Zákon o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020.
Tento zákon upravuje zvláštní postup pro konání přijímacího řízení, maturitní zkoušky nebo závěrečné zkoušky ve školním roce 2019/2020 a na něj navazující náhradní nebo opravné zkoušky a otázky související s termínem ukončování základního, vyššího odborného vzdělání a vzděláváním v konzervatoři.
Důvodem předložení zákona je řešení mimořádné situace vzniklé v souvislosti s přijímáním krizových opatření Vládou České republiky, zejména usnesení č. 201 ze dne 12. března 2020, kterým se zakázala osobní přítomnost žáků ve školách, které navázalo na mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví proti šíření koronavirové nákazy a následným vyhlášením nouzového stavu. Účinnost zákona tedy bude časově omezena.
1. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů
navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
1.1. Přijímací řízení
Přijímací zkoušky ke vzdělávání ve střední škole pro školní rok 2020/2021 proběhnou nejdříve 14 dnů ode dne obnovení osobní přítomnosti žáků při vzdělávání ve středních školách. Konkrétní termín stanoví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Přijímacího řízení se mohou účastnit uchazeči, kteří v termínu stanoveném školským zákonem podali přihlášku řediteli střední školy. Obsah a forma přijímací zkoušky se nemění - odpovídají rámcovému programu pro základní vzdělávání. Kritéria stanovená ředitelem školy se také nemění. Jednotná zkouška se skládá, stejně jako podle stávající právní úpravy, z písemného testu ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura a písemného testu ze vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace. Každý uchazeč může písemný test z obou vzdělávacích oborů konat pouze jednou. Jednotnou přijímací zkoušku vyhodnocuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (dále též „Centrum“).
Pro školní přijímací zkoušku, rozhodl-li ředitel školy o jejím konání, vyhlásí ředitel školy nové dva termíny. Platí, že termín konání školní přijímací zkoušky se stanoví nejpozději na den konání jednotné zkoušky. Termíny pro vyhodnocení přijímacího řízení jsou stanoveny tak, aby se žáci vzhledem k okolnostem výsledek řízení dozvěděli co nejdříve a aby ředitelé středních škol znali počty
přijatých žáků a mohli plánovat organizaci dalšího školního roku. Další kola přijímacího řízení lze konat v souladu se stávající právní úpravou.
Zákon má stanovit základní pravidla organizace zkoušek, bližší podmínky organizace a konání stanoví MŠMT vyhláškou.
1.2. Maturitní zkouška a závěrečná zkouška Maturitní zkouška a závěrečná zkouška bude zahájena nejdříve 21 dnů ode dne obnovení osobní přítomnost žáků při vzdělávání ve středních a vyšších odborných školách, nejpozději však do 30. června 2020. Maturitní zkoušku nebo závěrečnou zkoušku může konat žák, který podal přihlášku k maturitní zkoušce, nebo ten, který koná náhradní nebo opravnou zkoušku.
Maturitní zkoušku koná žák ze zkušebních předmětů společné části podle § 78 a zkoušek profilové části podle § 79 školského zákona. Rozsah vědomostí a dovedností vyplývá z katalogů vydaných ve smyslu § 78a školského zákona. Na rozdíl od modelu maturitní zkoušky podle školského zákona se v tomto případě ve společné části maturitní zkouška ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura a cizí jazyk neskládá z dílčí zkoušky konané formou písemné práce.
Společnou i profilovou část maturitní zkoušky nicméně vyhodnocuje škola, ve které se zkouška koná, s využitím zkušební dokumentace a podkladů pro vyhodnocení zkoušky předané za tímto účelem Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání. V případě, že žák povinnou zkoušku společné části nebo profilové části maturitní zkoušky vykonal neúspěšně, může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky v podzimním zkušebním období. V případě, že žák vykonal neúspěšně nepovinnou zkoušku, opravnou zkoušku nekoná. Bližší podmínky organizace maturitní zkoušky a závěrečné zkoušky se stanoví prováděcím právním předpisem. Navrhované řešení nepůsobí dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
2. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví a na to navazujícím krizovým opatřením vlády byla s účinností od 11. března 2020 zakázána kromě jiného osobní přítomnost žáků a studentů při vzdělávání v základních, středních a vyšších odborných školách. Mezi zásadní události jarního pololetí ve školách patří organizace přijímacího řízení a maturitních a závěrečných zkoušek. V souladu se školským zákonem začíná konání maturitních zkoušek dne 8. 4. 2020 a přijímacích zkoušek dne 14. 4. 2020. Organizace těchto zkoušek je časově náročná: vlastní konání přijímací i maturitní zkoušky trvá u každé cca 1 měsíc a časově náročné je také jejich centrální vyhodnocování, které je nicméně v případě běžného plynutí školního roku rozvrstveno do delšího časového období. Z tohoto důvodu není možné konat jak přijímací, tak maturitní zkoušku v původních termínech vyplývajících ze stávajícího znění školského zákona. Proto se přistupuje k předložení zákona, který upraví pravidla přijímacího řízení a ukončování středního vzdělávání speciálně ve školním roce 2019/2020. Předkládaná právní úprava zachovává tam, kde je to možné, stávající systém přijímacího řízení a má za cíl urychlit proces přijímacího řízení a maturitní zkoušky, a to zejména tím, že se zkrátí některé lhůty; v případě maturitní zkoušky nadto odpadne písemná práce v případě maturity z českého a cizího jazyka v rámci společné části a také centrální hodnocení zkoušek Centrem. Zákon má stanovit základní pravidla organizace zkoušek, bližší podmínky organizace a konání stanoví MŠMT vyhláškou. Navrhované řešení bylo zvoleno také s ohledem na oprávněný zájem dětí, žáků a jejich zákonných zástupců na informace podstatné pro další vzdělávání dětí a žáků a jejich budoucí profesní rozvoj.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh zákona je s právem Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie plně slučitelný.
5. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopady na životní prostředí
Návrh zákona nepředstavuje dopady do státního rozpočtu nebo ostatních veřejných rozpočtů. Nedotýká se ani podnikatelského prostředí České republiky. Nepředpokládají se rovněž dopady na specifické skupiny obyvatel, kterým náleží vyšší míra ochrany.
7. Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh zákona nepřináší dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
8. Zhodnocení korupčních rizik
Návrh zákona nepřináší korupční rizika.
9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh zákona nemá svým předmětem úpravy vztah k bezpečnosti nebo obraně státu.
K § 1
Ustanovení vymezuje předmět úpravy na ty právní vztahy v oblasti školství, které jsou dotčeny mimořádnými opatřeními přijatými v souvislosti s aktuální epidemiologickou situací. Právní úprava se tak dotýká přijímaní ke vzdělávání ve střední škole a ukončování středního vzdělávání ve školním roce 2019/2020 a dalších souvisejících otázek. Zákon se nicméně netýká těch aspektů přijímacího řízení, nebo přijímacího řízení, které již proběhly (např. přijímaní do oborů vzdělávání s talentovou zkouškou).
K § 2
V ustanovení se přejímá úprava školského zákona stanovující, že o přijetí uchazeče ke vzdělávání ve střední škole rozhoduje ředitel školy. Ustanovení dále stanovuje, že jednotná přijímací zkouška do prvního ročníku oboru středního vzdělání proběhne nejdříve 14 dnů po obnovení možnosti osobní přítomnosti žáků na středních školách. Jednotná zkouška se koná v případech stanovených školským zákonem. Termín konání jednotné zkoušky (a to jak pro čtyřleté obory vzdělání, tak i pro víceletá gymnázia) stanoví a zveřejní na svých internetových stránkách Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“).
K § 3
Podle tohoto ustanovení se přijímacího řízení podle tohoto zákona účastní uchazeč, který v souladu se školským zákonem podal přihlášku ke vzdělávání na střední škole.
K § 4
Ustanovení stanovuje, že v platnosti zůstávají podmínky konání přijímací zkoušky vyhlášené již dříve ředitelem.
K § 5
Ustanovení upravuje obsah a formu přijímací zkoušky.
K § 6
Oproti stávajícímu stavu se vzhledem k časové náročnosti organizace výjimečně pouze pro tento školní rok stanoví, že uchazeč má na konání přijímací zkoušky jeden pokus s tím, že pokud si škola stanoví školní přijímací zkoušku vykoná tuto zkoušku na všech školách uvedených v přihlášce.
K § 7
Pokud ředitel školy počítá se školní přijímací zkouškou, vyhlásí nové dva termíny, které budou časově odpovídat termínu konání jednotné přijímací zkoušky. Nejzazší termín pro konání školní přijímací zkoušky je den konání jednotné zkoušky. Totéž platí pro náhradní termín konání zkoušky. Oproti běžným pravidlům zašle ředitel školy pozvánku ke školní přijímací zkoušce ve zkráceném termínu 5 pracovních dnů před termínem konání této zkoušky a současně ji zveřejní ředitel školy na internetových stránkách školy.
K § 8 Omlouvání uchazečů z účasti na jednotné přijímací zkoušce je obdobné jako již nyní stanoví úprava školského zákona.
K § 9
Ustanovení upravuje vyhlášení náhradního termínu jednotné přijímací zkoušky. I tento musí být transparentně zveřejněn na internetových stránkách ministerstva. Náhradní termín školní přijímací zkoušky stanoví uchazeči ředitel školy.
K § 10
Toto pravidlo stanovuje, že další kola přijímacího řízení se konají podle školského zákona.
K § 11
Osobám uvedeným v § 20 odst. 4 školského zákona, které konají přijímací zkoušku, je zachována úprava jejího konání jako je již dnes ve školském zákoně.
K § 12
Uchazečům se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří konají přijímací zkoušku, je zachována úprava jejího konání jako je již dnes ve školském zákoně.
K § 13
Hodnocení výsledků testů jednotné přijímací zkoušky zajišťuje Centrum. Ustanovení upravuje podrobnosti ohledně zasílání testů ze školy Centru, jakož i lhůty, ve kterých se jednotlivé kroky související s hodnocením provedou.
K § 14
Kritéria hodnocení přijímacího řízení kopírují stávající právní úpravu.
K § 15
Ustanovení upravuje hodnocení přijímací zkoušky a stanovení výsledného pořadí uchazečů jako stávající právní úprava.
K § 16
Podle tohoto ustanovení ředitel školy ukončí hodnocení do 8 kalendářních dnů po konání jednotné zkoušky, což má za cíl urychlit trvání přijímacího řízení tak, aby uchazeči znali výsledky v co nejkratším možném termínu. V případě náhradního termínu ředitel ukončí hodnocení přijímacího řízení do 4 kalendářních dnů.
K § 17
Stanovuje se, že pokud se jednotná přijímací zkouška ani školní přijímací zkouška v prvním kole přijímacího řízení nekoná, to znamená typicky u oborů středního vzdělání s výučním listem, zveřejní ředitel školy seznam přijatých uchazečů a nepřijatým uchazečům nebo zákonným zástupcům nepřijatých nezletilých uchazečů odešle rozhodnutí s tím, že nejpozději tak musí učinit do 8 kalendářních dnů po dni jednotné přijímací zkoušky, aby měl žák možnost vybrat si preferovanou variantu střední školy, i když se hlásí současně na maturitní a nematuritní obor.
K § 18
Aby se urychlil proces přijímání a uchazeči měli v co nejkratší době postaveno na jisto, zda budou žáky konkrétní střední školy, stanoví se, že proti rozhodnutí ředitele školy není odvolání přípustné. Nicméně i v těchto případech může ředitel školy vyhovět případným námitkám na průběh a hodnocení přijímacího řízení tím, že se vydá nové rozhodnutí o přijetí podle § 101 správního řádu, pokud k tomu budou naplněny podmínky.
K § 19
Úprava pro zápisový lístek je obdobná jako ve školském zákoně s tím, že lhůta 5 pracovních dnů se počítá od nejzazšího termínu pro zveřejnění seznamu přijatých uchazečů. Uchazeč může uplatnit zápisový lístek opakovaně i tehdy, pokud je přijat na základě nového rozhodnutí vydaného podle správního řádu.
K § 20
Stanovuje se, že maturitní zkouška bude zahájena nejdříve 21 dnů po obnovení možnosti osobní přítomnosti žáků na středním vzdělávání ve škole, a nejpozději do 30. 6. 2020, a to z důvodu, aby byli dodrženy návaznosti na další vzdělávání (např. VŠ, VOŠ), nebo nástupu na trh práce.
K § 21
Z důvodu nemožnosti ukončení posledního ročníku středního vzdělávání za obvyklých podmínek se upravuje, že maturitní zkoušku může konat žák, který podal přihlášku k maturitní zkoušce. Tím se myslí, že ji podal úplnou s splnil požadavky (nestanoví-li tento zákon odchylky).
K § 22
Úprava předmětů maturitní zkoušky se přebírá ze stávající právní úpravy školského zákona s tím, že se nekonají písemné práce ve společné části.
K § 23
Podle tohoto ustanovení žák koná maturitní zkoušku ze zkoušek, které uvedl v přihlášce k maturitní zkoušce.
K § 24
Stanovuje se, že rozsah vědomostí a dovedností, které mohou být ověřovány zkouškami společné části maturitní zkoušky, vyplývá z katalogů, které byly vydány podle § 78a školského zákona.
K § 25
Oproti běžnému průběhu předpokládanému školským zákonem se stanovuje, že společnou i profilovou část maturitní zkoušky vyhodnocuje škola. Centrum k tomuto účelu předá školám zkušební dokumentaci a podklady k vyhodnocení společné části maturitní zkoušky.
K § 26
Vzhledem k prostému plynutí času, kdy nemusí být dostatečný časový prostor pro plnohodnotné konání často velmi časově a organizačně náročných maturitních prací nebo praktických zkoušek se upravuje, že ředitel školy může stanovit náhradní způsob jejich konání a hodnocení. O tomto náhradním způsobu je ředitel povinen žáka informovat v dostatečném časovém předstihu.
K § 27
Ustanovení upravuje konání náhradní a opravné zkoušky obdobně jako ve školském zákoně. Je však nutné upozornit, že tento zákon dopadá pouze na jarní termíny školního roku 2019/2020 a navazující podzimní termín. Jakýkoliv další termín již bude konán podle obecné právní úpravy školského zákona.
K § 28
Podle tohoto ustanovení se první opravná a náhradní zkouška maturitní zkoušky koná v podzimním termínu. Ustanovení tohoto zákona pro podobu maturitní zkoušky se pro opravnou a náhradní zkoušku použijí obdobně.
K § 29
Stanovuje se, že na průběh dílčí zkoušky konané ústní formou a zkoušky profilové části maturitní zkoušky se úprava zkušebních komisí podle § 80a odst. 1 a 2 školského zákona a úprava ohledně zadavatele maturitní zkoušky podle § 80a odst. 4 školského zákona uplatní obdobně.
K § 30
Stanovuje se, že právní úprava podmínek ukončování vzdělávání maturitní zkouškou pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami podle školského zákona se použije obdobně.
K § 31
Podle tohoto ustanovení se právní úprava podmínek a způsobu konání zkoušky z českého jazyka a literatury školského zákona pro osoby podle § 20 odst. 4 školského zákona použije obdobně.
K § 32
Přezkoumání průběhu a výsledků maturitní zkoušky včetně dílčí zkoušky společné části konané formou didaktického testu budou v tomto případě konat pouze krajské úřady. Ustanovení § 82 odst. 1, 2 a 4 školského zákona se použije obdobně s tím, že opakování dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou didaktického testu a zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí se koná v následujícím zkušebním období. Ustanovení dále upravuje lhůtu pro podání žádosti o přezkum. Lhůta se stanovuje v délce 20 dnů po dni konání poslední části maturitní zkoušky.
K § 33
Podle tohoto ustanovení se na veřejnost konání maturitní zkoušky se použijí ustanovení školského zákona obdobně.
K § 34
Stanovuje se, že časové schéma konání maturitní zkoušky vyhlásí ministerstvo a zveřejní jej na svých internetových stránkách.
K § 35
Toto ustanovení řeší speciální postup v případě, že nebude reálné z důvodu včasného neobnovení možnosti osobní přítomnosti žáků ve školách v tomto školním roce konat maturitní zkoušky standardním způsobem. Ustanovení upravuje náhradní způsob vykonání maturitní zkoušky. Pokud tedy nebude k 1. červnu 2020 obnovena osobní přítomnost žáků na středním vzdělávání ve škole, maturitní zkoušku vykoná ten, kdo je žákem školy, podal si dle školského zákona přihlášku k maturitní zkoušce a prospěl na konci prvního pololetí posledního ročníku. Tato úprava předpokládá nicméně i možnost konání komisionálního přezkoušení pro případ, že by žák nebyl v pololetí hodnocen nebo neprospěl.
Hodnocení maturitní zkoušky bude vycházet z výsledků vzdělávání na vysvědčení, konkrétně průměrem za 3 poslední vysvědčení, ve kterých byl v žákem vybraných předmětech hodnocen. Do těchto vysvědčení se nezapočítá vysvědčení za druhé pololetí posledního ročníku. Hodnocení provádí škola.
Žákům, kteří by navzdory úspěšnému vykonání maturitní zkoušky náhradním způsobem chtěli skládat maturitní zkoušku standardním způsobem, bude umožněno konání maturitní zkoušky v následujícím zkušebním období, kdy se bude skládat podle školského zákona.
U náhradního způsobu vykonání maturitní zkoušky se nepřipouští přezkoumání průběhu a výsledků maturitní zkoušky s ohledem na to, že její hodnocení je postaveno na hodnoceních dosažených na vysvědčení.
K § 36
Podle tohoto ustanovení závěrečná zkouška bude zahájena nejdříve 21 dnů po obnovení možnosti osobní přítomnosti žáků na středním vzdělávání ve škole, a nejpozději do 30. 6. 2020. Konkrétní termín stanoví ředitel školy.
K § 37
Z důvodu nemožnosti ukončení posledního ročníku středního vzdělávání za obvyklých podmínek se upravuje, že závěrečnou zkoušku může konat žák, který je ke dni účinnosti tohoto zákona žákem posledního ročníku střední školy, nebo ten, který koná náhradní nebo opravnou zkoušku.
K § 38
Ustanovení stanovuje obdobné použití některých ustanovení školského zákona na závěrečnou zkoušku konanou ve školním roce 2019/2020. Nepoužijí se však termíny stanovené ve vyjmenovaných ustanoveních školského zákona.
K § 39 Ustanovení upravuje konání náhradní a opravné zkoušky obdobně jako ve školském zákoně. Je však nutné upozornit, že tento zákon dopadá pouze na jarní termíny školního roku 2019/2020 a navazující podzimní termín. Jakýkoliv další termín již bude konán podle obecné právní úpravy školského zákona.
K § 40
Vzhledem k prostému plynutí času, kdy nemusí být dostatečný časový prostor pro plnohodnotné konání často velmi časově a organizačně náročných praktických zkoušek se upravuje, že ředitel školy může stanovit náhradní způsob jejich konání a hodnocení. S náhradním způsobem konání a hodnocení praktické zkoušky seznámí ředitel školy žáka s dostatečným předstihem před jejím konáním.
K § 41
Přezkoumání průběhu a výsledků závěrečné zkoušky budou v tomto případě konat pouze krajské úřady. Ustanovení § 82 odst. 1 a 4 školského zákona se použije obdobně. Ustanovení dále upravuje lhůtu pro podání žádosti o přezkum. Lhůta se stanovuje v délce 20 dnů po dni konání poslední části závěrečné zkoušky.
K § 42
Toto ustanovení řeší speciální postup v případě, že nebude reálné v tomto školním roce konat závěrečné zkoušky. Ustanovení upravuje náhradní způsob vykonání závěrečné zkoušky. Pokud tedy nebude k 1. červnu 2020 obnovena osobní přítomnost žáků na středním vzdělávání ve škole, závěrečnou zkoušku vykoná ten, kdo je žákem školy, podal si dle školského zákona přihlášku k závěrečné zkoušce a prospěl na konci prvního pololetí posledního ročníku. Tato úprava předpokládá nicméně i možnost konání komisionálního přezkoušení pro případ, že by neprospěl.
Hodnocení závěrečné zkoušky bude vycházet z výsledků vzdělávání na vysvědčení, konkrétně průměrem za 3 poslední vysvědčení, ve kterých byl v žákem vybraných předmětech hodnocen. Do těchto vysvědčení se nezapočítá vysvědčení za druhé pololetí posledního ročníku; to se netýká opravné a náhradní zkoušky konané náhradním způsobem. Hodnocení provádí škola. V případě vykonání závěrečné zkoušky náhradním způsobem se přezkoumání průběhu a výsledků závěrečné zkoušky nepřipouští.
K § 43
Ustanovení řeší situaci, kdy by nebylo možné ukončit vzdělávání do konce školního roku. Pak by se mohlo stát, že žák například 9. ročníku přestane být žákem školy a dostane se tak do právního vakua. Proto je třeba upravit status žáků a studentů do doby, než budou vědět výsledky přijímacího řízení anebo budou moci ukončit střední nebo vyšší odborné vzdělávání. Do té doby jim bude zachován status žáka nebo studenta.
K § 44
Ustanovení přebírá právní úpravu školského zákona ohledně toho, kdy žák vykoná úspěšně maturitní zkoušku nebo závěrečnou zkoušku.
Dále se stanovují speciální pravidla pro tento školní rok ohledně dne, ke kterému žák přestává být žákem školy.
K § 45
Ustanovení upravuje oprávnění (nikoliv povinnost) ředitele vyhlásit dny volna k přípravě na maturitní zkoušku.
K § 46
Ustanovení upravuje oprávnění (nikoliv povinnost) ředitele vyhlásit dny volna k přípravě na závěrečnou zkoušku
K § 47
Podle tohoto ustanovení se na zveřejnění seznamu přijatých uchazečů uplatní pravidla podle § 183 odst. 2 školského zákona obdobně.
K § 48
Ustanovení tohoto zákona o přijímacím řízení se použijí i pro přijímací řízení do nástavbového studia podle školského zákona.
K § 49
toto pravidlo stanovuje přiměřené použití ustanovení školského zákona na informace veřejně nepřístupné a povinnost zachovávat mlčenlivost a na poskytování informace žadatelům o informace podle zvláštního zákona.
K § 50
Podle tohoto ustanovení na účast členů ve zkušební komisi se použijí ustanovení školského zákona obdobně.
K § 51
Podrobnosti o průběhu a vyhodnocení přijímací zkoušky, maturitní zkoušky, závěrečné zkoušky včetně maturitní zkoušky a závěrečné zkoušky vykonané náhradním způsobem a podrobnosti o pravidlech pro přijímací řízení stanoví prováděcí právní předpis.
K § 52
Ustanovení vylučuje použití správního řádu na rozhodování o přezkoumání průběhu a výsledků závěrečné a maturitní zkoušky, na vyloučení žáka ze zkoušky zadavatelem nebo vykázání osoby z učebny zadavatelem a na vyloučení žáka ze závěrečné zkoušky.
K § 53
Ustanovení vylučuje použití školského zákona, pokud předkládaný zákon nestanoví jinak.
K § 54
Nabytí účinnosti předkládaného zákona se z důvodu časové tísně spočívající v nutnosti urychleně reagovat na mimořádná opatření přijatá v souvislosti s epidemiologickou situací navrhuje dnem jeho vyhlášení. Urychlené nabytí účinnosti je potřebné i pro posílení právní jistoty žáků a studentů, kterých se právní úprava týká.
V Praze dne 23. března 2020
Předseda vlády: Ing. Andrej Babiš v.r.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Ing. Robert Plaga, Ph.D., v.r.