zákon č. 14/2017 Sb.

K části první K čl. I K bodu 1 [§ 1 písm. b)]

Jedná se o legislativně technickou úpravu související s přijetím zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který v obecné rovině používá pojem „závazek“, jenž v sobě zahrnuje nejen „finanční závazek“ (v novém pojmosloví „dluh“), ale i další závazky vyplývající např. ze smluv s nefinančním plněním. S ohledem na aplikační praxi se doplňuje výkladové pravidlo, že příjmem se rozumí příjem veřejného funkcionáře, který reálně získal, tj. příjmy již zdaněné.

K bodům 2 až 5 (§ 2 odst. 1) K písm. c): Jedná se o legislativně technickou změnu názvosloví přijatou v souvislosti se

zákonem č. 500/2004 Sb., který namísto pojmu „ústřední orgán státní správy“, který používá zastaralý kompetenční zákon z roku 1969, používá pojem „ústřední správní úřad“.

K písm. d): V souvislosti s přijetím nového zákona o státní službě (zákon č. 234/2014 Sb.)

došlo k rozdělení náměstků ministrů na dvě skupiny – na náměstky člena vlády (jako jeho zástupce ve smyslu čl. 38 odst. 2 Ústavy ČR) a na náměstky pro řízení sekce, kteří jsou ale dle zákona o státní službě představenými – k tomu viz § 2 odst. 2 písm. d). Z uvedeného důvodu se skupina tzv. „politických“ veřejných funkcionářů, jež zastávají nejvýznamnější veřejné funkce, rozšiřuje o náměstky člena vlády, tj. tzv. „politické náměstky“. Z důvodu vysoké významnosti zastávané funkce se výčet těchto nejvýznamnějších veřejných funkcionářů rozšiřuje i o náměstka ministra pro státní službu.

K písm. e): Z důvodu vysoké významnosti zastávané funkce se výčet nejvýznamnějších

veřejných funkcionářů rozšiřuje i o funkce vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny, vedoucího Kanceláře Senátu a vedoucího Kanceláře prezidenta republiky, jejichž postavení je srovnatelné s postavením vedoucího jiného ústředního správního úřadu.

K písm. f): Jedná se o legislativně technickou změnu spočívající v odstranění duplicity

související s přijetím zákona č. 250/2014 Sb., kterým došlo k rozšíření výčtu ostatních ústředních správních úřadu v § 2 odst. 2 kompetenčního zákona o Úřad pro ochranu osobních údajů a Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Prostřednictvím této změny se tak předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů stal oficiálně vedoucím jiného ústředního správního úřadu, který je v zákonu uveden již v § 2 odst. 1 písm. c).

K písm. n): Zavedená legislativní zkratka „kraj“ v sobě zahrnuje i „hlavní město Prahu“.

V souvislosti se zavedením tzv. podpůrných orgánů, které budou jednotlivé veřejné funkcionáře zapisovat do registru (§ 14a), je použití této zkratky nevhodné, neboť pro zápis veřejných funkcionářů působících v kraji je určen jiný podpůrný orgán než pro veřejné funkcionáře působící v hlavním městě Praze. Z uvedeného důvodu proto bylo nezbytné doplnit odkaz na členy Zastupitelstva hlavního města Prahy v dalších příslušných ustanoveních zákona, kde je dle platné právní úpravy zavedena legislativní zkratka „kraj“. Změna spočívající ve změně malého „z“ na velké „Z“ u Zastupitelstva hlavního města Prahy souvisí se správným zápisem tohoto konkrétního orgánu podle pravidel českého pravopisu. S ohledem na skutečnost, že poznámka pod čarou č. 2 odkazuje § 32 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů a § 51 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, které pojednávají o tom, že funkce člena zastupitelstva je veřejnou funkcí a že člen zastupitelstva nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obdobného poměru, nikoli na ustanovení vysvětlující rozdíl mezi uvolněnými a neuvolněnými funkcemi, byly pro svůj matoucí charakter zrušeny, neboť stejně nemají normativní charakter.

K písm. o): Zavedená legislativní zkratka „obec“ v sobě zahrnuje i „městské části nebo

městské obvody územně členěného statutárního města a městské části hlavního města Prahy“. V souvislosti se zavedením tzv. podpůrných orgánů, které budou jednotlivé veřejné funkcionáře zapisovat do registru (§ 14a), je použití této zkratky nevhodné, neboť pro zápis veřejných funkcionářů působících v obci je určen jiný podpůrný orgán než pro veřejné funkcionáře působící v městské části nebo městském obvodu územně členěného statutárního města či v městské části hl. m. Prahy. Z uvedeného důvodu proto bylo nezbytné doplnit odkaz na členy zastupitelstev těchto organizačních jednotek územních samosprávných celků v dalších příslušných ustanoveních zákona, kde je dle platné právní úpravy zavedena legislativní zkratka „obec“.

K písm. p): V souvislosti s odstraněním legislativní zkratky „kraj“ a „obec“ je nezbytné upravit

ustanovení tak, aby zahrnovalo všechny typy zastupitelstev. Zároveň došlo ke sjednocení terminologie se zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, který namísto pojmu „místostarosta“ používá pojem „zástupce starosty městské části“ (§ 99 odst. 2 zákona o hl. m. Praze). S ohledem na aplikační praxi se doplňuje, že se zákon o střetu zájmů dotýká jen dlouhodobě uvolněných členů zastupitelstev a z neuvolněných jen starosty, místostarosty a členů rady, tj. nikoli všech členů zastupitelstva, byť i ti neuvolnění mají rozhodovací kompetence. Zahrnutí všech neuvolněných členů zastupitelstev územních samosprávných celků (majících např. jen 360 Kč hrubého měsíčně) může paralyzovat výkon územní samosprávy pro neochotu do zastupitelstva kandidovat, a proto byl ponechán stávající model rozlišující zastávanou funkci, resp. rozsah výkonu funkce člena zastupitelstva.

K bodům 6 až 8 (§ 2 odst. 2) K písm. d): Odstraňuje se neodůvodněná odchylka, kdy je dle platné právní úpravy

veřejným funkcionářem vedoucí organizační složky státu, pokud se jedná o správní úřad, avšak uvedené omezení již neplatí pro vedoucí zaměstnance 2. až 4. stupně řízení v organizační složce státu. Tímto restriktivním zúžením by doslovným výkladem nebyli veřejnými funkcionáři zaměstnanci významných organizačních složek státu, které ovšem nejsou správními úřady (například Nejvyšší kontrolní úřad či Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových). V případě doplnění slov „představený podle zákona o státní službě“ se jedná o legislativně technickou úpravu související s přijetím zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě. Dosavadní znění § 2 odst. 2 písm. d) odkazující u vedoucích zaměstnanců na stupně řízení podle § 124 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, by byl aplikovatelný na státní zaměstnance podléhající zákonu o státní službě pomocí výkladu s odkazem na § 144 odst. 2 písm. b) zákona o státní službě („Kde se v zákoníku práce používá pojem vedoucí zaměstnanec, rozumí se tím pro účely tohoto zákona představený.“), což není z hlediska přesnosti, jasnosti a určitosti právních norem ideální postup. Z uvedeného důvodu se proto pro státní zaměstnance, kteří již dnes jsou veřejnými funkcionáři, spadající pod působnost zákona o státní službě, terminologicky upřesňuje text o pojem „představený“, který zákon o státní službě používá pro státního zaměstnance, který je oprávněn vést podřízené státní zaměstnance, ukládat jim služební úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat výkon jejich služby a dávat jim k tomu příkazy, tedy pro vedoucí zaměstnance ve smyslu § 124 odst. 3 zákoníku práce. Aby však nedošlo k dvojímu režimu nahlížení na vedoucí zaměstnance 2. až 4. stupně řízení a představené, mezi něž patří i „státní zaměstnanci 1. stupně řízení“ [srov. § 9 odst. 2 písm. c) a § 9 odst. 3 písm. d) zákona o státní službě], vylučují se z působnosti zákona vedoucí oddělení (1. stupeň řízení).

K písm. e): Jedná se o legislativně technickou změnu spočívající v odstranění nadbytečných

pojmů, neboť v souladu s terminologií zákona o obcích, kdy pojem „obecní úřad“ v sobě zahrnuje i úřady pojmově odlišených územních samosprávných celků, tj. městský úřad, magistrát statutárního města a magistrát územně členěného statutárního města (do výčtu by měl správně náležet i úřad městyse). Samostatně tak je třeba ponechat pojmy související s městskými částmi nebo městskými obvody územně členěných statutárních měst.

K písm. f): Zákon o střetu zájmů se doposud vztahuje pouze na občanské zaměstnance

ozbrojených sil. Někteří vojáci z povolání ve vojenské hodnosti podplukovník a vyšší přitom rovněž v rámci svého zařazení na systemizovaném místě vykonávají činnosti uvedené v § 2 odst. 3 návrhu novely zákona. Z uvedeného důvodu se proto výčet nepolitických veřejných funkcionářů rozšiřuje o vojáky z povolání. Jedná se o vojáky, kteří mají na svém služebním zařazení požadavek hlavního, zastupujícího a dalšího zastupujícího příkazce operace. Zákon o střetu zájmů se tak bude nově dotýkat cca 220 vojáků z povolání. Uvedený počet se může v řádu jednotek lišit, a to v závislosti na obsazení jednotlivých míst, případně z důvodu „zcivilnění“ dalších vojenských míst u Ministerstva obrany. Pak se ale bude povinnost předkládat čestné prohlášení podle zákona vztahovat na civilní zaměstnance zařazené na těchto místech.

K písm. g): Nově se mezi veřejné funkcionáře zařazují i ředitelé veřejných výzkumných

institucí, jejichž postavení je zakotveno v § 17 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích. Veřejná výzkumná instituce je právnickou osobou, jejímž hlavním předmětem činnosti je výzkum, včetně zajišťování infrastruktury výzkumu, vymezený zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, vývoje a inovací. Veřejná výzkumná instituce svou hlavní činností zajišťuje výzkum podporovaný zejména z veřejných prostředků v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem EU (čl. 87 a 89 Smlouvy o založení Evropského společenství, ve znění pozdějších smluv), a proto se navrhuje její statutární orgán zařadit mezi okruh veřejných funkcionářů. Veřejná výzkumná instituce může být zřízena ČR nebo územním samosprávným celkem. Jménem České republiky plní funkci zřizovatele veřejné výzkumné instituce ministerstvo, jiný ústřední správní úřad nebo Akademie věd ČR v postavení organizačních složek státu. Rejstřík veřejných výzkumných institucí vede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a je veden na adrese http://rvvi.msmt.cz/.

K bodům 9 a 10 (§ 2 odst. 3) K úvodní části ustanovení: Jedná se o legislativně technickou změnu. V souvislosti

s novým přečíslováním odstavců v § 12 je nezbytné reflektovat tuto změnu i v odkazu na oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech, darech a závazcích (nově bez darů), která se musejí podávat i v případě, kdy během kalendářního roku, kdy veřejný funkcionář vykonával funkci, žádnou činnost neprovozoval, nezískal majetek, ani neměl nad rámec platu, odměn nebo dalších náležitostí, na které měl veřejný funkcionář nárok v souvislosti s výkonem funkce podle zvláštních právních předpisů, žádné příjmy, neobdržel žádné dary a nevznikly mu žádné nové dluhy) – dále též jako „negativní“ oznámení. Uvedený odkaz je nezbytný, neboť hmotněprávně vymezuje povinnost podávat právě tato negativní oznámení. Procesní lhůty, ve kterých se musejí oznámení podávat, jsou upraveny v § 12 odst. 1 až 3, kdy ustanovení § 12 odst. 1 zakotvuje povinnost podávat (nově) oznámení do 30 dnů ode dne zahájení výkonu funkce (dále též jako „vstupní“ oznámení); ustanovení § 12 odst. 2 zakotvuje povinnost podávat oznámení do 30. června následujícího kalendářního roku (dále též jako „průběžná“ oznámení) a ustanovení § 12 odst. 3 zakotvuje povinnost podávat oznámení nejpozději do 30 dnů ode dne ukončení výkonu funkce, a to podle stavu ke dni ukončení výkonu funkce (dále též jako „výstupní“ oznámení). Druhá změna je rovněž legislativně technická – v souvislosti s platnými Legislativními pravidly vlády se odstraňují odkazy na jiná ustanovení téhož zákona v závorkách (normativní text nemá plnit funkci rozcestníku, aby u každého pojmu bylo odkazováno na místo, kde je vymezen či kde je obsažena relevantní úprava).

K písm. a): Skupina veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 2 (tzv. „nepolitičtí“ veřejní

funkcionáři) je rozšířena o ty fyzické osoby, které jsou oprávněny dle vnitřních předpisů nakládat jako příkazci operací nad určitý finanční limit, i když během roku příkazcem operace, bude-li hodnota finanční operace vyšší než 250 000 Kč, nebude. Nebude tedy nezbytné během roku průběžně sledovat a evidovat, kdo se veřejným funkcionářem stane, neboť tato skutečnost bude známa vždy při nástupu do funkce nebo při změně vnitřních předpisů (vyjma níže uvede situace). Tím dojde ke snížení administrativní zátěže těch útvarů, které musely během roku sledovat, zda se zaměstnanec jejich organizace nestal veřejným funkcionářem. Bez bližších znalostí vnitřních předpisů jednotlivých organizací nelze kvantifikovat počet osob, kterých se tato změna dotkne. Půjde jak o osoby, které schvalují operace před vznikem dluhu (veřejné zakázky, smlouvy, transfery, dotace apod.), tak o osoby, které operaci schvalují po vzniku dluhu (proplácení faktur, resp. samostatných plateb vzniklých na základě již uzavřených operací). Pokud bude konkrétní osoba zmocněna k provedení jediné finanční operace nad tuto hodnotu pouze ad hoc, stane se v ten okamžik veřejným funkcionářem – ovšem pouze pro ten daný kalendářní rok. Bude tak muset podat vstupní oznámení podle § 12 odst. 1, a pokud už v daném roce žádnou jednorázovou ad hoc finanční operaci nad 250 000 Kč neuskuteční, bude v následujícím roce do 30. ledna podávat „výstupní“ oznámení podle § 12 odst. 3. Naopak, pokud se jedná o osoby, které během roku realizují, byť pravidelně, finanční operace do 250 000 Kč, veřejnými funkcionáři se nestanou. Z textu ustanovení totiž vyplývá, že částka 250 000 Kč je vázána na jednotlivé finanční operace, nikoli jejich součet během kalendářního roku.

Pro představu lze využít vyjádření Ministerstva dopravy, které uvádí, že v případě první skupiny osob půjde o ministra, náměstky, ředitele odborů pod ministrem (viz odst. 2.1 Směrnice MD č. 2/2011) a ad-hoc pověřené vedoucí zaměstnance (odst. 16.4 Směrnice MD č. 4/2008) a v případě druhé skupiny půjde i o ředitele všech odborů, většinu jejich zástupců nebo pověřených vedoucích oddělení k provádění finanční kontroly za příkazce po vzniku dluhu. Změna je rovněž navrhována z důvodu právní jistoty, tj. zejména proto, že okruh takovýchto osob bude na jednotlivých institucích a orgánech znám předem, přičemž orgány veřejné moci v souladu se svou novou povinností průběžně hlásit změny v počtu a konkretizaci/identifikaci jednotlivých veřejných funkcionářů (k tomu vizte odůvodnění k § 14a) budou moci okruh těchto osob včas do registru zapsat.

K bodu 11 (§ 2 odst. 4)

Příslušnost vybraného policisty k určenému útvaru Policie ČR nebo k Policii ČR a vojáka z povolání je v některých případech utajovanou informací ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, resp. podle bodu 15 přílohy č. 8 k nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací. Dále je třeba reflektovat ustanovení § 13a zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, podle něhož může vláda k utajení činnosti zpravodajských služeb ČR, Policie ČR, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Armády ČR a zajištění bezpečnosti jejich příslušníků použít zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti při správě daní a registraci smlouvy o důchodovém spoření. Pokud podle uvedené právní úpravy platí zvláštní režim pro poskytování údajů o osobách uvedených v § 13a odst. 2 zákona o Finanční správě ČR orgánům státní správy, bankám a penzijním společnostem, musí obdobný zvláštní režim platit i v případě veřejných funkcionářů podle zákona o střetu zájmů. Z uvedených důvodů je třeba tyto postupy respektovat a osoby, které by jinak naplnily podmínky stanovení v § 2 odst. 2 a 3 zákona o střetu zájmů vyloučit z povinnosti podávat oznámení, resp. z působnosti zákona jako celku.

K bodu 12 (§ 3 odst. 1)

Z důvodu zvýšení významu ustanovení o střetu zájmů se zakotvuje premisa správného jednání veřejného funkcionáře. Jde o jakousi definici střetu zájmů, která vychází z definice uvedené v Model Code of Conduct for Public Officials (Rada Evropy). Zároveň byla do tohoto nového odstavce předsunuta definice osobní zájmu, která je rozšířena co do okruhu osob, které mohou mít prospěch ze střetu zájmů veřejného funkcionáře o osoby blízké veřejnému funkcionáři [definici osoby blízké přináší § 22 občanského zákoníku], o právnické osoby ovládané veřejným funkcionářem [definici ovládané osoby přináší § 74 zákona o obchodních korporacích] nebo osobou blízkou veřejného funkcionáře. Dále se upřesňuje pojetí toho, co je považováno za osobní výhodu pro veřejného funkcionáře – zvýšení majetku, majetkového nebo jiného prospěchu nebo jiná výhoda. Tudíž za osobní výhodu je možno povařovat v podstatě cokoli (finanční prospěch, získání veřejně nedostupné informace, protislužba apod.). V podstatě se obsahově jedná o úplatek, jehož definici poskytuje § 334 odst. 1 trestního zákoníku. V konečném důsledku jde sice o ustanovení proklamativní, avšak je významné z důvodu explicitního zakotvení v právním řádu ČR, neboť v takovém případě je povinností daných osob se takto chovat, i když zde není výslovně stanovena sankce. Význam má tato proklamace zejména u volených veřejných funkcionářů, kteří musejí po získání mandátu skládat slib, v němž se mj. zavazují dodržovat Ústavu a zákony České republiky.

K bodu 13 (§ 3 odst. 2)

Upřesňuje se stávající výkladový problém, kdy není definován veřejný zájem. Střet zájmů tedy v pravém slova smyslu dochází tehdy, pokud výkon funkce ve veřejném zájmu není vykonáván řádně, resp. je upřednostňován zájem osobní. Definice osobního zájmu byla přesunuta do nového odst. 1.

K bodům 14 a 15 (§ 4 odst. 1) K úvodní části ustanovení: Jedná se o legislativně technickou změnu částečně související

s přečíslováním výčtu uvedeného v § 2 odst. 1. Částečně se jedná o nápravu nedostatku způsobeného pozdějšími novelami zákona o střetu zájmů, neboť zákaz výkonu vybraných jednání se při přijetí zákona o střetu zájmů v roce 2006 vztahoval i na veřejného ochránce práv (zákaz výdělečné činnosti je u veřejného ochránce práv zakotven v § 3 odst. 2 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv). Nově se pak zákaz bude vztahovat na politické náměstky členů vlády, náměstka ministra vnitra pro státní službu nebo vedoucí kanceláří Poslanecké sněmovny, Senátu a prezidenta republiky. Uvedený zákaz vykonávat některé činnosti se tak nadále nebude týkat jen poslanců, senátorů, členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (u nich je specifický zákaz zakotven v § 7 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání), členů zastupitelstev územních samosprávných celků a „nepolitických“ veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 2.

K písm. b): Jedná se o legislativně technické změny spočívající a) ve sjednocení

terminologie s novým občanským zákoníkem, který v ustanoveních § 161–167 o jednání za právnickou osobu konstruuje pouze jednání za právnickou osobu (nikoli již přímé), a b) v přesunutí legislativní zkratky z dosavadního § 9 odst. 1 písm. b), neboť pojem „podnikající právnická osoba“ je poprvé použit právě v § 4 odst. 1 písm. b).

K bodu 16 (§ 4 odst. 3, § 9 odst. 1 úvodní část ustanovení a § 11 odst. 2 úvodní část ustanovení)

Jedná se o technickou změnu související se zavedením plné elektronizace vedení registru. Bylo by systémově nevhodné ponechávat povinnost veřejných funkcionářů problémy s dodržením zakázané činnosti ukončit bez zbytečného odkladu v písemné podobě. Stejně tak je potřeba reflektovat tuto změnu i v úvodních větách povinnosti podávat oznámení o činnostech a oznámení o příjmech a závazcích. Jedná se tak pouze o technické upřesnění způsobu podávání oznámení; obsahově se na povinnosti přesně, úplně a pravdivě oznámit jednotlivé druhy činností nic nemění.

K bodu 17 (§ 5 odst. 1)

V souvislosti s rekodifikací soukromého práva je třeba zákaz poskytovat vybraným veřejným funkcionářům odměnu za zastupování státu v orgánech podnikající právnické osoby s majetkovou účastí státu rozšířit i o zákaz za činnost v těchto orgánech pobírat podíl na zisku nebo jiné plnění (vizte § 60 a 61 zákona o obchodních korporacích).

K bodu 18 (§ 5 odst. 2)

Jedná se o legislativně technickou změnu související s přečíslováním výčtu uvedeného v § 2 odst. 1 a se zrušením legislativních zkratek „kraj“ a „obec“ v témže ustanovení. Věcně dochází k upřesnění zamýšleného cíle, kdy není povoleno poskytovat odměny (nově též podíl na zisku nebo jiné plnění - viz § 60 a 61 zákona o obchodních korporacích) pouze uvolněným členům zastupitelstev, kteří jsou určeni územním samosprávným celkem, aby vykonávali funkci člena orgánu podnikající právnické osoby s účastí daného územního samosprávného celku. Formulace v platné právní úpravě přináší aplikační problémy v případě, kdy je člen zastupitelstva v těchto orgánech, ale za někoho jiného než „jeho“ územní samosprávný celek, a je nespravedlivé mu nepřiznat odměnu, pokud v orgánu nezastupuje (nebyl delegován) územní samosprávný celek. Rovněž se rozšiřuje okruh „vysílajícího“ orgánu, neboť se nově podíl vztahuje i na právnické osoby územními samosprávnými celky ovládanými (definici ovládané osoby poskytuje § 74 zákona o obchodních korporacích).

K bodu 19 (§ 5 odst. 3) K úvodní části ustanovení: Jedná se o upřesnění terminologie související se zákonem

o státní službě, který v § 33 připouští existenci služebního poměru státního zaměstnance a funkce poslance či senátora, přičemž státnímu zaměstnanci je v takovém případě pozastaven výkon služby.

K bodu 20 (§ 6 odst. 1)

Jedná se o legislativně technickou změnu související s přečíslováním výčtu uvedeného v § 2 odst. 1 a dále spočívající v upřesnění odkazu na příslušné ustanovení zákona o střetu zájmů, tak aby ustanovení odpovídalo Legislativním pravidlům vlády. S ohledem na aplikační praxi se doplňuje, že „rozhodování o smlouvě“ se rozumí ty aktivity, které mají bezprostřední souvislost s kompetencí rozhodovat o uzavření smlouvy a nést odpovědnost za učiněné rozhodnutí, tj. včetně spolurozhodování či schvalování, nikoli navrhování (pokud není v pravomoci veřejného funkcionáře o smlouvě závazně rozhodnout) či připomínkování návrhu na uzavření smlouvy (typicky ze strany jednotlivých útvarů ministerstva).

K bodu 21 (§ 6 odst. 2)

Tzv. „zákaz konkurence“ se u veřejných funkcionářů rozšiřuje i další subjekty, se kterými nesmí po dobu 1 roku od skončení výkonu funkce vstoupit do smluvního vztahu vymezeného v § 6 odst. 1. Nově tak skončivší veřejný funkcionář nesmí vstoupit do smluvního vztahu nejen s podnikající právnickou osobou či se zaměstnavatelem vykonávajícím podnikatelskou činnost, pokud uzavřeli smlouvu se státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem nebo zřízenou či založenou státem nebo územním samosprávným celkem, jednalo-li se o nadlimitní veřejnou zakázku, nýbrž i se subjekty, které jsou takovou právnickou osobou nebo zaměstnavatelem zřízeny nebo ovládány, tj. např. s dceřinými společnostmi.

K bodu 22 (nadpisy hlav IV a V)

Jedná se o formulační změnu spočívající v odstranění slova „dary“ pro nadbytečnost, neboť z finančního hlediska je dar příjmem.

K bodům 23 a 24 (§ 7) K písm. c): Doplněním slovního spojení „majetku, který vlastní ke dni předcházejícímu dni

zahájení výkonu funkce“ dochází ke stanovení nové povinnosti podat oznámení o majetku, která však jsou nezbytnou „startovní čárou“ či „bodem nula“. Požadavek vychází z nedostatečné právní úpravy, kdy první oznámení musejí veřejní funkcionáři podávat až k 30. červnu následujícím po roce, ve kterém zahájili výkon funkce. Nelze tak odlišit jmění získané před nástupem do funkce od jmění, které veřejný funkcionář získal v prvním období výkonu funkce. Rozšiřuje se tak okruh majetku, na který bude nově dopadat povinnost zahrnout jej do oznámení podávaného dle tohoto předpisu. Požadavek vyplývá jak z Programového prohlášení vlády (Předložíme novelu zákona o střetu zájmů, která zavede elektronické vyplňování a zveřejňování majetkových přiznání politiků. Majetkové přiznání se bude podávat i ke dni nástupu do funkce.), tak z Akčního plánu boje s korupcí na rok 2015, dle kterého má dojít mj. k zavedení povinnosti podávat přiznání již ke dni vzniku funkce. Jinak řečeno, dosud absentující základní vstupní data znemožňovala faktickou kontrolu a porovnání toho, co veřejný funkcionář nabyl v průběhu výkonu funkce od počátku, tj. od zahájení jejího výkonu, do doby prvního podávaného oznámení k 30. červnu každého kalendářního roku. Tato změna zcela jednoznačně směřuje ke zvýšení smysluplnosti a naplnění účelu a cíle předmětné úpravy, která dosud trpěla nezpochybnitelnou vadou. Bez vstupní informace, v tomto případě o výši majetku, totiž není možné následné porovnání, resp. vyhodnocení jednotlivých oznamovaných údajů a skutečností. Proto je zcela nezbytné zavést oznamovací povinnosti v konkrétní lhůtě od zahájení výkonu veřejné funkce. Bližší informace jsou popsány v kapitole 1.5 závěrečné zprávy RIA. Jestliže smyslem zákona samého je vytvoření takového prostředí, které bude zmenšovat potenciálně korupční rizika, povede k jasnému a odpovědnému rozhodování zvolených veřejných funkcionářů, zvýšení jejich odpovědnosti za výkon svěřených činností pod tlakem možné veřejné kontroly a případného sankčního postihu, je pak naprosto nelogické, aby moment, ke kterému bude příslušný veřejný funkcionář podřazen takovémuto posuzování, byl odlišný od momentu zahájení výkonu jeho funkce.

K písm. d): Jedná se o formulační změnu spočívající v odstranění slova „dary“ pro

nadbytečnost, neboť z finančního hlediska je dar příjmem.

K bodům 25 a 26 (§ 8) K odst. 1: Dochází k upřesnění výjimky stanovené u povinnosti oznamovat osobní zájem

na projednávané věci. Zákon dává možnost, aby v případě osobního zájmu tzv. obecně zřejmého nemusel být osobní zájem vůbec oznámen. V případě členů zastupitelstev územních samosprávných celků není veřejný funkcionář povinen podat oznámení o osobním prospěchu tehdy, pokud jde v jeho případě jinak o prospěch nebo zájem obecně zřejmý. Tato výjimka se má zřejmě vztahovat na ty případy, kdy orgán, jehož je veřejný funkcionář členem, bude rozhodovat o záležitosti, která svými důsledky dopadá (pozitivně či negativně) nejen na samotného veřejného funkcionáře nebo jinou osobu s ním spjatou, ale na neurčitý okruh osob, včetně samotného veřejného funkcionáře, přesněji řečeno (zpravidla) všech členů příslušného orgánu. Takovými případy mohou být např. hlasování o daňových zákonech v Poslanecké sněmovně a v Senátu nebo hlasování o obecně závazné vyhlášce o místních poplatcích v zastupitelstvu obce nebo obecně jednání a rozhodování o návrhu právního předpisu, který se má vztahovat na neurčitý počet osob a případů, jež nastanou v budoucnu. Může však jít i o rozhodování o takových věcech, které se vzhledem ke svým důsledkům dotýkají pouze jednotlivého veřejného funkcionáře, důsledky, jež z toho pro něj vyplývají, tedy zájem nebo prospěch, jsou však obecně zřejmé, to znamená, že jsou obecně známé přinejmenším členům kolektivního orgánu, jehož je veřejný funkcionář členem. Smyslem ustanovení upravujícího povinnost podávat oznámení o osobním prospěchu je to, aby se především členové kolektivního orgánu dozvěděli nejpozději před hlasováním skutečnosti, které mohou zakládat střet zájmů u konkrétní osoby, jež bude o dané věci hlasovat. Pokud jsou však skutečnosti obecně známé, nemělo by smysl je oznamovat. V případě pochybností o tom, zda jde nebo nejde o prospěch či zájem obecně zřejmý, je vhodnější, aby veřejný funkcionář oznámení podal, a vyhnul se tak možnému podezření za spáchání přestupku. Výjimka z povinnosti ohlásit osobní zájem v případě zájmu tzv. obecně zřejmého tak bude nadále omezena na případy rozhodování týkající se neomezeného okruhu adresátů (např. územní plán či přijímání právních předpisů, kde by byli z povahy věci „podjati“ ve střetu všichni). Výjimka se však už nebude vztahovat případy rozhodování o takových věcech, které se vzhledem ke svým důsledkům dotýkají pouze jednotlivého veřejného funkcionáře a jsou známy pouze členům kolektivního orgánu (např. zastupitelstvu), nikoli však všem členům společenství (obec), které veřejný funkcionář reprezentuje.

K odst. 2: Oznámení o střetu zájmů je možné vnímat jako zcela zásadní moment pro další

jednání veřejného funkcionáře s konkrétním dopadem na učiněná či přijatá rozhodnutí. Souvisí s vlastním uvědoměním si svého postavení a možností své následné jednání podle toho usměrnit. Zákon o střetu zájmů stanoví pouze povinnost oznámit případný osobní poměr k projednávané věci ústně v průběhu jednání, což má být zaznamenáno do zápisu. Povinnost členů zastupitelstev (uvolněných i neuvolněných) ohlásit střet zájmů před projednáváním upravují zákony o obcích, krajích a hl. m. Praze. Proto se text upřesňuje, že primární povinností je střet zájmů deklarovat před zahájením orgánu, jehož je veřejný funkcionář členem (např. na počátku zasedání zastupitelstva, na počátku schůze Poslanecké sněmovny či jejich výborů), a pokud to nebylo možné (např. z důvodu změny programu, z důvodu zjištění nových skutečností během projednávání bodu), pak v průběhu jednání, vždy však nejpozději před tím, než bude kolektivní orgán rozhodovat hlasováním.

K bodům 27 až 30 (§ 9) K písm. b): Jedná se o legislativně technickou změnu související s přesunutím vymezení

pojmu včetně zavedené legislativní zkratky „podnikající právnická osoba“ do § 4 odst. 1 písm. b), kde je poprvé toto slovní spojení použito. Upřesňuje se, že není rozhodné, zda se v případě podnikání jedná o hlavní nebo převažující činnost. Uvedená povinnost tak dopadá např. i na situace, kdy právnická osoba vykonává podnikatelskou činnost jen okrajově. Jde například o situaci, kdy je veřejný funkcionář členem spolku – sportovního klubu, jehož hlavní a téměř absolutní činností jsou sportovní aktivity mládeže. Tento sportovní klub vlastní autobus, který používá především ke své činnosti, dopravě na závody, avšak aby autobus ve volných chvílích nebyl nevýdělečný, občas jej pronajímá pro dopravu jiným sportovcům z jiných spolků. Takovýto spolek však musí mít na tuto zcela okrajovou činnost živnostenské oprávnění a z tohoto titulu je tedy právnickou osobou provozující podnikání. Z důvodu upřesnění identifikace právnické osoby se nově požaduje i uvedení identifikačního čísla osoby, které přetrvává přes změny názvu či označení obchodní firmy.

K písm. c): Jedná se o legislativně technickou změnu spočívající ve sjednocení terminologie

s novým občanským zákoníkem, který v ustanoveních § 161–167 o jednání za právnickou osobu konstruuje pouze jednání za právnickou osobu (nikoli již přímé). Z důvodu upřesnění identifikace právnické osoby se nově požaduje i uvedení identifikačního čísla osoby, které přetrvává přes změny názvu či označení obchodní firmy.

Ke zrušení odstavce 2: Jedná se o legislativně technickou změnu - technickou úpravu,

která vede ke sjednocení textu. Zakotvení povinnosti podávat oznámení nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku se nemění; konkrétní stanovení lhůty se přesouvá do § 12 odst. 2.

K bodu 31 (§ 10) K odst. 1: Nově se stanovuje rozsah majetku, který je třeba podřadit pod majetek podléhající

oznamovací povinnosti. Jelikož se zavádí povinnost podat oznámení o majetku, který veřejný funkcionář vlastní ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce, je nezbytné tuto změnu promítnout do § 10, ve kterém je blíže specifikována tato změna. Více - vizte odůvodnění k § 7. Z hlediska přehlednosti a srozumitelnosti textu se dosavadní text § 10 odst. 1 rozdělil do dvou odstavců. V případě odstranění slova „písemně“ se jedná o legislativně technickou změnu. Jelikož se zavádí plná elektronizace vedení registru, včetně podávání jednotlivých oznámení výhradně elektronicky, je potřeba reflektovat tuto změnu i v hmotněprávním zakotvení této povinnosti. Jedná se tak pouze o technické upřesnění způsobu podávání oznámení; obsahově se na povinnosti přesně, úplně a pravdivě oznámit jednotlivá vlastnická práva k majetku veřejného funkcionáře nic nemění. Ohledně vlastnického práva je třeba uvádět všechny typy způsobů vlastnictví, tj. jak výlučné, tak spoluvlastnictví či majetek nabytý do společného jmění manželů, tak jak požaduje platná právní úprava [viz vyhláška č. 578/2006 Sb., část III písm. a)].

K odst. 2: S ohledem na přijetí nového občanského zákoníku je nezbytné reflektovat nové

pojmosloví i v zákonu o střetu zájmů. Z uvedeného důvodu byl výčet jednotlivých věcí a majetkových práv formulačně sladěn s občanským zákoníkem a nově strukturován z hlediska přehlednosti a srozumitelnosti. Nová úprava však obsahuje i některé věcné změny:

K písm. a): Občanský zákoník nově stanuje, že věcí nemovitou se rozumí pozemky

a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li jiný právní předpis, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (§ 498 odst. 1 NOZ).

K písm. b): S ohledem na problematické oceňování majetku pro účely podání oznámení

majetku se ruší limit, od kterého je potřeba cenné papíry, zaknihované cenné papíry a práva s nimi spojená v oznámeních uvádět. Nově tedy bude veřejný funkcionář uvádět v oznámeních všechny své majetkové hodnoty představované vyjmenovanými nástroji finančního trhu.

K písm. c): Nově dochází k rozšíření povinnosti uvádět podíly v obchodních korporacích,

tedy v obchodních společnostech a družstvech [§ 1 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)], neboť i podíl v družstvech bývá vysoké hodnoty a lze jeho prostřednictvím zakrýt nelegální příjmy. S ohledem na problematické oceňování majetku pro účely podání oznámení majetku se ruší limit, od kterého je potřeba podíl v obchodní korporaci v oznámeních uvádět.

K písm. d) bod 1: S ohledem na nově stanovenou povinnost podávat „vstupní“ oznámení

a v něm mj. uvádět i vlastnická nebo jiná práva nad určitou cenu se zakotvuje upřesnění, že v případě těchto „vstupních“ oznámení, tj. oznámení podávaných ke dni zahájení výkonu funkce, se v oznámení uvedou (kromě věcí nemovitých, cenných papírů, zaknihovaných cenných papírů a práv s nimi spojených a podílů v obchodních korporacích i jiné věci movité, je-li jejich tržní cena v jednotlivém případě vyšší než 250 000 Kč. V tomto případě byl limit ponechán i přes praktické problémy s oceňováním věcí movitých, neboť uvádění všech věcí movitých by bylo značně administrativně náročné. Ve vstupním oznámení se uvedenou všechny věci nemovité (tj. i nepatrné hodnoty), ale není potřebné sepisovat veškerý movitý majetek získaný během života do dne předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce, nýbrž jen významné jiné movité věci. Jako limitní hranice byla stanovena částka 250 000 Kč (shodná s nově nastavenou částkou pro podávání „průběžných“ oznámení). V oznámení lze tedy očekávat uvedení osobních automobilů, cenných obrazů, šperků apod. Není potřeba z tohoto důvodu jednotlivé movité věci nechat oceňovat znalecky. Postačí kvalifikovaný odhad tržní ceny, tj. určení ceny v místě a čase obvyklé např. podle nabídek srovnatelných věcí na internetu.

K písm. d) bod 2: Snižuje se limit pro oznamování vlastnických práv k věcem movitým

získaným během výkonu funkce z 500 000 Kč na 250 000 Kč za kalendářní rok, neboť dosavadní částka je příliš vysoká. Nový limit tak učiní tuto povinnost více transparentní. Aby bylo dosaženo zamýšleného účelu zákona o střetu zájmů, je nezbytné, aby se snížil limit ceny oznamovaného majetku. Částka ve výši 250 000 Kč představuje přiměřený kompromis mezi ochranou soukromí veřejného funkcionáře a realizací veřejné kontroly.

Ke zrušení původního odstavce 2: Jedná se o legislativně technickou změnu - technickou

úpravu, která vede ke sjednocení textu. Zakotvení povinnosti podávat oznámení nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku se nemění; konkrétní stanovení lhůty se přesouvá do § 12 odst. 2.

K odst. 3: Z platné právní úpravy se přebírá ustanovení, že u věcí nemovitých a movitých je

třeba v oznámení uvádět i způsob nabytí a cenu nabytého majetku. Z hlediska uvádění reálných možností jednotlivých funkcionářů se zakotvuje rozdílný přístup k uvádění ceny, resp. jejího určování. V případě nemovitých věcí se u „vstupních“ oznámení cena uvádět nebude; není tedy třeba pořizovat znalecké posudky nebo kvalifikované odhady ceny. To nebrání účelu zákona vymezenému v § 1 písm. b) zákona, neboť pro smysl veřejné kontroly výkonu funkce nastává až po zahájení výkonu funkce. Proto postačí soupis nemovitého majetku, přičemž porovnávání jeho stavu z hlediska veřejné kontroly bude možné až po uplynutí prvního období výkonu funkce (tj. kdy bude možné porovnat, jaký majetek veřejný funkcionář během výkonu nabyl, jaké byly jeho příjmy, případně závazky, a jestli tedy zde nejsou neodůvodněné rozdíly). V případě „průběžných“ a „výstupních“ oznámení se bude uvádět cena, za kterou byla věc nabyta, pořízena. V případě jiných movitých věcí se však už vyžaduje u „vstupních“ oznámení uvádět cenu předmětného majetku, neboť v tomto případě neexistuje žádný rejstřík, ze kterého by bylo dohledatelná předmětná věc, u které by bylo možné odhadnout její cenu (na rozdíl od katastru nemovitostí). Aby však nemusely být věci znalecky oceňovány, požaduje se uvedení ceny v místě a čase obvyklé, tj. kvalifikovaný odhad ceny např. zjištění porovnáním věci obdobné na internetu. V případě „průběžných“ a „výstupních“ oznámení se pak bude uvádět rovněž cena, za kterou byla věc nabyta, tj. pořízená (koupena).

K bodu 32 (nadpis § 11)

Jedná se o formulační změnu spočívající v odstranění slova „dary“ pro nadbytečnost, neboť z finančního hlediska je dar příjmem.

K bodu 33 (§ 11 odst. 1)

Nově se stanovuje povinnost veřejného funkcionáře podat „vstupní“ oznámení, tj. oznámení podávané ke dni zahájení výkonu funkce, i u příjmů (i darů) a dluhů podle § 11. V tomto případě však byl rozsah oznamovaných skutečností zúžen jen na nesplacené závazky (dluhy), které převyšují v jednotlivém případě 100 000 Kč. Tzn. hypotéky, úvěry, půjčky apod., které v době zahájení výkonu funkce veřejný funkcionář má a věřiteli ještě dluží více jak 100 000 Kč. Z toho vyplývá, že se při „vstupním“ oznámení nemusejí uvádět všechny závazky, jejichž celková suma by přesáhla 100 000 Kč (např. kontokorenty a kreditní karty). Jinak řečeno, není potřebné sepisovat veškeré závazky sjednané ke dni zahájení výkonu funkce, nýbrž jen ty významné, a pokud dlužná částka převyšuje stanovený limit, který byl stanoven na částku 100 000 Kč. Kromě kreditních karet či kontokorentů se tak nemusí oznamovat úvěry uzavřené např. na 150 000 Kč, avšak u nichž zbývá splatit jen 20 000 Kč. Je potřeba vycházet z aktuálně dlužné částky, protože zákon vyžaduje uvést „nesplacené závazky převyšující částku 100 000 Kč“ ke dni zahájení výkonu funkce, nikoli závazky pořízené během dosavadního života veřejného funkcionáře nad uvedený limit, bez ohledu na aktuální dlužnou částku.

K bodům 34 a 35 (§ 11 odst. 2) K písm. a): S ohledem na výkladové problémy a z důvodu právní jistoty správného postupu

se výslovně uvádí, že do příjmů, které musí veřejný funkcionář v oznámení uvádět, se nezapočítávají příjmy manžela nebo partnera (registrovaného, ale i životního – druha), ačkoli v případě manželů spadají o společného jmění, což technicky vzato je rovněž příjmem veřejného funkcionáře ve smyslu předmětného ustanovení. V současné praxi to totiž činí problémy. Většina veřejných funkcionářů příjem manžela neuvádí, leckdy se o něm ani nedozví. Ale protože jde o společné jmění manželů, i příjem manžela/partnera (ze zaměstnání, podnikání atd.) je i příjmem veřejného funkcionáře.

K písm. b): Jedná se o legislativně technickou úpravu související s přijetím zákona

č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který v obecné rovině používá pojem „závazek“, jenž v sobě zahrnuje nejen „finanční závazek“ (v novém pojmosloví „dluh“), ale i další závazky vyplývající např. ze smluv s nefinančním plněním.

K bodu 36 (§ 11 odst. 3)

Jedná se o legislativně technickou úpravu související s přijetím zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který v obecné rovině používá pojem „závazek“, jenž v sobě zahrnuje nejen „finanční závazek“ (v novém pojmosloví „dluh“), ale i další závazky vyplývající např. ze smluv s nefinančním plněním. Změny v odkazech na předchozí odstavce § 11 souvisejí s přečíslováním odstavce díky vložení nového odst. 1. Upřesňuje se, že je v oznámeních nezbytné identifikovat osobu, vůči které má veřejný funkcionář svůj závazek. V praxi totiž docházelo k situacím, kdy veřejný funkcionář uvedl, že si půjčil „od kamaráda“ či že má úvěr od „banky“. V podrobnostech lze odkázat na závěr č. 1 Mezirezortní pracovní skupiny Ministerstva spravedlnosti k zákonu o střetu zájmů ze dne 19. listopadu 2008; http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/informace-o-cinnosti-pracovni-skupiny- ministerstva-spravedlnosti-k-vykladu-spornych-ustanoveni-zakona-o-stretu-zajmu.aspx). U fyzické osoby se požaduje uvedení pouze jména (jmen) a příjmení, protože další identifikační údaje (datum narození, trvalý pobyt apod.) veřejný funkcionář znát nemusí a bylo by krajně nevhodné se dárce na tyto údaje ptát. U právnických osob se vyžaduje standardní identifikace – obchodní firma nebo název, identifikační číslo osoby a sídlo.

Dále se jedná o legislativně technickou změnu - technickou úpravu, která vede ke sjednocení textu. Zakotvení povinnosti podávat oznámení nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku se nemění; konkrétní stanovení lhůty se přesouvá do § 12 odst. 2.

K bodu 37 (§ 12) Obecně: Pokud veřejný funkcionář zastává více funkcí, na které dopadá zákon o střetu

zájmů (poslanec a zároveň člen vlády či hejtman), je nezbytné, aby podával za každou zastávanou funkci oznámení samostatně, protože má rozdílné právnické osoby či jejich orgány nebo složky, u kterých působí a které jej zapisují. Navíc veřejnost má právo nahlížet do oznámení mj. podle kritéria „právnických osob nebo jejich orgánů nebo organizačních složek, ve kterých veřejní funkcionáři působí“ či podle „vykonávané funkce“.

K nadpisu: Ve smyslu Legislativních pravidel vlády (čl. 30) se vkládá název odstavce, který

vystihuje jeho obsah: „Lhůty a způsob podávání oznámení“.

K odst. 1: V souladu s Programovým prohlášením vlády a Akčním plánem boje s korupcí

na rok 2015 (pro více informací vizte odůvodnění k § 7) dochází k zavedení povinnosti podávat „vstupní“ oznámení ke dni zahájení výkonu funkce. Tuto povinnost mnozí veřejní funkcionáři (zejména představitelé územních samosprávných celků) plní již dobrovolně (nejvíce se tato praktika použila při komunálních volbách v roce 2014). Nově tedy bude muset každý veřejný funkcionář podat vybraná oznámení do 30 dnů ode dne, kdy jej do registru oznámení zapíše právnická osoba nebo její orgán nebo organizační složka, které jsou uvedené v § 14a odst. 1 a které mají požadované informace do registru oznámení zapsat do 15 dnů od zahájení výkonu funkce. Veřejný funkcionář uvádí ale stav ke dni, který předchází dnu zahájení výkonu veřejné funkce, nikoli kde dni podání oznámení (například bude člen vlády jmenován prezidentem republiky 29. listopadu; zapisující orgán bude proto muset k datu 14. prosince zapsat všechny požadované údaje, přičemž veřejný funkcionář musí oznámení podat do 30 dnů od tohoto okamžiku, tedy nejpozději do 13. ledna). Z hlediska transparentnosti výkonu zastávané funkce se vyžaduje, aby veřejný funkcionář podal oznámení o činnostech dle § 9, oznámení o majetku dle § 10 odst. 1 písm. a) a v oznámení o příjmech a závazcích dle § 11 odst. 1 jen nesplacené závazky. Z důvodu přehlednosti a srozumitelnosti právní úpravy byla lhůta pro podávání „vstupních“ oznámení stanovena v samostatném odstavci.

K odst. 2: Jedná se o legislativně technickou změnu představující zpřehlednění právní

úpravy, když se lhůty stanovené pro podávání jednotlivých druhů „průběžných“ oznámení podle § 9 až 11 seskupují do jednoho ustanovení. Došlo k nahrazení slov „ve lhůtách stanovených tímto zákonem“ slovy „nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku“, která byla stanovena shodně u všech oznámení uvedených v § 9 až 11. Z důvodu přehlednosti a srozumitelnosti právní úpravy byla lhůta pro podávání „průběžných“ oznámení stanovena v samostatném odstavci.

K odst. 3: Jedná se o legislativně technickou změnu související s upřesněním dosavadního

textu podle nově navržených úprav. Odkaz na § 11 byl zúžen na odst. 2, neboť se nově v § 11 odst. 1 pojednává o vstupním oznámení. Sice je zachována lhůta 30 dnů po podání „výstupních“ oznámení, avšak uvedená lhůta začne běžet až od okamžiku, kdy informaci (skutečnost) o ukončení výkonu funkce do registru oznámení zapíše příslušný zapisující orgán. Z důvodu přehlednosti a srozumitelnosti právní úpravy byla lhůta pro podávání „výstupních“ oznámení stanovena v samostatném odstavci. Nově se však upřesňuje, jaké informace má bývalý veřejný funkcionář uvést, skončí-li jeho funkce v průběhu kalendářního roku a nelze posoudit hodnotu souhrnné výše příjmů za celý kalendářní rok. Analogicky jsou ponechány limity 250 000 Kč pro uvádění věcí movitých a 100 000 Kč pro uvádění příjmů nebo jiných majetkových výhod nebo nesplacených závazků. To znamená, že může dojít k výraznému omezení zapisovaných údajů, neboť se do daných limitů započítává jen doba výkonu funkce, tj. nikoli celý kalendářní rok a pravděpodobná výše příjmů nebo jiných majetkových výhod, pokud by byl veřejný funkcionář ve funkci po celý kalendářní rok. U nesplacených závazků je situace jednodušší v tom, že lze bez větších obtíží zjistit stav závazku ke konkrétnímu datu.

Ke zrušení dosavadního odst. 3: Jedná se o legislativně technickou změnu. Jelikož se

zavádí plná elektronizace vedení registru, včetně podávání jednotlivých oznámení výhradně elektronicky, je potřeba reflektovat tuto změnu i v navazujících ustanoveních. Ruší se tak povinnost podávat oznámení písemně, tj. v listinné podobě. Možnost podávat oznámení v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě, podepsané uznávaným elektronickým podpisem podle zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů se nyní stává jednou z možností, která je zakotvena v § 12 odst. 5.

K odst. 4: Částečně se jedná o legislativně technickou změnu spočívající ve vhodnější

formulaci dosavadního textu. Dochází však rovněž k logickému rozšíření podávat tato oznámení i při skončení výkonu funkce (dále též jako „negativní“ oznámení). Tato povinnost je v dosavadní praxi realizována, avšak ustanovení § 12 to výslovně nezakotvovalo. Jinak řečeno, veřejný funkcionář je povinen ve stanovených lhůtách (odst. 1 až 3) podávat i tehdy, pokud nenastaly žádné skutečnosti, které by měly být zaznamenány; to se týká i bývalých veřejných funkcionářů, pokud výkon jejich funkce skončil. Povinnost podávat „negativní“ oznámení se týkají všech tří typů oznámení – „vstupních“, „průběžných“ a „výstupních“.

K odst. 5: První změna je pouze legislativně technická, spočívající ve vypuštění odkazu

na jiná ustanovení téhož zákona v závorkách, neboť legislativní text by neměl sloužit jako rozcestník. Dále se z dosavadního § 13 odst. 1 přesouvá legislativní zkratka pro registr o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích, neboť zde je poprvé tento pojem použit. Aby však nebyl používán zavádějící pojem „registr“, neboť mnoho jiných právních předpisů upravuje registry, byla legislativní zkratka rozšířena na „registr oznámení“. Jelikož se zavádí plná elektronizace vedení registru, včetně podávání jednotlivých oznámení výhradně elektronicky, je potřeba reflektovat tuto změnu i v navazujících ustanoveních. Nezbytné je, aby oznámení byla podána výhradně elektronicky vyplněním struktury jednotlivých oznámení dostupných na internetové adrese, kde bude provozován registr. Primárním způsobem, kterým může veřejný funkcionář podat oznámení do registru oznámení, je prostřednictvím „svého“ uživatelského účtu – oznámení podává prostřednictvím zabezpečené webové aplikace registru. Pro takové podání je však nezbytnou podmínkou zajištění přístupových údajů. Tyto přístupové údaje budou při registraci funkcionáře do registru předány podpůrnými orgány, tj. právnickou osobou nebo jejím orgánem nebo organizační složkou, které jsou příslušné údaje zapisovat podle § 14a odst. 2 (zpravidla personální útvary). Pokud funkcionář přístupové údaje ztratí, příslušný podpůrný orgán mu je opětovně vydá nové. Veřejný funkcionář může ovšem pro podání oznámení využít i své datové schránky (§ 18 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů). Oznámení zašle evidenčnímu orgánu do datové schránky s názvem: „Ministerstvo spravedlnosti“, ID: kq4aawz. Na portále veřejné správy bude pro takové případy připraven interaktivní formulář. Po podání a zaregistrování oznámení do registru bude funkcionář vyrozuměn datovou zprávou, kterou mu do jeho datové schránky odešle správce registru, že oznámení bylo přijato a řádně zaregistrováno.

K odst. 6: Zpřesňuje se zmocňovací ustanovení pro vydání prováděcího předpisu k podobě

formulářů, která budou veřejní funkcionáři vyplňovat a odesílat evidenčnímu orgánu.

K bodu 38 (§ 13) Ke změně nadpisu: Jedná se o legislativně technickou změnu. Přesunutím legislativní

zkratky „registru“ do § 12 odst. 3 se upravuje i nadpis § 13.

K odst. 1: V souladu s Akčním plánem boje s korupcí na rok 2015 se zavádí centrální registr

oznámení, který nahradí centrální registr evidenčních orgánů (creo.justice.cz), neboť dosavadní evidenční orgány již nebudou plnit funkci sběru/evidování oznámení veřejných funkcionářů. Registr se zřizuje jako informační systém veřejný správy podle § 3 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Správcem a provozovatelem registru, který jej vede, je Ministerstvo spravedlnosti.

K odst. 2: První změna je pouze legislativně technická, spočívající v odstranění celého

názvu registru a použití jeho legislativní zkratky, přesunuté do § 12 odst. 5, kde je poprvé registr (tento termín) použit. Současně dochází k promítnutí přečíslování odstavců § 12. Pro upřesnění názvosloví se namísto slova „doklady“ použije pojem „dokument“, což lépe odpovídá tomu, že podaná oznámení nejsou dokladem. Rovněž dochází k upřesnění toho, co registr představuje, tak aby byla definice shodná se zákonem č. 365/2000 Sb. Informačním systémem veřejné správy je podle § 3 odst. 1 zákona č. 365/2000 Sb. ve spojení s § 2 písm. a) a b) téhož zákona funkční celek tvořený technickými a programovými prostředky zabezpečující informační činnost, proto se nejedná o soubor dokumentů. Dále se terminologicky upřesňuje, že na místo „orgánu, ve kterém působí“, jde o právnickou osobu nebo její orgán nebo organizační služku, ve kterých působí, neboť nikoli všechny orgány jsou orgány v pravém slova smyslu. Nově se požaduje uvedení místa narození, neboť ho je potřeba kromě data narození pro ztotožnění veřejného funkcionáře s Registrem obyvatel (ROB). Veřejnost však na datum a místo narození nemá právo nahlížet – blíže viz odůvodnění k § 14b odst. 1. Zrušuje se poslední věta pro její nadbytečnost, když má být registr veden pouze v elektronické podobě.

K odst. 3: Upřesňuje se, že každý má právo bezplatně nahlížet do registru v rozsahu

stanoveném zákonem o střetu zájmů, neboť v souladu se závěry Pracovní komise ke střetu zájmů a z důvodu ochrany soukromí je vhodné přístup k informacím umožnit podle důležitosti zastávané funkce. Nově bude mít každý volný přístup k oznámením veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 1 („politici“), kdy přístup bude obdobný jako k údajům v obchodním rejstříku [na základě § 13 odst. 4 písm. c) zákona o ochraně osobních údajů budou po rozumnou dobu logovány např. IP adresy uživatelů registru]. K oznámení veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 2 („nepolitici“) bude mít přístup veřejnost jako dosud, tj. po předchozí registraci a obdržení přístupových údajů, neboť u nich převažuje ochrana soukromí nad veřejným zájmem – pro bližší informace vizte odůvodnění k § 14b odst. 1. Žadatel si dle dosavadní úpravy mohl pořizovat opisy a výpisy z oznámení. Jelikož již nebudou oznámení podávána v listinné podobě a nahlížení do registru bude též možné jen elektronicky, možnost pořizování opisů se stává obsoletní. Z důvodu elektronizace celé agendy se vypouští možnost nahlížet do registru osobně u evidenčního orgánu (což by navíc bylo možné jen v sídle správce registru, tedy na Ministerstvu spravedlnosti), a bude tak množné do něj nahlížet pouze elektronicky prostřednictvím veřejné datové sítě (tj. na internetu). Ve vztahu k § 5 odst. 5 a 6 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, je třeba ujasnit, že zákon o střetu zájmů je vůči zákonu o svobodném přístupu k informacím speciální.

K odst. 4: Stanovují se obsahové náležitosti, které musí žádost obsahovat. Oproti

současnému stavu se rozšiřuje možnost podat žádost o nahlédnutí do registru i na právnické osoby, neboť není důvod toto právo vztahovat pouze na osoby fyzické. Praktický dopad to bude mít zejména na organizace, které se problematikou střetu zájmů zabývají a v minulosti např. zkoumaly účinnost zákona o střetu zájmů v praxi. Pokud by tato možnost zakotvena nebyla, fyzická osoba, která získala přístup do registru, by jej nesměla (až na výjimky uvedené v § 13 odst. 6) dále poskytnout. Z uvedeného důvodu se upřesňuje, že dosavadní údaje, které zákon při podání žádosti vyžaduje, se vztahují k fyzické osobě a v případě, že žadatelem bude právnická osoba, se požaduje v žádosti uvést obchodní firmu nebo název, sídlo právnické osoby a její IČO pro její identifikaci, a dále údaje o fyzické osobě, která jedná v zastoupení právnické osoby, a její oprávnění jednat v zastoupení právnické osoby. V takovém případě bude nutné prokázat skutečnost, že daná osoba je jednatelem společnosti apod. (tj. např. výpisem z obchodního rejstříku), anebo je oprávněna jménem právnické osoby jednat na základě jiného titulu (např. plné moci). Přihlašovací údaje za právnickou osobu tedy získá ta fyzická osoba, která prokáže oprávnění vystupovat za právnickou osobu. Jak právnická osoba s přihlašovacími údaji dále naloží, je její interní záležitostí (např. zda je využije sám jednatel nebo je předá personalistovi či jiné fyzické osobě, která na základě interních postupů bude oprávněna s údaji manipulovat). Pokud dojde ke zneužití těchto údajů jinou osobou, než která k tomu bude oprávněna, za správní delikt bude potrestána právnická osoba, která „nedokázala“ nakládat s údaji dle zákona, pokud se neuplatní tzv. liberační důvod, tj. jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Protože postrádá význam možnost nahlížet do registru osobně u evidenčního orgánu, byla tato možnost zrušena (vizte odůvodnění k § 13 odst. 3), je nadbytečné v žádosti uvádět, zda žadatel přijde do oznámení nahlédnout osobně či využije elektronickou formu. Z důvodu plné elektronizace vedení registru se vypouští i možnost podat žádost osobně u evidenčního orgánu. Na druhou stranu se doplňuje možnost podat žádost prostřednictvím datové schránky. Jelikož nově nebude moci nahlížet žadatel na oznámení veřejných funkcionářů u jednoho konkrétního evidenčního orgánu, nýbrž bude mít přístup do celého centrálního registru, upřesňuje se, že žadatel musí v žádosti uvést, na koho konkrétně chce nahlížet. Jinak řečeno, přístupové údaje získá pro nahlížení na konkrétního jednoho veřejného funkcionáře. To tedy znamená, že bude-li chtíti nahlížet např. na všechny poslance, bude muset zažádat o 200 přístupových údajů; může je sice požádat v jedné žádosti (obdobně jako v případě žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb.), avšak obdrží 200 přístupových údajů, aby byla zachována elektronická stopa, kdo na koho nahlížel. V žádosti tedy buď uvede:

a) jméno, popřípadě jména a příjmení veřejného funkcionáře a

b) funkci veřejného funkcionáře nebo právnickou osobu nebo její orgán nebo organizační složku, ve které veřejný funkcionář působí. S ohledem na ochranu osobních údajů a soukromí veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 2 musí žadatel v žádosti uvést právní zájem odůvodňující nahlédnutí do informací o těchto veřejných funkcionářích, tj. účel dalšího využití osobních údajů, který bude evidenční orgán posuzovat. Ust. § 5 zákona o ochraně osobních údajů vyžaduje, aby byl vždy zřejmý konkrétní účel, k němuž mají být osobní údaje dále zpracovávány. Jasné prokázání účelu je dále nezbytné k řádnému plnění navazující povinnosti, dle § 5 odst. 3 a § 10 zákona o ochraně osobních údajů, a sice při dalším zpracování dbát práva na ochranu soukromého a osobního života subjektu údajů

K odst. 5: Pro nadbytečnost se zrušuje upřesnění, že do registru lze nahlédnout

v elektronické podobě, neboť je registr nově veden pouze v elektronické podobě. Ponechává se však zákaz získané přístupové údaje dále poskytnout třetí osobě, a to pod hrozbou pokuty do 1 000 Kč do 50 000 Kč. Povinností evidenčních orgánů je udělit žadateli uživatelské jméno a přístupové heslo do registru a zaslat je do vlastních rukou bez zbytečného odkladu, což nikoli vždy bylo dodržováno (zejména v malých obcích). Sice má být evidenční orgán jen jeden – Ministerstvo spravedlnosti –, u něhož se nepředpokládají průtahy s vyřizováním žádostí, z hlediska právní jistoty se zakotvuje, že žádost musí být vyřízena do 30 dnů, tj. do 30 dnů od obdržení žádosti je třeba uživatelské jméno a přístupové heslo minimálně předat k přepravě provozovateli poštovních služeb nebo odeslat jiným vhodným způsobem (elektronickou poštou nebo datovou schránkou). Využití maximální délky této lhůty lze předpokládat toliko v 5 letech ode dne nabytí účinnosti zákona, kdy bude moci Ministerstvo spravedlnosti žádost o nahlédnutí do oznámení učiněných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vyřídit až poté, co předmětné informace obdrží od dosavadního evidenčního orgánu, který bude povinen je ad hoc zaslat. Pro více informací vizte odůvodnění k bodu 5 přechodných ustanovení. Platná právní úprava nestanovuje dobu platnosti uživatelského jména a přístupového hesla, a proto se v praxi objevily i takové praktiky, že platnost těchto údajů byla stanovena na 4 dny, přičemž než byla zásilka doručena žadateli, nebyly údaje již aktivní. Proto se nově stanovuje, že platnost uživatelského jména a přístupového hesla je stanovena na dobu 6 měsíců ode dne jejich prvního použití.

K odst. 6: Všechny změny souvisejí s nově nastaveným systémem centrálního

elektronického registru:

- vypuštění „písemně“ souvisí se zavedením plné elektronizace vedení registru; bylo by systémově nevhodné ponechávat povinnost oznamovatelů svá podezření podávat v písemné podobě, stejně tak povinnost evidenčního orgánu písemně oznamovat, jak bylo se sdělením naloženo,

- vypuštění odkazu na jiné ustanovení téhož zákona a bližší určení evidenčního orgánu je nadbytečné, když bude jen jeden,

- vypuštění elektronické možnosti podávání sdělení pro její nadbytečnost a možnost evidenčního orgánu na sdělení oznamovatele odpovědět elektronicky, bylo-li oznámení učiněno elektronicky (podle zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, se za písemnou podobu považuje jak listinná, tak elektronická verze dokumentu),

- upřesnění legislativní zkratky uvedené v § 12 odst. 5.

K odst. 7: Stávající právní úprava je nedostatečně vymahatelná. Je to dáno jednak tím,

že evidenčním orgánem může být i sám veřejný funkcionář (starosta, tajemník), a jednak tím, že evidenční orgán pouze dohlíží nad úplností údajů, které jsou součástí oznámení, a eventuálně vyžaduje jejich doplnění, tj. pouze dohlíží nad formální správností oznámení. Je proto nezbytné zakotvit kompetenci evidenčního orgánu „kontrolovat“ i obsahovou stránku oznámení, tj. porovnávat údaje uvedené v oznámeních (v registru) s údaji uvedenými v jiných informačních systémech. Konkrétní rozsah je stanoven v § 14c. Tuto porovnávací funkci bude vykonávat z úřední povinnosti anebo na základě podnětu, tak jak tomu je dle stávající právní úpravy. V případě změny druhé věty se jedná o legislativně technickou změnu. Evidenční orgán nemusí nutně zjistit jen protiprávní jednání veřejných funkcionářů, ale i jiných osob, resp. bývalých veřejných funkcionářů. Z uvedeného důvodu se zobecňuje formulace „že se dopustil veřejný funkcionář jednání…“ na slovní spojení „že došlo k jednání…“. V souladu s novou koncepcí správního trestání se používá obecný pojem „správní delikt“.

Ke zrušení dosavadního odst. 8: Odst. 8 se vypouští pro jeho zbytečnost. Úprava

obsažená v § 42 správního řádu a § 67 odst. 2 zákona o přestupcích je dostatečná. To, že veřejný funkcionář nebo osoba, která byla veřejným funkcionářem, porušili povinnosti podle tohoto zákona, může každý oznámit i instituci, ve které taková osoba působí nebo působila, což nemusí být správní orgán.

K odst. 8: Ponechává se dosavadní zákaz používání a dalšího zpracovávání informací

získaných z oznámení pro jiné účely než pro zjištění případného střetu zájmů při výkonu veřejné funkce, resp. za účelem zjištění případného porušení povinností při výkonu funkce.

Nově nastaveným systémem, kdy je přístup k „politikům“ neomezený, postrádá uvedený zákaz smysl, a proto byl specifikován na veřejné funkcionáře „nepolitiky“. Z uvedeného důvodu proto byla vypuštěna i dosavadní úprava § 13 odst. 5, podle níž bylo možné dále zveřejnit jen informace získané o poslancích, senátorech, členech vlády, uvolněných členech zastupitelstev územních samosprávných celků a zřejmě omylem též o členech Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Vypouští se odkaz na nutnost dodržovat zákon o ochraně osobních údajů pro nadbytečnost, jelikož pouze konstatuje, že platí zákon.

K bodu 39 (nadpis § 14)

V souvislosti s legislativní zkratkou uvedenou v § 12 odst. 5 se upřesňuje i nadpis ustanovení § 14.

K bodu 40 (§ 14 odst. 1)

Zrušuje se dosavadní systém cca 6 500 evidenčních orgánů a nahrazuje se centrálním systémem, kdy vedení registru bude i nadále zabezpečovat evidenční orgán, avšak bude jím jen jeden, a to Ministerstvo spravedlnosti coby správce a provozovatel registru.

K bodům 41 až 46 (§ 14 odst. 2) K úvodní části ustanovení: Jedná se o legislativně technickou změnu související s úpravou

legislativní zkratky uvedené v § 12 odst. 5.

K písm. a): Jedná se o legislativně technickou změnu související s přečíslováním § 12. K písm. b): Jedná se o legislativně technickou změnu. Jelikož je evidenční orgán jen jeden,

je slovo „příslušný“ zcela nadbytečné. Dále dochází ke změně odkazu na § 13 v souvislosti s přečíslováním odstavců.

K písm. c): Jedná se o legislativně technickou změnu. Jelikož je evidenční orgán jen jeden,

je slovo „příslušný“ zcela nadbytečné. Další změna spočívá ve změně odkazu na § 12, který byl přečíslován.

K písm. d): Jedná se o legislativně technickou změnu spočívající ve změně odkazu na § 12,

který byl přečíslován.

K písm. f): Jedná se o legislativně technickou změnu spočívající ve změně odkazu na § 13

v souvislosti s přečíslováním odstavců. Dále dochází k výslovnému uvedení nové povinnosti evidenčního orgánu – porovnávat údaje obsažené v registru oznámení s údaji uvedenými v jiných informačních systémech (§ 13 odst. 7).

K písm. g): Jedná se o legislativně technickou změnu. Doplňuje se spojka „a“, která

nedopatřením v textu chybí. Dále se zrušuje upřesnění, že je možné do registru nahlížet v elektronické podobě na centrální adrese prostřednictvím veřejné datové sítě, když se jedná o jedinou možnost, která je navíc stanovena v § 13 odst. 5.

K písm. h): Stávající podoba ustanovení nepředstavuje taxativní výčet činností

podřaditelných pod vedení registru. S ohledem na další nové funkcionality a možnosti registru se upřesňuje, že vedením registru se rozumí i výkon dalších činností souvisejících s činnostmi podle písm. a) až g). Evidenční orgán tedy nebude moci realizovat další činnosti, které nesouvisejí s vedením registru (vizte čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR, dle něhož státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon), nicméně je vhodné toto ustanovení v zákoně doplnit, aby mohlo dojít k realizaci nutných souvisejících činností, které nejsou v předcházejícím výčtu uvedeny.

K bodu 47 (§ 14 odst. 3)

Zrušuje se ustanovení o povinnosti zachovávat mlčenlivost, a to z důvodu duplicity s jinými právními předpisy. V případě oznámení podávaných politickými veřejnými funkcionáři, která jsou volně veřejně přístupná, by tato povinnost byla zcela nadbytečná. Zachovávat mlčenlivost se tak nadále bude vztahovat na informace obsažené v oznámeních nepolitických veřejných funkcionářů, případně i další skutečnosti, které nejsou veřejně přístupné (zveřejňování pravomocných rozhodnutí o spáchání přestupku podle tohoto zákona v registru). Jelikož ale budou registr spravovat zaměstnanci Ministerstva spravedlnosti, plně na ně dopadá úprava obsažená v zákonu o státní službě, případně zákoníku práce, pokud budou některé (např. obslužné) práce vykonávány osobami pod režim zákona o státní službě nespadající. Uvedená povinnost stanovená v jiném právním předpisuse týká např. i příslušníků bezpečnostních sborů, kteří se s údaji mohou na základě § 14b odst. 4 seznámit. Nově zřizovaný centrální elektronický registr musí umožnit snadnější přístup veřejnosti k oznámením. Zakotvuje se proto, že registr musí tzv. fulltextově vyhledávat soustavy informací, a to (minimálně) podle 4 kritérií: podle jmen veřejných funkcionářů, podle právnických osob nebo jejich orgánů nebo jejich organizačních složek, ve kterých veřejní funkcionáři působí, podle vykonávané funkce a podle období, za něž bylo oznámení podáno. Z důvodu snazší veřejné kontroly se výslovně zakotvuje jedna z funkcionalit registru oznámení, a to, že v něm bude možné bez předchozí registrace získat informaci o tom, zda veřejný funkcionář jednotlivá oznámení podal či nepodal včas. Technicky jde o to, aby po vyhledání konkrétního veřejné ho funkcionáře bylo na první pohled patrné, zda je oznámení v zákonem stanovené lhůtě podáno.

K bodu 48 (§ 14 odst. 4)

Zakotvuje se povinnost evidenčního orgánu zakázat indexování zveřejněných osobních údajů ve vyhledávači. Jedná se o reakci na rozsudek ESD Google v. Costeja, sp. zn. C- 131/12, CELEX: 62012CJ0131, tj. oprávnění být zapomenut.

K bodu 49 (§ 14a, § 14b a § 14c) K § 14a K odst. 1: Nový centrální elektronický registr má umět vyhledávat podle jmen veřejných

funkcionářů, podle právnických osob nebo jejich organizačních složek, ve kterých veřejní funkcionáři působí, podle vykonávané funkce a podle období, za něž bylo oznámení podáno (§ 14 odst. 3), aby veřejná kontrola byla zefektivněna. Aby mohl registr takto fungovat a mj. sám upozorňovat, který veřejný funkcionář nepodal oznámení včas, je nutné do registru seznam všech veřejných funkcionářů předem zapsat. Je však nemožné, aby tyto údaje do registru zadával sám evidenční orgán, tedy Ministerstvo spravedlnosti, neboť nemá reálnou možnost všechny informace získat (například datum zvolení starosty či odvolání

§ 77 odst. 1 písm. h) zákona o státní službě: Státní zaměstnanec je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděl při výkonu služby, a které v zájmu služebního úřadu nelze sdělovat jiným osobám; to neplatí, pokud byl této povinnosti zproštěn; povinnost zachovávat mlčenlivost, která státnímu zaměstnanci vyplývá z jiného zákona, není dotčena. § 303 odst. 2 písm. b) zákoníku práce: Zaměstnanci uvedení v odstavci 1 jsou dále povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu zaměstnání a které v zájmu zaměstnavatele nelze sdělovat jiným osobám; to neplatí, pokud byli této povinnosti zproštěni statutárním orgánem nebo jím pověřeným vedoucím zaměstnancem, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Například § 45 odst. 1 písm. c) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů: Příslušník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu služby; to neplatí, jestliže byl příslušník této povinnosti zproštěn služebním funkcionářem, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

z funkce starosty, místostarosty či člena rady anebo den jejich rezignace, u „nepolitiků“ okamžik, kdy se stávají veřejnými funkcionáři – kdy jsou oprávněni nakládat s veřejnými prostředky přesahujícími částku 250 000 Kč při jedné finanční operaci). Je proto nezbytná spolupráce dosavadních evidenčních orgánů, které mají (měly by mít) přehled o všech veřejných funkcionářích podléhajících zákonu o střetu zájmů a spadajících pod příslušný dosavadní evidenční orgán. Zavádí se proto povinnost tzv. podpůrných (zapisujících) orgánů neprodleně předmětné informace do registru (systému) zapsat, a to bezodkladně, nejpozději do 15 dnů ode dne zahájení či skončení výkonu funkce toho kterého veřejného funkcionáře. Teprve poté, co budou potřebné informace do registru zapsány, poběží veřejnému funkcionáři 30denní lhůta pro podání předmětných oznámení. Aby je však mohl uplatnit elektronicky vyplněním formuláře na webu evidenčního orgánu, musí být již v registru evidován. V opačném případě

nebude pro evidenční orgán zřejmé, kdo jsou veřejní funkcionáři (pokud jde zejména o „nepolitiky“ uvedené v § 2 odst. 2) a kdy mají oznámení podávat. Požaduje se proto zapsat

nejen vykonávanou funkci, ale i jméno, popřípadě jména a příjmení konkrétního veřejného funkcionáře a jeho datum a místo narození (aby mohl být tzv. „ztotožněn s Registrem obyvatel“) a data rozhodná pro splnění zákonné povinnosti (tj. datum zahájení výkonu funkce a datum skončení výkonu funkce).

K odst. 2: Stanovuje se seznam tzv. podpůrných orgánů, neboť z praktického hlediska není

vhodné novou povinnost zapisovat údaje o veřejných funkcionářích ponechávat na všech dosavadních evidenčních orgánech, když se jedná mj. i o konkrétní fyzické osoby, nikoli orgány veřejné moci (tajemníci, ředitelé krajských úřadů,…). Proto byl seznam těchto podpůrných orgánů („zapisovatelů“) modifikován, aby povinnost dopadala na právnickou osobu (týká se např. příspěvkových organizací) nebo její orgány (týká se např. krajských a obecních úřadů coby orgánů územních samosprávních celků) nebo její organizační složky (týká se např. kanceláří Poslanecké sněmovny, Senátu či prezidenta republiky, všech ministerstev a ostatních ústředních správních úřadů, neboť právnickou osobou je v těchto případech stát). Konkrétně se jedná o:

a) Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (místo mandátového a imunitního

výboru Sněmovny), která bude zapisovat údaje o poslancích, nikoli rovněž o členech vlády, pokud nejsou senátory, či vedoucí ostatních ústředních správních úřadů. Zapisovat bude všechny poslance, i když budou vykonávat souběžně jinou veřejnou funkci a jiný podpůrný orgán jej bude rovněž zapisovat, neboť dle nově nastaveného systému má veřejnost mít možnost vyhledávat podle právnické osoby nebo jejího orgánu či organizační složky, u kterých veřejný funkcionář působí (§ 14 odst. 3). Nově bude zapisovat i vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny a zaměstnance této organizační složky státu, neboť podle dosavadní právní úpravy nebyl výslovně stanoven pro zaměstnance zařazené k výkonu práce do Kanceláře Poslanecké sněmovny evidenční orgán.

b) Kancelář Senátu Parlamentu ČR (místo mandátového a imunitního výboru Senátu), která

bude zapisovat všechny senátory, i když budou vykonávat souběžně jinou veřejnou funkci a jiný podpůrný orgán jej bude rovněž zapisovat. Nově bude zapisovat i vedoucího Kanceláře Senátu a zaměstnance této organizační složky státu, neboť podle dosavadní právní úpravy nebyl výslovně stanoven pro zaměstnance zařazené k výkonu práce do Kanceláře Senátu evidenční orgán.

c) Kancelář prezidenta republiky (nově), neboť veřejnými funkcionáři podle § 2 odst. 2

písm. d) jsou i zaměstnanci této organizační složky státu a dle dosavadní právní úpravy nebyl výslovně stanoven evidenční orgán. Kancelář bude rovněž zapisovat vedoucího Kanceláře prezidenta republiky, který se nově přesunul jako veřejný funkcionář z § 2 odst. 2 písm. d) z důvodu významnosti této zastávané funkce do § 2 odst. 1.

d) Ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad, v jehož čele není člen vlády(jedná

se o dosavadní evidenční orgány), které budou zapisovat nejen zaměstnance zařazené

§ 2 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů: „V České republice působí tyto další ústřední orgány státní správy:

k výkonu práce do jejich organizační struktury (tj. veřejné funkcionáře vykonávající funkci v oboru působnosti ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu), ale nově též veřejné funkcionáře v čele jednotlivých ústředních správních úřadů (dosud ve většině případů pro ně byl evidenčním orgánem mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny), protože příslušný ústřední správní úřad má o těchto vedoucích pracovnících ústředních správních úřadů nejpřesnější informace. Každé ministerstvo bude zapisovat v prvé řadě „svého“ ministra, dále jeho „politické“ náměstky (pokud bude tato funkce zřízena či obsazena; § 173 zákona o státní službě), v případě Ministerstva vnitra půjde rovněž o zapisování údajů o náměstkovi ministra vnitra pro státní službu, všechny vedoucí organizačních složek státu spadajících do působnosti ministerstva (není-li příslušná organizační složka samostatným podpůrným orgánem jako v případě Kanceláří Poslanecké sněmovny, Senátu a prezidenta republiky, České národní banky, Nejvyššího kontrolního úřadu atd.), vedoucí zaměstnance 2. až 4. stupně řízení nebo všechny představené vyjma vedoucích oddělení (§ 9 zákona o státní službě). Každé ministerstvo bude dále zapisovat členy statutárního orgánu, členy řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby zřízené zákonem či státní příspěvkové organizace, pokud spadají pod jejich působnost (s výjimkou členů správních rad veřejných vysokých škol a statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu, členů řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu samosprávných stavovských organizací zřízených zákonem), vedoucí zaměstnanec 2. až 4. stupně řízení právnické osoby zřízené zákonem či státní příspěvkové organizace, pokud spadají pod jejich působnost (s výjimkou právnických osob vykonávajících činnost školy nebo školského zařízení). V případě Ministerstva obrany půjde nově též o zapisování údajů o vojácích z povolání ve vojenské hodnosti podplukovník a výše [vizte § 2 odst. 2 písm. f)]. Další konkrétní změny se týkají těchto případů:  Úřad pro ochranu osobních údajů bude zapisovat mj. inspektory ÚOOÚ,  Ministerstvo průmyslu a obchodu bude zapisovat mj. předsedu Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví,  Český telekomunikační úřad bude zapisovat mj. členy Rady ČTÚ,  Energetický regulační úřad bude zapisovat mj. členy Rady ERÚ, která vznikne na základě zákona č. 131/2015 Sb. dnem 1. ledna 2016,  Rada pro rozhlasové a televizní vysílání bude zapisovat mj. členy RRTV.

Na druhou stranu oproti dosavadní praxi nebudou ministerstva a jiné ústřední správní úřady zapisovat členy statutárního orgánu příspěvkové organizace územních samosprávných celků a vedoucí zaměstnance 2. až 4. stupně řízení příspěvkové organizace těchto územních samosprávných celků. Dosavadní evidenční orgány – ministerstva a jiné ústřední správní úřady – evidují právě i tyto veřejné funkcionáře, přičemž musejí víceméně spoléhat na to, že tyto údaje od těchto osob obdrží, neboť by bylo velmi náročné z úrovně ústředního správního úřadu kontrolovat všechny příspěvkové organizace územních samosprávných celků (domovy pro seniory, technické služby, správy hřbitova, kulturní střediska, muzea atd.). Nově se tedy přesouvá povinnost zapisovat tyto veřejné funkcionáře na ten územní samosprávný celek, který je zřizovatelem příspěvkové organizace, jejíž je veřejný funkcionář členem nebo zaměstnancem.

1. Český statistický úřad, 2. Český úřad zeměměřický a katastrální, 3. Český báňský úřad, 4. Úřad průmyslového vlastnictví, 5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, 6. Správa státních hmotných rezerv, 7. Státní úřad pro jadernou bezpečnost, 8. Národní bezpečnostní úřad, 9. Energetický regulační úřad, 10. Úřad vlády České republiky, 11. Český telekomunikační úřad, 12. Úřad pro ochranu osobních údajů, 13. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.“.

e) Česká národní banka (jedná se o dosavadní evidenční orgán), která bude zapisovat

nejen vedoucí zaměstnance 2. až 4. stupně řízení zařazené k výkonu práce do ČNB (která je právnickou osobou veřejného práva se sídlem v Praze, tedy právnickou osobou zřízenou zákonem), ale nově též členy bankovní rady ČNB.

f) Nejvyšší kontrolní úřad (nově místo mandátového a imunitního výboru), který bude

zapisovat prezidenta, viceprezidenta a členy NKÚ. Veřejnými funkcionáři podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona jsou však i zaměstnanci NKÚ (který je dle § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, organizační složkou státu), u nichž však dosavadní znění zákona o střetu zájmů jednoznačně nestanovilo evidenční orgán. Nově tak bude NKÚ zapisovat i své zaměstnance, kteří jsou veřejnými funkcionáři.

g) Kancelář Veřejného ochránce práv (nově místo mandátového a imunitního výboru

Sněmovny), který bude zapisovat Veřejného ochránce práv a jeho zástupce. Veřejnými funkcionáři podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona jsou však i zaměstnanci Kanceláře Veřejného ochránce práv (která je dle § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, organizační složkou státu), u nichž však dosavadní znění zákona o střetu zájmů jednoznačně nestanovilo evidenční orgán. Nově tak bude KVOP zapisovat i své zaměstnance, kteří jsou veřejnými funkcionáři.

h) Bezpečnostní sbory (nově), které budou zapisovat údaje o řediteli příslušného

bezpečnostního sboru, vedoucích příslušnících příslušného bezpečnostního sboru 1. a 2. řídící úrovně (s výjimkou příslušníků zpravodajských služeb, kteří jsou z působnosti zákona vyjmuti) a civilních vedoucích zaměstnanců těchto bezpečnostních sborů. Tímto ustanovením dochází ke snížení administrativní zátěže příslušných ministerstev a zároveň k zpřesnění evidence veřejných funkcionářů. Tato povinnost se tedy týká Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Celní správy ČR, Vězeňské služby ČR a Generální inspekce bezpečnostních sborů (nedopadá na Bezpečnostní informační službu a Úřad pro zahraniční styky a informace, neboť jde o zpravodajské služby, které jsou z působnosti zákona o střetu zájmů zcela vyjmuty).

i) Krajský úřad (nově místo ředitele krajského úřadu), který bude zapisovat jak dlouhodobě

uvolněné členy zastupitelstva kraje (tj. včetně hejtmana, jeho náměstků a dalších členů rady kraje – u nich však i tehdy, budou-li tyto funkce dlouhodobě neuvolněné), tak vedoucí úředníky podílející se na výkonu správních činností, pokud jsou zařazeni do krajského úřadu. Nově se stanovuje povinnost zapisovat též i údaje o členech statutárního orgánu příspěvkové organizace jejich kraje a vedoucí zaměstnance 2. až 4. stupně řízení příspěvkové organizace jejich kraje. Příspěvkové organizace územních samosprávných celků jsou sice samostatné právnické osoby, ale územní samosprávné celky jsou jejich zřizovateli. Příspěvkové organizace, na rozdíl od krajských úřadů, resp. ředitele krajského úřadu, nemají s dosavadním elektronickým systémem registru oznámení žádné zkušenosti. Jeví se proto jako vhodnější informace o veřejných funkcionářích z příspěvkových organizací ÚSC zapisovat prostřednictvím krajského úřadu. V praxi bude tedy nezbytné, aby si krajský úřad nastavil s ředitelem nebo členem statutárního orgánu příspěvkové organizace pravidla včasného informování tak, aby měl krajský úřad relevantní informace o změnách v příspěvkové organizaci (o personálních změnách, ale i o organizačních změnách či např. vnitřních předpisech upravujících systém finanční kontroly) včas k dispozici.

j) Magistrát hlavního města Prahy (nově místo ředitele MHMP), který bude zapisovat jak

dlouhodobě uvolněné členy Zastupitelstva hl. města Prahy (tj. včetně primátora, jeho náměstků a dalších členů Rady hl. m. Prahy – u nich však i tehdy, kdyby byly tyto funkce dlouhodobě neuvolněné), tak vedoucí úředníky podílející se na výkonu správních činností, pokud jsou zařazeni do MHMP. Nově se stanovuje povinnost zapisovat též i údaje o členech statutárního orgánu příspěvkové organizace hl. m. Prahy a vedoucí zaměstnance 2. až 4. stupně řízení příspěvkové organizace hl. m. Prahy. V podrobnostech vizte odůvodnění k § 14a odst. 2 písm. i).

k) Obecní úřad (myslí se jím i úřad městyse, městský úřad, magistrát statutárního města nebo magistrát územně členěného statutárního města), úřad městského obvodu nebo úřad městské části územně členěného statutárního města a úřad městské části hlavního města Prahy (nově místo tajemníků těchto úřadů, resp. starostů obcí, kde není

funkce tajemníka zřízena), které budou zapisovat jak dlouhodobě uvolněné členy zastupitelstev (tj. včetně starostů, místostarostů/zástupců starosty a dalších členů rad – u nich však i tehdy, kdyby byly tyto funkce dlouhodobě neuvolněné), tak vedoucí úředníky podílející se na výkonu správních činností, pokud jsou zařazeni do těchto úřadů (magistrátů). Nově se stanovuje povinnost zapisovat též i údaje o členech statutárního orgánu příspěvkové organizace těchto typů územních samosprávných celků, resp. jejich organizačních složek (tj. městských obvodů či městských částí) a vedoucí zaměstnance 2. až 4. stupně řízení příspěvkové organizace těchto územních samosprávných celků, resp. jejich organizačních složek. V podrobnostech vizte odůvodnění k § 14a odst. 2 písm. i).

l) Veřejná výzkumná instituce (nově) bude zapisovat „svého“ ředitele coby člena

statutárního orgánu, který byl doplněn jako veřejný funkcionář do výčtu uvedeného v § 2 odst. 2 písm. g).

K odst. 3: Lhůty stanovené v § 12 odst. 1 a 3 začínají veřejnému funkcionáři plynout ode

dne, kdy potřebné základní údaje do registru oznámení zapíše tzv. podpůrný orgán (v případě oznámení podle § 12 odst. 2 není lhůta vázána na předchozí činnost podpůrného orgánu), neboť v opačném případě by lhůta 30 dnů byla veřejnému funkcionáři fakticky krácena o lhůtu, než podpůrný orgán údaje zapíše. Z hlediska právní jistoty a bezproblémového fungování registru, resp. vkládání oznámení, se zakotvuje povinnost podpůrného orgánu neprodleně (v tomto případě by bylo ideálně ještě týž den) informovat veřejného funkcionáře o tom, že potřebné údaje související s jeho funkcí a osobou byly do registru již zapsány a že tudíž běží lhůta pro podání oznámení. V souladu s principy dobré správy se podpůrnému orgánu rovněž stanovuje, že součástí oznámení bude i informace o tom, který den končí lhůta pro podání oznámení, což má vazbu zejména na přestupek spočívající v podání opožděného oznámení podle § 23 odst. 1 písm. e) s možností uložení pokuty od 1 000 Kč do 50 000 Kč. Je proto třeba, aby byl veřejný funkcionář informován prokazatelně - podpisem při osobním převzetí informace, pokud s tím spojí i možnost vyžádat si přístupové údaje (blíže viz odůvodnění k § 12 odst. 5), poštou do vlastních rukou, do datové schránky veřejného funkcionáře apod., tj. tak, aby podpůrný orgán mohl doložit splnění této povinnosti.

K odst. 4:

Na základě požadavku Ministerstva vnitra a územních samosprávných celků se výslovně doplňuje působnost, v jaké územní samosprávné celky uvedenou agendu vykonávají. Dosud žádný právní předpis totiž nedává jasnou odpověď na otázku, zda postupy a činnosti upravené zákonem o střetu zájmů jsou výkonem samostatné nebo přenesené působnosti územních samosprávných celků. Tuto pochybnost je proto vhodné odstranit výslovným zněním ustanovení, přičemž tak bude pevně nastoleno pravidlo vylučující uplatnění dozorových a kontrolních pravomocí nad činností uvedených orgánů ze strany Ministerstva vnitra.

K § 14b K odst. 1: Zakotvuje se nový systém práva nahlížet do registru oznámení – každý (fyzická

i právnická osoba) má právo nahlížet do registru oznámení, avšak v rozsahu nově diferencovaném podle významnosti zastávané funkce. Upřesnění vychází ze závěrů Pracovní komise ke střetu zájmů a z důvodu ochrany soukromí. V zákonu o střetu zájmů zůstávají, podobně jako dosud, rozlišeni veřejní funkcionáři v užším slova smyslu („politici“) podle § 2 odst. 1 a veřejní funkcionáři v širším slova smyslu („nepolitici“ či „úředníci“) podle § 2 odst. 2. Zatímco přístup k osobním údajům veřejných funkcionářů první skupiny bude obdobný jako k údajům v obchodním rejstříku [na základě § 13 odst. 4 písm. c) zákona o ochraně osobních údajů budou po rozumnou dobu logovány např. IP adresy uživatelů registru], k detailním osobním údajům nepolitických veřejných funkcionářů bude mít přístup veřejnost jako dosud, tj. po předchozí registraci a obdržení přístupových údajů, neboť u nich převažuje ochrana soukromí nad veřejným zájmem. U této druhé skupiny veřejných funkcionářů může žadatel nahlížet v plném rozsahu jen do oznámení o činnostech, do oznámení o majetku jen co do nemovitých věcí a podílů v obchodních společnostech a do oznámení o příjmech a závazcích jen na tu část oznámení, kde se uvádějí příjmy (včetně darů). Z nahlížení veřejnosti jsou vyloučeny osobní údaje (datum a místo narození) a identifikace nemovitých věcí, neboť se jedná o citlivé a snadno zneužitelné informace.

K odst. 2: Do oznámení veřejných funkcionářů, pokud jde o příslušníky Policie ČR

a Generální inspekce bezpečnostních sborů, nemá veřejnost přístup. Výjimka je zakotvena z důvodu bezpečnosti státu, neboť z oznámení bude možné dohledat například o rodinných poměrech příslušníků PČR a GIBS, čímž se mohou lehce stát vydíratelnými.

K odst. 3: Z důvodu efektivnější kontroly veřejných funkcionářů a v rámci úspěšnějšího boje

s korupcí se nově zakotvuje přístup k informacím uvedeným v registru i dalším subjektům, které jsou nadány zejména pravomocí rozhodovat o právech a povinnostech a které informace z registru oznámení mohou potřebovat pro výkon své působnosti. Konkrétně se jedná o:

a) orgány příslušné k projednání správních deliktů podle tohoto zákona, tj. obecní úřady obcí s rozšířenou působností (zpravidla půjde o přestupkové komise / komise pro

projednávání přestupků, ať již jsou zřízeny jako zvláštní orgán obce dle § 106 obecního zřízení či jako komise, jimž byl svěřen výkon přenesené působnosti dle § 122 odst. 2 zákona o obcích), které projednávají přestupky veřejných funkcionářů a bývalých

veřejných funkcionářů. Je jím rovněž Úřad pro ochranu osobních údajů, který je

příslušný projednat přestupky fyzických osob a správní delikty podnikajících fyzických osob a právnických osob. Zakotvením práva/povinnosti orgánu, který je příslušný k projednávání správních deliktů, nahlížet do registru se odstraňuje dosavadní značně nevyhovující stav, kdy do registru tyto orgány nahlédnout nemohou a musejí se spolehnout na informace a podklady, které obdrží od dosavadních evidenčních orgánů, které ovšem dle platné právní úpravy jen dohlíží nad úplností údajů obsažených v oznámení;

b) soudy a orgány činné v trestním řízení – zde půjde zejména o trestní řízení, kdy orgány

činnými v trestním řízení se dle § 12 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů rozumějí soud, státní zástupce a policejní orgán. Možnost získat informace pro tyto orgány bude svědčit zejména v případech korupční trestné činnosti a hospodářské kriminality, kdy půjde o možnost odčerpat majetek, který pochází nebo je vysoce pravděpodobné, že by mohl pocházet z trestné činnosti. Není vyloučena ani možnost informace uvedené v registru použít i v ostatních druzích soudních řízení (civilních či správních), proto se kromě orgánů činných v trestním řízení (tj. včetně tzv. trestních soudů) umožňuje přístup do registru všem soudům;

c) zpravodajské služby České republiky – tím dojde k zefektivnění činnosti

zpravodajských služeb ČR. Bezpečnostní informační služba například uvádí, že umožnění přístupu zefektivní výkon zpravodajské činnosti, jelikož data obsažená v připravovaném registru mají přímou vazbu na oblasti dlouhodobě sledované BIS, přičemž pro BIS půjde o zcela zásadní informační zdroj. Pro plnění specifických úkolů v rámci své působnosti má přístup i Úřad pro zahraniční styky a informace. Přístup do registru mají i další orgány, pokud to stanoví jiné právní předpisy. Například orgány Finanční správy ČR, resp. správce daně obecně, mají možnost získat údaje z registru vedeného podle zákona o střetu zájmů na základě § 57 odst. 1 písm. d) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Ten stanoví povinnost orgánům veřejné moci a osobám, které získávají údaje potřebné pro správu daní, tyto údaje správci daně na základě jeho vyžádání poskytnout. Správce daně (tzn. nejen orgány Finanční správy ČR, ale též orgány Celní správy ČR a další orgány veřejné moci, které postupují v režimu daňového řádu) se již podle platné právní úpravy mohou evidenčního orgánu dotazovat na údaje, které jsou v registru na základě oznámení o osobním zájmu, oznámení o činnostech, oznámení o majetku či oznámení o příjmech a závazcích o daném subjektu vedeny, pokud jsou využitelné pro správu daní. Co se rozumí správou daní, daňový řád vymezuje v § 1 odst. 2. Aby však nemuseli správci daně vždy ad hoc žádat, je vhodné jim umožnit nepřetržitý přístup do registru. K tomu vizte odůvodnění k čl. III.

K § 14c K odst. 1 až 5: K ověřování správnosti údajů vykazovaných v oznámeních ve spojitosti

s agendou v působnosti evidenčního orgánu (např. správnosti údajů o dárcích a poskytovatelích jiných závazků) je nutné zároveň zabezpečit přístup evidenčního orgánu k nezbytným údajům ze základního registru obyvatel, z informačního systému obyvatel a, s ohledem na okruh možných dárců a poskytovatelů jiných závazků též z řad cizinců, z informačního sytému cizinců. Ze stejného důvodu je nezbytné umožnit evidenčnímu orgánu umožnit využití údajů z katastru nemovitostí [pro ověření správnosti údajů v oznámení o majetku podle § 10 odst. 2 písm. a), eventuálně v oznámení o příjmech a závazcích, půjde-li o hypoteční úvěr podle § 11 odst. 2 písm. b), který bývá jištěn zástavní smlouvou]. Součástí tohoto oprávnění v nejrůznějších právních předpisech upravujících obdobná oprávnění kontrolních orgánů je i restriktivní vymezení toho, že z uvedených informačních systémů lze využít toliko jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu, tj. v daném případě k porovnávání dat a informací podle § 13 odst. 7. Aby měl evidenční orgán potřebné informace k dispozici ve chvíli, kdy je potřebuje (provádí porovnávání), stanovuje se, že se uvedené údaje z informačních systémů evidenčnímu orgánu poskytují v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, tzn., aniž by o ně evidenční orgán musel speciálně v jednotlivých případech (ad hoc) žádat. Z důvodu kontinuální možnosti porovnání údajů a dat je třeba, aby byla poskytnuta i data původní, pokud došlo k jejich změně (např. příjmení, změna vlastnictví nemovitostí). Co se týče Registru obyvatel (odst. 1), technicky bude registr oznámení fungovat následovně: Právnická osoba nebo její orgán nebo organizační složka (zpravidla to bude personální útvar) zadá základní údaje o veřejném funkcionáři do registru oznámení – blíže viz § 14a odst. 1. Podle stávajících praktik a zákonných zmocnění je navrhováno zapsat zejména jména, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, včetně předchozích jmen a příjmení, data a místa narození (kombinací je více a jsou definované správce ROB). Těmito údaji by mělo v registru oznámení dojít ke „ztotožnění“ veřejného funkcionáře v ROB a případného načtení dalších důležitých (potřebných) údajů do registru oznámení. Mezi důležité údaje, které by měly být vedeny v registru, je i údaj identifikátor datové schránky fyzické osoby, který je referenčním údajem v ROB. Uvedené propojení je nezbytné z toho důvodu, aby správce registru mohl jednoznačně provázat dané oznámení z konkrétní datové schránky s konkrétním veřejným funkcionářem vedeným v registru (v tomto případě bude vazebnou položkou IDDS).

K odst. 6: Z důvodu efektivní porovnávací (kontrolní) funkce evidenčního orgánu ve smyslu

§ 13 odst. 7 se dále umožňuje evidenčnímu orgánu nahlížet do dalších registrů a informačních systémů veřejné správy, a to pro kontrolu toho, zda informace uváděné v oznámeních jsou přesné, úplné a pravdivé, jak je vyžadováno v § 9 až 11. Uvedená možnost je nezbytná pro případné potrestání za přestupek veřejného funkcionáře, tj. pokud veřejný funkcionář uvedl zjevně nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje v prohlášení podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4.

K bodu 50 (nadpis hlavy VII)

Jedná se o legislativně technickou změnu. Zakotvením skutkových podstat správních deliktů právnických osob a podnikajících fyzických osob se mění název hlavy VII tak, aby byl nazván obecným pojmem „správní delikty“, který mj. zahrnuje přestupky a správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob.

K bodu 51 (§ 23 až § 25)

Obecně ke koncepci reformy správního trestání: V souladu s novou koncepcí správního trestání bylo nezbytné po formální stránce změnit dosavadní ustanovení § 23 až 25. Konkrétně se jedná o tyto změny:

a) Jednotlivá ustanovení je potřeba doplnit o příslušné nadpisy, tj. „Přestupky“, „Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob“ a „Společná ustanovení ke správním deliktům“. Dílčí návětí skutkových podstat je třeba uvádět ve tvaru: „veřejný funkcionář / fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že…“.

b) Skutkové podstaty je třeba zpřesnit, včetně úpravy odkazů na ustanovení obsahující porušenou povinnost a je nutné v nich používat přítomný čas.

c) Jednotlivé sankce je třeba umístit za skutkovými podstatami.

d) Dosavadní ustanovení § 25 odst. 1 je nadbytečné.

e) Pokud se chce vyloučit sankci napomenutí a zavést jen pokuty, je nutné takový text vložit přímo do ustanovení o sankcích za přestupky, neboť tato úprava obecně ze zákona o přestupcích nevyplývá (viz § 11 odst. 2).

f) V dosavadním § 25 odst. 2 je třeba větu „V řízení se postupuje podle zákona

10)

o přestupcíchs výjimkou § 84 až 87, pokud tento zákon nestanoví jinak“ upravit tak, že přestupky nelze projednat v blokovém nebo příkazním řízení bez odkazu na poznámku pod čarou, která nemá normativní charakter. Obecné konstatování, že se na přestupky použije zákon o přestupcích, je nadbytečné, naopak je však nutné výslovně stanovit, že je jeho aplikace částečně na přestupky podle zákona o střetu zájmů vyloučena.

g) Skutkové podstaty je třeba řadit chronologicky za sebou, podle odkazů na porušené povinnosti.

K § 23 odst. 1 K písm. a): Ponechává se skutková podstata přestupku veřejného funkcionáře, který

v rozporu s § 4 odst. 1 nebo § 5 odst. 3 vykonává funkci nebo činnost, která je neslučitelná s výkonem funkce veřejného funkcionáře. Jedná se o případy, kdy veřejní funkcionáři uvedení v § 2 odst. 1 písm. c) až l) podnikají nebo provozují jinou samostatně výdělečnou činnost, jsou členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby nebo je v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář, anebo o případy, kdy je poslanec nebo senátor v pracovněprávním vztahu nebo služebním poměru k ČR, pokud jde o funkce jmenované nebo o funkce, v nichž se při výkonu státní správy rozhoduje, na ministerstvu nebo na jiném správním úřadu, na státním zastupitelství nebo soudu, nebo v bezpečnostních sborech, ozbrojených silách ČR, Nejvyšším kontrolním úřadu, Kanceláři prezidenta republiky, Kanceláři Poslanecké sněmovny, Kanceláři Senátu, státních fondech nebo v Kanceláři Veřejného ochránce práv. Dosavadní nedostatečná úroveň dodržování zákona o střetu zájmů a vymahatelnost stanovených povinností nebo dodržování zakázaných činností mj. způsobilo i to, že za takto významné porušení zákona bylo možno uložit pokutu jen do 50 000 Kč. Jelikož se jedná o jednu z nejproblematičtějších oblastí, kdy např. prostřednictvím formálního provozování jiné samostatné výdělečné činnosti lze legalizovat „špinavé“ peníze, získané např. jako úplatky, bude možno za tento přestupek uložit pokutu od 5 000 Kč do 250 000 Kč. Tato skutková podstata přestupku veřejného funkcionáře v sobě zahrnuje i postih těch případů, kdy veřejný funkcionář neukončí činnosti zakázané v § 4 odst. 1 bez zbytečného odkladu poté, co začal vykonávat svoji funkci, nejpozději však do 30 dnů ode dne zahájení výkonu funkce. Ten, kdo v rozporu s § 4 odst. 3, tzn. ve stanovené lhůtě, neukončí činnosti uvedené v § 4 odst. 1, bude od uplynutí této lhůty v rozporu s § 4 odst. 1 vykonávat funkci nebo činnost, která je neslučitelná s výkonem funkce veřejného funkcionáře, což je přestupek podle písm. a).

K písm. b): Zavádí se nová skutková podstata přestupku veřejného funkcionáře, který

pobíral odměnu v rozporu s § 5 odst. 1 nebo 2, protože i v tomto případě je takové jednání natolik společensky škodlivé, že není možné nadále toto jednání v rámci zákona o střetu zájmů nepostihovat. Díky zavedení této možnosti lze též předpokládat, že za pobírání neoprávněné odměny (tj. odměny vyplacené v rozporu s § 5 odst. 1 a 2) by s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe (§ 12 odst. 2 trestního zákoníku) nedocházelo k zahajování trestního stíhání veřejných funkcionářů pro podezření ze spáchání trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku, jak se v minulosti stalo.

K písm. c): Beze změny se ponechává skutková podstata spočívající v nepodání oznámení

o osobním zájmu dle § 8 odst. 1. S ohledem na úpravu § 8 pak dochází k rozšíření postihu na ty případy, kdy veřejný funkcionář neoznámí osobní zájem na věci z toho důvodu, že se domnívá, že je tato skutečnost všem ostatním členům příslušného kolektivního orgánu známa jako „zájem obecně zřejmý“ (např. rodinné poměry člena zastupitelstva, má-li se jednat o prodeji obecného pozemku jeho bratrovi), přičemž dalším osobám tato skutečnost známa není (např. občanům, o jejichž majetku zastupitelstvo rozhoduje).

K písm. d): Beze změny je převzata (dochází pouze k formulačnímu upřesnění) skutková

podstata spočívající v uvedení zjevně nepřesných, neúplných nebo nepravdivých údajů v jednotlivých druzích oznámení.

K písm. e): S formulačními úpravami je převzata skutková podstata spočívající v nedodržení

lhůty k podání oznámení. Vynechává se však dovětek umožňující podání oznámení v „dodatečné lhůtě“, která není v zákoně nikterak stanovena. Stávalo se, že díky této formulaci nebyly přestupky veřejných funkcionářů vůbec stíhány. Z uvedeného důvodu se tato neurčitá lhůta neznámé délky zrušuje, přičemž přestupku se tak dopustí veřejný funkcionář tím, že oznámení nepodá ve lhůtách stanovených v § 12 odst. 1 až 3. Povinnost lhůty dodržovat vyplývá ze zásady „neznalost zákona neomlouvá“.

K § 23 odst. 2 K písm. a): Zavádí se nová skutková podstata fyzických osob, které byly veřejným

funkcionářem a po skončení výkonu funkce nedodržely zákaz konkurence, tj. vstoupily do smluvního vztahu, který je v § 6 zakázán. Rozšíření tohoto tzv. „revolving doors“ vychází z doporučení Skupiny států proti korupci při Radě Evropy. Skutečnost, že není tento zákaz konkurence finančně kompenzován, vychází z veřejného zájmu na tom, aby osoby, které díky své funkci získaly cenné informace, je nemohly zneužít či využít po skončení výkonu funkce, a poškodit tak zejména dosavadní orgán, u kterého veřejný funkcionář působil, nýbrž i např. ekonomiku ČR. Zakotvení obdobného selektivního zákazu konkurence je upraveno např. v § 31 zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem. Jde o odstranění nežádoucího stavu spočívajícím v existenci imperfektní nomy, tj. stanovených povinností bez možnosti uložení sankce v případě porušení.

K písm. b): Analogicky k přestupku veřejného funkcionáře podle § 23 odst. 1 písm. d) a e),

kdy se přestupku veřejný funkcionář dopustí tehdy, nedodržel-li lhůtu k podání prohlášení podle § 9 až 11 ve lhůtě stanovené v § 12 odst. 3 („výstupní“ oznámení) anebo v podaných oznámeních uvede zjevně nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje, se zakotvuje nová skutková podstata fyzické osoby, která byla veřejným funkcionářem a ve stanovené lhůtě nepodala „výstupní“ oznámení, tj. nepodala je ve lhůtě do 30 dnů ode dne skončení výkonu

§ 31 odst. 2 zákona č. 38/1994 Sb.: „Zaměstnanci a příslušníci ve služebním poměru ke správním orgánům uvedeným v § 24 odst. 2, kteří se podílejí na provádění tohoto zákona a jsou povinni zachovávat mlčenlivost podle předchozího odstavce, nesmějí být zaměstnáni u právnických osob oprávněných obchodovat s vojenským materiálem po dobu tří let od skončení pracovního nebo služebního poměru.“ funkce, anebo ve „výstupních“ oznámeních uvedla zjevně nepřesné, neúplné či nepravdivé údaje.

K písm. c): Jedná se o legislativně technickou změnu – odkaz na správné ustanovení § 13

zakazující sdělit třetí osobě uživatelské jméno a heslo pro nahlížení do registru oznámení.

K písm. d): Jedná se o legislativně technickou změnu – odkaz na správné ustanovení § 13

zakazující použití a další zpracovávání informací získaných z registru pro jiný účel než zjištění případného střetu zájmů při výkonu funkce. Poslední skutková podstata spočívající v potrestání toho, kdo porušení povinnost mlčenlivosti o skutečnostech, o nichž se dozvěděl z údajů evidovaných v registru nebo o osobách, které evidenčnímu orgánu sdělily skutečnosti nasvědčující nepravdivosti nebo neúplnosti údajů uvedených v oznámeních evidovaných v registru, byla zrušena pro nadbytečnost. Povinnost mlčenlivosti zcela odpadá v případě informací, kterou jsou veřejně volně dostupné. V případě možnosti seznámení se s údaji, které nejsou veřejně přístupné, lze odkázat na povinnost mlčenlivosti stanovené v jiných právních předpisech podle toho, pod který režim právního předpisu spadá osoba, která tyto informace získá. Primárně půjde o zaměstnance Ministerstva spravedlnosti, které budou zabezpečovat provoz registru. Bude- li se jednat o státní službu, povinnost mlčenlivosti vyplývá z § 77 odst. 1 písm. h) a odst. 2 zákona o státní službě, v případě zaměstnanců spadajících pod režim zákoníku práce jde o § 303 odst. 2 písm. b) (pro bližší vysvětlení vizte odůvodnění k § 14 odst. 3).

K § 23 odst. 3

Dosavadní zcela nevyhovující praxe při ukládání sankcí za porušení zákona o střetu zájmů, kdy byly, pokud vůbec, ukládány poměrně nízké pokuty, resp. bylo často od potrestání odstoupeno napomenutím, je jedním z faktorů způsobujících nefunkčnost zákona o střetu zájmů. Dle závěrů Pracovní komise ke střetu zájmů a odborné diskuze je proto potřeba jednak zvýšit sankce za spáchané delikty, a jednak jejich výši diferencovat podle závažnosti či škodlivosti protiprávního jednání. V zákoně o střetu zájmů jsou tak zakotveny skutkové podstaty a výše sankce, kterou lze uložit.

K písm. a): Nejméně závažnější skupinou jsou přestupky veřejných funkcionářů spočívající

v 1) nepodání oznámení o osobním zájmu podle § 8 odst. 1, 2) uvedení zjevně nepřesných, neúplných nebo nepravdivých údajů v některém z oznámení a 3) nedodržení lhůty k podání prohlášení podle § 12 odst. 1 až 3, resp. 4) přestupky fyzických osob, které byly veřejným funkcionářem a nepodaly oznámení podle § 9 až 11 ve lhůtě do 30 dnů po skončení výkonu funkce, nebo v podaných oznámeních uvedly zjevně nepřesné, neúplné či nepravdivé údaje. Dále byly v této kategorii ponechány přestupky fyzických osob (žadatelů), které získají uživatelské jméno a heslo pro nahlížení do registru a buď tyto přihlašovací údaje poskytne někomu dalšímu, nebo informace použije (zneužije) pro jiný účel než identifikovat možný střet zájmů při výkonu funkce veřejného funkcionáře, resp. za účelem zjištění případného porušení povinností při výkonu funkce veřejného funkcionáře. Za uvedené jednání se bude ukládat pokuta v rozmezí od 1 000 Kč do 50 000 Kč.

K písm. b): Druhou skupinou protiprávních jednání (závažnějších) jsou případy, kdy veřejný

funkcionář 1) vykonával funkci nebo činnost, kterou tento zákon stanoví jako neslučitelnou s výkonem funkce veřejného funkcionáře (§ 4 odst. 1 a § 5 odst. 3), včetně neukončení činnosti ve lhůtě stanovené v § 4 odst. 3, a 2) pobíral odměnu v rozporu s § 5 odst. 1 nebo 2. V tomto případě by mělo dojít k uložení pokuty v rozmezí od 5 000 Kč do 250 000 Kč.

K písm. c): Za nejzávažnější jednání je nutno považovat porušení zákazu konkurence,

tj. když bývalý veřejný funkcionář vstoupí do smluvního vztahu zakázaného v § 6. Pokuta se v tomto případě bude ukládat v rozmezí od 25 000 Kč do 500 000 Kč.

K § 23 odst. 4 a 5

Je-li snahou odstranit neodůvodněné odchylky v ukládání sankcí, pokud jsou vůbec v praxi ukládány, je třeba kromě zpřísnění možnosti postihu zvýšením rozpětí sazeb pokut i explicitně zakázat možnost vyřešit přestupkové řízení domluvou. Jelikož se subsidiárně použije zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, který tuto možnost upravuje v § 11, je třeba do zákona o střetu zájmů stanovit, že tento druh sankce podle zákon o přestupcích využít nelze. To se ovšem týká jen přestupků veřejných funkcionářů a bývalých veřejných funkcionářů, nikoli již i fyzických osob – žadatelů o nahlížení do registru. U veřejných funkcionářů se tato možnost navíc vylučuje pro případy, kdy veřejný funkcionář nepodá oznámení ve lhůtě stanovené v § 12 odst. 1, 2 nebo 3 (např. z důvodu pobytu v nemocnici), neboť povinné uložení pokuty ve výši minimálně 1 000 Kč by u nedbalostních či dokonce nezaviněných nepodaných oznámení bylo příliš tvrdé. Z důvodu zpřísnění sankčního mechanismu a zamezení obcházení ne možnosti uložit napomenutí se rovněž doplňuje zákaz řízení skončit tak, že od uložení sankce bude upuštěno. Vylučuje se tím možnost aplikace § 11 odst. 3 zákona o přestupcích. Dále se přebírá z dosavadní právní úpravy vyloučení zákona o přestupcích v části týkající se možnosti použití blokového a příkazního řízení. Pouze dochází k formulačnímu upřesnění textu.

K § 24 K odst. 1:

V reakci na zavedení možnosti žádat o nahlížení do registru i právnické osoby (vizte odůvodnění k § 13 odst. 4) je zapotřebí analogicky (k přestupkům fyzických osob) zakotvit skutkové podstaty správních deliktů těch právnických a podnikajících fyzických osob, které informace získané z registru použijí jinak, než zákon dovoluje. Půjde o případy, kdy právnická nebo podnikající fyzická osoba používá nebo dále zpracovává údaje vedené v registru k jinému účelu než ke zjištění případného porušení povinností při výkonu funkce veřejného funkcionáře podle § 13 odst. 8 anebo neoprávněně sdělí třetí osobě uživatelské jméno a přístupové heslo k nahlížení do registru podle § 13 odst. 5.

K odst. 2: Analogicky ke skutkovým podstatám přestupků fyzických osob se zakotvuje sazby

za správní delikty právnických osob, tj. v rozpětí od 1 000 Kč do 50 000 Kč.

K § 25 K odst. 1: Návrh zákona nově stanovuje správní delikty, kterých se mohou dopustit

právnické osoby. V návaznosti na tuto změnu zde však chybí příslušná ustanovení, která by upravovala oblast těchto správních deliktů. Tzv. obecný liberační důvod, tj. možnost zproštění odpovědnosti za správní delikt právnických osob, upravuje situaci, kdy právnická osoba za správní delikt neodpovídá, a to pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

K odst. 2: Zakotvuje se standardní objektivní a subjektivní lhůta, ve které lze správní delikty

projednat. Navržena je subjektivní lhůta 1 roku, objektivní pak 3 roky.

K odst. 3: Zakotvuje se standardní ustanovení o tom, že v případě podnikajících fyzických

osob se použije úprava o odpovědnosti a postihu právnické osoby, což má v daném kontextu význam zejména u liberačních důvodů.

K odst. 4: Kritérium odstranění nebo zmírnění škodlivých následků svou povahou nepatří

do správně právní odpovědnosti, jejímž cílem je potrestat pachatele uloženou sankcí a odradit jej od dalšího porušování povinnosti. Nadto dobu trvání, význam a rozsah následků lze podřadit pod okolnosti spáchání správního deliktu, a není třeba je tak zvláště uvádět. Po potrestaném pachateli navíc nelze požadovat, aby odstranil protiprávní stav, to lze žádat v rámci výkonu kontroly, přičemž tato povinnost je většinou obsažena v opatření k nápravě uloženém nadřízeným kontrolním orgánem. Z uvedeného důvodu sice ponechávají kritéria, podle kterých se má ukládat pokuta za spáchání přestupku, avšak formulačně je text upraven tak, aby odpovídal koncepci reformy správního trestání.

K odst. 5: Ponechává se stanovení správních orgánů příslušných k projednání správních

deliktů. V případě veřejných funkcionářů je jím i nadále obec s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu má veřejný funkcionář trvalý pobyt. Nově se doplňuje/upřesňuje, že orgánem příslušným projednat přestupky bývalých veřejných funkcionářů má rovněž obec s rozšířenou působností, v jejímž územním obvodu má bývalý veřejný funkcionář trvalý pobyt. Správní delikty související s porušováním ochrany osobních údajů bude i nadále řešit Úřad pro ochranu osobních údajů.

K odst. 6: Ponechává se dosavadní text o správním orgánu, který vybírá a vymáhá pokuty

uložené za správní delikty.

K odst. 6: Ponechává se dosavadní text o lhůtě splatnosti – 30 dnů ode dne nabytí právní

moci odsuzujícího rozsudku. Pouze dochází k formulačnímu upřesnění.

K čl. II (přechodná ustanovení) K bodu 1: V souvislosti s nově zakotvenou povinností zapisovat v zákoně vyjmenované

údaje do registru (k tomu vizte odůvodnění k § 14a) a stanovením „nulových vstupních“ oznámení je nezbytné do registru zapsat vstupní data, podle kterých lze veřejného funkcionáře identifikovat. S ohledem na potřebu získat vstupní údaje v co nejkratší době po nabytí účinnosti zákona, se stanovuje lhůta delší, než je uvedena v § 14a, a to do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti zákona, aby byl dán dostatečný časový prostor informace zapsat. Například Kancelář Poslanecké sněmovny bude zapisovat cca 200 údajů o poslancích a několik jednotek či desítek „vlastních“ zaměstnanců, Kancelář Senátu celkem 81 údajů a několik jednotek či desítek „vlastních“ zaměstnanců, ministerstva od cca 30 údajů (MMR, MZV, MPO) po cca 1 000 (MPSV), krajské úřady cca 60–80 údajů a obecní úřady na malých obcích údaje v řádech jednotek.

K bodu 2: S ohledem na široké spektrum veřejných funkcionářů a v zásadě libovolný termín,

kdy veřejný funkcionář zahajuje výkon své funkce, a běží tudíž minimálně lhůty pro „vstupní“ oznámení každému individuálně, a protože by nebylo efektivní všechna dosavadní oznámení přepisovat ke dni nabytí účinnosti zákona do registru (sice je registr již nyní veden elektronicky, ale oznámení tam jsou skenována, tudíž není možné s nimi dále automaticky pracovat), zakotvuje se ke dni účinnosti tohoto zákona všem funkcionářům podat „mimořádné“ oznámení podle § 9, § 10 odst. 2 a § 11 odst. 2 písm. b) jako tzv. „nulové vstupní“ oznámení, tj. i když dosud jej podávat nemuseli. Protože jde o novinku, se kterou se budou muset veřejní funkcionáři teprve seznámit, stanovuje se lhůta pro splnění této povinnosti 2 měsíce, a to od ukončení lhůty stanovené tzv. podpůrným orgánům, které nejprve musí veřejného funkcionáře do registru „zaregistrovat“, tj. konkrétně od 1. února do 31. března 2017 (u nových veřejných funkcionářů je dle § 12 odst. 1 lhůta stanovena na 30 dnů, avšak u těchto nových veřejných funkcionářů lze předpokládat, že se před vstupem do veřejné funkce či zaměstnání ve smyslu § 2 odst. 2 předem seznámí se svými budoucími povinnostmi). Z uvedeného vyplývá, že tato povinnost se bude vztahovat na všechny veřejné funkcionáře, kteří v den nabytí účinnosti novely zákona o střetu zájmů veřejnými funkcionáři dle tohoto zákona jsou (tj. poslanci, senátoři, členové vlády, všichni členové zastupitelstev územních samosprávných celků, státní zaměstnanci či úředníci územních samosprávných celků ve smyslu § 2 odst. 2 atd.).

K bodu 3: Jelikož musejí všichni veřejný funkcionáři, kteří jsou veřejnými funkcionáři ke dni

nabytí účinnosti této novely, podávat „nulová vstupní“ oznámení, která v sobě logicky obsahují i většinu údajů za předchozí kalendářní rok 2016, stanovuje se z důvodu zamezení zbytečné administrativní zátěže, aby titíž veřejní funkcionáři podávali „průběžná“ oznámení ve lhůtě do 30. června 2017 (tj. ve lhůtě stanovené v § 12 odst. 2) jen v rozsahu údajů, které v „nulových vstupních“ oznámeních neoznamovali, tj. v rozsahu příjmů podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona.

K bodu 4: Pokud veřejný funkcionář zahájí výkon své funkce během ledna 2017, kdy ještě

nebude zprovozněna část registru pro podávání oznámení, zakotvuje se, že se na veřejného funkcionáře bude pohlížet, jako by jím byl ke dni nabytí účinnosti novely. To v praxi znamená, že podpůrný orgán jej zapíše v průběhu ledna 2017 a veřejný funkcionář podá oznámení ve lhůtě od 1. února do 31. března 2017. Kupříkladu stane-li se veřejným funkcionářem 2. ledna 2017, v termínu do 17. ledna 2017 (§ 14a) budou jeho údaje podpůrným orgánem zapsány, avšak veřejný funkcionář podá své „vstupní“ oznámení v období od 1. února do 31. března 2017. Následně až průběžné v termínu podle § 12 odst. 2, tj. do 30. června následujícího kalendářního roku, tzn. do 30. června 2018.

K bodu 5: Změna systému vedení registru a přechod od decentralizovaného modelu

na centralizovaný a navíc plně elektronický systém s sebou nese otázku, co s dosud podanými oznámeními a žádostmi o nahlédnutí do registru. Zakotvuje se, že všechny tyto dokumenty budou uchovány u dosavadních evidenčních orgánů, kterými jsou:

a) mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) a c) až j), pokud nejsou senátory,

b) mandátový a imunitní výbor Senátu Parlamentu České republiky pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. b),

c) ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy, v jehož čele není člen vlády, a v jehož oboru působnosti vykonává funkci veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 2 písm. a) až d),

d) Česká národní banka pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm. c), jsou-li jejími zaměstnanci,

e) ředitel krajského úřadu pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. l) a n) a odst. 2 písm. e), jde-li o členy zastupitelstva jejich kraje nebo vedoucí úředníky v krajském úřadu,

f) ředitel Magistrátu hlavního města Prahy pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. m) a odst. 2 písm. e), jde-li o členy zastupitelstva hlavního města Prahy nebo vedoucí úředníky v magistrátu hlavního města Prahy,

g) tajemník městského úřadu, magistrátu statutárního města nebo magistrátu územně členěného statutárního města, úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části územně členěného statutárního města, pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. m) a n) a odst. 2 písm. e), jde-li o členy zastupitelstva jejich obce nebo vedoucí úředníky v jejich úřadu nebo magistrátu,

h) tajemník obecního úřadu a v obcích, kde není tajemník obecního úřadu, starosta, pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. m) a n) a odst. 2 písm. e), jde-li o členy zastupitelstva jejich obce nebo o vedoucí úředníky v jejich obecním úřadu. Uchovávání dokumentů bude realizováno po dobu 5 let po nabytí účinnosti tohoto zákona, tak jak předpokládá § 14 odst. 2 písm. b) ve znění do dne nabytí účinnosti novely. Poté bude s těmito dokumenty naloženo dle jiného právního předpisu, tj. dle zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

S přechodným obdobím 5 let pro dosavadní evidenční orgány se pojí i otázka vedení registru podle § § 14 odst. 2 písm. d) až g), tj. 1) dohlížení nad úplností údajů, které jsou součástí oznámení podle § 9 až 11 a § 12 odst. 2 učiněných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a vyžadování doplnění těchto údajů, 2) přijímání sdělení skutečností, které nasvědčují nepravdivosti nebo neúplnosti údajů uvedených v oznámeních evidovaných v registru podle § 13 odst. 6, 3) poskytování dokladů podle § 13 odst. 7 orgánu příslušnému o věci jednat (tj. obecním úřadům obcí s rozšířenou působností a Úřadu pro ochranu osobních údajů) a 4) ověřování žádostí a udělování uživatelského jména a přístupového hesla k nahlížení do registru. Z důvodu zamezení dvojkolejnosti vedení registru po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se nepředpokládá, že by uvedené funkce dosavadní evidenční orgány přímo vykonávaly. Pokud bude chtít někdo nahlédnout do oznámení podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (a nejpozději do doby jejich skartace), bude se muset obrátit na evidenční orgán dle nové právní úpravy (Ministerstvo spravedlnosti). Jelikož požadovanými informacemi budou disponovat pouze dosavadní evidenční orgány, nový evidenční orgán požádá (dle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů datovou schránkou) příslušný dosavadní evidenční orgán o zaslání požadovaných oznámení. Ten požadovaná oznámení zašle Ministerstvu spravedlnosti, které ovšem bude muset předmětná oznámení vložit do registru (s největší pravděpodobností přepsáním údajů do elektronického formuláře). Dosavadní evidenční orgány jsou povinny uchovávat oznámení a žádosti podané v listinné podobě. Z uvedeného vyplývá, že není třeba po nabytí účinnosti novely nadále spravovat registr v elektronické podobě, který evidenční orgán vede.

K bodu 6: Zakotvuje se standardní přechodné ustanovení, že zahájení řízení o přestupku,

která nebyla do dne nabytí účinnosti novely ukončena, se dokončí podle dosavadní právní úpravy.

K části druhé K čl. III (novela zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky)

S ohledem na nově stanovenou působnost Ministerstva spravedlnosti jakožto ústředního správního úřadu, kterou lze jen stěží podřadit pod některou působnost zakotvenou v § 11 kompetenčního zákona, se novelizuje i zákon o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, v němž bude výslovně uvedeno, že Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy pro střet zájmů. Uvedená změna s sebou přináší odstranění tolik dlouho kritizovaného problému, že zde není žádný metodický orgán, který by nezávazně vykládat zákon o střetu zájmů a metodicky vedl jak dosavadní evidenční orgány v plnění jejich povinností, tak orgány obcí s rozšířenou působností, které jsou příslušné k projednávání přestupků. Metodické vedení ze strany gestora bude při implementaci zákona hrát významnou roli a může efektivně pomoci správné aplikaci zákona.

K části třetí K čl. IV (novela zákona o Finanční správě ČR)

Správci daně mají dle platné právní úpravy možnost požadovat informace obsažené v registru oznámení. Toto oprávnění je zakotveno v § 57 odst. 1 písm. d) daňového řádu, dle kterého mají povinnost poskytnout údaje na základě vyžádání správce daně orgány veřejné moci a osoby, které získávají jiné údaje nezbytné pro správu daní. Přestože i nadále půjde o možnost, nikoli povinnost, správce daně využívat údaje z registru oznámení (a například je porovnávat s údaji obsaženými v daňových přiznáních veřejných funkcionářů), novelou zákona o Finanční správě ČR se zřídí trvalý a nepřetržitý přístup správců daně do registru oznámení způsobem umožňujícím dálkový přístup. Rozhodně nedochází k prolamování daňové mlčenlivosti v tom smyslu, že by správci daně využili údaje jinak než v daňovém řízení, tj. např. při zjištění neshody údajů oznamovaly zjištěné skutečnosti jiným orgánům, pokud se neprokáže daňový únik.

K části čtvrté K čl. V (zrušovací ustanovení) K bodu 1: Zrušuje se dosavadní prováděcí nařízení vlády, kterým se pro účely zákona

o střetu zájmů stanoví záležitosti, v nichž rozhodují příslušníci Policie České republiky a příslušníci Celní správy České republiky ve správním řízení. Citované nařízení bylo vydáno na základě zmocnění v § 2 odst. 3 písm. c) zákona o střetu zájmů, které bylo zákonem č. 216/2008 Sb. s účinností od června 2008 zrušeno. Proto jeho ponechání v platnosti postrádá smysl.

K bodu 2: Zrušuje se dosavadní prováděcí vyhláška stanovující strukturu a formát formuláře

pro podávání oznámení podle zákona o střetu zájmů, které jsou však koncipovány v listinné podobě. Zmocnění Ministerstva spravedlnosti (§ 12 odst. 6) k vydání prováděcího právního předpisu je však zachováno. S ohledem na nutnost stanovit zcela novou strukturu a formát formuláře, který bude podáván výhradně elektronicky, se jeví jako vhodné vydat nový prováděcí právní předpis.

K části páté K čl. VI (účinnost)

Vzhledem k poměrně širokému spektru veřejných funkcionářů a přechodu na nový systém se navrhuje účinnost zákona až na 1. leden 2017. S ohledem na standardní legislativní proces se očekává přijetí novely do konce roku 2015. Legisvakanční lhůta cca 1 roku je nezbytná zejména pro přípravu registru oznámení, tj. přípravu zadávací dokumentace, vyhlášení veřejné zakázky, realizaci této veřejné zakázky a pokud možno i odzkoušení pilotního projektu. Stejně tak bude nezbytné této lhůty využít k osvětě a propagaci nové právní úpravy, případně i na proškolení pracovníků podpůrných orgánů, které budou zapisovat údaje o veřejných funkcionářích do registru.

V Praze dne 29. července 2015

Mgr. Bohuslav Sobotka v. r. předseda vlády

Mgr. Jiří Dienstbier v. r. ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu

JUDr. Robert Pelikán, Ph.D., v. r. ministr spravedlnosti