zákon č. 140/2016 Sb.

1. Zhodnocení platného právního stavu

Dle ustanovení § 9 odst. 1 zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, má nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí nebo těžké sluchové postižení anebo těžké zrakové postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku. Příjemcem příspěvku je tedy osoba, které je zvláštní pomůcka určena a ta se následně stává též jejím vlastníkem.

Ustanovení § 898 odst. 1 občanského zákoníku stanoví, že k právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu. Výjimku z tohoto pravidla tvoří případy, kdy se jedná o běžné záležitosti nebo výjimečné záležitosti, avšak nepatrné majetkové hodnoty. Zvláštní pomůcky ve většině případů dosahují hodnoty desetitisíců až statisíců, takže je rozhodně nelze podřadit pod záležitosti zanedbatelné hodnoty. Ze stejného důvodu je však nelze považovat ani za záležitosti běžné. K této otázce se vyslovil ve svém rozhodnutí sp.zn. 33 Cdo 2912/2008 ze dne 23.2.2011 též Nejvyšší soud, který dokonce případ pořízení motorového vozidla pro nezletilé dítě uvedl výslovně jako případ záležitostí, které nelze považovat za běžné. V tomto ohledu lze tedy učinit závěr, že pro případy pořízení zvláštní pomůcky, kdy je oprávněnou osobou nezletilé dítě, je zákonem předchozí souhlas soudu vyžadován.

K této situaci došlo v důsledku změny právní úpravy, a to zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, kterým byl zrušen zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení spolu s prováděcí vyhláškou MPSV č. 182/1991 Sb. Citovaná vyhláška v § 35 odst. 2 stanovila, že příspěvek na zakoupení motorového vozidla se poskytne rodiči nezaopatřeného dítěte, což znamenalo, že vlastníkem motorového vozidla se stal přímo rodič nezletilého dítěte. Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením však v § 9 odst. 1 stanoví, že nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku má osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí nebo těžké sluchové postižení anebo těžké zrakové postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku. V odst. 2 dále uvádí, že nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný na pořízení motorového vozidla nebo speciálního zádržního systému má osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí anebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního

stavu, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku. Došlo tedy k posunu, kdy vlastníkem motorového vozidla jakožto zvláštní pomůcky pro nezletilé postižené dítě již není rodič, nýbrž dítě samotné, a proto je rodič nucen v souladu s citovanými předpisy předem získat souhlas soudu.

2. Důvod předložení a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Na výše popsanou situaci však Úřad práce, jakožto orgán příslušný k rozhodování o přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku, nereagoval a nadále vydává tato rozhodnutí, aniž by vyžadoval příslušná soudní rozhodnutí. Tato soudní rozhodnutí však začaly striktně vyžadovat registry motorových vozidel a v případě jejich nepředložení odmítají motorové vozidlo zapsat. Rodiče se tak dostávají do svízelné situace, kdy motorové vozidlo, které pořídili pro potřeby svého postiženého dítěte, nemohou používat. Nedostatek spočívající v absenci soudního rozhodnutí má však fatální následky, neboť k takovému jednání rodičů se nepřihlíží, což znamená, že jejich jednání je od počátku neplatné (tzv. „nicotné“).

Předkladatel je přesvědčen, že v případě pořízení zvláštní pomůcky pro postižené dítě, není zákonný požadavek na schválení tohoto jednání rodičů soudem odůvodněn. O žádosti o příspěvek na zvláštní pomůcku rozhoduje příslušná krajská pobočka Úřadu práce, a to na základě přesně stanovených zákonných podmínek, nikoliv na základě vlastního uvážení. Není tedy v kompetenci rodičů rozhodnout o tom, zda bude příspěvek dítěti přiznán či nikoliv, neboť toto závisí na odborném posouzení zdravotního stavu dítěte posudkovým lékařem a posouzení celkových majetkových poměrů Úřadem práce. Ustanovení § 4 zákona č. 329/2011 Sb, o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením navíc stanoví, že je-li oprávněnou osobou dítě, je orgán příslušný k rozhodování o dávkách povinen při rozhodování o nároku na dávku a její výši vždy sledovat dosažení nejlepšího zájmu dítěte. V tomto směru je tedy zajištěn zájem dítěte již při rozhodování o příspěvku na pořízení zvláštní pomůcky. V případě pochybení Úřadu práce je zde zajištěn přezkum nadřízeným správním orgánem, kterým je Ministerstvo práce a sociálních věcí. V případě, že by se nedostatek nepodařilo odstranit v tomto dvoustupňovém správním řízení, existuje navíc možnost soudního přezkumu ve správním soudnictví. Tento kontrolní systém je nepochybně zcela dostačující a požadavek na předchozí souhlas soudu je evidentně nadbytečný.

Smyslem předběžné soudní kontroly je posoudit zájem dítěte, eventuálně též kolizi zájmů dítěte se zájmy rodičů. V této souvislosti nutno upozornit na možný střet zájmů při rozhodování o příspěvku na zvláštní pomůcku ve správním řízení a o souhlasu s pořízením zvláštní pomůcky pro nezletilé postižené dítě v soudním řízení v případech nezodpovědných rodičů. Orgán sociálně právní ochrany dětí jako kolizní opatrovník dítěte v řízení před soudem bude nucen v rámci ochrany práv dítěte namítat nezodpovědný přístup rodičů k plnění závazků, což může vést k zadlužení dítěte v případě neplnění povinností spojených s vlastnictvím zvláštní pomůcky. V případě motorového vozidla se jedná např. o uzavření pojistné smlouvy dle zákona č. 168/99 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, který v § 3 odst. 2 stanoví povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti vlastníku tuzemského vozidla. Pokud by soud i v těchto případech rozhodoval kladně, pak lze uzavřít, že by se jednalo pouze o formální rozhodnutí. Pokud by však soud k této skutečnosti přihlédl a souhlas s pořízením zvláštní pomůcky neudělil, pak by tím byla postiženému dítěti upřena možnost získat zvláštní pomůcku, což by však bylo v rozporu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením. Zvláštní pomůcky jsou však pro život postižených lidí zásadní, neboť jim slouží ke zmírnění sociálních důsledků jejich zdravotního postižení a k podpoře jejich sociálního začleňování (možnost vzdělávat se či dopravit se k lékaři apod.), takže zájem dítěte na pořízení zvláštní pomůcky by v těchto případech měl být upřednostněn.

Jak již bylo uvedeno výše, Úřady práce v současné době doložení tohoto souhlasu nevyžadují, což lze považovat za postup, který je v rozporu se zákonem. Lze však očekávat, že na tuto situaci budou v nejbližší době reagovat a příslušná rozhodnutí soudu začnou vyžadovat podobně jako jiné navazující instituce. V souvislosti s tím tak lze očekávat podstatný nárůst soudních návrhů požadujících souhlas soudu s pořízením zvláštní pomůcky pro nezletilé děti, což bude pro soud pouze další zatěžující agendou, ve které vzhledem k popsaným okolnostem nelze očekávat jiná než kladná rozhodnutí.

Návrhy novel jsou předkládány současně, neboť je nezbytné nejprve vytvořit podmínky v rámci obecné úpravy v občanském zákoníku a teprve následně využít této zákonné možnosti stanovení výjimek ve zvláštních zákonech, kterým je i zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů. V této souvislosti předkladatel navrhuje rozšířit novelu občanského zákoníku na všechny zvláštní předpisy, neboť lze očekávat, že v praxi vznikne potřeba této úpravy též v dalších případech. Pro tyto situace již bude připraven právní rámec a nebude třeba přistupovat k dalším novelám občanského zákoníku, jejichž mnohost jistě není žádoucí. V případě absence tohoto právního rámce v občanském zákoníku by v budoucnu navíc docházelo k rozporu ohledně aplikační přednosti a této situaci novela občanského zákoníku předchází.

3. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na běžné občany

Přijetí navrhované úpravy si nevyžádá finanční náklady na státní rozpočet, rozpočet obcí či rozpočet krajů. Naopak bude znamenat určitou úsporu finančních prostředků ze státního rozpočtu určených pro soudní systém a pro orgány sociálně právní ochrany dětí, neboť lze očekávat úbytek několika set soudních návrhů. Současně navíc ušetří finanční prostředky za právní služby též rodiny s postiženými dětmi.

4. Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Novela obou předpisů odpovídá ústavnímu pořádku a neodporuje ani mezinárodním

smlouvám podle čl. 10 Ústavy ČR, kterými je Česká republika vázána, není v rozporu s právními akty Evropských společenství.

5. Předpokládané sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel a dopady na životní prostředí

Navrhovaná právní úprava bude mít sociální dopad, neboť zjednoduší přístup rodičů k pořízení zvláštní pomůcky pro své postižené dítě. Specifickou skupinou obyvatel, na kterou má novela dopad, jsou postižené děti. Změny zákonů nebudou mít dopad na životní prostředí, proto není třeba vypracovávat RIU.

6. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení

Projednání podle § 90 Jednacího řádu Poslanecké sněmovny se požaduje proto, že dochází ke kolizi dvou zákonů. Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích vyžaduje, aby vozidlo bylo registrováno nejdéle do 10 dnů po jeho nabytí. Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník stanoví u dětí do 18 let, aby do jejich vlastnictví bylo motorové vozidlo převedeno pouze se souhlasem Opatrovnického soudu. Soudy nejsou schopny takto rychle rozhodnout a rodiče dětí se zdravotním postižením, kterým byl přiznán příspěvek na motorové vozidlo, se tak dostávají do neřešitelné situace. Proto je nezbytné, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvním čtení.