Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu zákona: novela zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů
Zpracovatel / zástupce předkladatele:Předpokládaný termín nabytí účinnosti,
v případě dělené účinnosti rozveďte:
Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti
a legislativu01/2017
Implementace práva EU: NE
2. Cíl návrhu zákona
Zavedení povinnosti podávat oznámení již ke dni vzniku funkce. Zefektivnění kontrolního mechanismu. Zpřísnění sankcí. Elektronizace majetkových přiznání. Úprava podmínek přechodu funkcionářů z veřejné do soukromé sféry.
3. Agregované dopady návrhu zákona
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: ANO
Je odhadováno, že náklady na pořízení elektronického registru v prvním roce provozu (včetně personálních nákladů pro období 6 měsíců před nabytím účinnosti) budou činit
21 670 000 Kč. Náklady v následujících letech (včetně personálních nákladů) budou činit 12 060 000 Kč/rok.
3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: NE
3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): ANO
Navrhovaná právní úprava bude znamenat postupný úbytek administrativy spojený s vedením evidence podaných oznámení.
3.4 Sociální dopady: NE
3.5 Dopady na životní prostředí: ANO
Navrhovaná právní úprava bude znamenat snížení spotřeby papíru v řádech statisíců listů A4 (cca 34 000 veřejných funkcionářů musí minimálně 1x ročně podávat oznámení na formuláři stanoveném vyhláškou č. 578/2006 Sb., tedy celkem 5 stran formátu A4).
1. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace 1. Důvod a předložení cíle 1.1 NOVELA ZÁKONA Č. 159/2006 SB., O STŘETU ZÁJMŮ 1.2 DEFINICE PROBLÉMU
V aplikaci zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon“) jsou identifikovány problémové oblasti. Společným jmenovatelem nedostatků zákona je roztříštěnost stávající právní úpravy, která omezuje funkčnost a vymahatelnost celého systému střetu zájmů. Roztříštěností je narušen princip veřejné kontroly politiků a dalších osob zastávajících významné funkce ve veřejné správě, který je zákonu o střetu zájmů imanentní. V současné podobě zákon v podstatě neplní účel, pro který vznikl.
Jedním z klíčových problémů stávající právní úpravy střetu zájmů je absence metodické podpory pro evidenční i přestupkové orgány, což je základem nejednotnosti jejich rozhodování. V současné době nemá žádný rezort za oblast střetu zájmů jasně vymezenou gesci. V úvahu připadá zejména Ministerstvo spravedlnosti, pro které hovoří skutečnost, že bylo v roce 2006 předkladatelem zákona a související vyhlášky č. 578/2006 Sb., kterou se stanoví struktura a formát formuláře pro podávání oznámení podle zákona o střetu zájmů. Ministerstvo spravedlnosti je rovněž správcem Centrálního registru evidenčních orgánů. Oblast střetu zájmů je od roku 2011 součástí strategických protikorupčních dokumentů vlády Petra Nečase. Bojem s korupcí a přípravou novely zákona o střetu zájmůbyla pověřena tehdejší místopředsedkyně vlády Karolína Peake. Tento úkol přešel v průběhu roku 2014 na ministra pro lidská práva, legislativu a rovné příležitosti Jiřího Dienstbiera, který je ve vládě Bohuslava Sobotky pověřen bojem s korupcí na vládní úrovni. Ministr naplňuje protikorupční politiku vlády, a proto předmětnou novelu zákona předkládá. Během mezirezortního připomínkového řízení bylo rozhodnuto, že ústředním správním úřadem pro oblast střetu zájmů se stane Ministerstvo spravedlnosti. Ministr spravedlnosti je rovněž spolupředkladatelem předmětného návrhu novely zákona o střetu zájmů. Mezi nejproblematičtější okruhy v oblasti střetu zájmů patří v současnosti především následující:
a) PŘÍLIŠNÝ POČET EVIDENČNÍCH ORGÁNŮ
Evidenční orgány vedou registr veřejných funkcionářů vždy na své úrovni s výjimkou mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny, který vede registr rovněž pro veřejné funkcionáře stanovené v § 2 odst. 1 písm. c) až j) zákona, kterými jsou vedoucí ostatních ústředních správních úřadů a další fyzické osoby v zákoně výslovně vyjmenované. Zejména vzhledem k enormnímu počtu obcí (6 250) se počet evidenčních orgánů podle kvalifikovaného odhadu blíží číslu 6 500.
b) ROZTŘÍŠTĚNÁ EVIDENCE OZNÁMENÍ
Evidenční orgány sice vedou registr oznámení v listinné i elektronické podobě (§ 13 odst. 1), ale v současné právní úpravě neexistuje centrální místo jejich evidence. Zmiňovaný Centrální registr evidenčních orgánů, spravovaný Ministerstvem spravedlnosti, umožňuje vyhledávat oznámení podle a) názvu evidenčního orgánu, případně jeho lokality, b) podle typu veřejného funkcionáře a c) podle typu evidenčního orgánu. Jde však toliko
Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2011 a 2012 a Strategie vlády v boji s korupcí na období let 2013 a 2014. Novela zákona o střetu zájmů měla být předložena vládě do 30. dubna 2014. Usnesení vlády ze dne 30. července 2014 č. 629. Výrazem vládní protikorupční politiky je Vládní koncepce boje s korupcí na léta 2015 až 2017 a Akční plán boje s korupcí na rok 2015. Zmíněné materiály byly schváleny vládou usnesením ze dne 15. prosince 2015 č. 1057. http://creo.justice.cz/.
o „rozcestník“, který žadatele informuje o tom, na koho by se měl obrátit, aby mu bylo zpřístupněno nahlédnutí do registru. Pokud jde o nahlížení do registru v elektronické podobě, udělí evidenční orgán žadateli uživatelské jméno a přístupové heslo, které bez zbytečného odkladu doručí prostřednictvím provozovatele poštovních služeb do vlastních rukou žadatele. V tomto postupu identifikoval neziskový sektor mnoho pochybení ze strany evidenčních orgánů, např. příliš krátkou dobu platnosti uživatelského jména a hesla.
c) NEEXISTENCE SYSTÉMU SANKCÍ
Přestupky v oblasti střetu zájmů projednávají obce s rozšířenou působností, kterých je v České republice 205. Dílčí část oblasti střetu zájmů spojenou s ochranou osobních údajů projednává Úřad pro ochranu osobních údajů. Evidenční orgán, který se z dostupných zdrojů dozví, že byl spáchán přestupek v oblasti střetu zájmů, má povinnost oznámit tuto skutečnost zmíněným orgánům k projednání v přestupkovém řízení. Na tyto orgány se může obrátit dále každý, kdo má podezření, že veřejný funkcionář spáchal přestupek podle zákona. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností rozhodují nejednotně, řízení bývá odloženo či zastaveno, za spáchaný přestupek nejsou ukládány obecními úřady obcí s rozšířenou působností totožné sankce. Na tuto praxi opět poukazuje především neziskový sektor. Pokud je řízení o přestupku vůbec dokončeno, je uložená pokuta v řádech tisíců. Maximální výše pokuty za přestupek v oblasti střetu zájmů je 50 000 Kč, což není s ohledem na příjmy některých veřejných funkcionářů citelná sankce. Na druhé straně je mnoho veřejných funkcionářů, pro které by maximální výše pokuty zanedbatelná nebyla, zejména komunálních politiků v obcích, ve kterých vykonávají funkci jako neuvolněnou. Zmíněná maximální sankce ve výši 50 000 Kč je s ohledem na možné následky protiprávního jednání nízká. Zároveň v současné právní úpravě chybí některé sankce, například sankce za nesplnění zákazu výkonu činnosti podle § 6 zákona. Za protiprávní jednání právnických osob nelze podle stávající právní úpravy uložit sankci.
1.3 POPIS EXISTUJÍCÍHO PRÁVNÍHO STAVU
1.3.1 Zákon o střetu zájmů Oblast střetu zájmů je primárně řešena zákonem o střetu zájmů. Zákon definuje veřejné funkcionáře (§ 2), kterým je stanovena řada povinností, zejména povinnost upřednostňovat veřejný zájem před zájmy osobními (§ 3), zákaz ohrozit veřejný zájem (§ 3), omezení některých činností a neslučitelnost funkce (§ 4 až 6) a podávání různých druhů oznámení (§ 7 až 12). Mezi tato oznámení patří a) oznámení o osobním zájmu, b)
Spolek Oživení identifikoval příkladně tyto nedostatky: zaslání uživatelského jména a přístupového hesla na jinou než požadovanou adresu, zaslání nefunkčních přihlašovacích údajů, stanovení limitu pro nahlédnutí do registru v délce 4 kalendářních dní, když mezi tyto dny byl započítán i den odeslání zásilky z úřadu a víkend, takže v době převzetí zásilky přihlašovací údaje již nebyly platné atp. I pokud byl získán přístup do elektronického registru, ten často obsahoval v jednom společném adresáři velké množství podle názvu neidentifikovatelných dokumentů ve formátu PDF, které bylo pro nalezení požadovaného oznámení zapotřebí otevírat jeden po druhém. Veřejná kontrola tak byla v řadě případů záměrně ztěžována až k samé hranici jejího znemožnění. Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění zákona č. 387/2004 Sb. Spolek Oživení dále zjišťoval, zda vybraní veřejní funkcionáři dodržují ustanovení zákona o střetu zájmů. Ze 483 kontrolovaných podmínky zákona porušilo 122 osob. Ve všech 122 případech spolek Oživení podal oznámení o přestupcích poslanců, senátorů a jiných veřejných funkcionářů. Většině podezřelých po často vleklých řízeních nebyla uložena žádná sankce. Úřady, které šetření prováděly, navíc odmítaly o jejich výsledcích a uložených sankcích poskytnout informace. Ze zjištění spolku Oživení vyplynulo, že ze 122 podaných oznámení o spáchání přestupku rozhodly příslušné orgány jen v 17 %. Pokud už byla pokuta uložena, pak v rozmezí 1 000 Kč až 4 000 Kč. Ve více než třetině oznámených případů nebylo považováno porušení zákona za společensky nebezpečné a věc byla odložena.
oznámení o činnostech, c) oznámení o majetku a d) oznámení o příjmech, darech a závazcích.
Zmíněná oznámení podává veřejný funkcionář evidenčnímu orgánu (§ 13), který vede registr oznámení v listinné a od roku 2008 i v elektronické podobě. Výčet evidenčních orgánů je stanoven v § 14 a jsou jimi: mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky, ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy, v jehož čele není člen vlády, Česká národní banka, ředitel krajského úřadu, ředitel Magistrátu hlavního města Prahy, tajemník městského úřadu, obecního úřadu, úřadu městyse, magistrátu, úřadu městského obvodu nebo městské části územně členěných statutárních měst a v obcích, kde není tajemník, starosta obce. Každý má právo na základě písemné žádosti bezplatně nahlížet do registru a pořizovat si z něj opisy a výpisy. Do registru je možné nahlížet osobně u evidenčního orgánu nebo v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě. Výpisy a opisy evidenční orgán neověřuje a tyto listiny nemají charakter veřejných listin. Veškeré údaje vedené v registru mohou být použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění případného střetu zájmů při výkonu funkce veřejného funkcionáře. Zpracováním osobních údajů v registru nesmí být dotčena ochrana osobních údajů. Výjimku z tohoto obecného pravidla představují údaje týkající se poslance, senátora, člena vlády, člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a uvolněných členů zastupitelstev územních samosprávných celků, které lze dále zveřejnit (§ 13 odst. 5 zákona). Každá fyzická osoba disponuje několika základními právy stanovenými v ustanovení § 13 zákona, a to: právem nahlížet do registru, právem upozornit evidenční orgán na porušení povinnosti ze strany veřejného funkcionáře a s tím spojeným právem na odpověď evidenčního orgánu a právem oznámit orgánu státní správy nebo územní samosprávy svoje podezření, že veřejný funkcionář porušil svou povinnost dle zákona o střetu zájmů. Sankční mechanismus je upraven v § 23 až 25 zákona. Za spáchané přestupky je stanovena peněžitá sankce v maximální výši 50 000 Kč. Tato sankce je pro všechny přestupky stejná, tedy zákon v tomto ohledu nerozlišuje přestupky na méně a více závažné. Přestupkové řízení vedou obce s rozšířenou působností, resp. Úřad pro ochranu osobních údajů v případě spáchání některých přestupků.
1.3.2 Ostatní právní normy
Určitou část oblasti střetu zájmů řeší paralelně se zákonem o střetu zájmů rovněž zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě. Jde o právní normu s odlišnou osobní působností, která se vztahuje na státní zaměstnance vykonávající ve správních úřadech státní správu, a nikoliv na veřejné funkcionáře podle zákona o střetu zájmů. V nejobecnější rovině je zákaz střetu zájmů stanoven již ve služebním slibu (§ 32). Obecná proklamace „zdržet se všech jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními“ je stanovena v § 77 odst. 1 písm. i) zákona o státní službě. Zákon o státní službě obsahuje oproti střetu zájmů speciální úpravu zákazu konkurence [§ 17 odst. 1 písm. e), § 81 odst. 1 a § 83]. Problematika střetu zájmů je rovněž dílčím způsobem řešena v zákonu č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v obecním a krajském zřízení (zákony č. 128/2000 Sb. a 129/2000 Sb.) a v zákonu o hlavním městě Praze (zákon č. 131/2000 Sb.). V proklamativní rovině je zákaz střetu zájmů rovněž součástí zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků.
Služební slib zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu státní služby se budu řídit právními a služebními předpisy a v souladu s nimi příkazy představených. Své povinnosti budu vykonávat řádně, nestranně, svědomitě, odborně a v zájmu České republiky, nebudu zneužívat postavení státního zaměstnance a budu se chovat a jednat tak, aby nebyla ohrožena důvěra ve státní službu.“
1.4 IDENTIFIKACE DOTČENÝCH SUBJEKTŮ
Základními dotčenými subjekty předkládané novely jsou veřejní funkcionáři, stanovení v § 2 zákona, kterých se dotýká většina navržených opatření. Vytvořením jednoho evidenčního orgánu, podáváním oznámení v elektronické podobě, zavedením povinnosti podat oznámení ke dni zahájení výkonu funkce a zpřísněním zákazu konkurence stanoveném v § 6 zákona vznikají těmto subjektům nové povinnosti. Rovněž plánované zpřísnění sankcí má na tyto subjekty podstatný, zejména preventivní vliv.
Na základě dotazníkového šetření, které Úřad vlády ČR provedl v létě 2014, byl za použití statistických metod zjištěn kvalifikovaným odhadem počet veřejných funkcionářů v České republice, kteří jsou povinni podávat oznámení podle § 7 a násl. zákona. Počet těchto osob převyšuje 35 000. Rozšíření osobní působnosti zákona (například o všechny státní zaměstnance podléhající zákonu o státní službě či úředníky územních samosprávných celků) by narazilo na mantinely současné roztříštěné právní úpravy, kdy není dostatečně využíván sankční mechanismus právní úpravy a zcela chybí metodická kontrola. Tato otázka by však měla být vyřešena de lege ferenda a měla by být předmětem přezkumu. Dalším dotčeným subjektem jsou občané, kteří garantují veřejnou kontrolu. Z jejich pohledu je sjednocení evidenčních orgánů do jednoho evidenčního orgánu, který povede registr oznámení v elektronické podobě, „uživatelsky“ o mnoho přijatelnější než doposud. Z hlediska ochrany osobních údajů je však nutné odlišit přístup veřejnosti k veřejným funkcionářům podle § 2 odst. 1 zákona (politici) a podle § 2 odst. 2 zákona (nepolitici). Elektronický systém bude oproti současnému stavu umožňovat vytvoření různých statistických dat, jejichž publikace může zvýšit mimo jiné povědomí o oblasti střetu zájmů, a v konečném důsledku tak pozitivně působit na politickou kulturu v České republice. Stávající systém právní úpravy střetu zájmů je vztažen toliko na fyzické osoby, právnické osoby nejsou z hlediska oznámení subjekty práv a povinností podle zákona, což zůstává nezměněno. Odlišnou se jeví tato skutečnost z hlediska osob nahlížejících do registru, neboť již stávající úprava umožňuje každému na základě písemné žádosti bezplatně nahlížet do registru, což však v normativním textu přímo upraveno není. Je ovšem zřejmé, že v souvislosti se získáváním údajů z registru jsou rovněž právnické osoby dotčenými subjekty. Navrhovaná úprava si klade za cíl tuto nedostatečnost, která však ve vztahu k nahlížení de iure nic nemění, de facto napravit. Důležitým dotčeným subjektem je rovněž Ministerstvo spravedlnosti, které má být centrálním evidenčním orgánem a má vykonávat působnost ústředního správního úřadu v oblasti střetu zájmů. V podrobnostech viz níže.
1.5 POPIS CÍLOVÉHO STAVU
Předkládaná novela reaguje na výše popsanou roztříštěnost a nefunkčnost současné právní úpravy. Jde o jednu z klíčových protikorupčních právních norem vlády Bohuslava Sobotky, o které se hovoří v Programovém prohlášení vlády i ve schváleném Akčním plánu boje s korupcí na rok 2015.
Podle Programového prohlášení vlády by měla novela zákona zavést elektronické vyplňování a zveřejňování majetkových přiznání politiků tak, aby k nim veřejnost měla snadný přístup. Majetkové přiznání se bude podávat i ke dni nástupu do funkce. Podle Akčního plánu má předkládaná novela zákona o střetu zájmů obsahovat zavedení povinnosti podávat přiznání již ke dni vzniku funkce, zefektivnění kontrolního mechanismu, zpřísnění
Ke stažení: http://www.korupce.cz/cz/protikorupcni-strategie-vlady/na-leta-2015-2017/strategie-vlady-v-boji-s- korupci-na-obdobi-let-2015-a-2017-119894/.
sankcí, elektronizace oznámení a rozšíření okruhu bývalých funkcionářů, omezených při přechodu z veřejné do soukromé sféry a úprava podmínek tohoto omezení. Zmíněné programové dokumenty vlády Bohuslava Sobotky tak tvoří věcný rámec zadání předmětné novely. Tento věcný rámec je dále rozčleněn do čtyř základních institutů předkládané novely, které jsou níže rozvedeny ve variantách, nákladovosti a přínosech v částech 2 a 3 závěrečné zprávy RIA. Jde o tyto instituty: 1) sjednocení evidenčních orgánů a zavedení centrálního elektronického registru oznámení, 2) povinnost podat oznámení na začátku funkce, 3) zpřísnění a rozšíření zákazu konkurence stanoveného v § 6 zákona a 4) vytvoření systému sankcí.
a) Institut sjednocení evidenčních orgánů a zavedení centrálního elektronického registru oznámení Centrální evidenční orgán
Jednotný evidenční orgán by měl nahradit stávajících cca 6500 evidenčních orgánů, které v současnosti vedou registr oznámení. Ve své evidenční činnosti by se centrální evidenční orgán měl zaměřit na kontrolu skutečnosti, zda veřejní funkcionáři příslušná oznámení opravdu podali, a následně na kontrolu správnosti podaných oznámení veřejných funkcionářů. Ke kontrolním účelům by centrální evidenční orgán měl využívat rovněž informace a databáze jiných orgánů veřejné moci. Zjištění možných pochybení ze strany veřejných funkcionářů by centrální evidenční orgán měl adresovat přestupkovým orgánům, kterými jsou podle zákona obecní úřady obcí s rozšířenou působností a Úřad pro ochranu osobních údajů. Přestupkové orgány budou i nadále ukládat veřejným funkcionářům sankce podle zákona. Vedle vlastní evidenční a kontrolní činnosti by centrální evidenční orgán měl být ústředním správním orgánem v oblasti střetu zájmů. V rámci této působnosti poskytuje metodickou podporu veřejným funkcionářům a přestupkovým orgánům, která v současné době zcela absentuje. Centrální evidenční orgán rovněž sbírá a zveřejňuje statistické údaje o oblasti střetu zájmů.
Centrální elektronický registr
Centrální elektronický registr by měl být databází, kterou centrální evidenční orgán bude využívat k výkonu veřejné moci. Tato skutečnost predestinuje, že centrální elektronický registr bude informačním systémem veřejné správy podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Význam centrálního elektronického registru pro kontrolu veřejných funkcionářů veřejností není zmíněnou skutečností nikterak dotčen. Na centrální elektronický registr se však budou vztahovat specifické podmínky obsažené v již zmíněném zákoně o informačních systémech veřejné správy a v zákoně č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti. Zmíněné podmínky zvyšují cenu centrálního elektronického registru oproti jiným „soukromoprávním“ databázím. Osobní působnost zákona o střetu zájmů se vztahuje na veřejné funkcionáře politiky i nepolitiky. Z hlediska ochrany osobních údajů musí být skupina veřejných funkcionářů nepolitiků více chráněna oproti veřejným funkcionářům politikům. Část centrálního elektronického registru, která obsahuje oznámení nepolitiků podle tohoto zákona, by tak měla zůstat neveřejná, resp. veřejná pouze na základě předchozí registrace nahlížitele a získání přístupových údajů. Do neveřejné části centrálního elektronického registru by měly mít přístup taxativně vyjmenované orgány veřejné moci, které by výstupy centrálního elektronického registru využívaly při výkonu své působnosti podle zvláštních právních předpisů. Vzhledem k významu veřejné kontroly bude veřejnost moci nahlížet za určitých okolností do neveřejné části registru. Nepůjde však o plošné nahlížení, nýbrž o nahlížení na konkrétní osobu nepolitika anebo obecně na vykonávanou funkci veřejného funkcionáře. Podrobnosti vizte níže. Aby mohl jednotný evidenční orgán vést centrální registr oznámení, musí dostávat vstupní a průběžná data o veřejných funkcionářích, neboť v současnosti neexistuje žádný jmenný seznam veřejných funkcionářů a jejich počet lze jen kvalifikovaně odhadnout. Veřejní funkcionáři se mění rovněž v čase (př. vzdání se veřejné funkce, odvolání z funkce, skončení volebního období atd.). Centrální registr oznámení by měl být vhodně provázán s orgány, které zmíněná data o veřejných funkcionářích mohou bez větší finanční a časové náročnosti poskytnout. Těmito orgány jsou instituce, kde veřejný funkcionář vykonává svou veřejnou funkci, resp. zaměstnání, a které do centrálního registru budou údaje zapisovat. Centrální evidenční orgán, který vede centrální registr oznámení, je spolu s orgány poskytujícími informace o veřejných funkcionářích základním stavebním kamenem nového systému střetu zájmů, který tato novela přináší.
b) Povinnost podat oznámení na začátku funkce
V současné době podávají veřejní funkcionáři oznámení podle zákona až v následujícím roce po zahájení jejich veřejné funkce (do 30. června následujícího kalendářního roku). Smyslem podání oznámení na začátku funkce je stanovení základního referenčního rámce, tzv. bodu „nula“, bez kterého je vypovídající hodnota v současnosti předkládaných oznámení veřejných funkcionářů sporná. Cílem úpravy tohoto institutu je především umožnit přesněji kontrolovat možný nesoulad ve výši příjmů či jiných majetkových výhod získaných veřejnými funkcionáři během výkonu jejich funkce.
c) Zpřísnění a rozšíření zákazu konkurence stanoveného v § 6 zákona
Cílem zpřísnění a rozšíření zákazu konkurence je zabránění jevu tzv. „otáčivých dveří“, kdy veřejný funkcionář po skončení své veřejné funkce působí v právnické osobě, o které (ve smyslu uchazeče o veřejnou zakázku) ve veřejné funkci rozhodoval. V současném znění zákona o střetu zájmů není tato skutečnost provázána se sankcí, proto má předkládaná novela tento nedostatek odstranit a stávající podobu zákazu konkurence zpřísnit.
d) Vytvoření systému sankcí
Cílem tohoto institutu je vytvoření systému sankcí podle závažnosti protiprávního jednání. Institut by měl vhodně reagovat na špatnou praxi přestupkových orgánů ukládajících pokuty podle tohoto zákona, která je zmíněná v části 1.2 závěrečné zprávy RIA. Totožnou skutkovou podstatu protiprávního jednání mohou vedle fyzických osob spáchat rovněž právnické osoby, které však nelze podle dnes platného právního stavu postihnout. Zmíněné protiprávní jednání právnických osob by mělo být provázáno se sankční částí zákona, která by vedle přestupků měla obsahovat rovněž kategorii správních deliktů právnických a podnikajících fyzických osob. Předkládaná novela by měla zdůraznit zejména preventivní charakter ukládaných sankcí.
1.6 ZHODNOCENÍ RIZIKA
S ohledem na výše uvedenou dlouhodobou nefunkčnost současné právní úpravy oblasti střetu zájmů představuje nejvyšší riziko její zachování v současné neefektivní podobě, o které hovoříme zejména v části 1.2 závěrečné zprávy RIA. Pokud nedojde k novelizaci zákona o střetu zájmů, nebude tato právní úprava plnit účel, ke kterému vznikla.
Toto riziko je rovněž umocněno mezinárodním aspektem, neboť současná právní úprava oblasti střetu zájmů je již od roku 2008 předmětem kritiky Skupiny státu proti korupci (GRECO), které je Česká republika členem. V roce 2015 je očekávána další návštěva hodnotící komise GRECO, která bude posuzovat mimo jiné i pokrok České republiky v oblasti střetu zájmů. GRECO dlouhodobě upozorňuje především na nedostatečný mechanismus vynucování povinností a nedostatečnou kontrolu v oblasti střetu zájmů.
Bližší informace o GRECO například: http://www.mvcr.cz/clanek/staty-proti-korupci-greco.aspx, nebo: http://www.korupce.cz/cz/zahranicni-spoluprace/greco/greco-104840/.
V době odeslání materiálu do mezirezortního připomínkového řízení se jako značné riziko jevil negativní kompetenční spor o gestorství v oblasti střetu zájmů. Z konzultačního procesu v rámci mezirezortního připomínkového řízení vyplynulo, že gestorem se stane Ministerstvo spravedlnosti. Ministerstvo má být centrálním evidenčním orgánem a má vést centrální registr oznámení. Podle předkládané novely má být ministerstvo rovněž ústředním správním úřadem pro celou oblast střetu zájmů. Eliminace rizika ve smyslu jasného stanovení působnosti Ministerstvu spravedlnosti v oblasti střetu zájmů je základním předpokladem k fungování předkládané novely zákona a zvyšuje pravděpodobnost její efektivnosti.
2. Návrh variant řešení V závislosti na věcném zadání vyplývajícím z programových dokumentů vlády zavádí novela zákona jednotný evidenční orgán, který vede centrální elektronický registr oznámení, povinnost veřejným funkcionářům podat oznámení podle zákona při zahájení výkonu funkce, zpřísňuje a rozšiřuje zákaz konkurence stanovený v § 6 zákona a vytváří systém sankcí podle závažnosti protiprávního jednání. V rámci konzultačního procesu během mezirezortního připomínkového řízení rovněž došlo k rozšíření osobní působnosti zákona. I. Sjednocení evidenčních orgánů a zavedení centrálního elektronického registru oznámení
Výše uvedený institut se skládá z několika dílčích institutů, které spolu věcně souvisí a tvoří nedílný funkční celek. V rámci konzultačního procesu během mezirezortního připomínkového řízení došlo k věcné i politické shodě na tom, že jednotným evidenčním orgánem bude Ministerstvo spravedlnosti. Ministerstvo spravedlnosti se rovněž stane ústředním správním úřadem v oblasti střetu zájmů. Obecné informace o přínosech a nákladech sjednocení evidenčních orgánů a zavedení centrálního elektronického registru oznámení jsou
popisovány v části 3.1 závěrečné zprávy RIA. Dílčí institut „sjednocení evidenčních orgánů“ reflektuje konzultační proces v rámci mezirezortního připomínkového řízení, a proto
není předkládán ve variantách řešení. Výběr Ministerstva spravedlnosti jako nejvhodnějšího centrálního evidenčního orgánu nelze chápat čistě technicky, kdy bylo jako nejvhodnější metodický a evidenční orgán navrhováno Ministerstvo vnitra z toho titulu, že je ze zákona odpovědné za oblast informatiky a má poměrně široké zkušenosti s vedením centrálních evidenčních a informačních systémů veřejné správy. I Ministerstvo spravedlnosti má nemalé zkušenosti s vedením informačních systémů veřejné správy (viz např. obchodní rejstřík, insolvenční rejstřík), a není tedy třeba svěřovat tuto agendu jinému rezortu jen z toho důvodu, že by snad měl po technické stránce s vedením registru více zkušeností. Kromě politické shody dotčených subjektů bylo Ministerstvo spravedlnosti vybráno kupříkladu také proto, že zřídilo a v současné době vede Centrální registr evidenčních orgánů. Ministerstvo spravedlnosti bylo rovněž tím, kdo byl předkladatelem tehdy nově vznikajícího zákona o střetu zájmů, a dle dostupných informací se i přes tehdy existující negativní kompetenční konflikt částečně podílelo i na některých novelách. Současný zákon o střetu zájmů rovněž zmocňuje Ministerstvo spravedlnosti k vydání vyhlášky, která stanoví formát a strukturu oznámení podávaných podle zákona o střetu zájmů. Je zřejmě, že by bylo velkou chybou, kdyby stávající negativní kompetenční spor ohledně tohoto zákona nevyřešila ani tato předkládaná novela. Tudíž je velice vítané, že po meziresortním připomínkovém řízení došlo k politické shodě a Ministerstvo spravedlnosti se rozhodlo tuto agendu převzít do své správy. Další alternativou v tuto chvílí zůstává převzetí těchto kompetencí Úřadem pro dohled nad financováním politických stran, který by měl vzniknout dle novely zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. Tuto variantu není do budoucna možno zcela vyloučit. Zároveň nelze zcela popřít ani vztah Ministerstva vnitra k tomuto zákonu, a tudíž se předpokládá, že bude případně částečně spolupracovat s Ministerstvem spravedlnosti například při poskytování metodické podpory v oblasti správního trestání.
Níže uvedené varianty 1 až 4 se týkají primárně funkcionalit centrálního elektronického registru samotného, další činnosti stávajících evidenčních orgánů a časového okamžiku spuštění centrálního registru oznámení s cílem najít takové řešení, které bude optimálně
odpovídat cílovému stavu dílčího institutu „centrálního elektronického registru“, který je
popsán v části 1.5 závěrečné zprávy RIA. Zde byly identifikovány čtyři varianty.
Podle současného právního stavu existuje přibližně 6 500 evidenčních
Varianta 0
orgánů, které vedou registr oznámení veřejných funkcionářů. Registr je v souladu s § 13 odst. 1 zákona veden v listinné i elektronické podobě.
Vedení v elektronické podobě v praxi většinou znamená, že na neveřejnou část internetových stránek evidenčního orgánu, např. kraje či obce, jsou vložena oznámení jednotlivých veřejných funkcionářů ve formátu DOC nebo PDF, která jsou občanské veřejnosti zpřístupněna na základě žádosti podle § 13 odst. 2 zákona.
Základem varianty 1 je zřízení jednoho evidenčního orgánu, kterým je
Varianta 1Ministerstvo spravedlnosti, dnem nabytí účinnosti předmětné novely. Zřízení
jednotného evidenčního orgánu není vázáno na moment zavedení
centrálního elektronického registru oznámení. Zmíněný registr bude předmětem veřejné zakázky podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, která bude realizována nejdříve v momentě platnosti zákona. Povinnost podávat oznámení podle zákona nově zřízenému jednotnému evidenčnímu orgánu by měli veřejní funkcionáři od data nabytí účinnosti. V přechodné době do zavedení centrálního elektronického registru oznámení by jednotný evidenční orgán přijímal od veřejných funkcionářů oznámení osobně, prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo datovou schránkou. Po zavedení centrálního elektronického registru oznámení by evidenční orgán zapracoval do elektronické podoby oznámení, která v přechodné době obdržel od veřejných funkcionářů. Průběžně, za stanovení realistického časového limitu, by jednotný evidenční orgán rovněž zpracovával všechna oznámení, která obdržel od evidenčních orgánů, jež mají povinnost uchovávat tyto dokumenty po dobu 5 let podle § 14 odst. 2 písm.
c) zákona. Varianta 1 počítá s předáváním dřívějších oznámení jednotnému evidenčnímu orgánu. Stávající evidenční orgány by jednotnému evidenčnímu orgánu předávaly oznámení postupně podle stáří oznámení (nejprve páté roky uchovávání) do určitého zákonem stanoveného data. Vytvořením jednoho evidenčního orgánu by stávající orgány nezanikly, jejich činnost by však oproti současnému stavu byla podstatně redukována. Se zánikem stávajících evidenčních orgánů počítá varianta 1 pátým rokem od nabytí účinnosti novely.
Základem varianty 2 je navázání vzniku jednotného evidenčního orgánu až na moment zavedení centrálního elektronického registru oznámení.
Varianta 2
Jednotný evidenční orgán by pro různé veřejné funkcionáře, kteří jsou
voleni občany ve volbách či jejich funkce je odvislá od získání mandátu ve volbách, např. členové vlády, nabíhal postupně podle příslušných voleb. Od podzimu roku 2016 by jednotný evidenční orgán sloužil pro veřejné funkcionáře vzešlé z krajských voleb a doplňovacích voleb do Senátu, od podzimu roku 2017 pro poslance vzešlé z voleb do Poslanecké sněmovny a od podzimu 2018 pro veřejné funkcionáře vzešlé z obecních voleb a doplňovacích voleb do Senátu 2018. Od podzimu roku 2018 by jednotný evidenční orgán sloužil pro všechny stávající i budoucí veřejné funkcionáře. Podstatou varianty 2 je postupný náběh centrálního elektronického systému. Pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. c) až k) zákona mimo zmíněných poslanců, kterými jsou člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního orgánu státní správy, v jehož čele není člen vlády, předseda a inspektor Úřadu pro ochranu osobních údajů, předseda Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, člen Rady Českého telekomunikačního úřadu, předseda Energetického regulačního úřadu, člen bankovní rady České národní banky, prezident, viceprezident a člen Nejvyššího kontrolního úřadu, veřejný ochránce práv a jeho zástupce, člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, by povinnost podávat oznámení jednotnému evidenčnímu orgánu byla stanovena analogicky od stejného data jako poslancům, tj. od podzimu roku 2017. V případě veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 2, kteří nejsou politiky či vedoucími ústředních orgánů státní správy, nýbrž většinou zaměstnanci státu či územních samosprávných celků (dále též jako „nepolitici“), by povinnost podat oznámení prostřednictvím jednotného evidenčního orgánu byla odvozena od povinnosti stanovené jejich zaměstnavateli či zřizovateli. Příkladně vedoucím zaměstnancům 2. až 4. stupně řízení příspěvkové organizace územního samostatného celku [§ 2 odst. 2 písm. c)] by povinnost podávat oznámení jednotnému evidenčnímu orgánu vznikla analogicky ke komunálním politikům stanoveným v ustanovení § 2 odst. 1 písm. l) až n), tedy ke dni konání komunálních voleb v roce 2018. Do té doby by tyto osoby oznámení podle zákona podávaly jako dosud. Paralelně s postupným náběhem jednoho evidenčního orgánu by byla ukončována činnost jednotlivých evidenčních orgánů, které mají povinnost uchovávat došlá oznámení po dobu 5 let ode dne skončení výkonu funkce veřejného funkcionáře [§ 14 odst. 2 písm. c)] a uschovávat žádosti po dobu 5 let od jejich podání [§ 14 odst. 2 písm. b)]. Ukončení činnosti stávajících evidenčních orgánů by bylo vázáno na dobu, po kterou mají uchovávat došlá oznámení, tedy pět let. Evidenční orgán stanovený v § 14 odst. 1 písm. e) zákona (ředitelé krajských úřadů) zákona by ukončil svou činnost pátým rokem po spuštění jednotného evidenčního orgánu pro členy zastupitelstev krajů, tedy k 30. červnu 2021, neboť poslední došlé oznámení by obdržel tento evidenční orgán nejpozději 30. června 2016. Evidenční orgány stanovené v § 14 odst. 1 písm. a) až d) by analogicky ukončily svou činnost pátým rokem od spuštění jednotného evidenčního orgánu pro poslance a veřejné funkcionáře na ústřední úrovni, tedy k 30. červnu 2022, a zbylé evidenční orgány stanovené v § 14 odst. 1 písm. f) až h) k 30. červnu 2023. Od spuštění jednotného evidenčního orgánu pro danou úroveň veřejných funkcionářů do doby ukončení jejich činnosti by stávající evidenční orgány vedly registr podle § 14 odst. 2 zákona a vykonávaly i nadále všechny činnosti zde uvedené. Po výše vymezenou nezbytnou přechodnou dobu by existovalo dvojí vedení registru oznámení.
Tato varianta nepočítá s postupným náběhem jednotného evidenčního
Varianta 3
orgánu pro různé skupiny veřejných funkcionářů, nýbrž se stanovením jednotného data spuštění tohoto orgánu bez ohledu na probíhající volební
období. S ohledem na skutečnost, že největší počet veřejných funkcionářů jsou komunální politici, byl jako termín spuštění vybrán datum konání komunálních voleb na podzim 2018. Od tohoto data by všichni veřejní funkcionáři (politici i nepolitici) měli povinnost podávat oznámení podle zákona jednotnému evidenčnímu orgánu. V části týkající se stávajících evidenčních orgánů je varianta 3 shodná s variantou 2 s tou výjimkou, že ukončení jejich činnosti by bylo analogicky k jednotnému datu spuštění stejné, a to do 30. června 2023 pro všechny dosavadní evidenční orgány, tedy pátým rokem po spuštění elektronického systému.
Ani varianta 4 nepočítá s postupným náběhem jednotného evidenčního
Varianta 4
orgánu pro různé skupiny veřejných funkcionářů, avšak na rozdíl od varianty 3 je datum spuštění evidenčního orgánu a elektronického
registru prvním dnem voleb do zastupitelstev krajů, tj. podzim 2016. Během konzultací v rámci mezirezortního připomínkového řízení došlo k modifikaci této varianty v tom smyslu, že datum účinnosti bylo stanoveno k 1. lednu 2017. Zvolené období začátku roku představuje lepší podmínky pro start nového systému oblasti střetu zájmů.
Totožně jako varianty 2 a 3 počítá i varianta 4 se zánikem stávajících evidenčních orgánů do 5 let ode dne nabytí účinnosti novely. Na rozdíl od zmíněných variant však varianta 4 vytváří systém podpůrných orgánů, které budou jednotnému evidenčnímu orgánu dodávat potřebné údaje o veřejných funkcionářích, které s ohledem na stávající roztříštěnost celého systému střetu zájmů by jinak neměl k dispozici. Činnost zmíněných podpůrných orgánů, které budou identifikační údaje o veřejných funkcionářích do registru zapisovat, není vázána jen na moment zavedení centrálního elektronického registru, nýbrž je zachována průběžně. Podpůrné orgány se částečně kryjí s evidenčními orgány podle platného znění zákona. Do 30 dnů od nabytí účinnosti zákona (do 31. ledna 2017) mají podpůrné orgány povinnost zapsat údaje o veřejných funkcionářích. Mezi 1. únorem a 31. březnem 2017 podává veřejný funkcionář v elektronické podobě oznámení podle zákona. Od 1. dubna 2017 by měl být centrální registr zpřístupněn veřejnosti. S ohledem na totožnost poskytnutých údajů by veřejní funkcionáři podávali další oznámení podle zákona až k 30. červnu 2018. K 30. červnu 2017 by veřejní funkcionáři podávali jen oznámení o příjmech a darech spojených s výkonem veřejné funkce. Výsledkem konzultačního procesu s Úřadem pro ochranu osobních údajů, který se uskutečnil v rámci mezirezortního připomínkového řízení, je rozdílná míra ochrany osobních údajů veřejných funkcionářů uvedených v ustanovení § 2 odst. 1 zákona (politici) a § 2 odst. 2 zákona (nepolitici). Veřejnost by měla v plném rozsahu nahlížet do oznámení politiků, údaje o nepoliticích mají být veřejnosti poskytovány jen po předchozí registraci u evidenčního orgánu, aby byla zachována tzv. elektronická stopa nahlížitele.
II. Povinnost podat oznámení na začátku funkce
Podle stávajícího právního stavu podává veřejný funkcionář první
Varianta 0
oznámení podle § 9 až 11 zákona nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku. V současné právní úpravě není zakotvena povinnost
podat oznámení na začátku výkonu funkce.
Všichni veřejní funkcionáři uvedení v § 2 odst. 1 a 2 jsou povinni podat
Varianta 1
předmětná oznámení, a to ve lhůtě 30 dnů. Lhůta 30 dnů začne běžet
poté, co jsou do registru zapsány všechny požadované údaje tzv. podpůrnými orgány, čímž bude zajištěna skutečnost, že všichni veřejní funkcionáři budou mít stejnou délku lhůty pro podání oznámení (poté, co uplynula lhůta podpůrným orgánům pro zapsání údajů o veřejných funkcionářích).
Všichni veřejní funkcionáři uvedení v § 2 odst. 1 a 2 jsou povinni podat
Varianta 2
předmětná oznámení, a to ve lhůtě 30 dnů. Lhůta 30 dnů začne běžet od zahájení výkonu veřejné funkce, zvolení, jmenování či dalšího
možného způsobu instalace. Lhůtu pro podání oznámení budou mít veřejní funkcionáři ve skutečnosti kratší, neboť budou moci svá oznámení podat teprve poté, co o nich podpůrné orgány požadované údaje zapíší.
Povinnost podat oznámení podle zákona ve lhůtě 30 dnů od zahájení
Varianta 3
výkonu funkce se vztahuje jen na veřejné funkcionáře stanovené
v § 2 odst. 1.
III. Zpřísnění a rozšíření zákazu konkurence stanoveného v § 6 zákona
Podle stávajícího znění § 6 zákona nesmí veřejný funkcionář uvedený
Varianta 0
v § 2 odst. 1 písm. c) až m) a odst. 2 písm. b) až e) po dobu 1 roku od skončení výkonu funkce stát společníkem anebo působit v orgánech
podnikající právnické osoby, anebo uzavřít pracovněprávní vztah se zaměstnavatelem vykonávajícím podnikatelskou činnost, pokud taková právnická osoba nebo zaměstnavatel v posledních 3 letech přede dnem skončení funkce veřejného funkcionáře uzavřeli smlouvu se státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem nebo zřízenou či založenou státem nebo územním samosprávným celkem, jednalo-li se o nadlimitní veřejnou zakázku, a pokud veřejný funkcionář nebo orgán, ve kterém veřejný funkcionář působil, o takové smlouvě rozhodoval. Tato skutková podstata zákazu konkurence není provázána se systémem sankcí v zákoně. V platném znění zákona není bývalý veřejný funkcionář za porušení ustanovení § 6 zákona postižen podle zákona o střetu zájmů. Je možné jej však postihnout podle § 46 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, který stanoví, že přestupkem je i porušení jiných povinností, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis (např. zákon o střetu zájmů). Za přestupek podle § 46 zákona lze uložit pokutu až do výše 30 000 Kč.
Tato varianta nerozšiřuje skutkovou podstatu zákazu konkurence, který
Varianta 1
zůstává shodný s účinným zněním zákona. Veřejný funkcionář musel rozhodovat o smlouvě mezi podnikající právnickou osobou a státem,
územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem nebo zřízenou či založenou státem nebo územním samosprávným celkem a kumulativně se muselo jednat o nadlimitní veřejnou zakázku. Zpřísnění oproti současnému stavu nastává v tom, že porušení ustanovení § 6 zákona je zařazeno jako nová skutková podstata přestupku podle zákona.
Je shodná s variantou 1 s tím, že nejen zpřísňuje zákaz konkurence jejím
Varianta 2
provázáním se skutkovou podstatou přestupku, nýbrž tento zákaz
rozšiřuje vedle „původní“ právnické osoby ještě o právnické osoby, které jsou zmíněnou právnickou osobou, o jejichž nadlimitní veřejné zakázce veřejný funkcionář rozhodoval, zřízeny nebo ovládány. Podle této varianty by se zákaz konkurence vztahoval i na tyto právnické osoby, ve kterých by veřejný funkcionář (za naplnění skutkové podstaty v § 6 zákona) nesměl po dobu 1 roku působit.
Na rozdíl od variant 1 a 2 rozšiřuje tato varianta zákaz stanovený
Varianta 3
v § 6 zákona nejen o jeho provázání se sankcí, nýbrž stanoví nové skutkové podstaty. Na rozdíl od současného stavu, kdy je zákaz
konkurence vázán na rozhodování veřejného funkcionáře o nadlimitní veřejné zakázce, je zákaz konkurence ve variantě 3 vázán na rozhodování o „podlimitní nebo nadlimitní“ veřejné zakázce (skutková podstata 1) nebo poskytování dotace z veřejných rozpočtů ve výši přesahující částku 2 miliony Kč (skutková podstata 2).
IV. Vytvoření systému sankcí
Za přestupky podle tohoto zákona je možno uložit peněžitou sankci
Varianta 0
v maximální výši 50 000 Kč. Tato sankce je pro všechny přestupky explicitně uvedené v tomto zákoně stejná. Není tedy rozlišováno, zda je
některý přestupek více či méně závažný a všechny jsou si v tomto ohledu postaveny naroveň. Kromě toho, že některé přestupky ve stávající úpravě zřejmě zcela chybí, je zároveň zmiňovaná výše sankce v některých případech příliš nízká, a nemá tak dostatečný preventivní charakter.
Obsahem varianty 1 je vytvoření systému sankcí za přestupek podle
Varianta 1
závažnosti protiprávního jednání. Sankce za přestupek jsou stanoveny v relativně určité podobě od minimální výše do maximální výše pokuty.
Obsahem varianty 2 je rovněž vytvoření systému sankcí za přestupek
Varianta 2
podle závažnosti protiprávního jednání. Sankce za přestupek jsou navrhovány v relativně určité podobě, na rozdíl od varianty 1 je však
stanovena jen maximální hranice výše pokuty. Obě varianty lze aplikovat rovněž na tvorbu správních deliktů právnických a podnikajících fyzických osob, neboť jde o totožné skutkové podstaty jako v případě přestupků fyzických osob.
2.1 PŘIZPŮSOBENÍ VARIANT REGULACI A JEJÍ VYNUCOVÁNÍ
Nezbytným předpokladem fungování výše uvedených novelizovaných institutů zákona, které byly popsány ve variantách věcného řešení, je jejich provázání s jednotnou dohledovou, kontrolní a metodickou pravomocí ústředního správního úřadu pro oblast střetu zájmů. Pouze jednoznačně stanovená kompetence konkrétního správního orgánu pro celou oblast střetu zájmů zamezí současné roztříštěnosti této právní úpravy. Zmíněnou kompetencí v oblasti střetu zájmů bude pověřeno Ministerstvo spravedlnosti, které novela označuje za ústřední správní úřad v oblasti střetu zájmů.
3. Vyhodnocení nákladů a přínosů 3.1 IDENTIFIKACE NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ
I. Sjednocení evidenčních orgánů a zavedení centrálního elektronického registru oznámení Náklady
Sjednocení evidenčního orgánu a zavedení centrálního elektronického registru oznámení generuje finanční a personální náklady, které souvisí nejen s pořízením a provozem centrálního elektronického registru, nýbrž i s kompetencí Ministerstva spravedlnosti coby ústředního správního úřadu pro oblast střetu zájmů. Tato působnost musí být zohledněna zejména při kalkulaci personálních nákladů. Novelizovaný institut přináší rovněž nepřímé či „skryté“ náklady, ve kterých je nutné zohlednit cenu stávajících elektronicky vedených registrů současných evidenčních orgánů, které nebudou mít v novém systému využití. Určité náklady jsou generovány rovněž ve vztahu k veřejným funkcionářům.
a) NÁKLADY SPOJENÉ S PROVOZEM A POŘÍZENÍM ELEKTRONICKÉHO REGISTRU
Jednorázové náklady na pořízení centrálního elektronického registru jsou odhadovány
ve výši 14 000 000 Kč. Konkretizace této sumy je provedena v níže uvedené tabulce
nákladů.
Cena za provedení/nákup v tis. Kč
Vytvoření vlastní aplikace 8 000
Hardware 2 000
Software/licence pro HW/přístupy/vkládání dat 2 000
Bezpečnostní firewall 2 000
Celkem 14 000
Každoroční náklady na podporu aplikace, servis a rozvoj systému elektronického registru
byly stanoveny na 360 000 Kč ročně. Totožná cena ve výši 360 000 Kč ročně byla
stanovena na podporu hardwaru, servis a rozvoj. Náklady spojené s provozem
elektronického registru tak budou činit každoročně 720 000 Kč.
b) NÁKLADY SPOJENÉ S VĚCNOU PŮSOBNOSTÍ V OBLASTI STŘETU ZÁJMŮ
Ústřední správní úřad v oblasti střetu zájmů by měl s ohledem na svou působnost vykonávat kontrolní, dohledovou a metodickou činnost. Tyto činnosti bude Ministerstvo spravedlnosti realizovat vytvořením nového odboru o 20 zaměstnancích. Nově zřízený odbor by měl sestávat z ředitele, vedoucích dvou oddělení, tří specialistů na IT, nejméně 5 dalších vysokoškoláků, do jejichž působnosti bude spadat zejména kompletace metodik a informací pro veřejné funkcionáře, a dalších 9 středoškolsky vzdělaných zaměstnanců pro kontrolu údajů v podaných oznámeních a administrativní agendu spojenou s nově vzniklým odborem.
Celkové roční náklady v oblasti platů a souvisejících výdajů by měly činit 11 340 000 Kč.
K těmto nákladům je třeba přičíst náklady spojené s dislokací zmíněného odboru ministerstva, neboť Ministerstvo spravedlnosti nemá v současné době volné místo v budovách, které spravuje. Přizpůsobení nového pracoviště by mělo generovat náklady
ve výši 100 000 Kč na zaměstnance, tj. odhadem 2 000 000 Kč při počtu
20 zaměstnanců. Průměrné personální a mzdové náklady na jednoho zaměstnance nově vzniklého odboru
činí 567 000 Kč, při plánovaných 20 zaměstnancích činí 11 340 000 Kč.
Měsíční personálníRoční personální a mzdové nákladya mzdové náklady na jednoho zaměstnancena jednoho zaměstnance v Kčv Kč
Hrubý plat 35 000 420 000
Pojistné 11 900 142 800
FKSP 350 4 200
Celkem 47 250 567 000
Celkové náklady v prvním roce pořízení centrálního elektronického systému činí
21 670 000 Kč.
Cena v tis. Kč
IT náklady 14 000
Personální náklady (za předpokladu zřízení nového5 670 odboru k 01.07.2016)
Náklady spojené s dislokací 2 000
Celkem 21 670
Náklady v dalších letech činnosti centrálního elektronického systému budou činit
12 060 000 Kč.
Cena v tis. Kč
Náklady IT (podpora aplikace, servis, rozvoj,720 podpora HW, servis, rozvoj
Personální náklady 11 340
Celkem 12 060
c) NÁKLADY VE VZTAHU K VEŘEJNOSTI
Ve vztahu k veřejnosti nejsou žádné náklady spojené se zřízením elektronického registru oznámení.
d) NÁKLADY VE VZTAHU K VEŘEJNÝM FUNKCIONÁŘŮM
Sjednocení stávajících evidenčních orgánů nemá přímý vliv na náklady ve vztahu k veřejným funkcionářům. Z konzultačního procesu, který se uskutečnil v rámci mezirezortního připomínkového řízení, vyplynulo, že veřejní funkcionáři nebudou mít povinnost zřizovat elektronický podpis k identifikaci zaslaných oznámení podle zákona, která adresují jednotnému evidenčnímu orgánu. Původní náklady ve výši cca 400 Kč za rok spojené s obstaráním elektronického podpisu byly z textu novely vyjmuty, protože byl zvolen jiný způsob podávání oznámení. Ke specifickým personálním nákladům může u některých veřejných funkcionářů patřit skutečnost, že zákon stanoví povinnost podávat oznámení jen v elektronické podobě, což klade důraz na dovednosti veřejných funkcionářů v oblasti používání elektronických aplikací. Jistou překážku může rovněž představovat dostupnost internetových služeb zejména u neuvolněných komunálních veřejných funkcionářů. Logika předkladatele však počítá s tím, že každý veřejný funkcionář bez výjimky má minimálně v orgánu, ve kterém působí, přístup k internetu.
e) NÁKLADY VE VZTAHU KE STÁVAJÍCÍM EVIDENČNÍM ORGÁNŮM
Činnost současných evidenčních orgánů bude v modifikované verzi zachována několik let po nabytí účinnosti předmětné novely. Zavedení jednotného centrálního elektronického registru nebere v potaz náklady, které jednotlivé evidenční orgány vložily v minulosti do svých registrů, které mají být podle zákona zpřístupněny. Vzhledem k nekompatibilitě stávajících registrů a nového centrálního elektronického registru, který bude informačním systémem veřejné správy, nelze stávající registry v budoucnu využít. Navržená změna může mít ve vztahu ke stávajícím evidenčním orgánům rovněž personální dopad, pokud evidenční orgán pověřil konkrétní zaměstnance výkonem činnosti v oblasti střetu zájmů, která přejde na ústřední správní úřad. Na druhou stranu mohou být zmínění zaměstnanci pověřeni úkony spojenými se vznikem podpůrných orgánů, které zapisují do centrálního registru údaje o veřejných funkcionářích.
f) NÁKLADY VE VZTAHU K OSTATNÍM ORGÁNŮM VEŘEJNÉ SPRÁVY
Vzhledem k navržené provázanosti využívání výstupů elektronického registru i vůči činnosti ostatních orgánů veřejné správy lze kalkulovat s možnými náklady i v této oblasti (např. pořízení softwaru, zabezpečení systémů atd.).
Přínosy
Základním přínosem navrženého sjednocení evidenčních orgánů a zavedení centrálního elektronického registru oznámení je zefektivnění veřejné kontroly, která je podstatou oblasti střetu zájmů. Systematická veřejná kontrola je dnes s ohledem na enormní počet evidenčních orgánů (přibližně 6500) prakticky neproveditelná.
a) PŘÍNOSY VE VZTAHU K VEŘEJNOSTI
V elektronickém registru by mělo být možné vyhledávat a) podle jmen a příjmení veřejných funkcionářů, b) podle subjektů, ve kterých působí, c) podle vykonávané funkce a d) podle období, za které bylo oznámení podáno. Vzhledem k ochraně osobních údajů bude veřejnost moci bez omezení nahlížet jen do oznámení, která podali veřejní funkcionáři uvedení v § 2 odst. 1 (politici). Oproti původnímu návrhu, který byl připomínkován během mezirezortního připomínkového řízení, není nahlížení do registru oznámení spojené s nutností identifikace žadatele prostřednictvím přihlašovacích údajů ani se lhůtou, která by nahlížení limitovala. Do oznámení, která podávají nepolitici, nebude mít veřejnost automatický přístup. Tato „dvoukolejnost“ je výrazem zvýšené ochrany osobních údajů nepolitiků oproti politikům. O nepoliticích budou zveřejňovány pouze základní údaje, o kterých hovoříme níže. Z důvodu významu veřejné kontroly umožní evidenční orgán veřejnosti náhled do oznámení nepolitika na základě individualizované žádosti. V této žádosti uvede žadatel jméno a příjmení veřejného funkcionáře nebo jeho funkci v subjektu, kde působí, a vymezí subjekt, ve kterém veřejný funkcionář působí. Na základě žádosti obdrží od centrálního evidenčního orgánu přístupové jméno a heslo, aby mohl do elektronického systému nahlížet. Doba platnosti přístupových údajů je šest měsíců. Elektronický systém by měl rovněž umožnit tvorbu jednoduchých základních statistických sestav, které dnes z důvodu roztříštěnosti zcela chybí. Jen obtížně lze dnes zjistit i tak základní údaj, jako je informace o tom, zdali všichni veřejní funkcionáři skutečně podali oznámení podle zákona a zdali jsou tato oznámení vůbec vedena i v elektronické podobě, jak stanoví zákon. V současné době je téměř nemožné zjistit přesný počet veřejných funkcionářů, neboť nejsou nikde centrálně evidováni. Elektronický systém umožní zjistit, zdali konkrétní veřejný funkcionář podal či nepodal oznámení včas. Tyto základní údaje budou prostřednictvím elektronizace oznámení spolehlivě zjištěny a zveřejněny, což multiplikuje veřejnou kontrolu v této oblasti.
b) PŘÍNOSY VE VZTAHU K VEŘEJNÝM FUNKCIONÁŘŮM
Veřejní funkcionáři budou jednotlivá oznámení podle zákona vyplňovat na rozdíl od současného stavu pouze v elektronické podobě. Oznámení budou podávána na elektronickém formuláři, který bude veřejný funkcionář moci odeslat jen, pokud bude úplně vyplněný. Základním přínosem navrhované právní úpravy ve vztahu k veřejným funkcionářům je zjednodušení administrace celého procesu a zamezení chybovosti spočívající v neúplném vyplnění oznámení. Na počátku celého procesu obdrží veřejní funkcionáři prostřednictvím podpůrných orgánů automaticky vygenerované jedinečné přihlašovací jméno a heslo. Po zadání přihlašovacího jména a hesla může veřejný funkcionář ze svého rozhraní (profilu) zasílat evidenčnímu orgánu oznámení podle zákona. Tyto přihlašovací údaje bude mít veřejný funkcionář po celou dobu výkonu své veřejné funkce. Oproti původnímu návrhu, který byl zaslán do mezirezortního připomínkového řízení, došlo ke snížení administrativní zátěže veřejných funkcionářů, kteří se nebudou muset při zasílání oznámení každoročně identifikovat prostřednictvím původně navrženého elektronického podpisu, či jiným vhodným způsobem. Bude však nezbytně nutné, aby veřejný funkcionář s přidělenými identifikačními údaji nakládal zodpovědně, neposkytoval je dalším osobám a postupoval vždy obezřetně tak, aby například nemohlo dojít ke ztrátě těchto údajů či k jejich zneužití.
c) PŘÍNOSY VE VZTAHU K EVIDENČNÍMU ORGÁNU
Podle stávající právní úpravy dohlíží evidenční orgány nad úplností údajů v podaných oznámeních. Vzhledem ke skutečnosti, že elektronický systém bude umožňovat přijetí pouze úplných oznámení, může se evidenční orgán více soustředit ve spolupráci s ostatními orgány veřejné moci na kontrolu správnosti údajů v jednotlivých oznámeních. Evidenčnímu orgánu vzniká rovněž prostor pro metodické usměrňování celé oblasti střetu zájmů, zejména ve vztahu k veřejným funkcionářům, veřejnosti a orgánům správního trestání.
d) PŘÍNOSY VE VZTAHU K OSTATNÍM ORGÁNŮM STÁTNÍ SPRÁVY
Jedním z důvodů nefunkčnosti současné právní úpravy oblasti střetu zájmů je i její izolovanost a neprovázanost s ostatními orgány veřejné moci, které by oznámení veřejných funkcionářů mohly využít z hlediska své působnosti. Novela zavádí výčet orgánů veřejné moci, které mohou v plném rozsahu nahlížet do elektronického registru. Například finanční úřady by jednotlivá oznámení mohly porovnávat s daňovými přiznáními, která veřejný funkcionář podal podle zvláštního právního předpisu. Elektronizace registru usnadní rovněž činnost obcí s rozšířenou působností při projednávání přestupků, neboť tyto obce budou rovněž moci nahlížet do elektronického registru oznámení. Se vznikem registru dojde ke snížení administrativní zátěže např. v postupování oznámení věcně příslušnému orgánu veřejné moci, který všechny informace nalezne ve zřizovaném elektronickém registru a nikoliv v listinné podobě. S ohledem na ochranu osobních údajů budou mít do registru přístup jen oprávnění zaměstnanci konkrétního orgánu veřejné moci, kteří jsou povinni zachovávat mlčenlivost.
II. Povinnost podat oznámení ke dni zahájení výkonu funkce Náklady
Přímé náklady spojené s povinností podat oznámení na počátku funkce nejsou zaznamenány, nepřímé souvisí s náklady na vytvoření elektronického registru, které popisujeme výše. Oznámení na počátku funkce je totožné s ostatními oznámeními podle zákona s výjimkou údajů o příjmech spojených s výkonem funkce, kterou však veřejný funkcionář začal teprve vykonávat. Údaje o příjmech spojených s výkonem funkce budou veřejní funkcionáři podávat až v následujícím roce po vzniku jejich funkce do 30. června tohoto následujícího roku.
Přínosy
Základním přínosem zmíněného návrhu je stanovení základních referenčních údajů, podle kterých lze zkoumat, zdali veřejný funkcionář ve své veřejné funkci nabyl jen takové jmění, které veřejná funkce umožňuje. Bez této vstupní informace nejsou oznámení podávaná podle zákona vždy do 30. června následujícího roku verifikovatelná, neboť chybí tzv. „bod nula“.
III. Zpřísnění a rozšíření zákazu konkurence Náklady
Nedostatkem ustanovení o zákazu konkurence veřejných funkcionářů je skutečnost, že na rozdíl příkladně od obdobně koncipované konkurenční doložky podle zákoníku práce nedostanou veřejní funkcionáři žádnou náhradu v podobě přiměřeného peněžitého vyrovnání. Zmíněná skutečnost je však relativizována tím, že se nejedná o plošný zákaz veřejných funkcionářů být zaměstnán, či působit ve všech společnostech, nýbrž jen v taxativně stanovených a specifikovaných případech, pokud v posledních třech letech rozhodovali o nadlimitní veřejné zakázce. Tento selektivní zákaz konkurence bez přiměřeného peněžitého vyrovnání je např. zakotven v § 31 zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem. V případě právní úpravy zákazu konkurence se nelze opřít ani o zahraniční vzory, neboť úprava této oblasti je nejednotná. Zákonem o státní službě je tato otázka řešena v Belgii, Francii, Rakousku, Německu, Slovensku, Japonsku a Dánsku. Ve zmíněných zemích jde však spíše o obecné a deklarativní vyjádření. Otázka zákazu konkurence bývá řešena rovněž zákony s jasnou osobní působností (státní zástupci, finanční správa, atd.), trestním zákoníkem či podzákonnými normami, resp. etickými kodexy.
ZEMĚ ZÁKAZ KONKURENCE, TZV. „REVOLVING DOORS“
FR 3 roky pauza mezi prací pro stát a v byznysu u státních zaměstnanců
a představitelů veřejné správy,v případě kratší doby svolán ad hoc etický výbor.
UK Zřízen Poradní výbor o zaměstnávání v soukromém sektoru (ACOBA),který je
však výhradně poradním orgánem premiéra, který posuzuje žádosti bývalých ministrů a vyšších úředníků o práci v soukromém sektoru (až do lhůty dvou let od opuštění postů). Všechny žádosti jsou zveřejněny, vč. vyjádření výboru.
PT 1 rok pauza pro práci rozhodce nebo experta v řízení, kde by bývalý úředník
zastupoval protistranu; během práce pro veřejnou správu musí podepsat zákaz práce pro soukromou společnost působící ve stejné oblasti (výjimku může udělit ministr financí spolu s příslušným rezortním ministrem).
BE Ošetřeno pouze etickým kodexem, na který odkazuje Zákon o státní službě.
Výbor pro etiku a profesionální chování poskytuje výklad a odborné poradenství.
Zákaz konkurence se v literatuře označuje rovněž pojmem „zákaz otáčivých dveří, angl. „revolving doors“. Článek č. 432–13 du code pénal Légifrance, service public de la diffusion du droit: http://www.legifrance.gouv.fr/affichCodeArticle.do?cidTexte=LEGITEXT000006070719&idArticle=LEGIARTI000 006418525&dateTexte=20090329 (2. 10. 2014). Penalizace v případě nedodržení hrozí až 2 roky odnětí svobody a 30 000 euro. Musí se však jednat o přímou konkurenci. http://acoba.independent.gov.uk/ (2. 10. 2014). http://acoba.independent.gov.uk/former_ministers/former_ministers_appointments_2012_.aspx (2. 10. 2014).
http://www.mlgts.pt/xms/files/Publicacoes/Newsletters_Boletins/2012/Recent_changes_to_pi-
framework_law_and_pm_-s_statute.pdf (2. 10. 2014).
http://ec.europa.eu/dgs/home-affairs/what-we-do/policies/organized-crime-and-human-
trafficking/corruption/anti-corruption-report/docs/2014_acr_belgium_chapter_en.pdf (2. 10. 2014).
FIN Vytvořeny Pokyny pro zaměstnávání po opuštění veřejné správy, na něž je
odkazováno v Zákonu o státní službě. Max. doba „nezaměstnání“ v soukromém sektoru je 1 rok a posuzuje se individuálně.
ES Vysocí úředníci musí informovat Kancelář o střetu zájmu o záměru opustit veřejnou
správu, která jejich žádost posoudí.
EC Ošetřeno Etickým kodexem. Pokud zaměstnanec rok po opuštění EC chce
pracovat v soukromém sektoru, musí o jeho žádosti rozhodnou ad hoc etický výbor.
USA Bývalí státní zaměstnanci musejí buď jeden rok počkat před přechodem do
byznysu, anebo pokud přejdou ihned, nesmějí pracovat ve společnosti či její části spojené s jejich prací pro stát; toto se však nevztahuje na politiky.
AUS Není regulováno, většinou součástí pracovní smlouvy; součástí etického kodexu
politiků (pro ně platí 18 měsíců, nicméně kodex není závazný a vymahatelný).
CAN Není regulováno, součástí etického kodexu politiků (12 měsíců, nicméně kodex
není závazný a vymahatelný).
MEX 1 rok pauza mezi vládním a soukromým sektorem (součástí Zákona o střetu
zájmů).
JAP 2 roky pauza mezi vládním a soukromým sektorem. Zákon o státní službě zřizuje
tzv. Centrum pro personální výměny mezi vládou a soukromým sektorem při Úřadu vlády, které musí předem schválit ukončení pracovního poměru zaměstnance a jeho přechod do soukromého sektoru.
Přínosy
Zákaz konkurence obsahuje zákon o střetu zájmů proto, aby se zabránilo tzv. principu otáčivých dveří, kdy veřejný funkcionář po ukončení výkonu své funkce najde uplatnění ve společnosti či jiné entitě, o jejíchž právech a povinnostech přímo rozhodoval. Podle stávajícího znění zákona není zákaz konkurence provázán s citelnou sankcí, a proto není aplikován. Jde v podstatě jen o proklamaci. Základní přínos tohoto novelizovaného institutu představuje, že by zákaz konkurence mohl být konečně veřejnými funkcionáři respektován.
IV. Vytvoření systému sankcí Náklady
Navržený institut nemá přímé náklady, s výjimkou vyššího postihu jednotlivých veřejných funkcionářů. Zmíněná možnost by však měla působit spíše preventivně, aby veřejní funkcionáři své povinnosti plnili dobrovolně.
http://www.uria.com/documentos/publicaciones/1449/colaboraciones/499/documento/011Conflicts.pdf?id=1895 (2. 10. 2014). https://www.gsb.stanford.edu/sites/default/files/documents/pe_03_11_vidal.pdf (2. 10. 2014). http://fas.org/sgp/crs/misc/R42728.pdf (2. 10. 2014).
Přínosy
Základní přínos novelizovaného institutu představuje odstupňování výše možné sankce za spáchaný přestupek, resp. správní delikt, v závislosti na vážnosti protiprávního jednání.
3.2 NÁKLADY
I. Sjednocení evidenčních orgánů a zavedení centrálního elektronického registru oznámení
Základním nedostatkem/nákladem varianty 1 oproti ostatním je přílišná administrativní zátěž spojená s předáváním spisů mezi stávajícími evidenčními orgány a nově zřízeným jednotným evidenčním orgánem. Časová nenávaznost mezi vznikem jednotného evidenčního orgánu a elektronickým registrem nepřináší navíc do současného stavu žádné kvalitativní zlepšení. Vedlejším efektem postupného náběhu elektronizace v oblasti střetu zájmů, který je podstatou varianty 2, může být právní nejistota jednotlivých veřejných funkcionářů, kteří by v přechodném období postupovali podle různých právních úprav. Oproti variantě 1 nedochází k tak citelné administrativní zátěži ve vztahu k centrálnímu evidenčnímu orgánu, varianta 2 je však doprovázena dlouhotrvající dvoukolejností režimu v oblasti střetu zájmů, která by byla ukončena až po komunálních volbách v roce 2018. Základním nedostatkem varianty 3 je příliš dlouhé odložení účinnosti, které je stanoveno až dnem komunálních voleb na podzim roku 2018. Varianta 3 nepřináší přílišnou administrativní zátěž, ani nevytváří dvou či vícekolejnost právní úpravy oblasti střetu zájmů. Definovaný základní nedostatek má však politické konotace, neboť změna právní úpravy střetu zájmů je jednou z priorit Programového prohlášení vlády a měla by nabýt účinnosti ještě za působení této vlády. Varianta 4 nemá žádný z výše uvedených identifikovaných nedostatků ostatních variant. Vzhledem ke stanovení jednotného data účinnosti k 1. lednu 2017 (výsledek konzultačního procesu v rámci mezirezortního připomínkového řízení) není tato varianta vázána na krajské volby jako návrh původní. Určitým nedostatkem varianty 4 je rovněž nevyužívání stávajících registrů evidenčních orgánů, které s jejich pořízením a správou měly v minulosti nemalé finanční a personální náklady. Jde však o obecný nedostatek všech 4 navrhovaných variant, který souvisí s tím, že jednotlivé registry nejsou vzájemně kompatibilní a nelze je využít ani při tvorbě nového centrálního registru. Vzhledem ke vzniku tzv. podpůrných orgánů, jejichž činnost spočívá v dodávání dat o veřejných funkcionářích, je nutné počítat s personálními a dalšími náklady těchto nově vzniklých orgánů, které v současné době však nelze přesně vyčíslit. Jde především o personální náklady podpůrných orgánů. Editorská práva pověřených zaměstnanců podpůrných orgánů ovlivní rovněž konečnou cenu centrálního elektronického systému oznámení.
II. Povinnost podat oznámení ke dni zahájení výkonu funkce
Žádná z uvedených variant negeneruje přímé finanční náklady. Varianty 1 a 2 se vztahují na všechny veřejné funkcionáře, zatímco varianta 3 na veřejné funkcionáře „politiky“, kteří jsou uvedeni v § 2 odst. 1 zákona. Povinnost podat oznámení na začátku funkce by se s ohledem na věcnou logiku mělo vztahovat plošně na všechny veřejné funkcionáře, neboť i v případě „nepolitiků“ (ustanovení § 2 odst. 2), o kterých pojednává varianta 3, existuje nemalé riziko zneužití jejich postavení k obohacení či jiné výhodě. Právě pro tyto případy je nutné znát základní referenční údaj, tzv. „bod nula“ majetkových poměrů, s kterými veřejní funkcionáři jdou do veřejné funkce. To je podstatou zmíněné nové povinnosti. Zatímco varianty 1 a 2 nemají žádné náklady/nedostatky, varianta 3 je pro další postup nevyužitelná, a proto dále nebudou vyhodnoceny její přínosy. Rozdíl mezi variantami 1 a 2 spočívá v odlišném okamžiku počítání 30denní lhůty pro podání oznámení. V případě varianty 1 převažuje zájem na rovných výchozích podmínkách pro veřejné funkcionáře nad co nejrychlejším podání oznámení podle zákona o střetu zájmů (na úkor povinnosti/práva veřejného funkcionáře podat oznámení ve lhůtě 30 dnů), v případě varianty 2 je tomu naopak. S ohledem na malé časové rozpětí (max. 15 dnů), kdy veřejní funkcionáři mají podat svá oznámení, převážila v rámci konzultačního procesu jako nejvhodnější varianta 1.
III. Zpřísnění a rozšíření zákazu konkurence
Základním nedostatkem varianty 1 je nenaplnění cíle, který byl stanoven v části 1.5 RIA. V této variantě totiž nedochází k rozšíření zákazu konkurence, nýbrž toliko k jejímu zpřísnění. Z tohoto důvodu nebudou níže vyhodnoceny přínosy varianty 1. Oproti variantě 2 přináší varianta 3 změnu skutkových podstat pro stanovení zákazu konkurence a více odpovídá smyslu cílového stavu. Ačkoliv je varianta 3 věcně odůvodněna snahou o zamezení principu tzv. otáčivých dveří, je jejím základním nedostatkem nemožnost vyčíslení možných dopadů na veřejné funkcionáře, zejména v komunálním prostředí. Z důvodů rizika nezamýšlených dopadů, které by mohla způsobit, je varianta 3 oproti variantě 2 vnímána jako neproporční. Naopak nedostatkem varianty 2 je nerozšíření stávající skutkové podstaty. Oblast zákazu konkurence by měla být předmětem přezkumu právní úpravy.
IV. Vytvoření systému sankcí
Obě navržené varianty vytvářejí systém sankcí podle závažnosti protiprávního jednání. Oběma variantám je společné stanovení relativně určitých sankcí, varianta 1 uvádí rozmezí těchto sankcí „od – do“, varianta 2 jen maximální výši stanovení pokuty za přestupek či správní delikt. Obě varianty jsou v praxi využitelné pro stanovení výše sankcí za přestupek i správní delikt právnických a podnikajících fyzických osob. Více než v jiných oblastech bere předkladatel v potaz negativní aplikační praxi přestupkových orgánů, které sankce neukládají vůbec, anebo v nízké výši, a nevyužívají tak maximální rozsah, který zákon v tomto ohledu nabízí (0 – 50 000 Kč). Zmíněná negativní praxe je doprovázena nedostatečnou kontrolou výkonu této působnosti krajskými úřady a nulovým metodickým vedením. Z těchto důvodů je potřeba navrhnout takový způsob stanovení sankcí, který by co nejvíce zabraňoval popsaným nedostatkům aplikační praxe. Proto by mělo být výslovně vyloučeno napomenutí jako specifický druh sankce podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, jakož i možnost upuštění od uložení sankce. Pokud přestupkový orgán spolehlivě zjistí spáchanou skutkovou podstatu, musí pokutu uložit. Vzhledem k tomu, že nelze uložit napomenutí, neodpovídá hypoteticky uložitelná nulová výše pokuty ve variantě 2 věcné logice předkladatele. Z těchto důvodů se předkladatel přiklání k variantě č. 1, a to i v případě správních deliktů právnických a podnikajících fyzických osob. Základním nedostatkem varianty 2 je zmíněná nedostatečná reflexe stávající praxe při udělování pokut podle zákona. Zatímco varianta 1 nemá žádné náklady/nedostatky a odpovídá cílovému stavu stanovenému v bodě 1.5 RIA, varianta 2 je pro další postup nevyužitelná, a proto dále nebudou vyhodnoceny její přínosy.
3.3 PŘÍNOSY
I. Sjednocení evidenčních orgánů a zavedení centrálního elektronického registru oznámení
Základním přínosem varianty 1 oproti variantám ostatním je vyšší míra zohlednění činnosti stávajících evidenčních orgánů. Přínosem varianty 2 je její navázání na mandát veřejného funkcionáře. Přínosem variant 3 a 4 je jejich plošnost, administrativní jednoduchost a právní jistota pro veřejné funkcionáře. Varianta 4 navíc zavádí systém podpůrných orgánů, které budou jednotnému evidenčnímu orgánu dodávat údaje o veřejných funkcionářích, které by jen těžko z důvodu mnohokrát zmíněné roztříštěnosti právní úpravy sám zjišťoval.
III. Zpřísnění a rozšíření zákazu konkurence
Pouze varianta 2 a 3 naplňuje podstatu cílového stavu uvedeného v části 1. RIA. Vzhledem k nedostatku relevantních dat je přínosem varianty 2 především částečné zachování stávajícího stavu, který však není s ohledem na odborný diskurs optimální a měl by být předmětem přezkumu.
3.4 VYHODNOCENÍ VARIANT
Podstatou předkládané novely jsou čtyři výše uvedené popsané instituty. U institutu I byly identifikovány celkem čtyři varianty, u institutu II tři varianty, u institutu III tři varianty a institutu IV dvě varianty. Po vyhodnocení nákladů se ukázalo, že v případě institutu IV jedna z navržených variant má na rozdíl od druhé zásadní nedostatky. Proto byla v případě institutu IV vybrána tato varianta:
Číslo institutu Název/Podstata Vybraná varianta
IV Vytvoření systému sankcí Varianta 1
U institutů I, II a III byla situace složitější, neboť bylo identifikováno více navržených variant.
Institut I
V rámci konzultačního procesu v mezirezortním připomínkovém řízení bylo dohodnuto, že centrálním evidenčním orgánem se stane Ministerstvo spravedlnosti. Ministerstvo má být rovněž ústředním správním úřadem v oblasti střetu zájmů. Popisované varianty 1 až 4 se týkaly dílčího institutu centrálního registru oznámení, který bude vést Ministerstvo spravedlnosti. Podle cílového stavu, který je popsán v části 1.5 závěrečné zprávy RIA, má být centrální registr oznámení a) informačním systémem veřejné správy podle zákona č. 365/2000 Sb., b) má obsahovat veřejnou a neveřejnou část podle charakteru veřejných funkcionářů (politici a nepolitici) a c) má být provázán s institucemi, které by do něj zapisovaly údaje o změnách veřejných funkcionářů. Výše uvedeným kritériím odpovídá nejlépe varianta č. 4, zejména s ohledem na zřízení podpůrných orgánů, které budou zapisovat do centrálního elektronického systému informace o veřejných funkcionářích. Druhou nejlepší variantu představuje varianta č. 2, která počítá s postupným náběhem centrálního elektronického systému podle různých druhů voleb. Třetí nejlepší variantou je varianta č. 3, které se do značné míry shoduje se zvolenou variantou, avšak její účinnost je oproti této značně posunuta. Jako nejméně vhodná varianta se jeví varianta č. 1, která je pro jednotný evidenční orgán příliš administrativně náročná.
ČísloNázev/Podstata PrvníDruhéTřetíČtvrté institutupořadípořadípořadípořadí
I Sjednocení evidenčníchVarianta 4 Varianta 2 Varianta 3 Varianta 1
orgánů a zavedení centrálního elektronického registru oznámení
Institut II
V případě zakotvení povinnosti podat oznámení ke dni zahájení výkonu funkce je nutno vyloučit variantu 3, která je s ohledem na zamýšlený cíl disproporční ve vztahu k veřejným funkcionářům. Varianta 2 počítá s podáním oznámení ve lhůtě 30 dnů od dne zahájení výkonu funkce, bez ohledu na skutečnost, v jaké lhůtě (max. 15 dnů) podpůrný orgán zapíše údaje o veřejném funkcionáři, což s sebou přináší nerovné podmínky pro plnění zákonem stanovené povinnosti. Proto je z věcného hlediska preferována varianta 1.
Číslo institutu Název/Podstata PrvníDruhéTřetí
pořadípořadípořadí
II Povinnost podat oznámeníVarianta 1 Varianta 2 Varianta 3
ke dni zahájení výkonu funkce
Institut III
V případě institutu III byla již v analýze nákladů vyloučena varianta 1, neboť nenaplňuje cíl uvedený v části 1. RIA. Z věcného hlediska je nejvhodnější varianta 3, avšak s ohledem na nedostatek údajů o nezamyšlených dopadech této varianty byla zvolena varianta 2, která je v podstatě minimalistická. Zákaz konkurence podle § 6 zákona by měl být předmětem přezkumu.
Číslo institutu Název/podstata První pořadí Druhé pořadí
III Zpřísnění a rozšíření zákazuVarianta 2 Varianta 3
konkurence stanovený v § 6 zákona
4. Návrh řešení I. Sjednocení evidenčních orgánů a zavedení centrálního elektronického registru oznámení
Jako nejvhodnější varianta řešení institutu I byla vybrána varianta 4, která váže sjednocení evidenčních orgánů na moment zavedení elektronického registru oznámení, který je informačním systémem veřejné správy. Datum účinnosti této úpravy bylo po proběhlém mezirezortním připomínkovém řízení stanoveno k 1. lednu 2017. Od tohoto data bude registr zprovozněn, nicméně nahlížení veřejnosti bude umožněno od 1. dubna 2017, tedy od okamžiku, kdy bude tento registr naplněn potřebnými údaji a oznámeními.
a) VZTAH K VEŘEJNÝM FUNKCIONÁŘŮM
Na základě přechodných ustanovení v zákoně mají všichni veřejní funkcionáři, kteří byli veřejnými funkcionáři ke dni nabytí účinnosti zákona, povinnost podat oznámení v elektronické podobě na jednotném formuláři. Podání prvního elektronického oznámení podle zákona (dále i „mimořádné oznámení“) musí předcházet zapsání všech veřejných funkcionářů do centrálního registru prostřednictvím podpůrných orgánů, které tento zápis provádějí. Zmíněnou povinnost mají podpůrné orgány do 30 dnů od nabytí účinnosti zákona (tj. do 31. ledna 2017). V této lhůtě zapíší do registru oznámení a) jméno a příjmení veřejného funkcionáře, datum a místo jeho narození,
b) právnickou osobu nebo její orgán nebo organizační složku, ve které veřejný funkcionář působí, c) jeho funkci a d) datum zahájení funkce. Veřejní funkcionáři podávají mimořádná oznámení elektronicky na jednotném formuláři ve formátu umožňujícím automatizované zpracování ve lhůtě od 1. února 2017 do 31. března 2017. Smysl tohoto ustanovení spočívá v tom, aby centrální evidenční orgán měl k dispozici tzv. stav nula, základní referenční údaje o majetkových poměrech a činnostech veřejných funkcionářů. Zvláštní situace by mohla nastat v prvním měsíci po nabytí účinnosti zákona, kdy podpůrné orgány zapisují do registru oznámení všechny veřejné funkcionáře, kteří byli veřejnými funkcionáři ke dni nabytí účinnosti zákona, a měly by zapsat rovněž veřejné funkcionáře, kteří začali vykonávat funkci během ledna 2017 (kdy by se již měla aplikovat standardní pravidla zapisování údajů). Z tohoto důvodu obsahuje návrh zákona další přechodné ustanovení, podle kterého se na veřejného funkcionáře, který zahájil výkon funkce během ledna 2017, pohlíží, jako by byl veřejným funkcionářem ke dni nabytí účinnosti zákona, tj. své oznámení nebude podávat do 30 dnů od doby, kdy jej podpůrný orgán zapíše do registru, nýbrž ve lhůtě od 1. února do 31. března 2017. Mimo výše uvedenou počáteční lhůtu spojenou s tzv. „bodem nula“ podávají veřejní funkcionáři oznámení vždy k 30. červnu následujícího kalendářního roku. Veřejní funkcionáři, kteří zahájili výkon své funkce později, než do konce prvního měsíce po nabytí účinnosti zákona, podávají oznámení podle zákona do 30 dnů ode dne zahájení výkonu funkce. Tito veřejní funkcionáři musí být zapsáni podpůrným orgánem do registru do 15 dnů od zahájení výkonu jejich funkce, lhůta k podání oznámení podle zákona počíná běžet okamžikem, kdy se veřejný funkcionář prokazatelně dozvěděl o zápisu do centrálního registru oznámení. Veřejný funkcionář se do centrálního registru přihlašuje pomocí přihlašovacích údajů (jméno a heslo), které obdrží prostřednictvím příslušného podpůrného orgánu. Přihlašovací údaje obdrží veřejný funkcionář osobně, před jejich získáním je identifikován na základě předložení občanského průkazu či cestovního pasu odpovědným zaměstnancem podpůrného orgánu. Po zadání přihlašovacích údajů se veřejný funkcionář dostane do své „schránky“ (profilu) v centrálním registru. Z tohoto osobního rozhraní zasílá jednotnému evidenčnímu orgánu oznámení podle zákona. S centrálním registrem může veřejný funkcionář komunikovat rovněž prostřednictvím datové schránky, kterou má zřízenu jako fyzická osoba.
b) VZTAH K VEŘEJNOSTI
Provázání vzniku evidenčního orgánu s elektronickým registrem umožňuje veřejnosti, aby v poměrně krátké době od nabytí účinnosti předmětné novely mohla využít možnosti, které elektronický registr oznámení nabízí. Centrální registr by měl být veřejnosti přístupný od 1. dubna 2017. Vzhledem k ochraně osobních údajů může veřejnost nahlížet jen na veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 zákona (politici). Veřejní funkcionáři stanovení v § 2 odst. 2 zákona (nepolitici) sice rovněž podávají oznámení podle zákona, nahlížet na tuto skupinu veřejných funkcionářů však může kromě správce registru a vyjmenovaných orgánů veřejné moci nahlížet veřejnost jen po předchozí registraci a získání přístupových údajů. Veřejnosti budou určeny rovněž statistické údaje, které bude centrální systém generovat, např. údaj o tom, zdali veřejný funkcionář (nepolitik) podal či nepodal oznámení podle zákona. Na základě individualizované žádosti umožní centrální evidenční orgán náhled do oznámení nepolitiků. Vždy se však musí jednat o konkrétní osobu, individualizovanou podle jména a příjmení nebo podle vykonávané funkce v dané instituci. Evidenční orgán vydá žadateli zvláštní přístupové údaje do centrálního registru oznámení, které mu umožní nahlížet do oznámení konkrétního nepolitika. Přihlašovací údaje mají platnost 6 měsíců od prvního dne jejich použití. Zjištěné údaje o nepoliticích nesmí být využity k jiným účelům, než předpokládá zákon. Vzhledem k tomu, že evidenční orgán již nebude vést registr oznámení v listinné podobě, je nahlížení do tohoto registru umožněno veřejnosti rovněž pouze v elektronické podobě a nepodléhá (kromě údajů o nepoliticích) registraci.
c) VZTAH K EVIDENČNÍMU ORGÁNU
Evidenčním orgánem je Ministerstvo spravedlnosti a vede registr tak, aby v něm bylo možné vyhledávat podle jmen veřejných funkcionářů, podle subjektů, ve kterých veřejní funkcionáři působí, podle vykonávané funkce a podle období, za něž bylo oznámení podáno. Při své kontrolní činnosti je evidenční orgán oprávněn využívat některé referenční údaje ze základního registru obyvatel, údaje z informačního systému registru obyvatel a údaje z informačního systému cizinců. Dále využívá ke své kontrolní činnosti údaje z katastru nemovitostí. Evidenční orgán využívá v konkrétním případě vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Evidenční orgán je rovněž oprávněn nahlížet do sbírky listin, vyžádat si výpis z obchodního rejstříku, z živnostenského rejstříku, z registru silničních vozidel a požadovat kopie listin, které jsou podkladem pro zápis do katastru nemovitostí. Vzhledem ke stávající roztříštěnosti systému střetu zájmů zavádí novela vedle jednotného evidenčního orgánu podpůrné orgány, které dodávají evidenčnímu orgánu údaje o veřejných funkcionářích, informují veřejné funkcionáře o zápisu do centrálního registru oznámení a předávají veřejným funkcionářům přihlašovací údaje do centrálního registru. Zmíněnými podpůrnými orgány, které budou od nabytí účinnosti novely zapisovat identifikační údaje „svých“ veřejných funkcionářů, jsou Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Kancelář Senátu Parlamentu České republiky, Kancelář prezidenta republiky, ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad, v jehož čele není člen vlády, Česká národní banka, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář Veřejného ochránce práv, bezpečnostní sbor, krajský úřad, Magistrát hlavního města Prahy, obecní úřad, úřad městyse, městský úřad, magistrát statutárního města nebo magistrát územně členěného statutárního města, úřad městského obvodu nebo úřad městské části územně členěného statutárního města a úřad městské části hlavního města Prahy.
d) VZTAH K OSTATNÍM ORGÁNŮM STÁTNÍ SPRÁVY
Výstupy z elektronického systému oznámení by měly využívat i ostatní orgány veřejné moci. Jde o orgány příslušné k projednání přestupků (obce s rozšířenou působností) a orgány Finanční správy České republiky, soudy, orgány činné v trestním řízení a zpravodajské služby České republiky. Zmíněné instituce mají možnost porovnat údaje uvedené v oznámeních s údaji z jejich evidence. Tímto způsobem dojde k provázání oblasti střetu zájmů s dalšími řízeními podle zvláštních zákonů, např. s daňovým řízením, s prokazováním původu majetku, resp. s postupem orgánů činných v trestním řízení, pokud byl majetek nabyt nelegálně. Vedle zlepšení výkonu veřejné kontroly je hlavním významem sjednocení evidenčních orgánů a elektronizace registru oznámení právě v provázání s činností ostatních orgánů veřejné moci.
e) VZTAH KE STÁVAJÍCÍM EVIDENČNÍM ORGÁNŮM
Stávající evidenční orgány pouze uchovávají oznámení po dobu 5 let od nabytí účinnosti zákona. S jejich dalším využitím novela nepočítá. Vzhledem k využití institutu tzv. mimořádného oznámení veřejných funkcionářů bude pro kontrolu veřejnosti primárně sloužit elektronický systém a nikoliv oznámení, která současné evidenční orgány uchovávají. Na druhou stranu zavádí novela systém podpůrných orgánů, které se částečně kryjí se stávajícími evidenčními orgány. Činnost podpůrných orgánů je však odlišná, jak je uvedeno výše.
II. Povinnost podat oznámení ke dni zahájení výkonu funkce
Ze dvou navržených variant byla vybrána varianta 1, která stanoví plošnou povinnost pro veřejné funkcionáře (politiky i nepolitiky) podat oznámení ke dni zahájení výkonu funkce či zaměstnání. Zmíněná oznámení se podávají ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy jej do registru oznámení zapíše podpůrný orgán. Podpůrný orgán má povinnost zapsat do centrálního registru údaje o veřejném funkcionáři neprodleně, nejpozději ve lhůtě 15 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu funkce.
III. Zpřísnění a rozšíření zákazu konkurence
Ze tří navržených variant změny institutu zákazu konkurence byla vybrána varianta 2, která je svým obsahem minimalistická – nemění stávající skutkovou podstatu, ale rozšiřuje zákaz působení bývalého veřejného funkcionáře rovněž na ovládané společnosti. Podstatou varianty 2 je rovněž její provázanost se sankční částí zákona. Podle navržené právní úpravy nesmí veřejný funkcionář po dobu jednoho roku od ukončení své veřejné funkce být zaměstnán, či vyvíjet činnosti popsané v § 6 zákona, ve společnosti a společnostech, které tato společnost ovládá, pokud v posledních třech letech rozhodoval o nadlimitní veřejné zakázce této společnosti. Výrazem provázání zákazu konkurence se sankční částí zákona je speciální skutková podstata přestupku, kterého se může dopustit fyzická osoba, která „poruší zákaz výkonu činnosti po stanovenou dobu od skončení výkonu funkce veřejného funkcionáře podle § 6“.
IV. Vytvoření systému sankcí
Z navržených dvou variant způsobu určení sankce za protiprávní jednání byla zvolena varianta 1, která zmíněné sankce stanoví v rozmezí „od – do“. Zmíněná metoda byla použita v případě stanovení výše přestupků i správních deliktů právnických a podnikajících fyzických osob. Zvolená varianta reaguje na nedostatky stávajícího stavu, popsané v části 1. RIA, kdy přestupkový orgán často neukládá pokuty vůbec, či v nepatrné výši. Aby bylo zabráněno tomuto stavu, je zpřísnění sankcí v návrhu zákona doprovázeno u taxativně vyjmenovaných skutkových podstat přestupků vyjmutím napomenutí jako jedné ze sankcí podle přestupkového zákona. Napomenutí nelze uložit u přestupků veřejných funkcionářů a přestupků fyzických osob, které jsou vztaženy k jejich činnosti coby bývalí veřejní funkcionáři. V ostatních případech lze napomenutí uložit, tyto případy se týkají porušení práva na ochranu osobních údajů. Dále se u vybraných skutkových podstat veřejných funkcionářů, aby nedocházelo k obcházení zákona, doplňuje ustanovení o zákazu využít možnost upuštění od uložení sankce ve smyslu § 11 odst. 3 zákona o přestupcích.
Novela vytváří systém přestupků podle závažnosti protiprávního jednání. Nejnižší závažnost protiprávního jednání mají přestupky podle § 23 odst. 1 písm. c) až e) a § 23 odst. 2 písm. b) až d). Jde o skutkové podstaty přestupků veřejných funkcionářů, kteří nepodali oznámení o osobním zájmu, v ostatních oznámeních uvedli zjevně nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje, nebo nepodali oznámení v zákonné lhůtě. Nejnižší závažnost protiprávního jednání mají rovněž přestupky fyzických osob, které po skončení výkonu funkce veřejného funkcionáře neučiní oznámení ve lhůtě podle zákona. Do totožné kategorie patří rovněž přestupky fyzických osob, které sdělí třetí osobě přihlašovací jméno a heslo k nahlížení o údajích o nepolitikovi nebo které používají, resp. dále zpracovávají, údaje vedené k registru oznámení k jinému účelu než ke zjištění případného porušení povinností při výkonu funkce veřejného funkcionáře. Toto protiprávní jednání lze postihnout i jako správní delikt právnických a podnikajících fyzických osob, neboť i právnické a podnikající fyzické osoby mohou o přístup k oznámení nepolitiků zažádat. Za předmětné přestupky, resp. správní delikty, lze udělit pokutu od 1 000 Kč do 50 000 Kč. Druhou kategorii protiprávního jednání představují přestupky podle § 23 odst. 1 písm. a) a b) zákona. Jde o přestupky veřejných funkcionářů, které spočívají ve výkonu funkce nebo činnosti neslučitelné s výkonem funkce veřejného funkcionáře a pobíráním odměny v řídících, kontrolních nebo dozorčích orgánech se státní, krajskou či komunální účastí. Za tyto skutkové podstaty přestupku lze uložit pokutu ve výši 5 000 Kč až 250 000 Kč. Třetí, nejzávažnější kategorii protiprávního jednání představuje přestupek fyzické osoby, která byla veřejným funkcionářem, avšak nedodržela zákaz výkonu činnosti podle § 6 [§ 23 odst. 2 písm. a)]. Za toto protiprávní jednání uloží přestupkový orgán pokutu v rozmezí od 25 000 Kč do 500 000 Kč. Odpovědnost za přestupek zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a okolnostem, za nichž byl spáchán, či ke skutečnosti, že se veřejný funkcionář dopouští přestupku opakovaně. Přestupky veřejných funkcionářů a bývalých veřejných funkcionářů projednávají v přenesené působnosti obecní úřady obce s rozšířenou působností. Úřad pro ochranu osobních údajů projednává přestupky fyzických osob a správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob spočívajících ve výše uvedeném porušení osobních údajů nepolitiků.
V. Rozšíření osobní působnosti zákona
Na základě konzultačního procesu v rámci mezirezortního připomínkového řízení došlo ke zpřesnění a rozšíření osobní působnosti zákona. Mezi veřejné funkcionáře podle § 2 odst. 1 zákona byli zařazeni náměstek člena vlády a náměstek ministra vnitra pro státní službu, vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny, vedoucí Kanceláře Senátu a vedoucí Kanceláře prezidenta republiky. Kategorie veřejných funkcionářů nepolitiků byla rozšířena o vojáky z povolání ve vojenské hodnosti plukovník a vyšší vojenská hodnost, s výjimkou zpravodajských služeb, a ředitele vědeckých výzkumných institucí.
5. Implementace doporučené varianty a vynucování Nezbytnou podmínkou implementace doporučené varianty je jasné vymezení věcné působnosti v oblasti střetu zájmů, které zamezí stávající roztříštěnosti právní úpravy a nefunkčnosti oblasti střetu zájmů jako takové. Stanovená působnost Ministerstva spravedlnosti je výsledkem mezirezortního připomínkového řízení.
Obsahem výše uvedené působnosti je především evidenční a kontrolní činnost ve vztahu k veřejným funkcionářům (evidenční orgán), vedení elektronického registru, spolupráce s tzv. podpůrnými orgány, které zapisují do registru údaje o veřejných funkcionářích, spolupráce s ostatními orgány veřejné moci v oblasti střetu zájmů, dozor nad činností krajských úřadů, které rozhodují ve druhém stupni o správním trestání v oblasti střetu zájmů, a celkové metodické usměrňování orgánů správního trestání ve smyslu jednotnosti a předvídatelnosti jejich rozhodování. V této působnosti bude Ministerstvo spravedlnosti spolupracovat s Ministerstvem vnitra, které podle § 12 odst. 2 kompetenčního zákona plní koordinační úlohu v oblasti správního trestání. Klíčovou změnou v oblasti střetu zájmů představuje sjednocení evidenčních orgánů a zavedení centrálního elektronického registru oznámení. Nový centrální evidenční orgán by měl věnovat maximální pozornost preciznímu zadání veřejné zakázky na pořízení tohoto systému, neboť jde o podstatu navržené změny v oblasti střetu zájmů. Pouze funkční elektronický registr zkvalitní kontrolu veřejnosti, zdali veřejní funkcionáři dodržují zákon. Umožnění vstupů do registru i ostatním orgánům veřejné moci zvyšuje smysluplnost celé právní úpravy, neboť výstupy z registru lze využít v jiných typech řízení (např. v daňovém či trestním). Centrální elektronický registr je informačním systémem veřejné správy, s kterým má Ministerstvo spravedlnosti zkušenosti z tvorby a správy justičního portálu. Poměrně vysoká pořizovací cena elektronického registru v přibližné výši 14 000 000 Kč souvisí právě se skutečností, že jde o informační systém veřejné správy ve smyslu zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, neboť má sloužit k výkonu veřejné správy v oblasti střetu zájmů. Z hlediska typizace informačního systému se bude jednat minimálně o významný informační systém ve smyslu vyhlášky č. 317/2014 Sb., o významných informačních systémech a jejich určujících kritérií. Elektronický registr musí jako informační systém splňovat již při svém vzniku veškeré podmínky pro provoz takového systému z hlediska zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, a zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti. Tyto skutečnosti musí být jednoznačně vymezeny již v zadávací dokumentaci veřejné zakázky na dodávku centrálního elektronického registru oznámení, a to včetně vymezení požadavků kladených na dodavatele systému z hlediska bezpečnosti. Důležitou funkcionalitu centrálního elektronického systému představuje povinnost tzv. podpůrných orgánů zapisovat do systému údaje o veřejných funkcionářích. Centrální elektronický registr je svou podstatou certifikovaným informačním systémem odpovídajícím veškerým požadavkům na bezpečnost a potřebným technickým parametrům, k němuž bude nezbytné pořídit neomezenou licenci. Jako nezbytné se jeví rovněž zajištění dostatečné kapacity informačního systému. V jednom okamžiku lze předpokládat přihlášení i několika tisíc uživatelů najednou. Hrubým odhadem lze stanovit, že celkový počet uživatelů se může blížit i stu tisícům. I proto je pořizovací cena systému poměrně vysoká. Tyto skutečnosti by se měly zohlednit při tvorbě parametrů informačního systému před vyhlášením veřejné zakázky tak, aby bylo možné získat zcela funkční informační systém.
5.1 VYNUCOVÁNÍ
Současná právní úprava oblasti střetu zájmů je nefunkční. Předkládaná novela přináší do této oblasti řadu systémových změn, zejména spojených s centrálním elektronickým
Podstatnou část agendy správního trestání vykonávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Dozorovým orgánem pro výkon přenesené působnosti je v souladu s § 126 zákona č. 128/2000 Sb., obecní zřízení, ve znění pozdějších předpisů krajský úřad. K tomuto úřadu budou jako k nadřízenému úřadu v souladu s § 178 správního řádu směřována odvolání proti rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Stávající právní úprava však neřeší, kdo by v případě správního řízení v oblasti střetu zájmů rozhodoval o přezkumném řízení či obnově řízení. Již zmíněný § 178 odst. 2 správního řádu stanoví, že „nadřízeným správním orgánem orgánu kraje se rozumí v řízení vedeném v přenesené působnosti věcně příslušný ústředí správní úřad, popřípadě ústřední správní úřad, jehož obor působnosti je rozhodované věci nejbližší“. Navržená kompetence Ministerstva spravedlnosti jako ústředního správního úřadu by vyřešila i výše uvedené případy obnovy řízení či přezkumného řízení, které mohou nastat.
registrem oznámení podle zákona. Povinnosti stanovené veřejným funkcionářům a ostatním fyzickým, respektive právnickým osobám, mají být vynucovány prostřednictvím nového systému sankcí, který zohledňuje závažnost protiprávního jednání. Smyslem nové úpravy není zastrašení, nýbrž preventivní působení na dotčené osoby, aby zákonné povinnosti vykonávaly dobrovolně. Podrobněji se sankčním mechanismům věnuje část 4. RIA, kde je konkretizováno navržené řešení.
6. Přezkum účinnosti regulace
Ačkoliv nabyl zákon o střetu zájmů účinnosti k 1. lednu 2007, stanoví Ministerstvu spravedlnosti věcnou působnost za tuto oblast až předkládaná novela. V období od nabytí účinnosti do současnosti neprováděl žádný úřad z důvodu negativního kompetenčního sporu kontrolní, dohledovou a metodickou činnost. Právě z těchto důvodů je přezkum účinnosti regulace nezbytným krokem, který zohlední relevantní data o oblasti střetu zájmů, která získá Ministerstvo spravedlnosti jako ústřední správní úřad v této oblasti. Zmíněný přezkum by se měl dotknout všech institutů, které jsou popsány v částech 2. až 5. RIA s cílem zjistit, zda v oblasti střetu zájmů skutečně došlo ke zlepšení stavu oproti současnosti. Předmětný přezkum je navrhován na 2 roky od předpokládaného nabytí účinnosti této novely, tedy k 1. lednu 2019. Do této doby by měly být k dispozici statistické údaje o oblasti střetu zájmů, které v současné době nejsou z důvodu roztříštění této právní úpravy k dispozici.
7. Konzultace a zdroje dat
Vzhledem k tomu, že až tato novela přináší jasně stanovenou gesci v oblasti střetu zájmů, kterou je pověřeno Ministerstvo spravedlnosti, nemá předkladatel mnoho relevantních „tvrdých“ dat o konkrétní situaci v České republice. Předkladatel novely provedl v červnu 2014 základní statistické šetření o počtu veřejných funkcionářů, kteří mají povinnost podat oznámení podle zákona. Celkový počet těchto funkcionářů je odhadován na cca 35 000. Do té doby nebyl k dispozici ani tento základní údaj. Předstupněm předkládané novely byly Teze návrhu novely zákona o střetu zájmů (dále jen „Teze“), které předkladatel zpracovával v různých verzích od června do listopadu 2014. V rámci konzultačního procesu nad zmíněnými Tezemi byli osloveni zástupci Úřadu pro ochranu osobních údajů, v červenci 2014 se uskutečnila schůzka na úrovni ředitelů odborů. Teze předkladatel poskytl zástupcům Rekonstrukce státuv prosinci roku 2014 a v lednu 2015 byly projednány v rámci Pracovní skupiny předsedy Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí ke střetu zájmů, která se skládá ze zástupců státní správy, územní samosprávy, neziskového sektoru a akademické obce. Řešení aplikačních problémů, ze kterých předkladatel rovněž vycházel při přípravě novely, bylo předmětem činnost Pracovní skupiny Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva vnitra k výkladu sporných otázek ustanovení zákona o střetu zájmů, jež jednala ve dnech 10. července 2008, 19. listopadu 2008 a 28. dubna 2009. Předkladatel se rovněž opíral o některé závěry učiněné v rámci kulatých stolů, které se konaly v Poslanecké sněmovně ve dnech 4. a 18. dubna 2013. Vzhledem k zařazení oblasti střetu zájmů do systému protikorupčních opatření, opírá se návrh předložené novely z velké části právě o tento diskurs, na kterém se podílí vedle Úřadu
http://www.rekonstrukcestatu.cz/cs.
Zápisy z jednání pracovní skupiny jsou dostupné
na http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?j=33&o=23&k=5849&d=186325, resp. http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/informace-o-cinnosti-pracovni-skupiny-ministerstva-spravedlnosti-k-vykladu- spornych-ustanoveni-zakona-o-stretu-zajmu.aspx. http://www.korupce.cz/cz/protikorupcni-temata/10-prioritnich-ukolu/zakon-o-stretu-zajmu--106449/.
vlády České republiky převážně neziskový sektor. Publikovaná data týkající se zahraniční úpravy oblasti střetu zájmů mohou posloužit jako cenný inspirační zdroj v případě, že by v budoucnu došlo ke tvorbě nové právní úpravy. Podstatné obsahové změny byly formulovány v rámci konzultačního procesu v mezirezortním připomínkovém řízení, o těchto změnách hovoříme výše.
Konec Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace novely zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Předložená právní úprava rozpracovává problematiku střetu zájmů tak, aby předcházela narušení společensky přijatelné rovnováhy mezi osobním zájmem veřejných funkcionářů a zájmem veřejným. Situace střetu zájmů, které nejsou patřičně vyřešeny, mohou být zdrojem korupce a narušovat hospodářskou soutěž i rozdělování veřejných zdrojů. Odhalování a řešení střetu zájmů je důležitou složkou zodpovědného vládnutí a udržování důvěry ve veřejné instituce i demokracii jako takovou, která je v nezbytné míře zakotvena v ústavním pořádku České republiky. Dosud platná a účinná právní úprava ani související otázky střetu zájmů nebyly předmětem výkladu Ústavního soudu. S ohledem na uvedené, lze předložený návrh shledávat v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
3. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Střet zájmů není v primárním ani sekundárním právu Evropské unie jednotně, komplexně upraven. Problematiku střetu zájmů je možno nalézt roztříštěně ve specifických odvětvových úpravách (předpisech), s nimiž není tento návrh v rozporu.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Problematika řešená navrhovaným zákonem není explicitně upravena mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Problematika střetu zájmů je však intenzivně řešena v rámci Skupiny států proti korupci (GRECO), jejíž je Česká republika součástí. GRECO doporučuje zavedení jednotných předpisů upravujících skutečné a potenciální střety zájmu, které by měly obsahovat i normy pro přijímání darů, prohlášení o osobních zájmech, jiných vykonávaných činnostech a situace, kdy státní úředníci a zaměstnanci přecházejí do soukromého sektoru; tyto předpisy by měly také stanovit odpovídající mechanismy, jež by umožnovaly dodržování výše uvedených norem. Cílem předkládaného návrhu je zakotvit uvedená doporučení a dostát závazkům vyplývajícím z členství České republiky v GRECO. Vzhledem k výše uvedenému lze shledat předložený návrh v souladu s mezinárodními závazky České republiky.
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí Citace nejdůležitějších informací obsažených v kapitole 3.1 Identifikace nákladů a přínosů závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace:
Sjednocení evidenčního orgánu a zavedení centrálního elektronického registru oznámení generuje finanční a personální náklady, které souvisí nejen s pořízením a provozem centrálního elektronického registru, nýbrž i s kompetencí Ministerstva spravedlnosti coby ústředního správního úřadu pro oblast střetu zájmů. Tato působnost musí být zohledněna zejména při kalkulaci personálních nákladů. Novelizovaný institut přináší rovněž nepřímé či „skryté“ náklady, ve kterých je nutné zohlednit cenu stávajících elektronicky vedených registrů současných evidenčních orgánů, které nebudou mít v novém systému využití. Určité náklady jsou generovány rovněž ve vztahu k veřejným funkcionářům.
A. NÁKLADY SPOJENÉ S PROVOZEM A POŘÍZENÍM ELEKTRONICKÉHO REGISTRU
Jednorázové náklady na pořízení centrálního elektronického registru jsou odhadovány
ve výši 14 000 000 Kč. Konkretizace této sumy je provedena v níže uvedené tabulce
nákladů.
Cena za provedení/nákup v tis. Kč
Vytvoření vlastní aplikace 8 000
Hardware 2 000
Software/licence pro HW/přístupy/vkládání dat 2 000
Bezpečnostní firewall 2 000
Celkem 14 000
Každoroční náklady na podporu aplikace, servis a rozvoj systému elektronického registru
byly stanoveny na 360 000 Kč ročně. Totožná cena ve výši 360 000 Kč ročně byla
stanovena na podporu hardwaru, servis a rozvoj. Náklady spojené s provozem
elektronického registru tak budou činit každoročně 720 000 Kč.
B. NÁKLADY SPOJENÉ S VĚCNOU PŮSOBNOSTÍ V OBLASTI STŘETU ZÁJMŮ
Ústřední správní úřad v oblasti střetu zájmů by měl s ohledem na svou působnost vykonávat kontrolní, dohledovou a metodickou činnost. Tyto činnosti bude Ministerstvo spravedlnosti realizovat vytvořením nového odboru o 20 zaměstnancích. Nově zřízený odbor by měl sestávat z ředitele, vedoucích dvou oddělení, tří specialistů na IT, nejméně 5 dalších vysokoškoláků, do jejichž působnosti bude spadat zejména kompletace metodik, a dalších 9 středoškolsky vzdělaných zaměstnanců pro kontrolu údajů v podaných oznámeních a administrativní agendu.
Celkové roční náklady v oblasti platů a souvisejících výdajů by měly činit 11 340 000 Kč.
K těmto nákladům je třeba přičíst náklady spojené s dislokací zmíněného odboru ministerstva, neboť Ministerstvo spravedlnosti nemá v současné době volné místo v budovách, které spravuje. Přizpůsobení nového pracoviště by mělo generovat náklady
ve výši 100 000 Kč na zaměstnance, tj. odhadem 2 000 000 Kč při počtu
20 zaměstnanců. Průměrné personální a mzdové náklady na jednoho zaměstnance nově vzniklého odboru
činí 567 000 Kč, při plánovaných 20 zaměstnancích činí 11 340 000 Kč.
Měsíční personálníRoční personální a mzdové a mzdové náklady v Kčnáklady v Kč
Hrubý plat 35 000 420 000
Pojistné 11 900 142 800
FKSP 350 4 200
Celkem 47 250 567 000
Celkové náklady v prvním roce pořízení centrálního elektronického systému činí
21 670 000 Kč.
Cena v tis. Kč
IT náklady 14 000
Personální náklady (za předpokladu5 670 zřízení nového odboru k 01.07.2016)
Náklady spojené s dislokací 2 000
Celkem 21 670
Náklady v dalších letech činnosti centrálního elektronického systému budou činit
12 060 000 Kč.
Cena v tis. Kč
Náklady IT (podpora aplikace, servis,720 rozvoj, podpora HW, servis, rozvoj
Personální náklady 11 340
Celkem 12 060
6. Sociální dopady a dopady ve vztahu k zákazu diskriminace
Návrh zákona nemá žádné negativní sociální dopady a ani dopady ve vztahu k zákazu diskriminace. Nemá dopady na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
7. Dopady na životní prostředí
Dopady na životní prostředí jsou pozitivní, neboť zavedením plné elektronizace evidování oznámení podle zákona o střetu zájmů nebudou oznámení podávána v listinné podobě. Každý veřejný funkcionář (cca 35 000) musel 1x ročně podávat oznámení o střetu zájmů v rozsahu informací stanovených v § 9 až 13 zákona, a to na formulářích, jejichž vzory stanovuje vyhláška č. 578/2006 Sb., což v současné podobě představuje 5 stran A4.
8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Podstatou předkládané novely zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, je vytvoření jednotného evidenčního orgánu, který vede a spravuje centrální elektronický registr oznámení veřejných funkcionářů. Jednotným evidenčním orgánem je podle návrhu Ministerstvo spravedlnosti, které je zároveň ústředním správním úřadem v oblasti střetu
zájmů. Předkládaná novela má dopad na ochranu osobních údajů.
Vytvořením centrálního elektronického registru oznámení, který nahradí několik tisíc stávajících registrů oznámení, se oproti současnému systému výrazně usnadní přístup veřejnosti k podaným oznámením podle tohoto zákona. Z hlediska ochrany osobních údajů je nutné rozlišovat mezi veřejnými funkcionáři podle § 2 odst. 1 zákona („politici“) a veřejnými funkcionáři podle § 2 odst. 2 zákona („nepolitici“). Toto nastavení odpovídá rozlišení v § 5 odst. 2 písm. f) zákona o ochraně osobních údajů, který umožňuje zpracovávat údaje o veřejné činnosti všech veřejně činných osob a dále údaje o úřední činnosti zaměstnanců veřejné správy (vč. funkčního a platového zařazení). U veřejných zaměstnanců přitom respektuje zvláštní zákonná pravidla pro zpracování osobních údajů dané úpravou poměrů veřejných zaměstnanců (vč. nové agendy státní služby) a celkově stanoví takový rámec, který bude umožňovat zpracovávat osobní údaje bez souhlasu subjektů údajů (dotčených osob) pro dodržení povinnosti správce vyplývající z tohoto zákona [§ 5 odst. 1 písm. a)]. V případě politiků přináší novela zákona zjednodušení stávající úpravy zpracování osobních údajů. Dle návrhu může veřejnost nahlížet do podaných oznámení veřejných funkcionářů v celém rozsahu. Pro nahlížení není nutná zvláštní registrace, údaje z podaných oznámení budou na internetu přístupné veřejnosti za podmínek stanovených zákonem o ochraně osobních údajů, zejména v ustanovení § 13, tj. budou „logovány“ (a uchovávány) informace o elektronické komunikaci, kdy a kým bylo k osobním údajům přistupováno. Oproti současnému stavu dochází v případě politiků k rozšíření způsobu zveřejňování jejich osobních údajů. Podle platného znění zákona lze zveřejnit jen údaje o poslancích, senátorech, členech vlády a veřejných funkcionářích v podle § 2 odst. 1 písm. k) až m) zákona (dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstev územních samosprávných celků). V případě nepolitiků dochází oproti současnému stavu ke zvýšení ochrany jejich osobních údajů. Podle současného znění zákona o střetu zájmů může veřejnost nahlížet do oznámení nepolitiků ve stejném rozsahu jako do oznámení politiků s tím rozdílem, že v současnosti neexistuje centrální evidence oznámení, což tuto možnost relativizuje. Údaje o nepoliticích nelze podle stávajícího znění zákona dále šířit. Veřejnost bude moci nahlížet v případě nepolitiků pouze do informací, které nepodléhají neveřejnému režimu zákona o střetu zájmů, tj. zda nepolitik podal či nepodal oznámení o střetu zájmů. S úplným obsahem oznámení podle zákona o střetu zájmů se mohou dle návrhu v případě nepolitiků seznamovat jen evidenční orgán, orgány činné v trestním řízení, soudy, přestupkové orgány a zpravodajské služby ČR. Dále do oznámení nepolitiků nahlíží rovněž správce daně podle zákona o Finanční správě České republiky. Evidenční orgán umožní veřejnosti náhled do oznámení nepolitika na základě individualizované žádosti. Nepolitik musí být konkretizován podle jména a příjmení nebo podle funkce, kterou v daném subjektu vykonává, a vymezí subjekt, ve kterém veřejný funkcionář působí. Na základě žádosti vydá evidenční orgán žadateli přístupové údaje do centrálního registru, které umožní náhled na oznámení konkrétního nepolitika. Platnost zmíněných přihlašovacích údajů je 6 měsíců. Návrh zákona zakazuje výslovně indexování zveřejněných osobních údajů ve vyhledávači, tj. je legislativně zakotveno "právo být zapomenut".
Navržená změna je proporční a s přihlédnutím k režimu státní služby odpovídá komplexnější právní úpravě zpracování osobních údajů úředníků. Předkládaná novela je tak v souladu s právem na ochranu osobních údajů.
9. Zhodnocení korupčních rizik
Předkladatel provedl zhodnocení korupčních rizik, jak stanoví čl. 9 odst. 2 písm. i) Legislativních pravidel vlády. Předložený návrh novely zákona vychází ze široké společenské shody na nutnosti zefektivnění stávající právní úpravy, která mimo jiné vykazuje znaky roztříštěnosti, přílišné decentralizace a nízké míry vymahatelnosti. Proto bylo předložení návrhu novely zákona zařazeno jako jedno z protikorupčních opatření do Akčního plánu boje s korupcí na rok 2015, který byl schválen usnesením vlády ze dne 15. prosince 2014 č. 1057: „Vzhledem k nedostatečné vymahatelnosti stávající právní úpravy zákazu střetu zájmů v praxi a naprosté převaze formalismu při zveřejňování majetkových přiznání bude ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu zpracován a předložen návrh
novely zákona o střetu zájmů, který nastaví vyšší standardy transparentnosti příjmů
a majetkových poměrů veřejných funkcionářů, včetně revize okruhu těchto subjektů, a zaměří se na důsledné vyloučení možného střetu zájmů v důležitých funkcích. Výsledkem bude mnohem účinnější úprava střetu zájmů reflektující mezinárodní standardy a kladoucí důraz na: zavedení povinnosti podávat přiznání již ke dni vzniku funkce, zefektivnění kontrolního mechanismu, zpřísnění sankcí, elektronizace majetkových přiznání, rozšíření okruhu bývalých funkcionářů, omezených při přechodu z veřejné do soukromé sféry (revolving door) a úprava podmínek tohoto omezení. Kromě toho bude zavedeno také elektronické vyplňování a zveřejňování majetkových přiznání veřejných funkcionářů tak, aby k nim měla snadný přístup rovněž veřejnost. K dosažení výrazného kvalitativního posunu v otázce legislativního uchopení střetu zájmů přispěje zřízení Komise ke střetu zájmů.“ Všechna výše uvedená opatření (až na rozšíření okruhu bývalých veřejných funkcionářů, na něž se vztahuje zákaz konkurence dle § 6 zákona) jsou obsažena v předkládané novele zákona a jednoznačně směřují k eliminaci korupčních rizik. Přijetím novely bude zvýšena účinnost veřejné kontroly nad funkcionáři, budou zpřísněny sankce při porušení povinností vyplývajících ze zákona, bude eliminována možnost přechodu funkcionářů do soukromého sektoru a v neposlední řadě bude vytvořen centrální elektronický registr podaných oznámení, který nejenže zajistí uživatelsky pohodlnější možnost kontroly podaných oznámení, ale zavede i centralizovanou metodickou podporu vůči příslušným subjektům. Předkládaná novela je v souladu s opatřeními navrhovanými iniciativou Rekonstrukce státu.
Zhodnocení korupčních rizik provedené dle metodiky CIA: 1. Přiměřenost
Návrh je ve všech čtyřech základních upravovaných oblastech (sjednocení evidenčních orgánů a zavedení centrálního elektronického registru oznámení, povinnost podat oznámení na začátku výkonu funkce, zpřísnění a rozšíření zákazu konkurence stanoveného v § 6 zákona a vytvoření systému sankcí) svým rozsahem přiměřený množině vztahů, které má upravovat. Sjednocením evidenčních orgánů a zavedením centrálního elektronického registru oznámení nedochází k neúměrnému rozšíření kompetence některého orgánu. Dle preferované varianty by jediným evidenčním orgánem bylo od stanoveného data Ministerstvo spravedlnosti. Zřízením jednoho evidenčního orgánu s jednoznačně stanovenou věcnou působností bude odstraněn jeden z kritizovaných nedostatků stávající právní úpravy spočívající v přílišném počtu evidenčních orgánů a roztříštěné evidenci oznámení. Navrhovaná právní úprava zvýší možnost veřejné kontroly v oblasti střetu zájmů. Současně budou koncentrací evidence u jednoho orgánu sníženy administrativní náklady na úrovni evidenčních orgánů, kterých je dnes cca 6500.
2. Efektivita
Navrhovaná regulace umožňuje efektivní implementaci stanovených opatření do praxe. Největší rizika jsou spojována se zřízením jednoho evidenčního orgánu a vedením centrálního elektronického registru oznámení. Maximální pozornost proto musí být věnována zejména preciznímu zadání veřejné zakázky na pořízení aplikačního systému s nezbytným příslušenstvím tak, aby nevznikaly nepřiměřené náklady spojené se zavedením nové právní úpravy. Současná právní úprava střetu zájmů je nefunkční. Navrhovaná právní úprava přináší řadu systémových změn, mimo jiné zavedení systému sankcí, který by měl na dotčené subjekty působit jak preventivně, tak zajistit vynutitelnost zaváděných opatření.
3. Odpovědnost
Navrhovaná právní úprava stanoví jasně a konkrétně odpovědnost za vedení centrálního elektronického registru i za vedení správního a přestupkového řízení při neplnění či porušení uložených povinností. Návrh nesměřuje k nadměrnému soustředění pravomocí u některého z orgánů. Pověřením Ministerstva spravedlnosti vedením centrálního elektronického registru budou zachovány standardní kontrolní mechanismy fungující v jednotlivých ústředních správních úřadech. V rámci vedených správních a přestupkových řízení dojde k zúžení míry správního uvážení osoby, která rozhoduje. Bude stanovena minimální a maximální hranice uložené sankce, čímž bude eliminován dnešní nevyhovující stav, kdy dochází k nejednotnému ukládání sankcí. Uložení peněžité sankce v každém případě porušení zákona bude nepochybně vést k jeho větší vymahatelnosti.
4. Opravné prostředky a kontrolní mechanismy
Navrhovanou právní úpravou nedochází k zúžení prostoru pro využití opravných prostředků v řízení vedeném dle zákona o střetu zájmů. Jednotlivé subjekty podléhají obvyklým kontrolním mechanismům. Navrhovaná právní úprava nerozšiřuje okruh funkcionářů, na které dopadá působnost zákona o střetu zájmů. U funkcionářů uvedených v § 2 odst. 1 písm. c) až m) a odst. 2 písm. b) až e) zákona dochází k zpřísnění a rozšíření zákazu konkurence. Zákaz konkurence bude provázán se skutkovou podstatou přestupku. Zákaz konkurence je dle preferované varianty rozšířen o právnické osoby, o jejichž nadlimitní veřejné zakázce veřejný funkcionář rozhodoval. Při porušení této povinnosti bude oproti dnešní právní úpravě stanoven systém sankcí s rozmezím od–do, čímž bude zúžen prostor pro správní uvážení úředníka včetně s tím spojených korupčních rizik.
K části první K čl. I K bodu 1 [§ 1 písm. b)]
Jedná se o legislativně technickou úpravu související s přijetím zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který v obecné rovině používá pojem „závazek“, jenž v sobě zahrnuje nejen „finanční závazek“ (v novém pojmosloví „dluh“), ale i další závazky vyplývající např. ze smluv s nefinančním plněním. S ohledem na aplikační praxi se doplňuje výkladové pravidlo, že příjmem se rozumí příjem veřejného funkcionáře, který reálně získal, tj. příjmy již zdaněné.
K bodům 2 až 5 (§ 2 odst. 1) K písm. c): Jedná se o legislativně technickou změnu názvosloví přijatou v souvislosti se
zákonem č. 500/2004 Sb., který namísto pojmu „ústřední orgán státní správy“, který používá zastaralý kompetenční zákon z roku 1969, používá pojem „ústřední správní úřad“.
K písm. d): V souvislosti s přijetím nového zákona o státní službě (zákon č. 234/2014 Sb.)
došlo k rozdělení náměstků ministrů na dvě skupiny – na náměstky člena vlády (jako jeho zástupce ve smyslu čl. 38 odst. 2 Ústavy ČR) a na náměstky pro řízení sekce, kteří jsou ale dle zákona o státní službě představenými – k tomu viz § 2 odst. 2 písm. d). Z uvedeného důvodu se skupina tzv. „politických“ veřejných funkcionářů, jež zastávají nejvýznamnější veřejné funkce, rozšiřuje o náměstky člena vlády, tj. tzv. „politické náměstky“. Z důvodu vysoké významnosti zastávané funkce se výčet těchto nejvýznamnějších veřejných funkcionářů rozšiřuje i o náměstka ministra pro státní službu.
K písm. e): Z důvodu vysoké významnosti zastávané funkce se výčet nejvýznamnějších
veřejných funkcionářů rozšiřuje i o funkce vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny, vedoucího Kanceláře Senátu a vedoucího Kanceláře prezidenta republiky, jejichž postavení je srovnatelné s postavením vedoucího jiného ústředního správního úřadu.
K písm. f): Jedná se o legislativně technickou změnu spočívající v odstranění duplicity
související s přijetím zákona č. 250/2014 Sb., kterým došlo k rozšíření výčtu ostatních ústředních správních úřadu v § 2 odst. 2 kompetenčního zákona o Úřad pro ochranu osobních údajů a Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Prostřednictvím této změny se tak předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů stal oficiálně vedoucím jiného ústředního správního úřadu, který je v zákonu uveden již v § 2 odst. 1 písm. c).
K písm. n): Zavedená legislativní zkratka „kraj“ v sobě zahrnuje i „hlavní město Prahu“.
V souvislosti se zavedením tzv. podpůrných orgánů, které budou jednotlivé veřejné funkcionáře zapisovat do registru (§ 14a), je použití této zkratky nevhodné, neboť pro zápis veřejných funkcionářů působících v kraji je určen jiný podpůrný orgán než pro veřejné funkcionáře působící v hlavním městě Praze. Z uvedeného důvodu proto bylo nezbytné doplnit odkaz na členy Zastupitelstva hlavního města Prahy v dalších příslušných ustanoveních zákona, kde je dle platné právní úpravy zavedena legislativní zkratka „kraj“. Změna spočívající ve změně malého „z“ na velké „Z“ u Zastupitelstva hlavního města Prahy souvisí se správným zápisem tohoto konkrétního orgánu podle pravidel českého pravopisu. S ohledem na skutečnost, že poznámka pod čarou č. 2 odkazuje § 32 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů a § 51 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, které pojednávají o tom, že funkce člena zastupitelstva je veřejnou funkcí a že člen zastupitelstva nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obdobného poměru, nikoli na ustanovení vysvětlující rozdíl mezi uvolněnými a neuvolněnými funkcemi, byly pro svůj matoucí charakter zrušeny, neboť stejně nemají normativní charakter.
K písm. o): Zavedená legislativní zkratka „obec“ v sobě zahrnuje i „městské části nebo
městské obvody územně členěného statutárního města a městské části hlavního města Prahy“. V souvislosti se zavedením tzv. podpůrných orgánů, které budou jednotlivé veřejné funkcionáře zapisovat do registru (§ 14a), je použití této zkratky nevhodné, neboť pro zápis veřejných funkcionářů působících v obci je určen jiný podpůrný orgán než pro veřejné funkcionáře působící v městské části nebo městském obvodu územně členěného statutárního města či v městské části hl. m. Prahy. Z uvedeného důvodu proto bylo nezbytné doplnit odkaz na členy zastupitelstev těchto organizačních jednotek územních samosprávných celků v dalších příslušných ustanoveních zákona, kde je dle platné právní úpravy zavedena legislativní zkratka „obec“.
K písm. p): V souvislosti s odstraněním legislativní zkratky „kraj“ a „obec“ je nezbytné upravit
ustanovení tak, aby zahrnovalo všechny typy zastupitelstev. Zároveň došlo ke sjednocení terminologie se zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, který namísto pojmu „místostarosta“ používá pojem „zástupce starosty městské části“ (§ 99 odst. 2 zákona o hl. m. Praze). S ohledem na aplikační praxi se doplňuje, že se zákon o střetu zájmů dotýká jen dlouhodobě uvolněných členů zastupitelstev a z neuvolněných jen starosty, místostarosty a členů rady, tj. nikoli všech členů zastupitelstva, byť i ti neuvolnění mají rozhodovací kompetence. Zahrnutí všech neuvolněných členů zastupitelstev územních samosprávných celků (majících např. jen 360 Kč hrubého měsíčně) může paralyzovat výkon územní samosprávy pro neochotu do zastupitelstva kandidovat, a proto byl ponechán stávající model rozlišující zastávanou funkci, resp. rozsah výkonu funkce člena zastupitelstva.
K bodům 6 až 8 (§ 2 odst. 2) K písm. d): Odstraňuje se neodůvodněná odchylka, kdy je dle platné právní úpravy
veřejným funkcionářem vedoucí organizační složky státu, pokud se jedná o správní úřad, avšak uvedené omezení již neplatí pro vedoucí zaměstnance 2. až 4. stupně řízení v organizační složce státu. Tímto restriktivním zúžením by doslovným výkladem nebyli veřejnými funkcionáři zaměstnanci významných organizačních složek státu, které ovšem nejsou správními úřady (například Nejvyšší kontrolní úřad či Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových). V případě doplnění slov „představený podle zákona o státní službě“ se jedná o legislativně technickou úpravu související s přijetím zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě. Dosavadní znění § 2 odst. 2 písm. d) odkazující u vedoucích zaměstnanců na stupně řízení podle § 124 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, by byl aplikovatelný na státní zaměstnance podléhající zákonu o státní službě pomocí výkladu s odkazem na § 144 odst. 2 písm. b) zákona o státní službě („Kde se v zákoníku práce používá pojem vedoucí zaměstnanec, rozumí se tím pro účely tohoto zákona představený.“), což není z hlediska přesnosti, jasnosti a určitosti právních norem ideální postup. Z uvedeného důvodu se proto pro státní zaměstnance, kteří již dnes jsou veřejnými funkcionáři, spadající pod působnost zákona o státní službě, terminologicky upřesňuje text o pojem „představený“, který zákon o státní službě používá pro státního zaměstnance, který je oprávněn vést podřízené státní zaměstnance, ukládat jim služební úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat výkon jejich služby a dávat jim k tomu příkazy, tedy pro vedoucí zaměstnance ve smyslu § 124 odst. 3 zákoníku práce. Aby však nedošlo k dvojímu režimu nahlížení na vedoucí zaměstnance 2. až 4. stupně řízení a představené, mezi něž patří i „státní zaměstnanci 1. stupně řízení“ [srov. § 9 odst. 2 písm. c) a § 9 odst. 3 písm. d) zákona o státní službě], vylučují se z působnosti zákona vedoucí oddělení (1. stupeň řízení).
K písm. e): Jedná se o legislativně technickou změnu spočívající v odstranění nadbytečných
pojmů, neboť v souladu s terminologií zákona o obcích, kdy pojem „obecní úřad“ v sobě zahrnuje i úřady pojmově odlišených územních samosprávných celků, tj. městský úřad, magistrát statutárního města a magistrát územně členěného statutárního města (do výčtu by měl správně náležet i úřad městyse). Samostatně tak je třeba ponechat pojmy související s městskými částmi nebo městskými obvody územně členěných statutárních měst.
K písm. f): Zákon o střetu zájmů se doposud vztahuje pouze na občanské zaměstnance
ozbrojených sil. Někteří vojáci z povolání ve vojenské hodnosti podplukovník a vyšší přitom rovněž v rámci svého zařazení na systemizovaném místě vykonávají činnosti uvedené v § 2 odst. 3 návrhu novely zákona. Z uvedeného důvodu se proto výčet nepolitických veřejných funkcionářů rozšiřuje o vojáky z povolání. Jedná se o vojáky, kteří mají na svém služebním zařazení požadavek hlavního, zastupujícího a dalšího zastupujícího příkazce operace. Zákon o střetu zájmů se tak bude nově dotýkat cca 220 vojáků z povolání. Uvedený počet se může v řádu jednotek lišit, a to v závislosti na obsazení jednotlivých míst, případně z důvodu „zcivilnění“ dalších vojenských míst u Ministerstva obrany. Pak se ale bude povinnost předkládat čestné prohlášení podle zákona vztahovat na civilní zaměstnance zařazené na těchto místech.
K písm. g): Nově se mezi veřejné funkcionáře zařazují i ředitelé veřejných výzkumných
institucí, jejichž postavení je zakotveno v § 17 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích. Veřejná výzkumná instituce je právnickou osobou, jejímž hlavním předmětem činnosti je výzkum, včetně zajišťování infrastruktury výzkumu, vymezený zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, vývoje a inovací. Veřejná výzkumná instituce svou hlavní činností zajišťuje výzkum podporovaný zejména z veřejných prostředků v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem EU (čl. 87 a 89 Smlouvy o založení Evropského společenství, ve znění pozdějších smluv), a proto se navrhuje její statutární orgán zařadit mezi okruh veřejných funkcionářů. Veřejná výzkumná instituce může být zřízena ČR nebo územním samosprávným celkem. Jménem České republiky plní funkci zřizovatele veřejné výzkumné instituce ministerstvo, jiný ústřední správní úřad nebo Akademie věd ČR v postavení organizačních složek státu. Rejstřík veřejných výzkumných institucí vede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a je veden na adrese http://rvvi.msmt.cz/.
K bodům 9 a 10 (§ 2 odst. 3) K úvodní části ustanovení: Jedná se o legislativně technickou změnu. V souvislosti
s novým přečíslováním odstavců v § 12 je nezbytné reflektovat tuto změnu i v odkazu na oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech, darech a závazcích (nově bez darů), která se musejí podávat i v případě, kdy během kalendářního roku, kdy veřejný funkcionář vykonával funkci, žádnou činnost neprovozoval, nezískal majetek, ani neměl nad rámec platu, odměn nebo dalších náležitostí, na které měl veřejný funkcionář nárok v souvislosti s výkonem funkce podle zvláštních právních předpisů, žádné příjmy, neobdržel žádné dary a nevznikly mu žádné nové dluhy) – dále též jako „negativní“ oznámení. Uvedený odkaz je nezbytný, neboť hmotněprávně vymezuje povinnost podávat právě tato negativní oznámení. Procesní lhůty, ve kterých se musejí oznámení podávat, jsou upraveny v § 12 odst. 1 až 3, kdy ustanovení § 12 odst. 1 zakotvuje povinnost podávat (nově) oznámení do 30 dnů ode dne zahájení výkonu funkce (dále též jako „vstupní“ oznámení); ustanovení § 12 odst. 2 zakotvuje povinnost podávat oznámení do 30. června následujícího kalendářního roku (dále též jako „průběžná“ oznámení) a ustanovení § 12 odst. 3 zakotvuje povinnost podávat oznámení nejpozději do 30 dnů ode dne ukončení výkonu funkce, a to podle stavu ke dni ukončení výkonu funkce (dále též jako „výstupní“ oznámení). Druhá změna je rovněž legislativně technická – v souvislosti s platnými Legislativními pravidly vlády se odstraňují odkazy na jiná ustanovení téhož zákona v závorkách (normativní text nemá plnit funkci rozcestníku, aby u každého pojmu bylo odkazováno na místo, kde je vymezen či kde je obsažena relevantní úprava).
K písm. a): Skupina veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 2 (tzv. „nepolitičtí“ veřejní
funkcionáři) je rozšířena o ty fyzické osoby, které jsou oprávněny dle vnitřních předpisů nakládat jako příkazci operací nad určitý finanční limit, i když během roku příkazcem operace, bude-li hodnota finanční operace vyšší než 250 000 Kč, nebude. Nebude tedy nezbytné během roku průběžně sledovat a evidovat, kdo se veřejným funkcionářem stane, neboť tato skutečnost bude známa vždy při nástupu do funkce nebo při změně vnitřních předpisů (vyjma níže uvede situace). Tím dojde ke snížení administrativní zátěže těch útvarů, které musely během roku sledovat, zda se zaměstnanec jejich organizace nestal veřejným funkcionářem. Bez bližších znalostí vnitřních předpisů jednotlivých organizací nelze kvantifikovat počet osob, kterých se tato změna dotkne. Půjde jak o osoby, které schvalují operace před vznikem dluhu (veřejné zakázky, smlouvy, transfery, dotace apod.), tak o osoby, které operaci schvalují po vzniku dluhu (proplácení faktur, resp. samostatných plateb vzniklých na základě již uzavřených operací). Pokud bude konkrétní osoba zmocněna k provedení jediné finanční operace nad tuto hodnotu pouze ad hoc, stane se v ten okamžik veřejným funkcionářem – ovšem pouze pro ten daný kalendářní rok. Bude tak muset podat vstupní oznámení podle § 12 odst. 1, a pokud už v daném roce žádnou jednorázovou ad hoc finanční operaci nad 250 000 Kč neuskuteční, bude v následujícím roce do 30. ledna podávat „výstupní“ oznámení podle § 12 odst. 3. Naopak, pokud se jedná o osoby, které během roku realizují, byť pravidelně, finanční operace do 250 000 Kč, veřejnými funkcionáři se nestanou. Z textu ustanovení totiž vyplývá, že částka 250 000 Kč je vázána na jednotlivé finanční operace, nikoli jejich součet během kalendářního roku.
Pro představu lze využít vyjádření Ministerstva dopravy, které uvádí, že v případě první skupiny osob půjde o ministra, náměstky, ředitele odborů pod ministrem (viz odst. 2.1 Směrnice MD č. 2/2011) a ad-hoc pověřené vedoucí zaměstnance (odst. 16.4 Směrnice MD č. 4/2008) a v případě druhé skupiny půjde i o ředitele všech odborů, většinu jejich zástupců nebo pověřených vedoucích oddělení k provádění finanční kontroly za příkazce po vzniku dluhu. Změna je rovněž navrhována z důvodu právní jistoty, tj. zejména proto, že okruh takovýchto osob bude na jednotlivých institucích a orgánech znám předem, přičemž orgány veřejné moci v souladu se svou novou povinností průběžně hlásit změny v počtu a konkretizaci/identifikaci jednotlivých veřejných funkcionářů (k tomu vizte odůvodnění k § 14a) budou moci okruh těchto osob včas do registru zapsat.
K bodu 11 (§ 2 odst. 4)
Příslušnost vybraného policisty k určenému útvaru Policie ČR nebo k Policii ČR a vojáka z povolání je v některých případech utajovanou informací ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, resp. podle bodu 15 přílohy č. 8 k nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací. Dále je třeba reflektovat ustanovení § 13a zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, podle něhož může vláda k utajení činnosti zpravodajských služeb ČR, Policie ČR, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Armády ČR a zajištění bezpečnosti jejich příslušníků použít zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti při správě daní a registraci smlouvy o důchodovém spoření. Pokud podle uvedené právní úpravy platí zvláštní režim pro poskytování údajů o osobách uvedených v § 13a odst. 2 zákona o Finanční správě ČR orgánům státní správy, bankám a penzijním společnostem, musí obdobný zvláštní režim platit i v případě veřejných funkcionářů podle zákona o střetu zájmů. Z uvedených důvodů je třeba tyto postupy respektovat a osoby, které by jinak naplnily podmínky stanovení v § 2 odst. 2 a 3 zákona o střetu zájmů vyloučit z povinnosti podávat oznámení, resp. z působnosti zákona jako celku.
K bodu 12 (§ 3 odst. 1)
Z důvodu zvýšení významu ustanovení o střetu zájmů se zakotvuje premisa správného jednání veřejného funkcionáře. Jde o jakousi definici střetu zájmů, která vychází z definice uvedené v Model Code of Conduct for Public Officials (Rada Evropy). Zároveň byla do tohoto nového odstavce předsunuta definice osobní zájmu, která je rozšířena co do okruhu osob, které mohou mít prospěch ze střetu zájmů veřejného funkcionáře o osoby blízké veřejnému funkcionáři [definici osoby blízké přináší § 22 občanského zákoníku], o právnické osoby ovládané veřejným funkcionářem [definici ovládané osoby přináší § 74 zákona o obchodních korporacích] nebo osobou blízkou veřejného funkcionáře. Dále se upřesňuje pojetí toho, co je považováno za osobní výhodu pro veřejného funkcionáře – zvýšení majetku, majetkového nebo jiného prospěchu nebo jiná výhoda. Tudíž za osobní výhodu je možno povařovat v podstatě cokoli (finanční prospěch, získání veřejně nedostupné informace, protislužba apod.). V podstatě se obsahově jedná o úplatek, jehož definici poskytuje § 334 odst. 1 trestního zákoníku. V konečném důsledku jde sice o ustanovení proklamativní, avšak je významné z důvodu explicitního zakotvení v právním řádu ČR, neboť v takovém případě je povinností daných osob se takto chovat, i když zde není výslovně stanovena sankce. Význam má tato proklamace zejména u volených veřejných funkcionářů, kteří musejí po získání mandátu skládat slib, v němž se mj. zavazují dodržovat Ústavu a zákony České republiky.
K bodu 13 (§ 3 odst. 2)
Upřesňuje se stávající výkladový problém, kdy není definován veřejný zájem. Střet zájmů tedy v pravém slova smyslu dochází tehdy, pokud výkon funkce ve veřejném zájmu není vykonáván řádně, resp. je upřednostňován zájem osobní. Definice osobního zájmu byla přesunuta do nového odst. 1.
K bodům 14 a 15 (§ 4 odst. 1) K úvodní části ustanovení: Jedná se o legislativně technickou změnu částečně související
s přečíslováním výčtu uvedeného v § 2 odst. 1. Částečně se jedná o nápravu nedostatku způsobeného pozdějšími novelami zákona o střetu zájmů, neboť zákaz výkonu vybraných jednání se při přijetí zákona o střetu zájmů v roce 2006 vztahoval i na veřejného ochránce práv (zákaz výdělečné činnosti je u veřejného ochránce práv zakotven v § 3 odst. 2 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv). Nově se pak zákaz bude vztahovat na politické náměstky členů vlády, náměstka ministra vnitra pro státní službu nebo vedoucí kanceláří Poslanecké sněmovny, Senátu a prezidenta republiky. Uvedený zákaz vykonávat některé činnosti se tak nadále nebude týkat jen poslanců, senátorů, členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (u nich je specifický zákaz zakotven v § 7 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání), členů zastupitelstev územních samosprávných celků a „nepolitických“ veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 2.
K písm. b): Jedná se o legislativně technické změny spočívající a) ve sjednocení
terminologie s novým občanským zákoníkem, který v ustanoveních § 161–167 o jednání za právnickou osobu konstruuje pouze jednání za právnickou osobu (nikoli již přímé), a b) v přesunutí legislativní zkratky z dosavadního § 9 odst. 1 písm. b), neboť pojem „podnikající právnická osoba“ je poprvé použit právě v § 4 odst. 1 písm. b).
K bodu 16 (§ 4 odst. 3, § 9 odst. 1 úvodní část ustanovení a § 11 odst. 2 úvodní část ustanovení)
Jedná se o technickou změnu související se zavedením plné elektronizace vedení registru. Bylo by systémově nevhodné ponechávat povinnost veřejných funkcionářů problémy s dodržením zakázané činnosti ukončit bez zbytečného odkladu v písemné podobě. Stejně tak je potřeba reflektovat tuto změnu i v úvodních větách povinnosti podávat oznámení o činnostech a oznámení o příjmech a závazcích. Jedná se tak pouze o technické upřesnění způsobu podávání oznámení; obsahově se na povinnosti přesně, úplně a pravdivě oznámit jednotlivé druhy činností nic nemění.
K bodu 17 (§ 5 odst. 1)
V souvislosti s rekodifikací soukromého práva je třeba zákaz poskytovat vybraným veřejným funkcionářům odměnu za zastupování státu v orgánech podnikající právnické osoby s majetkovou účastí státu rozšířit i o zákaz za činnost v těchto orgánech pobírat podíl na zisku nebo jiné plnění (vizte § 60 a 61 zákona o obchodních korporacích).
K bodu 18 (§ 5 odst. 2)
Jedná se o legislativně technickou změnu související s přečíslováním výčtu uvedeného v § 2 odst. 1 a se zrušením legislativních zkratek „kraj“ a „obec“ v témže ustanovení. Věcně dochází k upřesnění zamýšleného cíle, kdy není povoleno poskytovat odměny (nově též podíl na zisku nebo jiné plnění - viz § 60 a 61 zákona o obchodních korporacích) pouze uvolněným členům zastupitelstev, kteří jsou určeni územním samosprávným celkem, aby vykonávali funkci člena orgánu podnikající právnické osoby s účastí daného územního samosprávného celku. Formulace v platné právní úpravě přináší aplikační problémy v případě, kdy je člen zastupitelstva v těchto orgánech, ale za někoho jiného než „jeho“ územní samosprávný celek, a je nespravedlivé mu nepřiznat odměnu, pokud v orgánu nezastupuje (nebyl delegován) územní samosprávný celek. Rovněž se rozšiřuje okruh „vysílajícího“ orgánu, neboť se nově podíl vztahuje i na právnické osoby územními samosprávnými celky ovládanými (definici ovládané osoby poskytuje § 74 zákona o obchodních korporacích).
K bodu 19 (§ 5 odst. 3) K úvodní části ustanovení: Jedná se o upřesnění terminologie související se zákonem
o státní službě, který v § 33 připouští existenci služebního poměru státního zaměstnance a funkce poslance či senátora, přičemž státnímu zaměstnanci je v takovém případě pozastaven výkon služby.
K bodu 20 (§ 6 odst. 1)
Jedná se o legislativně technickou změnu související s přečíslováním výčtu uvedeného v § 2 odst. 1 a dále spočívající v upřesnění odkazu na příslušné ustanovení zákona o střetu zájmů, tak aby ustanovení odpovídalo Legislativním pravidlům vlády. S ohledem na aplikační praxi se doplňuje, že „rozhodování o smlouvě“ se rozumí ty aktivity, které mají bezprostřední souvislost s kompetencí rozhodovat o uzavření smlouvy a nést odpovědnost za učiněné rozhodnutí, tj. včetně spolurozhodování či schvalování, nikoli navrhování (pokud není v pravomoci veřejného funkcionáře o smlouvě závazně rozhodnout) či připomínkování návrhu na uzavření smlouvy (typicky ze strany jednotlivých útvarů ministerstva).
K bodu 21 (§ 6 odst. 2)
Tzv. „zákaz konkurence“ se u veřejných funkcionářů rozšiřuje i další subjekty, se kterými nesmí po dobu 1 roku od skončení výkonu funkce vstoupit do smluvního vztahu vymezeného v § 6 odst. 1. Nově tak skončivší veřejný funkcionář nesmí vstoupit do smluvního vztahu nejen s podnikající právnickou osobou či se zaměstnavatelem vykonávajícím podnikatelskou činnost, pokud uzavřeli smlouvu se státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem nebo zřízenou či založenou státem nebo územním samosprávným celkem, jednalo-li se o nadlimitní veřejnou zakázku, nýbrž i se subjekty, které jsou takovou právnickou osobou nebo zaměstnavatelem zřízeny nebo ovládány, tj. např. s dceřinými společnostmi.
K bodu 22 (nadpisy hlav IV a V)
Jedná se o formulační změnu spočívající v odstranění slova „dary“ pro nadbytečnost, neboť z finančního hlediska je dar příjmem.
K bodům 23 a 24 (§ 7) K písm. c): Doplněním slovního spojení „majetku, který vlastní ke dni předcházejícímu dni
zahájení výkonu funkce“ dochází ke stanovení nové povinnosti podat oznámení o majetku, která však jsou nezbytnou „startovní čárou“ či „bodem nula“. Požadavek vychází z nedostatečné právní úpravy, kdy první oznámení musejí veřejní funkcionáři podávat až k 30. červnu následujícím po roce, ve kterém zahájili výkon funkce. Nelze tak odlišit jmění získané před nástupem do funkce od jmění, které veřejný funkcionář získal v prvním období výkonu funkce. Rozšiřuje se tak okruh majetku, na který bude nově dopadat povinnost zahrnout jej do oznámení podávaného dle tohoto předpisu. Požadavek vyplývá jak z Programového prohlášení vlády (Předložíme novelu zákona o střetu zájmů, která zavede elektronické vyplňování a zveřejňování majetkových přiznání politiků. Majetkové přiznání se bude podávat i ke dni nástupu do funkce.), tak z Akčního plánu boje s korupcí na rok 2015, dle kterého má dojít mj. k zavedení povinnosti podávat přiznání již ke dni vzniku funkce. Jinak řečeno, dosud absentující základní vstupní data znemožňovala faktickou kontrolu a porovnání toho, co veřejný funkcionář nabyl v průběhu výkonu funkce od počátku, tj. od zahájení jejího výkonu, do doby prvního podávaného oznámení k 30. červnu každého kalendářního roku. Tato změna zcela jednoznačně směřuje ke zvýšení smysluplnosti a naplnění účelu a cíle předmětné úpravy, která dosud trpěla nezpochybnitelnou vadou. Bez vstupní informace, v tomto případě o výši majetku, totiž není možné následné porovnání, resp. vyhodnocení jednotlivých oznamovaných údajů a skutečností. Proto je zcela nezbytné zavést oznamovací povinnosti v konkrétní lhůtě od zahájení výkonu veřejné funkce. Bližší informace jsou popsány v kapitole 1.5 závěrečné zprávy RIA. Jestliže smyslem zákona samého je vytvoření takového prostředí, které bude zmenšovat potenciálně korupční rizika, povede k jasnému a odpovědnému rozhodování zvolených veřejných funkcionářů, zvýšení jejich odpovědnosti za výkon svěřených činností pod tlakem možné veřejné kontroly a případného sankčního postihu, je pak naprosto nelogické, aby moment, ke kterému bude příslušný veřejný funkcionář podřazen takovémuto posuzování, byl odlišný od momentu zahájení výkonu jeho funkce.
K písm. d): Jedná se o formulační změnu spočívající v odstranění slova „dary“ pro
nadbytečnost, neboť z finančního hlediska je dar příjmem.
K bodům 25 a 26 (§ 8) K odst. 1: Dochází k upřesnění výjimky stanovené u povinnosti oznamovat osobní zájem
na projednávané věci. Zákon dává možnost, aby v případě osobního zájmu tzv. obecně zřejmého nemusel být osobní zájem vůbec oznámen. V případě členů zastupitelstev územních samosprávných celků není veřejný funkcionář povinen podat oznámení o osobním prospěchu tehdy, pokud jde v jeho případě jinak o prospěch nebo zájem obecně zřejmý. Tato výjimka se má zřejmě vztahovat na ty případy, kdy orgán, jehož je veřejný funkcionář členem, bude rozhodovat o záležitosti, která svými důsledky dopadá (pozitivně či negativně) nejen na samotného veřejného funkcionáře nebo jinou osobu s ním spjatou, ale na neurčitý okruh osob, včetně samotného veřejného funkcionáře, přesněji řečeno (zpravidla) všech členů příslušného orgánu. Takovými případy mohou být např. hlasování o daňových zákonech v Poslanecké sněmovně a v Senátu nebo hlasování o obecně závazné vyhlášce o místních poplatcích v zastupitelstvu obce nebo obecně jednání a rozhodování o návrhu právního předpisu, který se má vztahovat na neurčitý počet osob a případů, jež nastanou v budoucnu. Může však jít i o rozhodování o takových věcech, které se vzhledem ke svým důsledkům dotýkají pouze jednotlivého veřejného funkcionáře, důsledky, jež z toho pro něj vyplývají, tedy zájem nebo prospěch, jsou však obecně zřejmé, to znamená, že jsou obecně známé přinejmenším členům kolektivního orgánu, jehož je veřejný funkcionář členem. Smyslem ustanovení upravujícího povinnost podávat oznámení o osobním prospěchu je to, aby se především členové kolektivního orgánu dozvěděli nejpozději před hlasováním skutečnosti, které mohou zakládat střet zájmů u konkrétní osoby, jež bude o dané věci hlasovat. Pokud jsou však skutečnosti obecně známé, nemělo by smysl je oznamovat. V případě pochybností o tom, zda jde nebo nejde o prospěch či zájem obecně zřejmý, je vhodnější, aby veřejný funkcionář oznámení podal, a vyhnul se tak možnému podezření za spáchání přestupku. Výjimka z povinnosti ohlásit osobní zájem v případě zájmu tzv. obecně zřejmého tak bude nadále omezena na případy rozhodování týkající se neomezeného okruhu adresátů (např. územní plán či přijímání právních předpisů, kde by byli z povahy věci „podjati“ ve střetu všichni). Výjimka se však už nebude vztahovat případy rozhodování o takových věcech, které se vzhledem ke svým důsledkům dotýkají pouze jednotlivého veřejného funkcionáře a jsou známy pouze členům kolektivního orgánu (např. zastupitelstvu), nikoli však všem členům společenství (obec), které veřejný funkcionář reprezentuje.
K odst. 2: Oznámení o střetu zájmů je možné vnímat jako zcela zásadní moment pro další
jednání veřejného funkcionáře s konkrétním dopadem na učiněná či přijatá rozhodnutí. Souvisí s vlastním uvědoměním si svého postavení a možností své následné jednání podle toho usměrnit. Zákon o střetu zájmů stanoví pouze povinnost oznámit případný osobní poměr k projednávané věci ústně v průběhu jednání, což má být zaznamenáno do zápisu. Povinnost členů zastupitelstev (uvolněných i neuvolněných) ohlásit střet zájmů před projednáváním upravují zákony o obcích, krajích a hl. m. Praze. Proto se text upřesňuje, že primární povinností je střet zájmů deklarovat před zahájením orgánu, jehož je veřejný funkcionář členem (např. na počátku zasedání zastupitelstva, na počátku schůze Poslanecké sněmovny či jejich výborů), a pokud to nebylo možné (např. z důvodu změny programu, z důvodu zjištění nových skutečností během projednávání bodu), pak v průběhu jednání, vždy však nejpozději před tím, než bude kolektivní orgán rozhodovat hlasováním.
K bodům 27 až 30 (§ 9) K písm. b): Jedná se o legislativně technickou změnu související s přesunutím vymezení
pojmu včetně zavedené legislativní zkratky „podnikající právnická osoba“ do § 4 odst. 1 písm. b), kde je poprvé toto slovní spojení použito. Upřesňuje se, že není rozhodné, zda se v případě podnikání jedná o hlavní nebo převažující činnost. Uvedená povinnost tak dopadá např. i na situace, kdy právnická osoba vykonává podnikatelskou činnost jen okrajově. Jde například o situaci, kdy je veřejný funkcionář členem spolku – sportovního klubu, jehož hlavní a téměř absolutní činností jsou sportovní aktivity mládeže. Tento sportovní klub vlastní autobus, který používá především ke své činnosti, dopravě na závody, avšak aby autobus ve volných chvílích nebyl nevýdělečný, občas jej pronajímá pro dopravu jiným sportovcům z jiných spolků. Takovýto spolek však musí mít na tuto zcela okrajovou činnost živnostenské oprávnění a z tohoto titulu je tedy právnickou osobou provozující podnikání. Z důvodu upřesnění identifikace právnické osoby se nově požaduje i uvedení identifikačního čísla osoby, které přetrvává přes změny názvu či označení obchodní firmy.
K písm. c): Jedná se o legislativně technickou změnu spočívající ve sjednocení terminologie
s novým občanským zákoníkem, který v ustanoveních § 161–167 o jednání za právnickou osobu konstruuje pouze jednání za právnickou osobu (nikoli již přímé). Z důvodu upřesnění identifikace právnické osoby se nově požaduje i uvedení identifikačního čísla osoby, které přetrvává přes změny názvu či označení obchodní firmy.
Ke zrušení odstavce 2: Jedná se o legislativně technickou změnu - technickou úpravu,
která vede ke sjednocení textu. Zakotvení povinnosti podávat oznámení nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku se nemění; konkrétní stanovení lhůty se přesouvá do § 12 odst. 2.
K bodu 31 (§ 10) K odst. 1: Nově se stanovuje rozsah majetku, který je třeba podřadit pod majetek podléhající
oznamovací povinnosti. Jelikož se zavádí povinnost podat oznámení o majetku, který veřejný funkcionář vlastní ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce, je nezbytné tuto změnu promítnout do § 10, ve kterém je blíže specifikována tato změna. Více - vizte odůvodnění k § 7. Z hlediska přehlednosti a srozumitelnosti textu se dosavadní text § 10 odst. 1 rozdělil do dvou odstavců. V případě odstranění slova „písemně“ se jedná o legislativně technickou změnu. Jelikož se zavádí plná elektronizace vedení registru, včetně podávání jednotlivých oznámení výhradně elektronicky, je potřeba reflektovat tuto změnu i v hmotněprávním zakotvení této povinnosti. Jedná se tak pouze o technické upřesnění způsobu podávání oznámení; obsahově se na povinnosti přesně, úplně a pravdivě oznámit jednotlivá vlastnická práva k majetku veřejného funkcionáře nic nemění. Ohledně vlastnického práva je třeba uvádět všechny typy způsobů vlastnictví, tj. jak výlučné, tak spoluvlastnictví či majetek nabytý do společného jmění manželů, tak jak požaduje platná právní úprava [viz vyhláška č. 578/2006 Sb., část III písm. a)].
K odst. 2: S ohledem na přijetí nového občanského zákoníku je nezbytné reflektovat nové
pojmosloví i v zákonu o střetu zájmů. Z uvedeného důvodu byl výčet jednotlivých věcí a majetkových práv formulačně sladěn s občanským zákoníkem a nově strukturován z hlediska přehlednosti a srozumitelnosti. Nová úprava však obsahuje i některé věcné změny:
K písm. a): Občanský zákoník nově stanuje, že věcí nemovitou se rozumí pozemky
a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li jiný právní předpis, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (§ 498 odst. 1 NOZ).
K písm. b): S ohledem na problematické oceňování majetku pro účely podání oznámení
majetku se ruší limit, od kterého je potřeba cenné papíry, zaknihované cenné papíry a práva s nimi spojená v oznámeních uvádět. Nově tedy bude veřejný funkcionář uvádět v oznámeních všechny své majetkové hodnoty představované vyjmenovanými nástroji finančního trhu.
K písm. c): Nově dochází k rozšíření povinnosti uvádět podíly v obchodních korporacích,
tedy v obchodních společnostech a družstvech [§ 1 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)], neboť i podíl v družstvech bývá vysoké hodnoty a lze jeho prostřednictvím zakrýt nelegální příjmy. S ohledem na problematické oceňování majetku pro účely podání oznámení majetku se ruší limit, od kterého je potřeba podíl v obchodní korporaci v oznámeních uvádět.
K písm. d) bod 1: S ohledem na nově stanovenou povinnost podávat „vstupní“ oznámení
a v něm mj. uvádět i vlastnická nebo jiná práva nad určitou cenu se zakotvuje upřesnění, že v případě těchto „vstupních“ oznámení, tj. oznámení podávaných ke dni zahájení výkonu funkce, se v oznámení uvedou (kromě věcí nemovitých, cenných papírů, zaknihovaných cenných papírů a práv s nimi spojených a podílů v obchodních korporacích i jiné věci movité, je-li jejich tržní cena v jednotlivém případě vyšší než 250 000 Kč. V tomto případě byl limit ponechán i přes praktické problémy s oceňováním věcí movitých, neboť uvádění všech věcí movitých by bylo značně administrativně náročné. Ve vstupním oznámení se uvedenou všechny věci nemovité (tj. i nepatrné hodnoty), ale není potřebné sepisovat veškerý movitý majetek získaný během života do dne předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce, nýbrž jen významné jiné movité věci. Jako limitní hranice byla stanovena částka 250 000 Kč (shodná s nově nastavenou částkou pro podávání „průběžných“ oznámení). V oznámení lze tedy očekávat uvedení osobních automobilů, cenných obrazů, šperků apod. Není potřeba z tohoto důvodu jednotlivé movité věci nechat oceňovat znalecky. Postačí kvalifikovaný odhad tržní ceny, tj. určení ceny v místě a čase obvyklé např. podle nabídek srovnatelných věcí na internetu.
K písm. d) bod 2: Snižuje se limit pro oznamování vlastnických práv k věcem movitým
získaným během výkonu funkce z 500 000 Kč na 250 000 Kč za kalendářní rok, neboť dosavadní částka je příliš vysoká. Nový limit tak učiní tuto povinnost více transparentní. Aby bylo dosaženo zamýšleného účelu zákona o střetu zájmů, je nezbytné, aby se snížil limit ceny oznamovaného majetku. Částka ve výši 250 000 Kč představuje přiměřený kompromis mezi ochranou soukromí veřejného funkcionáře a realizací veřejné kontroly.
Ke zrušení původního odstavce 2: Jedná se o legislativně technickou změnu - technickou
úpravu, která vede ke sjednocení textu. Zakotvení povinnosti podávat oznámení nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku se nemění; konkrétní stanovení lhůty se přesouvá do § 12 odst. 2.
K odst. 3: Z platné právní úpravy se přebírá ustanovení, že u věcí nemovitých a movitých je
třeba v oznámení uvádět i způsob nabytí a cenu nabytého majetku. Z hlediska uvádění reálných možností jednotlivých funkcionářů se zakotvuje rozdílný přístup k uvádění ceny, resp. jejího určování. V případě nemovitých věcí se u „vstupních“ oznámení cena uvádět nebude; není tedy třeba pořizovat znalecké posudky nebo kvalifikované odhady ceny. To nebrání účelu zákona vymezenému v § 1 písm. b) zákona, neboť pro smysl veřejné kontroly výkonu funkce nastává až po zahájení výkonu funkce. Proto postačí soupis nemovitého majetku, přičemž porovnávání jeho stavu z hlediska veřejné kontroly bude možné až po uplynutí prvního období výkonu funkce (tj. kdy bude možné porovnat, jaký majetek veřejný funkcionář během výkonu nabyl, jaké byly jeho příjmy, případně závazky, a jestli tedy zde nejsou neodůvodněné rozdíly). V případě „průběžných“ a „výstupních“ oznámení se bude uvádět cena, za kterou byla věc nabyta, pořízena. V případě jiných movitých věcí se však už vyžaduje u „vstupních“ oznámení uvádět cenu předmětného majetku, neboť v tomto případě neexistuje žádný rejstřík, ze kterého by bylo dohledatelná předmětná věc, u které by bylo možné odhadnout její cenu (na rozdíl od katastru nemovitostí). Aby však nemusely být věci znalecky oceňovány, požaduje se uvedení ceny v místě a čase obvyklé, tj. kvalifikovaný odhad ceny např. zjištění porovnáním věci obdobné na internetu. V případě „průběžných“ a „výstupních“ oznámení se pak bude uvádět rovněž cena, za kterou byla věc nabyta, tj. pořízená (koupena).
K bodu 32 (nadpis § 11)
Jedná se o formulační změnu spočívající v odstranění slova „dary“ pro nadbytečnost, neboť z finančního hlediska je dar příjmem.
K bodu 33 (§ 11 odst. 1)
Nově se stanovuje povinnost veřejného funkcionáře podat „vstupní“ oznámení, tj. oznámení podávané ke dni zahájení výkonu funkce, i u příjmů (i darů) a dluhů podle § 11. V tomto případě však byl rozsah oznamovaných skutečností zúžen jen na nesplacené závazky (dluhy), které převyšují v jednotlivém případě 100 000 Kč. Tzn. hypotéky, úvěry, půjčky apod., které v době zahájení výkonu funkce veřejný funkcionář má a věřiteli ještě dluží více jak 100 000 Kč. Z toho vyplývá, že se při „vstupním“ oznámení nemusejí uvádět všechny závazky, jejichž celková suma by přesáhla 100 000 Kč (např. kontokorenty a kreditní karty). Jinak řečeno, není potřebné sepisovat veškeré závazky sjednané ke dni zahájení výkonu funkce, nýbrž jen ty významné, a pokud dlužná částka převyšuje stanovený limit, který byl stanoven na částku 100 000 Kč. Kromě kreditních karet či kontokorentů se tak nemusí oznamovat úvěry uzavřené např. na 150 000 Kč, avšak u nichž zbývá splatit jen 20 000 Kč. Je potřeba vycházet z aktuálně dlužné částky, protože zákon vyžaduje uvést „nesplacené závazky převyšující částku 100 000 Kč“ ke dni zahájení výkonu funkce, nikoli závazky pořízené během dosavadního života veřejného funkcionáře nad uvedený limit, bez ohledu na aktuální dlužnou částku.
K bodům 34 a 35 (§ 11 odst. 2) K písm. a): S ohledem na výkladové problémy a z důvodu právní jistoty správného postupu
se výslovně uvádí, že do příjmů, které musí veřejný funkcionář v oznámení uvádět, se nezapočítávají příjmy manžela nebo partnera (registrovaného, ale i životního – druha), ačkoli v případě manželů spadají o společného jmění, což technicky vzato je rovněž příjmem veřejného funkcionáře ve smyslu předmětného ustanovení. V současné praxi to totiž činí problémy. Většina veřejných funkcionářů příjem manžela neuvádí, leckdy se o něm ani nedozví. Ale protože jde o společné jmění manželů, i příjem manžela/partnera (ze zaměstnání, podnikání atd.) je i příjmem veřejného funkcionáře.
K písm. b): Jedná se o legislativně technickou úpravu související s přijetím zákona
č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který v obecné rovině používá pojem „závazek“, jenž v sobě zahrnuje nejen „finanční závazek“ (v novém pojmosloví „dluh“), ale i další závazky vyplývající např. ze smluv s nefinančním plněním.
K bodu 36 (§ 11 odst. 3)
Jedná se o legislativně technickou úpravu související s přijetím zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který v obecné rovině používá pojem „závazek“, jenž v sobě zahrnuje nejen „finanční závazek“ (v novém pojmosloví „dluh“), ale i další závazky vyplývající např. ze smluv s nefinančním plněním. Změny v odkazech na předchozí odstavce § 11 souvisejí s přečíslováním odstavce díky vložení nového odst. 1. Upřesňuje se, že je v oznámeních nezbytné identifikovat osobu, vůči které má veřejný funkcionář svůj závazek. V praxi totiž docházelo k situacím, kdy veřejný funkcionář uvedl, že si půjčil „od kamaráda“ či že má úvěr od „banky“. V podrobnostech lze odkázat na závěr č. 1 Mezirezortní pracovní skupiny Ministerstva spravedlnosti k zákonu o střetu zájmů ze dne 19. listopadu 2008; http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/informace-o-cinnosti-pracovni-skupiny- ministerstva-spravedlnosti-k-vykladu-spornych-ustanoveni-zakona-o-stretu-zajmu.aspx). U fyzické osoby se požaduje uvedení pouze jména (jmen) a příjmení, protože další identifikační údaje (datum narození, trvalý pobyt apod.) veřejný funkcionář znát nemusí a bylo by krajně nevhodné se dárce na tyto údaje ptát. U právnických osob se vyžaduje standardní identifikace – obchodní firma nebo název, identifikační číslo osoby a sídlo.
Dále se jedná o legislativně technickou změnu - technickou úpravu, která vede ke sjednocení textu. Zakotvení povinnosti podávat oznámení nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku se nemění; konkrétní stanovení lhůty se přesouvá do § 12 odst. 2.
K bodu 37 (§ 12) Obecně: Pokud veřejný funkcionář zastává více funkcí, na které dopadá zákon o střetu
zájmů (poslanec a zároveň člen vlády či hejtman), je nezbytné, aby podával za každou zastávanou funkci oznámení samostatně, protože má rozdílné právnické osoby či jejich orgány nebo složky, u kterých působí a které jej zapisují. Navíc veřejnost má právo nahlížet do oznámení mj. podle kritéria „právnických osob nebo jejich orgánů nebo organizačních složek, ve kterých veřejní funkcionáři působí“ či podle „vykonávané funkce“.
K nadpisu: Ve smyslu Legislativních pravidel vlády (čl. 30) se vkládá název odstavce, který
vystihuje jeho obsah: „Lhůty a způsob podávání oznámení“.
K odst. 1: V souladu s Programovým prohlášením vlády a Akčním plánem boje s korupcí
na rok 2015 (pro více informací vizte odůvodnění k § 7) dochází k zavedení povinnosti podávat „vstupní“ oznámení ke dni zahájení výkonu funkce. Tuto povinnost mnozí veřejní funkcionáři (zejména představitelé územních samosprávných celků) plní již dobrovolně (nejvíce se tato praktika použila při komunálních volbách v roce 2014). Nově tedy bude muset každý veřejný funkcionář podat vybraná oznámení do 30 dnů ode dne, kdy jej do registru oznámení zapíše právnická osoba nebo její orgán nebo organizační složka, které jsou uvedené v § 14a odst. 1 a které mají požadované informace do registru oznámení zapsat do 15 dnů od zahájení výkonu funkce. Veřejný funkcionář uvádí ale stav ke dni, který předchází dnu zahájení výkonu veřejné funkce, nikoli kde dni podání oznámení (například bude člen vlády jmenován prezidentem republiky 29. listopadu; zapisující orgán bude proto muset k datu 14. prosince zapsat všechny požadované údaje, přičemž veřejný funkcionář musí oznámení podat do 30 dnů od tohoto okamžiku, tedy nejpozději do 13. ledna). Z hlediska transparentnosti výkonu zastávané funkce se vyžaduje, aby veřejný funkcionář podal oznámení o činnostech dle § 9, oznámení o majetku dle § 10 odst. 1 písm. a) a v oznámení o příjmech a závazcích dle § 11 odst. 1 jen nesplacené závazky. Z důvodu přehlednosti a srozumitelnosti právní úpravy byla lhůta pro podávání „vstupních“ oznámení stanovena v samostatném odstavci.
K odst. 2: Jedná se o legislativně technickou změnu představující zpřehlednění právní
úpravy, když se lhůty stanovené pro podávání jednotlivých druhů „průběžných“ oznámení podle § 9 až 11 seskupují do jednoho ustanovení. Došlo k nahrazení slov „ve lhůtách stanovených tímto zákonem“ slovy „nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku“, která byla stanovena shodně u všech oznámení uvedených v § 9 až 11. Z důvodu přehlednosti a srozumitelnosti právní úpravy byla lhůta pro podávání „průběžných“ oznámení stanovena v samostatném odstavci.
K odst. 3: Jedná se o legislativně technickou změnu související s upřesněním dosavadního
textu podle nově navržených úprav. Odkaz na § 11 byl zúžen na odst. 2, neboť se nově v § 11 odst. 1 pojednává o vstupním oznámení. Sice je zachována lhůta 30 dnů po podání „výstupních“ oznámení, avšak uvedená lhůta začne běžet až od okamžiku, kdy informaci (skutečnost) o ukončení výkonu funkce do registru oznámení zapíše příslušný zapisující orgán. Z důvodu přehlednosti a srozumitelnosti právní úpravy byla lhůta pro podávání „výstupních“ oznámení stanovena v samostatném odstavci. Nově se však upřesňuje, jaké informace má bývalý veřejný funkcionář uvést, skončí-li jeho funkce v průběhu kalendářního roku a nelze posoudit hodnotu souhrnné výše příjmů za celý kalendářní rok. Analogicky jsou ponechány limity 250 000 Kč pro uvádění věcí movitých a 100 000 Kč pro uvádění příjmů nebo jiných majetkových výhod nebo nesplacených závazků. To znamená, že může dojít k výraznému omezení zapisovaných údajů, neboť se do daných limitů započítává jen doba výkonu funkce, tj. nikoli celý kalendářní rok a pravděpodobná výše příjmů nebo jiných majetkových výhod, pokud by byl veřejný funkcionář ve funkci po celý kalendářní rok. U nesplacených závazků je situace jednodušší v tom, že lze bez větších obtíží zjistit stav závazku ke konkrétnímu datu.
Ke zrušení dosavadního odst. 3: Jedná se o legislativně technickou změnu. Jelikož se
zavádí plná elektronizace vedení registru, včetně podávání jednotlivých oznámení výhradně elektronicky, je potřeba reflektovat tuto změnu i v navazujících ustanoveních. Ruší se tak povinnost podávat oznámení písemně, tj. v listinné podobě. Možnost podávat oznámení v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě, podepsané uznávaným elektronickým podpisem podle zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů se nyní stává jednou z možností, která je zakotvena v § 12 odst. 5.
K odst. 4: Částečně se jedná o legislativně technickou změnu spočívající ve vhodnější
formulaci dosavadního textu. Dochází však rovněž k logickému rozšíření podávat tato oznámení i při skončení výkonu funkce (dále též jako „negativní“ oznámení). Tato povinnost je v dosavadní praxi realizována, avšak ustanovení § 12 to výslovně nezakotvovalo. Jinak řečeno, veřejný funkcionář je povinen ve stanovených lhůtách (odst. 1 až 3) podávat i tehdy, pokud nenastaly žádné skutečnosti, které by měly být zaznamenány; to se týká i bývalých veřejných funkcionářů, pokud výkon jejich funkce skončil. Povinnost podávat „negativní“ oznámení se týkají všech tří typů oznámení – „vstupních“, „průběžných“ a „výstupních“.
K odst. 5: První změna je pouze legislativně technická, spočívající ve vypuštění odkazu
na jiná ustanovení téhož zákona v závorkách, neboť legislativní text by neměl sloužit jako rozcestník. Dále se z dosavadního § 13 odst. 1 přesouvá legislativní zkratka pro registr o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích, neboť zde je poprvé tento pojem použit. Aby však nebyl používán zavádějící pojem „registr“, neboť mnoho jiných právních předpisů upravuje registry, byla legislativní zkratka rozšířena na „registr oznámení“. Jelikož se zavádí plná elektronizace vedení registru, včetně podávání jednotlivých oznámení výhradně elektronicky, je potřeba reflektovat tuto změnu i v navazujících ustanoveních. Nezbytné je, aby oznámení byla podána výhradně elektronicky vyplněním struktury jednotlivých oznámení dostupných na internetové adrese, kde bude provozován registr. Primárním způsobem, kterým může veřejný funkcionář podat oznámení do registru oznámení, je prostřednictvím „svého“ uživatelského účtu – oznámení podává prostřednictvím zabezpečené webové aplikace registru. Pro takové podání je však nezbytnou podmínkou zajištění přístupových údajů. Tyto přístupové údaje budou při registraci funkcionáře do registru předány podpůrnými orgány, tj. právnickou osobou nebo jejím orgánem nebo organizační složkou, které jsou příslušné údaje zapisovat podle § 14a odst. 2 (zpravidla personální útvary). Pokud funkcionář přístupové údaje ztratí, příslušný podpůrný orgán mu je opětovně vydá nové. Veřejný funkcionář může ovšem pro podání oznámení využít i své datové schránky (§ 18 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů). Oznámení zašle evidenčnímu orgánu do datové schránky s názvem: „Ministerstvo spravedlnosti“, ID: kq4aawz. Na portále veřejné správy bude pro takové případy připraven interaktivní formulář. Po podání a zaregistrování oznámení do registru bude funkcionář vyrozuměn datovou zprávou, kterou mu do jeho datové schránky odešle správce registru, že oznámení bylo přijato a řádně zaregistrováno.
K odst. 6: Zpřesňuje se zmocňovací ustanovení pro vydání prováděcího předpisu k podobě
formulářů, která budou veřejní funkcionáři vyplňovat a odesílat evidenčnímu orgánu.
K bodu 38 (§ 13) Ke změně nadpisu: Jedná se o legislativně technickou změnu. Přesunutím legislativní
zkratky „registru“ do § 12 odst. 3 se upravuje i nadpis § 13.
K odst. 1: V souladu s Akčním plánem boje s korupcí na rok 2015 se zavádí centrální registr
oznámení, který nahradí centrální registr evidenčních orgánů (creo.justice.cz), neboť dosavadní evidenční orgány již nebudou plnit funkci sběru/evidování oznámení veřejných funkcionářů. Registr se zřizuje jako informační systém veřejný správy podle § 3 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Správcem a provozovatelem registru, který jej vede, je Ministerstvo spravedlnosti.
K odst. 2: První změna je pouze legislativně technická, spočívající v odstranění celého
názvu registru a použití jeho legislativní zkratky, přesunuté do § 12 odst. 5, kde je poprvé registr (tento termín) použit. Současně dochází k promítnutí přečíslování odstavců § 12. Pro upřesnění názvosloví se namísto slova „doklady“ použije pojem „dokument“, což lépe odpovídá tomu, že podaná oznámení nejsou dokladem. Rovněž dochází k upřesnění toho, co registr představuje, tak aby byla definice shodná se zákonem č. 365/2000 Sb. Informačním systémem veřejné správy je podle § 3 odst. 1 zákona č. 365/2000 Sb. ve spojení s § 2 písm. a) a b) téhož zákona funkční celek tvořený technickými a programovými prostředky zabezpečující informační činnost, proto se nejedná o soubor dokumentů. Dále se terminologicky upřesňuje, že na místo „orgánu, ve kterém působí“, jde o právnickou osobu nebo její orgán nebo organizační služku, ve kterých působí, neboť nikoli všechny orgány jsou orgány v pravém slova smyslu. Nově se požaduje uvedení místa narození, neboť ho je potřeba kromě data narození pro ztotožnění veřejného funkcionáře s Registrem obyvatel (ROB). Veřejnost však na datum a místo narození nemá právo nahlížet – blíže viz odůvodnění k § 14b odst. 1. Zrušuje se poslední věta pro její nadbytečnost, když má být registr veden pouze v elektronické podobě.
K odst. 3: Upřesňuje se, že každý má právo bezplatně nahlížet do registru v rozsahu
stanoveném zákonem o střetu zájmů, neboť v souladu se závěry Pracovní komise ke střetu zájmů a z důvodu ochrany soukromí je vhodné přístup k informacím umožnit podle důležitosti zastávané funkce. Nově bude mít každý volný přístup k oznámením veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 1 („politici“), kdy přístup bude obdobný jako k údajům v obchodním rejstříku [na základě § 13 odst. 4 písm. c) zákona o ochraně osobních údajů budou po rozumnou dobu logovány např. IP adresy uživatelů registru]. K oznámení veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 2 („nepolitici“) bude mít přístup veřejnost jako dosud, tj. po předchozí registraci a obdržení přístupových údajů, neboť u nich převažuje ochrana soukromí nad veřejným zájmem – pro bližší informace vizte odůvodnění k § 14b odst. 1. Žadatel si dle dosavadní úpravy mohl pořizovat opisy a výpisy z oznámení. Jelikož již nebudou oznámení podávána v listinné podobě a nahlížení do registru bude též možné jen elektronicky, možnost pořizování opisů se stává obsoletní. Z důvodu elektronizace celé agendy se vypouští možnost nahlížet do registru osobně u evidenčního orgánu (což by navíc bylo možné jen v sídle správce registru, tedy na Ministerstvu spravedlnosti), a bude tak množné do něj nahlížet pouze elektronicky prostřednictvím veřejné datové sítě (tj. na internetu). Ve vztahu k § 5 odst. 5 a 6 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, je třeba ujasnit, že zákon o střetu zájmů je vůči zákonu o svobodném přístupu k informacím speciální.
K odst. 4: Stanovují se obsahové náležitosti, které musí žádost obsahovat. Oproti
současnému stavu se rozšiřuje možnost podat žádost o nahlédnutí do registru i na právnické osoby, neboť není důvod toto právo vztahovat pouze na osoby fyzické. Praktický dopad to bude mít zejména na organizace, které se problematikou střetu zájmů zabývají a v minulosti např. zkoumaly účinnost zákona o střetu zájmů v praxi. Pokud by tato možnost zakotvena nebyla, fyzická osoba, která získala přístup do registru, by jej nesměla (až na výjimky uvedené v § 13 odst. 6) dále poskytnout. Z uvedeného důvodu se upřesňuje, že dosavadní údaje, které zákon při podání žádosti vyžaduje, se vztahují k fyzické osobě a v případě, že žadatelem bude právnická osoba, se požaduje v žádosti uvést obchodní firmu nebo název, sídlo právnické osoby a její IČO pro její identifikaci, a dále údaje o fyzické osobě, která jedná v zastoupení právnické osoby, a její oprávnění jednat v zastoupení právnické osoby. V takovém případě bude nutné prokázat skutečnost, že daná osoba je jednatelem společnosti apod. (tj. např. výpisem z obchodního rejstříku), anebo je oprávněna jménem právnické osoby jednat na základě jiného titulu (např. plné moci). Přihlašovací údaje za právnickou osobu tedy získá ta fyzická osoba, která prokáže oprávnění vystupovat za právnickou osobu. Jak právnická osoba s přihlašovacími údaji dále naloží, je její interní záležitostí (např. zda je využije sám jednatel nebo je předá personalistovi či jiné fyzické osobě, která na základě interních postupů bude oprávněna s údaji manipulovat). Pokud dojde ke zneužití těchto údajů jinou osobou, než která k tomu bude oprávněna, za správní delikt bude potrestána právnická osoba, která „nedokázala“ nakládat s údaji dle zákona, pokud se neuplatní tzv. liberační důvod, tj. jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Protože postrádá význam možnost nahlížet do registru osobně u evidenčního orgánu, byla tato možnost zrušena (vizte odůvodnění k § 13 odst. 3), je nadbytečné v žádosti uvádět, zda žadatel přijde do oznámení nahlédnout osobně či využije elektronickou formu. Z důvodu plné elektronizace vedení registru se vypouští i možnost podat žádost osobně u evidenčního orgánu. Na druhou stranu se doplňuje možnost podat žádost prostřednictvím datové schránky. Jelikož nově nebude moci nahlížet žadatel na oznámení veřejných funkcionářů u jednoho konkrétního evidenčního orgánu, nýbrž bude mít přístup do celého centrálního registru, upřesňuje se, že žadatel musí v žádosti uvést, na koho konkrétně chce nahlížet. Jinak řečeno, přístupové údaje získá pro nahlížení na konkrétního jednoho veřejného funkcionáře. To tedy znamená, že bude-li chtíti nahlížet např. na všechny poslance, bude muset zažádat o 200 přístupových údajů; může je sice požádat v jedné žádosti (obdobně jako v případě žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb.), avšak obdrží 200 přístupových údajů, aby byla zachována elektronická stopa, kdo na koho nahlížel. V žádosti tedy buď uvede:
a) jméno, popřípadě jména a příjmení veřejného funkcionáře a
b) funkci veřejného funkcionáře nebo právnickou osobu nebo její orgán nebo organizační složku, ve které veřejný funkcionář působí. S ohledem na ochranu osobních údajů a soukromí veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 2 musí žadatel v žádosti uvést právní zájem odůvodňující nahlédnutí do informací o těchto veřejných funkcionářích, tj. účel dalšího využití osobních údajů, který bude evidenční orgán posuzovat. Ust. § 5 zákona o ochraně osobních údajů vyžaduje, aby byl vždy zřejmý konkrétní účel, k němuž mají být osobní údaje dále zpracovávány. Jasné prokázání účelu je dále nezbytné k řádnému plnění navazující povinnosti, dle § 5 odst. 3 a § 10 zákona o ochraně osobních údajů, a sice při dalším zpracování dbát práva na ochranu soukromého a osobního života subjektu údajů
K odst. 5: Pro nadbytečnost se zrušuje upřesnění, že do registru lze nahlédnout
v elektronické podobě, neboť je registr nově veden pouze v elektronické podobě. Ponechává se však zákaz získané přístupové údaje dále poskytnout třetí osobě, a to pod hrozbou pokuty do 1 000 Kč do 50 000 Kč. Povinností evidenčních orgánů je udělit žadateli uživatelské jméno a přístupové heslo do registru a zaslat je do vlastních rukou bez zbytečného odkladu, což nikoli vždy bylo dodržováno (zejména v malých obcích). Sice má být evidenční orgán jen jeden – Ministerstvo spravedlnosti –, u něhož se nepředpokládají průtahy s vyřizováním žádostí, z hlediska právní jistoty se zakotvuje, že žádost musí být vyřízena do 30 dnů, tj. do 30 dnů od obdržení žádosti je třeba uživatelské jméno a přístupové heslo minimálně předat k přepravě provozovateli poštovních služeb nebo odeslat jiným vhodným způsobem (elektronickou poštou nebo datovou schránkou). Využití maximální délky této lhůty lze předpokládat toliko v 5 letech ode dne nabytí účinnosti zákona, kdy bude moci Ministerstvo spravedlnosti žádost o nahlédnutí do oznámení učiněných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vyřídit až poté, co předmětné informace obdrží od dosavadního evidenčního orgánu, který bude povinen je ad hoc zaslat. Pro více informací vizte odůvodnění k bodu 5 přechodných ustanovení. Platná právní úprava nestanovuje dobu platnosti uživatelského jména a přístupového hesla, a proto se v praxi objevily i takové praktiky, že platnost těchto údajů byla stanovena na 4 dny, přičemž než byla zásilka doručena žadateli, nebyly údaje již aktivní. Proto se nově stanovuje, že platnost uživatelského jména a přístupového hesla je stanovena na dobu 6 měsíců ode dne jejich prvního použití.
K odst. 6: Všechny změny souvisejí s nově nastaveným systémem centrálního
elektronického registru:
- vypuštění „písemně“ souvisí se zavedením plné elektronizace vedení registru; bylo by systémově nevhodné ponechávat povinnost oznamovatelů svá podezření podávat v písemné podobě, stejně tak povinnost evidenčního orgánu písemně oznamovat, jak bylo se sdělením naloženo,
- vypuštění odkazu na jiné ustanovení téhož zákona a bližší určení evidenčního orgánu je nadbytečné, když bude jen jeden,
- vypuštění elektronické možnosti podávání sdělení pro její nadbytečnost a možnost evidenčního orgánu na sdělení oznamovatele odpovědět elektronicky, bylo-li oznámení učiněno elektronicky (podle zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, se za písemnou podobu považuje jak listinná, tak elektronická verze dokumentu),
- upřesnění legislativní zkratky uvedené v § 12 odst. 5.
K odst. 7: Stávající právní úprava je nedostatečně vymahatelná. Je to dáno jednak tím,
že evidenčním orgánem může být i sám veřejný funkcionář (starosta, tajemník), a jednak tím, že evidenční orgán pouze dohlíží nad úplností údajů, které jsou součástí oznámení, a eventuálně vyžaduje jejich doplnění, tj. pouze dohlíží nad formální správností oznámení. Je proto nezbytné zakotvit kompetenci evidenčního orgánu „kontrolovat“ i obsahovou stránku oznámení, tj. porovnávat údaje uvedené v oznámeních (v registru) s údaji uvedenými v jiných informačních systémech. Konkrétní rozsah je stanoven v § 14c. Tuto porovnávací funkci bude vykonávat z úřední povinnosti anebo na základě podnětu, tak jak tomu je dle stávající právní úpravy. V případě změny druhé věty se jedná o legislativně technickou změnu. Evidenční orgán nemusí nutně zjistit jen protiprávní jednání veřejných funkcionářů, ale i jiných osob, resp. bývalých veřejných funkcionářů. Z uvedeného důvodu se zobecňuje formulace „že se dopustil veřejný funkcionář jednání…“ na slovní spojení „že došlo k jednání…“. V souladu s novou koncepcí správního trestání se používá obecný pojem „správní delikt“.
Ke zrušení dosavadního odst. 8: Odst. 8 se vypouští pro jeho zbytečnost. Úprava
obsažená v § 42 správního řádu a § 67 odst. 2 zákona o přestupcích je dostatečná. To, že veřejný funkcionář nebo osoba, která byla veřejným funkcionářem, porušili povinnosti podle tohoto zákona, může každý oznámit i instituci, ve které taková osoba působí nebo působila, což nemusí být správní orgán.
K odst. 8: Ponechává se dosavadní zákaz používání a dalšího zpracovávání informací
získaných z oznámení pro jiné účely než pro zjištění případného střetu zájmů při výkonu veřejné funkce, resp. za účelem zjištění případného porušení povinností při výkonu funkce.
Nově nastaveným systémem, kdy je přístup k „politikům“ neomezený, postrádá uvedený zákaz smysl, a proto byl specifikován na veřejné funkcionáře „nepolitiky“. Z uvedeného důvodu proto byla vypuštěna i dosavadní úprava § 13 odst. 5, podle níž bylo možné dále zveřejnit jen informace získané o poslancích, senátorech, členech vlády, uvolněných členech zastupitelstev územních samosprávných celků a zřejmě omylem též o členech Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Vypouští se odkaz na nutnost dodržovat zákon o ochraně osobních údajů pro nadbytečnost, jelikož pouze konstatuje, že platí zákon.
K bodu 39 (nadpis § 14)
V souvislosti s legislativní zkratkou uvedenou v § 12 odst. 5 se upřesňuje i nadpis ustanovení § 14.
K bodu 40 (§ 14 odst. 1)
Zrušuje se dosavadní systém cca 6 500 evidenčních orgánů a nahrazuje se centrálním systémem, kdy vedení registru bude i nadále zabezpečovat evidenční orgán, avšak bude jím jen jeden, a to Ministerstvo spravedlnosti coby správce a provozovatel registru.
K bodům 41 až 46 (§ 14 odst. 2) K úvodní části ustanovení: Jedná se o legislativně technickou změnu související s úpravou
legislativní zkratky uvedené v § 12 odst. 5.
K písm. a): Jedná se o legislativně technickou změnu související s přečíslováním § 12. K písm. b): Jedná se o legislativně technickou změnu. Jelikož je evidenční orgán jen jeden,
je slovo „příslušný“ zcela nadbytečné. Dále dochází ke změně odkazu na § 13 v souvislosti s přečíslováním odstavců.
K písm. c): Jedná se o legislativně technickou změnu. Jelikož je evidenční orgán jen jeden,
je slovo „příslušný“ zcela nadbytečné. Další změna spočívá ve změně odkazu na § 12, který byl přečíslován.
K písm. d): Jedná se o legislativně technickou změnu spočívající ve změně odkazu na § 12,
který byl přečíslován.
K písm. f): Jedná se o legislativně technickou změnu spočívající ve změně odkazu na § 13
v souvislosti s přečíslováním odstavců. Dále dochází k výslovnému uvedení nové povinnosti evidenčního orgánu – porovnávat údaje obsažené v registru oznámení s údaji uvedenými v jiných informačních systémech (§ 13 odst. 7).
K písm. g): Jedná se o legislativně technickou změnu. Doplňuje se spojka „a“, která
nedopatřením v textu chybí. Dále se zrušuje upřesnění, že je možné do registru nahlížet v elektronické podobě na centrální adrese prostřednictvím veřejné datové sítě, když se jedná o jedinou možnost, která je navíc stanovena v § 13 odst. 5.
K písm. h): Stávající podoba ustanovení nepředstavuje taxativní výčet činností
podřaditelných pod vedení registru. S ohledem na další nové funkcionality a možnosti registru se upřesňuje, že vedením registru se rozumí i výkon dalších činností souvisejících s činnostmi podle písm. a) až g). Evidenční orgán tedy nebude moci realizovat další činnosti, které nesouvisejí s vedením registru (vizte čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR, dle něhož státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon), nicméně je vhodné toto ustanovení v zákoně doplnit, aby mohlo dojít k realizaci nutných souvisejících činností, které nejsou v předcházejícím výčtu uvedeny.
K bodu 47 (§ 14 odst. 3)
Zrušuje se ustanovení o povinnosti zachovávat mlčenlivost, a to z důvodu duplicity s jinými právními předpisy. V případě oznámení podávaných politickými veřejnými funkcionáři, která jsou volně veřejně přístupná, by tato povinnost byla zcela nadbytečná. Zachovávat mlčenlivost se tak nadále bude vztahovat na informace obsažené v oznámeních nepolitických veřejných funkcionářů, případně i další skutečnosti, které nejsou veřejně přístupné (zveřejňování pravomocných rozhodnutí o spáchání přestupku podle tohoto zákona v registru). Jelikož ale budou registr spravovat zaměstnanci Ministerstva spravedlnosti, plně na ně dopadá úprava obsažená v zákonu o státní službě, případně zákoníku práce, pokud budou některé (např. obslužné) práce vykonávány osobami pod režim zákona o státní službě nespadající. Uvedená povinnost stanovená v jiném právním předpisuse týká např. i příslušníků bezpečnostních sborů, kteří se s údaji mohou na základě § 14b odst. 4 seznámit. Nově zřizovaný centrální elektronický registr musí umožnit snadnější přístup veřejnosti k oznámením. Zakotvuje se proto, že registr musí tzv. fulltextově vyhledávat soustavy informací, a to (minimálně) podle 4 kritérií: podle jmen veřejných funkcionářů, podle právnických osob nebo jejich orgánů nebo jejich organizačních složek, ve kterých veřejní funkcionáři působí, podle vykonávané funkce a podle období, za něž bylo oznámení podáno. Z důvodu snazší veřejné kontroly se výslovně zakotvuje jedna z funkcionalit registru oznámení, a to, že v něm bude možné bez předchozí registrace získat informaci o tom, zda veřejný funkcionář jednotlivá oznámení podal či nepodal včas. Technicky jde o to, aby po vyhledání konkrétního veřejné ho funkcionáře bylo na první pohled patrné, zda je oznámení v zákonem stanovené lhůtě podáno.
K bodu 48 (§ 14 odst. 4)
Zakotvuje se povinnost evidenčního orgánu zakázat indexování zveřejněných osobních údajů ve vyhledávači. Jedná se o reakci na rozsudek ESD Google v. Costeja, sp. zn. C- 131/12, CELEX: 62012CJ0131, tj. oprávnění být zapomenut.
K bodu 49 (§ 14a, § 14b a § 14c) K § 14a K odst. 1: Nový centrální elektronický registr má umět vyhledávat podle jmen veřejných
funkcionářů, podle právnických osob nebo jejich organizačních složek, ve kterých veřejní funkcionáři působí, podle vykonávané funkce a podle období, za něž bylo oznámení podáno (§ 14 odst. 3), aby veřejná kontrola byla zefektivněna. Aby mohl registr takto fungovat a mj. sám upozorňovat, který veřejný funkcionář nepodal oznámení včas, je nutné do registru seznam všech veřejných funkcionářů předem zapsat. Je však nemožné, aby tyto údaje do registru zadával sám evidenční orgán, tedy Ministerstvo spravedlnosti, neboť nemá reálnou možnost všechny informace získat (například datum zvolení starosty či odvolání
§ 77 odst. 1 písm. h) zákona o státní službě: Státní zaměstnanec je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděl při výkonu služby, a které v zájmu služebního úřadu nelze sdělovat jiným osobám; to neplatí, pokud byl této povinnosti zproštěn; povinnost zachovávat mlčenlivost, která státnímu zaměstnanci vyplývá z jiného zákona, není dotčena. § 303 odst. 2 písm. b) zákoníku práce: Zaměstnanci uvedení v odstavci 1 jsou dále povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu zaměstnání a které v zájmu zaměstnavatele nelze sdělovat jiným osobám; to neplatí, pokud byli této povinnosti zproštěni statutárním orgánem nebo jím pověřeným vedoucím zaměstnancem, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Například § 45 odst. 1 písm. c) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů: Příslušník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu služby; to neplatí, jestliže byl příslušník této povinnosti zproštěn služebním funkcionářem, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
z funkce starosty, místostarosty či člena rady anebo den jejich rezignace, u „nepolitiků“ okamžik, kdy se stávají veřejnými funkcionáři – kdy jsou oprávněni nakládat s veřejnými prostředky přesahujícími částku 250 000 Kč při jedné finanční operaci). Je proto nezbytná spolupráce dosavadních evidenčních orgánů, které mají (měly by mít) přehled o všech veřejných funkcionářích podléhajících zákonu o střetu zájmů a spadajících pod příslušný dosavadní evidenční orgán. Zavádí se proto povinnost tzv. podpůrných (zapisujících) orgánů neprodleně předmětné informace do registru (systému) zapsat, a to bezodkladně, nejpozději do 15 dnů ode dne zahájení či skončení výkonu funkce toho kterého veřejného funkcionáře. Teprve poté, co budou potřebné informace do registru zapsány, poběží veřejnému funkcionáři 30denní lhůta pro podání předmětných oznámení. Aby je však mohl uplatnit elektronicky vyplněním formuláře na webu evidenčního orgánu, musí být již v registru evidován. V opačném případě
nebude pro evidenční orgán zřejmé, kdo jsou veřejní funkcionáři (pokud jde zejména o „nepolitiky“ uvedené v § 2 odst. 2) a kdy mají oznámení podávat. Požaduje se proto zapsat
nejen vykonávanou funkci, ale i jméno, popřípadě jména a příjmení konkrétního veřejného funkcionáře a jeho datum a místo narození (aby mohl být tzv. „ztotožněn s Registrem obyvatel“) a data rozhodná pro splnění zákonné povinnosti (tj. datum zahájení výkonu funkce a datum skončení výkonu funkce).
K odst. 2: Stanovuje se seznam tzv. podpůrných orgánů, neboť z praktického hlediska není
vhodné novou povinnost zapisovat údaje o veřejných funkcionářích ponechávat na všech dosavadních evidenčních orgánech, když se jedná mj. i o konkrétní fyzické osoby, nikoli orgány veřejné moci (tajemníci, ředitelé krajských úřadů,…). Proto byl seznam těchto podpůrných orgánů („zapisovatelů“) modifikován, aby povinnost dopadala na právnickou osobu (týká se např. příspěvkových organizací) nebo její orgány (týká se např. krajských a obecních úřadů coby orgánů územních samosprávních celků) nebo její organizační složky (týká se např. kanceláří Poslanecké sněmovny, Senátu či prezidenta republiky, všech ministerstev a ostatních ústředních správních úřadů, neboť právnickou osobou je v těchto případech stát). Konkrétně se jedná o:
a) Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (místo mandátového a imunitního
výboru Sněmovny), která bude zapisovat údaje o poslancích, nikoli rovněž o členech vlády, pokud nejsou senátory, či vedoucí ostatních ústředních správních úřadů. Zapisovat bude všechny poslance, i když budou vykonávat souběžně jinou veřejnou funkci a jiný podpůrný orgán jej bude rovněž zapisovat, neboť dle nově nastaveného systému má veřejnost mít možnost vyhledávat podle právnické osoby nebo jejího orgánu či organizační složky, u kterých veřejný funkcionář působí (§ 14 odst. 3). Nově bude zapisovat i vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny a zaměstnance této organizační složky státu, neboť podle dosavadní právní úpravy nebyl výslovně stanoven pro zaměstnance zařazené k výkonu práce do Kanceláře Poslanecké sněmovny evidenční orgán.
b) Kancelář Senátu Parlamentu ČR (místo mandátového a imunitního výboru Senátu), která
bude zapisovat všechny senátory, i když budou vykonávat souběžně jinou veřejnou funkci a jiný podpůrný orgán jej bude rovněž zapisovat. Nově bude zapisovat i vedoucího Kanceláře Senátu a zaměstnance této organizační složky státu, neboť podle dosavadní právní úpravy nebyl výslovně stanoven pro zaměstnance zařazené k výkonu práce do Kanceláře Senátu evidenční orgán.
c) Kancelář prezidenta republiky (nově), neboť veřejnými funkcionáři podle § 2 odst. 2
písm. d) jsou i zaměstnanci této organizační složky státu a dle dosavadní právní úpravy nebyl výslovně stanoven evidenční orgán. Kancelář bude rovněž zapisovat vedoucího Kanceláře prezidenta republiky, který se nově přesunul jako veřejný funkcionář z § 2 odst. 2 písm. d) z důvodu významnosti této zastávané funkce do § 2 odst. 1.
d) Ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad, v jehož čele není člen vlády(jedná
se o dosavadní evidenční orgány), které budou zapisovat nejen zaměstnance zařazené
§ 2 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů: „V České republice působí tyto další ústřední orgány státní správy:
k výkonu práce do jejich organizační struktury (tj. veřejné funkcionáře vykonávající funkci v oboru působnosti ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu), ale nově též veřejné funkcionáře v čele jednotlivých ústředních správních úřadů (dosud ve většině případů pro ně byl evidenčním orgánem mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny), protože příslušný ústřední správní úřad má o těchto vedoucích pracovnících ústředních správních úřadů nejpřesnější informace. Každé ministerstvo bude zapisovat v prvé řadě „svého“ ministra, dále jeho „politické“ náměstky (pokud bude tato funkce zřízena či obsazena; § 173 zákona o státní službě), v případě Ministerstva vnitra půjde rovněž o zapisování údajů o náměstkovi ministra vnitra pro státní službu, všechny vedoucí organizačních složek státu spadajících do působnosti ministerstva (není-li příslušná organizační složka samostatným podpůrným orgánem jako v případě Kanceláří Poslanecké sněmovny, Senátu a prezidenta republiky, České národní banky, Nejvyššího kontrolního úřadu atd.), vedoucí zaměstnance 2. až 4. stupně řízení nebo všechny představené vyjma vedoucích oddělení (§ 9 zákona o státní službě). Každé ministerstvo bude dále zapisovat členy statutárního orgánu, členy řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby zřízené zákonem či státní příspěvkové organizace, pokud spadají pod jejich působnost (s výjimkou členů správních rad veřejných vysokých škol a statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu, členů řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu samosprávných stavovských organizací zřízených zákonem), vedoucí zaměstnanec 2. až 4. stupně řízení právnické osoby zřízené zákonem či státní příspěvkové organizace, pokud spadají pod jejich působnost (s výjimkou právnických osob vykonávajících činnost školy nebo školského zařízení). V případě Ministerstva obrany půjde nově též o zapisování údajů o vojácích z povolání ve vojenské hodnosti podplukovník a výše [vizte § 2 odst. 2 písm. f)]. Další konkrétní změny se týkají těchto případů: Úřad pro ochranu osobních údajů bude zapisovat mj. inspektory ÚOOÚ, Ministerstvo průmyslu a obchodu bude zapisovat mj. předsedu Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, Český telekomunikační úřad bude zapisovat mj. členy Rady ČTÚ, Energetický regulační úřad bude zapisovat mj. členy Rady ERÚ, která vznikne na základě zákona č. 131/2015 Sb. dnem 1. ledna 2016, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání bude zapisovat mj. členy RRTV.
Na druhou stranu oproti dosavadní praxi nebudou ministerstva a jiné ústřední správní úřady zapisovat členy statutárního orgánu příspěvkové organizace územních samosprávných celků a vedoucí zaměstnance 2. až 4. stupně řízení příspěvkové organizace těchto územních samosprávných celků. Dosavadní evidenční orgány – ministerstva a jiné ústřední správní úřady – evidují právě i tyto veřejné funkcionáře, přičemž musejí víceméně spoléhat na to, že tyto údaje od těchto osob obdrží, neboť by bylo velmi náročné z úrovně ústředního správního úřadu kontrolovat všechny příspěvkové organizace územních samosprávných celků (domovy pro seniory, technické služby, správy hřbitova, kulturní střediska, muzea atd.). Nově se tedy přesouvá povinnost zapisovat tyto veřejné funkcionáře na ten územní samosprávný celek, který je zřizovatelem příspěvkové organizace, jejíž je veřejný funkcionář členem nebo zaměstnancem.
1. Český statistický úřad, 2. Český úřad zeměměřický a katastrální, 3. Český báňský úřad, 4. Úřad průmyslového vlastnictví, 5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, 6. Správa státních hmotných rezerv, 7. Státní úřad pro jadernou bezpečnost, 8. Národní bezpečnostní úřad, 9. Energetický regulační úřad, 10. Úřad vlády České republiky, 11. Český telekomunikační úřad, 12. Úřad pro ochranu osobních údajů, 13. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.“.
e) Česká národní banka (jedná se o dosavadní evidenční orgán), která bude zapisovat
nejen vedoucí zaměstnance 2. až 4. stupně řízení zařazené k výkonu práce do ČNB (která je právnickou osobou veřejného práva se sídlem v Praze, tedy právnickou osobou zřízenou zákonem), ale nově též členy bankovní rady ČNB.
f) Nejvyšší kontrolní úřad (nově místo mandátového a imunitního výboru), který bude
zapisovat prezidenta, viceprezidenta a členy NKÚ. Veřejnými funkcionáři podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona jsou však i zaměstnanci NKÚ (který je dle § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, organizační složkou státu), u nichž však dosavadní znění zákona o střetu zájmů jednoznačně nestanovilo evidenční orgán. Nově tak bude NKÚ zapisovat i své zaměstnance, kteří jsou veřejnými funkcionáři.
g) Kancelář Veřejného ochránce práv (nově místo mandátového a imunitního výboru
Sněmovny), který bude zapisovat Veřejného ochránce práv a jeho zástupce. Veřejnými funkcionáři podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona jsou však i zaměstnanci Kanceláře Veřejného ochránce práv (která je dle § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, organizační složkou státu), u nichž však dosavadní znění zákona o střetu zájmů jednoznačně nestanovilo evidenční orgán. Nově tak bude KVOP zapisovat i své zaměstnance, kteří jsou veřejnými funkcionáři.
h) Bezpečnostní sbory (nově), které budou zapisovat údaje o řediteli příslušného
bezpečnostního sboru, vedoucích příslušnících příslušného bezpečnostního sboru 1. a 2. řídící úrovně (s výjimkou příslušníků zpravodajských služeb, kteří jsou z působnosti zákona vyjmuti) a civilních vedoucích zaměstnanců těchto bezpečnostních sborů. Tímto ustanovením dochází ke snížení administrativní zátěže příslušných ministerstev a zároveň k zpřesnění evidence veřejných funkcionářů. Tato povinnost se tedy týká Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Celní správy ČR, Vězeňské služby ČR a Generální inspekce bezpečnostních sborů (nedopadá na Bezpečnostní informační službu a Úřad pro zahraniční styky a informace, neboť jde o zpravodajské služby, které jsou z působnosti zákona o střetu zájmů zcela vyjmuty).
i) Krajský úřad (nově místo ředitele krajského úřadu), který bude zapisovat jak dlouhodobě
uvolněné členy zastupitelstva kraje (tj. včetně hejtmana, jeho náměstků a dalších členů rady kraje – u nich však i tehdy, budou-li tyto funkce dlouhodobě neuvolněné), tak vedoucí úředníky podílející se na výkonu správních činností, pokud jsou zařazeni do krajského úřadu. Nově se stanovuje povinnost zapisovat též i údaje o členech statutárního orgánu příspěvkové organizace jejich kraje a vedoucí zaměstnance 2. až 4. stupně řízení příspěvkové organizace jejich kraje. Příspěvkové organizace územních samosprávných celků jsou sice samostatné právnické osoby, ale územní samosprávné celky jsou jejich zřizovateli. Příspěvkové organizace, na rozdíl od krajských úřadů, resp. ředitele krajského úřadu, nemají s dosavadním elektronickým systémem registru oznámení žádné zkušenosti. Jeví se proto jako vhodnější informace o veřejných funkcionářích z příspěvkových organizací ÚSC zapisovat prostřednictvím krajského úřadu. V praxi bude tedy nezbytné, aby si krajský úřad nastavil s ředitelem nebo členem statutárního orgánu příspěvkové organizace pravidla včasného informování tak, aby měl krajský úřad relevantní informace o změnách v příspěvkové organizaci (o personálních změnách, ale i o organizačních změnách či např. vnitřních předpisech upravujících systém finanční kontroly) včas k dispozici.
j) Magistrát hlavního města Prahy (nově místo ředitele MHMP), který bude zapisovat jak
dlouhodobě uvolněné členy Zastupitelstva hl. města Prahy (tj. včetně primátora, jeho náměstků a dalších členů Rady hl. m. Prahy – u nich však i tehdy, kdyby byly tyto funkce dlouhodobě neuvolněné), tak vedoucí úředníky podílející se na výkonu správních činností, pokud jsou zařazeni do MHMP. Nově se stanovuje povinnost zapisovat též i údaje o členech statutárního orgánu příspěvkové organizace hl. m. Prahy a vedoucí zaměstnance 2. až 4. stupně řízení příspěvkové organizace hl. m. Prahy. V podrobnostech vizte odůvodnění k § 14a odst. 2 písm. i).
k) Obecní úřad (myslí se jím i úřad městyse, městský úřad, magistrát statutárního města nebo magistrát územně členěného statutárního města), úřad městského obvodu nebo úřad městské části územně členěného statutárního města a úřad městské části hlavního města Prahy (nově místo tajemníků těchto úřadů, resp. starostů obcí, kde není
funkce tajemníka zřízena), které budou zapisovat jak dlouhodobě uvolněné členy zastupitelstev (tj. včetně starostů, místostarostů/zástupců starosty a dalších členů rad – u nich však i tehdy, kdyby byly tyto funkce dlouhodobě neuvolněné), tak vedoucí úředníky podílející se na výkonu správních činností, pokud jsou zařazeni do těchto úřadů (magistrátů). Nově se stanovuje povinnost zapisovat též i údaje o členech statutárního orgánu příspěvkové organizace těchto typů územních samosprávných celků, resp. jejich organizačních složek (tj. městských obvodů či městských částí) a vedoucí zaměstnance 2. až 4. stupně řízení příspěvkové organizace těchto územních samosprávných celků, resp. jejich organizačních složek. V podrobnostech vizte odůvodnění k § 14a odst. 2 písm. i).
l) Veřejná výzkumná instituce (nově) bude zapisovat „svého“ ředitele coby člena
statutárního orgánu, který byl doplněn jako veřejný funkcionář do výčtu uvedeného v § 2 odst. 2 písm. g).
K odst. 3: Lhůty stanovené v § 12 odst. 1 a 3 začínají veřejnému funkcionáři plynout ode
dne, kdy potřebné základní údaje do registru oznámení zapíše tzv. podpůrný orgán (v případě oznámení podle § 12 odst. 2 není lhůta vázána na předchozí činnost podpůrného orgánu), neboť v opačném případě by lhůta 30 dnů byla veřejnému funkcionáři fakticky krácena o lhůtu, než podpůrný orgán údaje zapíše. Z hlediska právní jistoty a bezproblémového fungování registru, resp. vkládání oznámení, se zakotvuje povinnost podpůrného orgánu neprodleně (v tomto případě by bylo ideálně ještě týž den) informovat veřejného funkcionáře o tom, že potřebné údaje související s jeho funkcí a osobou byly do registru již zapsány a že tudíž běží lhůta pro podání oznámení. V souladu s principy dobré správy se podpůrnému orgánu rovněž stanovuje, že součástí oznámení bude i informace o tom, který den končí lhůta pro podání oznámení, což má vazbu zejména na přestupek spočívající v podání opožděného oznámení podle § 23 odst. 1 písm. e) s možností uložení pokuty od 1 000 Kč do 50 000 Kč. Je proto třeba, aby byl veřejný funkcionář informován prokazatelně - podpisem při osobním převzetí informace, pokud s tím spojí i možnost vyžádat si přístupové údaje (blíže viz odůvodnění k § 12 odst. 5), poštou do vlastních rukou, do datové schránky veřejného funkcionáře apod., tj. tak, aby podpůrný orgán mohl doložit splnění této povinnosti.
K odst. 4:
Na základě požadavku Ministerstva vnitra a územních samosprávných celků se výslovně doplňuje působnost, v jaké územní samosprávné celky uvedenou agendu vykonávají. Dosud žádný právní předpis totiž nedává jasnou odpověď na otázku, zda postupy a činnosti upravené zákonem o střetu zájmů jsou výkonem samostatné nebo přenesené působnosti územních samosprávných celků. Tuto pochybnost je proto vhodné odstranit výslovným zněním ustanovení, přičemž tak bude pevně nastoleno pravidlo vylučující uplatnění dozorových a kontrolních pravomocí nad činností uvedených orgánů ze strany Ministerstva vnitra.
K § 14b K odst. 1: Zakotvuje se nový systém práva nahlížet do registru oznámení – každý (fyzická
i právnická osoba) má právo nahlížet do registru oznámení, avšak v rozsahu nově diferencovaném podle významnosti zastávané funkce. Upřesnění vychází ze závěrů Pracovní komise ke střetu zájmů a z důvodu ochrany soukromí. V zákonu o střetu zájmů zůstávají, podobně jako dosud, rozlišeni veřejní funkcionáři v užším slova smyslu („politici“) podle § 2 odst. 1 a veřejní funkcionáři v širším slova smyslu („nepolitici“ či „úředníci“) podle § 2 odst. 2. Zatímco přístup k osobním údajům veřejných funkcionářů první skupiny bude obdobný jako k údajům v obchodním rejstříku [na základě § 13 odst. 4 písm. c) zákona o ochraně osobních údajů budou po rozumnou dobu logovány např. IP adresy uživatelů registru], k detailním osobním údajům nepolitických veřejných funkcionářů bude mít přístup veřejnost jako dosud, tj. po předchozí registraci a obdržení přístupových údajů, neboť u nich převažuje ochrana soukromí nad veřejným zájmem. U této druhé skupiny veřejných funkcionářů může žadatel nahlížet v plném rozsahu jen do oznámení o činnostech, do oznámení o majetku jen co do nemovitých věcí a podílů v obchodních společnostech a do oznámení o příjmech a závazcích jen na tu část oznámení, kde se uvádějí příjmy (včetně darů). Z nahlížení veřejnosti jsou vyloučeny osobní údaje (datum a místo narození) a identifikace nemovitých věcí, neboť se jedná o citlivé a snadno zneužitelné informace.
K odst. 2: Do oznámení veřejných funkcionářů, pokud jde o příslušníky Policie ČR
a Generální inspekce bezpečnostních sborů, nemá veřejnost přístup. Výjimka je zakotvena z důvodu bezpečnosti státu, neboť z oznámení bude možné dohledat například o rodinných poměrech příslušníků PČR a GIBS, čímž se mohou lehce stát vydíratelnými.
K odst. 3: Z důvodu efektivnější kontroly veřejných funkcionářů a v rámci úspěšnějšího boje
s korupcí se nově zakotvuje přístup k informacím uvedeným v registru i dalším subjektům, které jsou nadány zejména pravomocí rozhodovat o právech a povinnostech a které informace z registru oznámení mohou potřebovat pro výkon své působnosti. Konkrétně se jedná o:
a) orgány příslušné k projednání správních deliktů podle tohoto zákona, tj. obecní úřady obcí s rozšířenou působností (zpravidla půjde o přestupkové komise / komise pro
projednávání přestupků, ať již jsou zřízeny jako zvláštní orgán obce dle § 106 obecního zřízení či jako komise, jimž byl svěřen výkon přenesené působnosti dle § 122 odst. 2 zákona o obcích), které projednávají přestupky veřejných funkcionářů a bývalých
veřejných funkcionářů. Je jím rovněž Úřad pro ochranu osobních údajů, který je
příslušný projednat přestupky fyzických osob a správní delikty podnikajících fyzických osob a právnických osob. Zakotvením práva/povinnosti orgánu, který je příslušný k projednávání správních deliktů, nahlížet do registru se odstraňuje dosavadní značně nevyhovující stav, kdy do registru tyto orgány nahlédnout nemohou a musejí se spolehnout na informace a podklady, které obdrží od dosavadních evidenčních orgánů, které ovšem dle platné právní úpravy jen dohlíží nad úplností údajů obsažených v oznámení;
b) soudy a orgány činné v trestním řízení – zde půjde zejména o trestní řízení, kdy orgány
činnými v trestním řízení se dle § 12 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů rozumějí soud, státní zástupce a policejní orgán. Možnost získat informace pro tyto orgány bude svědčit zejména v případech korupční trestné činnosti a hospodářské kriminality, kdy půjde o možnost odčerpat majetek, který pochází nebo je vysoce pravděpodobné, že by mohl pocházet z trestné činnosti. Není vyloučena ani možnost informace uvedené v registru použít i v ostatních druzích soudních řízení (civilních či správních), proto se kromě orgánů činných v trestním řízení (tj. včetně tzv. trestních soudů) umožňuje přístup do registru všem soudům;
c) zpravodajské služby České republiky – tím dojde k zefektivnění činnosti
zpravodajských služeb ČR. Bezpečnostní informační služba například uvádí, že umožnění přístupu zefektivní výkon zpravodajské činnosti, jelikož data obsažená v připravovaném registru mají přímou vazbu na oblasti dlouhodobě sledované BIS, přičemž pro BIS půjde o zcela zásadní informační zdroj. Pro plnění specifických úkolů v rámci své působnosti má přístup i Úřad pro zahraniční styky a informace. Přístup do registru mají i další orgány, pokud to stanoví jiné právní předpisy. Například orgány Finanční správy ČR, resp. správce daně obecně, mají možnost získat údaje z registru vedeného podle zákona o střetu zájmů na základě § 57 odst. 1 písm. d) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Ten stanoví povinnost orgánům veřejné moci a osobám, které získávají údaje potřebné pro správu daní, tyto údaje správci daně na základě jeho vyžádání poskytnout. Správce daně (tzn. nejen orgány Finanční správy ČR, ale též orgány Celní správy ČR a další orgány veřejné moci, které postupují v režimu daňového řádu) se již podle platné právní úpravy mohou evidenčního orgánu dotazovat na údaje, které jsou v registru na základě oznámení o osobním zájmu, oznámení o činnostech, oznámení o majetku či oznámení o příjmech a závazcích o daném subjektu vedeny, pokud jsou využitelné pro správu daní. Co se rozumí správou daní, daňový řád vymezuje v § 1 odst. 2. Aby však nemuseli správci daně vždy ad hoc žádat, je vhodné jim umožnit nepřetržitý přístup do registru. K tomu vizte odůvodnění k čl. III.
K § 14c K odst. 1 až 5: K ověřování správnosti údajů vykazovaných v oznámeních ve spojitosti
s agendou v působnosti evidenčního orgánu (např. správnosti údajů o dárcích a poskytovatelích jiných závazků) je nutné zároveň zabezpečit přístup evidenčního orgánu k nezbytným údajům ze základního registru obyvatel, z informačního systému obyvatel a, s ohledem na okruh možných dárců a poskytovatelů jiných závazků též z řad cizinců, z informačního sytému cizinců. Ze stejného důvodu je nezbytné umožnit evidenčnímu orgánu umožnit využití údajů z katastru nemovitostí [pro ověření správnosti údajů v oznámení o majetku podle § 10 odst. 2 písm. a), eventuálně v oznámení o příjmech a závazcích, půjde-li o hypoteční úvěr podle § 11 odst. 2 písm. b), který bývá jištěn zástavní smlouvou]. Součástí tohoto oprávnění v nejrůznějších právních předpisech upravujících obdobná oprávnění kontrolních orgánů je i restriktivní vymezení toho, že z uvedených informačních systémů lze využít toliko jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu, tj. v daném případě k porovnávání dat a informací podle § 13 odst. 7. Aby měl evidenční orgán potřebné informace k dispozici ve chvíli, kdy je potřebuje (provádí porovnávání), stanovuje se, že se uvedené údaje z informačních systémů evidenčnímu orgánu poskytují v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, tzn., aniž by o ně evidenční orgán musel speciálně v jednotlivých případech (ad hoc) žádat. Z důvodu kontinuální možnosti porovnání údajů a dat je třeba, aby byla poskytnuta i data původní, pokud došlo k jejich změně (např. příjmení, změna vlastnictví nemovitostí). Co se týče Registru obyvatel (odst. 1), technicky bude registr oznámení fungovat následovně: Právnická osoba nebo její orgán nebo organizační složka (zpravidla to bude personální útvar) zadá základní údaje o veřejném funkcionáři do registru oznámení – blíže viz § 14a odst. 1. Podle stávajících praktik a zákonných zmocnění je navrhováno zapsat zejména jména, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, včetně předchozích jmen a příjmení, data a místa narození (kombinací je více a jsou definované správce ROB). Těmito údaji by mělo v registru oznámení dojít ke „ztotožnění“ veřejného funkcionáře v ROB a případného načtení dalších důležitých (potřebných) údajů do registru oznámení. Mezi důležité údaje, které by měly být vedeny v registru, je i údaj identifikátor datové schránky fyzické osoby, který je referenčním údajem v ROB. Uvedené propojení je nezbytné z toho důvodu, aby správce registru mohl jednoznačně provázat dané oznámení z konkrétní datové schránky s konkrétním veřejným funkcionářem vedeným v registru (v tomto případě bude vazebnou položkou IDDS).
K odst. 6: Z důvodu efektivní porovnávací (kontrolní) funkce evidenčního orgánu ve smyslu
§ 13 odst. 7 se dále umožňuje evidenčnímu orgánu nahlížet do dalších registrů a informačních systémů veřejné správy, a to pro kontrolu toho, zda informace uváděné v oznámeních jsou přesné, úplné a pravdivé, jak je vyžadováno v § 9 až 11. Uvedená možnost je nezbytná pro případné potrestání za přestupek veřejného funkcionáře, tj. pokud veřejný funkcionář uvedl zjevně nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje v prohlášení podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4.
K bodu 50 (nadpis hlavy VII)
Jedná se o legislativně technickou změnu. Zakotvením skutkových podstat správních deliktů právnických osob a podnikajících fyzických osob se mění název hlavy VII tak, aby byl nazván obecným pojmem „správní delikty“, který mj. zahrnuje přestupky a správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob.
K bodu 51 (§ 23 až § 25)
Obecně ke koncepci reformy správního trestání: V souladu s novou koncepcí správního trestání bylo nezbytné po formální stránce změnit dosavadní ustanovení § 23 až 25. Konkrétně se jedná o tyto změny:
a) Jednotlivá ustanovení je potřeba doplnit o příslušné nadpisy, tj. „Přestupky“, „Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob“ a „Společná ustanovení ke správním deliktům“. Dílčí návětí skutkových podstat je třeba uvádět ve tvaru: „veřejný funkcionář / fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že…“.
b) Skutkové podstaty je třeba zpřesnit, včetně úpravy odkazů na ustanovení obsahující porušenou povinnost a je nutné v nich používat přítomný čas.
c) Jednotlivé sankce je třeba umístit za skutkovými podstatami.
d) Dosavadní ustanovení § 25 odst. 1 je nadbytečné.
e) Pokud se chce vyloučit sankci napomenutí a zavést jen pokuty, je nutné takový text vložit přímo do ustanovení o sankcích za přestupky, neboť tato úprava obecně ze zákona o přestupcích nevyplývá (viz § 11 odst. 2).
f) V dosavadním § 25 odst. 2 je třeba větu „V řízení se postupuje podle zákona
10)
o přestupcíchs výjimkou § 84 až 87, pokud tento zákon nestanoví jinak“ upravit tak, že přestupky nelze projednat v blokovém nebo příkazním řízení bez odkazu na poznámku pod čarou, která nemá normativní charakter. Obecné konstatování, že se na přestupky použije zákon o přestupcích, je nadbytečné, naopak je však nutné výslovně stanovit, že je jeho aplikace částečně na přestupky podle zákona o střetu zájmů vyloučena.
g) Skutkové podstaty je třeba řadit chronologicky za sebou, podle odkazů na porušené povinnosti.
K § 23 odst. 1 K písm. a): Ponechává se skutková podstata přestupku veřejného funkcionáře, který
v rozporu s § 4 odst. 1 nebo § 5 odst. 3 vykonává funkci nebo činnost, která je neslučitelná s výkonem funkce veřejného funkcionáře. Jedná se o případy, kdy veřejní funkcionáři uvedení v § 2 odst. 1 písm. c) až l) podnikají nebo provozují jinou samostatně výdělečnou činnost, jsou členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby nebo je v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář, anebo o případy, kdy je poslanec nebo senátor v pracovněprávním vztahu nebo služebním poměru k ČR, pokud jde o funkce jmenované nebo o funkce, v nichž se při výkonu státní správy rozhoduje, na ministerstvu nebo na jiném správním úřadu, na státním zastupitelství nebo soudu, nebo v bezpečnostních sborech, ozbrojených silách ČR, Nejvyšším kontrolním úřadu, Kanceláři prezidenta republiky, Kanceláři Poslanecké sněmovny, Kanceláři Senátu, státních fondech nebo v Kanceláři Veřejného ochránce práv. Dosavadní nedostatečná úroveň dodržování zákona o střetu zájmů a vymahatelnost stanovených povinností nebo dodržování zakázaných činností mj. způsobilo i to, že za takto významné porušení zákona bylo možno uložit pokutu jen do 50 000 Kč. Jelikož se jedná o jednu z nejproblematičtějších oblastí, kdy např. prostřednictvím formálního provozování jiné samostatné výdělečné činnosti lze legalizovat „špinavé“ peníze, získané např. jako úplatky, bude možno za tento přestupek uložit pokutu od 5 000 Kč do 250 000 Kč. Tato skutková podstata přestupku veřejného funkcionáře v sobě zahrnuje i postih těch případů, kdy veřejný funkcionář neukončí činnosti zakázané v § 4 odst. 1 bez zbytečného odkladu poté, co začal vykonávat svoji funkci, nejpozději však do 30 dnů ode dne zahájení výkonu funkce. Ten, kdo v rozporu s § 4 odst. 3, tzn. ve stanovené lhůtě, neukončí činnosti uvedené v § 4 odst. 1, bude od uplynutí této lhůty v rozporu s § 4 odst. 1 vykonávat funkci nebo činnost, která je neslučitelná s výkonem funkce veřejného funkcionáře, což je přestupek podle písm. a).
K písm. b): Zavádí se nová skutková podstata přestupku veřejného funkcionáře, který
pobíral odměnu v rozporu s § 5 odst. 1 nebo 2, protože i v tomto případě je takové jednání natolik společensky škodlivé, že není možné nadále toto jednání v rámci zákona o střetu zájmů nepostihovat. Díky zavedení této možnosti lze též předpokládat, že za pobírání neoprávněné odměny (tj. odměny vyplacené v rozporu s § 5 odst. 1 a 2) by s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe (§ 12 odst. 2 trestního zákoníku) nedocházelo k zahajování trestního stíhání veřejných funkcionářů pro podezření ze spáchání trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku, jak se v minulosti stalo.
K písm. c): Beze změny se ponechává skutková podstata spočívající v nepodání oznámení
o osobním zájmu dle § 8 odst. 1. S ohledem na úpravu § 8 pak dochází k rozšíření postihu na ty případy, kdy veřejný funkcionář neoznámí osobní zájem na věci z toho důvodu, že se domnívá, že je tato skutečnost všem ostatním členům příslušného kolektivního orgánu známa jako „zájem obecně zřejmý“ (např. rodinné poměry člena zastupitelstva, má-li se jednat o prodeji obecného pozemku jeho bratrovi), přičemž dalším osobám tato skutečnost známa není (např. občanům, o jejichž majetku zastupitelstvo rozhoduje).
K písm. d): Beze změny je převzata (dochází pouze k formulačnímu upřesnění) skutková
podstata spočívající v uvedení zjevně nepřesných, neúplných nebo nepravdivých údajů v jednotlivých druzích oznámení.
K písm. e): S formulačními úpravami je převzata skutková podstata spočívající v nedodržení
lhůty k podání oznámení. Vynechává se však dovětek umožňující podání oznámení v „dodatečné lhůtě“, která není v zákoně nikterak stanovena. Stávalo se, že díky této formulaci nebyly přestupky veřejných funkcionářů vůbec stíhány. Z uvedeného důvodu se tato neurčitá lhůta neznámé délky zrušuje, přičemž přestupku se tak dopustí veřejný funkcionář tím, že oznámení nepodá ve lhůtách stanovených v § 12 odst. 1 až 3. Povinnost lhůty dodržovat vyplývá ze zásady „neznalost zákona neomlouvá“.
K § 23 odst. 2 K písm. a): Zavádí se nová skutková podstata fyzických osob, které byly veřejným
funkcionářem a po skončení výkonu funkce nedodržely zákaz konkurence, tj. vstoupily do smluvního vztahu, který je v § 6 zakázán. Rozšíření tohoto tzv. „revolving doors“ vychází z doporučení Skupiny států proti korupci při Radě Evropy. Skutečnost, že není tento zákaz konkurence finančně kompenzován, vychází z veřejného zájmu na tom, aby osoby, které díky své funkci získaly cenné informace, je nemohly zneužít či využít po skončení výkonu funkce, a poškodit tak zejména dosavadní orgán, u kterého veřejný funkcionář působil, nýbrž i např. ekonomiku ČR. Zakotvení obdobného selektivního zákazu konkurence je upraveno např. v § 31 zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem. Jde o odstranění nežádoucího stavu spočívajícím v existenci imperfektní nomy, tj. stanovených povinností bez možnosti uložení sankce v případě porušení.
K písm. b): Analogicky k přestupku veřejného funkcionáře podle § 23 odst. 1 písm. d) a e),
kdy se přestupku veřejný funkcionář dopustí tehdy, nedodržel-li lhůtu k podání prohlášení podle § 9 až 11 ve lhůtě stanovené v § 12 odst. 3 („výstupní“ oznámení) anebo v podaných oznámeních uvede zjevně nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje, se zakotvuje nová skutková podstata fyzické osoby, která byla veřejným funkcionářem a ve stanovené lhůtě nepodala „výstupní“ oznámení, tj. nepodala je ve lhůtě do 30 dnů ode dne skončení výkonu
§ 31 odst. 2 zákona č. 38/1994 Sb.: „Zaměstnanci a příslušníci ve služebním poměru ke správním orgánům uvedeným v § 24 odst. 2, kteří se podílejí na provádění tohoto zákona a jsou povinni zachovávat mlčenlivost podle předchozího odstavce, nesmějí být zaměstnáni u právnických osob oprávněných obchodovat s vojenským materiálem po dobu tří let od skončení pracovního nebo služebního poměru.“ funkce, anebo ve „výstupních“ oznámeních uvedla zjevně nepřesné, neúplné či nepravdivé údaje.
K písm. c): Jedná se o legislativně technickou změnu – odkaz na správné ustanovení § 13
zakazující sdělit třetí osobě uživatelské jméno a heslo pro nahlížení do registru oznámení.
K písm. d): Jedná se o legislativně technickou změnu – odkaz na správné ustanovení § 13
zakazující použití a další zpracovávání informací získaných z registru pro jiný účel než zjištění případného střetu zájmů při výkonu funkce. Poslední skutková podstata spočívající v potrestání toho, kdo porušení povinnost mlčenlivosti o skutečnostech, o nichž se dozvěděl z údajů evidovaných v registru nebo o osobách, které evidenčnímu orgánu sdělily skutečnosti nasvědčující nepravdivosti nebo neúplnosti údajů uvedených v oznámeních evidovaných v registru, byla zrušena pro nadbytečnost. Povinnost mlčenlivosti zcela odpadá v případě informací, kterou jsou veřejně volně dostupné. V případě možnosti seznámení se s údaji, které nejsou veřejně přístupné, lze odkázat na povinnost mlčenlivosti stanovené v jiných právních předpisech podle toho, pod který režim právního předpisu spadá osoba, která tyto informace získá. Primárně půjde o zaměstnance Ministerstva spravedlnosti, které budou zabezpečovat provoz registru. Bude- li se jednat o státní službu, povinnost mlčenlivosti vyplývá z § 77 odst. 1 písm. h) a odst. 2 zákona o státní službě, v případě zaměstnanců spadajících pod režim zákoníku práce jde o § 303 odst. 2 písm. b) (pro bližší vysvětlení vizte odůvodnění k § 14 odst. 3).
K § 23 odst. 3
Dosavadní zcela nevyhovující praxe při ukládání sankcí za porušení zákona o střetu zájmů, kdy byly, pokud vůbec, ukládány poměrně nízké pokuty, resp. bylo často od potrestání odstoupeno napomenutím, je jedním z faktorů způsobujících nefunkčnost zákona o střetu zájmů. Dle závěrů Pracovní komise ke střetu zájmů a odborné diskuze je proto potřeba jednak zvýšit sankce za spáchané delikty, a jednak jejich výši diferencovat podle závažnosti či škodlivosti protiprávního jednání. V zákoně o střetu zájmů jsou tak zakotveny skutkové podstaty a výše sankce, kterou lze uložit.
K písm. a): Nejméně závažnější skupinou jsou přestupky veřejných funkcionářů spočívající
v 1) nepodání oznámení o osobním zájmu podle § 8 odst. 1, 2) uvedení zjevně nepřesných, neúplných nebo nepravdivých údajů v některém z oznámení a 3) nedodržení lhůty k podání prohlášení podle § 12 odst. 1 až 3, resp. 4) přestupky fyzických osob, které byly veřejným funkcionářem a nepodaly oznámení podle § 9 až 11 ve lhůtě do 30 dnů po skončení výkonu funkce, nebo v podaných oznámeních uvedly zjevně nepřesné, neúplné či nepravdivé údaje. Dále byly v této kategorii ponechány přestupky fyzických osob (žadatelů), které získají uživatelské jméno a heslo pro nahlížení do registru a buď tyto přihlašovací údaje poskytne někomu dalšímu, nebo informace použije (zneužije) pro jiný účel než identifikovat možný střet zájmů při výkonu funkce veřejného funkcionáře, resp. za účelem zjištění případného porušení povinností při výkonu funkce veřejného funkcionáře. Za uvedené jednání se bude ukládat pokuta v rozmezí od 1 000 Kč do 50 000 Kč.
K písm. b): Druhou skupinou protiprávních jednání (závažnějších) jsou případy, kdy veřejný
funkcionář 1) vykonával funkci nebo činnost, kterou tento zákon stanoví jako neslučitelnou s výkonem funkce veřejného funkcionáře (§ 4 odst. 1 a § 5 odst. 3), včetně neukončení činnosti ve lhůtě stanovené v § 4 odst. 3, a 2) pobíral odměnu v rozporu s § 5 odst. 1 nebo 2. V tomto případě by mělo dojít k uložení pokuty v rozmezí od 5 000 Kč do 250 000 Kč.
K písm. c): Za nejzávažnější jednání je nutno považovat porušení zákazu konkurence,
tj. když bývalý veřejný funkcionář vstoupí do smluvního vztahu zakázaného v § 6. Pokuta se v tomto případě bude ukládat v rozmezí od 25 000 Kč do 500 000 Kč.
K § 23 odst. 4 a 5
Je-li snahou odstranit neodůvodněné odchylky v ukládání sankcí, pokud jsou vůbec v praxi ukládány, je třeba kromě zpřísnění možnosti postihu zvýšením rozpětí sazeb pokut i explicitně zakázat možnost vyřešit přestupkové řízení domluvou. Jelikož se subsidiárně použije zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, který tuto možnost upravuje v § 11, je třeba do zákona o střetu zájmů stanovit, že tento druh sankce podle zákon o přestupcích využít nelze. To se ovšem týká jen přestupků veřejných funkcionářů a bývalých veřejných funkcionářů, nikoli již i fyzických osob – žadatelů o nahlížení do registru. U veřejných funkcionářů se tato možnost navíc vylučuje pro případy, kdy veřejný funkcionář nepodá oznámení ve lhůtě stanovené v § 12 odst. 1, 2 nebo 3 (např. z důvodu pobytu v nemocnici), neboť povinné uložení pokuty ve výši minimálně 1 000 Kč by u nedbalostních či dokonce nezaviněných nepodaných oznámení bylo příliš tvrdé. Z důvodu zpřísnění sankčního mechanismu a zamezení obcházení ne možnosti uložit napomenutí se rovněž doplňuje zákaz řízení skončit tak, že od uložení sankce bude upuštěno. Vylučuje se tím možnost aplikace § 11 odst. 3 zákona o přestupcích. Dále se přebírá z dosavadní právní úpravy vyloučení zákona o přestupcích v části týkající se možnosti použití blokového a příkazního řízení. Pouze dochází k formulačnímu upřesnění textu.
K § 24 K odst. 1:
V reakci na zavedení možnosti žádat o nahlížení do registru i právnické osoby (vizte odůvodnění k § 13 odst. 4) je zapotřebí analogicky (k přestupkům fyzických osob) zakotvit skutkové podstaty správních deliktů těch právnických a podnikajících fyzických osob, které informace získané z registru použijí jinak, než zákon dovoluje. Půjde o případy, kdy právnická nebo podnikající fyzická osoba používá nebo dále zpracovává údaje vedené v registru k jinému účelu než ke zjištění případného porušení povinností při výkonu funkce veřejného funkcionáře podle § 13 odst. 8 anebo neoprávněně sdělí třetí osobě uživatelské jméno a přístupové heslo k nahlížení do registru podle § 13 odst. 5.
K odst. 2: Analogicky ke skutkovým podstatám přestupků fyzických osob se zakotvuje sazby
za správní delikty právnických osob, tj. v rozpětí od 1 000 Kč do 50 000 Kč.
K § 25 K odst. 1: Návrh zákona nově stanovuje správní delikty, kterých se mohou dopustit
právnické osoby. V návaznosti na tuto změnu zde však chybí příslušná ustanovení, která by upravovala oblast těchto správních deliktů. Tzv. obecný liberační důvod, tj. možnost zproštění odpovědnosti za správní delikt právnických osob, upravuje situaci, kdy právnická osoba za správní delikt neodpovídá, a to pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
K odst. 2: Zakotvuje se standardní objektivní a subjektivní lhůta, ve které lze správní delikty
projednat. Navržena je subjektivní lhůta 1 roku, objektivní pak 3 roky.
K odst. 3: Zakotvuje se standardní ustanovení o tom, že v případě podnikajících fyzických
osob se použije úprava o odpovědnosti a postihu právnické osoby, což má v daném kontextu význam zejména u liberačních důvodů.
K odst. 4: Kritérium odstranění nebo zmírnění škodlivých následků svou povahou nepatří
do správně právní odpovědnosti, jejímž cílem je potrestat pachatele uloženou sankcí a odradit jej od dalšího porušování povinnosti. Nadto dobu trvání, význam a rozsah následků lze podřadit pod okolnosti spáchání správního deliktu, a není třeba je tak zvláště uvádět. Po potrestaném pachateli navíc nelze požadovat, aby odstranil protiprávní stav, to lze žádat v rámci výkonu kontroly, přičemž tato povinnost je většinou obsažena v opatření k nápravě uloženém nadřízeným kontrolním orgánem. Z uvedeného důvodu sice ponechávají kritéria, podle kterých se má ukládat pokuta za spáchání přestupku, avšak formulačně je text upraven tak, aby odpovídal koncepci reformy správního trestání.
K odst. 5: Ponechává se stanovení správních orgánů příslušných k projednání správních
deliktů. V případě veřejných funkcionářů je jím i nadále obec s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu má veřejný funkcionář trvalý pobyt. Nově se doplňuje/upřesňuje, že orgánem příslušným projednat přestupky bývalých veřejných funkcionářů má rovněž obec s rozšířenou působností, v jejímž územním obvodu má bývalý veřejný funkcionář trvalý pobyt. Správní delikty související s porušováním ochrany osobních údajů bude i nadále řešit Úřad pro ochranu osobních údajů.
K odst. 6: Ponechává se dosavadní text o správním orgánu, který vybírá a vymáhá pokuty
uložené za správní delikty.
K odst. 6: Ponechává se dosavadní text o lhůtě splatnosti – 30 dnů ode dne nabytí právní
moci odsuzujícího rozsudku. Pouze dochází k formulačnímu upřesnění.
K čl. II (přechodná ustanovení) K bodu 1: V souvislosti s nově zakotvenou povinností zapisovat v zákoně vyjmenované
údaje do registru (k tomu vizte odůvodnění k § 14a) a stanovením „nulových vstupních“ oznámení je nezbytné do registru zapsat vstupní data, podle kterých lze veřejného funkcionáře identifikovat. S ohledem na potřebu získat vstupní údaje v co nejkratší době po nabytí účinnosti zákona, se stanovuje lhůta delší, než je uvedena v § 14a, a to do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti zákona, aby byl dán dostatečný časový prostor informace zapsat. Například Kancelář Poslanecké sněmovny bude zapisovat cca 200 údajů o poslancích a několik jednotek či desítek „vlastních“ zaměstnanců, Kancelář Senátu celkem 81 údajů a několik jednotek či desítek „vlastních“ zaměstnanců, ministerstva od cca 30 údajů (MMR, MZV, MPO) po cca 1 000 (MPSV), krajské úřady cca 60–80 údajů a obecní úřady na malých obcích údaje v řádech jednotek.
K bodu 2: S ohledem na široké spektrum veřejných funkcionářů a v zásadě libovolný termín,
kdy veřejný funkcionář zahajuje výkon své funkce, a běží tudíž minimálně lhůty pro „vstupní“ oznámení každému individuálně, a protože by nebylo efektivní všechna dosavadní oznámení přepisovat ke dni nabytí účinnosti zákona do registru (sice je registr již nyní veden elektronicky, ale oznámení tam jsou skenována, tudíž není možné s nimi dále automaticky pracovat), zakotvuje se ke dni účinnosti tohoto zákona všem funkcionářům podat „mimořádné“ oznámení podle § 9, § 10 odst. 2 a § 11 odst. 2 písm. b) jako tzv. „nulové vstupní“ oznámení, tj. i když dosud jej podávat nemuseli. Protože jde o novinku, se kterou se budou muset veřejní funkcionáři teprve seznámit, stanovuje se lhůta pro splnění této povinnosti 2 měsíce, a to od ukončení lhůty stanovené tzv. podpůrným orgánům, které nejprve musí veřejného funkcionáře do registru „zaregistrovat“, tj. konkrétně od 1. února do 31. března 2017 (u nových veřejných funkcionářů je dle § 12 odst. 1 lhůta stanovena na 30 dnů, avšak u těchto nových veřejných funkcionářů lze předpokládat, že se před vstupem do veřejné funkce či zaměstnání ve smyslu § 2 odst. 2 předem seznámí se svými budoucími povinnostmi). Z uvedeného vyplývá, že tato povinnost se bude vztahovat na všechny veřejné funkcionáře, kteří v den nabytí účinnosti novely zákona o střetu zájmů veřejnými funkcionáři dle tohoto zákona jsou (tj. poslanci, senátoři, členové vlády, všichni členové zastupitelstev územních samosprávných celků, státní zaměstnanci či úředníci územních samosprávných celků ve smyslu § 2 odst. 2 atd.).
K bodu 3: Jelikož musejí všichni veřejný funkcionáři, kteří jsou veřejnými funkcionáři ke dni
nabytí účinnosti této novely, podávat „nulová vstupní“ oznámení, která v sobě logicky obsahují i většinu údajů za předchozí kalendářní rok 2016, stanovuje se z důvodu zamezení zbytečné administrativní zátěže, aby titíž veřejní funkcionáři podávali „průběžná“ oznámení ve lhůtě do 30. června 2017 (tj. ve lhůtě stanovené v § 12 odst. 2) jen v rozsahu údajů, které v „nulových vstupních“ oznámeních neoznamovali, tj. v rozsahu příjmů podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona.
K bodu 4: Pokud veřejný funkcionář zahájí výkon své funkce během ledna 2017, kdy ještě
nebude zprovozněna část registru pro podávání oznámení, zakotvuje se, že se na veřejného funkcionáře bude pohlížet, jako by jím byl ke dni nabytí účinnosti novely. To v praxi znamená, že podpůrný orgán jej zapíše v průběhu ledna 2017 a veřejný funkcionář podá oznámení ve lhůtě od 1. února do 31. března 2017. Kupříkladu stane-li se veřejným funkcionářem 2. ledna 2017, v termínu do 17. ledna 2017 (§ 14a) budou jeho údaje podpůrným orgánem zapsány, avšak veřejný funkcionář podá své „vstupní“ oznámení v období od 1. února do 31. března 2017. Následně až průběžné v termínu podle § 12 odst. 2, tj. do 30. června následujícího kalendářního roku, tzn. do 30. června 2018.
K bodu 5: Změna systému vedení registru a přechod od decentralizovaného modelu
na centralizovaný a navíc plně elektronický systém s sebou nese otázku, co s dosud podanými oznámeními a žádostmi o nahlédnutí do registru. Zakotvuje se, že všechny tyto dokumenty budou uchovány u dosavadních evidenčních orgánů, kterými jsou:
a) mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) a c) až j), pokud nejsou senátory,
b) mandátový a imunitní výbor Senátu Parlamentu České republiky pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. b),
c) ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy, v jehož čele není člen vlády, a v jehož oboru působnosti vykonává funkci veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 2 písm. a) až d),
d) Česká národní banka pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm. c), jsou-li jejími zaměstnanci,
e) ředitel krajského úřadu pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. l) a n) a odst. 2 písm. e), jde-li o členy zastupitelstva jejich kraje nebo vedoucí úředníky v krajském úřadu,
f) ředitel Magistrátu hlavního města Prahy pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. m) a odst. 2 písm. e), jde-li o členy zastupitelstva hlavního města Prahy nebo vedoucí úředníky v magistrátu hlavního města Prahy,
g) tajemník městského úřadu, magistrátu statutárního města nebo magistrátu územně členěného statutárního města, úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části územně členěného statutárního města, pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. m) a n) a odst. 2 písm. e), jde-li o členy zastupitelstva jejich obce nebo vedoucí úředníky v jejich úřadu nebo magistrátu,
h) tajemník obecního úřadu a v obcích, kde není tajemník obecního úřadu, starosta, pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. m) a n) a odst. 2 písm. e), jde-li o členy zastupitelstva jejich obce nebo o vedoucí úředníky v jejich obecním úřadu. Uchovávání dokumentů bude realizováno po dobu 5 let po nabytí účinnosti tohoto zákona, tak jak předpokládá § 14 odst. 2 písm. b) ve znění do dne nabytí účinnosti novely. Poté bude s těmito dokumenty naloženo dle jiného právního předpisu, tj. dle zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
S přechodným obdobím 5 let pro dosavadní evidenční orgány se pojí i otázka vedení registru podle § § 14 odst. 2 písm. d) až g), tj. 1) dohlížení nad úplností údajů, které jsou součástí oznámení podle § 9 až 11 a § 12 odst. 2 učiněných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a vyžadování doplnění těchto údajů, 2) přijímání sdělení skutečností, které nasvědčují nepravdivosti nebo neúplnosti údajů uvedených v oznámeních evidovaných v registru podle § 13 odst. 6, 3) poskytování dokladů podle § 13 odst. 7 orgánu příslušnému o věci jednat (tj. obecním úřadům obcí s rozšířenou působností a Úřadu pro ochranu osobních údajů) a 4) ověřování žádostí a udělování uživatelského jména a přístupového hesla k nahlížení do registru. Z důvodu zamezení dvojkolejnosti vedení registru po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se nepředpokládá, že by uvedené funkce dosavadní evidenční orgány přímo vykonávaly. Pokud bude chtít někdo nahlédnout do oznámení podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (a nejpozději do doby jejich skartace), bude se muset obrátit na evidenční orgán dle nové právní úpravy (Ministerstvo spravedlnosti). Jelikož požadovanými informacemi budou disponovat pouze dosavadní evidenční orgány, nový evidenční orgán požádá (dle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů datovou schránkou) příslušný dosavadní evidenční orgán o zaslání požadovaných oznámení. Ten požadovaná oznámení zašle Ministerstvu spravedlnosti, které ovšem bude muset předmětná oznámení vložit do registru (s největší pravděpodobností přepsáním údajů do elektronického formuláře). Dosavadní evidenční orgány jsou povinny uchovávat oznámení a žádosti podané v listinné podobě. Z uvedeného vyplývá, že není třeba po nabytí účinnosti novely nadále spravovat registr v elektronické podobě, který evidenční orgán vede.
K bodu 6: Zakotvuje se standardní přechodné ustanovení, že zahájení řízení o přestupku,
která nebyla do dne nabytí účinnosti novely ukončena, se dokončí podle dosavadní právní úpravy.
K části druhé K čl. III (novela zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky)
S ohledem na nově stanovenou působnost Ministerstva spravedlnosti jakožto ústředního správního úřadu, kterou lze jen stěží podřadit pod některou působnost zakotvenou v § 11 kompetenčního zákona, se novelizuje i zákon o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, v němž bude výslovně uvedeno, že Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy pro střet zájmů. Uvedená změna s sebou přináší odstranění tolik dlouho kritizovaného problému, že zde není žádný metodický orgán, který by nezávazně vykládat zákon o střetu zájmů a metodicky vedl jak dosavadní evidenční orgány v plnění jejich povinností, tak orgány obcí s rozšířenou působností, které jsou příslušné k projednávání přestupků. Metodické vedení ze strany gestora bude při implementaci zákona hrát významnou roli a může efektivně pomoci správné aplikaci zákona.
K části třetí K čl. IV (novela zákona o Finanční správě ČR)
Správci daně mají dle platné právní úpravy možnost požadovat informace obsažené v registru oznámení. Toto oprávnění je zakotveno v § 57 odst. 1 písm. d) daňového řádu, dle kterého mají povinnost poskytnout údaje na základě vyžádání správce daně orgány veřejné moci a osoby, které získávají jiné údaje nezbytné pro správu daní. Přestože i nadále půjde o možnost, nikoli povinnost, správce daně využívat údaje z registru oznámení (a například je porovnávat s údaji obsaženými v daňových přiznáních veřejných funkcionářů), novelou zákona o Finanční správě ČR se zřídí trvalý a nepřetržitý přístup správců daně do registru oznámení způsobem umožňujícím dálkový přístup. Rozhodně nedochází k prolamování daňové mlčenlivosti v tom smyslu, že by správci daně využili údaje jinak než v daňovém řízení, tj. např. při zjištění neshody údajů oznamovaly zjištěné skutečnosti jiným orgánům, pokud se neprokáže daňový únik.
K části čtvrté K čl. V (zrušovací ustanovení) K bodu 1: Zrušuje se dosavadní prováděcí nařízení vlády, kterým se pro účely zákona
o střetu zájmů stanoví záležitosti, v nichž rozhodují příslušníci Policie České republiky a příslušníci Celní správy České republiky ve správním řízení. Citované nařízení bylo vydáno na základě zmocnění v § 2 odst. 3 písm. c) zákona o střetu zájmů, které bylo zákonem č. 216/2008 Sb. s účinností od června 2008 zrušeno. Proto jeho ponechání v platnosti postrádá smysl.
K bodu 2: Zrušuje se dosavadní prováděcí vyhláška stanovující strukturu a formát formuláře
pro podávání oznámení podle zákona o střetu zájmů, které jsou však koncipovány v listinné podobě. Zmocnění Ministerstva spravedlnosti (§ 12 odst. 6) k vydání prováděcího právního předpisu je však zachováno. S ohledem na nutnost stanovit zcela novou strukturu a formát formuláře, který bude podáván výhradně elektronicky, se jeví jako vhodné vydat nový prováděcí právní předpis.
K části páté K čl. VI (účinnost)
Vzhledem k poměrně širokému spektru veřejných funkcionářů a přechodu na nový systém se navrhuje účinnost zákona až na 1. leden 2017. S ohledem na standardní legislativní proces se očekává přijetí novely do konce roku 2015. Legisvakanční lhůta cca 1 roku je nezbytná zejména pro přípravu registru oznámení, tj. přípravu zadávací dokumentace, vyhlášení veřejné zakázky, realizaci této veřejné zakázky a pokud možno i odzkoušení pilotního projektu. Stejně tak bude nezbytné této lhůty využít k osvětě a propagaci nové právní úpravy, případně i na proškolení pracovníků podpůrných orgánů, které budou zapisovat údaje o veřejných funkcionářích do registru.
V Praze dne 29. července 2015
Mgr. Bohuslav Sobotka v. r. předseda vlády
Mgr. Jiří Dienstbier v. r. ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu
JUDr. Robert Pelikán, Ph.D., v. r. ministr spravedlnosti