Hlavním účelem předkládaného návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále také „návrh novely“), je zajistit na zákonné úrovni transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1629 ze dne 14. září 2016, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby, mění směrnice 2009/100/ES a zrušuje směrnice 2006/87/ES (dále jen „směrnice (EU) 2016/1629“). Předkládaný návrh novely tedy reaguje zejména na zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS (dále jen „směrnice 2006/87/ES“), a její nahrazení směrnicí (EU) 2016/1629. Mezi hlavní změny provedené směrnicí (EU) 2016/1629 patří změna ve stanovování technických požadavků na plavidla podléhající
1 2
směrnici, které jsou nově stanoveny normou ES-TRINzpracovanou Výborem CESNI, na níž směrnice v příloze II odkazuje. Změnit odkaz v příloze II na aktuální verzi normy ES-TRIN a stanovit datum její použitelnosti může Evropská komise ve smyslu čl. 31 odst. 1 směrnice (EU) 2016/1629 aktem vydaným v přenesené pravomoci. Obecně lze také konstatovat, že směrnice (EU) 2016/1629 harmonizuje podmínky pro vystavování osvědčení plavidla (včetně prozatímního osvědčení) ve větší míře, než směrnice 2006/87/ES. Nová směrnice rovněž výslovně upravuje problematiku jednotného evropského identifikačního čísla plavidla (ENI) přidělovaného plavidlům podléhajícím směrnici (EU) 2016/1629 a nově je také výslovně upravena Evropská databáze trupů plavidel, kterou vede Evropská komise a do níž členské státy Evropské unie předávají stanovené údaje o plavidlech a vydaných osvědčeních. Návrh novely kromě provedení výše uvedených změn, k nimž došlo na úrovni unijního práva, výrazně modifikuje stávající ustanovení zákona o vnitrozemské plavbě vztahující se k provozu plavidel na vodních cestách, schvalování jejich technické způsobilosti, vydávání osvědčení plavidel (včetně prozatímních osvědčení) a další otázky, na něž se vztahuje směrnice (EU) 2016/1629. K těmto změnám vnitrostátní právní úpravy je přistupováno za účelem zajištění důsledné, precizní a úplné transpozice směrnice (EU) 2016/1629, jakož i s ohledem na dosavadní zkušenosti z aplikační praxe, jež se vztahují ke směrnici 2006/87/ES. Předložený návrh novely přitom činí v některých případech rozdíl mezi plavidly podléhajícími směrnici (EU) 2016/1629 a plavidly spadajícími do neharmonizované oblasti. V případech, kdy uplatnění vybraných ustanovení směrnice na neharmonizovaná plavidla není účelné nebo proporcionální, dochází k vyloučení přesahující transpozice. Svou zvláštní úpravu si také v některých otázkách zachovávají plavidla, na která se vztahuje směrnice Evropského
Zkratka této technické normy pochází z anglického spojení „European Standard laying down Technical Requirements for Inland Navigation vessels“. Směrnice (EU) 2016/1629 odkazuje v příloze II na ES-TRIN 2015/1, nicméně Výbor CESNI schválil již ES-TRIN 2017/1. Evropská komise může ve smyslu čl. 31 odst. 1 směrnice přijmout akty v přenesené pravomoci, aby bez zbytečného prodlení upravila odkaz na nejnovější znění normy ES- TRIN a stanovila datum její použitelnosti. Výše uvedená zkratka pochází z francouzského spojení „Comité Européen pour l’Élaboration de Standards dans le Domaine de Navigation Intérieure“. Výbor CESNI byl zřízen rozhodnutím pléna Centrální komise pro plavbu na Rýně (CCNR) v roce 2015. Toto rozhodnutí mělo podpořit tvorbu jednotných a moderních požadavků na plavidla, které budou respektovat trvale udržitelný rozvoj vnitrozemské plavby. Výbor CESNI se skládá z odborníků na plavbu členských států Evropské unie, CCNR a zástupců mezinárodních organizací zabývajících se plavbou. Výbor CESNI se v návaznosti na připravovanou směrnici o profesních kvalifikacích ve vnitrozemské plavbě zabývá i normami v této oblasti.
parlamentu a Rady 2013/53/EU o rekreačních plavidlech a vodních skútrech a o zrušení směrnice 94/25/ES. Kromě uvedeného obsahuje návrh novely i změny přesahující rámec směrnice (EU) 2016/1629. Nejvýznamnější netranspoziční změnou obsaženou v návrhu novely je zavedení povinnosti, aby provozovatelé některých plavidel provozovaných na stanovených dopravně významných vodních cestách využívaných vybavili plavidlo zařízením pro sledování polohy a pohybu plavidel (v angličtině označeného jako „Inland AIS“) a zařízením pro zobrazování plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel (v angličtině označovaného jako „Inland ECDIS“). Zavedení této povinnosti představuje další krok v zavádění harmonizovaných říčních informačních služeb (RIS) v České republice. Ve vztahu k plavebnímu provozu představuje zavedení této povinnosti zvýšení bezpečnosti plavebního provozu na vodních cestách využívaných k nákladní a veřejné osobní dopravě. Předpokládá se též zefektivnění proplavování plavebními komorami, celkově efektivnější provoz nákladní a veřejné osobní vodní dopravy a v neposlední řadě také zvýšení ochrany životního prostředí. Ministerstvo dopravy tímto krokem navazuje nejen na zkušební provoz realizovaný na základě evropského projektu IRIS Europe III, ale také na zavádění této povinnosti v ostatních státech Evropské unie, zejména v Spolkové republice Německo, Slovenské republice a Rakouské republice. V souvislosti s provedenými úpravami dochází též k modifikaci relevantních ustanovení upravujících správní tresty za porušení nově stanovených povinností, k úpravě zmocnění k provedení některých ustanovení zákona o vnitrozemské plavbě a k legislativně technickým úpravám některých stávajících ustanovení. Zvlášť je vhodné zmínit úpravy provedené v návaznosti na požadavky Ministerstva zemědělství, které směřovaly k odstranění překryvu ve vymezení působnosti Ředitelství vodních cest jakožto příspěvkové organizace a správců povodí. Tato úprava byla přitom vložena do zákona při projednávání předchozí novely na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu.
A) Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Stávající právní úprava technické způsobilosti plavidel vnitrozemské plavby, procesu jejího schvalování, vydávání a prodlužování platnosti osvědčení plavidla a provádění technických prohlídek plavidel je obsažena v zákoně č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), a v prováděcích právních předpisech k tomuto zákonu, a to zejména ve vyhlášce č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na
Na úrovni vnitrostátního práva je směrnice 2013/53/EU o rekreačních plavidlech a vodních skútrech a o zrušení směrnice 94/25/ES transponována zejména příslušnými ustanoveními zákona č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, a nařízením vlády č. 96/2016 Sb., o rekreačních plavidlech a vodních skútrech. Zkratka označuje spojení „Inland Automatic Identification System“, tedy vnitrozemský systém pro automatickou identifikaci plavidel. Zkratka označuje spojení „Inland Electronic Chart Display and Information System“, tedy vnitrozemský systém zobrazování elektronických plavebních map a informací o plavidlech. Hlavní směry RIS upravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství, jež je transponována zákonem o vnitrozemské plavbě a jeho prováděcími právními předpisy, zejm. vyhláškou č. 356/2009 Sb., o informacích zaznamenávaných v Říčních informačních službách. Projekt IRIS Europe III probíhal v letech 2012-2014 a byl spolufinancován z rozpočtu Evropské unie. Projektu se účastnilo sedm členských států Evropské unie a dalších sedm členských států se zapojilo jako partneři projektu. Hlavním účelem projektu byla další implementace říčních informačních služeb na vodních cestách Labe, Dunaj a Vltava, a to tak, aby bylo možné na těchto vodních cestách využít efektivněji dopravní potenciál vnitrozemské vodní dopravy a byla zajištěna větší bezpečnost plavby.
vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů, a ve vyhlášce č. 334/2015 Sb., o vedení rejstříku malých plavidel a technické způsobilosti malých plavidel, převozních lodí a plovoucích zařízení k provozu na vodních cestách. Platná právní úprava transponuje směrnici 2006/87/ES, která bude k 7. říjnu 2018 nahrazena novou směrnicí (EU) 2016/1629. Směrnice (EU) 2016/1629 také mění směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/100/ES o vzájemném uznávání lodních osvědčení plavidel vnitrozemské plavby, která je již v právním řádu České republiky plně promítnuta, a to včetně změn provedených směrnicí (EU) 2016/1629. Stávající právní úprava nestanovuje povinnost užívat zařízení pro sledování polohy a pohybu plavidel a zařízení pro zobrazování plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel. Uvedená zařízení jsou užívána provozovateli plavidel na základě dobrovolnosti anebo na základě smluv a zápisů uzavřených s Českou republikou (Ministerstvem dopravy), jimiž byla tato zařízení bezplatně zapůjčena na plavidla, která splnila podmínky jednotlivých výzev vypsaných Ministerstvem dopravy v letech 2014 a 2015. S ohledem na skutečnost, že předmětná zařízení jsou zařízeními říčních informačních služeb, nejsou právnímu řádu České republiky cizí a vybrané aspekty dobrovolného užívání těchto zařízení jsou upraveny zejména:
zákonem č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 356/2009 Sb., o informacích zaznamenávaných v Říčních informačních službách, vyhláškou č. 67/2015 Sb., o pravidlech plavebního provozu (pravidla plavebního provozu), vyhláškou č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů.
Těmito předpisy je rovněž prováděna transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství. Současná právní úprava nevyvolává zvláštní dopady na rovnost žen a mužů.
B) Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen B. 1 Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Hlavním cílem navrhované právní úpravy je v obecné rovině zajistit větší míru bezpečnosti plavebního provozu. Převážná většina ustanovení obsažených v návrhu novely zajišťuje částečnou transpozici směrnice (EU) 2016/1629 do vnitrostátního právního řádu. Úplné transpozice této směrnice bude přitom dosaženo přijetím prováděcího právního předpisu, na což pamatují i zmocňovací ustanovení obsažená v návrhu novely. V souladu s požadavky směrnice (EU) 2016/1629 dochází zejména k
- preciznějšímu vymezení základních podmínek provozu plavidel na vnitrozemských vodních cestách,
- upřesnění ustanovení týkajících se procesu schvalování technické způsobilosti plavidel a vydávání osvědčení plavidel,
- opětovnému zakotvení pravomoci plavebního úřadu přiměřeně zkrátit dobu platnosti osvědčení plavidel stanovenou prováděcím právním předpisem,
- odstranění pevné lhůty pro podávání žádostí o provedení pravidelných technických prohlídek a navázání těchto prohlídek na dobu platnosti osvědčení plavidel,
- umožnění prodloužení platnosti osvědčení plavidel i bez provedení předchozí pravidelné prohlídky, avšak pouze v předem vymezených mimořádných případech, přičemž v této souvislosti se vypouští možnost povolit tzv. zvláštní přepravu v situaci, kdy plavidlo nebo sestava plavidel nesplňuje podmínky technické způsobilosti stanovené unijním právem,
- podstatnému doplnění právních důsledků navazujících na provedení určitých typů oprav a úprav plavidel,
- přesnějšímu právnímu vymezení osvědčení plavidel (jde o doklady, jež ve smyslu správního řádu nahrazují písemná vyhotovení rozhodnutí) a s tím souvisejících důsledků nesplnění podmínek technické způsobilosti,
- zřízení nové evidence osvědčení Unie prokazujících plnění harmonizovaných technických požadavků, včetně zajištění předávání vybraných údajů do evropské databáze trupů plavidel a jejich výmazu,
- dílčím změnám právní úpravy vydávání duplikátů osvědčení plavidel,
- jasné specifikaci důvodů a podmínek pro vydávání prozatímních osvědčení a doby jejich platnosti a
- přehodnocení právní úpravy postupu plavebního úřadu v případě zjištění technické nezpůsobilosti plavidel a zařazení této regulace mezi ustanovení upravující výkon státního dozoru. V souvislosti s výše uvedenými změnami lze přitom zvlášť poukázat na následující skutečnosti.
Účelem navržené právní úpravy není pouze zajistit slučitelnost vnitrostátního právního
řádu s právem Evropské unie, ale především prostřednictvím stanovení harmonizovaných podmínek technické způsobilosti plavidel vnitrozemské plavby podléhajících směrnici (EU) 2016/1629 zjednodušit volný pohyb plavidel po vodních cestách Evropské unie, zvýšit bezpečnost plavebního provozu a zajistit větší míru ochrany životního prostředí. Technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby podléhající směrnici (EU) 2016/1629 budou nově stanoveny odkazem na normu ES-TRIN. Odkaz na aktuální znění normy ES-TRIN bude pravidelně aktualizován Evropskou komisí, a to zřejmě prostřednictvím přímo použitelného předpisu Evropské unie. Pokud jde o pravomoc plavebního úřadu přiměřeně zkrátit dobu platnosti osvědčení plavidel stanovenou prováděcím právním předpisem, nedochází k excesivnímu rozšíření kompetencí orgánů veřejné moci. Stávající právní úprava předpokládala stanovení pevné doby platnosti osvědčení podle druhu plavidla. Tento postup však vyvolával pochybnosti, pokud jde o jeho slučitelnost se směrnicí 2006/87/ES (a nově směrnicí (EU) 2016/1629), a neodpovídal ani praxi v členských státech Evropské unie, kde je u těchto plavidel posuzována délka doby platnosti osvědčení individuálně podle stavu konkrétního plavidla. Tento stav potenciálně vedl ke snižování konkurenceschopnosti českých provozovatelů vodní dopravy, jelikož v případech, kdy nebylo možné předpokládat, že technická způsobilost plavidla bude po celou dobu platnosti osvědčení plavidla zachována, nebylo vyhověno žádosti o prodloužení platnosti tohoto osvědčení. Znovu se tak zavádí právní úprava umožňující plavebnímu úřadu dobu platnosti osvědčení stanovenou prováděcím právním předpisem přiměřeně zkrátit, lze-li s ohledem na technický stav a opotřebení plavidla důvodně předpokládat, že plavidlo nebude po dobu stanovenou prováděcím právním předpisem splňovat podmínky technické způsobilosti.
Návrh novely zahrnuje zakotvení povinnosti užívat zařízení pro sledování polohy a pohybu plavidel a zařízení pro zobrazování plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel. Uložení této povinnosti představuje další krok v zavádění a rozvoji říčních informačních služeb v České republice. Ve vztahu k plavebnímu provozu vyvolá zavedení uvedené povinnosti zvýšení bezpečnosti plavebního provozu na vnitrozemských vodních cestách využívaných intenzivně k nákladní a veřejné osobní dopravě. Vůdci plavidel se mohou vyhnout potkávání v nebezpečných místech vodní cesty či jinak vyhodnocovat vedení plavidla s ohledem na provoz ostatních plavidel, která jsou tímto zařízením vybavena. Česká republika tímto krokem navazuje nejen na zkušební provoz realizovaný na základě projektu spolufinancovaného z unijních zdrojů (IRIS Europe III), ale navazuje také na zavádění této povinnosti v ostatních státech Evropské unie, zejména Spolkové republice Německo, Slovenské republice a Rakouské republice. Předmětné zařízení také umožňuje plavidlům lépe plánovat proplutí plavebními komorami a tím dochází nejen k zefektivnění vodní dopravy, ale také k úsporám paliva. Zařízení přinášejí rovněž řadu výhod provozovatelům plavidel, kterými je např. možnost sledování pohybu flotily, plnění povinností v rámci předávání informací do systému říčních informačních služeb a vedení statistik. Pořízení a instalace uvedených zařízení sice představují pro provozovatele vodní dopravy dodatečný finanční náklad, je třeba ovšem konstatovat, že Ministerstvo dopravy v rámci projektu IRIS Europe III zakoupilo 100 kusů dotčených zařízení, která za splnění určitých podmínek nechalo zdarma nainstalovat na plavidla a zdarma je poskytlo k užívání provozovatelům plavidel, a to za podmínky, že je budou provozovatelé na základě smluvních ujednání užívat a umožní tak Ministerstvu dopravy, Státní plavební správě a Ředitelství vodních cest realizovat zkušební provoz infrastruktury systému říčních informačních služeb, která byla připravena pro účely sledování polohy a pohybu plavidel a komunikaci se systémem říčních informačních služeb. Nad rámec transpozice směrnice (EU) 2016/1629 je součástí předkládaného návrhu novely i dílčí úprava a doplnění některých ustanovení zákona o vnitrozemské plavbě, a to na základě zkušeností z aplikační praxe, jakož i provedení několika terminologických změn (zvlášť s ohledem na terminologii zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) a úprav legislativně technického charakteru. V návaznosti na požadavky Ministerstva zemědělství se navrhuje rovněž upřesnění vybraných ustanovení § 5b, jež byla do zákona o vnitrozemské plavbě vložena poslaneckým pozměňovacím návrhem v rámci novely tohoto zákona provedené zákonem č. 292/2017 Sb.
B. 2 Zhodnocení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Na zákaz diskriminace a na rovnost žen a mužů nemá předkládaný návrh novely žádný dopad.
C) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Jedná se z největší části o návrh částečně transponující do vnitrostátního právního řádu směrnici (EU) 2016/1629, jehož nepřijetí s sebou nese veškerá rizika spojená s neplněním závazků plynoucích pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii, zejména tedy zahájení procedur podle čl. 258 a čl. 260 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. U netranspozičních změn je nejzásadnější zavedení povinnosti vybavit stanovená plavidla provozovaná na určitých vodních cestách zařízením pro sledování polohy a pohybu plavidel a zařízením pro zobrazování plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel. Zavedení této povinnosti představuje další nezbytný krok v zavádění harmonizovaných říčních informačních služeb (RIS) v České republice. Cílem zavedení této povinnosti je zejména zvýšit míru plavební bezpečnosti, zajistit větší míru ochrany životního prostředí a zefektivnit provozování nákladní a veřejné osobní vodní dopravy. Předmětná zařízení umožňují plavidlům lépe plánovat proplutí plavebními komorami a tím dochází nejen k zefektivnění vodní dopravy, ale také úsporám paliva. Plavidla se mohou vyhnout potkávání v nebezpečných místech vodní cesty či jinak vyhodnocovat vedení plavidla v kontextu provozu ostatních plavidel, která jsou těmito zařízeními vybavena. Vybavení některých služebních malých plavidel je nezbytné zejména s ohledem na potřebu vzájemně koordinovat zásahy při událostech na vodní cestě nebo při údržbě vodní cesty.
D) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s Ústavou České republiky, Listinou základních práv a svobod, mezinárodními smlouvami o ochraně lidských práv a ústavními zákony České republiky.
E) Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s právem Evropské unie Navrhovaná právní úprava představuje v převážné míře transpozici směrnice (EU) 2016/1629 do vnitrostátního právního řádu. Transpoziční lhůta směrnice uplyne dne 7. října
2018. Ve vztahu k problematice přesahující transpozice směrnice (EU) 2016/1629 lze uvést, že pokud jde o proceduru schvalování technické způsobilosti plavidla, prodlužování platnosti osvědčení plavidla, následky provedení kvalifikovaných úprav a oprav plavidla, regulaci vydávání duplikátu osvědčení plavidla, zápis změn údajů do osvědčení plavidla, jakož i o podmínky vydávání prozatímního osvědčení plavidla, uplatní se navrhovaná úprava v zásadě na všechna evidovaná plavidla. Pravidla uvedená v návrhu zákona se tedy nad rámec působnosti směrnice uplatní i na plavidla nenaplňující ani jeden ze znaků uvedených v čl. 2 odst. 1 směrnice 2016/1629 a zároveň podléhající evidenci dle zákona. Je nicméně nutno upozornit na skutečnost, že postup schvalování technické způsobilosti upravuje ve vztahu ke všem evidovaným plavidlům již stávající znění zákona, nejedná se tedy o to, že by některé kategorie plavidel byly nově tomuto procesu podrobeny. Předkladatel se z důvodu zvýšení právní jistoty, zajištění přehlednosti právní regulace a její komplexnosti, jakož i zjednodušení aplikační praxe rozhodl nadále předmětná pravidla vztahovat na všechna evidovaná plavidla. Nejedná se však o úpravu, která by byla pro adresáty právní normy více zatěžující (ve vztahu k „neunijním“ plavidlům). Současně lze uvést, že u několika ustanovení, u nichž to bylo účelné nebo nutné (z hlediska požadavků unijního práva), došlo k zúžení jejich působnosti toliko na plavidla podléhající nebo naopak nepodléhající směrnici (EU) 2016/1629. Netranspoziční úprava se práva Evropské unie týká pouze ve vztahu k zařízením pro sledování polohy a pohybu plavidel a zařízením pro zobrazování plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel. Užívání těchto zařízení je regulováno na úrovni Evropské unie těmito předpisy: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES, o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství, nařízení Komise (EU) 415/2007, o technických specifikacích pro systémy sledování polohy a pohybu plavidel podle článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství, prováděcí nařízení Komise (EU) 909/2013, o technických specifikacích pro systém k zobrazování elektronických plavebních map a informací pro vnitrozemskou plavbu (vnitrozemský ECDIS) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES.
Předkladatel při přípravě návrhu novely dbal, aby byl s uvedenými předpisy Evropské unie v souladu. K nové směrnici (EU) 2016/1629 se zatím nevztahuje žádná judikatura Soudního dvoru Evropské unie. Návrh novely je slučitelný s obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Návrh novely je plně slučitelný s právem Evropské unie.
F) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, včetně zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod F. 1 Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. V návrhu novely je přitom obsažena úprava základních podmínek pro provozování plavidel na vodní cestě, jež umožňuje provoz plavidel vybavených dokladem vydaným dle příslušného předpisu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů.
F. 2 Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod
Obsah návrhu novely byl posouzen z hlediska slučitelnosti s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a byla identifikována navrhovaná ustanovení, o nichž lze uvažovat jako o ustanoveních, jichž se dotýká právní úprava regulovaná Úmluvou. Jako relevantní se jeví posouzení slučitelnosti navrhovaných ustanovení s právem na ochranu majetku ve smyslu Protokolu č. 1 Úmluvy a zásadou uložení trestu jen na základě zákona ve smyslu čl. 7 Úmluvy. Právo na ochranu majetku (Protokol č. 1 Úmluvy) Protokol č. 1 Úmluvy stanoví, že každá fyzická nebo právnická osoba má právo pokojně užívat svůj majetek. Nikdo nemůže být zbaven svého majetku s výjimkou veřejného zájmu a za podmínek, které stanoví zákon a obecné zásady mezinárodního práva (čl. 1 odst. 1). To nebrání právu států přijímat zákony, které považují za nezbytné, aby upravily užívání majetku v souladu s obecným zájmem a zajistily placení daní a jiných poplatků nebo pokut (čl. 1 odst. 2). Návrh zákona v dílčím rozsahu rozšiřuje okruh přestupků a stanoví sazby pokut, které se za jejich spáchání uloží. Jde o přestupky, jejichž skutkové podstaty vychází z porušení nových povinností zaváděných tímto návrhem. U všech přestupků jsou stanoveny pouze horní hranice sazeb pokut. Jejich výše odpovídají typové závažností jednání, která naplňují skutkové podstaty jednotlivých přestupků. Návrh tak ctí zásadu přiměřenosti a je v tomto ohledu v souladu s článkem 1 odst. 1 a 2 Protokolu č. 1 Úmluvy. Zásada uložení trestu jen na základě zákona (čl. 7 Úmluvy) Článek 7 odst. 1 Úmluvy stanoví, že nikdo nesmí být odsouzen za jednání nebo opomenutí, které v době, kdy bylo spácháno, nebylo podle vnitrostátního nebo mezinárodního práva trestným činem. Rovněž nesmí být uložen trest přísnější, než jaký bylo možno uložit v době spáchání trestného činu. Podle článku 7 odst. 2 Úmluvy tento článek nebrání souzení a potrestání osoby za jednání nebo opomenutí, které v době, kdy bylo spácháno, bylo trestné podle obecných právních zásad uznávaných civilizovanými národy. Při vědomí toho, že pro účely posouzení souladu návrhu zákona s Úmluvou lze nahlížet na přestupky jako na trestné činy, lze konstatovat, že nově formulované přestupky naplňují zásadu nullum crimen, nulla poena sine lege vtělenou do článku 7 Úmluvy. Přestupky jsou formulovány jasným způsobem, takže adresát normy z ní může seznat, jaké konání či opomenutí způsobuje jeho deliktní (trestní) odpovědnost, a působí do budoucna, nikoliv retroaktivně. I z tohoto pohledu je tedy návrh v souladu s Úmluvou.
G) Zhodnocení předpokládaného hospodářského a finančního dosahu navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel a dopady na životní prostředí Hospodářský a finanční dopad
Předkládaná právní úprava bude představovat jednorázový výdaj státního rozpočtu ve výši 75.000,– Kč, a to na úpravu stávajícího informačního systému Státní plavební správy, konkrétně na vytvoření nových softwarových nástrojů a šablon, které by měly zajistit implementaci systému evidence osvědčení Unie, což je vyžadováno směrnicí (EU) 2016/1629. Předpokládaný výdaj byl stanoven kvalifikovaným odhadem pracovníků Státní plavební správy. Výdaje státního rozpočtu spočívající v úpravě informačního systému budou hrazeny z rozpočtovaných výdajů kapitoly Ministerstva dopravy, a to bez nároku na její navýšení v této souvislosti. Zvláštní náklady státního rozpočtu na provádění kontroly dodržování zákonné úpravy se oproti stávajícímu stavu nepředpokládají. Nepředpokládají se ani zvláštní příjmy státního rozpočtu v souvislosti s navrženou právní úpravou. Dopady na veřejné rozpočty se předpokládají v souvislosti se zavedením povinnosti vybavit některá služební plavidla zařízením pro sledování polohy a pohybu plavidel a zařízením pro zobrazování plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel. Jedná se o služební plavidla, která jsou provozována správcem vodní cesty, plavebním úřadem nebo základní složkou integrovaného záchranného systému. Náklady na pořízení těchto zařízení pro jedno plavidlo by se dohromady měly pohybovat řádově mezi 100.000,- Kč a 150.000,- Kč. Nicméně je třeba uvést, že v rámci dobrovolného užívání těchto zařízení jsou již některá plavidla Policie České republiky, plavebního úřadu a správců vodních cest těmito zařízeními vybavena. Očekávané náklady se pohybují v jednotkách milionů korun. K tomu lze dodat, že náklady na vybavení malých plavidel správce vodní cesty a složek integrovaného záchranného systému budou hrazeny prostřednictvím Ředitelství vodních cest České republiky z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Další dopady na veřejné rozpočty se nepředpokládají.
Dopad na podnikatelské prostředí
Předpokládané dopady na podnikatelské prostředí v oblasti schvalování a udržování technické způsobilosti plavidel vyvolá zejména změna konkrétních technických požadavků, která bude ovšem provedena prováděcím právním předpisem zohledňujícím normu ES-TRIN. Z ostatních změn v této oblasti bude mít dopad nepochybně také znovuzavedení možnosti plavebního úřadu zkrátit platnost osvědčení plavidla oproti době stanovené prováděcím právním předpisem. Přesné vyčíslení těchto nákladů ovšem není možné, neboť jejich vznik a výše závisí na řadě konkrétních a proměnlivých aspektů jako je technický stav plavidla, velikost a druh plavidla apod.
Základními složkami integrovaného záchranného systému jsou ve smyslu ustanovení § 4 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, Hasičský záchranný sbor ČR, některé jednotky požární ochrany, poskytovatelé zdravotnické záchranné služby a Policie České republiky.
Dopady do podnikatelského prostředí bude představovat i zavedení povinnosti využívat zařízení pro sledování polohy a pohybu plavidel a zařízení pro zobrazování plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel. Náklady na pořízení těchto zařízení činí nanejvýš 150.000,- Kč. Je třeba nicméně uvést, že s ohledem na povinnost užívat tato zařízení na některých vodních cestách Spolkové republice Německo a ostatních států Evropské unie je již část plavidel české flotily uvedenými zařízeními vybavena, a to i s ohledem na již výše zmíněné výzvy Ministerstva dopravy, na základě kterých došlo k bezplatnému zapůjčení těchto zařízení.
Dopad na životní prostředí
Předkládaný návrh novely předpokládá pozitivní dopad na životní prostředí, protože jedním z cílů právní úpravy věnující se technické způsobilosti plavidel je právě ochrana životního prostředí. Významná část pozitivního dopadu transpozice směrnice bude dosažena až prostřednictvím prováděcích právních předpisů. Významný dopad do oblasti ochrany životního prostředí ovšem představuje netranspoziční část novely zákona spočívající v nově zaváděné povinnosti používat zařízení pro sledování polohy a pohybu plavidel a zařízení pro zobrazování plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel. Užívání těchto zařízení by mělo zejména zvýšit plavební bezpečnost, prostřednictvím zefektivnění vodní dopravy vést k úsporám paliva a dále také snížit riziko vzniku plavebních nehod, a tím zabránit potenciálním škodám na životním prostředí. Pokud by k plavební nehodě a ohrožení či poškození životního prostředí došlo, usnadňují uvedená zařízení zásah plavebního úřadu, správce vodní cesty a také složek integrovaného záchranného systému.
Sociální dopady
Sociální dopady se neočekávají.
H) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava se ochrany soukromí a osobních údajů dotýká v souvislosti s transpozicí směrnice (EU) 2016/1629, konkrétně jejího čl. 17 a čl. 19. Návrh předpokládá nové zpracování osobních údajů, a to údajů o jméně a adrese vlastníka plavidla, které podléhá směrnici (EU) 2016/1629 a jemuž bylo vystaveno nebo prodlouženo osvědčení plavidla. Zpracovávání údajů bude probíhat především formou shromažďování, používání, předávání zákonem stanoveným subjektům, uchovávání, výměně a likvidaci. Primární povinnost zpracovávat stanovené údaje je dána ustanovením § 10d zákona ve znění návrhu jeho novely. Je však třeba konstatovat, že údaje o jméně a adrese vlastníka plavidla jsou již v současné době předmětem zpracování, a to v rámci příslušných správních řízení a rovněž ve Státní plavební správou vedených evidencích plavidel, kterými jsou rejstřík malých plavidel a plavební rejstřík (viz zejména § 14 a § 15a zákona). Rozsah zpracovávaných údajů se tak v zásadě nemění, pouze jsou zpracovávány v nové evidenci, za jiným účelem a je s nimi jinak nakládáno. Jedná se zejména o to, že plavební úřad zajišťuje předávání údajů o provedených změnách souvisejících s vydáním nebo prodloužením platnosti osvědčení Unie a údajů zapsaných v evidenci osvědčení Unie do evropské databáze trupů plavidel. Tato databáze současně zajišťuje dálkový a nepřetržitý přístup k údajům v ní obsaženým příslušným orgánům jiných členských států Evropské unie, jiných smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarské konfederace. Výše popsaným zpracováváním osobních údajů bude dosaženo především účinného provádění směrnice (EU) 2016/1629. Vzhledem k tomu, že technické prohlídky ověřující splnění podmínek technické způsobilosti plavidel podléhajících směrnici (EU) 2016/1629 a vydávání příslušných osvědčení Unie těmto plavidlům mohou vykonávat všechny příslušné správní orgány v členských státech Evropské unie, je třeba v souvislosti s těmito činnostmi umožnit takovým orgánům přístup k určitým údajům o plavidle, jeho historii, souvisejících řízeních a provozovateli, aby tyto informace příslušné správné orgány mohly využít při technické prohlídce a ověřování splnění podmínek technické způsobilosti. Navržená právní úprava by tak měla zejména poskytnout možnost ověřit údaje o kterékoliv vyřizované žádosti o osvědčení a informace o všech platných osvědčeních vydaných příslušnému plavidlu. Zpřístupnění předmětných údajů orgánům jiných států je přitom přímo požadováno čl. 19 odst. 3 a čl. 2.17 odst. 2 přílohy V směrnice (EU) 2016/1629. Zpracování osobních údajů orgány členských států se přitom provádí v souladu s právními předpisy EU o ochraně osobních údajů, zejména nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679. Údaje zpracovávané v evidenci osvědčení jsou v zásadě neveřejné a poskytují se pouze určitým subjektům stanoveným přímo zákonem, anebo na základě zákona, kdy je možné na žádost údaje výjimečně zpřístupnit tomu, kdo prokáže právní zájem. Tato úprava přitom představuje rovněž transpozici směrnice (EU) 2016/1629 do vnitrostátního právního řádu, konkrétně jejího čl. 2.16 přílohy V. Z výše uvedeného popisu je zřejmé, že navrhované zpracovávání osobních údajů je primárně určeno pro účely správních orgánů vykonávajících v členských státech Evropské unie a dalších státech činnosti orgánů schvalujících nebo ověřujících technickou způsobilost plavidel. S ohledem na charakter a cenu plavidel podléhajících směrnici (EU) 2016/1629 je třeba uvést, že vlastníky takových plavidel jsou především právnické osoby. Státní úředníci mají přitom stanovenou povinnost mlčenlivosti a informační systémy a technické vybavení musí odpovídat příslušným předpisům o kybernetické bezpečnosti. S ohledem na současný rozsah vedení osobních údajů je zásah do ochrany osobních údajů a soukromí marginální. Samotná směrnice přitom stanovuje, aby při nakládání s osobními údaji byly dodržovány příslušné unijní předpisy o ochraně osobních údajů, čímž má být zajištěna vysoká míra ochrany těchto údajů. Předpokládá se rovněž, že do účinnosti předkládaného návrhu budou přijaty unijní předpisy týkající se šifrování a způsobu předávání dat do Evropské databáze trupů plavidel. Riziko zneužití osobních údajů nebo nechtěných zásahů do soukromí je tedy velmi malé, a to i s ohledem na charakter zpracovávaných údajů, kdy jde pouze o základní identifikační údaje osob (ve většině případů osob právnických).
I) Zhodnocení korupčních rizik
V zásadě jakákoliv právní regulace, tj. jakékoli ukládání povinností nebo omezování práv, a vynucování těchto pravidel orgány veřejné moci s sebou přináší potenciální korupční rizika. Proto je při jejich zhodnocení namístě zaměřit se zejména na přiměřenost navrhované právní úpravy, stejně jako jejích jednotlivých institutů, ve vztahu k jejímu účelu, tj. na otázku, zda byl z dostupných prostředků způsobilých k dosažení daného účelu zvolen ten s nejmenším korupčním potenciálem a přitom, aby byly plně respektovány požadavky transponované směrnice. Ve vztahu k výše uvedenému je tedy třeba nejprve konstatovat s odkazem na část C této důvodové zprávy, že navržená právní úprava je pro dosažení sledovaných cílů nezbytná a těchto cílů není možné dosáhnout prostředky nezasahujícími do právního řádu. Rozsah ukládaných povinností odpovídá danému účelu, nepředstavuje pro adresáty právní úpravy nadměrnou zátěž a nevyžaduje vynaložení nepřiměřených nákladů na přizpůsobení se novým požadavkům. Zároveň nedochází k excesivnímu rozšíření kompetencí orgánů veřejné moci. V této souvislosti lze poukázat na opětovné zakotvení pravomoci plavebního úřadu přiměřeně zkrátit dobu platnosti osvědčení plavidel stanovenou prováděcím právním předpisem, ale pouze v případě, že lze s ohledem na technický stav a opotřebení plavidla důvodně předpokládat, že nebude po dobu stanovenou prováděcím právním předpisem splňovat podmínky technické způsobilosti. Takováto právní úprava již byla v minulosti platná a důvodem její změny nebyly důvody spočívající v problematice korupčního jednání. Zvlášť lze také upozornit na ustanovení návrhu novely umožňující na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla prodloužit dobu platnosti osvědčení plavidla bez provedení pravidelné technické prohlídky. Zatímco směrnice (EU) 2016/1629 přiznává tuto možnost příslušným orgánům „ve výjimečných případech“, návrh novely toto vágní vymezení zužuje a specifikuje stanovením konkrétních případů, které dle zkušeností z aplikační praxe odůvodňují prodlužování doby platnosti osvědčení plavidel bez předchozí technické prohlídky. Tím dojde v mezích daných směrnicí (EU) 2016/1629 k zúžení diskrece plavebního úřadu při posuzování přípustnosti žádostí o prodloužení doby osvědčení plavidel, ke konkretizaci rozsahu uplatňování státní moci a ke snížení rizika korupčního jednání. Předkladatel se snažil navrženou právní úpravu formulovat jednoznačně, protože jednoznačná právní úprava poskytuje větší míru právní jistoty a usnadňuje kontrolu nad aplikační praxí ze strany orgánů veřejné moci a tím snižuje reálný prostor pro korupci. Navržená právní úprava obsahuje jasné vymezení práv a povinností všech dotčených orgánů a osob. V rámci všech procesů jsou nastaveny standardní kontrolní mechanismy, které limitují možnosti korupce. V dané oblasti nepředpokládá předkladatel korupci jako systémový jev. Při hodnocení korupčních rizik je nezbytné soustředit se na konkrétní aspekty příslušného rozhodovací procesu, jež jsou pro míru těchto rizik relevantní, tj. na ty, které usnadňují či ztěžují korupční jednání, popř. mají vliv na jeho odhalitelnost či nápravu jeho důsledků. Konkrétně jde zejména o vymezení subjektů s rozhodovací pravomocí (na úrovni příslušných orgánů či konkrétních úředních osob), jejich odpovědnost, kontrolovatelnost rozhodnutí, efektivitu opravných prostředků. Působnost podle zákona o vnitrozemské plavbě vykonávají plavební úřady, kterými je Státní plavební správa, vystupující v drtivé většině agendy jako prvostupňový správní orgán, a Ministerstvo dopravy, jako nadřízený správní orgán. Z povahy vedených správních řízení není předem známo, která konkrétní osoba bude jednotlivé záležitosti vyřizovat, a předkládaná rozhodnutí podléhají schválení představeným správního úřadu. Ve správních úřadech jsou také aplikována pravidla stanovená ve vnitřních protikorupčních programech, která také pozitivně přispívají k zabránění výskytu korupčního jednání. Pověřená právnická osoba, která může na základě pověření Ministerstva dopravy vykonávat technické prohlídky některých plavidel, musí udržovat systém řízení kvality, uplatňuje vnitřní procesy prevence korupčního jednání a o jakémkoliv výskytu či podezření je povinna neprodleně informovat Ministerstvo dopravy. Schvalování technické způsobilosti či provádění pravidelných technických prohlídek plavidel, u nichž technické prohlídky provádí pověřená právnická osoba, podléhají ověřování technické způsobilosti plavidel odbornou komisí. Následný správní akt vydává vždy Státní plavební správa. Posuzování technické způsobilosti těchto plavidel probíhá na několika úrovních a tím je v případě těchto plavidel eliminována ve velké míře možnost korupčního jednání.
Navrhovaná právní úprava nemá vliv na dostupnost informací podle zákona
o svobodném přístupu k informacím. Rovněž lze uvést, že právní předpisy trestního práva a hrozba trestní sankce je sama o sobě do značné míry odstrašující. S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že významnost korupčních rizik navrhované právní úpravy je nízká.
J) Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh novely nepředpokládá žádné dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
K čl. I (novela zákona č. 114/1995 Sb.) K bodům 1 a 2 (poznámky pod čarou)
Aktualizuje se referenční odkaz na směrnice transponované do vnitrostátního právního řádu zákonem o vnitrozemské plavbě. Odkaz na zrušenou směrnici 2006/87/ES se vypouští a na konci výčtu unijních předpisů se doplňuje odkaz na směrnici (EU) 2016/1629.
K bodům 3 až 7 (§ 5b)
Dochází k úpravě ustanovení § 5b, které bylo do zákona vloženo poslaneckým pozměňovacím návrhem v rámci novely zákona o vnitrozemské plavbě provedené zákonem č. 292/2017 Sb. Vzhledem k této nové právní úpravě se jeví jako účelné zpřesnit vymezení okruhu činností příspěvkové organizace Ministerstva dopravy tak, aby nevznikaly pochybnosti ohledně jeho rozsahu a tyto činnosti se nepřekrývaly s činnostmi vykonávanými správci vodní cesty (státními podniky povodí). Navržené úpravy přitom vycházejí z připomínek uplatněných Ministerstvem zemědělství. Úprava navrhovaná v odstavci 1 písm. a) a odstavci 2 písm. e), při zohlednění znění § 5 zákona, jenž jednoznačně vymezuje právní postavení a činnosti správce vodní cesty, do budoucna vylučuje jakýkoliv překryv v kompetencích mezi rezorty Ministerstva zemědělství (státními podniky povodí) a Ministerstva dopravy (Ředitelstvím vodních cest) při výkonu správy vodních cest. Výstavba nových součástí dopravně významných vodních cest bude prováděná státní příspěvkovou organizací do doby jejich převedení (po dokončení výstavby) na státní podniky povodí, přičemž jejich další údržba, opravy a správa budou pak již prováděny těmito státními podniky (v rozsahu, v jakém byly předmětné součásti na státní podniky převedeny). Lze k tomu dodat, že zákon o vnitrozemské plavbě činí rozdíl mezi správcem vodní cesty (§ 5 odst. 1 a 2) a správcem součásti vodní cesty (§ 5 odst. 3). Návrh dále v odstavci 1 písm. a), c) a d) reflektuje skutečnost, že v zákoně o vnitrozemské plavbě nejsou definovány „dopravně významné vnitrozemské vodní cesty“, ale jen „dopravně významné vodní cesty“. Dochází proto k terminologickému zpřesnění zákonného textu vypuštěním slova „vnitrozemských“ z příslušných ustanovení. Úprava v odstavci 1 písm. c) explicitně vylučuje možnost takového výkladu zákona, podle něhož by byly modernizace, oprava, údržba či provoz všech existujících přístavů, přístavišť, vývazišť nebo kotvišť na dopravně významných vodních cestách prováděny příspěvkovou organizací Ministerstva dopravy, neboť přístavy, přístaviště, vývaziště a kotviště mohou být v souladu s koncepcí vodní dopravy zájmem a předmětem činnosti různých právnických a fyzických osob, včetně možnosti jejich provozování podnikateli za účelem zisku. Odstavec 5 byl doplněn v kontextu zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů, tak aby bylo patrno, že účelem předmětného ustanovení je možnost financování určitých činností státní příspěvkové organizace ze Státního fondu dopravní infrastruktury a nikoliv narušení stávajícího rozdělení okruhu činností prováděných správci vodní cesty a státní příspěvkovou organizací.
K bodům 8, 11, 29, 42, 45 až 47 (§ 6 odst. 1 písm. c), § 9 odst. 3, § 10 odst. 2 a 3, § 12 odst. 1, § 29g odst. 1, § 30 odst. 2 a § 30b odst. 2 písm. b) a odst. 4)
Jde o změnu terminologie, kdy se navrhuje konsistentně užívat pojmu „podmínky technické způsobilosti“, jejichž splnění je prokazováno souladem plavidla, jeho zařízení nebo vybavení s technickými požadavky stanovenými prováděcím právním předpisem, jak je dále uvedeno v § 9 odst. 6 zákona ve znění návrhu jeho novely.
K bodům 9, 31 až 36 (§ 6c odst. 3 písm. b), § 14a odst. 1 písm. c) a d)
Jedná se o legislativně technickou úpravu týkající se identifikačních údajů fyzických, fyzických podnikajících a právnických osob, která má za cíl zjednodušit a zpřehlednit stávající právní úpravu.
K bodu 10 (§ 9 odst. 1)
V souvislosti s transpozicí směrnice (EU) 2016/1629 dochází k dílčí změně koncepce právní úpravy základních podmínek provozu plavidel podléhajících evidenci na vodní cestě. Nově navržený odstavec 1 je provedením čl. 5, čl. 7 písm. b) a čl. 36 bodu 1 směrnice (EU) 2016/1629. Provozování plavidla na vodní cestě bude vázáno na kumulativní splnění podmínek vymezených v § 9 odst. 1 zákona. Kromě zápisu plavidla v plavebním rejstříku České republiky, rejstříku malých plavidel nebo obdobné evidenci jiného státu, jak stanoví § 9 odst. 1 písm. a) zákona v platném znění, bude požadováno, aby plavidlo bylo opatřeno označením CE nebo bylo provozováno v souladu s osvědčením plavidla nebo obdobným dokladem vymezeným v § 9 odst. 1 písm. b) zákona. Tato koncepce má za cíl odstranit interpretační nejasnost stávajícího návětí § 9 zákona, podle něhož podmínkou provozu plavidla na vodní cestě bylo právě „schválení technické způsobilosti“, přičemž nebylo jasné, co se tím přesně rozumí a které doklady splnění této podmínky prokazují. Napříště tak technická způsobilost plavidla bude prokázána právě platným osvědčením plavidla. Vedle osvědčení plavidla vydaného plavebním úřadem podle zákona bude v souladu s unijním právem možné technickou způsobilost plavidla prokázat i obdobným dokladem vydaným jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací. Uznávány budou přitom nejen doklady vydané jinými státy podle směrnice (EU) 2016/1629, ale v souladu s principem vzájemného uznávání v oblasti neharmonizovaných výrobků a směrnicí 2009/100/ES i doklady, které neosvědčují splnění podmínek technické způsobilosti harmonizovaných směrnicí (EU) 2016/1629. K formulaci „je provozováno v souladu s podmínkami vymezenými“ v některém z výše uvedených dokladů lze dodat, že vedle požadavku na schválení technické způsobilosti je tímto vyjádřením pokryt i požadavek na soulad provozu plavidla se specifickými podmínkami v těchto dokladech vymezenými, například na provoz v určitých plavebních zónách vodní cesty. Alternativně k výše uvedeným dokladům bude moci být technická způsobilost plavidla prokázána označením CE, což se v praxi týká rekreačních plavidel a vodních skútrů. Požadavky na tato plavidla a podmínky pro připojování označení CE stanoví nařízení vlády č. 96/2016 Sb., o rekreačních plavidlech a vodních skútrech, v souladu se směrnicí 2013/53/EU o rekreačních plavidlech a vodních skútrech a o zrušení směrnice 94/25/ES. Tato alternativa se dle navržené úpravy týká pouze plavidel nezapsaných v plavebním rejstříku nebo rejstříku malých plavidel, jelikož plavidla v českých rejstřících zapsaná podléhají pravidelným technickým prohlídkám, na které nebude možné rezignovat s odkazem na to, že jsou opatřena označením CE. V neposlední řadě bude předmětem uznání i doklad vydaný podle rezoluce č. 13 vydané komisí pro vnitrozemskou plavbu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů, jenž se vztahuje k provozování rekreačních plavidel nezapsaných v plavebním rejstříku nebo rejstříku malých plavidel. Podmínky technické způsobilosti musí plavidlo splňovat kontinuálně, nikoli pouze v době vystavení osvědčení plavidla nebo obdobného dokladu, což bude zakotveno v § 9 odst. 1 písm. c) zákona. Podmínky technické způsobilosti stanoví prováděcí právní předpis, jak vyplývá z § 9 odst. 6 zákona ve znění návrhu jeho novely.
K bodu 12 (§ 9 odst. 4 písm. b))
V odstavci 4 se navrhuje vypustit negativní vymezení malého plavidla uvedené v písm. b) bodech 1 a 2 zákona. Převozní loď a tlačný člun tak napříště budou moci být malým plavidlem, pokud jejich délka bude menší než 20 metrů. K navržené úpravě se přistupuje především s ohledem na to, že na převozní lodě o délce menší než 20 m s obsaditelností nejvýše 12 cestujících jsou z hlediska podmínek technické způsobilosti kladeny v zásadě stejné požadavky jako na malá plavidla určená pro provozování vodní dopravy pro cizí potřebu. Obdobné je to v případě tlačných člunů s délkou menší než 20 m, u kterých je požadováno splnění v zásadě stejných technických požadavků jako u malých plavidel. Podmínky technické způsobilosti těchto plavidel jsou také upraveny stejným prováděcím právním předpisem. Naproti tomu pro převozní lodě a tlačné čluny s délkou 20 m a více jsou stanoveny podmínky technické způsobilosti obdobné požadavkům na jiná plavidla, jejichž délka je 20 m a více. Není tedy třeba explicitně vylučovat tyto dva konkrétní druhy plavidel z definice malého plavidla a naopak se jeví jako vhodné zanechat pouze obecně formulované negativní vymezení, které je navázáno na počet přepravovaných cestujících a skutečnost, zda je plavidlo určené k vedení sestav plavidel jiných než malých.
K bodu 13 (§ 9 odst. 4 písm. c))
Navrhuje se upravit definici plovoucího stroje, a to v souladu s tím, jak jej definuje směrnice (EU) 2016/1629 v čl. 3 písm. g). Výčet mechanických zařízení, jimiž jsou plovoucí stroje obvykle vybaveny, je přitom demonstrativní.
K bodu 14 (§ 9 odst. 6)
Navrhované ustanovení obsahuje zmocnění pro prováděcí právní předpis, který má stanovit podrobnější členění druhů plavidel uvedených v odstavci 4, jejich znaky a technické požadavky na plavidla. Pokud plavidlo, jeho zařízení a vybavení odpovídá těmto technickým požadavkům, splňuje podmínky technické způsobilosti, což je podle § 9 odst. 1 písm. c) a § 9 odst. 3 zákona ve znění návrhu jeho novely předpokladem provozu plavidla na vodní cestě. Naplnění navrženého zmocnění umožní transpozici čl. 5 odst. 1 a přílohy II směrnice (EU) 2016/1629.
K bodům 15 a 16 (§ 10)
V souvislosti s tím, že úprava obsažená ve stávajícím § 10 odst. 5 týkající se posudků klasifikačních společností a technických prohlídek provedených jinými členskými státy Evropské unie je nově vyčleněna do samostatného § 10a, navrhuje se přesunout nadpis tak, aby označoval současně úpravu § 10 a § 10a.
K bodům 17 a 18 (§ 10 odst. 2)
Odstavec druhý § 10 stanoví předpoklady schválení technické způsobilosti plavidla. Písmeno a) se týká speciálního případu, kdy je splnění technických požadavků plavidla doloženo připojením označení CE podle zvláštního právního předpisu. Protože se tento zvláštní právní předpis vztahuje i na vodní skútry, navrhuje se tato plavidla do písm. a) doplnit. V rámci sjednocení terminologie v zákoně se navrhuje užívání pojmu „podmínky technické způsobilosti“ a rovněž dochází k úpravě předmětného ustanovení v návaznosti na skutečnost, že posuzování shody rekreačních plavidel a vodních skútrů a jejich opatření označením CE se řídí zákonem č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů. V písmeni b) se navrhuje rovněž změna legislativně technického charakteru v souvislosti s přijetím zákona č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů. V rámci sjednocení terminologie se opět navrhuje užívání pojmu „podmínky technické způsobilosti“. Písmeno c) zahrnuje množinu plavidel nespadajících pod písmeno a) nebo b), u nichž je obecným předpokladem schválení technické způsobilosti plavidla splnění podmínek technické způsobilosti, tedy soulad s technickými požadavky stanovenými prováděcím právním předpisem dle § 9 odst. 6 zákona ve znění návrhu jeho novely. Navrženou úpravou dochází k transpozici čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 1 věty první a odst. 4 směrnice (EU) 2016/1629.
K bodům 19 až 21 (§ 10 odst. 3)
K vypuštění věty druhé ustanovení § 10 odst. 3 přistupuje předkladatel z důvodu nesouladu tohoto ustanovení s požadavky směrnice (EU) 2016/1629. Směrnice (EU) 2016/1629 předpokládá v čl. 6 odst. 4, že plavidlu bude po provedené technické prohlídce vystaveno osvědčení, splňuje-li plavidlo technické požadavky stanovené v přílohách II a V směrnice (EU) 2016/1629, tedy bude-li slovy zákona o vnitrozemské plavbě splňovat podmínky technické způsobilosti. Zvláštní zapojení orgánu státní báňské správy není směrnicí předpokládáno a případná situace, kdy by plovoucí stroj splňoval požadavky stanovené směrnicí (EU) 2016/1629 a orgán státní báňské správy by nedal souhlas se schválením technické způsobilosti, by byla porušením unijního práva. Plovoucí stroj s těžebním zařízením, jehož technická způsobilost by měla být schválena, nadto vůbec nemusí být v České republice k těžbě využíván a není tedy důvod, aby takový plovoucí stroj, který má být k těžbě využíván mimo území České republiky, podléhal schválení orgánu české státní báňské správy. Hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem jsou předmětem odlišné veřejnoprávní regulace (obsažené zejména v zákoně č. 61/1988 Sb.), jež se aplikuje i v případech využívání těžebních zařízení na plovoucích strojích, aniž by muselo být schválení technické způsobilosti těchto plavidel podmíněno souhlasem orgánu státní báňské správy. Zmocnění ke stanovení postupu při provádění technické prohlídky bylo s ohledem na systematiku § 10 přesunuto z odstavce 3 do odstavce 10.
K bodu 22 (§ 10 odst. 4 písm. b) a c))
V návaznosti na právní úpravu občanského zákoníku se navrhuje vypustit slova „statutární orgán“ jako nadbytečná. O členovi statutárního orgánu je třeba hovořit i v případě jednočlenných statutárních orgánů, proto postačuje ponechání označení „člen statutárního orgánu“ pro všechny typy společností.
K bodu 23 (§ 10 odst. 4)
Navrhuje se doplnit oprávnění plavebního úřadu změnit podmínky pro provádění technických prohlídek pověřenou právnickou osobou. Navrhovaná úprava reflektuje potřeby praxe, kdy v průběhu platnosti rozhodnutí o pověření právnické osoby může dojít ke skutečnostem, které neodůvodňují odnětí pověření, ale pouze změnu podmínek pro provádění technických prohlídek. Tuto změnu provede plavební úřad formou správního rozhodnutí.
K bodu 24 (§ 10 odst. 4)
Právnická osoba uvedená v § 10 odst. 4 zákona není správním orgánem a na její činnost se nevztahuje zákon o správních poplatcích. Pokud je technická prohlídka prováděná pouze plavebním úřadem, je zpoplatněna dle položky 38 písm. b) zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se tedy o zpřesnění právní úpravy v případech, kdy technickou prohlídku u určitých druhů plavidel neprovádí správní orgán, ale pověřená právnická osoba dle § 10 odst. 4 zákona. Předmětná úprava je přitom již v současnosti obsažena v prováděcím právním předpisu, což nicméně není žádoucí. Toto ustanovení zároveň provádí přílohu V čl. 2.15 směrnice (EU) 2016/1629.
K bodům 25 a 26 (§ 10 odst. 5 až 11)
Navrhovaná úprava v odstavci pátém představuje změnu koncepce ve stanovení doby platnosti osvědčení plavidla. Stávající úprava determinovala platnost osvědčení lhůtami, v nichž bylo plavidlo v závislosti na jeho druhu nutno podrobit pravidelné technické prohlídce. Návrh novely počítá se stanovením doby platnosti osvědčení plavidla prováděcím právním předpisem v rozmezí předvídaném zákonem s tím, že plavební úřad bude moci tuto dobu zkrátit, bude-li mít důvodně za to, že technický stav plavidla nebude odpovídat podmínkám technické způsobilosti po celou dobu platnosti osvědčení plavidla, kterou stanoví prováděcí právní předpis. Tato situace může nastat zejména u starších plavidel, která může být z hlediska zajištění bezpečnosti plavebního provozu důvodné kontrolovat častěji. Popsaná koncepce je v souladu s čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 2, 4, a 7 a čl. 10 směrnice (EU) 2016/1629. V souvislosti s transpozicí směrnice (EU) 2016/1629 navrhovaná úprava předpokládá, že napříště bude vydáváno osvědčení Unie v případech, kdy bude toto osvědčení prokazovat splnění technických požadavků vyplývajících z této směrnice. Jelikož směrnice (EU) 2016/1629 zavazuje všechny členské státy, bude osvědčení prokazující splnění technických požadavků z ní vyplývajících použitelné ve všech členských státech, což vyplývá též z čl. 7 písm. b) této směrnice. Jednotlivé technické požadavky vyplývající ze směrnice, stejně jako požadavky národní, které se uplatní u plavidel pod působnost směrnice nespadajících, vymezuje prováděcí právní předpis. Osvědčení plavidla je tedy souhrnným označením dokladu, který osvědčuje splnění technických požadavků na základě technické prohlídky, přičemž osvědčení Unie je typem tohoto dokladu, kterým se prokazuje splnění technických požadavků harmonizovaných předpisem Evropské unie. Na základě splnění technických požadavků stanovených v prováděcím právním předpise tedy bude možné vydat buď osvědčení plavidla, nebo osvědčení Unie. Užije-li zákon termín osvědčení plavidla, předmětné ustanovení se bude týkat i osvědčení Unie, ledaže z něho bude explicitně vyplývat, že se na osvědčení Unie nevztahuje. Z důvodu vhodnější systematiky byla nově formulovaná úprava odstavce sedmého přesunuta z původního § 9 odst. 6 zákona, a to s ohledem na skutečnost, že § 10 upravuje problematiku vztahující se k osvědčení plavidla. Návrh novely pokrývá zmocnění pro stanovení požadavků pro jednotlivé plavební zóny vodní cesty a přiznává oprávnění plavebnímu úřadu v souladu s požadavky, kterým plavidlo vyhovuje, vyznačit tyto zóny v osvědčení. Současně došlo ke zpřesnění právní úpravy. Naplnění navrženého zmocnění umožní transpozici čl. 4 odst. 1 a přílohy I směrnice (EU) 2016/1629. Odstavec osmý provádí čl. 6 odst. 1 větu druhou směrnice (EU) 2016/1629 a má zamezit situaci, kdy by témuž plavidlu bylo v různých státech vydáno platné osvědčení plavidla, popřípadě by bylo ve více státech zahájeno řízení o vydání dokladu pro totéž plavidlo. Odstavec devátý reaguje na dílčí úpravu schvalování technické způsobilosti některých zařízení nebo vybavení plavidel, přičemž se stanoví, který orgán státní správy má schvalování typu provádět. Hmotněprávní a procesní úpravu samotného schvalování technické způsobilosti stanoví norma ES-TRIN prostřednictvím unijního předpisu. Skutečnost, že některá zařízení či vybavení podléhají tomuto typu schvalování, přitom vyplývá z čl. 2.20 přílohy V směrnice (EU) 2016/1629.
Navržené ustanovení odstavce desátého provádí v obecné rovině notifikační povinnost České republiky stanovenou v čl. 2.20 přílohy V směrnice (EU) 2016/1629, přičemž stanoví, který orgán státní správy má tuto povinnost plnit. Odstavec jedenáctý obsahující zmocnění ke stanovení postupu pro provádění pravidelných technických prohlídek byl přesunut z § 10 odst. 3 zákona z důvodu vhodnější systematiky. Naplnění navrženého zmocnění umožní transpozici čl. 6 odst. 6 směrnice (EU) 2016/1629.
K bodu 27 (§ 10a až 10d)
K § 10a Nově navržené ustanovení vyjímá specifickou úpravu posudků klasifikačních společností, které jsou alternativou k prohlídce plavebního úřadu při schvalování technické způsobilosti, z § 10 odst. 5 za účelem zpřehlednění textu předpisu. Tímto posudkem není možné technickou prohlídku nahradit pouze v případě, kdy by byly o technické způsobilosti plavidla pochybnosti. To může nastat zejména v případech, kdy je posudek klasifikační společnosti staršího data a stav plavidla již neodpovídá technicky způsobilému stavu plavidla v době vydání posudku. Předmětná ustanovení zohledňují čl. 20 odst. 2 a čl. 21 odst. 2, 3 a 4 směrnice (EU) 2016/1629. V souladu s principem vzájemného uznávání v oblasti neharmonizovaných výrobků se dále navrhuje uznávat vedle technických prohlídek provedených jinými členskými státy Evropské unie i technické prohlídky provedené jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru. Současně má navrhované znění zamezit případům, kdy by žadatel požadoval uznání technické prohlídky po nepřiměřeně dlouhé době od jejího provedení a v situaci, kdy tedy hrozí, že technický stav plavidla již neodpovídá jeho stavu v době, kdy byla tato prohlídka provedena. Dobu, po jejímž uplynutí již nebude možné prohlídku provedenou v zahraničí pro účely schválení technické způsobilosti uznat, stanoví prováděcí právní předpis. K § 10b Účelem navržených ustanovení je transpozice čl. 11 směrnice (EU) 2016/1629, pokud jde o prodlužování platnosti osvědčení plavidla ve výjimečných případech, čl. 12 směrnice upravujícího obnovování osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby a čl. 20 směrnice, pokud jde o provádění pravidelných technických prohlídek. Ustanovení rovněž provádí čl. 15 odst. 2, přílohu V čl. 2.09 odst. 1 až 3 a přílohu V čl. 2.10 směrnice (EU) 2016/1629. První odstavec svou logikou navazuje na § 10 odst. 5 zákona, platnost osvědčení plavidla tedy bude možné prodloužit o dobu platnosti původního osvědčení stanovenou prováděcím právním předpisem, ledaže s ohledem na technický stav plavidla a jeho opotřebení bude platnost osvědčení prodloužena o dobu kratší. Žadatel nebude povinen žádat o prodloužení platnosti osvědčení plavidla v předem stanovené lhůtě těsně předcházející uplynutí doby platnosti původního osvědčení, nýbrž libovolně před uplynutím této doby, což umožňuje provedení tzv. dobrovolné prohlídky ve smyslu čl. 20 odst. 1 a přílohy V čl. 2.10 směrnice (EU) 2016/1629. Současně bude připuštěno také podání žádosti o prodloužení platnosti osvědčení plavidla po uplynutí doby jeho platnosti - tato možnost nicméně nebude dána u osvědčení Unie, jež prokazují splnění podmínek technické způsobilosti harmonizovaných směrnicí (EU) 2016/1629, jelikož tuto možnost unijní úprava nepředpokládá. Odstavec druhý provádí čl. 12 odst. 1 a čl. 20 odst. 1 směrnice (EU) 2016/1629, pokud jde o podrobování plavidla pravidelným technickým prohlídkám.
Odstavec třetí stanovuje důsledky negativního výsledku technické prohlídky, tedy zjištěného nesplnění podmínek technické způsobilosti. Oproti stávajícímu znění zákona jsou právní důsledky popsány detailněji a odrážejí skutečnost, že osvědčení plavidla je dokladem nahrazujícím podle správního řádu písemné vyhotovení rozhodnutí o technické způsobilosti plavidla. Nesplňuje-li tedy plavidlo podmínky technické způsobilosti, je třeba rozhodnout o jeho technické nezpůsobilosti, čímž osvědčení plavidla ze zákona pozbude platnosti a vlastník nebo provozovatel plavidla budou mít povinnost ve stanovené lhůtě osvědčení vrátit plavebnímu úřadu. Vůči rozhodnutí plavebního úřadu je současně nutné za účelem zajištění plavební bezpečnosti vyloučit jeho odkladný účinek. Odstavec čtvrtý provádí čl. 12 odst. 1 větu druhou směrnice (EU) 2016/1629, podle které má být orgánu vydávajícímu osvědčení plavidla umožněno prodlužovat platnost osvědčení vydaného jiným státem. Věta poslední upravující notifikační povinnost je provedením čl. 2.09 odst. 3 přílohy V směrnice (EU) 2016/1629. Odstavec pátý provádí čl. 11 směrnice (EU) 2016/1629 upravující výjimečné prodloužení platnosti osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby. Navržená úprava definuje mimořádné případy, kdy lze o prodloužení platnosti osvědčení plavidla bez ověřování podmínek technické způsobilosti žádat. Samotné prodloužení platnosti osvědčení plavidla v uvedených výjimečných případech je v diskreci plavebního úřadu, která je však ve srovnání se zněním směrnice užší, jelikož jsou předmětné výjimečné případy předem vymezeny, a to dle poznatků potřeb praxe. Tímto přístupem je v mezích daných směrnicí (EU) 2016/1629 specifikován rozsah uplatňování státní moci a dochází ke snížení rizika korupčního jednání. Odstavec šestý obsahuje zmocnění ke stanovení postupu při provádění pravidelných technických prohlídek a jejich rozsahu. K § 10c Navrhovaná ustanovení představují transpozici čl. 14 směrnice (EU) 2016/1629 týkajícího se kvalifikovaných úprav nebo oprav plavidla a dále čl. 15 odst. 2, čl. 20 odst. 1 a přílohy V čl. 2.09 odst. 4 směrnice (EU) 2016/1629. Odstavec první zakotvuje v souladu s čl. 14 větou první směrnice (EU) 2016/1629 povinnost podrobit plavidlo technické prohlídce v případě provedení úprav nebo oprav, které jsou nově navrženou úpravou vymezeny. V těchto případech již technický stav plavidla nebude odpovídat jeho stavu v době vydání nebo prodloužení platnosti osvědčení plavidla. Podle čl. 14 směrnice (EU) 2016/1629 musí být plavidlo před další plavbou podrobeno technické prohlídce, což bude v zákoně o vnitrozemské plavbě ošetřeno zákazem provozu plavidla na vodní cestě po provedení kvalifikované opravy nebo úpravy plavidla, s výjimkou plavby nezbytné k podrobení plavidla technické prohlídce. K žádosti o provedení technické prohlídky bude nutné přiložit osvědčení plavidla s tím, že v případě kladného výsledku prohlídky bude možné plavidlo do vydání nového osvědčení provozovat na základě prozatímního osvědčení plavidla podle § 13 odst. 1 písm. b) zákona ve znění jeho novely. Odstavec druhý provádí větu druhou čl. 14 směrnice (EU) 2016/1629, pokud jde o promítnutí provedených změn na plavidle v osvědčení plavidla a notifikační povinnost v případech, kdy původní osvědčení plavidla bylo vydáno nebo doba jeho platnosti byla prodloužena orgánem jiného státu. Předpokládá se, že v návaznosti na pozitivní výsledek technické prohlídky plavidla budou provedené úpravy nebo opravy plavidla vyznačeny v původním osvědčení nebo se vydá osvědčení nové, a to v závislosti na rozsahu a povaze provedených úprav nebo oprav plavidla. Ani v jednom z těchto případů nicméně nedochází k prodlužování původní doby platnosti osvědčení plavidla.
Odstavec třetí stanovuje důsledky negativního výsledku technické prohlídky, spočívající v rozhodnutí o technické nezpůsobilosti plavidla a současném pozbytí platnosti osvědčení plavidla ze zákona. Vůči rozhodnutí plavebního úřadu je současně nutné za účelem zajištění plavební bezpečnosti vyloučit jeho odkladný účinek. V odstavci čtvrtém se navrhuje stanovit zákonné zmocnění pro postup provedení pravidelné prohlídky a její rozsah. K § 10d Ustanovení prvního odstavce upravuje v souladu s čl. 17 směrnice (EU) 2016/1629 evidenci osvědčení Unie, tedy nikoli všech osvědčení plavidel s ohledem na to, že se jedná o transpoziční úpravu. Rozsah údajů zapisovaných do evidence uvedené v odstavci prvním vychází z požadavků normy ES-TRIN 2015/1, na kterou je činěn odkaz v příloze II směrnice (EU) 2016/1629. Úprava druhého odstavce provádí čl. 19 odst. 2 a 6 směrnice (EU) 2016/1629, pokud jde o předávání údajů do evropské databáze trupů plavidel, a čl. 19 odst. 7 směrnice (EU) 2016/1629, pokud jde odkaz na přímo použitelný předpis Evropské unie, který má přijmout Evropská komise a jenž stanoví přesný rozsah předmětné evidenční povinnosti. Odstavec třetí stanoví povinnost plavebního úřadu zajistit přístup k údajům obsaženým v evidenci osvědčení Unie vyjmenovaným subjektům v souladu s čl. 2.17 odst. 2 přílohy V směrnice (EU) 2016/1629. Odstavec čtvrtý upravuje povinnost plavebního úřadu poskytovat zde uvedené informace osobám, které prokážou právní zájem, a to v souladu s čl. 2.16 přílohy V směrnice (EU) 2016/1629. Odstavec pátý reaguje na čl. 19 odst. 6 směrnice (EU) 2016/1629, pokud jde o povinnost výmazu údajů z evidence osvědčení týkajících se plavidel, která byla vyřazena z provozu. Navrhovaná úprava unijní úpravu konkretizuje a váže tuto povinnost na okamžik, kdy se plavidlo stane odpadem podle jiného právního předpisu, tedy kdy se jej vlastník zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jej zbavit. Povinnost se tedy nevztahuje na případy, kdy plavidlo dočasně není provozováno nebo je umístěno na vodní cestě ve smyslu § 23 odst. 2 zákona.
K bodu 28 (§ 11)
Navrhuje se reformulace a doplnění úpravy vydávání duplikátu osvědčení plavidla a provádění změn údajů v osvědčení plavidla. Návrh novely má uvést vnitrostátní úpravu do souladu s čl. 9 odst. 1 písm. b), čl. 13 a čl. 2.07 přílohy V směrnice (EU) 2016/1629. Znění odstavce prvního oproti stávajícímu znění zákona nedoznalo podstatných změn, vyjma doplnění věty poslední upravující povinnost přiložit k žádosti o vydání duplikátu poškozené osvědčení plavidla, která je provedením čl. 13 věty druhé směrnice (EU) 2016/1629. Odstavec druhý doznal oproti stávajícímu znění toliko formulačních změn. Úprava je provedením čl. 9 odst. 1 písm. b) směrnice (EU) 2016/1629, pokud jde o vydávání prozatímního osvědčení. Znění odstavce třetího rovněž zůstalo oproti stávajícímu znění bez výraznějších úprav. Došlo pouze k dílčímu doplnění reflektujícímu skutečnost, že podle čl. 2.07 odst. 2 přílohy V směrnice (EU) 2016/1629 může změny v osvědčení plavidla provést i příslušný orgán jiného státu. Odstavec čtvrtý provádí čl. 2.07 odst. 2 a 3 přílohy V směrnice (EU) 2016/1629, tedy umožňuje plavebnímu úřadu v souladu s touto směrnicí provádět změny i v dokladech vydaných orgány jiných členských států Evropské unie, jde-li o osvědčení Unie. Věta poslední je pak provedením notifikační povinnosti, jež má plavební úřad ve vztahu k těmto orgánům.
K bodu 30 (§ 13)
Navrhuje se vypustit právní úpravu obsaženou v odstavcích 1 až 3 týkající se oprávnění plavebního úřadu uložit provozovateli plavidla vybraná opatření v případě zjištění nedostatků v technické způsobilosti plavidla. Tato problematika může být plně řešena v rámci § 42 zákona upravujícího výkon státního dozoru. Ustanovení § 13 a § 42 zákona se přitom doposud částečně překrývala a jejich vztah nebyl zcela zřejmý. Odstavec čtvrtý upravující vydávání prozatímního osvědčení se navrhuje rovněž vypustit a nahradit komplexní úpravou institutu prozatímního osvědčení souladnou s čl. 9 směrnice (EU) 2016/1629. Věta první odstavce prvního provádí čl. 9 odst. 2 směrnice (EU) 2016/1629, pokud jde o požadavek přiměřeného zajištění schopnosti plavby plavidla. Jednotlivé případy, kdy lze vydat prozatímní osvědčení, pak představují provedení některých pododstavců obsažených v čl. 9 odst. 1 směrnice (EU) 2016/1629. Kromě těchto případů je vydávání prozatímního osvědčení rovněž předvídáno v souladu se směrnicí v § 11 odst. 2 a § 42 odst. 6 zákona ve znění návrhu jeho novely. Vydání prozatímního osvědčení je v diskreci plavebního úřadu, není na něj tedy právní nárok. Odstavec druhý stanoví výjimku z obecných podmínek provozu plavidla na vodní cestě uvedených v § 9 odst. 1, konkrétně z povinnosti provozovat plavidlo pouze s platným osvědčením na základě podmínek v něm vymezených a z povinnosti, aby plavidlo kontinuálně splňovalo podmínky technické způsobilosti. Odstavec třetí provádí čl. 9 odst. 3 směrnice (EU) 2016/1629 a upravuje maximální dobu platnosti prozatímního osvědčení.
K bodu 37 (§ 15)
Toto ustanovení souhrnně upravuje případy, kdy dochází k výmazu plavidla z plavebního rejstříku. Vzhledem k tomu, že jiná ustanovení zákona ve znění návrhu jeho novely spojují s nesplněním podmínek technické způsobilosti odnětí osvědčení plavidla a nikoli výmaz plavidla z plavebního rejstříku, navrhuje se vypustit případ výmazu plavidla v návaznosti na rozhodnutí plavebního úřadu o nezpůsobilosti plavidla. Navíc, plavidlo může technickou způsobilost po provedení nutných oprav opět nabýt a jeho trvalý výmaz v případě rozhodnutí o technické nezpůsobilosti není žádoucí. K úpravě předmětného ustanovení dochází rovněž v souvislosti s novým § 10d odst. 5 zákona ve znění návrhu jeho novely, jenž upravuje další případ výmazu plavidla z plavebního rejstříku, a to v situaci, kdy se plavidlo stane odpadem.
K bodu 38 (§ 20 odst. 3)
V souvislosti se zrušením stávajícího znění § 10 odst. 6 zákona se navrhuje vypustit odkaz na toto ustanovení.
K bodům 39 a 40 (§ 23a odst. 5 a § 24 odst. 3)
Navržená úprava sjednocuje název dokladu plavidla prokazujícího splnění podmínek technické způsobilosti pod souhrnné označení osvědčení plavidla. Jelikož pojem „osvědčení plovoucího zařízení“ není ani ve stávajícím znění definován, nahrazuje se obecným označením „osvědčení plavidla“.
K bodu 41 (§ 29c odst. 3)
Zákon dle § 30a odst. 1 umožňuje vymezení části vodní plochy k provozování zde vymezených činností, např. vodního lyžování, a pro plutí malých plavidel, při němž není možné dodržet všechna pravidla bezpečného plavebního provozu. V této souvislosti je s ohledem na bezpečnost ostatních plavidel, než pro která byla vodní plocha vymezena, zakázáno jejich vplouvání do takto vymezené plochy v její provozní době dle § 30a odst. 7 písm. c) zákona. Tento zákaz se však nevztahuje na užívání rybolovných zařízení. Užívání těchto zařízení na vymezených vodních plochách je přitom zjevně proti smyslu předmětné právní úpravy. Z tohoto důvodu se navrhuje zákaz užívání rybolovných zařízení na vodní ploše vymezené podle § 30a zákona doplnit.
K bodu 43 (§ 29g odst. 1)
Individuální rozhodnutí plavebního úřadu povolující tzv. zvláštní přepravu v případě, že plavidlo nebo sestava plavidel neodpovídají požadavkům na technickou způsobilost, umožňuje plavbu technicky nezpůsobilého plavidla. Nadále bude možné toto povolení udělit pouze plavidlům nespadajícím pod působnost směrnice (EU) 2016/1929. V případě ponechání stávajícího znění, kdy by se zvláštní přeprava povolovala i plavidlům, jejichž podmínky technické způsobilosti jsou harmonizovány unijními předpisy, by byla vnitrostátní úprava v rozporu se směrnicí (EU) 2016/1929. Ve vztahu k plavidlům podléhajícím harmonizaci směrnicí (EU) 2016/1929 lze nicméně uvést, že návrh novely v souladu s touto směrnicí upravuje a podrobně rozpracovává institut prozatímního osvědčení, který umožňuje v taxativně vymezených případech provoz plavidel i bez platného osvědčení Unie. Navržená úprava dokonce umožňuje vydávání prozatímních osvědčení i ve vztahu k plavidlům, která nespadají pod působnost směrnice (EU) 2016/1629. Dále lze uvést, že ustanovení § 10b odst. 1 zákona ve znění návrhu jeho novely počítá s institutem prodlužování doby platnosti osvědčení, který umožňuje plavebnímu úřadu tuto dobu přiměřeně zkrátit, pokud lze důvodně předpokládat, že plavidlo nebude po celou dobu stanovenou prováděcím právním předpisem splňovat podmínky technické způsobilosti. U plavidel, u nichž to bude odůvodněno jejich technickým stavem a stupněm opotřebení bude tedy možné vydat osvědčení na kratší dobu a umožnit tak po tuto omezenou dobu jejich provoz. V neposlední řadě lze také poukázat na ustanovení § 10b odst. 5 zákona ve znění návrhu jeho novely, dle něhož bude plavebnímu úřadu přiznáno oprávnění prodloužit dobu platnosti osvědčení plavidla až o 6 měsíců i bez provedení pravidelné technické prohlídky. Plavidlům, u nichž jsou podmínky technické způsobilosti harmonizovány unijními předpisy, bude možné povolit zvláštní přepravu z jiných důvodů, než je nesplnění požadavků technické způsobilosti, tedy v případech, kdy délka, šířka, výška nebo ponor plavidla nebo sestavy plavidel neodpovídá parametrům vodní cesty nebo staveb na ní se nacházejících, nebo plavidlo nebo sestava plavidel nemá způsobilou posádku v zákonem požadovaném počtu a odborném složení.
K bodům 44 a 54 (§ 30 odst. 1 a § 42 odst. 5 písm. a))
Jelikož návrh novely konsistentně používá pouze pojem „osvědčení plavidla“ a opouští termín „lodní osvědčení“, navrhuje se odpovídající terminologická úprava textu.
K bodu 48 (§ 32e)
V souvislosti s rozvojem systému říčních informačních služeb se navrhuje zavést do
zákona povinnost vybavit plavidla zařízením a programovým vybavením ke sledování polohy a pohybu plavidel a k zobrazování elektronických plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel a tato zařízení na plavidle užívat. Povinnost vybavit plavidlo uvedenými zařízeními a programovým vybavením a užívat je na plavidle není přímou transpozicí unijních předpisů. Technické požadavky na samotné zařízení pro sledování polohy a pohybu plavidel a pro zobrazování elektronických plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel jsou nicméně stanoveny přímo použitelnými unijními předpisy, přičemž na tyto předpisy je uveden odkaz v poznámkách pod čarou. Uvedený systém zahrnuje dvě zařízení, a to zařízení pro sledování polohy plavidel a zařízení pro zobrazování elektronických plavebních map a informací a poloze a pohybu plavidel, přičemž obě zařízení musí být užívána současně. Provozovateli plavidla je ukládána povinnost vybavit plavidlo uvedeným zařízením, čímž se rozumí i zajištění jeho provozuschopnosti. Vůdci plavidla je pak uložena povinnost tato zařízení během plavby užívat v souladu s jejich účelem. Navržená právní úprava též pamatuje na případ poruchy některého z uvedených zařízení během plavby, kdy vůdce plavidla bude povinen o předmětné skutečnosti informovat plavební úřad. Plavební úřad by měl být rovněž informován o poloze přístaviště nebo vývaziště, v němž plavidlo stojí, což mu umožní zanést informaci o této překážce na vodní cestě do plavebních map. V započaté plavbě bude vůdce plavidla oprávněn pokračovat nejvýše po dobu 48 hodin. Povinnosti uvedené § 32e odst. 1 a 2 zákona ve znění návrhu jeho novely se vztahují pouze na vymezená plavidla a konkrétně určené dopravně významné vodní cesty, a to v návaznosti na výsledky multikriteriální analýzy popsané v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA).
K bodu 49 (§ 37d odst. 1)
Legislativní zkratka „Komise“ je nově zavedena již v § 10 odst. 10 zákona ve znění návrhu jeho novely. V ustanoveních následujících se navrhuje konsistentně používat zavedenou zkratku.
K bodům 50 a 51 (§ 41 písm. f) a g))
Úprava nově navrženého písmene f) je pouze přesunuta ze stávajícího písmene k), čímž se opravuje chyba spočívající v nesprávném označení předmětného pododstavce zanesená do zákona o vnitrozemské plavbě zákonem č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Navrhuje se rovněž legislativně technická oprava nežádoucího stavu, kdy v důsledku poslaneckého pozměňovacího návrhu uplatněného v rámci novely zákona o vnitrozemské plavbě provedené zákonem č. 292/2017 Sb., zákon obsahuje dvě poznámky pod čarou č. 22 různého znění. Ruší se proto původní poznámka pod čarou č. 22 a text, na nějž odkazovala, se nově označuje jako poznámka pod čarou č. 26 Nově navržené písmeno g) zajišťuje transpozici čl. 21 směrnice (EU) 2016/1629, týkající se uznávání klasifikačních společností. Vzhledem k tomu, že klasifikační společnosti uznává Komise a úloha orgánů členských států spočívá toliko v předávání žádostí o uznání a možnosti podat žádost o zrušení, není nezbytné do vnitrostátního právního řádu transponovat ustanovení směrnice upravující samotný proces uznávání a jeho hmotněprávní předpoklady. Navrhované ustanovení proto pouze určuje, že předmětným vnitrostátním orgánem je v České republice Ministerstvo dopravy.
K bodům 52 a 53 (§ 42 odst. 4 a 5)
Navrhuje se vypustit dovětek „v řízení na místě“ jako nadbytečný, neboť tato možnost vyplývá i bez explicitního uvedení z obecného právního předpisu, kterým je zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně z § 143 odst. 1 písm. d). Výkon státního dozoru dle dotčených ustanovení zákona přitom není žádoucí striktně omezovat na případy, kdy plavební úřad vede řízení na místě.
K bodům 55 až 57 (§ 42 odst. 5 až 8)
Odstavce 5 až 8 zajišťují zejména transpozici čl. 22 směrnice (EU) 2016/1629 týkajícího se oprávnění příslušných orgánů kdykoli zkontrolovat, zda je na plavidle platné osvědčení a zda je plavidlo provozováno v souladu s podmínkami vymezenými v tomto osvědčení, a v návaznosti na tato zjištění přijímat odpovídající opatření. Tato kontrola je realizována v rámci státního dozoru zaměstnanci plavebního úřadu. Zákaz plavby je relativně citelným zásahem do práv provozovatele plavidla a osob nacházejících se na plavidle, proto není důvodem k jeho vydání pouhé nesplnění podmínek technické způsobilosti, ale plavidlo musí zároveň představovat zjevné ohrožení pro zákonem vyjmenované chráněné zájmy. Navržená úprava v odstavci šestém počítá se zadržením osvědčení plavidla v případě zákazu plavby, aby nemohlo být zjevně nebezpečné plavidlo i přes zákaz plavby provozováno nadále na základě původního osvědčení plavidla. Odstavec šestý rovněž provádí čl. 9 odst. 1 písm. e) směrnice (EU) 2016/1629, pokud jde o možnost vydání prozatímního osvědčení za účelem provedení plavby do místa opravy nebo prohlídky plavidla. Plavidlo bude nezbytné opětovně uvést do souladu s technickými požadavky a následně jej podrobit technické prohlídce. V případě kladného výsledku plavební úřad zadržené osvědčení vrátí, v opačném případě jej odejme a osvědčení pozbyde rozhodnutím o technické nezpůsobilosti plavidla platnosti. Vůči rozhodnutí plavebního úřadu je současně nutné za účelem zajištění plavební bezpečnosti vyloučit jeho odkladný účinek. Odstavec sedmý je provedením notifikační povinnosti stanovené v čl. 22 odst. 1 větě čtvrté a odst. 4 směrnice (EU) 2016/1629. Odstavec osmý obsahuje zmocnění ke stanovení náležitostí průkazu kontrolujících osob a jejich vzor, které bylo přesunuto z odstavce 6 stávajícího znění zákona. Nad rámec této úpravy je stanoveno zmocnění ke stanovení postupu a rozsahu technické prohlídky, která bude prováděna na základě § 42 odst. 6 zákona ve znění návrhu jeho novely.
K bodům 58 a 74 (§ 43 odst. 1 písm. f) a § 44 odst. 1 písm. e))
V souvislosti s nově navrhovanou oznamovací povinností vlastníka v § 10d odst. 5 se navrhuje zavedení odpovídajících skutkových podstat přestupků spočívajících v nesplnění této povinnosti.
K bodu 59 (§ 43 odst. 2 písm. e))
Jedná se o rozšíření skutkové podstaty přestupku v souvislosti s nově zavedeným zákazem užívání rybolovných zařízení podle § 29c odst. 3 zákona ve znění návrhu jeho novely.
K bodům 60, 64 a 75 (§ 43 odst. 5 písm. d), § 43 odst. 8 písm. c) a § 44 odst. 6 písm. d))
Stávající znění zákona o vnitrozemské plavbě umožňovalo na základě § 43 odst. 8 písm. b) sankcionovat provozovatele plavidla za nesplnění povinnosti vybavit plavidlo lodními listinami dle § 18 odst. 1. S tím úzce souvisí i povinnost provozovatele nebo vůdce plavidla v souladu s § 18 odst. 2 zákona o vnitrozemské plavbě na výzvu plavebního úřadu tyto listiny předložit a prokázat tak, že se listiny na plavidle skutečně nachází. Návrh novely tak nově předpokládá i možnost sankcionovat nesplnění této povinnosti a zajistit tak efektivní vymáhání této povinnosti ze strany správních úřadů.
K bodům 61, 65 a 76 (§ 43 odst. 5 písm. k), § 43 odst. 8 písm. f) a § 44 odst. 6 písm. j))
Jedná se o legislativně-technické změny v návaznosti na úpravu výčtu skutkových podstat přestupků a jejich přečíslování.
K bodům 62, 66 a 77 (§ 43 odst. 5 písm. m), § 43 odst. 8 písm. h) a § 44 odst. 6 písm. k))
Návrh novely v souladu s novou úpravou obsaženou v § 32e zákona ve znění návrhu jeho novely týkající se povinnosti vybavit plavidlo zařízením a programovým vybavením určeným ke sledování polohy a pohybu plavidel a k zobrazování elektronických plavebních map a povinnosti tato zařízení užívat předpokládá zavedení odpovídajících skutkových podstat přestupků spočívajících v nesplnění uvedených povinností.
K bodu 63 (§ 43 odst. 8 písm. a) a § 44 odst. 6 písm. b))
V souvislosti s nově navrženým ustanovením § 10c odst. 1 nelze na vodní cestě mimo podmínek uvedených v § 9 odst. 1 až 3 provozovat ani plavidlo, na němž byla provedena kvalifikovaná úprava nebo oprava, a to až do doby provedení technické prohlídky tohoto plavidla. Dochází tedy k odpovídajícímu rozšíření rozsahu sankčního ustanovení.
K bodům 67 a 78 (§ 43 odst. 9 písm. a) a b) a § 44 odst. 7 písm. a) a b))
Navrhovaná úprava má napravit současný právní stav, kdy za porušení povinnosti vlastníka nebo provozovatele plavidla ohlásit ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení osvědčení plavidla plavebnímu úřadu nebylo možné těmto subjektům uložit správní trest. Účelem návrhu je tak zajistit dodržování této zákonné povinnosti. Současně se doplňuje sankce za neodevzdání neplatného osvědčení plavidla v případě zjištěného nesplnění podmínek technické způsobilosti v návaznosti na žádost o prodloužení platnosti osvědčení plavidla a provedenou pravidelnou prohlídku.
K bodům 68 a 79 (§ 43 odst. 15 a § 44 odst. 16)
V návaznosti na úpravy skutkových podstat přestupků se stanoví odpovídající horní sazby pokut za nově doplňované přestupky a dochází k legislativně-technickým úpravám odkazů na příslušná ustanovení. Horní sazba pokut se přitom nijak nemění ve vztahu k přestupkům, které byly zakotveny již ve stávajícím znění zákona.
K bodům 69 až 71, 80 a 81 (§ 43 odst. 15 písm. c) až e) a § 44 odst. 16 písm. a) a c))
Návrh novely předpokládá dělenou účinnost. Odložená účinnost se navrhuje u novelizačního bodu 48 (§ 32e), a to z důvodu nutnosti delší legisvakanční lhůty za účelem poskytnutí dostatečného časového prostoru pro vybavení plavidel předepsanými zařízeními, které bude spojeno s finančními náklady. Předmětné novelizační body jsou legislativně- technickou úpravou odpovídajících sankčních ustanovení reflektující tuto skutečnost a nabydou účinnosti současně s novelizačním bodem 48.
K bodům 72 a 73 (§ 43 odst. 16 písm. h) a § 43 odst. 17)
V návaznosti na změny skutkových podstat přestupků dochází k legislativně- technickým úpravám odkazů na příslušná ustanovení.
K bodům 82 až 84 a 86 (§ 48a odst. 1 písm. b), odst. 3, 4 a 5)
S ohledem na skutečnost, že jako osoby jsou v informačních systémech veřejné správy upravených v zákoně o vnitrozemské plavbě evidovány rovněž právnické osoby a podnikající fyzické osoby, doplňuje se výčet zdrojových základních registrů rovněž o základní registr právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci.
K bodu 85 (§ 48a odst. 4 písm. e) a odst. 5 písm. e))
Návrh reflektuje změny související s rekodifikací soukromého práva. Nový občanský zákoník již nadále nepřipouští zbavení svéprávnosti, možné je toliko omezení svéprávnosti. S účinností nového občanského zákoníku došlo také ke změně terminologie, kdy pojem „způsobilost k právním úkonům“ byl nahrazen pojmem „svéprávnost“.
K bodu 87 (§ 52)
Jedná se o legislativně technickou úpravu zmocňovacího ustanovení v souvislosti s přečíslováním některých ustanovení a vložením zmocnění nových.
K bodu 88 (§ 52)
Jedná se o legislativně technickou úpravu zmocňovacího ustanovení, která nabyde účinnosti současně s novelizačním bodem 48 (§ 32e), na který navazuje.
K čl. II (přechodná ustanovení)
Navrhovaná přechodná ustanovení reagují na zamýšlenou změnu právní úpravy vydávání a změn osvědčení plavidel, zejména v souvislosti s transpozicí směrnice (EU) 2016/1629. Lodní osvědčení a osvědčení plovoucího zařízení vydaná podle stávajícího znění zákona budou nadále platná až do uplynutí doby jejich platnosti, přestože prokazují splnění technických požadavků podle právní úpravy účinné přede dnem nabytí účinnosti novely zákona. Přechodná ustanovení pamatují na dva druhy osvědčení plavidel, a to na osvědčení plavidla Unie prokazující splnění podmínek technické způsobilosti, které jsou harmonizovány předpisem Evropské unie (směrnicí 2006/87/ES a nově směrnicí (EU) 2016/1629), a na osvědčení ostatní. Technické požadavky harmonizované unijním právem a technické požadavky ostatní jsou vymezeny v prováděcím právním předpise. V prvním případě plavební úřad, pokud bude prokázán soulad plavidla s technickými požadavky dle právní úpravy účinné ode dne nabytí účinnosti novely zákona, namísto prodloužení platnosti původního osvědčení nebo provedení změn v něm vydá osvědčení nové podle právní úpravy účinné ode dne nabytí účinnosti novely zákona. V druhém případě plavební úřad vyznačí změny v původním osvědčení plavidla nebo prodlouží jeho platnost. Protože zákon ve znění navrhované novely nadále nepoužívá pojmu „lodní osvědčení“ nebo „osvědčení plovoucího zařízení“, budou se tyto doklady vydané přede dnem nabytí účinnosti novely považovat za osvědčení plavidla, pokud budou nadále využívány v souladu s bodem 1 nebo bodem 2 písm. b) přechodných ustanovení.
K čl. III (novela zákona č. 634/2004 Sb.) K bodům 1 a 2
V návaznosti na nové ustanovení § 10a zákona ve znění návrhu jeho novely se navrhuje zpoplatnit i prodloužení platnosti osvědčení plavidla. Navržená úprava dále respektuje vymezení malého plavidla v § 9 odst. 4 písm. b) zákona, jímž je plavidlo, jehož délka trupu je menší než 20 metrů. Plovoucí zařízení sice nespadají pod zákonnou definici malého plavidla, ale na plovoucí zařízení, jehož délka je menší, než 20 metrů jsou kladeny obdobné technické požadavky, jako na malá plavidla, přičemž tyto požadavky jsou vymezeny ve stejném prováděcím právním předpise. Z tohoto důvodu je logické, aby jednotnou sazbou bylo zpoplatněno vydání osvědčení pro malá plavidla a plovoucí zařízení, jejichž délka je menší než 20 metrů a v souladu se stávajícím zněním zákona byla ponechána odlišná sazba pro ostatní plovoucí zařízení, přičemž bude stanoveno, že se jedná o plovoucí zařízení, jejichž délka je 20 m a více. Položka 38 písm. b) upravuje zpoplatnění technické prohlídky ke schválení způsobilosti malých plavidel a plovoucích zařízení, jež sice nespadají pod zákonnou definici malého plavidla, ale vzhledem k jejich rozměrům jsou na tato plavidla kladeny obdobné technické požadavky, jako na malá plavidla, přičemž tyto požadavky jsou vymezeny ve stejném prováděcím právním předpise. Uvedené zpoplatnění by se tak mělo vztahovat na plovoucí zařízení, jejichž délka je menší než 20 metrů.
K bodu 3
Navrhuje se vypuštění dovětku jako nadbytečného. Správní poplatek se tak bude vztahovat na všechny případy vydání prozatímního osvědčení.
K bodu 4
S ohledem na skutečnost, že předmětem správního poplatku je již vydání prozatímního osvědčení, jeví se jako nadbytečné a neodůvodněné, aby bylo zpoplatněno i následné vydání duplikátu osvědčení plavidla, kterému vydání prozatímního osvědčení vždy předchází.
K bodům 5 a 8
V souvislosti se změnou koncepce ve vydávání osvědčení plavidla spočívající v rozdělení úpravy schvalování technické způsobilosti plavidla a jeho zápisu do plavebního rejstříku nebo rejstříku malých plavidel se stávající právní úprava jeví jako nevhodná. Z tohoto důvodu se navrhuje vypuštění poznámky č. 1 z položky 38 a doplnění položky 39 o zvláštní poplatek za zápis plavidla do plavebního rejstříku nebo rejstříku malých plavidel.
K bodům 6 a 7
Jedná se pouze o sjednocení zákonné terminologie. Zvláštní technickou prohlídkou se míní prohlídka odlišná od prohlídky za účelem schválení technické způsobilosti plavidla a prohlídky pravidelné. Takovou prohlídkou je v souladu s návrhem novely technická prohlídka navazující na úpravu nebo opravu plavidla dle § 10c odst. 1 zákona ve znění návrhu jeho novely a technická prohlídka navazující na výkon státního dozoru dle § 42 odst. 6 zákona ve znění návrhu jeho novely.
K čl. IV (účinnost)
Navrhuje se nabytí účinnosti novely zákona podle data uplynutí transpoziční lhůty směrnice (EU) 2016/1629 vyjma nového § 32e, u kterého se předpokládá odlišná účinnost s ohledem na potřebu přiznat adresátům právní normy dostačující prostor pro to, aby si pořídili vybavení plavidel předepsanými zařízeními a zajistili jejich užívání v provozu. Netranspoziční zákonná úprava § 32e a na ni navazující sankční a zmocňovací ustanovení tedy nabydou účinnosti až se začátkem plavební sezóny.
V Praze dne 23. května 2018
Předseda vlády: Ing. Andrej Babiš v.r.
Ministr dopravy: Ing. Dan Ťok v.r.