje správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob bylo třeba toto ustanovení přeformulovat.

K bodu 168 (§ 27c odst. 1 písm. a))

Došlo k upřesnění znění správního deliktu spočívajícího v nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na družstevní záložně.

K bodu 169 (§ 27c odst. 1 písm. c), d), e), f))

V souvislosti s implementací směrnice CRDIV dochází k vložení nových písmen, která upravují další správní delikty, kterých se může dopustit právnická nebo podnikající fyzická osoba.

K bodu 170 (§ 27c odst. 1)

Jedná se o legislativně technickou změnu. V souvislosti s přeformulování celé části týkající se správního trestání, dochází k přesunutí úpravy výše pokut do samostatného odstavce.

K bodu 171 (§ 27c odst. 2 a 3)

V odstavci 2 jsou zakotveny tzv. správní delikty při nesoučinnosti, které spočívají v porušení povinnosti vyplývající z kontrolního řádu.

Dále odstavec 3 upravuje správní delikt, kterého se může dopustit osoba působící jako insolvenční správce v družstevní záložně.

K bodu 172 (§ 27c odst. 4 a 5)

Odstavec 4 upravuje správní delikt, kterého se může dopustit osoba, která je členem konsolidačního celku, jehož členem je také družstevní záložna.

Odstavec 5 upravuje výši pokut, kterou lze za správní delikty uvedené v tomto paragrafu uložit. Pokuta až do výše 130 mil Kč, pokuta do výše 10 procent ročního obratu a pokuta do výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu jsou transpozicí článků 66 a 67 směrnice CRDIV.

K bodu 173 (§ 27d)

Toto ustanovení upravuje správní delikty finanční holdingové osoby, smíšené finanční holdingové osoby a smíšené holdingové osoby a maximální výši pokut, které za ně lze uložit.

K bodu 174 (§ 27e a § 27ea) § 27e

Celá koncepce správního trestání v zákoně o spořitelních a úvěrních družstvech je postavena na principu oportunity, jež doplňuje princip legality o možnost nezahajovat řízení o (bagatelním) správním deliktu a povinnost zaznamenat důvody takového postupu. Možnost záznamu o nezahájení řízení vychází z usnesení vlády ze dne 8. října 2008 č. 1252 k věcnému záměru zákona o dohledu nad finančním trhem. Cílem je řádné přihlédnutí ke všem aspektům případu, hospodárnost řízení a hledání nejlepší cesty nápravy v souladu s mezinárodními standardy pro výkon bankovního dohledu.

Předpisy na finančním trhu ukládají velké množství povinností, a z povahy věci jde často o otevřené (neurčité pojmy) pojmy, jako je řádný a obezřetný výkon činnosti. Dílčí nezáměrné porušení, které je spojeno s přijetím opatření pro předcházení porušení v budoucnu, nemůže být materiálně důvodem pro ukládání pokuty. V některých případech může naopak placení pokuty situaci dále zhoršit, pokuta nebude mít preventivní následek a nepřispěje ani k zajištění nápravy (nedostatky v oblasti kapitálu). Vedení správního řízení je nákladné nejen pro účastníka řízení, ale i pro orgán dohledu, zejména nelze-li věc vyřídit příkazem, a i proto není vedení správního řízení řešením pro delikty velmi nízké závažnosti. Pokud lze stejného obecně i individuálně preventivního účinku dosáhnout rychlejší a hospodárnější cestou, není vhodné vést správní řízení jen kvůli uložení symbolické pokuty. Legislativním zakotvením ustanovení o oportunitě, tedy nezahájení řízení o uložení sankce za správní delikt, není-li zjištěné protiprávní jednání společensky škodlivé, a stanovením (dalšího) postupu v případě nezahájení řízení, tj. sepsáním záznamu o odložení věci, se vychází vstříc obecné politice boje proti korupci nebo svévoli při užití správního úvahy správního orgánu. V případě využití oportunity podle judikatury, která postup orgánu veřejné správy v případě nezahájení řízení neřeší, jsou totiž důvody pro odložení věci obtížněji dohledatelné. Ze záznamu je zřejmé, kdo a proč o nezahájení řízení rozhodl. To umožňuje hodnotit postupy dohlížených osob v čase a případné opakované nedostatky postihovat přísněji.

Uvedená kritéria společenské škodlivosti jsou v souladu se stávajícím § 6 odst. 2 zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a shodně jako v tomto ustanovení by měla být posuzována a aplikována ve svém celku a ve vzájemných souvislostech.

Společná ustanovení dále stanoví liberační důvody, které částečně omezují absolutní odpovědnost právnických a podnikajících fyzických osob (tj. odpovědnost bez zavinění). Tyto osoby se vyviní, pokud prokáží, že vynaložily veškeré možné úsilí, aby zabránily porušení povinností stanovených zákonem, jde např. o případ vyšší moci. U nepodnikajících fyzických osob je naproti tomu nutným předpokladem pro založení odpovědnosti za protiprávní jednání prokázání zavinění konkrétního pachatele. Toto pravidlo vychází z § 3 přestupkového zákona.

Společná ustanovení obsahují dále institut správního uvážení při určení výše pokuty. Orgán dohledu tak v rámci řízení rozhoduje o konkrétní výši peněžité pokuty, která je závislá na závažnosti správního deliktu. Přihlíží se zejména k způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. S ohledem na transpozici článku 70 směrnice CRDIV se dále přihlédne zejména k délce trvání protiprávního jednání, finanční situaci právnické osoby, významu neoprávněného prospěchu, ztrátě třetích osob způsobené zjištěným nedostatkem v činnosti, součinnosti této právnické osoby v řízení o správním deliktu a předchozím správním deliktům právnické osoby, je-li to z povahy věci účelné. Ve vztahu k trestání přestupků nepodnikajících fyzických osob je nutné odkázat na obecná ustanovení přestupkového zákona, zejm. § 12 odst. 1.

Ustanovení dále stanoví subjektivní a objektivní prekluzivní lhůty, jejichž uplynutím zaniká správně trestní odpovědnost za správní delikt nebo přestupek podle tohoto zákona. Subjektivní lhůta jednoho roku uplyne, když ČNB nezahájí správní řízení do 1 roku ode dne, kdy se o správním deliktu, resp. přestupku dozvěděla. Za rozhodnou skutečnost v tomto případě je nutné považovat skutečnost, že ČNB obdržela informaci o jednání subjektu, kterým došlo nebo mohlo dojít k porušení zákonné povinnosti, která podléhá dohledu ČNB. Zda došlo ke spáchání deliktu, bude předmětem dokazování v rámci správního řízení, resp. řízení o přestupku. Dále toto ustanovení stanoví objektivní lhůtu, podle níž je ČNB povinna zahájit správní řízení nejpozději do 5 let ode dne, kdy byl správní delikt, resp. přestupek spáchán, a to bez ohledu na skutečnost, zda se o něm dozvěděla či nikoliv. Ve vztahu k zániku odpovědnosti za přestupek je toto ustanovení speciální k ustanovení § 20 přestupkového zákona.

Společná ustanovení také obsahují obecné pravidlo, že podle ustanovení o správních deliktech právnických osob se posoudí i správní delikty spáchané při podnikání nebo v souvislosti s podnikáním fyzické osoby. Vychází se tak z principu shodného posouzení odpovědnosti za delikt spáchaný při podnikání, a to bez ohledu na skutečnost, zda byl delikt spáchán fyzickou či právnickou osobou.

§ 27ea

Toto ustanovení stanoví, že orgánem příslušným k projednání správních deliktů podle tohoto zákona v prvním stupni je ČNB a výnos z pokut uložených podle tohoto zákona je příjmem státního rozpočtu. Ustanovení transponuje článek 68 směrnice CRDIV, který požaduje, aby pravomocná rozhodnutí o uložené pokutě byla uveřejňována, přičemž zároveň stanoví důvody, pro které se nemusí uveřejňovat identifikační údaje o pokutované osobě. Jde o případy, kdy by uveřejnění bylo vůči dotčené fyzické osobě s ohledem na předchozí posouzení zjevně nepřiměřené, ohrozilo stabilitu finančního trhu, ohrozilo probíhající trestní řízení nebo způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu. Směrnice CRDIV blíže nestanoví kritéria, která se použijí při určení, zda je uveřejnění osobních údajů nepřiměřené. Půjde o uvážení ČNB, zda bude v konkrétním případě uveřejnění osobních údajů nepřiměřené k zásahu do jejich ochrany. Nechá se předpokládat, že ČNB bude při posuzování, zda je uveřejnění osobních údajů nepřiměřené, posuzovat všechny individuální okolnosti daného případu, např. míru závažnosti porušení povinnosti, zda se jedná o opakované porušení povinnosti nebo dosud nebylo opatření k nápravě uloženo, okolnosti a následky porušení povinnosti atd. Vzhledem k tomu, že uveřejnění osobních údajů osoby, která se dopustila protiprávního jednání, je významným zásahem do ochrany osobních údajů a má dehonestující charakter, předpokládáme, že ČNB bude tyto údaje uveřejňovat jen ve výjimečných případech. Takovým případem může být například úmyslné, opakované velmi závažné porušení právní povinnosti, kdy se ani opakované uložení vysoké pokuty neukázalo jako dostatečný prostředek k nápravě. Rozhodnutí musí být uveřejněno nejméně po dobu pěti let, přičemž osobní údaje se uveřejňují pouze po dobu nezbytně nutnou, která je přiměřená účelu jejich uveřejnění, v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

K bodu 175 (§ 28 a § 28a) § 28

V souvislosti s transpozicí směrnice CRDIV dochází ke koncepční změně části zákona stanovící opatření k nápravě, která může ČNB uložit družstevní záložně v případě nedostatku v činnosti této družstevní záložny v důsledku porušení nebo nedodržení povinnosti nebo podmínky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky a nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise.

Opatření k nápravě jsou uvedena demonstrativním výčtem, protože článek 104 směrnice CRDIV stanoví minimální sadu nástrojů, které mají být orgánu dohledu k dispozici. Zvolené opatření k nápravě musí odpovídat povaze a závažnosti porušení povinnosti. V souladu s článkem 104 směrnice CRDIV může také uložit opatření k nápravě v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocení podle § 21a, aniž by došlo k porušení zákona.

Odstavec 3 umožňuje uložit dodatečné požadavky na kapitál zejména ve stanovených situacích. Opatření k nápravě, která jsou národním specifikem nad rámec směrnice CRDIV, jsou uvedena v odstavci 5. Odstavec 6 umožňuje uložit opatření k nápravě i osobě nepodléhající dohledu ČNB. Takovou osobou bude typicky neoprávněný podnikatel. Této osobě může ČNB uložit, aby ukončila protiprávní jednání a zdržela se jeho opakování. Dále jsou v odstavci 6 vypočtena další opatření k nápravě, která může ČNB osobám nepodléhajícím jejímu dohledu uložit. Jedním z nich je i uveřejnění informace o tom, která osoba je odpovědná za protiprávní jednání a jaká je jeho povaha. ČNB by měla ukládat opatření k nápravě, která jsou přiměřená protiprávnímu jednání dané osoby. Vzhledem k tomu, že uveřejnění osobních údajů viníka má dehonestující charakter a v praxi by mohlo jít o sankci významnějšího charakteru než např. finanční potrestání, dá se předpokládat, že ČNB se k tomuto opatření bude uchylovat pouze ve výjimečných případech.

Odstavec 7 transponuje článek 102 směrnice CRDIV, jenž umožňuje ČNB uložit opatření k nápravě nejen při existujícím, ale i již při anticipovaném nedostatku v činnosti v průběhu následujících 12 měsíců

§ 28a

Odstavce 1, 3 a 5 se věcně již ve stávajícím znění zákona o družstevních záložnách vyskytují. Dochází k jejich přesunu do § 28a, který obsahuje obecná ustanovení k opatřením k nápravě. Odstavec 2 stanoví, kdo je pro účely řízení o uložení opatření k nápravě účastníkem řízení. Odstavec 3 stanoví jako odchylku od § 46 správního řádu možnost zahájit řízení vydáním rozhodnutí, které je tak prvním úkonem v řízení. Proti rozhodnutí lze podat rozklad, který nemá odkladný účinek. V odstavci 4 je z důvodu zajištění efektivního fungování opatření k nápravě stanoveno, aby osoba, které ČNB uložila opatření k nápravě, ČNB o zjednání nápravy bez zbytečného odkladu informovala. Nestane-li se tak, může ČNB neprodleně uložit další opatření k nápravě k vynucení splnění uložené povinnosti.

K bodu 176 (§ 28 odst. 2 písm. a) bod 13)

Toto ustanovení v souladu s článku 142 odst. 4 písm. a) směrnice CRDIV zakotvuje opatření k nápravě, které umožňuje, aby ČNB družstevní záložně uložila navýšit kapitál, pokud družstevní záložna neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu a ČNB neschválila plán na obnovení kapitálu.

K bodu 177 (§ 28 odst. 2 písm. f))

Jedná se o transpozici článku 142 odst. 4 písm. b) směrnice CRDIV. Na základě tohoto ustanovení může ČNB uložit družstevní záložně, která neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu, přísnější omezení rozdělení zisku po zdanění, než je stanoveno v § 8aj odst. 4, pokud ČNB neschválila plán na obnovení kapitálu.

K bodu 178 (§ 28aa a § 28ab) § 28aa

Ustanovení transponuje článek 68 směrnice CRDIV a ukládá ČNB povinnost uveřejnit pravomocné rozhodnutí o uložení opatření k nápravě na internetových stránkách. Ustanovení zároveň stanoví, ve kterých případech ČNB rozhodnutí uveřejní bez uvedení identifikačních údajů o osobě, které bylo opatření k nápravě uloženo. Jde o případy, kdy by uveřejnění bylo vůči dotčené fyzické osobě s ohledem na předchozí posouzení zjevně nepřiměřené, ohrozilo stabilitu finančního trhu, ohrozilo probíhající trestní řízení nebo způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu. Směrnice CRDIV blíže nestanoví kritéria, která se použijí při určení, zda je uveřejnění osobních údajů nepřiměřené. Půjde o uvážení ČNB, zda bude v konkrétním případě uveřejnění osobních údajů nepřiměřené k zásahu do jejich ochrany. Nechá se předpokládat, že ČNB bude při posuzování, zda je uveřejnění osobních údajů nepřiměřené, posuzovat všechny individuální okolnosti daného případu, např. míru závažnosti porušení povinnosti, zda se jedná o opakované porušení povinnosti nebo dosud nebyla pokuta uložena, okolnosti a následky porušení povinnosti atd. Vzhledem k tomu, že uveřejnění osobních údajů osoby, která se dopustila protiprávního jednání, je významným zásahem do ochrany osobních údajů a má dehonestující charakter, předpokládáme, že ČNB bude tyto údaje uveřejňovat jen ve výjimečných případech. Takovým případem může být například úmyslné, opakované, velmi závažné porušení právní povinnosti, kdy se ani opakované uložení opatření k nápravě neukázalo jako dostatečný prostředek k nápravě. Rozhodnutí musí být uveřejněno nejméně po dobu pěti let, přičemž osobní údaje se uveřejňují pouze po dobu nezbytně nutnou, která je přiměřená účelu jejich uveřejnění, v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

§ 28ab

Dochází k úpravě znění tohoto ustanovení v tom smyslu, že o platební neschopnosti družstevní záložny či jejích ztrátách mají povinnost informovat ČNB členové orgánu družstevní záložny. Dále dochází k terminologické úpravě v souvislosti s tím, že požadavky na kapitál družstevní záložny jsou nově upraveny v článku 92 nařízení CRR. Jedná se o legislativně technickou změnu, kterou dochází k vypuštění odkazu na § 11, jehož část byla s ohledem na adaptaci zákona na nařízení CRR vypuštěna ze zákona o družstevních záložnách. Dále byl do ustanovení doplnění odkaz na § 9a a část čtvrtou nařízení CRR. Dochází rovněž k terminologické úpravě v souvislosti s tím, že požadavky na kapitál jsou nově upraveny v článku 92 nařízení CRR. Zároveň se ustanovení mění nad rámec transpozice směrnice CRDIV, protože vázat vznik informační povinnosti až na skutečnost, která by znamenala pokles celkového kapitálového poměru pod 2/3 požadované minimální úrovně není dostatečně obezřetné a nepřispívá k udržení bezpečnosti a stability sektoru. Informační povinnost musí vzniknout, jakmile by mohlo dojít k poklesu požadované minimální úrovně celkového kapitálového poměru.

K bodu 179 (§ 28b)

Článek 458 nařízení CRR stanoví, že za předpokladu splnění podmínek stanovených v tomto ustanovení přijme příslušný orgán členského státu vnitrostátní opatření. Tímto novelizačním bodem dochází ke zpřesnění toho, jaký charakter bude mít vnitrostátní opatření v ČR.

K bodu 180 (§ 28g odst. 2 písm. a))

Jedná se o legislativně technickou úpravu v souvislosti s doplněním dalších písmen do tohoto ustanovení.

K bodu 181 (§ 28g písm. b) a c))

Jedná se o transpozici článku 18 směrnice CRDIV, který rozšiřuje možnost odnětí povolení družstevní záložně při spáchání deliktů stanovených článkem 67 odst. 1 směrnice CRDIV. Dále jde o legislativně technickou změnu, kdy v důsledku přidání písmene do tohoto ustanovení dochází k posunutí písmen následujících.

K bodu 182 (§ 28g písm. d) a e))

Směrnice CRDIV v článku 67 odst. 1 požaduje, aby byl trestán i případ, kdy byla družstevní záložna shledána odpovědnou za závažné porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle směrnice 2005/60/ES o předcházení zneužití finančního systému k praní špinavých peněz a financování terorismu. V zákoně bylo zvoleno trestat tento případ odnětím povolení. Dále se doplňuje možnost odejmout povolení družstevní záložně, pokud nadále nesplňuje požadavky v části třetí, čtvrté a šesté nařízení CRR a § 28 odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo § 28 odst. 1 písm. c) zákona.

K bodu 183 (§ 28g odst. 3)

Ustanovení stanovuje povinnost ČNB odejmout povolení, pokud celkový kapitálový poměr družstevní záložny klesne pod úroveň stanovenou podle článku 92 nařízení CRR. Jedná se o narovnání již existujícího požadavku v souvislosti s tím, že požadavky na kapitál družstevní záložny jsou nově upraveny v nařízení CRR.

K bodům 184 a 185 (§ 28h odst. 2)

Tímto novelizačním se sjednocuje úprava ustanovení § 28h odst. 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech s ustanovením § 7a odst. 3 zákona o bankách tak, aby podobně jako banka, které byla odňata licence, i družstevní záložna, které bylo odebráno povolení, byla nadále považována za družstevní záložnu až do chvíle, než vypořádá své pohledávky a dluhy. Tato změna se promítne i do účetnictví družstevních záložen, kterým bylo odejmuto povolení, jelikož takový subjekt bude moci nadále postupovat v souladu s vyhláškou č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, a nikoli jak tomu bylo doposud v souladu s vyhláškou č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Novelizací ustanovení § 28h odst. 2 docílíme vyšší právní jistoty nejen klientů družstevních záložen, ale i samotných družstevních záložen, které v případě, že jim ČNB odejme povolení, nebudou muset postupovat podle jiných účetních standardů, než na které byly zvyklé.

K bodu 186 (§ 28i odst. 1 písm. c))

Jedná se o legislativně technickou změnu související se zavedením procesu přezkumu a vyhodnocování v § 21a.

K bodu 187 (§ 28i odst. 1 písm. d)

V souladu s požadavky článku 143 směrnice CRDIV je orgán dohledu (ČNB) mj. povinen zveřejnit souhrnné statistické údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání družstevními

záložnami v ČR, včetně počtu a povahy opatření k nápravě nebo pokut.

K bodu 188 (§ 28i odst. 1 písmeno e) a f))

Jedná se o transpozici článku 144 odst. 1 směrnice CRDIV. Vzhledem k adaptaci zákona na nařízení CRR se odkaz na § 8 nahrazuje odkazem na články 405 až 409 nařízení CRR.

K bodu 189 (§ 28i odst. 1 písmeno g))

Jedná se o legislativně technickou změnu vyvolanou přečíslováním odstavců v § 25d v důsledku promítnutí změn zavedených novým kontrolním řádem do zákona o družstevních záložnách.

K bodu 190 (§ 28j a § 28k)

V souladu s článkem 144 směrnice CRDIV se zavádí některé zvláštní požadavky na uveřejňování údajů orgánem dohledu (ČNB). Toto ustanovení podmiňuje nutnost uveřejňování dalších údajů využitím diskrece ČNB stanovené v článku 7 odst. 3 nařízení CRR, resp. v článku 9 odst. 1 nařízení CRR.

K bodům 191 a 192 (§ 32a až § 32d) § 32a

Tento novelizační bod je dále transpozicí článku 89 směrnice CRDIV a úzce souvisí s nově navrženým ustanovením § 7b, podle kterého budou družstevní záložny s účinností od 1. ledna 2015 informovat o taxativně vyjmenovaných skutečnost. Směrnice CRDIV vyžaduje, aby družstevní záložny poprvé informovaly o některých z vymezených skutečností před uvedeným datem, tzn. podle zákona dříve, než nabude účinnosti ustanovení § 7b.

§ 32b

Tento novelizační bod je transpozicí článku 89 směrnice CRDIV, který stanoví, že s účinností do šesti měsíců od transpoziční lhůty, tedy do 1. července 2014, mají globální systémově významné instituce povinnost informovat Komisi o vyjmenovaných skutečnostech. Mezinárodní určení instituce za globálně systémově významnou se řídí seznamem zveřejněným Radou pro finanční stabilitu.

§ 32c

V souvislosti s transpozicí článku 133 odst. 13 se stanoví, že v § 8ag odst. 3 a 4 se do 31. prosince 2014 namísto sazby 5 procent použije sazba 3 procenta. Dále se na základě článku 162 odst. 6 směrnice CRDIV stanoví přechodné období, pokud jde o výši kapitálové rezervy pro globálně systémově významné instituce.

§ 32d

K odstavci 1 Nařízení CRR obsahuje mnoho ustanovení, ve kterých se udělují EBA povinnosti navrhnout technické nebo implementační standardy, které budou blíže specifikovat postupy aj. podle daných ustanovení nařízení CRR. Jsou zde rovněž stanoveny termíny, do kdy má EBA takové standardy předložit Komisi. Tyto budou následně přijaty Komisí ve formě nařízení nebo rozhodnutí Komise. Z nařízení CRR nevyplývají pro Komisi konkrétní termíny.

Je třeba zohlednit ty případy, kdy se předpokládaná účinnost aktů Komise neshoduje s datem, kdy vstoupí v platnost nařízení CRR, resp. kdy lhůta pro předložení návrhu EBA překračuje lhůtu, kdy nařízení CRR nabude účinnosti. Z uvedených důvodů vznikla potřeba umožnit vydáním opatření obecné povahy přechodně upravit popř. některá pravidla a postupy obsažené v nařízení CRR tak, aby adresáti zákona věděli, jak mají postupovat. Zmocnění pro ČNB vydat opatření obecné povahy proto umožňuje ČNB upravit po přechodnou dobu postupy stanovené v nařízení CRR, a to do okamžiku, kdy Komise přijme úpravu ve svých nařízeních nebo rozhodnutích. Přechodný charakter opatření obecné povahy bude specifikován v samotném opatření obecné povahy, které bude obsahovat zrušovací ustanovení stanovující, že opatření obecné povahy vydané na základě tohoto zmocňovacího ustanovení se zrušuje dnem nabytí účinnosti nařízení nebo rozhodnutí Komise provádějící dané ustanovení nařízení CRR.

K odstavci 2 až 4 Odstavce 2 až 4 nově navrhovaného ustanovení upravují odchylky od obecné úpravy opatření obecné povahy obsažené ve správním řádu.

Na řízení o návrhu opatření obecné povahy se bude aplikovat správní řád. Použití § 172 odst. 4 správního řádu není vyloučeno. K návrhu opatření obecné povahy mohou proto dotčené orgány (instituce) uplatnit u správního orgánu - ČNB - písemné připomínky nebo na veřejném projednání ústní připomínky. Správní orgán bude podle citovaného ustanovení povinen se připomínkami zabývat jako podkladem pro opatření obecné povahy a vypořádat se s nimi v jeho odůvodnění.

Pokud jde o použití § 172 odst. 5 správního řádu, toto ustanovení se vztahuje jednak na vlastníky nemovitostí, což z logiky věci není v daném případě relevantní, a jednak, určí-li tak správní orgán, i na jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny. ČNB bude tedy moci určit dotčené osoby, které jsou oprávněny podávat proti návrhu opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky. Pokud se ČNB rozhodne tak neučinit, námitky proti návrhu nebude možné podávat.

Navržená úprava § 32d odst. 4 řeší i situaci, kdy by k návrhu nebylo možné podávat námitky a družstevní záložna by nebyla spokojena s vypořádáním svých připomínek, které uplatnila k návrhu podle § 172 odst. 4. Proto je zavedena v § 32d odst. 4 možnost podat proti již vydanému opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky. Tyto námitky vyřídí ČNB sdělením a může je použít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy.

Navržený postup byl zvolen z důvodu větší operativnosti celého procesu, aby ČNB v případě potřeby mohla rychleji zareagovat na vzniklou situaci a současně družstevní záložny měly právo dostatečně se k danému opatření obecné povahy vyjádřit.

K článku VI (Přechodná ustanovení)

K bodu 1 V tomto bodě přechodných ustanovení je stanovena povinnost družstevní záložny, která je významná, uvést svoje právní poměry do souladu s požadavky tohoto zákona na neslučitelnost funkcí výkonných a nevýkonných členů orgánů právnické osoby do 1. července 2014.

K bodu 2 Tento bod přechodných ustanovení upravuje způsob dokončení správních řízení zahájených přede dnem nabytí účinnosti této novely a k tomuto dni pravomocně neskončených.

Část pátá (změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu)

K bodům 1 a 2 (§ 1 odst. 1)

Do výčtu evropských předpisů v poznámce pod čarou č. 1 zavádí odkaz na novou směrnici CRDIV, která nahrazuje dosavadní směrnici 2006/48/ES o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu a směrnici 2006/49/ES o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí.

Dále se doplňuje poznámka pod čarou č. 2, kde se odkazuje na prováděcí nařízení CRR tak, aby zde byl zmíněn přímo použitelný předpis, na který bezprostředně navazuje právní úprava zákona podnikání na kapitálovém trhu.

K bodu 3 (§ 2 odst. 1 písm. f))

Vzhledem ke skutečnosti, že nařízení CRR obsahuje v článku 4 definice pojmů a vzhledem k tomu, že se jedná o přímo použitelný předpis Evropské unie, není třeba předmětné definice uvádět v zákoně. Pro zachování kontinuity je v ustanoveních § 2 odst. 1 písmeno f) a i) a v § 151 odst. 1 písmeno j) uvedeno, že se v těchto případech jedná o definice podle odpovídajících ustanovení nařízení CRR.

K bodu 4 (§ 2 odst. 1 písm. i))

Vzhledem ke skutečnosti, že nařízení CRR obsahuje v článku 4 definice pojmů a vzhledem k tomu, že se jedná o přímo použitelný předpis Evropské unie, není třeba předmětné definice uvádět v zákoně. Pro zachování kontinuity je v ustanoveních § 2 odst. 1 písmeno e), f) a i) a v § 151 odst. 1 písmeno j) uvedeno, že se v těchto případech jedná o definice podle odpovídajících ustanovení nařízení CRR.

K bodu 5 (§ 2e)

Tento novelizační bod reflektuje potřebu jasně vymezit, který orgán v ČR je příslušným orgánem a určeným orgánem (viz. článek 458 odst. 1) ve smyslu a rozsahu nařízení CRR, jak je ostatně požadováno samotným zmíněným přímo použitelným předpisem. Zároveň toto ustanovení zajišťuje větší právní jistotu adresátů zákona.

K bodu 6 (§ 5 odst. 2)

Toto ustanovení vymezuje rozsah osobní působnosti nových ustanovení zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Pro účely paragrafů zákona, které jsou implementací směrnice CRDIV, se obchodníkem s cennými papíry rozumí obchodník s cennými papíry, který je investičním podnikem podle článku 4 odst. 1 bodu 2 nařízení CRR.

K bodu 7 (§ 6 odst. 1 písm. j) bod 2)

Jde o legislativně technickou změnu, kdy v souladu s pravidly českého pravopisu dochází k opravě slova „přijímání.“

K bodu 8 (§ 8a odst. 10)

Jedná se o legislativně technickou změnu související s adaptací zákona o podnikání na kapitálovém trhu na nařízení CRR.

K bodu 9 (§ 9)

Části druhá a třetí nařízení CRR upravují kapitál a kapitálový poměr investičních podniků. Proto se toto ustanovení již nemůže vztahovat na obchodníky s cennými papíry.

K bodu 10 (§ 9a odst. 1)

Jde o legislativně technickou změnu reflektující vypuštění povinností pro obchodníky s cennými papíry z § 9.

K bodu 11 (§ 9a odst. 3 a 4)

Jedná se o transpozici článku 108 odst. 1 směrnice CRDIV. Z podstatné části je zachováno původní ustanovení. Změny vychází zejména ze zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Rovněž byla provedena legislativně technická úprava v souvislosti s tím, že vymezení subjektů, které se nezahrnují do konsolidace, je nově provedeno v nařízení CRR. Dále byla provedena legislativně technická změna související s úpravou odkazů na definice v § 151 odst. 1.

Ustanovení transponující článek 108 odst. 2, 3 a 4 směrnice CRDIV a zároveň článek 3 odst. 6 a 9 směrnice 2011/89/EU doznalo změn, které představují zejména zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Z podstatné části je zachováno původní ustanovení. Dále byla provedena legislativně technická změna související s úpravou odkazů na definice v § 151 odst. 1.

K bodu 12 (§ 9aa až 9ai)

Ustanovení § 9aa až 9ai transponují články směrnice CRDIV upravující oblast bezpečnostní kapitálové rezervy, proticyklické kapitálové rezervy a kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika. V souladu s článkem 160 odst. 6 a článkem 162 odst. 6 se účinnost těchto ustanovení stanoví ke dni účinnosti zákona. Ustanovení § 9aa až 9ai pozbývají platnosti ke dni 31. prosince 2015, kdy nabude účinnosti komplexní právní úprava kapitálových rezerv včetně kapitálové rezervy pro systémově významné instituce.

§ 9aa

K odstavci 1 a 2 Obchodníkovi s cennými papíry, který splňuje definici investičního podniku podle článku 4 odst. 1 bodu 2 nařízení CRR a současně nepatří mezi malé a střední investiční podniky v souladu s doporučením Komise 2003/361/ES (dále jen „obchodník s cennými papíry podle § 9aa odst. 1“), se ukládá povinnost, aby nad rámec minimálních požadavků na kapitál stanovených v nařízení CRR, požadavků na kapitál uložených obchodníkovi s cennými papíry podle § 9aa odst. 1 prostřednictvím opatření podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu nebo jiných právních předpisů a při zohlednění vnitřně stanoveného kapitálu udržoval kombinovanou kapitálovou rezervu tvořenou kmenovým kapitálem tier 1. Do výpočtu kombinované kapitálové rezervy vstupuje bezpečnostní kapitálová rezerva, proticyklická kapitálová rezerva a kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika. Pravidla pro jednotlivé kapitálové rezervy a výpočet kombinované kapitálové rezervy stanoví ČNB vyhláškou na základě zmocnění v § 9aa odst. 6 písm. a).

K odstavci 3 Zakotvuje se rozsah aplikace § 9aa odst. 1 a 2. Obchodníkovi s cennými papíry podle § 9aa odst. 1 se stanoví povinnost udržovat bezpečnostní kapitálovou rezervu, proticyklickou kapitálovou rezervu a kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika na individuálním a konsolidovaném základě v souladu s nařízením CRR.

K odstavci 4 Ustanovení transponující článek 142 odst. 1 směrnice CRDIV stanoví pro obchodníka s cennými papíry podle § 9aa odst. 1 postup (sankci) při neplnění kombinované kapitálové rezervy. V takovém případě má obchodník s cennými papíry podle § 9aa odst. 1 povinnost zadržet část zisku po zdanění. Pravidla pro výpočet výše zadrženého zisku stanoví podle § 9aa odst. 6 písm. b) ČNB vyhláškou. Obchodník s cennými papíry podle § 9aa odst. 1 je současně povinen do pěti pracovních dnů předložit ČNB ke schválení plán na obnovení kapitálu, přičemž ČNB tuto lhůtu může v odůvodněných případech prodloužit na deset pracovních dní. Informace, které má plán na obnovení kapitálu obsahovat, stanoví podle § 9aa odst. 6 písm. c) ČNB vyhláškou.

K odstavci 5 Ustanovení ukládá ČNB povinnost schválit plán na obnovení kapitálu, pokud ČNB vyhodnotí, že navrhovaná opatření povedou v přiměřené lhůtě k dosažení požadované úrovně kapitálu. V opačném případě ČNB uloží obchodníkovi s cennými papíry podle § 9aa odst. 1 povinnost navýšit kapitál nebo uloží přísnější omezení na rozdělení zisku. ČNB může obě tato opatření uložit současně.

K odstavci 6 Zakotvuje se zákonné zmocnění pro vydání vyhlášky ČNB, která stanoví podrobnosti týkající se pravidel pro kapitálové rezervy, dále pravidel pro výpočet poměrné části zadrženého zisku po zdanění a informací, které má plán na obnovení kapitálu obsahovat.

§ 9ab

Ustanovení transponující článek 129 odst. 1 ukládá členským státům povinnost stanovit sazbu bezpečnostní kapitálové rezervy ve výši 2,5 procenta z celkového objemu rizikové expozice definované v článku 92 odst. 3 nařízení CRR.

§ 9ac

Ustanovení transponuje článek 136 směrnice CRDIV. Orgánem pověřeným stanovením sazby proticyklické kapitálové rezervy je v ČR ČNB. Odstavec 1 a 2 ukládá ČNB povinnost čtvrtletně vypočítat referenční sazbu proticyklické kapitálové rezervy při zohlednění úvěrového cyklu, specifik českého národního hospodářství a doporučení vydaných ESRB, pokud taková doporučení byla vydána. Navazující odstavec 3 pak ČNB ukládá povinnost na čtvrtletní bázi opatřením obecné povahy stanovit samotnou sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v ČR. Zákon na základě směrnice CRDIV ukládá, aby při stanovení této sazby ČNB přihlédla k referenční sazbě proticyklické kapitálové rezervy, doporučením vydaným ESRB a dalším faktorům, které mohou indikovat růst systémového rizika. Odstavec 4 upravuje rozsah, ve kterém může být sazba proticyklické kapitálové rezervy stanovena. Odstavec 5 dále zakotvuje právo ČNB vydat opatření obecné povahy, kterým ČNB stanoví sazbu proticyklické kapitálové rezervy a den, od kterého jsou obchodníci s cennými papíry podle § 9aa odst. 1 sazbu povinni používat. Navazující odstavec upravuje lhůty pro stanovení sazby a její aplikaci. Odstavec 7 vymezuje údaje, které ČNB v opatření obecné povahy uvede. V odstavci 8 se ČNB stanoví povinnost koordinovat termín vydání opatření obecné povahy s příslušnými orgány jiných států.

§ 9ad

V odstavci 1 se obchodníkovi s cennými papíry podle § 9aa odst. 1 ukládá povinnost použít pro účely výpočtu proticyklické kapitálové rezervy sazbu, kterou pro jiný členský stát, v němž má obchodník s cennými papíry podle § 9aa odst. 1 umístěny své expozice, stanovil příslušný orgán nebo určený tohoto státu. Tato sazba bude uveřejněna na internetových stránkách příslušného orgánu nebo určeného orgánu jiného členského státu a na internetových stránkách ESRB. Odstavec 2 upravuje situaci, kdy příslušný orgán nebo určený orgán jiného členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 procenta z hodnoty celkové rizikové expozice. V takovém případě může ČNB tuto sazbu uznat nebo rozhodnout o jejím stanovení ve výši 2,5 procenta, přičemž obchodník s cennými papíry podle § 9aa odst. 1 použije sazbu stanovenou ČNB. V odstavci 3 se zakotvuje právo ČNB vydat opatření obecné povahy, kterým se stanoví sazba proticyklické kapitálové rezervy pro případ uvedený v odstavci 2 včetně dalších souvisejících údajů. Navazující odstavec 4 upravuje lhůty pro stanovení sazby a její aplikaci. Odstavec 5 ukládá ČNB povinnost uvést důvody, pokud je lhůta podle odstavce 4 kratší než jeden rok.

§ 9ae

V odstavci 1 se obchodníkovi s cennými papíry podle § 9aa odst. 1 stanovuje povinnost použít pro účely výpočtu proticyklické kapitálové rezervy sazbu, kterou pro jiný než členský stát, v němž má obchodník s cennými papíry podle § 9aa odst. 1 umístěny své expozice, stanovil příslušný orgán tohoto státu. Tato sazba bude uveřejněna na internetových stránkách příslušného orgánu jiného než členského státu. V případech, kdy příslušný orgán jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy nižší než 2,5 procenta z celkového objemu rizikové expozice, ČNB může tuto sazbu zvýšit až do výše 2,5 procenta, pokud je to nezbytné vzhledem k rizikům spojeným s objemem poskytovaných úvěrů v jiném než členském státě. Odstavec 3 upravuje situaci, kdy příslušný orgán jiného než členského státu stanovil sazbu vyšší než 2,5 procenta z celkového objemu rizikové expozice. V takovém případě ČNB může tuto sazbu uznat nebo rozhodnout o jejím stanovení ve výši 2,5 procenta. V odstavci 4 se zakotvuje právo ČNB stanovit sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát do výše 2,5 procenta z celkového objemu rizikové expozice, pokud příslušný orgán sazbu pro jiný než členský stát nestanovil. V případě, že sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát stanoví ČNB, obchodník s cennými papíry podle § 9aa odst. 1 použije sazbu stanovenou ČNB. ČNB má povinnost při stanovení sazby přihlížet k doporučením ESRB, pokud taková doporučení byla vydána. Odstavec 6 zakotvuje právo ČNB vydat opatření obecné povahy, kterým se stanoví sazba proticyklické kapitálové rezervy pro případy uvedené v odstavci 2 až 4 a další související údaje. Odstavec 7 upravuje lhůty pro stanovení sazby a její aplikaci. Odstavec 8 ukládá ČNB povinnost odůvodnit výši sazby proticyklické kapitálové rezervy a uvést důvody, pokud je lhůta podle odstavce 7 kratší než jeden rok.

§ 9af

K odstavci 1 Ustanovení transponuje článek 133 odst. 1 směrnice CRDIV. Zakotvuje se právo ČNB stanovit obchodníkům s cennými papíry podle § 9aa odst. 1 nebo skupině obchodníků s cennými papíry podle § 9aa odst. 1, které mají v rámci své podnikatelské činnosti podobný rizikový profil, popřípadě i jednotlivému obchodníkovi s cennými papíry podle § 9aa odst. 1 povinnost udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika, a to v případě že ČNB vyhodnotí, že daný obchodník s cennými papíry podle § 9aa odst. 1 resp. obchodníci s cennými papíry podle § 9aa odst. 1 přispívají k růstu systémového rizika v rámci celého finančního sektoru. Pravidla pro kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika stanoví ČNB vyhláškou na základě zmocnění v § 9aa odst. 6 písm. a).

K odstavci 2 a 3 ČNB je v ČR orgánem, který je příslušný ke stanovení sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika. ČNB tuto sazbu stanoví opatřením obecné povahy ve výši nejméně 1 procento z celkového objemu rizikové expozice v násobcích 0,5 procentního bodu, přičemž tuto sazbu může vztáhnout nejen na expozice obchodníka s cennými papíry podle § 9aa odst. 1 umístěné v ČR, ale také na expozice umístěné v jiných členských státech nebo jiných než členských státech. Při stanovení výše sazby vezme ČNB v úvahu dopad na finanční trh v jiných členských státech nebo celé EU a na fungování jednotného trhu EU. ČNB je povinna nejméně jednou za dva roky přezkoumat výši sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika. Odstavec 3 zakotvuje právo ČNB vydat rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým stanoví sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika a další související údaje.

§ 9ag

K odstavci 1 a 2 Odstavec 1 ukládá ČNB povinnost oznámit záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika Komisi, EBA, ESRB a příslušným orgánům dotčených států. Navazující odstavec 2 pak vymezuje informace, které je ČNB povinna v oznámení uvést.

K odstavci 3 Ustanovením se implementuje článek 133 odst. 11 a 12 směrnice CRDIV. V případě, že ČNB hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika do výše 5 procent z celkového objemu rizikové expozice, je povinna nejpozději jeden měsíc před jejím stanovením oznámit svůj záměr Komisi, EBA, ESRB a příslušným orgánům dotčených států. Pokud ČNB hodlá stanovit sazbu vyšší než 5 procent z celkového objemu rizikové expozice, může sazbu stanovit jen na základě nařízení nebo rozhodnutí Komise. V souvislosti s transpozicí článku 133 odst. 13 je v § 204c upraveno, že do 31. prosince 2014 se namísto sazby 5 procent použije sazba 3 procenta.

K odstavci 4 Ustanovení je transpozicí článku 133 odst. 18 směrnice CRDIV. Ukládá ČNB povinnost stanovit stejnou sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro všechny členské státy, pokud rozhodla o stanovení sazby do výše 5 procent z celkového objemu rizikové expozice. V souvislosti s transpozicí článku 133 odst. 13 je v § 204c upraveno, že do 31. prosince 2014 se namísto sazby 5 procent použije sazba 3 procenta.

K odstavci 5 Odstavec transponující článek 134 odst. 4 směrnice CRDIV umožňuje ČNB požádat ESRB o vydání doporučení pro příslušné orgány jiných členských států, aby sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou ČNB uznaly a vyžadovaly její použití institucemi se sídlem v členských státech, které mají své expozice umístěné v ČR.

§ 9ah

Ustanovení upravuje na základě článku 134 odst. 1 až 3 směrnice CRDIV možnost ČNB uznat sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou příslušným orgánem nebo určeným orgánem jiného členského státu pro tento stát a aplikovat ji na expozice obchodníků s cennými papíry podle § 9aa odst. 1 umístěné v dotčeném členském státě. Takové rozhodnutí ČNB oznámí Komisi, EBA, ESRB a příslušnému orgánu dotčeného státu.

§ 9ai

Stanovují se zjednodušená pravidla pro vydávání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým se vyhlašují sazby kapitálových rezerv, tak aby proces vyhlašování sazeb byl flexibilní.

K bodu 13 (§ 9ag odst. 6 a 7)

S účinností od 1. ledna 2015 (článek 133 odst. 13 směrnice CRD IV) se do § 9ag doplňují odstavce 6 a 7 transponující článek 133 odst. 14 směrnice CRDIV. Ustanovením odstavce 6 se ČNB ukládá povinnost vyžádat si před stanovením sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika v rozmezí mezi 3 a 5 procenty z celkového objemu rizikové expozice stanovisko Komise. Je-li stanovisko Komise zamítavé, ČNB může sazbu v navrhované výši stanovit, pouze pokud uvede důvody, které ji k takovému rozhodnutí vedou. Odstavec 7 pak upravuje situaci, kdy ČNB hodlá stanovit sazbu v rozmezí mezi 3 a 5 procenty z celkového objemu rizikové expozice pro obchodníka s cennými papíry podle § 9aa odst. 1, jehož ovládající osoba má sídlo v jiném členském státě. Jestliže se ČNB a příslušný orgán nebo určený orgán neshodnou nebo pokud jsou stanoviska Komise a ESRB zamítavá, ČNB má právo postoupit věc k rozhodnutí EBA, přičemž do vydání rozhodnutí není oprávněna sazbu stanovit.

K bodu 14 (§ 9aj až 9au)

Ustanovení § 9aj až 9au transponují články 128 až 142 směrnice CRDIV upravující oblast kapitálových rezerv, včetně kapitálové rezervy pro systémově významné instituce.

§ 9aj

K odstavci 1 a 2 Obchodníkovi s cennými papíry, který splňuje definici investičního podniku podle článku 4 odst. 1 bodu 2 nařízení CRR a současně nepatří mezi malé a střední investiční podniky v souladu s doporučením Komise 2003/361/ES (dále jen „obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1“), se ukládá povinnost, aby nad rámec minimálních požadavků na kapitál stanovených v nařízení CRR, požadavků na kapitál uložených obchodníkovi s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 prostřednictvím opatření podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu nebo jiných právních předpisů a při zohlednění vnitřně stanoveného kapitálu udržoval kombinovanou kapitálovou rezervu tvořenou kmenovým kapitálem tier 1. Do výpočtu kombinované kapitálové rezervy vstupuje bezpečnostní kapitálová rezerva, proticyklická kapitálová rezerva, kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika, kapitálová rezerva pro globálně systémově významné instituce a kapitálová rezerva pro jiné systémově významné instituce. Pravidla pro jednotlivé kapitálové rezervy a výpočet kombinované kapitálové rezervy stanoví ČNB vyhláškou na základě zmocnění v § 9aj odst. 6 písm. a).

K odstavci 3 Zakotvuje se rozsah aplikace ustanovení § 9aj odst. 1 a 2. se stanoví povinnost udržovat bezpečnostní kapitálovou rezervu, proticyklickou kapitálovou rezervu, kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika a kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci na individuálním a konsolidovaném základě v souladu s nařízením CRR. Kapitálovou rezervu pro globálně systémově významnou instituci je obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 povinen udržovat na konsolidovaném základě v souladu s nařízením CRR.

Protože systémově významnou institucí může být i finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba, doplňuje se do zákona povinnost udržovat kapitálovou rezervu podle odstavce 2 písm. d) a e) také pro odpovědného obchodníka s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 ve skupině evropské finanční holdingové osoby nebo odpovědného obchodníka s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 ovládaného evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou.

K odstavci 4 Ustanovení transponující článek 142 odst. 1 směrnice CRDIV stanoví pro obchodníka s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 postup (sankci) při neplnění kombinované kapitálové rezervy. V takovém případě má obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 povinnost zadržet část zisku po zdanění. Pravidla pro výpočet výše zadrženého zisku stanoví podle § 9aj odst. 6 písm. b) ČNB vyhláškou. Obchodníkovi s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 je současně povinna do pěti pracovních dnů předložit ČNB ke schválení plán na obnovu kapitálu, přičemž ČNB tuto lhůtu může v odůvodněných případech prodloužit na deset pracovních dní. Náležitosti plánu na obnovení kapitálu včetně údajů, které má plán obsahovat, stanoví podle § 9aj odst. 6 písm. c) ČNB vyhláškou.

K odstavci 5 Ustanovení ukládá ČNB povinnost schválit plán na obnovení kapitálu, pokud ČNB vyhodnotí, že navrhovaná opatření povedou v přiměřené lhůtě k dosažení požadované úrovně kapitálu. V opačném případě ČNB uloží obchodníkovi s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 povinnost navýšit kapitál nebo uloží přísnější omezení na rozdělení zisku. ČNB může obě tato opatření uložit současně.

K odstavci 6 Zakotvuje se zákonné zmocnění pro vydání vyhlášky ČNB, která stanoví podrobnosti týkající se pravidel pro kapitálové rezervy, dále pravidel pro výpočet poměrné části zadrženého zisku po zdanění a informací, které má plán na obnovení kapitálu obsahovat.

§ 9ak

Ustanovení transponující článek 129 odst. 1 ukládá členským státům povinnost stanovit sazbu bezpečnostní kapitálové rezervy ve výši 2,5 procenta z celkového objemu rizikové expozice definované v článku 92 odst. 3 nařízení CRR.

§ 9al

Ustanovení transponuje článek 136 směrnice CRDIV. Orgánem pověřeným stanovením sazby proticyklické kapitálové rezervy je v ČR ČNB. Odstavec 1 a 2 ukládá ČNB povinnost čtvrtletně vypočítat referenční sazbu proticyklické kapitálové rezervy při zohlednění úvěrového cyklu, specifik českého národního hospodářství a doporučení vydaných ESRB, pokud taková doporučení byla vydána. Navazující odstavec 3 pak ČNB ukládá povinnost na čtvrtletní bázi opatřením obecné povahy stanovit samotnou sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v ČR. Zákon na základě směrnice CRDIV ukládá, aby při stanovení této sazby ČNB přihlédla k referenční sazbě proticyklické kapitálové rezervy, doporučením vydaným ESRB a dalším faktorům, které mohou indikovat růst systémového rizika. Odstavec 4 upravuje rozsah, ve kterém může být sazba proticyklické kapitálové rezervy stanovena. Odstavec 5 dále zakotvuje právo ČNB vydat opatření obecné povahy, kterým ČNB stanoví sazbu proticyklické kapitálové rezervy a den, od kterého jsou obchodníci s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 sazbu povinni používat. Navazující odstavec upravuje lhůty pro stanovení sazby a její aplikaci. Odstavec 7 vymezuje údaje, které ČNB v opatření obecné povahy uvede. V odstavci 8 se stanoví ČNB povinnost koordinovat termín vydání opatření obecné povahy s příslušnými orgány jiných států.

§ 9am

V odstavci 1 se obchodníkovi s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 ukládá povinnost použít pro účely výpočtu proticyklické kapitálové rezervy sazbu, kterou pro jiný členský stát, v němž má obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 umístěny své expozice, stanovil příslušný orgán nebo určený orgán tohoto státu. Tato sazba bude uveřejněna na internetových stránkách příslušného orgánu nebo určeného orgánu jiného členského státu a na internetových stránkách ESRB. Odstavec 2 upravuje situaci, kdy příslušný orgán nebo určený orgán jiného členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 procenta z hodnoty celkové rizikové expozice. V takovém případě může ČNB tuto sazbu uznat nebo rozhodnout o jejím stanovení ve výši 2,5 procenta, přičemž obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 použije sazbu stanovenou ČNB. V odstavci 3 se dále zakotvuje právo ČNB vydat opatření obecné povahy, kterým se stanoví sazba proticyklické kapitálové rezervy pro případ uvedený v odstavci 2 včetně dalších souvisejících údajů. Navazující odstavec 4 upravuje lhůty pro stanovení sazby a její aplikaci. Odstavec 5 ukládá ČNB povinnost uvést důvody, pokud je lhůta podle odstavce 4 kratší než jeden rok.

§ 9an

V odstavci 1 se obchodníkovi s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 stanovuje povinnost použít pro účely výpočtu proticyklické kapitálové rezervy sazbu, kterou pro jiný než členský stát, v němž má obchodníkovi s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 umístěny své expozice, stanovil příslušný orgán tohoto státu. Tato sazba bude uveřejněna na internetových stránkách příslušného orgánu jiného než členského státu. V případech, kdy příslušný orgán jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy nižší než 2,5 procenta z celkového objemu rizikové expozice, ČNB může tuto sazbu zvýšit až do výše 2,5 procenta, pokud je to nezbytné vzhledem k rizikům spojeným s objemem poskytovaných úvěrů v jiném než členském státě. Odstavec 3 upravuje situaci, kdy příslušný orgán jiného než členského státu stanovil sazbu vyšší než 2,5 procenta z celkového objemu rizikové expozice. V takovém případě ČNB může tuto sazbu uznat nebo rozhodnout o jejím stanovení ve výši 2,5 procenta. V odstavci 4 se zakotvuje právo ČNB stanovit sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát do výše 2,5 procenta z celkového objemu rizikové expozice, pokud příslušný orgán sazbu pro jiný než členský stát nestanovil. V případě, že sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát stanoví ČNB, obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 použije sazbu stanovenou ČNB. ČNB má povinnost při stanovení sazby přihlížet k doporučením ESRB, pokud taková doporučení byla vydána. Odstavec 6 zakotvuje právo ČNB vydat opatření obecné povahy, kterým se stanoví sazba proticyklické kapitálové rezervy pro případy uvedené v odstavci 2 až 4 a další související údaje. Odstavec 7 upravuje lhůty pro stanovení sazby a její aplikaci. Odstavec 8 ukládá ČNB povinnost odůvodnit výši sazby proticyklické kapitálové rezervy a uvést důvody, pokud je lhůta podle odstavce 7 kratší než jeden rok.

§ 9ao

K odstavci 1 Ustanovení transponuje článek 133 odst. 1 směrnice CRDIV. Zakotvuje se právo ČNB stanovit ochodníkům s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 nebo skupině ochodníků s cennými papíry podle § 9aj odst. 1, které mají v rámci své podnikatelské činnosti podobný rizikový profil, popřípadě i jednotlivému obchodníkovi s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 povinnost udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika, a to v případě že ČNB vyhodnotí, že daný obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 resp. obchodníci s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 přispívají k růstu systémového rizika v rámci celého finančního sektoru. Pravidla pro kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika stanoví ČNB vyhláškou na základě zmocnění v § 9aj odst. 6 písm. a).

K odstavci 2 a 3 ČNB je v ČR orgánem, který je příslušný ke stanovení sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika. ČNB tuto sazbu stanoví opatřením obecné povahy ve výši nejméně 1 procento z celkového objemu rizikové expozice v násobcích 0,5 procentního bodu, přičemž tuto sazbu může vztáhnout nejen na expozice obchodníka s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 umístěné v ČR, ale také na expozice umístěné v jiných členských státech nebo jiných než členských státech. Při stanovení výše sazby vezme ČNB v úvahu dopad na finanční trh v jiných členských státech nebo celé EU a na fungování jednotného trhu EU. ČNB je povinna nejméně jednou za dva roky přezkoumat výši sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika. Odstavec 3 zakotvuje právo ČNB vydat rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým stanoví sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika a další související údaje.

§ 9ap

K odstavci 1 a 2 Odstavec 1 ukládá ČNB povinnost oznámit záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika Komisi, EBA, ESRB a příslušným orgánům dotčených států. Navazující odstavec 2 pak vymezuje informace, které je ČNB povinna v oznámení uvést.

K odstavci 3 Ustanovením se implementuje článek 133 odst. 11 a 12 směrnice CRDIV. V případě, že ČNB hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika do výše 5 procent z celkového objemu rizikové expozice, je povinna nejpozději jeden měsíc před jejím stanovením oznámit svůj záměr Komisi, EBA, ESRB a příslušným orgánům dotčených států. Pokud ČNB hodlá stanovit sazbu vyšší než 5 procent z celkového objemu rizikové expozice, může sazbu stanovit jen na základě nařízení nebo rozhodnutí Komise.

K odstavci 4 Ustanovení je transpozicí článku 133 odst. 18 směrnice CRDIV. Ukládá ČNB povinnost stanovit stejnou sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro všechny členské státy, pokud rozhodla o stanovení sazby do výše 5 procent z celkového objemu rizikové expozice.

K odstavci 5 Odstavec transponující článek 134 odst. 4 směrnice CRDIV umožňuje ČNB požádat ESRB o vydání doporučení pro příslušné orgány jiných členských států, aby sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou ČNB uznaly a vyžadovaly její použití institucemi se sídlem v členských státech, které mají své expozice umístěné v ČR.

K odstavci 6 a 7 Jedná se o transpozici článku 133 odst. 14 směrnice CRDIV. Ustanovením odstavce 6 se ČNB ukládá povinnost vyžádat si před stanovením sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika v rozmezí mezi 3 a 5 procenty z celkového objemu rizikové expozice stanovisko Komise. Je-li stanovisko Komise zamítavé, ČNB může sazbu v navrhované výši stanovit, pouze pokud uvede důvody, které ji k takovému rozhodnutí vedou. Odstavec 7 pak upravuje situaci, kdy ČNB hodlá stanovit sazbu v rozmezí mezi 3 a 5 procenty z celkového objemu rizikové expozice pro obchodníka s cennými papíry podle § 9aj odst. 1, jehož ovládající osoba má sídlo v jiném členském státě. Jestliže se ČNB a příslušný orgán nebo určený orgán neshodnou nebo pokud jsou stanoviska Komise a ESRB zamítavá, ČNB má právo postoupit věc k rozhodnutí EBA, přičemž do vydání rozhodnutí není oprávněna sazbu stanovit.

§ 9aq

Ustanovení upravuje na základě článku 134 odst. 1 až 3 směrnice CRDIV možnost ČNB uznat sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou příslušným orgánem nebo určeným orgánem jiného členského státu pro tento stát a aplikovat ji na expozice obchodníků s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 umístěné v dotčeném členském státě. Takové rozhodnutí ČNB oznámí Komisi, EBA, ESRB a příslušnému orgánu dotčeného státu.

§ 9ar

K odstavci 1 Ustanovení je transpozicí článku 131 odst. 4 směrnice CRDIV a zakotvuje novou povinnost pro ČNB požadovat po globálně systémově významných institucích (dále jen „G-SVI“) udržování kapitálové rezervy pro globálně systémově významnou instituci na konsolidovaném základě. Tato kapitálová rezerva má kompenzovat vyšší riziko, které G-SVI představují pro finanční systém, a možný dopad jejich úpadku na daňové poplatníky.

K odstavci 2 V odstavci 2, který je transpozicí článku 131 odst. 1 a 2 směrnice CRDIV, je ČNB uložena povinnost určovat globálně systémově významné instituce. Kromě obchodníka s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 může být za takovou instituci označena i finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba. Za globálně systémově významnou instituci však nemůže být označen obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 ovládaný evropskou ovládající institucí, evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou.

K odstavci 3 Odstavec 3 je transpozicí kritérií obsažených v článku 131 odst. 2 směrnice CRDIV, která musí ČNB zohlednit při určování systémové významnosti G-SVI.

K odstavci 4 Jedná se o transpozici článku 131 odst. 2, 9, 10, 11 a 18 směrnice CRDIV. ČNB je zde stanovena povinnost zařadit G-SVI na základě zjištěné systémové významnosti do jedné z alespoň pěti kategorií. Při tom musí ČNB respektovat metodiku stanovenou Komisí. ČNB je také dána pravomoc, aby na základě svého expertního posouzení mohla přesunout G-SVI do kategorie s vyšší systémovou významností, než do jaké tato G-SVI spadá na základě výsledku použité metodiky. Kromě toho může ČNB mezi G-SVI zařadit i instituci, která by na základě hodnoty systémové významnosti nebyla zařazena mezi G-SVI. ČNB je povinna o těchto případech informovat EBA.

K odstavci 5 Ustanovením je uložena ČNB povinnost stanovit vyhláškou sazbu kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci pro jednotlivé kategorie systémové významnosti, a to v rozmezí 1 až 3,5 procenta z objemu celkové rizikové expozice. V odstavci 5 je dále transponován článek 131 odst. 9 směrnice CRDIV, podle kterého je kategorii s nejnižší hodnotou systémové významnosti přidělena sazba kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci ve výši 1 procento a kategorii s nejvyšší hodnotou systémové významnosti je přidělena sazba 3,5 procenta z objemu celkové rizikové expozice. Až do čtvrté kategorie je tato sazba zvyšována o 0,5 procentního bodu.

Stanovení sazeb kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci pro jednotlivé kategorie systémové významnosti bude narozdíl od sazeb ostatních kapitálových rezerv provedeno vyhláškou, neboť ke každé kategorii systémové významnosti bude pevně stanovena sazba kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci.

K odstavci 6 ČNB se ukládá povinnost informovat Komisi, EBA a ESRB o všech institucích, které jsou globálně systémově významné, jak požaduje článek 131 odst. 12 směrnice CRDIV.

§ 9as

K odstavci 1 Ustanovení je transpozicí článku 131 odst. 5 směrnice CRDIV a je v něm obsažena nová pravomoc ČNB požadovat po jiných systémově významných institucích (dále jen „J-SVI“) udržování kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci na individuálním a konsolidovaném základě. Cílem této kapitálové rezervy je pokrýt případné negativní dopady, které by úpadek jiné systémově významné instituce mohl mít na finanční systém a daňové poplatníky.

K odstavci 2 V odstavci 2, jehož obsah je transpozicí článku 131 odst. 1 směrnice CRDIV, je ČNB uložena povinnost určovat jiné systémově významné instituce. Kromě obchodníka s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 může být za takovou instituci označena i finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba.

K odstavci 3 Jedná se o transpozici článku 131 odst. 3 směrnice CRDIV. ČNB určí systémovou významnost jiné systémově významné instituce na základě alespoň jednoho z uvedených kritérií.

K odstavci 4 Ustanovení transponující článek 131 odst. 5 a 6 zakotvuje pravomoc ČNB stanovit jiné systémově významné instituci povinnost udržovat kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci, a to až do výše 2 procenta z celkového objemu rizikové expozice. ČNB je povinna při stanovení sazby přihlížet k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech nebo celé EU a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. ČNB je dále povinna přezkoumávat kapitálovou rezervu pro J-SVI alespoň jednou ročně.

K odstavci 5 a 6 Jde o transpozici článku 131 odst. 7 směrnice CRDIV. ČNB je povinna nejpozději 1 měsíc před stanovením povinnosti jiné systémově významné instituci udržovat kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci informovat o tomto záměru Komisi, EBA, ESRB pro systémová rizika a příslušné orgány nebo určené orgány dotčených států. V odstavci 6 jsou stanoveny požadavky na obsah tohoto oznámení.

K odstavci 7 Cílem ustanovení je stanovit limit pro kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci, která je dceřinou společností globálně systémově významné instituce nebo jiné systémově významné instituce, které mají povinnost udržovat příslušnou kapitálovou rezervu na konsolidovaném základě. Ustanovení je transpozicí článku 131 odst. 8 směrnice CRDIV.

§ 9at

Ustanovení je transpozicí článku 131 odst. 12 směrnice CRDIV. ČNB je povinna určovat G-SVI a J-SVI a zařazovat G-SVI do jednotlivých kategorií systémové významnosti jednou ročně. O určení G-SVI a J-SVI musí ČNB informovat dotčené systémově významné instituce, Komisi, EBA a ESRB. Seznam G-SVI a J-SVI je ČNB povinna uveřejnit, stejně jako kategorii G-SVI, do které byla daná G-SVI zařazena.

§ 9au

Stanovují se zjednodušená pravidla pro vydávání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým se vyhlašují sazby kapitálových rezerv, tak aby proces vyhlašování sazeb byl flexibilní.

K bodu 15 (§ 9b a § 9c)

Část třetí nařízení CRR upravuje poměr kapitálu investičních podniků. Proto se toto ustanovení již nemůže vztahovat na obchodníky s cennými papíry a s ohledem na absenci ustanovení upravujících tyto okruhy v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu, nemůže zákon obsahovat ani zmocňovací ustanovení, na jejichž základě by ČNB vydávala vyhlášky k provedení zákona.

K bodu 16 (§ 12)

Změna plyne z transpozice článku 109 odst. 1 směrnice CRDIV. Povinnosti uvedené v § 12 má pouze obchodník s cennými papíry, kterému nebyla udělena výjimka podle článku 7 nařízení CRR.

K bodu 17 (§ 12a odst. 1 písm. d) a e))

Jedná se o transpozici požadavků článku 91 odst. 1 a 7 směrnice CRDIV. Směrnice CRDIV vyžaduje, aby obchodník s cennými papíry zajistil, aby členové jeho orgánů byli důvěryhodní a měli způsobilost a zkušenost potřebnou pro výkon jejich funkce. Obchodník s cennými papíry má zároveň povinnost zajistit dostatečnou kolektivní odbornou způsobilost a zkušenost svých orgánů.

K bodu 18 (§ 12a odst. 2)

Vzhledem k požadavku článku 88 směrnice CRDIV, aby obchodník s cennými papíry kontroloval mj. účinnost řídicího a kontrolního systému, je třeba, aby byla explicitně stanovena povinnost, že řídicí a kontrolní systém musí být účinný. Dále je do ustanovení v souladu s článkem 74 směrnice CRDIV doplněno, že ŘKS musí být přiměřený také rizikům spojeným s modelem podnikání obchodníka s cennými papíry.

K bodu 19 (§ 12a odst. 3)

Na základě transpozice článku 109 směrnice CRDIV je obchodníkovi s cennými papíry, který je jednou z osob vyjmenovaných v § 9a odst. 4, uložena povinnost, aby zavedl a udržoval řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základě.

K bodu 20 (§ 12a odst. 4)

Tento nový odstavec byl vložen na základě transpozice článku 109 odst. 2 a 3 směrnice CRDIV. Obchodník s cennými papíry, který má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém také na konsolidovaném základě, má dále povinnost zajistit, aby jím ovládaná osoba, která nepodléhá dohledu ČNB, zavedla zásady a postupy řízení, organizační uspořádání a další postupy a jiné mechanismy podle ustanovení § 12a odst. 1 o řídicím a kontrolním systému. Tuto povinnost obchodník s cennými papíry nemá, pokud prokáže ČNB, že zavedení těchto uspořádání, postupů a mechanismů není v souladu s právním řádem země sídla ovládané osoby. V souvislosti s vložením nového odstavce dochází k legislativně technické změně – přečíslování následujících odstavců.

K bodu 21 (§ 12b odst. 3)

V souladu s článkem 88 odst. 1 směrnice CRDIV se zakotvuje povinnost pro obchodníka s cennými papíry, resp. jeho vedoucí orgán sledovat a pravidelně hodnotit účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicích systémů a učinit příslušné kroky k řešení zjištěných nedostatků.

K bodům 22 a 23 (§ 12f)

Směrnice CRDIV dále rozvádí požadavky na řídicí a kontrolní systém, zejména řízení rizik a politiky odměňování. Tyto již velmi konkrétní a často dost technické specifikace není vhodné implementovat do zákona. Budou proto provedeny vyhláškou ČNB, ke které dává § 12f zmocnění. Zmocnění pro ČNB k vydání vyhlášky k řídícímu a kontrolnímu systému je spojeno se zmocněním k úpravě výborů tak, aby rozsah zmocnění byl shodný pro orgány i výbory a jejich členy. Článek 94 odst. 2 směrnice CRDIV dále stanoví, že EBA vypracuje regulační technické normy, které Komise provede právním aktem. Tímto právním aktem může být nařízení CRR nebo rozhodnutí, kterým se budou subjekty rovněž povinny řídit.

K bodu 24 (§ 12g, § 12h, § 12i, § 12j) § 12g

Toto ustanovení je transpozicí článků 77, 86 a 95 směrnice CRDIV, které stanoví, aby významní obchodníci s cennými papíry zřídili výbor pro rizika, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování. 2. odstavec § 12g vyjasňuje, z jakých osob budou tyto výbory složeny. Výbor pro rizika, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování jsou útvary obchodníka s cennými papíry, nikoliv jeho orgány. Kritéria pro posouzení významnosti obchodníka s cennými papíry stanoví ČNB vyhláškou, ke které je zmocněna v odstavci 3.

§ 12h

Toto ustanovení je transpozicí článků směrnice CRDIV, které stanoví orgánu dohledu (ČNB) různorodé povinnosti, např. povinnost používat informace týkající se zásad odměňování v souladu s článkem 450 nařízení CRR ke srovnání trendů a postupů odměňování, povinnost používat informace týkající se politiky rozmanitosti v souladu s článku 435 nařízení ke srovnání politiky podporující rozmanitost výběru členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčího orgánu obchodníka s cennými papíry aj.

§ 12i

Toto ustanovení je transpozicí článku 71 směrnice CRDIV, ze kterého vyplývá požadavek na zakotvení tzv. whistleblowingu. „Whistleblowingem“ se obecně rozumí případy, kdy zaměstnanec státní správy nebo velké společnosti oznámí instituci nebo orgánu oprávněnému k prověření či zakročení vůči nelegitimním, neetickým nebo nezákonným praktikám na pracovišti, takovéto praktiky, o nichž se dozvěděl díky svému postavení a interním informacím. Oznámení o závažném porušení je učiněno víceméně nezištně příslušným úřadům nebo orgánům a oznamovatel přitom porušuje loajalitu ke svým přímým nadřízeným či vůbec ke svému zaměstnavateli, který je za napadené jednání odpovědný, čímž často riskuje přinejmenším ztrátu zaměstnání.

Článek 71 směrnice CRDIV požaduje vytvoření dvou na sobě nezávislých a chráněných systémů hlášení. Prvním systémem je interní, uzavřený systém, který je povinna vytvořit a spravovat každá povinná osoba podléhající CRD IV pro své pracovníky. Zakotvením tohoto ustanovení v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu je umožněno pracovníkům obchodníka s cennými papíry interně hlásit porušení zákona prostřednictvím zvláštního, nezávislého a samostatného komunikačního kanálu, který má obchodník s cennými papíry povinnost zavést.

Rovněž ČNB na základě tohoto ustanovení zavede účinný mechanismus k hlášení porušení nebo hrozícího porušení zákona, právních předpisů jej provádějících nebo nařízení CRR. Tento druhý, částečně veřejný systém (a to v části pro podávání oznámení) je povinen vytvořit každý příslušný orgán národního dohledu. Protože okruh oznamovatelů v případě tohoto systému není ve směrnici CRD IV explicitně vymezen, může být v tomto případě oznamovatelem i jiná osoba než pracovník povinné osoby. Pro oba systémy je shodně stanoven okruh oznamovaných skutečností, mj. včetně případného takového porušení povinností finanční holdingovou osobou a rozsah ochrany povinně poskytované oznamovateli, který využije některý ze systémů, a ochrany dalších skutečností a dat.

Povinnost zavést tento mechanismus je formulována velmi obecně. Pro zajištění jeho efektivního fungování je proto v odstavci 3 zakotveno zmocnění pro ČNB vydat vyhlášku, kterou vymezí konkrétní požadavky, jež jsou kladeny na banky při zajištění této povinnosti, přičemž je ČNB povinna zajistit stejnou míru ochrany, jaká plyne ze zákona. ČNB při stanovení konkrétních parametrů tohoto mechanismu musí postupovat v souladu s § 13 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, který stanoví povinnost správce osobních údajů (zde ČNB) přijmout taková opatření, aby nedošlo ke zneužití osobních údajů. Možnost ohlásit nezákonné praktiky může být rovněž zajištěna prostřednictvím sociálních partnerů, tj. odborových organizací, rad zaměstnanců a sdružení zaměstnavatelů. Povinná osoba je oprávněna případně „technicky“ využít – po vzájemné dohodě se svými sociálními partnery – již existujících nebo nových mechanismů sociálních partnerů, přičemž však musí být zajištěna zákonem stanovená ochrana osob a dat.

§ 12j

Toto ustanovení je transpozicí článku 94 odst. 1 písm. g) směrnice CRDIV, v němž je zakotveno je právo akcionářů, resp. společníků zvýšit úroveň poměru mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny nejvyššího vedení obchodníka s cennými papíry nad úroveň 100 %, maximálně však do 200 %. Zákon zakotvuje zákonné zmocnění k úpravě stanov tak, že obchodník s cennými papíry může ve stanovách upravit pravomoc valné hromady stanovit ve smlouvě o výkonu funkce vyšší poměr mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny než 100 %. Pokud smlouvu o výkonu funkce schvaluje dozorčí rada nebo správní rada, může obchodník s cennými papíry ve stanovách upravit pravomoc valné hromady dát pokyn tomuto orgánu.

K bodu 25 (§ 14 odst. 6 až 11)

Ustanovení transponující článek 88 a 91 směrnice CRDIV rozvádí požadavky, které musí splňovat členové statutárního orgánu (představenstva) a dozorčí rady obchodníka s cennými papíry, příp. v obchodníkovi s cennými papíry s monistickou strukturou řízení členové správní rady, vč. statutárního ředitele. Jde o požadavky na tzv. řídící orgán („management body“), kterým se podle směrnice CRDIV rozumí orgán či orgány instituce určené v souladu s vnitrostátními právními předpisy, které jsou oprávněny stanovovat strategii, cíle a celkové směřování instituce a které kontrolují a sledují rozhodování osob ve vedení instituce.

K odstavci 6 Zákon oproti obecné úpravě v ZOK zvyšuje minimální požadovaný počet členů správní rady na pět. Minimální počet stanovený v ZOK (3 členové) by neumožnil naplnit požadavky směrnice CRDIV např. požadavky na zamezování střetu zájmů a neslučitelnost některých funkcí, požadavky na složení výborů, jejichž členové mají být nevýkonní členové orgánů apod. Zákon zároveň zakotvuje povinné členství statutárního ředitele ve správní radě obchodníka s cennými papíry. Vzhledem k tomu, že statutární ředitel je vždy zároveň členem správní rady, statutárního ředitele volí valná hromada podle § 421 odst. 2 písm. f) ZOK. Ustanovení dále zakazuje statutárnímu řediteli obchodníka s cennými papíry zastávat zároveň funkci předsedy správní rady v obchodníkovi s monistickou strukturou řízení. Z tohoto zákazu může ČNB udělit výjimku. Aktivně legitimován k podání návrhu o udělení výjimky je obchodník s cennými papíry. Obsahová stránka takového návrhu obchodníka s cennými papíry, vyplývá z toho, jaké okolnosti ČNB posuzuje při povolení souběžného výkonu funkcí. V odůvodnění návrhu by mělo být uvedeno, zda souběh funkcí neovlivní řádný a obezřetný výkon činností obchodníka cennými papíry vzhledem k jejich povaze, rozsahu a složitosti a vzhledem k individuálním okolnostem daného statutárního ředitele. K odstavci 7 Ustanovení zakotvuje povinnost obchodníka s cennými papíry zajistit splnění stanovených požadavků na členy jeho orgánů.

K odstavci 8 Ustanovení v § 14 odst. 8 písm. b) obsahuje speciální úpravu k § 441 ZOK a vylučuje obecnou úpravu neslučitelnosti funkcí, jež je v tomto ustanovení ZOK obsažena. Zatímco § 441 ZOK se vztahuje na členství v orgánu právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání, zákon o podnikání na kapitálovém trhu povoluje členům orgánu výkon funkce v jakýkoliv jiných právnických osobách, pokud to neovlivní dostatečnost jejich časové kapacity pro plnění povinností a s přihlédnutím k povaze, rozsahu a složitosti činností obchodníka s cennými papíry a individuálním okolnostem.

Nová zákonná úprava v souladu s požadavkem směrnice CRDIV zakotvuje v případě významného obchodníka s cennými papíry neslučitelnost určitého počtu výkonných a nevýkonných funkcí v orgánech právnických osob. Kritéria pro posouzení významnosti obchodníka s cennými papíry stanoví ČNB vyhláškou, ke jejímuž vydání je zmocněna v § 12g odst. 3.

K odstavci 9 Ustanovení umožňuje ČNB povolit členovi orgánu obchodníka s cennými papíry, který je významný, výkon jedné další funkce. ČNB přitom zohledňuje, zda výkon další funkce neovlivní řádné plnění povinností v orgánu obchodníka s cennými papíry.

K odstavci 10 Do omezení počtu funkcí pro členy orgánů obchodníka s cennými papíry se nezapočítává členství v orgánu bytového družstva, společenství vlastníků jednotek a obdobných osob, které neslouží převážně výdělečným cílům. Dále zákon stanoví, kdy se výkon více pokládá za výkon jedné funkce.

K odstavci 11 Toto ustanovení obsahuje definici tzv. výkonného člena. Výkonným členem se pro účely tohoto zákona rozumí takový člen orgánu, který v obchodníkovi s cennými papíry zastává výkonnou řídicí funkcí. A contrario lze dovodit, že nevýkonným členem je člen orgánu, který výkonnou řídicí funkci nezastává.

K bodu 26 (§ 15s)

Povinnosti upravené v § 15s se nově nemohou vztahovat na obchodníky s cennými papíry, jelikož jsou upraveny v článku 431 nařízení CRR.

K bodu 27 (§ 15t odst. 5)

Jedná se o legislativně technickou změnu související rekodifikace soukromého práva.

K bodům 28 a 29 (§ 16 odst. 3)

K písmenu b) Legislativně technická změna reflektující vypuštění úpravy pravidel obezřetného podnikání pro obchodníky s cennými papíry ze zákona o podnikání na kapitálovém trhu v souvislosti s adaptací zákona na nařízení CRR.

K písmenu f) Legislativně technická změna reflektující vypuštění úpravy kapitálu pro obchodníky s cennými papíry ze zákona o podnikání na kapitálovém trhu v souvislosti s adaptací zákona na nařízení CRR.

K bodu 30 (§ 16 odst. 4)

Jedná se o legislativně technickou změnu, kterou se promítá vypuštění některých písmen z předchozího odstavce téhož ustanovení.

K bodům 31 až 34 (§ 16a)

K odstavci 1 Odstavec první tohoto ustanovení obsahuje povinnosti obchodníků s cennými papíry, které dříve byly obsaženy v § 16a, ale s ohledem na adaptaci zákona na nařízení CRR a novou systematiku informování v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu, byly přesunuty do nově vzniklého ustanovení § 16a odst. 1.

K odstavci 2, 3, 9 věta první a odst. 10 písm. a), b) a d) Část osmá nařízení CRR upravuje zpřístupňování informací investičními podniky, tedy i obchodníky s cennými papíry. Proto se toto ustanovení zákona již nemůže vztahovat na obchodníky s cennými papíry. Toto ustanovení je transpozicí článku 106 směrnice CRDIV a zároveň článku 3 odst. 26 směrnice 2011/89/EU, na základě kterého se ovládajícím osobám ukládá povinnost uveřejňovat každoročně informace o konsolidačním celku. Podrobnosti uveřejňování těchto informací stanoví ČNB vyhláškou. ČNB může dále stanovit obchodníkům s cennými papíry povinnost uveřejňovat informace podle nařízení CRR častěji než jednou ročně. Rozhodne-li se tak, stanoví vyhláškou periodicitu a lhůty uveřejňování těchto informací. ČNB má dále právo stanovit vyhláškou způsob uveřejňování informací.

Toto ustanovení rovněž transponuje článek 96 směrnice CRDIV, který požaduje, aby obchodník s cennými papíry na svých webových stránkách informoval, jak dodržuje požadavky na řídicí a kontrolní systém.

K odstavci 4, 5, 6, 7, 9 věta druhá a odst. 10 písm. c) Toto ustanovení je transpozicí článku 90 směrnice CRDIV, na základě kterého obchodník s cennými papíry bude ve své výroční zprávě uveřejňovat mezi klíčovými ukazateli návratnost svých aktiv. Dále je toto ustanovení je transpozicí článku 89 směrnice CRDIV, na základě kterého se stanoví výčet informací, které bude obchodník s cennými papíry každoročně zveřejňovat ve své účetní uzávěrce. Tyto informace obchodník s cennými papíry uveřejní v rozlišení podle toho, zda jeho pobočka poskytuje služby v členských státech nebo jiných než členských státech. Na základě zmiňovaného článku směrnice CRDIV, bude auditor ověřovat informace podle odstavce 5 v souladu se směrnicí 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, která byla do českého právního řádu transponována do zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých jiných zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

K bodu 35 (§ 16d a § 16e)

V souladu s článkem 144 směrnice CRDIV se zavádí některé zvláštní požadavky na uveřejňování údajů ČNB. Toto ustanovení podmiňuje nutnost uveřejňování dalších údajů využitím diskrece stanovené orgánu dohledu (ČNB) v článku 7 odst. 3 nařízení CRR nebo diskrece dané v článku 9 odst. 1 nařízení CRR.

K bodu 36 (§ 24a odst. 1)

V souvislosti s transpozicí článku 51 odstavce 1 může ČNB označit pobočku obchodníka s cennými papíry za významnou pouze, pokud tento obchodník s cennými papíry má povolení orgánu jiného členského státu k obchodování s investičními nástroji na vlastní účet nebo k upisování nebo umisťování investičních nástrojů se závazkem jejich upsání.

K bodu 37 (§ 24a odst. 2)

Jedná se o legislativně technickou úpravu v souvislosti s přečíslováním definic v § 151.

K bodům 38 a 39 (§ 24a odst. 4)

V souvislosti s transpozicí článku 51 odstavce 1 dochází k úpravě ustanovení. V případě, že mezi ČNB a orgánem dohledu domovského státu nebylo dosaženo dohody do dvou měsíců ode dne oznámení záměru ČNB označit pobočku obchodníka s cennými papíry za významnou, ČNB v této věci přijme ve lhůtě dalších dvou měsíců vlastní rozhodnutí, přičemž je povinna vzít v úvahu stanovisko orgánu dohledu domovského státu.

K bodu 40 (§ 24a odst. 5 a 6)

V rámci transpozice článku 51 odst. 1 pododst. 3 směrnice CRDIV dochází k vypuštění stávajících odstavců 5 a 6 a přečíslování následujícího odstavce.

K bodu 41 (§ 24b odst. 6)

V rámci transpozice článku 51 odst. 2 směrnice CRDIV se do § 24b doplňuje odstavec 6, který opravňuje ČNB postoupit věc EBA, pokud orgán dohledu domovského státu nekonzultuje plán na obnovení likvidity zahraničního obchodníka s cennými papíry, který poskytuje služby v ČR prostřednictvím významné pobočky, nebo pokud ČNB s tímto plánem nesouhlasí.

K bodům 42 a 43 (§ 24b odst. 2)

Jedná se o transpozici článku 51 odst. 2 směrnice CRDIV. Ustanovením se ukládá ČNB povinnost sdělit orgánu dohledu členského státu, ve kterém obchodník s cennými papíry poskytuje služby prostřednictvím významné pobočky, výsledky přezkumu a vyhodnocování prováděných podle § 135b nebo zprávu o posouzení rizik skupiny podle § 152b. ČNB má dále povinnost informovat orgán dohledu hostitelského státu o opatření, které obchodníkovi s cennými papíry uloží, má-li toto opatření podstatný dopad na jeho pobočku v hostitelském státě.

K bodu 44 (§ 24b odst. 4)

Jedná se o legislativně technickou úpravu chybného odkazu.

K bodu 45 (§ 24b odst. 6)

V souvislosti s transpozicí článku 51 odst. 2 směrnice CRDIV se do § 24b vkládá nový odstavec 6. Ustanovením se ukládá ČNB povinnost konzultovat s orgánem dohledu hostitelského státu plán na obnovení likvidity obchodníka s cennými papíry, jež poskytuje v hostitelském členském státě služby prostřednictvím své pobočky, která byla orgánem dohledu hostitelského státu označena za významnou, a existuje riziko likvidity, které by mohlo mít dopad na měnu hostitelského státu.

K bodům 46 a 47 (§ 26 odst. 5)

Jedná se o opravu dřívější chybné transpozice. Evropský výbor orgánů bankovního dohledu je nahrazen Evropským orgánem pro bankovnictví. Zároveň je toto ustanovení upřesněno v souvislosti s transpozicí směrnice CRDIV, která požaduje, aby orgán dohledu (ČNB) informoval EBA také o pracovních povinnostech osob, jejichž příjmy dosahují částky minimálně 1 mil. euro.

K bodu 48 (§ 27 odst. 1 až 4)

V souvislosti s transpozicí článku 50 odstavce 1 dochází k úpravě ustanovení. Zakotvuje se pro ČNB povinnost spolupracovat s orgány dohledu jiných členských států, a to zejména při výkonu dohledu nad pobočkami obchodníků s cennými papíry. Vymezuje se druh informací, které je ČNB povinna poskytovat v rámci spolupráce s orgány dohledu jiných členských států při dohledu nad obchodníkem s cennými papíry poskytujícím služby prostřednictvím pobočky na území jiného členského státu. Rovněž se v souladu s článkem 50 odst. 5 směrnice CRDIV zakotvuje pro ČNB právo obrátit se na EBA v případě, že orgán dohledu jiného členského státu v dostatečné míře nespolupracuje, odmítne poskytnout požadovanou informaci nebo ji neposkytne včas.

K bodu 49 (§ 27)

K odstavci 4 V souvislosti s transpozicí článku 50 odstavců 2 až 4 směrnice CRDIV je tímto ustanovením ČNB uložena povinnost poskytnout orgánu dohledu hostitelského členského státu všechny informace získané v rámci dohledu nad likviditou obchodníka s cennými papíry, pokud jsou důležité pro ochranu klientů nebo akcionářů obchodníka s cennými papíry nebo pro ochranu finanční stability v hostitelském členském státě. ČNB je současně uložena povinnost informovat orgán dohledu hostitelského státu, pokud dojde k ohrožení likvidity obchodníka s cennými papíry, včetně povinnosti poskytnout informace o plánu na obnovení likvidity a opatřeních, které vůči obchodníkovi s cennými papíry přijala.

K odstavci 5 a 6 Jedná se o transpozici článku 50 odst. 4. ČNB má právo přijmout vůči zahraničnímu obchodníkovi s cennými papíry poskytujícímu na území ČR služby prostřednictvím pobočky opatření na ochranu klientů nebo akcionářů obchodníka s cennými papíry nebo pro ochranu finanční stability v ČR, pokud je ohrožena likvidita tohoto obchodníka s cennými papíry a taková opatření nebyla přijata orgánem dohledu domovského státu. V odstavci 6 je upravena situace, kdy je ČNB v pozici domovského orgánu dohledu a orgán dohledu hostitelského státu přijal z důvodu ohrožení likvidity obchodníka s cennými papíry opatření na ochranu klientů a akcionářů obchodníka s cennými papíry nebo pro ochranu finanční stability v hostitelském státě. Pokud ČNB s přijatými opatřeními, má právo obrátit se na EBA a požádat o urovnání sporu.

K bodu 50 (§ 28 odst. 2 písm. h))

Jedná se o legislativně technickou změnu, neboť kapitálové požadavky na obchodníky s cennými papíry už nejsou upraveny zákonem o podnikání na kapitálovém trhu, ale nařízením CRR.

K bodu 51 (§ 28 odst. 7 písm. a))

Jedná se o legislativně technickou změnu, neboť kapitálové požadavky na obchodníky s cennými papíry už nejsou upraveny zákonem o podnikání na kapitálovém trhu, ale nařízením CRR.

K bodu 52 (§ 135 odst. 4)

Ustanovení v § 135 odst. 4 se ruší a jeho obsah se z důvodu zlepšení systematiky zákona přesouvá do § 135b odst. 1 a 2. Ostatní odstavce se přečíslovávají.

K bodům 53 až 61 (§ 135a)

K odstavci 4 Jedná se o transpozici článku 52 odst. 3 směrnice CRDIV. ČNB může v situacích, kdy to považuje za důležité z hlediska ochrany finanční stability v ČR, provádět kontroly na místě v pobočce obchodníka s cennými papíry z členského státu, který poskytuje služby na území ČR. Před provedením kontroly má ČNB povinnost informovat příslušný orgán dohledu domovského státu a sdělit mu všechny informace, které jsou důležité pro hodnocení rizikovosti obchodníka s cennými papíry nebo pro finanční stabilitu v ČR.

K odstavci 5 V souvislosti s transpozicí článku 52 odst. 3 se předmětným ustanovením ukládá ČNB povinnost zohlednit při výkonu dohledu nad obchodníkem s cennými papíry, který poskytuje služby v jiném členském státě prostřednictvím své pobočky, informace, které orgán dohledu tohoto členského státu ČNB sdělil v návaznosti na jím provedenou dohlídku na místě.

K odstavci 6 Toto ustanovení transponuje článek 6 písm. b) směrnice CRDIV, který orgánu dohledu (ČNB) umožňuje, aby se podílel na činnosti orgánů dohledu z jiných států.

K odstavci 7 Ustanovení je transpozicí článku 6 písm. b) směrnice CRDIV a upravuje právo ČNB podílet se na činnosti EBA.

K odstavci 8 Ustanovení je transpozicí článku 6 písm. c) směrnice CRDIV. Dále jde o transpozici článku 101 odst. 5 směrnice CRDIV.

K odstavci 9 až 11 Jedná se o transpozici článku 65 směrnice CRDIV, který dává orgánu dohledu (ČNB) některé pravomoci nutné pro výkon jeho činnosti. Jde zejména o pravomoc požadovat poskytnutí všech informací nutných k výkonu její působnosti a pravomoc provádět veškeré nezbytné kontroly u osob uvedených v tomto ustanovení. Pravomoc vyžadovat k zabezpečení svých úkolů potřebné informace a podklady stanoví ČNB rovněž § 41 odst. 1 zákona o ČNB. § 44b zákona o ČNB specifikuje, jaké údaje může ČNB pro účely dohledu vyžadovat od ministerstva vnitra a Policie ČR.

K odstavci 12 až 18 Jde o legislativně technickou změnu. V důsledku vložení nových odstavců do daného ustanovení dochází k přečíslování paragrafů následujících a v odstavci 15 a 16 také k úpravě odkazů na příslušné odstavce. V odstavci 17 je novelizována poznámka pod čarou č. 38 z důvodu narovnání textu na znění směrnice CRDIV.

K bodu 62 (§ 135b až § 135e) § 135b

K odstavci 1 a 2 Do ustanovení v § 135b odst. 1 a 2 byl z důvodu zlepšení systematiky zákona přesunut obsah původního ustanovení v § 135 odst. 4, které je upraveno v souvislosti s transpozicí článku 97 směrnice CRDIV. Převážně je zachován původní obsah tohoto ustanovení. Nově se ukládá ČNB povinnost v rámci procesu přezkumu a vyhodnocování zjišťovat, zda nejen kapitál, ale také likvidita obchodníka s cennými papíry zajišťují bezpečný a spolehlivý provoz obchodníka s cennými papíry a řádné řízení a krytí rizik. ČNB přitom zohledňuje nejen rizika, kterým obchodník s cennými papíry je nebo může být vystaven, ale také rizika, která může obchodník s cennými papíry představovat pro finanční trh s ohledem na zjištění a měření systémového rizika, a dále rizika odhalená zátěžovými testy. Rozsah aplikace procesu přezkumu a vyhodnocování pak vychází z článku 110 odst. 1 směrnice CRDIV.

K odstavci 3 až 5 Ustanovení, která jsou transpozicí článku 98 směrnice CRDIV, stanovují podrobnější požadavky na proces přezkumu a vyhodnocování prováděný ČNB.

§ 135c

K odstavci 1 Jedná se o transpozici článku 103 odst. 1 směrnice CRDIV. Ustanovení opravňuje ČNB provádět proces přezkumu a vyhodnocování u obchodníků s cennými papíry s podobným rizikovým profilem stejným nebo podobným způsobem. Podobný rizikový profil mohou mít například obchodníci s cennými papíry s podobným modelem podnikání nebo se stejným geografickým umístěním expozic. Skupiny obchodníků s cennými papíry s podobným rizikovým profilem lze určit zejména na základě zhodnocení jejich systémového rizika.

K odstavci 2 Ustanovení je transpozicí článku 100 odst. 1 směrnice CRDIV. ČNB provádí na podporu procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 135b v případě potřeby zátěžové testy bank. Dále se jedná o transpozici článku 53 odst. 3 směrnice CRDIV, který výslovně stanoví možnost uveřejnění zátěžových testů.

K odstavci 3 V souvislosti s transpozicí článku 101 odst. 1 a 2 směrnice CRDIV se ČNB ukládá povinnost pravidelně alespoň jednou za tři roky přezkoumávat dodržování podmínek, za kterých bylo obchodníkovi s cennými papíry povoleno používání interních přístupů.

K odstavci 4 Ustanovení je transpozicí článku 101 odst. 5 směrnice CRDIV. ČNB je povinna při přezkumu dodržování podmínek podle § 135c odst. 3 zohlednit obecné pokyny EBA.

§ 135d

Jedná se o transpozici požadavků na plán dohledových šetření obsažených v článku 99 směrnice CRDIV. ČNB je povinna sestavit takový plán alespoň jednou ročně a jeho součástí musí být kromě jiného plán kontrol na místě.

§ 135e

K odstavci 1 a 2 Toto ustanovení je transpozicí článku 74 odst. 4 směrnice CRDIV a nově stanoví povinnost obchodníka s cennými papíry vypracovat a pravidelně aktualizovat individuální ozdravný plán k obnovení stabilní finanční situace obchodníka s cennými papíry v případě jeho závažného zhoršení a povinnost orgánu příslušného pro řešení problémů vypracovat a pravidelně aktualizovat plány řešení problémů pro každého obchodníka s cennými papíry. V souvislosti s tvorbou ozdravných plánů a plánů řešení problémů ve finančním sektoru musí být zohledněn význam jednotlivých obchodníků s cennými papíry s ohledem na možné dopady závažného zhoršení jejich situace (ozdravný plán) nebo případného úpadku (plán řešení problémů). Užití termínu „případný úpadek“ vychází z faktu, že celý proces řešení problémů je alternativou k „nulové variantě“, tj. řešení úpadku postupem dle § 34 tohoto zákona (odebrání licence), který o úpadku rovněž výslovně hovoří, a k následnému řízení dle insolvenčního zákona. Termín „případný úpadek“ proto odkazuje na alternativní postup v případě neuplatnění plánu pro řešení problémů, přičemž obsahem plánu může být i jen takováto možnost.

K odstavci 3 V tomto ustanovení se zavádí povinnost obchodníka s cennými papíry poskytnout orgánu příslušnému pro řešení problémů za účelem přípravy plánů řešení problémů obchodníka s cennými papíry veškeré nezbytné informace v rozsahu přiměřeném jeho velikosti, modelu jeho podnikání nebo propojenosti s jinými institucemi nebo s finančním trhem jako celkem.

K odstavci 4 Orgán příslušný pro řešení problémů spolupracuje s EBA při přípravě plánů řešení problémů obchodníků s cennými papíry a informuje EBA o přípravě ozdravných plánů a plánů řešení problémů obchodníků s cennými papíry, zejména o termínech a místu jednání a o hlavních projednávaných bodech. Orgán příslušný pro řešení problémů rovněž umožní účast zástupce EBA na jednání.

K bodu 63 (§ 136 odst. 2)

V souvislosti s transpozicí směrnice CRDIV dochází k úpravě celého dílu opatření k nápravě a jiných opatření. Je proto nutné upravit návětí odstavce tak, aby zahrnovalo i porušení přímo použitelných předpisů EU. V souladu s článkem 104 směrnice CRDIV může také uložit opatření k nápravě v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocení podle § 135b, aniž by došlo k porušení zákona.

K bodu 64 (§ 136 odst. 2 písm. a) a b))

K písmenu a) Toto ustanovení je transpozicí článku 104 směrnice CRDIV, který jako jedno z možných opatření k nápravě stanoví možnost požadovat, aby instituce udržovaly kapitál převyšující požadavky na kapitál stanovené v nařízení CRR.

K písmenu b) Tímto ustanovením je v souvislosti s transpozicí článku 104 směrnice CRDIV přeformulováno opatření k nápravě, které spočívá ve zlepšení uspořádání, strategie, postupy a jiných mechanismů.

K bodu 65 (§ 136 odst. 2 písm. c))

V souvislosti s transpozicí článku 104 dochází k formulační úpravě tohoto ustanovení.

K bodům 66 a 67 (§ 136 odst. 2 písm. g))

V souvislosti s transpozicí článku 104 je do tohoto ustanovení doplněno, že lze po obchodníkovi s cennými papíry požadovat použití zisku po zdanění rovněž k doplnění rezervních fondů.

K bodu 68 (§ 136 odst. 2 písm. h) až q))

Jedná se o doplnění dalších opatření k nápravě, která jsou v zákoně nově zakotvena v souvislosti s transpozicí směrnice CRDIV. Písmeno q) umožňuje ČNB uložit jiná vhodná opatření k nápravě, čímž odpovídá koncepci stanovení opatření k nápravě demonstrativním výčtem.

K bodu 69 (§ 136 odst. 2 písm. q) a r))

Toto ustanovení v souladu s článku 142 odst. 4 písm. a) směrnice CRDIV zakotvuje opatření k nápravě, které umožňuje, aby ČNB obchodníkovi s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 uložila navýšit kapitál, pokud obchodník s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu a ČNB neschválila plán na obnovení kapitálu. Současně se na základě článku 142 odst. 4 písm. b) směrnice CRDIV zakotvuje právo ČNB uložit obchodníkovi s cennými papíry podle § 9aj odst. 1, který neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu, přísnější omezení na rozdělení zisku po zdanění, než je stanoveno v § 9aj odst. 4, pokud ČNB neschválila plán na obnovení kapitálu.

K bodu 70 (§ 136 odst. 5 až 7)

Odstavec 5 umožňuje uložit dodatečné požadavky na kapitál zejména ve stanovených situacích. Odstavec 6 upravuje opatření k nápravě, která lze uložit osobě podléhající dohledu, ČNB, která obdržela souhlas používat interní přístup nebo interní model k výpočtu požadavků na kapitál podle části třetí nařízení CRR. Odstavec 7 umožňuje uložit opatření k nápravě i osobě nepodléhající dohledu ČNB. Takovou osobou bude typicky neoprávněný podnikatel. Této osobě může ČNB uložit, aby ukončila protiprávní jednání a zdržela se jeho opakování. V odstavci 7 jsou dále vypočtena další opatření k nápravě, která může ČNB osobám nepodléhajícím jejímu dohledu, např. akcionářům, uložit. Jedním z nich je i uveřejnění informace o tom, která osoba je odpovědná za protiprávní jednání a jaká je jeho povaha. ČNB by měla ukládat opatření k nápravě, která jsou přiměřená protiprávnímu jednání dané osoby. Vzhledem k tomu, že uveřejnění osobních údajů viníka má dehonestující charakter a v praxi by mohlo jít o sankci významnějšího charakteru než např. finanční potrestání, dá se předpokládat, že ČNB se k tomuto opatření bude uchylovat pouze ve výjimečných případech.

K bodu 71 (§ 136a)

Ustanovení odstavce 1 transponuje článek 102 směrnice CRDIV, jenž umožňuje orgánu dohledu (ČNB) uložit opatření k nápravě nejen při existujícím, ale i již při anticipovaném nedostatku v činnosti v průběhu následujících 12 měsíců. Dále toto ustanovení transponuje článek 68 směrnice CRDIV, jenž ukládá orgánu dohledu (ČNB) povinnost uveřejnit pravomocné rozhodnutí o uložení opatření k nápravě na internetových stránkách. Ustanovení zároveň stanoví, ve kterých případech ČNB rozhodnutí uveřejní bez uvedení identifikačních údajů o osobě, které bylo opatření k nápravě uloženo. Jde o případy, kdy by uveřejnění bylo vůči dotčené fyzické osobě s ohledem na předchozí posouzení zjevně nepřiměřené, ohrozilo stabilitu finančního trhu, ohrozilo probíhající trestní řízení nebo způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu. Směrnice CRDIV blíže nestanoví kritéria, která se použijí při určení, zda je uveřejnění osobních údajů nepřiměřené. Půjde o uvážení ČNB, zda bude v konkrétním případě uveřejnění osobních údajů nepřiměřené k zásahu do jejich ochrany. Nechá se předpokládat, že ČNB bude při posuzování, zda je uveřejnění osobních údajů nepřiměřené, posuzovat všechny individuální okolnosti daného případu, např. míru závažnosti porušení povinnosti, zda se jedná o opakované porušení povinnosti nebo dosud nebyla pokuta uložena, okolnosti a následky porušení povinnosti atd. Vzhledem k tomu, že uveřejnění osobních údajů osoby, která se dopustila protiprávního jednání, je významným zásahem do ochrany osobních údajů a má dehonestující charakter, předpokládáme, že ČNB bude tyto údaje uveřejňovat jen ve výjimečných případech. Takovým případem může být například úmyslné, opakované, velmi závažné porušení právní povinnosti, kdy se ani opakované uložení opatření k nápravě neukázalo jako dostatečný prostředek k nápravě. Rozhodnutí musí být uveřejněno nejméně po dobu pěti let, přičemž osobní údaje se uveřejňují pouze po dobu nezbytně nutnou, která je přiměřená účelu jejich uveřejnění, v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

K bodu 72 (§ 137 odst. 3)

Článek 458 nařízení CRR stanoví, že za předpokladu splnění podmínek stanovených v tomto ustanovení přijme příslušný orgán členského státu vnitrostátní opatření. Tímto novelizačním bodem dochází ke zpřesnění toho, jaký charakter bude mít vnitrostátní opatření v ČR. Dále tento bod reflektuje legislativně technickou změnu zohledňující vložení odstavce 3 a přečíslování následujícího odstavce.

K bodu 73 (§ 146 odst. 1)

Ustanovení transponuje článek 49 směrnice CRDIV, který svěřuje kompetenci výkonu obezřetnostního dohledu nad obchodníkem s cennými papíry orgánu dohledu domovského státu.

K bodům 74 až 77 (§ 146 odst. 6 a 7, § 149d odst. 1 a 2)

Jedná se o legislativně technické změny související s přečíslováním odstavců v § 146.

K bodům 78 a 79 (§ 151)

K odstavci 1 písm. a), b), c), l), n) a o) Zůstává zachováno původní znění.

K odstavci 1 písm. d), e), j), k), r), u) Ustanovení nově definuje některé pojmy odkazem na nařízení CRR, aby se terminologicky tento přímo použitelný předpis sjednotil se zákonem, který provádí směrnici CRDIV a nedocházelo k výkladovým problémům, a to především z důvodu, že nařízení CRR a tento zákon budou užívány současně.

K odstavci 1 písm. f) Definice smíšené finanční holdingové osoby je nově vložena na základě transpozice článku 3 odst. 2 písm. b) směrnice 2011/89/EU resp. článku 3 odst. 1 bodu 20 směrnice CRDIV a zároveň je upravena formou odkazu na nařízení CRR.

K odstavci 1 písm. g), h), i), m) Dochází ke zpřesnění subjektů, které spadají do sledovaných skupin ovládajících obchodníků s cennými papíry, finančních holdingových osob, smíšených holdingových osob a zahraničních ovládajících obchodníků s cennými papíry v souladu s požadavky nařízení CRR, které zahrnuje pouze instituce, finanční instituce a podniky pomocných služeb.

K odstavci 1 písm. p) Jedná se o úpravu v souvislosti s transpozicí článku 3 odst. 2 písm. a) bodu 14 směrnice 2011/89/EU resp. článku 3 odst. 1 bodu 24 směrnice CRDIV a zároveň jde o adaptaci na nařízení CRR.

K odstavci 1 písm. q) Jedná se o úpravu v souvislosti s transpozicí článku 3 odst. 2 písm. a) bodu 16 směrnice 2011/89/EU resp. článku 3 odst. 1 bodu 25 směrnice CRDIV a zároveň jde o adaptaci na nařízení CRR.

K odstavci 1 písm. s) a t) Definice tuzemské smíšené finanční holdingové osoby a evropské smíšené finanční holdingové osoby je nově vložena na základě transpozice článku 3 odst. 2 písm. a) bod 15a) a 17a) směrnice 2011/89/EU resp. článku 3 odst. 1 bodu 28 a 29 směrnice CRDIV a zároveň jde o adaptaci na nařízení CRR. Vzhledem k vložení nových definic je posunuto označení písmeny v následujících odstavcích.

K odstavci 1 písm. v), w) a x) Jedná se pouze o legislativně technické úpravy vyvolané potřebou aktualizovat odkaz na příslušný odstavec § 153.

K odstavci 1 písm. y) Tato nová definice odpovědného obchodníka s cennými papíry ovládaného smíšenou finanční holdingovou osobou je vložena v návaznosti na změnu provedenou v § 153 odst. 2, kde je doplněno, že ČNB vykonává nově dohled také nad odpovědným obchodníkem s cennými papíry ovládaným smíšenou finanční holdingovou osobou.

K odstavci 1 písm. z) a za) S ohledem na adaptaci zákona na nařízení CRR a transpozici směrnice CRDIV bylo potřeba zavést v zákoně pojem konsolidovaný základ a instituce.

K odstavci 3 Možnost vyjmutí osob z konsolidačního celku pro účely dodržování pravidel obezřetného podnikání na konsolidovaném základě je obsaženo v článku 19 nařízení CRR, proto již není možné tuto problematiku upravovat v § 151 odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

K bodům 80 až 85 (§ 152 odst. 2)

Ustanovení v § 152 odst. 2 je zejména transpozicí článku 117 resp. i článku 3 odst. 3 a 20 směrnice 2011/89/EU. Ustanovení upravuje výměnu informací mezi ČNB a orgány dohledu jiných členských států při výkonu dohledu na konsolidovaném základě. Informace jsou zde rozděleny na informace zásadní, které musí orgán dohledu poskytovat z vlastního podnětu, a na informace, které jsou potřebné při výkonu dohledu, jež jsou poskytovány na vyžádání. Navíc je v odstavci 2 písm. e) provedena transpozice článku 125 odst. 3 resp. článku 3 odst. 23 směrnice 2011/89/EU, podle kterého mají orgány dohledu informovat ostatní orgány dohledu o finančních holdingových osobách a také o smíšených finančních holdingových osobách.

V odstavci 2 písm. d) se jedná o legislativně technickou změnu, neboť kapitálové požadavky na obchodníky s cennými papíry už nejsou upraveny zákonem o podnikání na kapitálovém trhu, ale nařízením CRR, proto z ustanovení § 152 odst. 2 písm. d) je potřeba vypustit odkaz na ustanovení, které je ze zákona vypuštěno s ohledem na adaptaci zákona na nařízení CRR.

K bodu 86 (§ 152 odst. 3)

Znění odstavce 3 je upraveno v souladu s požadavkem článku 117 odst. 1 směrnice CRDIV a také s cílem sjednotit jeho znění s odpovídajícím ustanovením zákona o bankách.

K bodu 87 (§ 152 odst. 4)

Tento odstavec se ruší z toho důvodu, že je jeho obsah přesunut do odstavce 2, kde je také přesněji uvedeno, jaké informace poskytuje ČNB orgánům dohledu jiných členských států z vlastního podnětu a jaké na vyžádání. Ustanovení je tak v souladu s článkem 117 odst. 1 směrnice CRDIV. Z důvodu zrušení tohoto odstavce jsou následující odstavce přečíslovány.

K bodu 88 (§ 152 odst. 5)

Na základě transpozice článku 117 odst. 2 a úprav provedených v předchozích odstavcích je ustanovení upraveno.

K bodu 89 (§ 152a odst. 1)

Změna vychází z požadavku směrnice CRDIV resp. směrnice 2011/89/EU na zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Smíšená finanční holdingová osoba je vedle finanční holdingové osoby a smíšené holdingové osoby další variantou „holdingové“ ovládající osoby (nařízení CRR používá pojem mateřská finanční holdingová osoba). Opatření má za cíl pokrýt dohledem na konsolidovaném základě i regulované ovládané osoby, které ovládá smíšená finanční holdingová osoba, což dosud v právní úpravě absentovalo. V souvislosti s transpozicí článku 112 směrnice CRDIV se doplňuje také odkaz na nařízení CRR.

K bodu 90 (§ 152a odst. 1 písm. b))

Jedná se o legislativně technickou změnu, neboť uveřejňování informací obchodníky s cennými papíry už není upraveno zákonem o podnikání na kapitálovém trhu, ale nařízením CRR. Dále je provedena legislativně technická úprava odkazu na § 135 odst. 5, neboť toto ustanovení bylo přesunuto do § 135b.

K bodu 91 (§ 152a odst. 1 písm. c))

Na základě transpozice článku 112 odst. 1 písm. c) směrnice CRDIV došlo k upřesnění znění ustanovení doplněním, že se jedná o spolupráci s centrálními bankami Evropského systému centrálních bank.

K bodu 92 (§ 152a odst. 1 písm. d))

Jedná se o upřesnění na základě transpozice článku 117 odst. 1 směrnice CRDIV, kterým je odstraněna nejistota, zda jsou informace poskytovány z vlastního podnětu nebo na vyžádání jiného orgánu dohledu.

K bodu 93 (§ 152a odst. 1 písm. e))

Jedná se o legislativně technickou změnu, neboť kapitálové požadavky na obchodníky s cennými papíry už nejsou upraveny zákonem o podnikání na kapitálovém trhu, ale nařízením CRR.

K bodům 94 a 95 (§ 152a odst. 3)

Změna vychází z požadavku směrnice CRDIV resp. směrnice 2011/89/EU na zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Smíšená finanční holdingová osoba je vedle finanční holdingové osoby a smíšené holdingové osoby další variantou „holdingové“ ovládající osoby (nařízení CRR používá pojem mateřská finanční holdingová osoba). Opatření má za cíl pokrýt dohledem na konsolidovaném základě i regulované ovládané osoby, které ovládá smíšená finanční holdingová osoba, což dosud v právní úpravě absentovalo.

V ustanovení je dále novelizována poznámka pod čarou č. 34, čímž je narovnán stávající odkaz v této poznámce pod čarou na znění v nové směrnici CRDIV.

K bodu 96 (§ 152a odst. 4)

Změna vychází z požadavku směrnice CRDIV resp. směrnice 2011/89/EU na zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Smíšená finanční holdingová osoba je vedle finanční holdingové osoby a smíšené holdingové osoby další variantou „holdingové“ ovládající osoby (nařízení CRR používá pojem mateřská finanční holdingová osoba). Opatření má za cíl pokrýt dohledem na konsolidovaném základě i regulované ovládané osoby, které ovládá smíšená finanční holdingová osoba, což dosud v právní úpravě absentovalo.

K bodu 97 (pozn. pod čarou)

V § 152a odstavci 10 je novelizována poznámka pod čarou č. 29, čímž je narovnán stávající odkaz v této poznámce pod čarou na novou směrnici CRDIV.

K bodu 98 (§ 152a odst. 12)

Toto ustanovení bylo vloženo na základě požadavku směrnice CRDIV na zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Smíšená finanční holdingová osoba je vedle finanční holdingové osoby a smíšené holdingové osoby další variantou „holdingové“ ovládající osoby (nařízení CRR používá pojem mateřská finanční holdingová osoba). Opatření má za cíl pokrýt dohledem na konsolidovaném základě i regulované ovládané osoby, které ovládá smíšená finanční holdingová osoba, což dosud v právní úpravě absentovalo.

K bodům 99 až 108 (§ 152b)

Změna vychází z požadavku směrnice CRDIV resp. směrnice 2011/89/EU na zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Smíšená finanční holdingová osoba je vedle finanční holdingové osoby a smíšené holdingové osoby další variantou „holdingové“ ovládající osoby (nařízení CRR používá pojem mateřská finanční holdingová osoba). Opatření má za cíl pokrýt dohledem na konsolidovaném základě i regulované ovládané osoby, které ovládá smíšená finanční holdingová osoba, což dosud v právní úpravě absentovalo.

K odstavci 1 písm. a), b) a c) Změny tohoto ustanovení plynou z transpozice článku 113 odst. 1 směrnice CRDIV a spočívají v rozšíření okruhu opatření k nápravě, která může ČNB při výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry, skupinou evropské finanční holdingové osoby nebo odpovědným obchodníkem s cennými papíry ovládaným evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou po dohodě s ostatními orgány vykonávajícími dohled nad členy takových skupin použít.

K odstavci 2 Jedná se o transpozici článku 113 odst. 2 směrnice CRDIV. ČNB jako orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě na evropské úrovni předkládá ostatním orgánům dohledu vedle zprávy o posouzení krytí rizik kapitálem také zprávu o posouzení rizika likvidity a vyvíjí snahu, aby bylo dohody podle odst. 1 dosaženo do 1 měsíce od předložení zprávy o posouzení rizika likvidity.

K odstavci 3 Jde o změnu plynoucí z transpozice článku 113 odst. 3 směrnice CRDIV, konkrétně z rozšíření odstavce 2 o zprávu o posouzení rizika likvidity.

K odstavci 5 Změna vychází z požadavku směrnice CRDIV resp. směrnice 2011/89/EU na zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Smíšená finanční holdingová osoba je vedle finanční holdingové osoby a smíšené holdingové osoby další variantou „holdingové“ ovládající osoby (nařízení CRR používá pojem mateřská finanční holdingová osoba). Opatření má za cíl pokrýt dohledem na konsolidovaném základě i regulované ovládané osoby, které ovládá smíšená finanční holdingová osoba, což dosud v právní úpravě absentovalo. Do ustanovení se dále s ohledem na transpozici článku 113 odst. 3 a 4 směrnice CRDIV doplňuje, že ČNB může vybraná opatření k nápravě uložit samostatně také v případě, kdy nebylo dosaženo dohody mezi orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě na evropské úrovni a ČNB o uložení opatření k nápravě ve lhůtě do 1 měsíce ode dne, kdy orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou předložil ČNB zprávu o posouzení rizika likvidity této skupiny. Dále se v souladu s transpozici článku 113 odst. 3 směrnice CRDIV rozšiřuje okruh opatření k nápravě, která může ČNB jako orgán dohledu nad obchodníkem s cennými papíry ovládaným evropským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry, evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou po dohodě s ostatními orgány vykonávajícími dohled na tyto osoby použít.

Dále je novelizována poznámka pod čarou č. 41, čímž je její znění narovnáno na směrnici CRDIV.

K odstavci 6 Jedná se o legislativně technickou úpravu v souvislosti s úpravou předchozích odstavců.

K odstavci 9 Jedná se o legislativně technickou změnu, neboť kapitálové požadavky na obchodníky s cennými papíry už nejsou upraveny zákonem o podnikání na kapitálovém trhu, ale nařízením CRR.

K bodu 109 (§ 152c odst. 1)

Změna vychází z požadavku směrnice CRDIV na zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Smíšená finanční holdingová osoba je vedle finanční holdingové osoby a smíšené holdingové osoby další variantou „holdingové“ ovládající osoby (nařízení CRR používá pojem mateřská finanční holdingová osoba). Opatření má za cíl pokrýt dohledem na konsolidovaném základě i regulované ovládané osoby, které ovládá smíšená finanční holdingová osoba, což dosud v právní úpravě absentovalo.

K bodu 110 (§ 152c odst. 3)

Na základě transpozice článku 116 odst. 6 směrnice CRDIV došlo k upřesnění znění ustanovení doplněním, že členy kolegia jsou v případě centrálních bank centrální banky Evropského systému centrálních bank.

K bodu 111 (§ 153 odst. 2)

Změna vychází z požadavku směrnice CRDIV resp. směrnice 2011/89/EU na zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Smíšená finanční holdingová osoba je vedle finanční holdingové osoby a smíšené holdingové osoby další variantou „holdingové“ ovládající osoby (nařízení CRR používá pojem mateřská finanční holdingová osoba). Opatření má za cíl pokrýt dohledem na konsolidovaném základě i regulované ovládané osoby, které ovládá smíšená finanční holdingová osoba, což dosud v právní úpravě absentovalo.

K bodu 112 (§ 153 odst. 3)

Jedná se o transpozici článku 111 odst. 6 směrnice CRDIV. ČNB je povinna o dohodách podle věty první § 153 odst. 3 informovat také EBA.

K bodu 113 (§ 153 odst. 4)

Toto ustanovení bylo vloženo na základě požadavku směrnice CRDIV na zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Smíšená finanční holdingová osoba je vedle finanční holdingové osoby a smíšené holdingové osoby další variantou „holdingové“ ovládající osoby (nařízení CRR používá pojem mateřská finanční holdingová osoba). Opatření má za cíl pokrýt dohledem na konsolidovaném základě i regulované ovládané osoby, které ovládá smíšená finanční holdingová osoba, což dosud v právní úpravě absentovalo. V souvislosti s vložením nového odstavce dochází k legislativně technické změně – přečíslování následujících odstavců.

K bodům 114 a 115 (§ 153 odst. 6)

Změna vychází z požadavku směrnice CRDIV resp. směrnice 2011/89/EU na zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Smíšená finanční holdingová osoba je vedle finanční holdingové osoby a smíšené holdingové osoby další variantou „holdingové“ ovládající osoby (nařízení CRR používá pojem mateřská finanční holdingová osoba). Opatření má za cíl pokrýt dohledem na konsolidovaném základě i regulované ovládané osoby, které ovládá smíšená finanční holdingová osoba, což dosud v právní úpravě absentovalo. Do ustanovení je v souvislosti s transpozicí článku 127 odst. 1 směrnice CRDIV doplněn odkaz na nařízení CRR.

K bodům 116 až 120 (§ 154)

K odstavci 1 Jedná se o legislativně technickou změnu z důvodu zrušení § 9 odst. 2.

K odstavci 1 písm. b) Jedná se o legislativně technickou změnu, neboť stanovená povinnost je upravena nařízením CRR.

K odstavci 1 písm. c) a e) Jedná se o legislativně technickou změnu, neboť stanovená povinnost je upravena nařízením CRR a přepsání následujících písmen v tomto odstavci.

K odstavci 2 Jedná se o legislativně technickou změnu související s adaptací zákona o podnikání na kapitálovém trhu na nařízení CRR.

K odstavci 3 Jedná se o legislativně technickou změnu, neboť informování obchodníky s cennými papíry už není upraveno v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu, ale v nařízení CRR, proto je potřeba vypustit ustanovení § 154 odst. 3 s ohledem na adaptaci zákona na nařízení CRR. Tento novelizační bod dále zohledňuje legislativně technickou změnu, kdy dochází k přečíslování následujícího odstavce.

K bodu 121 (§ 155 odst. 2)

Změna vychází z požadavku směrnice CRDIV resp. směrnice 2011/89/EU na zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Smíšená finanční holdingová osoba je vedle finanční holdingové osoby a smíšené holdingové osoby další variantou „holdingové“ ovládající osoby (nařízení CRR používá pojem mateřská finanční holdingová osoba). Opatření má za cíl pokrýt dohledem na konsolidovaném základě i regulované ovládané osoby, které ovládá smíšená finanční holdingová osoba, což dosud v právní úpravě absentovalo.

K bodům 122 až 124 (§ 155a odst. 1)

Změna vychází z požadavku směrnice CRDIV resp. směrnice 2011/89/EU na zahrnutí smíšené finanční holdingové osoby do dohledu na konsolidovaném základě. Smíšená finanční holdingová osoba je vedle finanční holdingové osoby a smíšené holdingové osoby další variantou „holdingové“ ovládající osoby (nařízení CRR používá pojem mateřská finanční holdingová osoba). Opatření má za cíl pokrýt dohledem na konsolidovaném základě i regulované ovládané osoby, které ovládá smíšená finanční holdingová osoba, což dosud v právní úpravě absentovalo. Dále je v návaznosti na úpravu definic v § 151 odst. 1 provedena legislativně technická úprava, neboť již nelze odkazovat na § 151 odst. 1 písm. d) bod 1 nebo 2.

K bodu 125 (§ 155b a § 155c) § 155b

Ustanovení transponující článek 120 odst. 1 a 2 resp. článek 3 odst. 8 směrnice 2011/89/EU řeší možný střet zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o finančních konglomerátech, co se dohledu na konsolidovaném základě na nejvyšší úrovni týče, pokud je ovládající osobou (nařízení CRR používá pojem mateřský podnik) ve skupině smíšená finanční holdingová osoba, a zákona upravujícího činnost pojišťoven. Cílem je zabránění vícenásobnému dohledu, pokud se na smíšenou finanční holdingovou osobu vztahuje zároveň více obsahově srovnatelných ustanovení výše uvedených právních předpisů. V odstavci 3 a 6 se zahraničními právními předpisy vztahujícími se na nejvýznamnější sektor podle předpisů upravujících doplňkový dohled nad finančními konglomeráty rozumí zahraniční právní předpisy implementující Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES, ve znění pozdějších předpisů.

§ 155c

Toto ustanovení vychází z úpravy v článku 41 odst. 2, článku 43 odst. 5, článku 50 odst. 5, článku 112 odst. 2, článku 116 odst. 9, článku 117 odst. 2 směrnice CRD IV a zavádí povinnost ČNB poskytnout EBA součinnost v případech, kdy EBA z vlastní iniciativy přispívá k řešení sporů mezi příslušnými orgány.

K odstavci 1 písm. a) Ustanovení transponující článek 120 odst. 3 směrnice CRDIV resp. článek 3 odst. 8 směrnice 2011/89/EU zavádí pro ČNB povinnost informovat EBA o rozhodnutích podle § 155b.

K odstavci 1 písm. b) Jedná se o transpozici informační povinnosti vůči EBA v souladu s článkem 103 odst. 2 směrnice CRDIV.

K odstavci 1 písm. c) a d) Na základě transpozice článku 107 odst. 1 směrnice CRDIV se ČNB ukládá povinnost poskytovat EBA informace o procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 135b a další informace související s tímto procesem.

K odstavci 1 písm. e) V souvislosti s implementací CRDIV se ČNB ukládá povinnost sdělovat EBA názvy orgánů či subjektů, kterým smějí být sdělovány informace stanovené v § 135a zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

K odstavci 1 písm. f) Toto ustanovení je transpozicí článku 125 odst. 3 směrnice CRDIV resp. článek 3 odst. 23 směrnice 2011/89/EU. ČNB má povinnost informovat EBA o finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách.

K odstavci 1 písm. g) Ustanovení je transpozicí článku 97 odst. 5 směrnice CRDIV. ČNB je povinna v případě, že z výsledků přezkumu a vyhodnocování podle § 135b vyplývá hrozící systémové riziko, bez zbytečného odkladu informovat o těchto výsledcích EBA.

K odstavci 1 písm. h) Jedná se o zakotvení informační povinnosti ČNB vůči EBA ohledně trendů a postupů odměňování, stanovené v článku 75 odst. 1 směrnice CRDIV.

K odstavci 1 písm. i) Ustanovení transponuje článek 86 odst. 3, který zakládá povinnost orgánu dohledu (ČNB) informovat EBA o přijatých opatřeních, pokud vývoj v souvislosti s profily rizik likvidity může vést k nestabilitě banky.

K odstavci 1 písm. j) Ustanovení zakotvuje povinnost ČNB informovat EBA o povolení zastávat další funkci nevýkonného člena v orgánu banky.

K odstavci 1 písm. k) Ustanovení zakládá informační povinnost ČNB vůči EBA ohledně údajů shromážděných ke srovnání politiky podporující rozmanitost výběru členů statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady.

K odstavci 1 písm. l) Jedná se o zakotvení informační povinnosti ČNB vůči EBA ohledně rozhodnutí akcionářů týkajících se odměňování v obchodníkovi s cennými papíry.

K odstavci 1 písm. m) Ustanovení zakotvuje povinnost ČNB informovat EBA o některých opatřeních k nápravě a sankcích.

K odstavci 1 písm. n) V souladu s článkem 160 odst. 6 směrnice CRDIV se do zákona zakotvuje povinnost pro ČNB informovat EBA o využití diskrece spočívající ve stanovení kratšího přechodného období pro zavedení bezpečnostní a proticyklické kapitálové rezervy.

K odstavci 1 písm. o) V souladu s článkem 160 odst. 6 směrnice CRDIV se ČNB ukládá povinnost oznámit EBA uznání kratšího přechodného období pro bezpečnostní a proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného v jiném členském státě.

K odstavci 2 Z článku 117 odst. 1 směrnice CRDIV vyplynula potřeba transponovat do zákona povinnost ČNB informovat na vyžádání EBA o všech skutečnostech nezbytných k plnění jeho úkolů stanovených příslušnými předpisy EU.

K odstavci 3 písm. a) Toto ustanovení je transpozicí článku 125 odst. 3 směrnice CRDIV resp. článek 3 odst. 23 směrnice 2011/89/EU. ČNB má povinnost informovat Komisi o finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách.

K odstavci 3 písm. b) V souladu s článkem 160 odst. 6 směrnice CRDIV se do zákona zakotvuje povinnost pro ČNB informovat Komisi o využití diskrece spočívající ve stanovení kratšího přechodného období pro zavedení bezpečnostní a proticyklické kapitálové rezervy.

K odstavci 3 písm. c) V souladu s článkem 160 odst. 6 směrnice CRDIV se ČNB ukládá povinnost oznámit Komisi uznání kratšího přechodného období pro bezpečnostní a proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného v jiném členském státě.

K odstavci 4 V souladu s článkem 160 odst. 6 směrnice CRDIV se do zákona zakotvuje povinnost pro ČNB informovat ESRB o využití diskrece spočívající ve stanovení kratšího přechodného období pro zavedení bezpečnostní a proticyklické kapitálové rezervy. ČNB se dále ukládá povinnost oznámit ESRB také uznání kratšího přechodného období pro bezpečnostní a proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného v jiném členském státě. Ustanovení § 155c odst. 4 písm. c) transponující článek 136 odst. 7 směrnice CRDIV zakotvuje pro ČNB povinnost informovat ESRB o stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy podle § 9ac odst. 3. ČNB je povinna sdělit ESRB současně i údaje podle § 9ac odst. 7.

K odstavci 5 Ustanovení transponující článek 120 odst. 3 resp. článek 3 odst. 8 směrnice 2011/89/EU směrnice CRDIV zavádí pro ČNB povinnost informovat Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění o rozhodnutích podle § 155b.

K odstavci 7 Ustanovení je transpozicí článku 69 CRDIV, který zakotvuje povinnost orgánu dohledu (ČNB) využívat údajů z databáze EBA při posuzování důvěryhodnosti členů orgánů obchodníka s cennými papíry. EBA vede centrální databázi správních sankcí, o nichž dostala zprávy od orgánů dohledu členských států, výhradně pro účely výměny informací mezi těmito orgány dohledu. Tato databáze se zpřístupní pouze orgánům dohledu a aktualizuje se na základě informací poskytnutých těmito orgány.

K odstavci 8 V souladu s článkem 160 odst. 6 směrnice CRDIV se do zákona zakotvuje povinnost pro ČNB informovat příslušné kolegium orgánů dohledu o využití diskrece spočívající ve stanovení kratšího přechodného období pro zavedení bezpečnostní a proticyklické kapitálové rezervy. ČNB se dále ukládá povinnost oznámit příslušnému kolegiu orgánů dohledu také uznání kratšího přechodného období pro bezpečnostní a proticyklickou kapitálovou rezervu zavedeného v jiném členském státě.

K bodu 126 (§ 155c odst. 4 písm. d))

Ustanovení transponující článek 136 odst. 7 směrnice CRDIV zakotvuje pro ČNB povinnost informovat ESRB o stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy podle § 9al odst. 3. ČNB je povinna sdělit ESRB současně i údaje podle § 9al odst. 7.

K bodům 127 až 136 (§ 157 odst. 8, 10, 11 a 14)

K odstavci 8 písm. a) Ustanovení je přeformulováno v souvislosti s tím, že podmínky pro používání interního přístupu jsou stanoveny v článku 143 nařízení CRR.

K odstavci 8 písm. b) Dochází k přeformulování ustanovení, protože požadavky na úvěrové hodnocení jsou nově stanoveny v nařízení CRR.

K odstavci 8 písm. d) Dosavadní správní delikt spočívající v nedodržení pravidel angažovanosti je v souvislosti s terminologií používanou nařízením CRR přeformulován tak, že obchodník s cennými papíry je vystaven expozici přesahující limity v článku 395 nařízení CRR.

K odstavci 8 písm. e), f), g) Jedná se o legislativně technickou změnu. V důsledku vyškrtnutí předchozích písmen dochází k posunu písmen následujících.

K odstavci 8 písm. f) Jedná se o přeformulování znění v souvislosti s tím, že uveřejňování údajů je nově upraveno v nařízení CRR.

K odstavci 8 písm. h) až r) V souvislosti s implementací směrnice CRDIV byly v tomto ustanovení upraveny další správní delikty.

K odstavci 8 písm. p) Ustanovení upravuje správní delikt, kterého se obchodník s cennými papíry dopustí tím, že rozdělí část zisku po zdanění, jíž byl povinen zadržet v souvislosti s neplněním kombinované kapitálové rezervy.

K odstavci 10 Jedná se o legislativně technickou změnu, neboť informování o úvěrovém hodnocení obchodníky s cennými papíry už není upraveno zákonem o podnikání na kapitálovém trhu, ale v článku 431 nařízení CRR, proto z ustanovení § 157 odst. 10 je potřeba vypustit odkaz na ustanovení, které je ze zákona vypuštěno s ohledem na adaptaci zákona na nařízení CRR.

K odstavci 11 Je upraven odkaz na obchodníka s cennými papíry, neboť § 9 odst. 2 se ruší se a nově je obchodník s cennými papíry pro účely tohoto ustanovení vymezen v § 9a odst. 4.

K odstavci 14 písm. d) a e) V souvislosti s transpozicí směrnice CRDIV jsou do ustanovení doplněny výše pokut za správní delikty uvedené v tomto ustanovení.

K bodům 137 až 139 (§ 192 odst. 2 a 3)

Toto ustanovení obsahuje institut správního uvážení při určení výše pokuty. Orgán dohledu (ČNB) tak v rámci řízení rozhoduje o konkrétní výši peněžité pokuty, která je závislá na závažnosti správního deliktu. Přihlíží se zejména k způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. S ohledem na transpozici článku 70 směrnice CRDIV se dále přihlédne k délce trvání porušení právní povinnosti, finanční situaci právnické osoby, významu neoprávněného prospěchu, ztrátě třetích osob způsobené zjištěným nedostatkem v činnosti, součinnosti této právnické osoby v řízení o správním deliktu a předchozím správním deliktům právnické osoby, je-li to z povahy věci účelné.

K bodu 140 (§ 192 odst. 8 až 10)

Tyto odstavce transponují článek 68 směrnice CRDIV. Ustanovení ukládá ČNB povinnost uveřejnit pravomocné rozhodnutí o uložení opatření k nápravě na internetových stránkách. Ustanovení zároveň stanoví, ve kterých případech ČNB rozhodnutí uveřejní bez uvedení identifikačních údajů o pokutované osobě. Jde o případy, kdy by uveřejnění bylo vůči dotčené fyzické osobě s ohledem na předchozí posouzení zjevně nepřiměřené, ohrozilo stabilitu finančního trhu, ohrozilo probíhající trestní řízení nebo způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu. Směrnice CRDIV blíže nestanoví kritéria, která se použijí při určení, zda je uveřejnění osobních údajů nepřiměřené. Půjde o uvážení ČNB, zda bude v konkrétním případě uveřejnění osobních údajů nepřiměřené k zásahu do jejich ochrany. Nechá se předpokládat, že ČNB bude při posuzování, zda je uveřejnění osobních údajů nepřiměřené, posuzovat všechny individuální okolnosti daného případu, např. míru závažnosti porušení povinnosti, zda se jedná o opakované porušení povinnosti nebo dosud nebylo opatření k nápravě uloženo, okolnosti a následky porušení povinnosti atd. Vzhledem k tomu, že uveřejnění osobních údajů osoby, která se dopustila protiprávního jednání, je významným zásahem do ochrany osobních údajů a má dehonestující charakter, předpokládáme, že ČNB bude tyto údaje uveřejňovat jen ve výjimečných případech. Takovým případem může být například úmyslné, opakované, velmi závažné porušení právní povinnosti, kdy se ani opakované uložení vysoké pokuty neukázalo jako dostatečný prostředek k nápravě. Rozhodnutí musí být uveřejněno nejméně po dobu pěti let, přičemž osobní údaje se uveřejňují pouze po dobu nezbytně nutnou, která je přiměřená účelu jejich uveřejnění, v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

K bodu 141 (§ 198)

V souvislosti s vypuštěním právní úpravy povinnosti ČNB vést seznam likvidátorů ze zákona o podnikání na kapitálovém trhu byl upraven název ustanovení v návrhu tohoto zákona.

K bodu 142 (§ 198a odst. 1 písm. c))

Jedná se o legislativně technickou změnu, která reflektuje přečíslování ustanovení zákona.

K bodu 143 (§ 198a odst. 1 písm. d))

V souladu s požadavky článku 143 směrnice CRDIV je orgán dohledu (ČNB) mj. povinna zveřejnit souhrnné statistické údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání obchodníky

s cennými papíry v ČR, včetně počtu a povahy opatření k nápravě nebo pokut.

K bodu 144 (§ 199 odst. 2)

Jedná se o legislativně technickou změnu reflektující skutečnost, že některá ustanovení byla s ohledem na adaptaci zákona na nařízení CRR vypuštěna ze zákona o podnikání na kapitálovém trhu a proto ani ustanovení § 199 odst. 2 nemůže obsahovat zmocnění k vydání vyhlášky pro ČNB k provedení výše zmíněných ustanovení. V některých ustanoveních zákona byla naopak přidána možnost upravit další požadavky prováděcím právním předpisem, a proto byly do tohoto paragrafu doplněny odkazy na tato ustanovení.

K bodu 145 (§ 199 odst. 5 až 8)

K odstavci 5 Nařízení CRR obsahuje velký počet ustanovení, na základě kterých mohou příslušné orgány, resp. členskými státy určené orgány (v případě ČR se bude jednat o ČNB, viz § 3a zákona o bankách) rozhodnout, zda upraví použití pravidel v souladu s nařízením CRR nebo umožní institucím využít danou výjimku, tedy zda využijí danou diskreci či nikoliv. Aplikace postupů při uplatnění výjimek často znamená pro obchodníka s cennými papíry příznivější regulatorní zacházení znamenající potenciálně možnost snížení požadavku na držení kapitálu.

V případech některých diskrecí bude třeba, aby orgány rozhodovaly individuálně. To je podle názoru předkladatele indikováno slovním spojením „mohou v konkrétních případech rozhodnout“ („on a case-by-case basis“) nebo spojením „příslušné orgány mohou povolit“ („may permit“). V jiných případech mohou příslušné orgány rozhodnout o dané diskreci („mohou upustit od“ – „may waive“), tzn., že mohou umožnit nebo neumožnit regulovaným subjektům (všem nebo jejich skupině v závislosti na podmínkách uvedených v nařízení CRR) daný postup při splnění v nařízení CRR uvedených předpokladů. Je třeba dodat, že nařízení CRR není v tomto ohledu dostatečně systematické. Navíc neupravuje způsob provedení příslušných diskrecí, proto je třeba jej zvolit s ohledem na právní řád dané země.

Individuální rozhodování znamená v podmínkách právního řádu ČR vydání rozhodnutí. Např. podle § 12a odst. 4 a násl. platného zákona o bankách ČNB rozhoduje o žádosti používat pro výpočet kapitálového požadavku speciální přístup. Tato diskrece pro příslušný orgán je obsažena i v nařízení CRR. Např. z nařízení CRR vyplývá, že předchozí souhlas je třeba k použití přístupu založeného na interním ratingu (přístup IRB) podle čl. 143 odst. 1, k výpočtu objemu rizikově vážených expozic pro akciové expozice za použití interních modelů podle čl. 151 odst. 4 nebo k použití vlastních odhadů ztrátovosti selhání (LGD) a konverzních faktorů podle čl. 151 odst. 9. Dále také podle čl. 20 nařízení CRR v případě žádostí podle čl. 143 odst. 1, čl. 151 odst. 4, čl. 151 odst. 9, čl. 283, čl. 312 odst. 2 a čl. 363 předložených ovládající osobou se sídlem v EU a jejími ovládanými osobami, mají příslušné orgány spolupracovat, aby rozhodly, zda a za jakých podmínek požadovaný souhlas udělit. Takové žádosti se podávají pouze orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě. V případech, kdy nařízení CRR umožňuje příslušnému orgánu udělit výjimku nebo upravit použití pravidel obchodníkům s cennými papíry (všem obchodníkům s cennými papíry) nebo skupině druhově určených obchodníků s cennými papíry, bude využit institut opatření obecné povahy. Přímo použitelný předpis Evropské unie nelze provádět vyhláškou (viz čl. 79 odst. 3 Ústavy).

Dle názoru předkladatele lze opatření obecné povahy využít u diskrecí obsažených např. v čl. 6 odst. 4, čl. 10 odst. 1 čl. 11 odst. 3, čl. 18 odst. 3, 5 a 6, čl. 24 odst. 2, čl. 36 odst. 1 písm. g), čl. 98 odst. 3, čl. 95 odst. 2, čl. 99 odst. 3, čl. 124 odst. 2, čl. 129 odst. 1 písm. c), čl. 164 odst. 5, čl. 178 odst. 1 písm. b), čl. 178 odst. 2 písm. d), čl. 327 odst. 2, čl. 380, čl. 395 odst. 1, čl. 400 odst. 2, čl. 412 odst. 5, čl. 413 odst. 3, čl. 416 odst. 1, čl. 420 odst. 2, čl. 422 odst. 4, čl. 465 odst. 2, čl. 466, čl. 467 odst. 2 a 3, čl. 468 odst. 2 a 3, čl. 473 odst. 1, čl. 478 odst. 3, čl. 479 odst. 1 a 4, čl. 480 odst. 3, čl. 481 odst. 2 a 5, čl. 486 odst. 6, čl. 493 odst. 3, čl. 495 odst. 1 a čl. 496 odst. 1 nařízení CRR.

V § 199 odst. 5 je uvedeno, že ČNB může vydat opatření obecné povahy, a to z toho důvodu, že nařízení ponechává na uvážení příslušného orgánu, zda pravomoc využije nebo nikoli. Podle zákona (např. § 38j odst. 1 písm. b) zákona o bankách) ČNB uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o způsobu využití diskrecí (možností volby nebo uvážení) daných členským státům a jejich orgánům dohledu právem EU.

V případě nejasné diskrece (tj. zda umožňuje příslušnému orgánu udělit výjimku individuálně nebo upravit použití pravidel ve vztahu k bankám (všem) nebo skupině druhově určených bank), nebo v situaci, kdy daná diskrece nebyla využita, může obchodník s cennými papíry požádat ČNB o stanovisko nebo předložit žádost k rozhodnutí.

K odstavci 6 až 8 Odstavce 6 až 8 nově navrhovaného ustanovení upravují odchylky od obecné úpravy opatření obecné povahy obsažené ve správním řádu.

Na řízení o návrhu opatření obecné povahy se bude aplikovat správní řád. Použití § 172 odst. 4 správního řádu není vyloučeno. K návrhu opatření obecné povahy mohou proto dotčené orgány (instituce) uplatnit u správního orgánu - ČNB - písemné připomínky nebo na veřejném projednání ústní připomínky. Správní orgán bude podle citovaného ustanovení povinen se připomínkami zabývat jako podkladem pro opatření obecné povahy a vypořádat se s nimi v jeho odůvodnění.

Pokud jde o použití § 172 odst. 5 správního řádu, toto ustanovení se vztahuje jednak na vlastníky nemovitostí, což z logiky věci není v daném případě relevantní, a jednak, určí-li tak správní orgán, i na jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny. ČNB bude tedy moci určit dotčené osoby, které jsou oprávněny podávat proti návrhu opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky. Pokud se ČNB rozhodne tak neučinit, námitky proti návrhu nebude možné podávat.

Navržená úprava § 199 odst. 8 řeší i situaci, kdy by k návrhu nebylo možné podávat námitky a obchodník s cennými papíry by nebyl spokojen s vypořádáním svých připomínek, které uplatnil k návrhu podle § 172 odst. 4. Proto je zavedena v § 199 odst. 8 možnost podat proti již vydanému opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky. Tyto námitky vyřídí ČNB sdělením a může je použít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy.

Navržený postup byl zvolen z důvodu větší operativnosti celého procesu, aby ČNB v případě potřeby mohla rychleji zareagovat na vzniklou situaci a současně obchodníci s cennými papíry měli právo dostatečně se k danému opatření obecné povahy vyjádřit.

K bodu 146 (§ 201 odst. 6)

Tento novelizační bod je transpozicí článku 89 směrnice CRDIV a úzce souvisí s nově navrženým ustanovením § 16a, podle kterého budou obchodníci s cennými papíry s účinností od 1. ledna 2015 informovat o taxativně vyjmenovaných skutečnost. Směrnice CRDIV vyžaduje, aby obchodníci s cennými papíry poprvé informovali o některých z vymezených skutečností před uvedeným datem, tzn. podle zákona dříve, než nabyde účinnosti ustanovení § 16a.

K bodům 147 a 148 (§ 204a až § 204c) § 204a

Tento novelizační bod je transpozicí článku 89 směrnice CRDIV, který stanoví, že s účinností do šesti měsíců od transpoziční lhůty, tedy do 1. července 2014, mají globální systémově významné instituce povinnost informovat Komisi o vyjmenovaných skutečnostech. Mezinárodní určení instituce za globálně systémově významnou se řídí seznamem zveřejněným Radou pro finanční stabilitu.

§ 204b

V souvislosti s transpozicí článku 133 odst. 13 se stanoví, že v § 9ag odst. 3 a 4 se do 31. prosince 2014 namísto sazby 5 procent použije sazba 3 procenta. Dále se na základě článku 162 odst. 6 směrnice CRDIV stanoví přechodné období, pokud jde o výši kapitálové rezervy pro globálně systémově významné instituce.

§ 204c

K odstavci 1 Nařízení CRR obsahuje mnoho ustanovení, ve kterých se udělují EBA povinnosti navrhnout technické nebo implementační standardy, které budou blíže specifikovat postupy aj. podle daných ustanovení nařízení CRR. Jsou zde rovněž stanoveny termíny, do kdy má EBA takové standardy předložit Komisi. Tyto budou následně přijaty Komisí ve formě nařízení nebo rozhodnutí Komise. Z nařízení CRR nevyplývají pro Komisi konkrétní termíny.

Je třeba zohlednit ty případy, kdy se předpokládaná účinnost aktů Komise neshoduje s datem, kdy vstoupí v platnost nařízení CRR, resp. kdy lhůta pro předložení návrhu EBA překračuje lhůtu, kdy nařízení CRR nabude účinnosti. Z uvedených důvodů vznikla potřeba umožnit vydáním opatření obecné povahy přechodně upravit popř. některá pravidla a postupy obsažené v nařízení CRR tak, aby adresáti zákona věděli, jak mají postupovat. Zmocnění pro ČNB vydat opatření obecné povahy proto umožňuje ČNB upravit po přechodnou dobu postupy stanovené v nařízení CRR, a to do okamžiku, kdy Komise přijme úpravu ve svých nařízeních nebo rozhodnutích. Přechodný charakter opatření obecné povahy bude specifikován v samotném opatření obecné povahy, které bude obsahovat zrušovací ustanovení stanovující, že opatření obecné povahy vydané na základě tohoto zmocňovacího ustanovení se zrušuje dnem nabytí účinnosti nařízení nebo rozhodnutí Komise provádějící dané ustanovení nařízení CRR.

K odstavci 2 až 4 Odstavce 2 až 4 nově navrhovaného ustanovení upravují odchylky od obecné úpravy opatření obecné povahy obsažené ve správním řádu.

Na řízení o návrhu opatření obecné povahy se bude aplikovat správní řád. Použití § 172 odst. 4 správního řádu není vyloučeno. K návrhu opatření obecné povahy mohou proto dotčené orgány (instituce) uplatnit u správního orgánu - ČNB - písemné připomínky nebo na veřejném projednání ústní připomínky. Správní orgán bude podle citovaného ustanovení povinen se připomínkami zabývat jako podkladem pro opatření obecné povahy a vypořádat se s nimi v jeho odůvodnění.

Pokud jde o použití § 172 odst. 5 správního řádu, toto ustanovení se vztahuje jednak na vlastníky nemovitostí, což z logiky věci není v daném případě relevantní, a jednak, určí-li tak správní orgán, i na jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny. ČNB bude tedy moci určit dotčené osoby, které jsou oprávněny podávat proti návrhu opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky. Pokud se ČNB rozhodne tak neučinit, námitky proti návrhu nebude možné podávat.

Navržená úprava § 204c odst. 4 řeší i situaci, kdy by k návrhu nebylo možné podávat námitky a obchodník s cennými papíry by nebyl spokojen s vypořádáním svých připomínek, které uplatnil k návrhu podle § 172 odst. 4. Proto je zavedena v § 204c odst. 4 možnost podat proti již vydanému opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky. Tyto námitky vyřídí ČNB sdělením a může je použít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy.

Navržený postup byl zvolen z důvodu větší operativnosti celého procesu, aby ČNB v případě potřeby mohla rychleji zareagovat na vzniklou situaci a současně obchodníci s cennými papíry měli právo dostatečně se k danému opatření obecné povahy vyjádřit.

K článku VIII (Přechodná ustanovení)

K bodu 1 V tomto bodě přechodných ustanovení je stanovena povinnost obchodníka s cennými papíry, který je významný, uvést svoje právní poměry do souladu s požadavky tohoto zákona na neslučitelnost funkcí výkonných a nevýkonných členů orgánů právnické osoby do 1. července 2014.

K bodu 2 Tento bod přechodných ustanovení upravuje způsob dokončení správních řízení zahájených přede dnem nabytí účinnosti této novely a k tomuto dni pravomocně neskončených.

Část šestá (změna zákona o finančních konglomerátech)

K bodům 1 a 2 (§ 2 písm. d) a e))

Vzhledem ke změně působnosti návrhu zákona o investičních společnostech a investičních fondech v průběhu vnějšího připomínkového řízení, kdy byla změněna působnost návrhu zákona, pokud jde o činnost zahraničních obhospodařovatelů investičních fondů, je nutno rozšířit definici obhospodařovatele standardního fondu a obhospodařovatele investičních fondů velkého rozsahu o zahraniční subjekty, jež jsou držiteli srovnatelného oprávnění (k překročení rozhodného limitu), které by musely mít, kdyby se jejich sídlo nacházelo na území ČR. Současně je třeba vyloučit samosprávný investiční fond z definice obhospodařovatele standardního fondu tak, aby byla definice plně slučitelná s ustanovením článku 2 odst. 1 směrnice 2011/89/EU (ve spojení s článkem 2 odst. 1 písm. b) směrnice 2009/65/ES).

K článku X (Účinnost)

V souvislosti s transpozicí článku 151 směrnice CRDIV se odkládá účinnost ustanovení části první čl. I bodů 15 až 17, 26, 27, 29 až 33, 36, 39 až 43, 45, 118 a 241, části čtvrté čl. V bodů 26 až 29, 86, 88 až 90, 93 až 95 a části páté čl. VII bodů 36, 38 až 43, 45, 49, 57 až 61, 73 až 75 ke dni 1. ledna 2015 v návaznosti na zavedení nových standardů likvidity. V souvislosti s transpozicí článku 89 směrnice CRDIV se odkládá účinnost části první čl. I bodu 88, části čtvrté čl. V bodů 47 až 49, části páté čl. VII bodů 32 až 34 ke dni 1. ledna 2015 v návaznosti na zavedení country-by-country reporting. V návaznosti na transpozici článku 133 odst. 14 směrnice CRDIV se odkládá účinnost ustanovení části první čl. I bodu 109, části čtvrté čl. V bodu 55 a části páté čl. VII bodu 13 ke dni 1. ledna 2015. V návaznosti na transpozici článku 162 odst. 2 směrnice CRDIV odkládá účinnost ustanovení části první čl. I bodů 110, 150, 151 a 231, části čtvrté čl. V bodů 56, 81, 176 a 177 a části páté čl. VII bodů 14, 69 a 126 ke dni 1. ledna 2016.

V Praze dne 22. ledna 2014

Ing. Jiří Rusnok, v.r. předseda vlády

Ing. Jan Fischer, CSc., v.r. 1. místopředseda vlády a ministr financí