Důvodová zpráva

zákon č. 141/2014 Sb.

Rok: 2014Zákon: č. 141/2014 Sb.Sněmovní tisk: č. 45, 7. volební období
Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení. Samotný schválený zákon je dostupný výše.

A. Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA) 1. Důvod předložení a cíle 1.1. Název

Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění zákona č. 105/2013 Sb.

1.2. Definice problému

Cílem předložené novely je uvést českou právní úpravu do souladu se třemi směrnicemi, a to 1. se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV, 2. se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV, a 3. se směrnicí Evropského Parlamentu a Rady 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení. Dále se navrhuje drobná novelizace trestního zákoníku za účelem plné implementace rámcového rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva.

1.2.1 Implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV Třebaže lze konstatovat, že převážná většina požadavků vyplývajících z uvedených směrnic je již v českém právním řádu obsažena, je třeba k dosažení plné implementace přistoupit k dílčím změnám v trestních předpisech. Český právní řád není se směrnicemi doposud zcela v souladu, neboť úprava obsažená v trestním zákoníku a v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim neposkytuje dostatečnou ochranu občanů před obchodováním s lidmi a ochranu dětí před sexuálními útoky na takové úrovni, jakou vyžaduje EU. K dosažení plného souladu s právem EU v této oblasti se navrhuje se mimo jiné zavést i některé nové trestné činy jako např. účast na pornografickém představení a navazování nedovolených kontaktů s dítětem. Transpoziční lhůta výše uvedených směrnic je stanovena do 6. dubna 2013 a 18. prosince 2013.

1.2.2 Implementace směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2012/13/EU o právu na informace v trestním řízení Transpoziční lhůta směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení, která zavádí minimální standardy týkající se poskytování informací osobám zadrženým či zatčeným, je stanovena do 2. června 2014. Český právní řád není s touto směrnicí zcela v souladu, neboť ta požaduje, aby bylo osobě zadržené či zatčené bezodkladně předáno písemné poučení, které by obsahovalo stručný přehled o následujících právech: právu na přístup k právníkovi, právu na bezplatné právní poradenství, právu na to být seznámen s obviněním, právu na tlumočníka, právu nevypovídat, právu na přístup k materiálům případu, právu nechat vyrozumět konzulární úřad a jednu další osobu a právu na naléhavou lékařskou pomoc. Písemné poučení musí obsahovat i základní informace o maximálním počtu hodin, po něž osoba může být zbavena svobody před tím, než bude postavena před justiční orgán, a informace o možnosti podat stížnost proti rozhodnutí o vazbě. Směrnice požaduje, aby bylo zadržené či zatčené osobě umožněno, aby si výše popsané poučení přečetla a ponechala si jej u sebe po celou dobu, kdy je zbavena svobody.

1.3. Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

1.3.1 Implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV Při pravidelném vyhodnocení plnění závazků vyplývajících z mezinárodních dokumentů bylo zjištěno, že podstatná část požadavků vycházejících z výše uvedených směrnic byla postupně do českých trestních předpisů transponována (oblast postihu obchodování s lidmi a boje proti pohlavnímu zneužívání dětí, včetně postihu výroby a držení dětské pornografie). Současně však byla zjištěna potřeba dílčích doplnění trestních předpisů o ustanovení postihující navazování nedovolených kontaktů s dítětem a účasti na sexuálních aktivitách s dítětem včetně pornografických představení. V oblasti boje proti obchodování s lidmi stávající skutková podstata obchodování s lidmi (§ 168 tr. zákoníku) rozlišuje mezi obchodováním s dětmi (osobami mladšími osmnácti let), které je – s ohledem na skutečnost, že děti jsou bezbrannější než dospělí, a proto hrozí u nich větší nebezpečí, že se stanou obětí obchodu s lidmi – postihováno v každém případě, i když nebylo použito násilí, pohrůžky násilí nebo lsti, ani zneužito omylu, tísně nebo závislosti, a obchodováním s osobami staršími osmnácti let, u nichž se trestní postih váže právě na použití násilí, pohrůžky násilí nebo lsti, anebo zneužití omylu, tísně nebo závislosti. V obou případech není relevantní případný souhlas osoby, která je předmětem takového obchodování, a proto i v případě, že poškozená osoba dala k jednání pachatele souhlas, je pachatel trestný ve smyslu tohoto ustanovení. Tato skutková podstata postihuje pouze obchod s lidmi prováděný za účelem jejich vykořisťování v zákoně uvedenými formami, nikoli samotné vykořisťování, které je postižitelné podle obecných ustanovení. Okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby u obchodování s lidmi jsou stanoveny tak, aby byly přísněji postiženy především případy obchodování s lidmi za účelem prostituce, případy, kdy je obchodování s lidmi spácháno členy organizované skupiny, dále způsobení nebezpečí těžké újmy na zdraví nebo smrti, snaha získat značný prospěch nebo prospěch velkého rozsahu.

Na tomto místě je třeba i uvést, že z hlediska zajištění budoucího plnění závazků vyplývajících z Protokolu o předcházení, potlačování a trestání obchodování s lidmi chybí v současném znění trestního zákoníku jednoznačná kriminalizace jednání spočívajícího v přijetí osoby, která je obětí obchodování s lidmi za účelem vykořisťování. V oblasti boje proti sexuálnímu násilí upravuje trestní zákoník v hlavě III části druhé všechny sexuální trestné činy, kterým společnost s důrazem na ochranu zejména žen a dětí věnuje zvýšenou pozornost. Jsou zde obsaženy trestné činy proti lidské důstojnosti, a to ve sféře pohlavní. Jako trestné činy tohoto druhu se postihují jednání, která jsou v rozporu s mravními názory společnosti na sexuální vztahy. Pod společným názvem tu jsou uvedeny trestné činy, které mimo lidské důstojnosti chrání svobodu rozhodování v pohlavních vztazích, nerušený mravní a tělesný vývoj dětí, který by mohl být narušen předčasnými pohlavními styky nebo jiným nevhodným jednáním a morální zásadu nedovolující soulož mezi nejbližšími příbuznými. Předmětem útoku zde vždy mohou být jak osoby mužského, tak i osoby ženského pohlaví.

1.3.2 Implementace směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2012/13/EU o právu na informace v trestním řízení Podle základní zásady obsažené v ustanovení § 2 odst. 13 trestního řádu musí být ten, proti němuž se trestní řízení vede, v každém období řízení poučen o právech umožňujících mu plné uplatnění obhajoby a o tom, že si též může zvolit obhájce; všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny umožnit mu uplatnění jeho práv. Obecná poučovací povinnost (nejen tedy o právu na obhajobu) je pak obsažena v ustanovení § 33 odst. 5 trestního řádu, podle kterého jsou všechny orgány činné v trestním řízení povinny vždy obviněného o jeho právech poučit a poskytnout mu plnou možnost jejich uplatnění. Poučení musí být vždy přizpůsobeno stadiu řízení a měla by se zaměřit na ta oprávnění, která obviněný má v nejbližším období řízení. Obecně pak platí, že udělené poučení je součástí protokolu o úkonu [viz ustanovení § 55 odst. 1 písm. e) trestního řádu], není však stanoveno, že by muselo být v písemné podobě předáno obviněnému [judikatorně však bylo dovozeno, že procesní oprávnění po vzetí do vazby by měla být součástí usnesení, jímž byl obviněný vzat do vazby (viz B 4/1984-31)]. Směrnice požaduje, aby byla zadržená či zatčená osoba poučena o:

a) právu na přístup k právníkovi,

b) právu na to být seznámen s obviněním,

c) právu na tlumočníka,

d) právu nevypovídat,

e) právu na bezplatné právní poradenství a na podmínky pro získání tohoto poradenství,

f) právu na přístup k materiálům případu,

g) právu nechat vyrozumět konzulární úřad a jednu další osobu,

h) právu na naléhavou lékařskou pomoc, a o

i) maximálním počtu hodin, po něž osoba může být zbavena svobody před tím, než bude postavena před justiční orgán. Toto poučení má být písemné a má být obviněnému předáno. Součástí písemného poučení má rovněž být uvedení informace o možnosti podat stížnost proti rozhodnutí o vazbě.

Podle trestního řádu je osoba zadržená či zatčená výslovně poučována o právech dle písmena

a) až f), avšak u těchto práv není splněn požadavek obligatorního písemného poučení takové osoby. Pokud jde o právo nechat vyrozumět konzulární úřad a jednu další osobu v případě vzetí do vazby, pak podle českého právního řádu je osoba o tomto právu poučena až v okamžiku, kdy je brána do vazby, nikoliv již při jejím zatčení či zadržení. Osoba, která byla zadržena či zatčena, není výslovně poučována ani o právu na naléhavou lékařskou pomoc, ačkoliv je toto právo osobě českou právní úpravou přiznáváno podle zákona o Policii. Podobně český trestní řád stanoví maximální zákonnou lhůtu, po kterou může být osoba zbavena svobody před tím, než bude postavena před justiční orgán, zadržená či zatčená osoba však není o této lhůtě v současné době osoba poučována.

1.4. Identifikace dotčených subjektů

fyzické a právnické osoby, které spáchají trestný čin orgány činné v trestním řízení, osoby, proti nimž se trestní řízení vede byly-li zatčeny či zadrženy

1.5. Popis cílového stavu

1.5.1 Implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV Implementací výše uvedených směrnic a rámcového rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva bude dosaženo plné transpozice předmětných směrnic a rámcového rozhodnutí do našeho právního řádu v oblasti postihu trestné činnosti spočívající v obchodování s lidmi, s pohlavním zneužíváním a vykořisťováním dětí a projevům rasismu a xenofobie.

1.5.2 Implementace směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2012/13/EU o právu na informace v trestním řízení Cílem návrhu zákona je uvedení české právní úpravy do souladu s právem Evropské unie v oblasti práva na informace o trestním řízení. Po přijetí změn navrhovaných v tomto zákoně bude osobě zadržené či zatčené bez zbytečného odkladu po zbavení svobody zásahem policejního orgánu předáváno písemné poučení o jejích právech, které bude srozumitelné, osoba bude mít možnost si toto poučení přečíst a bude jí ponecháno po celou dobu, kdy je zbavena svobody.

1.6. Zhodnocení rizika

V případě nezapracování požadavků vyplývajících ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV, směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV a směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení by České republice hrozilo řízení o porušení smlouvy dle čl. 258 a násl. Smlouvy o fungování Evropské unie, a to včetně případného uložení sankcí.

2. Návrh variant řešení a vyhodnocení jejich nákladů a přínosů

2.1 Implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV Varianty: Varianta 0 Ponechání současného stavu. Varianta 1 Implementace výše uvedených směrnic a tedy zvýšení ochrany před obchodováním s lidmi a ochranu dětí před sexuálními útoky Vyhodnocení: Varianta 0 Tato varianta není akceptovatelná. Současná trestněprávní legislativa není v plném souladu s právem Evropské unie. Trestní zákoník nepostihuje např. podle požadavků směrnice Evropského parlamentu a rady o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii úmyslnou účast na pornografických představeních, v nichž účinkuje dítě. Současná právní úprava obsažená v trestním zákoníku také není plně v souladu se závazky vyplývajícími z Protokolu o přecházení, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi. Bez přijetí navrhované novely by nebylo možné přistoupit k ratifikaci zmíněného protokolu. Protokol však byl Evropskou komisí zařazen na tzv. indikativní seznam mezinárodních smluv a Česká republika je tak k němu povinna přistoupit na základě Aktu o přistoupení k Evropským společenstvím. Při ponechání současného stavu by se Česká republika vystavovala nebezpečí řízení o porušení Smlouvy o fungování Evropské unie (čl. 258 a n.) a případným sankcím. Varianta 1 S ohledem na to, že varianta 1 odstraňuje výše popsané nedostatky trestně právní legislativy, doporučujeme provést příslušnou implementaci. Závěr: Doporučuje se přijmout variantu 1.

2.2 Implementace směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2012/13/EU o právu na informace v trestním řízení Varianty:

Varianta 0 Ponechání současného stavu. Varianta 1 Zapracovat požadavky vyplývající ze směrnice pouze do trestního řádu, který pro tyto případy bude obsahovat soupis práv, o kterých musí být osoba poučována. Varianta 2 Zapracovat požadavky vyplývající ze směrnice do trestního řádu a provést navazující nelegislativní opatření. Vyhodnocení: Varianta 0 Povinnost implementovat směrnici vyplývá pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii. V současné době není české trestní právo se směrnicí zcela v souladu, neboť osobám zadrženým či zatčeným není bezodkladně poskytováno (i bez jejich žádosti) písemné poučení o jejich právech, které by si mohly přečíst a ponechat si jej u sebe po celou dobu, kdy jsou zbaveny svobody. Zadržená či zatčená osoba se navíc podle trestního řádu výslovně nepoučuje o právu na naléhavou lékařskou pomoc, ani o zákonné lhůtě, po kterou může být osoba zbavena svobody před tím, než je postavena před justiční orgán. O právu nechat vyrozumět konzulární úřad a jednu další osobu v případě vzetí do vazby je podle trestního řádu osoba poučována až v okamžiku vzetí do vazby a nikoliv již v okamžiku zadržení či zatčení. Při ponechání současného stavu by se Česká republika vystavovala nebezpečí řízení o porušení Smlouvy o fungování Evropské unie (čl. 258 a n.) a případným sankcím. Varianta 0 není proto akceptovatelná. Varianta 1 Navrhované řešení spočívá v novelizaci trestního řádu, který by nově stanovil, že osobě, která byla zadržena zásahem policejního orgánu či zatčena, musí být bezodkladně předáno písemné poučení o jejích právech a musí jí být umožněno si toto poučení přečíst a ponechat si jej u sebe po celou dobu zbavení svobody. Trestní řád by dále výslovně upravil, o jakých právech se osoba poučuje – jde o práva stanovená v čl. 3 a 4 směrnice (jejich doslovný výčet je uveden výše). Doplnění výčtu jednotlivých práv do trestního řádu, o nichž je orgán činný v trestním řízení povinen zadrženou či zatčenou osobu poučit, je však příliš kazuistické a navíc je řešení nevhodné i ze systematického hlediska, neboť trestní řád obdobný přehled jednotlivých práv pro každé stadium trestního řízení neobsahuje. V případě přijetí této varianty by mohly vzniknout pochybnosti o tom, zda v jiných stadiích trestního řízení není třeba zadrženou či zatčenou osobu o jejích právech poučovat, neboť by (na rozdíl od situace zadržení či zatčení) obdobný výslovný výčet pro tato stadia trestního řízení chyběl. Varianta 1 není proto akceptovatelná. Varianta 2 Varianta 2 počítá s možností, že do trestního řádu bude zakotvena povinnost orgánu činného v trestním řízení předat zadržené či zatčené osobě písemné poučení o jejích právech a povinnost umožnit jí, aby si poučení přečetla a ponechala si jej u sebe po celou dobu, kdy je zbavena svobody. Vzhledem k tomu, že v současné době zadržená či zatčená osoba není poučována o právu na naléhavou lékařskou pomoc, o maximální lhůtě, po níž může být omezena na svobodě, než bude odevzdána soudu (respektive o právu na naléhavou lékařskou pomoc není poučována podle trestního řádu) a o právu nechat v případě vzatí do vazby vyrozumět konzulární úřad a jednu další osobu není poučována již při zatčení či zadržení, bude do trestního řádu rovněž doplněna poučovací povinnost o těchto právech. Tím bude výčet práv, o nichž je třeba podle směrnice zadrženého a zatčeného informovat, kompletní. Navíc bude nová poučovací povinnost (včetně nutnosti předat osobě písemné poučení) zakotvena i v interních právních předpisech Policie ČR – v závazném pokynu policejního prezidenta a pro konkrétní podobu písemného poučení pak bude vytvořen formulář v systému evidence trestního řízení, který bude plně respektovat požadavky na srozumitelnost a jednoduchost poučení. Výhodou tohoto řešení je, že nebude narušena stávající systematika trestního řádu úplným výčtem práv, o nichž je zadržená a zatčená osoba poučována. Směrnice dále požaduje, aby práva z ní vyplývající byly garantovány rovněž osobám, které byly zadrženy za účelem výkonu evropského zatýkacího rozkazu. Právní úprava zadržení pro účely výkonu evropského zatýkacího rozkazu je s účinností od 1. 1. 2014 obsažena v zákoně č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Vzhledem k tomu, že trestní řád je k zákonu o mezinárodní justiční spolupráci ve vztahu subsidiarity, je tento požadavek splněn. Varianta 2 tak splňuje požadavek směrnice, neboť zajišťuje osobám zadrženým a zatčeným bezodkladné předání písemného poučení, a to o všech právech požadovaných směrnicí. Navrhované řešení bylo vypracováno ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a s Policejním prezidiem. Závěr: Doporučuje se přijmout variantu 2.

3. Vyhodnocení nákladů a přínosů

3.1 Implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV Rozšíření trestního postihu v oblasti obchodování s lidmi, pohlavního zneužívaní dětí a postihu rasismu a xenofobie může znamenat jisté zvýšení nákladů a tím i dopad na státní rozpočet, který však nelze předem blíže kvantifikovat. Subjekty by se měly zdržet jednání, které by znamenalo spáchání trestného činu. Předpokládá se pozitivní celospolečenský dopad. 3.2 Implementace směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2012/13/EU o právu na informace v trestním řízení S přijetím navrhovaných změn, jimiž se zapracovává směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení, se předpokládají určité náklady. Tyto náklady ponese Ministerstvo vnitra, respektive Policie ČR, neboť jsou spojeny s novou povinností předávat písemné poučení. Vyčíslení nákladů, které budou s implementací směrnice pravděpodobně spojeny, je velmi obtížné. Nelze totiž samozřejmě předvídat, kolik osob ročně bude v následujících letech zatčeno či zadrženo, a tudíž předvídat, kolik osob bude nutné poučovat podle požadavků směrnice. Přesné vyčíslení nákladů spojených s poučením bude záviset i na tom, kolik poučovaných osob bude osobou, která nerozumí českému jazyku, neboť s poučováním cizinců jsou (s ohledem na nutnost tlumočení) logicky spojeny vyšší náklady než s poučováním česky mluvících osob. Lze nastínit alespoň některé relevantní informace, jako například počty osob zadržených či zatčených – v roce 2012 bylo službou dopravní, pořádkové a cizinecké policie (s výjimkou útvarů Policie ČR s celostátní působností) podle § 69 trestního řádu zatčeno celkem 6 763 osob a dále zadrženo (podle § 76 odst. 1 téhož právního předpisu) celkem 32 044 osob. Od 1. 1. 2014 bude navíc účinná i právní úprava obsažená v § 76a trestního řádu, jež upravuje možnost vydání příkazu k zadržení. V souvislosti s tímto novým právním institutem není možné odhadnout, kolik osob bude v budoucnu splňovat podmínky pro vydání příkazu k zadržení a kolik osob bude z tohoto důvodu nutné poučit. Ministerstvo vnitra se přes výše uvedené limitace pokusilo Ministerstvu spravedlnosti poskytnout alespoň přibližnou kalkulaci týkající se nákladů na poučování zadržených a zatčených osob – předpokládané náklady odhaduje řádově na 14 000 000 Kč. Tato částka je tvořena zejména z nákladů na policistu (část těchto nákladů však je nutné vynakládat již v současné době), na tisk jednoho poučení (je nutné tisknout 2x – jednou pro zatčenou či zadrženou osobu a jednou k založení do trestního spisu) a dalších administrativních nákladů. Nejpodstatnější část nákladů bude třeba vynaložit na případné tlumočení poučování (v této souvislosti uvádíme, že z policejních statistik vyplývá, že z 6 763 osob, které byly zatčeny, bylo 1422 cizinců a z počtu 32 044 zadržených jich bylo celkem 6 338). Ministerstvo vnitra bude schopno tyto náklady hradit ze svého rozpočtu.

4. Implementace doporučené varianty a vynucování

Za implementaci a vynucování nové právní úpravy ve vztahu k státním zastupitelstvím a soudům bude odpovědné Ministerstvo spravedlnosti, ve vztahu k Polici ČR pak Ministerstvo vnitra.

5. Přezkum účinnosti regulace

Přezkum účinnosti novely trestního řádu budou v praxi průběžně provádět soudy, státní zastupitelství a ostatní orgány činné v trestním řízení, popř. Institut pro kriminologii a sociální prevenci v rámci své vědecké činnosti.

6. Konzultace a zdroje dat

Statistické údaje byly čerpány ze statistiky vedené Ministerstvem spravedlnosti. Otázky spjaté s implementací směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2012/13/EU o právu na informace v trestním řízení pak byly konzultovány s mezinárodním odborem trestním Ministerstva spravedlnosti, Ministerstvem vnitra a Policejním prezidiem.

B. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Navrhované řešení je v souladu s předpisy tvořícími ústavní pořádek, jakož i mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy České republiky a zajišťuje také právní prostředí pro realizaci současných i budoucích mezinárodních závazků z mezinárodních smluv podle čl. 49 Ústavy České republiky. Návrh novelizace respektuje zásadu, podle níž lze státní moc uskutečňovat pouze na podkladě zákona a v jeho mezích.

Předkládaný návrh zákona není v rozporu s právními předpisy Evropské unie. Navrhovanou právní úpravou se do českého právního řádu implementují požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodu s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV a směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení. Dále se implementuje rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva. Rovněž tak změny, jimiž jsou zapracovány požadavky směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení, jsou s požadavky evropského práva zcela v souladu.

C. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace

Platná právní úprava ani navrhovaná úprava není v rozporu a nestanovuje odchylky ve vztahu k zákazu diskriminace. Rovněž nejsou v rozporu se zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon).

D. Zhodnocení korupčního rizika

Navrhovaná úprava nepřináší s sebou zvýšení korupčního rizika. Rozsah návrhu je přiměřený množině vztahů, které má upravovat a nerozšiřuje kompetence orgánů veřejné správy. Navrhovanou úpravou se pouze transponují právní předpisy Evropské unie.

K článku I K bodu 1 (§ 2 odst. 13)

Na základě požadavků vyplývajících ze směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení se do ustanovení obsahující základní zásady trestního řízení doplňuje i výslovná povinnost poučovat osobu, proti níž se vede trestní řízení vhodným způsobem a srozumitelně.

K bodu 2 (§ 28 odst. 6)

Ze směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení vyplývá pro členské státy povinnost zajistit, aby osobě zadržené či zatčené bylo předáno písemné poučení o jejích právech, a to v jazyce, kterému bude tato osoba rozumět. Proto se do stávajícího znění ustanovení § 28 doplňuje nový odstavec, který v případě, že půjde o osobu, která neovládá český jazyk, stanoví povinnost orgánu činného v trestním řízení přeložit písemné poučení do příslušného jazyka určeného dle pravidel uvedených v odstavci 1 a toto přeložené písemné poučení osobě zadržené či zatčené předložit. Vzhledem k tomu, že policejní orgán, který provedl zadržení či zatčení, nemusí mít v daném okamžiku poučení v požadovaném jazyce k dispozici, postačí, pokud zadrženou nebo zatčenou osobu poučí ústně (§ 33 odst. 5 trestního řádu) a písemné poučení jí předá následně bez zbytečného odkladu. To, že zadržená nebo zatčena bude poučena pouze ústně a písemný překlad tohoto poučení jí bude poskytnut až následně (pokud stále bude zadrženou nebo zatčenou osobou), nezpůsobuje, že by nemohly být vůči ní činěny další procesní úkony (např. výslech, rozhodnutí o vzetí do vazby apod.).

K bodu 3 a 4 (§ 33 odst. 5 a 6)

Na základě požadavků vyplývajících ze směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení se orgánu činnému v trestním řízení, který provedl zadržení či zatčení, doplňuje povinnost poučit zadrženou či zatčenou osobu o právu na naléhavou lékařskou pomoc, právu být propuštěna na svobodu po uplynutí maximální zákonné lhůty a právu nechat vyrozumět konzulární úřad a jednu další osobu v případě vzetí do vazby. Rovněž se stanoví povinnost předat zadrženému a zatčenému obviněnému písemné poučení o jeho právech. Toto poučení musí být dostatečně srozumitelné, přístupně vyjádřené a musí být vyhotoveno v jednoduchém jazyce bez použití odborných výrazů, aby bylo snadno pochopitelné i pro laiky bez znalosti právních předpisů v oblasti trestního řízení. Poučení je nutné osobě předat neprodleně poté, co došlo k jejímu zadržení či zatčení zásahem policejního orgánu. V souladu se zásadou, že orgány činné v trestním řízení mají povinnost umožnit osobě, proti níž je vedeno trestní řízení, plné uplatnění jejích práv, je třeba, aby zadrženému či zatčenému obviněnému bylo umožněno si poučení přečíst a mohl si jej u sebe ponechat po celou dobu, kdy je zbaven svobody. Konkrétní podoba poučení bude zapracována do systému Policie ČR evidence trestního řízení.

K bodu 5 (§ 76 odst. 5)

V souladu s požadavky směrnice se v § 33 odst. 5 a 6 rozšiřuje poučovací povinnost orgánů činných v trestním řízení o některá práva a zakotvuje se povinnost předat obviněnému, který byl zadržen či zatčen, srozumitelné a jednoduchým jazykem vyjádřené písemné poučení. Vzhledem k tomu, že práva vyplývající ze směrnice se mají vztahovat i na zadržené osoby podezřelé, se doplňuje nový odkaz na § 33 odst. 5 a 6, z nichž vyplývá, že rozšířenou poučovací povinnost včetně předání písemného poučení mají orgány činné v trestním řízení i vůči zadrženému podezřelému.

K článku II K bodu 1 a 2 (§ 168 odst. 1 a 2)

Navrhuje se provést úpravu § 168 odst. 1 a 2 v návaznosti na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV. K zajištění důsledné implementace čl. 2 odst. 1 této směrnice se v úvodní části textu doplňuje slovo „přijme“ a slovo „jiným“ se vypouští. Bude tak umožněn doposud chybějící postih pachatelů, kteří oběť obchodování s lidmi přijímají do své dispozice. Slovo „jiným“ se navrhuje vložit do § 168 odst. 1 a 2 na začátek písmene a) a b), a to proto, aby bylo zabráněno překrývání skutkových podstat v trestním zákoníku a zároveň bylo vyhověno požadavkům směrnice (např. možnost překrývání trestného činu obchodování s lidmi s trestným činem svádění k pohlavnímu styku dle § 202 trestního zákoníku). Touto úpravou budou současně splněny také požadavky vycházející z Protokolu o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, který doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, ze dne 15. listopadu 2000, podepsaného za Českou republiku dne 12. prosince 2002.

K bodu 3 až 5 (§ 192)

Podle článku 5 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV, se úmyslné získávání přístupu k dětské pornografii prostřednictvím informačních a komunikačních technologií trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně jeden rok. Ke splnění tohoto požadavku se navrhuje doplnění skutkové podstaty v § 192 trestního zákoníku výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií. Dále dochází k legislativně technickým úpravám v návaznosti na přečíslování odstavců. Také se navrhuje snížení horní hranice trestní sazby u § 192 odst. 1, a to ze dvou let na jeden rok. Snížením hranice trestní sazby u § 192 odst. 1 a 2 došlo také ke srovnání s trestní sazbou u navrhovaného § 193b. Důvodem pro tuto změnu byla snaha co nejvíce vystihnout společenskou škodlivost takového jednání.

K bodu 6 (§ 193a a 193b)

Podle článku 4 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV, má být postižitelná úmyslná účast na pornografickém představení, ve kterém účinkuje dítě, přičemž se požaduje rozdělení sankcí. Nedosáhlo-li dítě věku pohlavní zletilosti, má hrozit pachateli trest odnětí svobody až na dvě léta; trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně jeden rok má hrozit pachateli, jestliže dítě tohoto věku dosáhlo. Podle článku 2 písm. e) výše uvedené směrnice se „pornografickým představením“ rozumí živé vystoupení určené určitému publiku, a to i prostřednictvím informačních a komunikačních technologií. K implementaci článku 6 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV, se trestní zákoník doplňuje o trestný čin navazování nedovolených kontaktů s dítětem (§ 193b). Tento článek ukládá členským státům zajištění trestnosti úmyslného jednání, při němž navrhne dospělá osoba prostřednictvím informačních nebo komunikačních technologií setkání dítěti, které nedosáhlo věku pohlavní zletilosti, s cílem spáchat trestný čin pohlavního zneužití nebo další obdobné trestné činy. Navrhovaná úprava jde částečně nad rámec směrnice, neboť se navrhuje postihovat nedovolené navazování kontaktů s dítětem obecně a nejen navazování kontaktů prostřednictvím informačních či komunikačních technologií. Osoba, která dítěti mladšímu patnácti let navrhne setkání v úmyslu spáchat na něm trestný čin pohlavního zneužití, výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií, zneužití dítěte k výrobě pornografie a svádění k pohlavnímu styku, popř. nebo jiný trestný čin se sexuální pohnutkou (může jít například o trestný čin obchodování s lidmi či trestný čin sexuálního nátlaku) tak nově spáchá trestný čin.

K bodu 8 (§ 419a)

Navrhuje se doplnit ustanovení, jež stanoví, které směrnice jsou implementovány trestním zákoníkem.

K článku III

Ke splnění požadavku uvedeného v článku 12 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV, se do § 7 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim doplňují další trestné činy, za které mohou být právnické osoby stíhány. Směrnice výslovně stanoví, že členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby právnické osoby bylo možné činit odpovědnými za trestné činy uvedené v článcích 3 až 7 předmětné směrnice, tj. za trestné činy pohlavního zneužívání, pohlavního vykořisťování dětí, včetně výroby a držení dětské pornografie a znásilnění.

K článku IV

Navrhovaná doba účinnost je stanovena s přihlédnutím k transpozičním lhůtám všech transponovaných směrnic.

V Praze dne 20. listopadu 2013

Ing. Jiří Rusnok, v.r. předseda vlády

Mgr. Marie Benešová, v.r. ministryně spravedlnosti a předsedkyně Legislativní rady vlády

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací