(6) Přerozdělováním podle nákladných hrazených služeb se rozumí
měsíční zálohové přerozdělování pojistného jednotlivým zdravotním pojišťovnám podle § 21a s ročním vyúčtováním podle § 21c, prováděné podle příslušnosti pojištěnců ke zdravotní pojišťovně, za které byly těmito zdravotními pojišťovnami uhrazeny nákladné hrazené služby.
(7) Zdravotní pojišťovny pro účely přerozdělování oceňují způsobem
stanoveným prováděcím právním předpisem vydaným podle § 21f písm. d) náklady na zdravotní služby vykázané poskytovateli zdravotních služeb za předchozí kalendářní rok.“.
5. Za § 20 se vkládají nové § 20a až 20c, které včetně nadpisu znějí:
„Systém přerozdělování
§ 20a
(1) Částku určenou k přerozdělování přerozděluje správce zvláštního
účtu mezi zdravotní pojišťovny podle proměnlivých parametrů přerozdělování, kterými jsou nastavitelné parametry přerozdělování a vypočítané parametry přerozdělování. Postup pro stanovení proměnlivých parametrů přerozdělování je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(2) Nastavitelnými parametry přerozdělování jsou
a) seznam farmaceuticko-nákladových skupin; seznam farmaceuticko- nákladových skupin obsahuje farmaceuticko-nákladové skupiny zařazené do přerozdělování pro příslušné období přerozdělování a dále pravidla, podle kterých se do těchto skupin zařazují pojištěnci,
b) seznam kombinací věkové skupiny s farmaceuticko-nákladovou skupinou a dvou farmaceuticko-nákladových skupin navzájem (dále jen „kombinace skupin“), který stanoví, pro které kombinace skupin budou počítány korekce pro souběh skupin,
c) koeficient pro výpočet zajišťovací konstanty, jímž se stanoví objem prostředků, které budou přerozdělovány v přerozdělování podle nákladných hrazených služeb, a
d) hranice spotřeby léčiv pro zařazení pojištěnce do farmaceuticko-nákladové skupiny, která označuje minimální spotřebu obvyklých denních terapeutických dávek léčivých přípravků nutnou pro zařazení pojištěnce do farmaceuticko- nákladové skupiny podle seznamu farmaceuticko-nákladových skupin.
(3) Vypočítanými parametry přerozdělování jsou
a) nákladové indexy věkových skupin a farmaceuticko-nákladových skupin,
b) korekce pro souběh skupin, pokud byly stanoveny kombinace skupin, pro které mají být korekce počítány; korekcí pro souběh skupin se rozumí nákladový index, který se při počítání nákladového indexu pojištěnce započítává u pojištěnce s předem definovanou kombinací skupin, a
c) zajišťovací konstanta, která slouží ke stanovení hranice nákladovosti pojištěnce, při jejímž překročení jsou zdravotním pojišťovnám za příslušného pojištěnce hrazeny prostředky v přerozdělování podle nákladných hrazených služeb, a pro stanovení výše prostředků z přerozdělování podle nákladných hrazených služeb, která zdravotním pojišťovnám za tyto pojištěnce náleží.
(4) Obdobím přerozdělování je kalendářní rok.
§ 20b
Nastavitelné parametry přerozdělování stanovené prováděcím právním předpisem podle § 21f písm. a) se použijí pro výpočet vypočítaných parametrů přerozdělování.
§ 20c
Zdravotní pojišťovny zašlou Ministerstvu zdravotnictví do 31. července
v anonymizované podobě údaje za předcházející kalendářní rok stanovené prováděcím právním předpisem vydaným podle § 21f písm. a). Ministerstvo zdravotnictví do 15. září vypočte a zašle Dozorčímu orgánu nad přerozdělováním prostředků veřejného zdravotního pojištění (dále jen „Dozorčí orgán“) a zdravotním pojišťovnám vypočítané parametry přerozdělování, které se použijí pro následující období přerozdělování. Ve stejné lhůtě Ministerstvo zdravotnictví zašle Dozorčímu orgánu a zdravotním pojišťovnám údaje, na jejichž základě byly vypočítané parametry vypočteny, a to bez uvedení údajů o příslušnosti pojištěnců ke zdravotní pojišťovně.“.
6. § 21 a 21a včetně nadpisů znějí:
„§ 21
Měsíční přerozdělování podle indexů
(1) Příslušná zdravotní pojišťovna sdělí do osmého dne kalendářního
měsíce správci zvláštního účtu
a) počty svých pojištěnců v jednotlivých věkových skupinách a farmaceuticko- nákladových skupinách pojištěných u těchto pojišťoven k prvnímu dni tohoto kalendářního měsíce, a to včetně počtu pojištěnců s kombinací těchto skupin v případech, kdy se na tyto kombinace vztahují platné korekce pro souběh skupin,
b) počty svých pojištěnců pojištěných k prvnímu dni tohoto kalendářního měsíce u těchto pojišťoven v členění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, za které je od prvního dne tohoto kalendářního měsíce plátcem pojistného stát,
c) výši pojistného vybraného za předchozí kalendářní měsíc a
d) počty pojištěnců podle písmen a) a b), platné k prvnímu dni kalendářního měsíce předcházejícího o 3 měsíce příslušné přerozdělování.
(2) Údaje podle odstavce 1 sděluje zdravotní pojišťovna v elektronické
podobě datovou zprávou vytvořenou v elektronické aplikaci, kterou k zajištění jednotné formy sdělovaných údajů zdravotními pojišťovnami správci zvláštního účtu vytváří a aktualizuje Ministerstvo zdravotnictví a kterou zdravotním pojišťovnám za tímto účelem bezplatně poskytuje.
(3) Správce zvláštního účtu vypočítá rozdíly mezi počty pojištěnců
sdělenými podle odstavce 1 písm. d) a počty pojištěnců sdělenými příslušnou pojišťovnou v kalendářním měsíci o 3 měsíce předcházejícím příslušné přerozdělování. O rozdíly podle věty první upraví správce zvláštního účtu počty pojištěnců sdělené příslušnou pojišťovnou v kalendářním měsíci podle odstavce 1 písm. a) a b).
(4) Počty pojištěnců, za které je plátcem pojistného stát, sdělené
příslušnými zdravotními pojišťovnami správci zvláštního účtu podle odstavce 1 písm. b) a upravené podle odstavce 3, jsou podkladem pro platbu pojistného státem. Správce zvláštního účtu oznámí celkový počet pojištěnců podle věty první Ministerstvu financí do dvanáctého dne kalendářního měsíce.
(5) Správce zvláštního účtu oznámí do patnáctého dne kalendářního
měsíce každé zdravotní pojišťovně celkovou částku, která na ní připadá z přerozdělování podle indexů. Celkovou částku pro příslušnou zdravotní pojišťovnu tvoří podíl na standardizovaného pojištěnce, vynásobený počtem standardizovaných pojištěnců příslušné zdravotní pojišťovny.
(6) Počet standardizovaných pojištěnců příslušné zdravotní pojišťovny
se stanoví jako součet nákladových indexů všech jejích pojištěnců.
(7) Podíl na standardizovaného pojištěnce se stanoví tak, že se částka
určená k přerozdělování v kalendářním měsíci, snížená o celkovou částku měsíčních záloh pro takový kalendářní měsíc z přerozdělování podle nákladných hrazených služeb podle § 21a odst. 5, vydělí celkovým počtem standardizovaných pojištěnců všech zdravotních pojišťoven.
§ 21a
Přerozdělování podle nákladných hrazených služeb
(1) Nákladnými hrazenými službami se rozumí hrazené služby
poskytnuté pojištěncům, u nichž výše úhrady příslušnou zdravotní pojišťovnou za jednoho pojištěnce překročila v jednom období přerozdělování částku odpovídající součtu příjmu zdravotní pojišťovny na tohoto pojištěnce z přerozdělování podle indexů a zajišťovací konstanty (dále jen „nákladný pojištěnec“). Postup výpočtu příjmu zdravotní pojišťovny na pojištěnce z
k tomuto zákonu.
(2) Příslušná zdravotní pojišťovna má nárok na úhradu kompenzace
za nákladné hrazené služby, které tvoří
a) 80 % částky, o kterou náklady na nákladné hrazené služby překročí částku podle odstavce 1, nejvýše však částky ve výši čtyřnásobku zajišťovací konstanty, a dále
b) 95 % částky, o kterou náklady na nákladné hrazené služby překročí součet šestinásobku zajišťovací konstanty a příjmu zdravotní pojišťovny na příslušného pojištěnce z přerozdělování podle indexů.
(3) Kompenzace za nákladné hrazené služby se poskytuje formou
měsíčních zálohových plateb a ročního vyúčtování po skončení příslušného kalendářního roku.
(4) Celkový objem finančních prostředků na měsíční zálohové platby
zdravotním pojišťovnám je pro každý kalendářní měsíc stanoven procentním podílem z částky určené k přerozdělování v tomto kalendářním měsíci. Tento podíl odpovídá podílu celkové částky kompenzací za nákladné hrazené služby přiznaných v posledním účetně uzavřeném kalendářním roce všem zdravotním pojišťovnám a celkové částky určené k přerozdělování v posledním účetně uzavřeném kalendářním roce.
(5) Příslušné zdravotní pojišťovně náleží měsíční zálohová platba
ve výši procentního podílu z celkového objemu finančních prostředků na měsíční zálohové platby podle odstavce 4. Tento podíl odpovídá podílu celkové částky kompenzací za nákladné hrazené služby přiznaných příslušné pojišťovně v posledním účetně uzavřeném kalendářním roce a celkové částky kompenzací za nákladné hrazené služby přiznaných v posledním účetně uzavřeném kalendářním roce všem pojišťovnám.
(6) Správce zvláštního účtu oznámí do patnáctého dne kalendářního
měsíce všem zdravotním pojišťovnám výši měsíční zálohy, která na ně připadá z přerozdělování podle nákladných hrazených služeb.“.
7. Za § 21a se vkládají nové § 21b až 21f, které včetně nadpisů znějí:
„§ 21b
Měsíční platby
(1) Přesahuje-li pojistné vybrané příslušnou zdravotní pojišťovnou za
předchozí kalendářní měsíc součet částek, které na ni připadají z přerozdělování podle indexů a z přerozdělování podle nákladných hrazených služeb a které jí oznámil správce zvláštního účtu podle § 21 odst. 5 a § 21a odst. 6, uhradí tato zdravotní pojišťovna přebývající finanční prostředky na zvláštní účet do dvacátého pátého dne kalendářního měsíce, v němž jí byly částky oznámeny. Zdravotní pojišťovně, která povinnost podle věty první nesplní, vyměří Ministerstvo zdravotnictví penále ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý kalendářní den následující po dni splatnosti do dne platby včetně. Penále je příjmem zvláštního účtu. Penále nesmí zdravotní pojišťovna hradit z prostředků základního fondu zdravotního pojištění nebo z prostředků rezervního fondu.
(2) Nedosahuje-li pojistné vybrané příslušnou zdravotní pojišťovnou za
předchozí kalendářní měsíc součet částek, které na ni připadají z přerozdělování podle indexů a z přerozdělování podle nákladných hrazených služeb a které jí oznámil správce zvláštního účtu podle § 21 odst. 5 a § 21a odst. 6, poukáže správce zvláštního účtu této zdravotní pojišťovně chybějící finanční prostředky do 15 pracovních dnů ode dne, kdy zdravotní pojišťovně tyto částky oznámil. Nesplní-li správce zvláštního účtu povinnost podle věty první, vyměří Ministerstvo zdravotnictví správci zvláštního účtu penále ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den následující po dni splatnosti do dne platby včetně. Penále je příjmem zdravotní pojišťovny, vůči které správce zvláštního účtu nesplnil povinnost podle věty první. Penále nesmí správce zvláštního účtu hradit z prostředků zvláštního účtu, základního fondu zdravotního pojištění nebo z prostředků rezervního fondu. Podle věty druhé se nepostupuje, pokud důvodem nesplnění povinnosti správcem zvláštního účtu je nesplnění povinnosti některé zdravotní pojišťovny podle odstavce 1.
§ 21c
Vyúčtování nákladných hrazených služeb a společná kontrolní skupina
(1) Zdravotní pojišťovna vyúčtuje správci zvláštního účtu v termínu
stanoveném pro předkládání výročních zpráv po účetním uzavření kalendářního roku všechny své nákladné pojištěnce za takový rok, celkovou úhradu za jednotlivé pojištěnce, do níž se započítávají i náhrady za zdravotní služby čerpané v zahraničí, a výši kompenzací za nákladné hrazené služby podle § 21a odst. 2. Zdravotní pojišťovna sestaví vyúčtování svých nákladných pojištěnců v elektronické aplikaci podle § 21 odst. 2. Správce zvláštního účtu je oprávněn údaje uvedené ve větě první požadovat i v jiném termínu, rozhodne-li tak Dozorčí orgán; v takovém případě jsou zdravotní pojišťovny povinny předložit údaje ve lhůtě do 30 kalendářních dnů ode dne jejich vyžádání.
(2) Na kontrole oprávněnosti a správnosti vyúčtování nákladných
hrazených služeb se podílejí všechny zdravotní pojišťovny. Správce zvláštního účtu provádí kontrolu prostřednictvím společné kontrolní skupiny složené z revizních lékařů všech zdravotních pojišťoven. Pro účely tohoto zákona jsou revizní lékaři delegovaní jednotlivými zdravotními pojišťovnami do kontrolní skupiny oprávněni kontrolovat vyúčtování nákladných hrazených služeb předložené kteroukoli zdravotní pojišťovnou. Správce zvláštního účtu prostřednictvím společné kontrolní skupiny provádí též kontrolu správnosti zařazení pojištěnců do farmaceuticko-nákladových skupin.
(3) Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna sdělit správci zvláštního
účtu bez zbytečných průtahů případy, kdy na základě kontroly snížila poskytovateli úhradu nákladných hrazených služeb a výši tohoto snížení. Správce zvláštního účtu toto snížení provede v rámci ročního vyúčtování kompenzace za nákladné hrazené služby.
(4) Správce zvláštního účtu vypočte do 90 dnů ode dne převzetí
vyúčtování celkové částky, na které mají jednotlivé zdravotní pojišťovny nárok podle § 21a odst. 2, a porovná je s celkovou výší jim poskytnutých zálohových plateb. Zjistí-li správce zvláštního účtu rozdíl mezi nároky a výší zálohových plateb větší než 0,01 % celkové výše zálohových plateb, vypořádá tento rozdíl v následujícím měsíci, a to tak, že zdravotní pojišťovně spolu s částkou podle § 21a odst. 6 oznámí též opravnou částku ve výši tohoto rozdílu. O tuto opravnou částku se v příslušném měsíci upraví výsledný nárok nebo závazek zdravotní pojišťovny podle § 21b a o výši tohoto nároku nebo závazku se upraví částka určená k přerozdělování v příslušném měsíci.
§ 21d
Dozor nad přerozdělováním
(1) Na dodržování pravidel přerozdělování a hospodaření se zvláštním
účtem dohlíží Dozorčí orgán. Členy Dozorčího orgánu jsou
a) 1 zástupce jmenovaný Ministerstvem financí,
b) 1 zástupce jmenovaný Ministerstvem zdravotnictví,
c) 1 zástupce jmenovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí,
d) 1 zástupce pověřený Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky a
e) 1 zástupce z každé další zdravotní pojišťovny pověřený zdravotní
pojišťovnou, kterou v Dozorčím orgánu zastupuje.
(2) Členové Dozorčího orgánu uvedení v odstavci 1 písm. a) až d) mají
každý jeden hlas. Členové Dozorčího orgánu uvedení v odstavci 1 písm. e) mají dohromady jeden hlas.
(3) Dozorčí orgán provádí kontrolu správnosti údajů poskytnutých
podle § 21 odst. 1. Pokud zdravotní pojišťovna při kontrole neposkytne potřebnou součinnost, podá Dozorčí orgán Ministerstvu zdravotnictví podnět ke kontrole podle zákonů upravujících činnost zdravotních pojišťoven. Při kontrole podle věty první se nepoužijí ustanovení kontrolního řádu o přestupcích a správních deliktech.
(4) Dozorčí orgán předává Ministerstvu zdravotnictví kontrolní protokoly
o kontrolách provedených podle odstavce 3.
(5) Zjistí-li Ministerstvo zdravotnictví při kontrole chyby v údajích
sdělených zdravotní pojišťovnou podle § 21 odst. 1, v jejímž důsledku byla částka připadající na tuto zdravotní pojišťovnu podle § 21 odst. 5 vypočtena vyšší, než měla být, oznámí tuto skutečnost správci zvláštního účtu. Správce zvláštního účtu vypořádá tento rozdíl v následujícím měsíci, a to tak, že zdravotní pojišťovně spolu s částkou podle § 21a odst. 6 oznámí též částku, o níž v příslušném měsíci upraví výsledný nárok zdravotní pojišťovny podle § 21b, a o výši této částky správce zvláštního účtu upraví částku určenou k přerozdělování.
§ 21e
Správní delikt
(1) Zdravotní pojišťovna se dopustí správního deliktu tím, že při kontrole
podle § 21d odst. 3 neposkytne Dozorčímu orgánu potřebnou součinnost.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 500 000 Kč.
(3) Zdravotní pojišťovna za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže,
že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(4) Při určení výměry pokuty zdravotní pojišťovně se přihlédne
k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(5) Odpovědnost zdravotní pojišťovny za správní delikt zaniká, jestliže
správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(6) Správní delikt v prvním stupni projednává Ministerstvo financí.
(7) Příjem z pokut podle odstavce 2 je příjmem státního rozpočtu.
§ 21f
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo zdravotnictví společně s Ministerstvem financí vyhláškou stanoví
a) vždy do 30. dubna kalendářního roku pro následující období přerozdělování
1. nastavitelné parametry přerozdělování a jejich hodnoty a
2. požadavky na obsah, strukturu a formát údajů pro výpočet vypočítaných parametrů přerozdělování,
b) jednací řád Dozorčího orgánu,
c) pravidla pro hospodaření se zvláštním účtem a
d) způsob oceňování nákladů na zdravotní služby pro účely přerozdělování.“.
8. V nadpisu § 27 se slova „Vedení evidence“ nahrazují slovy „Centrální registr“.
9. V § 27 odst. 1 větě první se slova „Ústřední pojišťovna Všeobecné zdravotní pojišťovny“ nahrazují slovy „Všeobecná zdravotní pojišťovna“ a za slova „veřejného zdravotního pojištění“ se vkládají slova „(dále jen „centrální registr pojištěnců“) a spravuje jej (dále jen „správce centrálního registru pojištěnců“)“, ve větě druhé se slova „Registr podle věty první“ nahrazují slovy „Centrální registr pojištěnců“ a ve větě třetí se slova „vedení registru“ nahrazují slovy „vedení centrálního registru pojištěnců“ a slova „všeobecného zdravotního pojištění“ se zrušují.
10. V § 27 odstavec 2 zní:
„(2) Státní orgány a právnické osoby, které z úřední povinnosti anebo
vzhledem k předmětu své činnosti vedou evidenci osob, jsou povinny na výzvu správce centrálního registru pojištěnců a ve lhůtách tímto správcem stanovených sdělovat správci údaje potřebné pro vedení centrálního registru pojištěnců. Tyto údaje se poskytují bezplatně.“.
11. V § 27 odst. 3 se slova „Zdravotní pojišťovna uvedená v odstavci 1“ nahrazují slovy „Správce centrálního registru pojištěnců“.
12. V § 27 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Správce centrálního registru pojištěnců poskytuje informace
o účasti pojištěnců na veřejném zdravotním pojištění a příslušnosti pojištěnce ke zdravotní pojišťovně poskytovatelům zdravotních služeb.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
13. V § 27 odst. 5 se za slovo „vedení“ vkládá slovo „centrálního“, za slova „vedení centrálního registru pojištěnců“ se vkládají slova „a za správu zvláštního účtu pro přerozdělování“ a slova „Ústřední pojišťovna Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky“ se nahrazují slovy „správce centrálního registru pojištěnců“.
14. V § 27a odst. 1 se slova „Ústřední pojišťovně Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky“ nahrazují slovy „správci centrálního registru pojištěnců“, za slovo „vedení“ se vkládá slovo „tohoto“ a slova „pojištěnců veřejného zdravotního pojištění podle § 27 odst. 1“ se zrušují.
15. V § 27a odst. 8 se slova „Ústřední pojišťovna Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky“ nahrazují slovy „Správce centrálního registru pojištěnců“.
16. Za § 27a se vkládá nový § 27b, který včetně nadpisu zní:
„§ 27b
Zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti osob
(1) Pro účely utajení zpravodajských služeb, Policie České republiky
a Generální inspekce bezpečnostních sborů a zajištění bezpečnosti jejich příslušníků lze použít zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti při činnostech uvedených v § 1 tohoto zákona.
(2) Zvláštní postupy podle odstavce 1 mohou použít
a) příslušníci 1. zpravodajské služby České republiky, 2. Policie České republiky, 3. Generální inspekce bezpečnostních sborů, 4. Hasičského záchranného sboru České republiky,
b) zpravodajské služby České republiky, Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Hasičský záchranný sbor České republiky a
c) subjekty podílející se na provádění veřejného zdravotního pojištění.
(3) O zvláštních postupech podle odstavce 1 rozhoduje vláda.“.
„Příloha č. 1 k zákonu č. 592/1992 Sb.
Věkové skupiny pojištěnců pro přerozdělování pojistného podle indexů
Dosažený věkDosažený věk
Číslo skupiny (muži): Číslo skupiny (ženy):
od:do: méně než 1méně než 1
1 20
rokrok
2 21 1 rok 4 roky 3 22 5 let 9 let 4 23 10 let 14 let 5 24 15 let 19 let 6 25 20 let 24 let 7 26 25 let 29 let 8 27 30 let 34 let 9 28 35 let 39 let 10 29 40 let 44 let 11 30 45 let 49 let 12 31 50 let 54 let 13 32 55 let 59 let 14 33 60 let 64 let 15 34 65 let 69 let 16 35 70 let 74 let 17 36 75 let 79 let 18 37 80 let 84 let 19 38 85 let bez limitu
Rozhodujícím datem pro zařazení pojištěnce do věkové skupiny je den dosažení celého roku života, tedy den narozenin pojištěnce. Pojištěnec se přeřazuje do vyšší věkové skupiny vždy k tomu dni, kdy dosáhl požadovaný věk.
Do skupin č. 1 a 20 bude pojištěnec zařazen ode dne narození až do dne předcházejícího dni jeho prvních narozenin. Do skupin č. 2 a 21 bude pojištěnec zařazen ode dne svých prvních narozenin včetně až do dne, který předchází dni jeho pátých narozenin.
Do dalších skupin bude pojištěnec zařazen obdobně.“.
„Příloha č. 2 k zákonu č. 592/1992 Sb.
Podrobná úprava systému přerozdělování
Část první Nastavitelné parametry přerozdělování
Oddíl A Seznam farmaceuticko-nákladových skupin
1. Seznam farmaceuticko-nákladových skupin se sestavuje ve formátu tabulky, v níž každý řádek představuje jednu farmaceuticko-nákladovou skupinu. Sloupce této tabulky jsou v tomto pořadí:
a) číslo farmaceuticko-nákladové skupiny,
b) kód farmaceuticko-nákladové skupiny,
c) název farmaceuticko-nákladové skupiny,
d) definiční seznam anatomicko-terapeuticko-chemických skupin léčiv (dále jen „definiční skupiny léčiv“) pro farmaceuticko-nákladovou skupinu na příslušném řádku nebo několik těchto seznamů oddělených slovy „a zároveň“,
e) vyřazovací pravidla s ostatními farmaceuticko-nákladovými skupinami uvozená slovy „ne, pokud zároveň“.
2. Farmaceuticko-nákladové skupiny může Ministerstvo zdravotnictví zařadit do seznamu farmaceuticko-nákladových skupin, pokud splňují podmínku stability a podmínku zvýšení předpovědní síly přerozdělování podle oddílu E.
Oddíl B
Seznam kombinací věkové skupiny s farmaceuticko-nákladovou skupinou
a dvou farmaceuticko-nákladových skupin navzájem
Kombinace skupin může Ministerstvo zdravotnictví zařadit do přerozdělování, pokud splňují podmínku stability a podmínku zvýšení předpovědní síly přerozdělování podle oddílu E.
Oddíl C Koeficient pro výpočet zajišťovací konstanty
Ministerstvo zdravotnictví stanoví hodnotu koeficientu pro výpočet zajišťovací konstanty pro každé období přerozdělování v rozmezí 70 až 250, a to tak, aby celková předpokládaná částka na přerozdělování podle nákladných hrazených služeb v příslušném období přerozdělování činila nejméně 5 a nejvýše 15 procent celkové předpokládané přerozdělované částky v tomto období přerozdělování.
Oddíl D
Hranice spotřeby léčiv pro zařazení pojištěnce do farmaceuticko-nákladové
skupiny
Ministerstvo zdravotnictví stanoví hodnotu hranice spotřeby léčiv pro každé období přerozdělování v rozmezí 121 až 365, a to s přihlédnutím k předpokládanému počtu pojištěnců zařazených ve farmaceuticko-nákladových skupinách a ke stabilitě systému přerozdělování.
Oddíl E
Pravidla pro zařazení farmaceuticko-nákladových skupin a kombinací skupin
do systému přerozdělování
Ověření podmínek pro zařazení nákladových skupin do systému přerozdělování provádí Ministerstvo zdravotnictví v ověřovacím modelu systému přerozdělování, který se shoduje se systémem přerozdělování podle tohoto zákona, přičemž pracuje s posledními dostupnými údaji obdrženými Ministerstvem zdravotnictví od zdravotních pojišťoven podle § 20c (dále jen „ověřovací model“).
Pododdíl A Podmínka stability
1. Podmínka stability je pro farmaceuticko-nákladovou skupinu naplněna, pokud
a) je do příslušné skupiny zařazeno alespoň 200 osob a
b) úhrn ročních nákladů osob zařazených do příslušné skupiny převyšuje
24000násobek průměrných měsíčních nákladů podle oddílu K.
2. Podmínka stability je pro kombinaci dvou farmaceuticko-nákladových skupin naplněna, pokud je do příslušné kombinace skupin zařazeno alespoň 200 osob. 3. Podmínka stability je pro kombinaci farmaceuticko-nákladové skupiny s věkovou skupinou naplněna, pokud je do příslušné kombinace skupin zařazeno alespoň 2500 osob.
Pododdíl B Podmínka zvýšení předpovědní síly přerozdělování
1. Pro farmaceuticko-nákladovou skupinu je podmínka zvýšení předpovědní síly přerozdělování naplněna, pokud jsou pro příslušnou farmaceuticko-nákladovou skupinu současně splněny tyto podmínky:
a) Předpovědní síla ověřovacího modelu, sestaveného bez zahrnutí této skupiny
a kombinací skupin, měřená koeficientem determinace Rpodle oddílu M, klesne alespoň o 0,0001 ve srovnání s ověřovacím modelem sestaveným bez kombinací skupin, avšak se všemi farmaceuticko-nákladovými skupinami.
b) Přírůstek nebo úbytek nákladů příslušný k této farmaceuticko-nákladové
skupině, odhadnutý v ověřovacím modelu sestaveném bez zahrnutí kombinací skupin postupem podle oddílu M, je statisticky významný na hladině 1 procento.
2. Pro kombinaci skupin je podmínka zvýšení předpovědní síly přerozdělování naplněna, pokud jsou pro příslušnou kombinaci skupin současně splněny tyto podmínky:
a) Předpovědní síla ověřovacího modelu sestaveného bez zahrnutí této
kombinace skupin, měřená koeficientem determinace Rpodle oddílu M, klesne alespoň o 0,0002 ve srovnání s ověřovacím modelem, do kterého jsou zahrnuty všechny nákladové skupiny a všechny kombinace skupin.
b) Přírůstek nebo úbytek nákladů příslušný k této kombinaci skupin, odhadnutý
postupem podle oddílu M, je statisticky významný na hladině 1 procento.
Část druhá
Vstupní údaje a klasifikace pojištěnců za účelem výpočtu vypočítaných
parametrů přerozdělování
Oddíl F Přehled údajů
1. Do výpočtu vypočítaných parametrů přerozdělování vstupují údaje vztahující se k poslednímu účetně uzavřenému kalendářnímu roku, která Ministerstvo zdravotnictví obdrželo od zdravotních pojišťoven podle § 20c. 2. Jednotliví pojištěnci jsou pro účely přerozdělování charakterizováni unikátním anonymním číselným identifikátorem (dále jen „anonymní identifikátor“), který jim přiděluje správce centrálního registru pojištěnců. Anonymní identifikátory jsou vytvářeny jako náhodně přidělovaná číselná řada a jsou pojištěncům přidělovány za účelem ochrany osobních údajů pojištěnců podle zákona o ochraně osobních údajů a jako bezpečnostní opatření podle zákona o kybernetické bezpečnosti. Jednotliví pojištěnci mají přiřazeny tyto údaje:
a) Náklady oceněné podle § 20 odst. 7 (dále jen „náklady“).
b) Počet měsíců pojištění (dále jen „počet měsíců“); měsíc se považuje za
měsíc pojištění, pokud byl k prvnímu dni tohoto měsíce pojištěnec evidován některou zdravotní pojišťovnou jako účastník veřejného zdravotního pojištění (dále jen „měsíc pojištění“). Ve vstupních údajích jsou uvedeni pouze pojištěnci s alespoň 1 měsícem pojištění. Počet těchto osob je dále označován jako „počet pojištěnců“.
c) Příslušnost do věkové skupiny; příslušnosti pojištence do věkových skupin
se určí postupem podle oddílu G.
d) Příslušnosti do farmaceuticko-nákladových skupin; příslušnosti pojištěnce
do farmaceuticko-nákladových skupin se určí postupem podle oddílu H.
e) Příslušnosti do kombinací skupin; příslušnosti pojištěnce do kombinací
skupin se určí podle oddílu I.
3. Seznamem pojištěnců se označuje výčet anonymních identifikátorů ve vzestupném pořadí od nejnižší hodnoty po nejvyšší hodnotu.
Oddíl G Příslušnosti do věkových skupin
Ministerstvo zdravotnictví zařadí pojištěnce na základě pohlaví a roku a měsíce narození do věkové skupiny podle převládající měsíční příslušnosti do věkových skupin v posledním účetně uzavřeném kalendářním roce; v případě, že jsou u pojištěnce dány 2 věkové skupiny se stejným počtem měsíčních příslušností, zařadí Ministerstvo zdravotnictví pojištěnce do věkové skupiny s vyšším definičním věkem. Měsíční příslušnosti do věkových skupin jsou za tímto účelem určeny podle dosaženého věku k poslednímu dni měsíce. Započítávají se pouze měsíce, k jejichž prvnímu dni byl pojištěnec účastníkem veřejného zdravotního pojištění.
Oddíl H Příslušnosti do farmaceuticko-nákladových skupin
1. Zařazení pojištěnců do farmaceuticko-nákladových skupin provádí Ministerstvo zdravotnictví na základě údajů sdělených jednotlivými zdravotními pojišťovnami podle § 20c a seznamu léčivých přípravků, u nichž Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen „Ústav“) rozhodl o výši a podmínkách úhrady, a který je vydáván Ústavem podle zákona o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „seznam léčiv“).
2. Ministerstvo zdravotnictví zařadí pojištěnce do farmaceuticko-nákladové skupiny, pokud naplnil podmínku spotřeby léčiv pro tuto skupinu a zároveň se na tuto skupinu nevztahují vyřazovací pravidla s jinými farmaceuticko- nákladovými skupinami, pro které pojištěnec naplnil podmínku spotřeby léčiv. Za pojištěnce, který naplnil podmínku spotřeby léčiv, se považuje takový pojištěnec, u něhož úhrn obvyklých denních terapeutických dávek léčiv příslušných definičních skupin léčiv překročil v každém z definičních seznamů definičních skupin léčiv této farmaceuticko-nákladové skupiny hranici spotřeby léčiv stanovenou jako nastavitelný parametr přerozdělování pro období přerozdělování, pro které jsou vypočítané parametry přerozdělování počítány. Do tohoto úhrnu se započítávají léčivé přípravky vyzvednuté nebo podané pojištěnci v posledních 12 měsících jeho pojištění, avšak za dobu nejvýše posledních 2 účetně uzavřených let.
Oddíl I Příslušnosti do kombinací skupin
1. Ministerstvo zdravotnictví zařadí pojištěnce do kombinace dvou farmaceuticko-nákladových skupin, jestliže patří do obou těchto skupin a příslušná kombinace je pro období přerozdělování, pro které jsou vypočítané parametry modelu přerozdělování počítány, stanovena jako nastavitelný parametr modelu přerozdělování.
2. Ministerstvo zdravotnictví zařadí pojištěnce do kombinace farmaceuticko- nákladové skupiny s věkovou skupinou, jestliže patří do obou těchto skupin a příslušná kombinace je pro období přerozdělování, pro které jsou vypočítané parametry modelu přerozdělování počítány, stanovena jako nastavitelný parametr modelu přerozdělování.
Oddíl J Nákladové skupiny
1. Nákladovými skupinami jsou pro účely výpočtu vypočítaných parametrů označeny věkové skupiny, farmaceuticko-nákladové skupiny a kombinace skupin. 2. Nákladové skupiny se pro jednotlivého pojištěnce uvádějí v tomto pořadí:
a) Věkové skupiny seřazené vzestupně podle svého číselného označení
uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
b) Farmaceuticko-nákladové skupiny seřazené podle pořadí uvedeného
v seznamu farmaceuticko-nákladových skupin podle oddílu A; použije se seznam farmaceuticko-nákladových skupin, který byl stanoven jako nastavitelný parametr pro období přerozdělování, pro které jsou vypočítané parametry modelu přerozdělování počítány.
c) Kombinace skupin seřazené v pořadí podle seznamu kombinací skupin
podle oddílu B; použije se seznam kombinací skupin, který byl stanoven jako nastavitelný parametr pro období přerozdělování, pro které jsou vypočítané parametry modelu přerozdělování počítány.
Část třetí Výpočet vypočítaných parametrů přerozdělování
Oddíl K
Matematické objekty nutné pro výpočet vypočítaných parametrů
přerozdělování
Do výpočtu vypočítaných parametrů přerozdělování se započítávají pojištěnci s alespoň 1 měsícem pojištění, a to vzestupně podle svého anonymního identifikátoru. Řazení podle předchozí věty se použije i pro složky vektorů veličin týkajících se jednotlivých pojištěnců.
Pro výpočet vypočítaných parametrů se označí: 𝑛 počet pojištěnců vstupujících do výpočtu vypočítaných parametrů přerozdělení, 𝑚 počet nákladových skupin podle oddílu J, 𝒚 = (𝑦, 𝑦, … , 𝑦)′ vektor nákladů pojištěnců a 12𝑛 𝒘 = (𝑤, 𝑤, … , 𝑤)′ vektor počtu měsíců pojištění pojištěnců.
12𝑛
Sestaví se matice příslušností pojištěnců do nákladových skupin 𝑹 typu 𝑛 × 𝑚 takto:
𝟏 ⟺ pojištěnec 𝑖 je zařazen v nákl. skupině 𝑗
𝑹= {, i = 1, … , n; j = 1, … , m.
𝒊,𝒋
𝟎 jinak
Sestaví se matice počtů měsíců 𝑾 typu 𝑛 × 𝑛 takto:
𝑤⟺ 𝑖 = 𝑗 𝑖
𝑾= { , i = 1, … , n; j = 1, … , n.
𝒊,𝒋
𝟎 jinak
Dále se pro účely výpočtu vypočítaných parametrů přerozdělování označí:
𝑛
𝑊 celkový počet měsíců pojištění, který se vypočte podle vzorce 𝑊 = ∑ 𝑤,
𝑖=1 𝑖 𝑛 ∑ 𝑦 𝑖=1𝑖
𝑦̅ průměrné měsíční náklady, které se vypočtou podle vzorce 𝑦̅ = .
𝑊
Oddíl L Výpočet zajišťovací konstanty
Zajišťovací konstanta se označí 𝑪 a vypočte se takto:
𝑪 = 𝑪∙ 𝑦̅ 𝑲
kde 𝑪je koeficient pro výpočet zajišťovací konstanty podle oddílu C. 𝑲
Zajišťovací konstanta se zaokrouhluje na celé tisíce.
Oddíl M Výpočet nákladových indexů
Nákladové indexy se určí postupem popsaným v bodech 1 až 6. Jeho součástí je iterační výpočet, zahrnující opakování bodů 2 až 5, až do splnění konvergenční podmínky v bodu 5. Indexem v pravém horním rohu jednotlivých veličin, uzavřeným v závorkách, označujeme číslo iterace 𝒌, ke které se tato veličina vztahuje.
(𝟏)
1. Definuje se 𝒌 = 0 a 𝜰= 𝒚.
2. Hodnota 𝒌 se zvýší o 1.
3. Sestaví se regresní model, jehož prostřednictvím se metodou vážených
(𝒌)
nejmenších čtverců odhadne vektor 𝜰takto:
(𝒌) (𝒌)(𝒌)(𝒌)
3.1. Složky vektoru vysvětlovaných nákladů 𝜰se označí 𝛶, 𝛶, … , 𝛶.
12𝑛 (𝒌)
3.2. Vážený průměr vektoru vysvětlovaných nákladů se označuje 𝜰̅a
𝒏(𝒌) ∑ 𝛶 (𝒌) 𝒊=𝟏𝑖
vypočte se podle vzorce 𝜰̅= .
𝑊 (𝑘)
3.3. Vektor centrovaných měsíčních vysvětlovaných nákladů se označuje 𝒖 a vypočte se podle vzorce:
(𝒌) −𝟏 (𝒌) (𝒌)
𝒖= 𝑾∙ 𝜰− 𝜰̅.
3.4. Metodou vážených nejmenších čtverců s vahami 𝒘 a s regresní maticí R
se vypočte vektor odhadnutých přírůstků nebo úbytků nákladů příslušných
(𝒌)
nákladovým skupinám 𝒂podle vzorce:
(𝒌) ′ −1′ (𝒌)
𝒂= (𝑹∙ 𝑾 ∙ 𝑹)𝑹∙ 𝑾 ∙ 𝒖.
̂(𝒌)
3.5. Odhadnuté centrované měsíční vysvětlované náklady 𝒖se vypočtou podle vzorce:
̂(𝒌) (𝒌) 𝒖= 𝑹 ∙ 𝒂. ̂(𝒌)
3.6. Odhadnuté vysvětlované náklady 𝜰se vypočtou podle vzorce:
̂(𝒌) ̂(𝒌) (𝒌) 𝜰= 𝑾 ∙ (𝒖+ 𝜰̅).
4. Z reálných nákladů, odhadnutých vysvětlovaných nákladů a zajišťovací konstanty
(𝒌)
se vypočte simulované zajištění 𝒛podle vzorce:
(𝒌) ̂(𝒌) ̂(𝒌) 𝒛= max [𝟎; 0,8 ∙ (𝒚 − (𝜰+ 𝑪))] + max [𝟎; 0,15 ∙ (𝒚 − (𝜰+ 6 ∙ 𝑪))],
kde 𝟎 označuje nulový vektor o délce 𝑛 a funkce „max“ se uplatňuje na každou složku svých argumentů zvlášť, takže jejím výsledkem je vektor o délce 𝑛.
(𝒌+𝟏)
Vektor vysvětlovaných nákladů pro další iteraci se označí 𝜰a vypočte se podle vzorce:
(𝒌+𝟏) (𝒌) 𝜰= 𝒚 − 𝒛.
5.
5.1. Je-li 𝒌 = 1, postupuje se opět podle bodu 2. 5.2. Je-li 𝒌 > 1, označí se kvalita přiblížení vysvětlovaných nákladů 𝑸 a vypočte se podle vzorce:
𝑛(𝒌−𝟏) (𝒌) ∑ |𝛶− 𝛶| 𝑖=1𝒊𝒊 𝑸 =. 𝑛 ∑ 𝑦 𝑖=1𝑖
Platí-li
𝑸 ≥ 0,0005,
postupuje se opět podle bodu 2. Platí-li
𝑸 < 0,0005,
je splněna konvergenční podmínka a iterační algoritmus je ukončen. Definuje se 𝑰 = 𝒌, kde písmeno 𝑰 označuje celkový počet iterací, a postupuje se podle bodu 6.
6. Nákladové indexy se označí ȧ, ȧ, … , ȧa vypočtou se podle vzorce:
12𝑚 (𝑰) 𝑎 𝑖 ȧ= , 𝑖 = 1, … , 𝑚, 𝑖 (𝑰) 𝜰̅
(𝑰)(𝑰) kde 𝑎, 𝑖 = 1, … , 𝑚, jsou složky vektoru 𝒂odhadnutých přírůstků nebo úbytků 𝑖 nákladů, příslušných nákladovým skupinám, a jsou zaokrouhleny na čtyři platná desetinná místa. Nákladové indexy přísluší nákladovým skupinám v pořadí podle oddílu J. Nákladový index příslušný kombinaci skupin se označí jako korekce pro souběh skupin.
Koeficient determinace 𝑅se vypočte podle vzorce:
′ ̂(𝑰) (𝑰)̂(𝑰) (𝑰) (𝒖− 𝒖)∙ 𝑾 ∙ (𝒖− 𝒖) 𝑅= 1 − . (𝑰)(𝑰) 𝒖′ ∙ 𝑾 ∙ 𝒖
Část čtvrtá
Klasifikace pojištěnců pro účely měsíčního přerozdělování podle indexů
Oddíl N Klasifikace pojištěnců do věkových skupin
Pro účely měsíčního přerozdělování zdravotní pojišťovny své pojištěnce zařadí do věkové skupiny podle pohlaví a podle dosaženého věku k prvnímu dni měsíce, v němž přerozdělování probíhá. Seznam věkových skupin a definice dosaženého věku jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
Oddíl O Klasifikace do farmaceuticko-nákladových skupin
1. Pro účely měsíčního přerozdělování podle indexů zařazují pojištěnce do farmaceuticko-nákladových skupin zdravotní pojišťovny, a to na základě spotřeby léčiv těchto pojištěnců a podle seznamu farmaceuticko-nákladových skupin a seznamu léčiv.
2. Za pojištěnce, který naplnil podmínku spotřeby léčiv, potřebnou pro zařazení do farmaceuticko-nákladové skupiny, se považuje takový pojištěnec, u něhož úhrn obvyklých denních terapeutických dávek léčiv příslušných definičních skupin léčiv překročil v každém z definičních seznamů definičních skupin léčiv této farmaceuticko-nákladové skupiny stanovenou hranici spotřeby léčiv. Do tohoto úhrnu se započítávají léčiva vydaná nebo podaná pojištěnci, s datem vyúčtování v posledních 12 měsících předcházejících měsíci, pro který měsíční přerozdělování probíhá. Zdravotní pojišťovna zařadí pojištěnce do farmaceuticko-nákladové skupiny, jestliže je u něj naplněna podmínka spotřeby léčiv pro zařazení do této skupiny a pokud se na tuto farmaceuticko- nákladovou skupinu nevztahují vyřazovací pravidla s jinými farmaceuticko- nákladovými skupinami, pro které pojištěnec naplnil podmínku spotřeby léčiv.
3. Za datum vyúčtování se považuje den, k němuž je příslušná pohledávka poskytovatele pojišťovnou uznána a uzavřena.
Oddíl P Klasifikace do kombinací skupin
1. Pojištěnec je zařazen do kombinace 2 farmaceuticko-nákladových skupin, jestliže je zařazen do obou těchto skupin a příslušná kombinace je pro příslušné období přerozdělování stanovena jako nastavitelný parametr přerozdělování.
2. Pojištěnec je zařazen do kombinace farmaceuticko-nákladové skupiny s věkovou skupinou, jestliže je zařazen do obou těchto skupin a příslušná kombinace je pro příslušné období přerozdělování stanovena jako nastavitelný parametr přerozdělování.
Část pátá
Nákladový index pojištěnce a příjem na pojištěnce z přerozdělování podle
indexů
Oddíl Q Nákladový index pojištěnce
Nákladový index pojištěnce se vypočítá jako součet čísla 1, nákladového indexu věkové skupiny, do níž je pojištěnec zařazen, nákladových indexů všech farmaceuticko-nákladových skupin, do nichž je pojištěnec zařazen podle své spotřeby léčiv, a korekcí pro souběh skupin stanovených pro příslušné období přerozdělování.
Oddíl R Příjem na pojištěnce z přerozdělování podle indexů
1. Příjem zdravotní pojišťovny na pojištěnce z přerozdělování podle indexů se počítá pro konkrétní období přerozdělování a pro konkrétního pojištěnce. 2. Příjem zdravotní pojišťovny na pojištěnce z přerozdělování podle indexů se spočte jako součet měsíčních příjmů zdravotní pojišťovny na tohoto pojištěnce z přerozdělování podle indexů v měsících spadajících do příslušného období přerozdělování, v nichž byl pojištěnec příslušný k této zdravotní pojišťovně. 3. Měsíční příjem zdravotní pojišťovny na pojištěnce z přerozdělování podle indexů se spočte jako součin nákladového indexu pojištěnce pro příslušný kalendářní měsíc podle oddílu Q a podílu na standardizovaného pojištěnce použitého v příslušném kalendářním měsíci podle § 21 odst. 7.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Pro přerozdělování pojistného na veřejné zdravotní pojištění a dalších příjmů zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění vybraných do 30. listopadu 2016 se použije zákon č. 592/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Pro roční vyúčtování úhrady zvlášť nákladných hrazených služeb za rok 2016 se v roce 2017 použije zákon č. 592/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Pro účely výpočtů souvisejících s přerozdělováním zdravotní pojišťovny ocení náklady na zdravotní služby za rok 2016 podle zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Pro přerozdělení probíhající v měsíci prosinci 2016 se použije pojistné vybrané zdravotními pojišťovnami v období 18. až 30. listopadu 2016 a platba státu za osoby, za které je plátcem pojistného stát, připsaná na zvláštní účet v prosinci 2016.5. Pro přerozdělení probíhající v měsíci lednu 2017 se použije pojistné vybrané zdravotními pojišťovnami v období 1. až 31. prosince 2016 a platba státu za osoby, za které je plátcem pojistného stát, připsaná na zvláštní účet v lednu 2017.
6. Pro přerozdělování pojistného na veřejné zdravotní pojištění a dalších příjmů zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění vybraných od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017 se použije zákon č. 592/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s tím, že nastavitelné parametry přerozdělování se stanoví takto:
a) Seznam farmaceuticko-nákladových skupin
Definiční seznam Vyřazovací
Číslo Kód Názevanatomicko-terapeuticko-
pravidla chemických skupin léčiv
1 GLA Glaukom S01E 2 THY Poruchy štítné žlázy H03A, H03B
N05A mimo (N05AL03, Antipsychotika, N05AN01), N06DA,
3 PSYAlzheimerova choroba,
N06DX01, N07BB, léčba závislostí N07BC51 N06A mimo (N06AA09,ne, pokud
4 DEP Léčba antidepresivy
N06AX21)zároveň PSY ne, pokud C10 mimo (C10AC01,
5 CHO Hypercholesterolémie zároveň DM1,
C10BX03) DM2,DMH A10 a zároveň C02 mimo (C02KX, C02CA04), C03
6 DMH Diabetes s hypertenzí
mimo (C03CA01), C07, C08 mimo (C08CA06), C09 Těžké astma, chronickáR03AC18, R03AK03,
7 COP
obstrukční choroba plicR03BB R03 mimo (R03AC18, R03AK03, R03BB,ne, pokud
8 AST Astma
R03CA02, R03BC01,zároveň COP R03CC02, R03CC13) ne, pokud
9 DM2 Diabetes typu II A10zároveň DM1,
DMH N03 mimo (N03AX12,
10 EPI Epilepsie
N03AX16, N03AE01) Crohnova choroba,
11 CRO A07EA06, A07EC02
ulcerózní kolitida C01A, C01B, C01D,
12 KVS Srdeční chorobyC01EB15, C01EB17,
C03CA01 Revmatické chorobyL04AA11, L04AA24, L04AB,
13 TNF
léčené inhibitory TNFL04AC A07EC01, L01BA01, Revmatické choroby L04AA13, L04AX03,ne, pokud
14 REUléčené jinak než
M01CB01, M01CC01,zároveň TNF inhibitory TNF P01BA02
15 PAR Parkinsonova choroba N04B
ne, pokud
16 DM1 Diabetes typu I A10A
zároveň DMH L04AA06, L04AA10, L04AA18, L04AC02,
17 TRA Transplantace
L04AD01, L04AD02, L04AX01 Cystická fibróza a J01GB01 , J01XB01,
18 CFPonemocnění exokrinní
R05CB13 funkce pankreasu L03AB07, L03AB08, Onemocnění mozku a
19 CNS L03AX13, L04AA23,
míchy M03BX01, M03BX02 L01 mimo (L01BA01),
20 ONK MalignityL03AA, L03AC01,
L04AX04
21 HIV HIV, AIDS J05AE, J05AF mimo
(J05AF08, J05AF10, J05AF11), J05AG, J05AR, J05AX mimo (J05AX05)
22 REN Renální selhání B03X, V03AE
Léčba růstovým
23 RAS H01AC01, H01AC03
hormonem Hormonální
24 HOR L02
onkologická léčba N01BX04, N03AX12,
25 NPP Neuropatická bolest
N03AX16
b) Seznam kombinací věkové skupiny s farmaceuticko-nákladovou skupinou a dvou farmaceuticko-nákladových skupin navzájem se nestanoví.
c) Koeficient pro výpočet zajišťovací konstanty má hodnotu 105.
d) Hranice spotřeby léčiv pro zařazení pojištěnce do farmaceuticko-nákladové skupiny má hodnotu 181.
7. Na základě nastavitelných parametrů přerozdělování podle bodu 2 se vypočítané parametry přerozdělování pro období od 1. ledna 2017 nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2017 stanoví takto:
a) Nákladové indexy věkových skupin a farmaceuticko-nákladových skupin
Nákladové indexy věkových skupin:
NákladovýČíslo skupinyNákladový
Číslo skupiny (muži):
index(ženy):index 1 0,8232 20 0,6585 2 -0,5208 21 -0,5746 3 -0,5825 22 -0,6378 4 -0,6025 23 -0,5461 5 -0,6346 24 -0,5010 6 -0,7169 25 -0,5343 7 -0,6943 26 -0,3968 8 -0,6686 27 -0,3442 9 -0,6370 28 -0,4139 10 -0,6003 29 -0,4511 11 -0,5309 30 -0,3902 12 -0,4164 31 -0,3212 13 -0,2256 32 -0,2699 14 -0,0342 33 -0,2115 15 0,2109 34 -0,0520 16 0,4241 35 0,1215 17 0,6206 36 0,2923 18 0,6435 37 0,4451 19 0,7780 38 0,7270
Nákladové indexy farmaceuticko-nákladových skupin:
Číslo skupiny Kód skupiny Nákladový index 1 GLA 0,2398 2 THY 0,2698 3 PSY 2,1511
4 DEP 0,9491
5 CHO 0,3989
6 DMH 1,1317
7 COP 1,9396
8 AST 0,9151
9 DM2 0,4889 10 EPI 1,4938 11 CRO 1,0872 12 KVS 1,5102 13 TNF 18,4284
14 REU 1,1039 15 PAR 1,5047 16 DM1 2,2383
17 TRA 4,5078
18 CFP 23,9473
19 CNS 11,3296 20 ONK 17,5294 21 HIV 12,3199 22 REN 43,7711 23 RAS 14,3214 24 HOR 2,8298 25 NPP 2,6103
b) Korekce pro souběh skupin se nestanoví.
c) Zajišťovací konstanta má hodnotu 179 000 Kč.
8. Dosavadní členové dozorčího orgánu podle § 20 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za členy Dozorčího orgánu podle § 21d odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
9. Dosavadní členové společné kontrolní skupiny podle § 21a odst. 11 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za členy společné kontrolní skupiny podle § 21c odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Zrušovací ustanovení
Vyhláška č. 644/2004 Sb., o pravidlech hospodaření se zvláštním účtem všeobecného zdravotního pojištění, průměrných nákladech a o jednacím řádu dozorčího orgánu, se zrušuje.
Čl. IV
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 8 až 16, která nabývají účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení, a ustanovení čl. II bodů 1, 4 a 5, která nabývají účinnosti dnem 18. listopadu 2016.
Důvodová zpráva
A. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
Název návrhu zákona:
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Zpracovatel / zástupce předkladatele:Předpokládaný termín nabytí účinnosti:
Ministerstvo zdravotnictví1. 1. 2017
Implementace práva EU: NE
2. Cíl návrhu zákona
Cílem návrhu je upravit stávající systém přerozdělování pojistného na veřejné zdravotní pojištění. V současnosti se pojistné přerozděluje pouze podle věku a pohlaví, tento systém ale není schopen dostatečně přesně zohledňovat skutečnou nákladnost pojištěnců. Proto se navrhuje zohlednit mimo věku a pohlaví také ty chronické nemoci, které jsou spojeny s vyšší spotřebou léčivých přípravků.
3. Agregované dopady návrhu zákona
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: ANO
Dopady na státní rozpočet
Návrh předpokládá dopady na státní rozpočet ve výši 900 tisíc Kč ročně. Tyto náklady budou vynaloženy na dva nové pracovníky v platové třídě 13, kteří budou na Ministerstvu zdravotnictví spravovat nový systém přerozdělování pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Ministerstvo zdravotnictví pokryje tyto náklady z již rozpočtovaných prostředků a v rámci limitu počtu funkčních míst.
Dopady na rozpočty zdravotních pojišťoven
Návrh předpokládá dopady na rozpočty zdravotních pojišťoven. V závislosti na struktuře a nemocnosti pojistného kmene pojišťoven se očekávají změny na příjmové stránce jednotlivých pojišťoven v řádu stovek milionů korun ročně. Dopad navrhovaných změn byl ověřován na úplných datech o systému veřejného zdravotního pojištění z minulých let. Provedené simulace konzistentně potvrzovaly dopady na rozpočty zdravotních pojišťoven ve výše uvedeném řádu.
3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: NE
Nepředpokládají se žádné dopady na podnikatelské subjekty.
3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): NE
Nepředpokládají se žádné dopady na územní samosprávné celky.
3.4 Sociální dopady: ANO
Návrh se ve svém důsledku pozitivně projeví na situaci chronicky nemocných pojištěnců. Při současném modelu přerozdělování jsou chronicky nemocní pojištěnci pro zdravotní pojišťovny v průměru výrazně ztrátoví, což vede k motivaci zdravotních pojišťoven k přednostnímu získávání a udržení zdravých pojištěnců. Při zavedení nového modelu přerozdělování pojistného na veřejné zdravotní pojištění se tato situace změní. Díky zohlednění chronických nemocí v přerozdělování budou chronicky nemocní pojištěnci pro pojišťovny v průměru finančně neutrální, protože částka přidělená zdravotní pojišťovně na jednotlivého chronicky nemocného pojištěnce bude odpovídat průměru nákladů na léčbu chronicky nemocných trpících danou chronickou nemocí. Zdravotním pojišťovnám se poté již nevyplatí upřednostňovat zdravé pojištěnce před chronicky nemocnými. Naopak budou moci bez (v současnosti přítomného) ekonomického rizika poskytovat chronicky nemocným pojištěncům preventivní služby, které pomohou snižovat náklady na zdravotní služby poskytované těmto pojištěncům.
3.5 Dopady na životní prostředí: NE
Nepředpokládají se žádné dopady na životní prostředí.
1. Důvod předložení a cíle
1.1 Název
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
1.2 Definice problému
Navrhovaná úprava řeší nedostatky v mechanismu, kterým se mezi zdravotní pojišťovny přerozděluje souhrn vybraných prostředků pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Současný mechanismus ex ante (předběžného) přerozdělení těchto prostředků bere v úvahu pouze demografické ukazatele, a to věk a pohlaví pojištěnců. Jsou tak pominuty další faktory, které významně ovlivňují výdaje zdravotních pojišťoven na jednotlivé pojištěnce, jako chronické nemoci pojištěnců, jejich socio-ekonomický status nebo regionální příslušnost.
Současný způsob přerozdělení založený pouze na demografických ukazatelích je charakteristický nízkou prediktivní silou ve vztahu ke skutečným nákladům pojišťoven na jednotlivé pojištěnce, tzn. s jeho využitím nelze tyto náklady s uspokojivou přesností předpovídat. Ex ante přerozdělení prostředků, které má svůj základ v takto nepřesném modelu, tedy také dostatečně neodpovídá pozdějším skutečným nákladům pojišťoven na jimi spravované pojištěnce. To v praxi znamená, že, zaměříme-li se na jednotlivé pojištěnce, existují významné rozdíly mezi tím, kolik zdravotní pojišťovna na tyto pojištěnce dostává z přerozdělování, a kolik poté vynakládá na zdravotní služby jim poskytované.
Problém uspokojivě neřeší ani dodatečné zohlednění nákladů na nákladné pojištěnce. Přerozdělování podle nákladných hrazených služeb totiž bere v potaz výhradně skutečné výdaje zdravotních pojišťoven, a to bez ohledu na zdravotní stav pojištěnce, efektivitu vynaložení prostředků nebo jiné skutečnosti.
Stávající právní úprava neodpovídá požadavku spravedlivosti přerozdělování. Zejména je nedostatkem úpravy, že nezajišťuje dostatečnou rovnováhu prostředků, které jsou zdravotním pojišťovnám přerozdělením přiděleny, s prostředky, které tyto pojišťovny vynakládají na zdravotní péči svých pojištěnců.
Problém nelze řešit rovnoměrným zastoupením různě nákladných pojištěnců u zdravotních pojišťoven. Aby takové řešení možné bylo, muselo by dojít nejen ke změně systému přerozdělování, ale také k zásadní reformě celého systému financování zdravotních služeb v České republice. Především by muselo dojít ke zrušení jednoho ze základních pilířů veřejného zdravotního pojištění, jak nyní funguje v České republice, a to pravidla umožňujícího pojištěncům svobodnou volbu zdravotní pojišťovny. Bez vyloučení svobodné volby zdravotní pojišťovny nelze zajistit, aby zastoupení různě nákladných pojištěnců bylo u zdravotních pojišťoven rovnoměrné. Zrušení volby zdravotní pojišťovny by ale fakticky vyloučilo konkurenční soutěž mezi zdravotními pojišťovnami. Tím by odpadl klíčový důvod jejich existence a ta by se tak stala redundantní. Spolu se zrušením zdravotních pojišťoven by ztratil smysl i systém přerozdělování, protože všechno vybrané pojistné by směřovalo jediné zbývající zdravotní pojišťovně. Taková úprava systému ale není cílem ani smyslem této novely a nevyplývá ani z Programového prohlášení vlády, předkladatel tedy toto řešení problému při koncipování novely dále nezvažoval.
Z pohledu schopnosti předpovídat výdaje zdravotních pojišťoven hraje mezi výše zmíněnými nezahrnutými faktory klíčovou roli existence chronických chorob u pojištěnců.
Současný systém přerozdělování má za následek, že jsou náklady na léčbu chronicky nemocných v každé věkové skupině rozpočítávány mezi všechny pojištěnce v této věkové skupině, tedy i pojištěnce, kteří chronickou nemocí netrpí. Protože je část nákladů chronicky nemocných rozpočítávána mezi zdravé pojištěnce, je navýšen objem prostředků, které zdravotní pojišťovna dostává na zdravé pojištěnce (oproti jejich nákladům) a naopak snížen objem prostředků, které dostává na chronicky nemocné (oproti nákladům na jim poskytované služby).
Zdravotní pojišťovny, u nichž se vyskytuje větší množství chronicky nemocných pojištěnců, než by odpovídalo demografické struktuře jejich pojistného kmene, jsou proto nespravedlivě postiženy nadměrnými výdaji za zdravotní péči za chronické pojištěnce, a to aniž by jim byl tento faktor systémem přerozdělení odpovídajícím způsobem kompenzován. Důsledkem je, že zdravotní pojišťovny jsou motivovány k získávání zdravých pojištěnců, kteří jsou pro ně ziskoví, a naopak chronicky nemocní pojištěnci se jim ekonomicky nevyplatí.
V případě zdravotních pojišťoven pak nekompenzované náklady na služby poskytované chronicky nemocným pojištěncům mohou v krajním případě (v případě, že by jediná zdravotní pojišťovna měla z jakéhokoliv důvodu proporčně k ostatním pojišťovnám velmi vysoký podíl chronicky nemocných pojištěnců) pojišťovnu finančně destabilizovat, protože mohou způsobit nepoměr mezi jejími příjmy a výdaji, a to aniž by byla na vině chybná manažerská rozhodnutí vedení této zdravotní pojišťovny. Tím je nepřímo oslabován rovněž princip rovné hospodářské soutěže.
Vzniklý stav je nepříznivý také pro chronickou nemocí postižené pojištěnce. U těch je oslabována motivace pojišťoven k jejich získávání a udržení, což může vyústit až v poskytování méně kvalitního klientského servisu, a to v podobě neexistence vhodných preventivních programů hrazených z fondu prevence.
V neposlední řadě potřebu „spravedlivého modelu přerozdělení“ reflektuje i Programové prohlášení vlády. Pojem „spravedlivého modelu přerozdělení“ je přitom třeba vykládat právě jako zajištění rovnováhy prostředků skutečně zdravotními pojišťovnami vynaložených na zdravotní služby poskytované jejich pojištěncům vůči prostředkům, které pojišťovny obdrží v rámci přerozdělení. Je zřejmé, že aby model mohl podmínku spravedlivosti naplňovat, musí brát v úvahu i rozdílnou situaci pojištěnců. Nízká prediktivní síla současného čistě demografického modelu svědčí o tom, že demografický model není schopen vládou deklarovaný požadavek spravedlivého modelu přerozdělení v dostatečné míře zajistit.
Aby byl úvod kompletní, je třeba zdůvodnit, proč by přerozdělování mělo brát ohled právě na chronické nemoci pojištěnců a nikoliv na jiné jejich zdravotní obtíže. Tyto jiné zdravotní obtíže (souhrnně je lze označit jako „akutní stavy“) se totiž vyznačují vysokou nepředvídatelností, výraznou proměnlivostí a bývají pouze dočasného charakteru. Akutní stavy není možné spolehlivě předvídat, naopak čerpání péče v souvislosti s chronickou nemocí bývá konstantní a pro dlouhodobou až trvalou povahu těchto onemocnění také velmi snadno předvídatelné.
U chronických nemocí je ovšem situace opačná. Onemocnění buď nelze zcela vyléčit, nebo alespoň má dlouhodobější povahu, často navíc bez možnosti jeho vyléčení zásadně urychlit. Cílem poskytování zdravotních služeb tak zpravidla nebývá onemocnění co nejrychleji potlačit, ale spíš pojištěnce stabilizovat natolik, že se postup choroby zpomalí nebo zastaví a zdravotní stav pojištěnce se dále nezhoršuje. Pokud se toto podaří, pojištěnec zpravidla též nepotřebuje ani akutní lékařskou péči, či ji potřebuje v nižší míře. Takto stabilizovaný stav chronicky nemocného pojištěnce představuje pro zdravotní pojišťovnu významný finanční stimul, stejně, jako úplné vyléčení pojištěnce u tzv. akutních stavů. Snižuje totiž výši prostředků, které je nutné na tohoto pojištěnce vynakládat.
1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Základ právní úpravy mechanismu přerozdělení pojistného z veřejného zdravotního pojištění je dán v části třetí zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“), zejména v § 20, 21 a 21a, a v prováděcí vyhlášce k těmto ustanovením č. 644/2004 Sb., o pravidlech hospodaření se zvláštním účtem všeobecného zdravotního pojištění, průměrných nákladech a o jednacím řádu Dozorčího orgánu (dále jen „vyhláška č. 644/2004 Sb.“).
V § 20 a 21 zákona najdeme základní úpravu mechanismu přerozdělení. Zákon zde především stanoví výpočet tzv. nákladových indexů příslušných pojištěncům v jednotlivých demografických skupinách podle kombinace jejich věku a pohlaví (např. ženy 15-20 let, muži 85 a více let). Podle ustanovení zákona jsou nákladové indexy spočteny tak, aby odpovídaly průměrné nákladovosti pojištěnců v dané demografické skupině napříč všemi pojišťovnami za poslední účetně uzavřený kalendářní rok.
Prostředky, které budou každé pojišťovně přiděleny z přerozdělení, se poté stanoví proporčně z celkové částky určené k přerozdělení zdravotním pojišťovnám. Pro každou jednotlivou pojišťovnu jsou vypočítány jako podíl z této částky, který odpovídá poměru součtu nákladových indexů všech pojištěnců příslušných k této pojišťovně (v čitateli) vůči součtu nákladových indexů všech pojištěnců v systému zdravotního pojištění (ve jmenovateli). Zákon tento výpočet provádí několika oddělenými kroky přes tzv. standardizované pojištěnce, z praktického hlediska se ale jedná o postup popsaný v tomto odstavci.
Nad rámec mechanismu nákladových indexů podle demografických skupin zákon stanoví ještě postup, kterým jsou pojišťovnám kompenzovány výdaje za pojištěnce, za něž byly zdravotními pojišťovnami uhrazeny zvlášť nákladné hrazené služby (dále též „nákladné služby“). Tuto úpravu najdeme v § 21a.
Vyhláška č. 644/2004 Sb. doplňuje některé detaily výpočtů nákladových indexů, hospodaření se zvláštním účtem a další potřebné podrobnosti související s přerozdělováním.
V návaznosti na ustanovení zákona č. 592/1992 Sb. Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem financí každoročně vydává prováděcí právní předpis (vyhlášku), který stanoví hodnoty nákladových indexů účinné pro účely přerozdělování pojistného na veřejné zdravotní pojištění pro následující rok. Například pro rok 2014 šlo o vyhlášku č. 420/2013 Sb., o nákladových indexech věkových skupin pojištěnců veřejného zdravotního pojištění pro rok 2014.
Stávající právní úprava neodpovídá požadavku spravedlivosti přerozdělování, a to z důvodů, které jsou podrobněji uvedeny v kapitole 1.2. Zejména pak je nedostatkem úpravy, že nezajišťuje dostatečnou rovnováhu prostředků, které jsou pojišťovnám přerozdělením přiděleny, s prostředky, které tyto pojišťovny vynakládají na zdravotní péči svých pojištěnců.
Zmíněný nedostatek se projevuje v motivaci zdravotních pojišťoven k přednostnímu získávání zdravých pojištěnců a potenciálně také v nepříznivém dopadu na rovnost hospodářské soutěže mezi zdravotními pojišťovnami.
1.4 Identifikace dotčených subjektů
Přímo dotčené subjekty:
V prvé řadě jsou dotčenými subjekty zdravotní pojišťovny, na které budou kladeny určité dodatečné nároky, a to pokud jde o vykazování počtu pojištěnců a tvorbu statistik spotřebovaných léčiv. Zdravotní pojišťovny ovšem již v současnosti všemi potřebnými informacemi disponují a za účelem simulace modelu je každoročně reportují.
Zdravotní pojišťovny také budou finančně dotčeny novým postupem přerozdělení. Celkový objem prostředků v systému se nezmění, přerozdělení těchto prostředků ale bude lépe reflektovat faktory determinující spotřebu hrazených zdravotních služeb.
Dotčeným subjektem je správce zvláštního účtu – Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky. Nový systém přerozdělení změní nároky na analytickou podporu. Správce účtu již nadále nebude provádět každoroční výpočet nákladových indexů, při měsíčním přerozdělování ale bude zpracovávat vyšší objem dat než v současnosti.
Dotčeným subjektem je Dozorčí orgán přerozdělení dohlížející na dodržování pravidel hospodaření se zvláštním účtem. Členy Dozorčího orgánu jsou zástupci jmenovaní Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem financí, Ministerstvem práce a sociálních věcí, Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR a zaměstnaneckými zdravotními pojišťovnami.
Dotčeným subjektem je Ministerstvo zdravotnictví, které bude zodpovědné za každoroční aktualizaci nákladových indexů a za aktualizaci a kultivaci platného modelu na základě průběžného vyhodnocování jeho fungování.
Nepřímo dotčené subjekty:
Nepřímý vliv bude mít navržená právní úprava na pojištěnce. Na jejich straně nevzniknou žádné nové náklady, úprava od nich nevyžaduje žádnou změnu chování, ani na ně neklade žádné nové nároky. Navržený předpis jim ale zajistí přínosy v podobě zamezení motivace zdravotních pojišťoven k přednostnímu získávání a udržení pojištěnců s nízkými náklady na jim poskytované hrazené zdravotní služby.
1.5 Popis cílového stavu
Hlavním cílem navrhované právní úpravy je docílit spravedlivějšího systému přerozdělování pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a to tím, že v přerozdělování budou zohledněny další prediktory nákladnosti péče kromě věku a pohlaví pojištěnců. V cílovém stavu budou v celkovém objemu prostředků, které budou zdravotním pojišťovnám v přerozdělení přiděleny, zohledněny nejen věk a pohlaví pojištěnců v kmeni každé zdravotní pojišťovny, ale i takové prediktory nákladnosti zdravotních služeb, které dovedou nákladnost jednotlivých pojištěnců předvídat s vysokou mírou přesnosti a přitom nevnáší do systému zdravotního pojištění nežádoucí motivace a vlivy. Zvýší se tak prediktivní síla modelu, díky čemuž budou prostředky ze systému veřejného zdravotního pojištění mezi pojišťovny rozdělovány spravedlivěji (ve smyslu zvýšení rovnováhy mezi přidělenými prostředky a skutečnými náklady na zdravotní péči pojištěnců). Pojišťovny nebudou finančně znevýhodňovány přítomností nákladných nemocných osob ve svých kmenech pojištěnců, čímž odpadne výrazný finančně destabilizující prvek současného modelu přerozdělování.
Zkušenost z jiných zemí, kde v minulosti došlo k rozvíjení systému přerozdělování pojistného na veřejné zdravotní pojištění (např. Holandsko, Slovensko), ukazuje, že nejdůležitějším prediktorem nákladovosti pojištěnců je přítomnost chronických nemocí v kmenech pojištěnců jednotlivých zdravotních pojišťoven. Aby tedy bylo dosaženo spravedlivosti přerozdělování, mělo by být především zvoleno takové řešení, které dokáže zohlednit nerovnoměrné zastoupení chronicky nemocných pojištěnců u zdravotních pojišťoven.
1.6 Zhodnocení rizika
V případě nepřijetí navrhované úpravy budou zachovány stávající nedostatky systému přerozdělování prostředků z veřejného zdravotního pojištění, jak jsou popsány v předchozích kapitolách. Jedná se zejména o:
- nerovné podmínky zdravotních pojišťoven vzhledem k rozdílnému zastoupení chronicky nemocných pojištěnců v jejich pojistném kmeni,
- zachování motivace zdravotních pojišťoven k přednostnímu získávání a udržení pojištěnců s nízkými náklady na zdravotní služby,
- zachování vlivu nákladů na léčbu chronických nemocí pojistného kmene na hospodářský výsledek pojišťovny.
2. Návrh variant řešení
Varianta 0
Uvedená varianta představuje zachování stávajícího právního stavu, kdy nedojde ke zlepšení prediktivní síly modelu přerozdělování a nebudou zohledněny jiné vlivy na nákladovost pojištěnců než věk a pohlaví.
Varianty 1 a 2 – společná východiska
Varianty předpokládají obohacení současného modelu demografických skupin o příslušnost pojištěnců do tzv. PCG skupin (Pharmacy-basedCostGroups, tj. farmaceuticko-nákladové skupiny), tj. PCG model. Východiskem modelu PCG, který byl užit poprvé v Nizozemí, a nedávno třeba také na Slovensku, je tato úvaha:
Je identifikován určitý okruh chronických onemocnění, která zvyšují nákladovost jimi postižených pojištěnců. Skutečnost, že pojištěnec trpí definovanou chronickou chorobou, lze velmi přesně určit podle roční spotřeby léčiv určitého typu, resp. léčiv obsahujících definované účinné látky. Jestliže pojištěnec v tzv. referenčním období spotřebuje množství určitých účinných látek přesahující předem stanovený limit, je považován za chronicky nemocného v PCG skupině odpovídající tomuto typu účinných látek. Pokud tedy pojištěnec spotřebuje za referenční rok nadlimitní množství účinných látek přiřazených k PCG skupině „astma“, je pro další období zařazen do této skupiny a považován za chronicky nemocného astmatika.
PCG skupiny přitom nenahrazují skupiny podle věku a pohlaví, ale pouze je doplňují. Pojištěnec je tak vždy zařazen do jedné skupiny s příslušností podle věku a pohlaví a vedle toho spadá ještě do všech PCG skupin, jejichž definiční předpoklady naplňuje svou spotřebou léčiv.
Varianta 1
Jedná se o model PCG sestavený Ministerstvem zdravotnictví. Při jeho tvorbě byl kladen důraz především na vysokou prediktivní sílu (charakterizovanou tzv. koeficientem determinace, který číselně vyjadřuje schopnost matematického modelu předvídat náklady jednotlivých pojištěnců), a to při zachování stability indexů v čase a relativní jednoduchosti při interpretaci, aplikaci a správě tohoto modelu.
Dle obecných východisek uvedených v odstavci „Varianty 1 a 2 – společná východiska“ je pojištěnec zařazen do jedné demografické skupiny a žádné, jedné či více skupin PCG. Pro každou z těchto skupin je vypočten tzv. nákladový index, který vyjadřuje jejich relativní nákladovost. Indexy jsou spočteny metodou lineární regrese (jde o matematickou metodu vhodnou pro odhad přírůstků/úbytků nákladů přiřaditelných jednotlivým nákladovým skupinám na základě příslušnosti pojištěnců do těchto skupin). Přesný postup výpočtu stanoví příloha zákona č. 2 a po teoretické stránce jej vysvětluje komentář ve zvláštní části důvodové zprávy.
Pro účely přerozdělování se získá nákladový index jednotlivého pojištěnce tak, že se k číslu 1 přičte nákladový index jeho věkové skupiny a všechny nákladové indexy těch PCG skupin, do kterých daný pojištěnec spadá svou spotřebou léčiv. Dle celkového součtu nákladových indexů všech pojištěnců ve svém kmeni poté zdravotní pojišťovna získá každý měsíc poměrnou část z prostředků určených k přerozdělování podle indexů, a to část odpovídající zlomku vyjadřujícímu poměr součtu nákladových indexů všech pojištěnců v kmeni příslušné zdravotní pojišťovny vůči součtu nákladových indexů všech pojištěnců v systému veřejného zdravotního pojištění.
Mimo to se v rámci modelu předpokládá zachování systému kompenzací nákladných zdravotních služeb. V tomto systému zdravotní pojišťovna za předem definovaných podmínek získává náhradu části prostředků vynaložených na zvlášť nákladné hrazené služby u velmi nákladných pojištěnců.
Definující parametry modelu přerozdělení dle Varianty 1 jsou uvedeny níže v tabulce „Srovnání variant 1 a 2“.
Varianta 2
Jde o omezený model PCG v té podobě, jak byl v roce 2012 implementován na Slovensku.
Dle obecných východisek uvedených v odstavci „Varianty 1 a 2 – společná východiska“ je pojištěnec zařazen do jedné demografické skupiny a předběžně do jedné či více PCG skupin. Iteračním výpočtem je pro každou z těchto skupin spočtena průměrná nákladnost pojištěnců, kteří do nich spadají. Pro účely přerozdělení je poté pojištěnec zařazen pouze do nejnákladnější ze všech PCG skupin, do nichž byl předběžně zařazen podle spotřeby léčiv. Následně jsou vypočteny nákladové indexy všech demografických a PCG skupin, které vyjadřují jejich relativní nákladovost. Postup výpočtu nákladových indexů je stejný jako u Varianty 1.
V zařazení pojištěnce pouze do jediné PCG skupiny (namísto všech, jejichž kritéria naplňuje svou spotřebou léčiv) spočívá hlavní rozdíl slovenské implementace modelu oproti Variantě 1.
Druhý klíčový rozdíl spočívá v absenci systému kompenzací nákladných hrazených služeb.
Definující parametry modelu přerozdělení dle Varianty 2 jsou uvedeny níže v tabulce „Srovnání variant 1 a 2“.
Srovnání varianty 1 a 2
Varianta 1 Varianta 2
Parametr Hodnota Hodnota
Počet demografických skupin 38 36 Počet PCG skupin 25 26 Práh preskripce pro PCG příslušnost (počet ODTD) 181 181 Příslušnost pojištěnce pouze do nejnákladnější PCGNe Ano skupiny Korekce za kombinace PCG skupin Ano Ne
Obvyklá denní terapeutická dávka Korekce za kombinace demografických skupin a PCGAno Ne skupin Zajištění zvláště nákladné péče (tzv. ex postAno Ne kompenzace) Prediktivní síla (měřená koeficientem Rna datech z r.42,53 % 18-19 % 2012)
Varianta 3 Jde o model založený na skupinách podle diagnózy, tzv.Diagnostic Cost Groups („DCG“), jak byl implementován například v Nizozemí. Tento model je schopen predikovat některé náklady pojištěnců spojené s určitými zdravotními diagnózami. Při tomto modelu jsou získávána data o diagnózách pojištěnců podle úhradového systému DRG, podle nichž jsou pojištěnci řazeni do několika stovek diagnostických skupin. Jako diagnostické skupiny jsou používány pouze ty diagnózy, u nichž je přesvědčivě doloženo, že mají vliv na budoucí nákladovost pojištěnce a že tedy s jejich využitím je spojeno zvýšení prediktivní síly přerozdělování.
Varianta 4 Varianta 4 představuje zavedení prediktoru regionality. V nákladnosti pojištěnců existují určité rozdíly mezi regiony, v průměru v řádu jednotek procent. Důvodem je, že v regionech s méně rozvinutými a vybavenými zdravotnickými zařízeními jsou pojištěnci se shodnými zdravotními problémy častěji léčeni staršími a technicky jednoduššími lékařskými metodami, které stojí méně prostředků. Prediktor regionality proto zohledňuje místo pobytu pojištěnce jako jeden z faktorů, které mají vliv na jeho celkovou nákladnost.
3. Vyhodnocení nákladů a přínosů
3.1 Identifikace nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů byla provedena zejména na základě údajů, které má Ministerstvo zdravotnictví k dispozici. Náklady a přínosy jsou primárně kvalitativního charakteru a spočívají v odstranění negativních důsledků platné právní úpravy. Konkrétní náklady a přínosy jsou uvedeny v následujícím textu.
3.2 Náklady
Varianta 0
Náklady Varianty 0 jsou kvalitativního rázu a to především v podobě setrvání modelu přerozdělování, který nereflektuje existenci chronických nemocí a jejich vliv na nákladovost pojištěnců. Tento stav s sebou nese již zmiňované nedostatky. Hrozí pak narušování rovné hospodářské soutěže kvůli modelu přerozdělování, který dostatečně nezajišťuje rovnováhu prostředků, které jsou pojišťovnám z pojistného přidělovány, se skutečně vznikajícími náklady na zdravotní péči o pojištěnce.
Při přijetí Varianty 0 rovněž nedojde k naplnění resortní priority Ministerstva zdravotnictví z Programového prohlášení vlády spočívající v zavedení „spravedlivého modelu přerozdělení“.
Varianta 1
Náklady na Variantu 1 se budou týkat zdravotních pojišťoven a Ministerstva zdravotnictví.
V případě zdravotních pojišťoven půjde o novou povinnost dodávat pro účely výpočtu modelu přerozdělování Ministerstvu zdravotnictví jednou ročně datovou větu s větším množstvím údajů, než obsahovala datová věta pro výpočet modelu doposud reportovaná správci zvláštního účtu. Zdravotní pojišťovny nicméně již dnes všemi nově potřebnými údaji nejen disponují, ale i o ně Ministerstvo zdravotnictví může žádat, a to podle zákonů č. 551/1991 Sb. a č. 280/1992 Sb. ve znění zákona č. 200/2015 Sb. Lze tak předpokládat, že na straně zdravotních pojišťoven nevzniknou dodatečné náklady.
Varianta 1 bude mít dopady na příjmovou stránku zdravotních pojišťoven. Tyto dopady byly modelovány na datech o systému veřejného zdravotního pojištění z roku 2012. V porovnání se skutečnými příjmy zdravotních pojišťoven v roce 2012 by se při přerozdělování podle modelu PCG změnily příjmy zdravotních pojišťoven takto:
Tabulka – Dopady přerozdělování dle PCG modelu na příjmy zdravotních pojišťoven. Dopady byly modelovány na datech z roku 2012.
Relativní změna příjmů z
Název pojišťovny
přerozdělování
Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky 0,20% Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky -0,52% Česká průmyslová zdravotní pojišťovna -0,86% Oborová zdravotní pojišťovna -0,31% Zdravotní pojišťovna Škoda 2,46% Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra České republiky -0,02% Revírní bratrská pokladna -0,81% Součet 0,00% Paralelní výpočet výsledků přerozdělování podle PCG, který od počátku roku 2015 provádí v experimentálním režimu vedle výpočtů podle současných pravidel přerozdělování správce zvláštního účtu (tzv. stínové přerozdělování) doposud výsledkům modelací odpovídá. Je přitom třeba připomenout, že ve výsledcích stínového přerozdělování zatím nejsou zahrnuty kompenzace za zvlášť nákladné hrazené služby. Z provedených modelací vyplývá, že při zahrnutí těchto kompenzací se změny v příjmech jednotlivých zdravotních pojišťoven sníží. Za prvních 8 měsíců přerozdělování v roce 2015 vyplývají ze stínového přerozdělování tyto změny na příjmové stránce zdravotních pojišťoven:
Tabulka – Dopady přerozdělování dle PCG modelu na příjmy zdravotních pojišťoven v rámci stínového přerozdělování za prvních osm měsíců roku 2015:
Výsledná Výsledná částka částka připadající
Kódpřipadající naRozdíl (vRelativní
Název ZPna
ZP pojišťovnuKč)změna
pojišťovnu včetně PCG bez PCG (v Kč) (v Kč)
Všeobecná
100 771 283101 094 987323 703
111zdravotní0,321%
861408547
pojišťovna ČR
Vojenská
10 198 295-58 541
201zdravotní10 139 753 553 -0,574%
552 999
pojišťovna ČR
Česká
průmyslová16 830 693-112 603
20516 718 089 903 -0,669%
zdravotní746 843 pojišťovna Oborová zdrav.
poj.
zaměstnanců10 201 592-79 416
20710 122 176 298 -0,778%
bank,928 630
pojišťoven a stavebnictví
Zaměstnanecká2 138 10265 127
209 2 203 230 245 3,046%
pojišťovna774 471
ŠKODA Zdravotní
18 176 13012 911
211pojišťovna MV18 189 041 684 0,071%
660 024
ČR
Revírní bratrská
5 869 854-151 179
213pokladna -5 718 675 146 -2,576%
718 572
zdravotní pojišťovna
Celkem
63 414 670-323 703
zaměstnanecké63 090 966 829 -0,510%
378 549
zdravotní pojišťovny
Celkem zdravotní164 185 954164 185 954
-2 0,000%
pojišťovny239237
Ministerstvu zdravotnictví vzniknou nové náklady v souvislosti se správou, aktualizací a kultivací nového modelu přerozdělování. Lze očekávat, že vyšší komplexita navrhovaného modelu se projeví v nutnosti zaměstnat dva nové vysoce kvalifikované pracovníky navíc oproti současnému stavu.
Tito pracovníci budou mít na starosti následující agendy:
Agenda Časová dotace Každý měsíc verifikovat počty pojištěnců382 hodin/rok (4 dny v měsíci) v různých demografických a PCG skupinách podle hlášení zdravotních pojišťoven (ověřit např. zda počty pojištěnců nefluktuují více, než lze očekávat na základě demografických modelů). Minimálně jednou za rok vyhodnotit360 hodin / rok (2 měsíce v roce) variabilitu čerpání hrazených služeb pojištěnci různých pojišťoven v různých krajích/regionech. V případě nutnosti provede Ministerstvo zdravotnictví na základě této analýzy kontrolu, zda zdravotní pojišťovny zajišťují dostatečný přístup k péči pro své pojištěnce. Minimálně jednou za rok vyhodnotit360 hodin / rok (2 měsíce v roce) chování zdravotních pojišťoven po zavedení nového modelu přerozdělování. Vyhodnocovat, zda zavedení modelu přináší očekávané výsledky (zajišťování kvalitnější péče pro chroniky, zavádění disease management programů pro chroniky). Monitorovat chování účastníků systému – např. zda nedochází k účelovému či případně podvodnému jednání (umělé vykazování spotřeby léčiv za účelem zvýšení příjmů z přerozdělení). Průběžné sbírání podnětů pro úpravu480 hodin /rok (1 týden v měsíci) modelu, vycházející jak z vlastních zjištění (viz předchozí bod), tak z návrhů zdravotních pojišťoven nebo třetích subjektů. Neustálá validace modelu, ověřování,480 hodin /rok (1 týden v měsíci) zda na trh nevstupují léky, které lze jednoznačně přiřadit k PCG skupinám, aktualizovat stávající seznam léků, které zakládají příslušnost k PCG skupině. Jednou za rok sběr podrobných dat360 hodin / rok (2 měsíce v roce) zdravotních pojišťoven, výpočet nákladových indexů a dalších proměnlivých parametrů pro následující rok. Jejich vydání vyhláškou. Zajišťovat spolupráci Ministerstva480 hodin /rok (1 týden v měsíci) zdravotnictví s univerzitami, akademií věd či obdobnými subjekty na rozvoji modelu PCG. Vyhledávání nových prediktorů pro přerozdělení (nové chronické nemoci, nové ATC skupiny léčiv, případně prediktory odlišného rázu).
Uvažujeme-li, že pracovní rok má cca 1900 pracovních hodin, je na výše uvedené agendy nutno zaměstnat 1,3 pracovníků. Pro zajištění zastupitelnosti v takto významném úkolu je navíc třeba počítat s jistým překrýváním agendy. Minimální požadavek na navýšení úvazků je tedy 1,5 úvazku navíc oproti současnému stavu. Nové pracovní úvazky budou služebními místy, přičemž budou spadat do oboru služby č. 28, Zdravotnictví a ochrana zdraví, podle nařízení vlády č. 106/2015 Sb. Podle Katalogu správních činností (nařízení vlády č. 302/2014 Sb.) jde o činnost uvedenou v Dílu 23 přílohy, 13. platová třída, bod 9, nazvanou „Tvůrčí zpracovávání zásad financování zdravotnictví a analýza dopadů vyplývajících z navrhovaných právních úprav v oblasti zdravotního pojištění do ekonomiky poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotních pojišťoven, na pojištěnce a na zaměstnavatele“. Náklady pro Ministerstvo zdravotnictví se budou pohybovat okolo 900 000 Kč (při 2 osobách v tabulkové třídě 13, ohodnocené průměrným měsíčním hrubým příjmem 28 000 Kč). Ministerstvo zdravotnictví pokryje potřebu z již rozpočtovaných prostředků a v rámci limitu počtu funkčních míst.
Předkladatel taktéž uvážil riziko vzniku nežádoucích změn, ke kterým by mohlo dojít v důsledku vzniku nových motivací v systému veřejného zdravotního pojištění. Jedinou takovou změnou známou předkladateli je umělé navýšení počtu osob klasifikovaných jako chronicky nemocné. Možnost, že by k takovému navýšení došlo ve vyšší než zanedbatelné míře, považuje předkladatel za vysoce nepravděpodobnou. K tomuto závěru vedou dva důvody. V první řadě, osoba je klasifikovaná jako chronicky nemocná na základě preskripce nebo podání určitých léčiv poskytovatelem zdravotních služeb. Nicméně poskytovatelé nejsou účastníky přerozdělování zdrojů veřejného zdravotního pojištění, proto nejsou přímo finančně motivováni. Možnost jejich ovlivnění ze strany účastníků přerozdělování (ie. zdravotních pojišťoven) je v tomto směru nízká. K řečenému se váže i druhý argument předkladatele. Tím je fakt, že počet obvyklých denních terapeutických dávek léčiv, nutných pro klasifikaci osoby do farmaceuticko- nákladové skupiny (hranice spotřeby léčiv pro zařazení pojištěnce do farmaceuticko- nákladové skupiny), je poměrně vysoký. Zákon určuje, že tento počet leží mezi 121 obvyklými denními terapeutickými dávkami za rok a 365 obvyklými denními terapeutickými dávkami za rok. Předkladatel považuje za prakticky nemožné, aby zdravotní pojišťovna přiměla poskytovatele k preskripci v takovém ročním rozsahu za účelem umělého navýšení počtu osob klasifikovaných jako chronicky nemocné. Pro rok 2017 stanovuje předkladatel hranici spotřeby léčiv pro zařazení pojištěnce do farmaceuticko-nákladové skupiny na 181 obvyklých denních terapeutických dávek, v dalších letech bude tato hranice stanovena vyhláškou.
Varianta 2
Náklady na Variantu 2 se budou týkat zdravotních pojišťoven a Ministerstva zdravotnictví.
V případě zdravotních pojišťoven půjde o novou povinnost dodávat pro účely výpočtu modelu přerozdělování Ministerstvu zdravotnictví jednou ročně datovou větu s větším množstvím údajů, než obsahovala datová věta pro výpočet modelu doposud reportovaná správci zvláštního účtu. Zdravotní pojišťovny nicméně již dnes nejen všemi nově potřebnými údaji disponují, ale i o ně Ministerstvo zdravotnictví může žádat, a to podle zákonů č. 551/1991 Sb. a č. 280/1992 Sb. ve znění po novele č. 200/2015 Sb. Lze tak předpokládat, že na straně zdravotních pojišťoven nevzniknou dodatečné náklady.
Ministerstvu zdravotnictví vzniknou určité nové náklady v souvislosti se správou, aktualizací a kultivací nového modelu přerozdělení. Lze očekávat, že vyšší komplexita navrhovaného modelu se projeví v nutnosti zaměstnat dva nové vysoce kvalifikované pracovníky navíc oproti současnému stavu, a to stejně jako u Varianty 1 celkem na 1,3 úvazku, respektive 1,5 úvazku při započítání nutnosti překryvu agendy. Náklady pro Ministerstvo zdravotnictví se tak ročně budou pohybovat okolo 900 000 Kč. (2 služební místa v tabulkové třídě 13, ohodnocené průměrným měsíčním hrubým příjmem 28 000 Kč.) Povaha těchto funkčních míst budou obdobné jako u Varianty 1. Ministerstvo zdravotnictví pokryje potřebu z již rozpočtovaných prostředků a v rámci limitu počtu funkčních míst.
V porovnání s Variantou 1 je u Varianty 2 též nutné počítat s náklady kvalitativního rázu, obdobnými nákladům spojeným s přijetím Varianty 0. Důvodem je nižší prediktivní síla tohoto modelu oproti Variantě 1, a tedy také nižší rovnováha mezi přidělenými prostředky a prostředky vynaloženými na zdravotní péči o pojištěnce. Prediktivní síla Varianty 2 je méně než poloviční oproti prediktivní síle Varianty 1.
Při přijetí Varianty 2 také nedojde k naplnění zmíněných resortních priorit Ministerstva zdravotnictví z Programového prohlášení vlády. To předpokládá mj. zohlednění „skutečných výdajů na nákladné diagnózy“. Model Varianty 2 tento požadavek nenaplňuje nejen kvůli nižší prediktivní síle, ale i kvůli neexistenci kompenzací za mimořádně nákladné hrazené služby.
Varianta 3
Předpokládané náklady na zavedení této varianty významně přesahují náklady nutné na zavedení systému PCG. Zatímco pro zavedení modelu PCG předkladatel vyhodnotil jako nutné zaměstnání zhruba 1,5 nových pracovníků na Ministerstvu zdravotnictví, pro zavedení modelu DCG by vzhledem k vysokému počtu skupin a nutnosti jejich kultivace bylo nutné takové navýšení personálních kapacit, které potřeby variant 1 a 2 zavádějících PCG model několikanásobně převyšuje. Zkušenosti z Nizozemí přitom ukazují, že přínos pro předpovědní sílu přerozdělování je i při takto rozdílných nákladech na jejich zavedení pro prediktory PCG i DCG zhruba srovnatelný, přičemž v obou případech spočívá ve schopnosti zohlednit v přerozdělování nejnákladnější chronické nemoci pojištěnců.
Varianta 4
Náklady na Variantu 4 se budou týkat zdravotních pojišťoven. Pro ty bude znamenat novou povinnost sdělovat Ministerstvu zdravotnictví pro výpočet proměnlivých parametrů přerozdělování místo pobytu pojištěnce. Tato povinnost neklade na zdravotní pojišťovny žádné dodatečné finanční nároky. Ministerstvu zdravotnictví zavedením prediktoru regionality žádné dodatečné náklady nevzniknou.
PRINSZE, Femmeke J. a René C. J. A. VAN VLIET. Health-Based Risk Adjustment: Improving the
Pharmacy-Based Cost Group Model by Adding Diagnostic Cost Groups.Inquiry. 2007, Winter 2007/2008(44),
469-480.
3.3 Přínosy
Varianta 0
Hlavními přínosy Varianty 0 jsou nižší analytická náročnost jejího provádění a také není nutná novelizace právních předpisů.
Varianta 1
Přínosy Varianty 1 jsou kvalitativní a spočívají v:
- zohlednění existence chronicky nemocných pacientů v pojistných kmenech zdravotních pojišťoven,
- zamezení motivace zdravotních pojišťoven k přednostnímu získávání a udržení zdravých pojištěnců,
- zvýšení informovanosti zdravotních pojišťoven o nákladovosti v jednotlivých skupinách ve srovnání s celostátním průměrem.
Varianta 2
Přínosy Varianty 2 jsou kvalitativní a spočívají v:
- částečném zohlednění existence chronicky nemocných pacientů v pojistných kmenech zdravotních pojišťoven,
- částečném zamezení motivace zdravotních pojišťoven k přednostnímu získávání a udržení zdravých pojištěnců,
- zvýšení informovanosti zdravotních pojišťoven o nákladovosti v jednotlivých skupinách ve srovnání s celostátním průměrem.
Varianta 3
Přínosy této varianty spočívají v tom, že v přerozdělování bude zohledněn vliv chronických nemocí či jiných chronických či dlouhodobých zdravotních obtíží na nákladovost pojištěnců. Tím také dochází k zamezení motivace zdravotních pojišťoven k přednostnímu získávání a udržení zdravých pojištěnců a ke zvýšení informovanosti zdravotních pojišťoven o nákladovosti pojištěnců v jednotlivých skupinách ve srovnání s celostátním průměrem.
Přínosy této varianty jsou ovšem omezeny kvalitativním nedostatkem vycházejícím ze způsobu fungování modelu DCG. Tento model stojí na vykázaných diagnózách lékařů, díky čemuž je podstatně méně spolehlivý než systém PCG, pracující se skutečně spotřebovanými (resp. pacientům vydanými) léky. Je nepochybně častější, že je chybně či nepřesně vykázána diagnóza, než že je pojištěnci, který chronickou nemocí netrpí, vydána v průběhu po sobě následujících dvanácti měsíců dávka léčivých přípravků požadovaná pro jeho zařazení do PCG skupiny. Předkladatel považuje tuto vlastnost modelu DCG za faktor významně negativně ovlivňující přínos varianty 3.
Varianta 4
Přínosy této varianty spočívají v zohlednění regionálních rozdílů v nákladnosti pojištěnců. Tyto rozdíly mohou mít na zdravotní pojišťovny určité finanční dopady za předpokladu, že v jejich pojistných kmenech významně převažují pojištěnci z jednoho či několika regionů České republiky a ostatní regiony jsou zastoupeny jen málo nebo vůbec. Regionální rozdíly v nákladnosti pojištěnců se v průměru pohybují v řádu jednotek procent, s čímž je spojeno relativně nízké navýšení prediktivní síly modelu v případě přijetí varianty 4.
Přínosy této varianty jsou dále omezeny kvalitativním nedostatkem vycházejícím z vlivu, který zavedení prediktoru regionality má na systém veřejného zdravotního pojištění jako celek. Regionální rozdíly v nákladnosti zdravotních služeb jsou v tomto systému nežádoucí, protože vypovídají o nerovnoměrné kvalitě zdravotních služeb napříč regiony. Z toho vyplývá, že nastavení systému by mělo usilovat spíše o snižování regionálních rozdílů v úhradách než o jejich fixaci zohledněním v přerozdělování.
Zavedení prediktoru regionality a zohlednění těchto rozdílů v přerozdělování má tedy opačný efekt, než který by byl z hlediska zdravotního systému České republiky žádoucí. Regionální rozdíly v nákladnosti a tím i kvalitě zdravotních služeb by byly zohledněním v přerozdělování potvrzeny a byla by též odstraněna současná motivace zdravotních pojišťoven usilovat o jejich snižování. Z tohoto důvodu se jeví možnost zohlednit v přerozdělování regionální rozdíly v nákladnosti pojištěnců jako ne zcela žádoucí.
Za vhodnější a systémovější řešení, než zohledňovat regionální rozdíly v nákladnosti pojištěnců v systému přerozdělování prostředků veřejného zdravotního pojištění, považuje předkladatel úsilí o snížení regionálních rozdílů přímo v oblasti úhrad hrazených zdravotních služeb, tedy pomocí právních předpisů, které má předkladatel ve své působnosti v úhradové oblasti.
Vzhledem k tomu, že není možné regionální rozdíly v úhradách hrazených zdravotních služeb změnou úhradových mechanismů vyloučit zcela, by pak přicházela v úvahu taková implementace prediktoru regionality, kdy by regionální rozdíly v nákladnosti péče byly v přerozdělování zohledněny pouze z určité malé části. Tím by byl omezen negativní efekt, který předkladatel při zohlednění tohoto prediktoru očekává, je tím ale dále významně omezeno i tak nepříliš zásadní zvýšení prediktivní síly modelu přerozdělování související se zahrnutím tohoto prediktoru. Předkladatel na základě politického rozhodnutí zatím k této úpravě nepřistoupil, nevylučuje ji ale jako jeden z budoucích možných směrů úprav systému přerozdělování pojistného na veřejné zdravotní pojištění.
3.4 Vyhodnocení nákladů a přínosů hodnocených variant
Variantu 0 považuje předkladatel za nevyhovující. Tato varianta nijak nereflektuje potřebu změnit současný nevyhovující systém. Model obsažený ve Variantě 0 má nízkou prediktivní sílu, při přerozdělování v něm vznikají neodůvodněné rozdíly mezi prostředky, které jsou pojišťovnám přidělovány z pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a skutečnými náklady na zdravotní služby poskytované pojištěncům.
Variantu 1 považuje předkladatel za vyhovující. Náklady související s její implementací jsou zanedbatelné. Přínosy této varianty výrazně převyšují její náklady. Z uvedených variant má model navržený v rámci Varianty 1 nejvyšší prediktivní sílu a zaručuje tak nejpříznivější rovnováhu mezi prostředky, které jsou zdravotním pojišťovnám z přerozdělování přidělovány, a skutečnými náklady zdravotních pojišťoven na hrazené zdravotní služby poskytované pojištěncům. Varianta též byla předjednána s dotčenými subjekty a v jejím návrhu jsou začleněny připomínky těchto subjektů.
Variantu 2 považuje předkladatel za nevyhovující. Mechanismus odhadu PCG modelu je dle této varianty složitější než dle Varianty 1, avšak vede k nižší prediktivní síle. Varianta 2 nezahrnuje kompenzace mimořádně nákladné péče, čímž odporuje prioritám Programového prohlášení vlády. S touto variantou též nesouhlasí dotčené subjekty.
Variantu 3 považuje předkladatel za nevyhovující vzhledem k její složitosti a vysokým nákladům na její realizaci.
Variantu 4 považuje předkladatel za nevyhovující. Řešení obsažené v této variantě nežádoucím způsobem konzervuje regionální rozdíly v nákladnosti pojištěnců. Vhodnější řešení regionálních rozdílů v úhradách za hrazené zdravotní péči předkladatel spatřuje prostřednictvím právních předpisů upravujících výši těchto úhrad. Teprve ta část regionálních rozdílů v úhradách za hrazené zdravotní služby, kterou nebude možné řešit koncepčním způsobem regulací úhrad, může být v budoucnu určitým způsobem zohledněna v přerozdělování.
S ohledem na předpokládané nízké náklady a zásadní kvalitativní přínosy navrhuje předkladatel k realizaci Variantu 1 jako vhodné řešení problematiky přerozdělení
pojistného mezi zdravotní pojišťovny.
Detailní popis PCG modelu podle Varianty 1 je uveden ve zvláštní části důvodové zprávy.
4. Návrh řešení
4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Při výběru Varianty 1 jako nejvhodnějšího řešení vycházel předkladatel z hodnocení provedeného v předchozí části této RIA. Zohledňoval přitom především dopady na jednotlivé dotčené subjekty, náklady na realizaci a vliv na systém veřejného zdravotního pojištění jako celek. Zvolená varianta tvoří vnitřně konzistentní návrh novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Předkladatel očekává, že tato varianta bude při zachování minimálních nákladů mít pozitivní vliv na fungování zdravotních pojišťoven.
Lze shrnout, že navrženým řešením budou zajištěny:
- zamezení motivace zdravotních pojišťoven k účelovému chování při náboru pojištěnců,
- spravedlivější systém přerozdělování pojistného, než je platný model založený pouze na věku a pohlaví pojištěnců.
5. Implementace doporučené varianty
Za implementaci navrženého právního předpisu bude zodpovědné Ministerstvo zdravotnictví jako ústřední orgán státní správy v oblasti veřejného zdravotního pojištění. Implementací se rozumí zejména příprava návrhu novely zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a dále příprava a vydání prováděcích právních předpisů, které budou vydávány společně s Ministerstvem financí.
Za správnou implementaci prováděcích předpisů bude Ministerstvo zdravotnictví zodpovědné v součinnosti s ostatními subjekty jmenujícími členy Dozorčího orgánu dle § 20 zákona č. 592/1992 Sb.
Účinnost nového systému přerozdělení se očekává od 1. ledna 2017. Ustanovení upravující fungování centrálního registru pojištěnců předpokládají předsunutou účinnost patnáctým dnem po vyhlášení zákona, a to v souladu s ustanovením § 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů. Část přechodných ustanovení předpokládá předsunutou účinnost na 18. listopadu 2016, a to z důvodu plynulého přechodu ze stávajícího systému přerozdělení pojistného na nově navrhovaný systém (blíže viz odůvodnění zvláštní části důvodové zprávy k čl. II, kdy se v rámci předposledního měsíčního přerozdělení v roce 2016 bude přerozdělovat pouze pojistné vybrané od 18. do 30. listopadu, a dále § 21 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb.
5.1 Vynucování
Návrh novely počítá se zachováním sankce nyní stanovené v § 20 zákona č. 592/1992 Sb. (tj. pokuta v maximální výši 500 000 Kč pro zdravotní pojišťovnu, která neposkytne podklady k ověření správnosti údajů, které v souvislosti s přerozdělením zasílá správci účtu). Vedle podnětu Ministerstvu financí bude Dozorčí orgán nově podávat také podnět Ministerstvu zdravotnictví, a to tehdy, když ze své činnosti získá podezření na porušení pravidel přerozdělování ze strany zdravotní pojišťovny nebo správce zvláštního účtu. Ministerstvo zdravotnictví může na základě podnětu zahájit kontrolu zdravotní pojišťovny podle zvláštních právních předpisů.
Dále novela počítá s rozšířením pravomoci společné kontrolní skupiny revizních lékařů zdravotních pojišťoven na kontrolu správnosti zařazení pojištěnců do farmaceuticko-nákladových skupin. Stávající pravomoc společné kontrolní skupiny kontrolovat vyúčtování nákladných hrazených služeb přitom zůstává nedotčena.
Souhrnem těchto opatření je podle navrhovatele vynucování navrhovaného řešení dostatečně zajištěno.
6. Konzultace a zdroje dat
Příprava tohoto zákona probíhala ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami jako přímo dotčenými subjekty. K provedení RIA byla použita zejména data, která má Ministerstvo zdravotnictví z vlastní činnosti, a data, která mu byla poskytnuta od zdravotních pojišťoven, o systému zdravotního pojištění za roky 2011 až 2013. Data byla použita při modelaci jednotlivých verzí modelů, zejména pak pro porovnání prediktivních sil variant 1 a 2 a také při modelaci přerozdělení dle Varianty 1 na historických datech.
Model přerozdělení popsaný Variantou 1 zohledňuje velkou část připomínek zástupců Svazu zdravotních pojišťoven ČR a většinu připomínek Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, se kterými bylo technické zpracování modelu konzultováno. Zásadní připomínky dotčených subjektů v připomínkovém řízení se týkaly především vyhodnocení dopadů změn přerozdělování, koncepce těchto změn, koncepce přechodných ustanovení pro přechod na nový systém přerozdělování, způsobu oceňování nákladů na hrazené zdravotní služby pro účely přerozdělování a předávání dat o pojištěncích při přechodu mezi zdravotními pojišťovnami. Ve spolupráci s připomínkovými místy byly tyto připomínky vypořádány a zohledněny.
7. Přezkum účinnosti regulace
Přezkum účinnosti regulace bude předkladatel provádět ve spolupráci se správcem zvláštního účtu. Předmětem přezkumu bude posuzování, zda jsou v modelu nutné změny. K tomuto účelu bude dále zkoumána prediktivní síla zvoleného modelu a alternativních modelů. Nutnost změn v modelu může nastat i kvůli případným posunům ve fungování systému zdravotní péče nebo z důvodu změn klinické praxe. Změny v modelu mohou zejména spočívat v přidání dalších prediktorů nákladovosti pojištěnců.
B. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem, s mezinárodními smlouvami a s právem Evropské unie
1. Soulad s ústavním pořádkem České republiky
Při zkoumání souladu navrhované změny s ústavním pořádkem bylo přihlíženo především k ústavnímu zákonu č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Ústava“), a dále pak k usnesení č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Listina“). V tomto ohledu nebyl zjištěn žádný rozpor.
Navržená právní úprava respektuje meze stanovené Ústavou a Listinou a prohlubuje některé základní principy, na nichž je postaven právní řád České republiky. Prohlubuje se především realizace práva na bezplatnou zdravotní péči na základě zdravotního pojištění, a to tím, že se napravuje ekonomická motivace zdravotních pojišťoven k upřednostňování zdravých pojištěnců před chronicky nemocnými. Sankční ustanovení odpovídají principu stanovenému čl. 4 odst. 1 Listiny, který stanoví, že: „Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.“ Navrhovaná právní úprava nijak nesnižuje nabytá práva dotčených subjektů a nejsou diskriminovány žádné specifické skupiny adresátů právních norem.
2. Soulad s právem EU a mezinárodními smlouvami
Navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Obsah předkládaného návrhu není předmětem žádné mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. Návrhem není do právního řádu České republiky implementováno právo Evropské unie a návrh není s právem Evropské unie v rozporu. Upravovaná problematika je plně v kompetenci členských států Evropské unie.
C. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy
Hospodářský a finanční dopad na jednotlivé adresáty navrhované právní úpravy je podrobně uveden v části A této důvodové zprávy včetně vyhodnocení nákladů a přínosů jednotlivých variant řešení. Okamžité finanční dopady na jednotlivé zdravotní pojišťovny způsobené zavedením nového systému přerozdělování se pohybují v řádu nižších stovek milionů korun (u jedné zdravotní pojišťovny 300 milionů Kč, u ostatních 100 milionů Kč a méně), což v celkovém součtu přerozdělovaných prostředků je nízká a zdravotní pojišťovny nijak neohrožující částka. Nový systém přerozdělování ale umožní zdravotním pojišťovnám efektivněji pracovat s chronicky nemocnými pojištěnci, čímž jim může potenciálně přinést úspory na výdajové stránce hospodaření.
Dopady na zdravotní pojišťovny byly modelovány na datech z roku 2012 a takto vyčíslená relativní změna příjmu z přerozdělování má pro jednotlivé zdravotní pojišťovny tyto hodnoty:
NázevRelativní změna příjmů z pojišťovnypřerozdělování
VZP ČR 0,20% VoZP ČR -0,52% ČPZP -0,86% OZP -0,31% ZPŠ 2,46% ZPMV ČR -0,02% RBP -0,81% Součet 0,00%
Náklady vzniknou pro Ministerstvo zdravotnictví jako orgán veřejné správy, a to v podobě 2 nových pracovníků ohodnocených podle platové třídy 13, tedy v řádu přibližně 900 000 Kč ročně, a budou souviset s plněním úkolů Ministerstva zdravotnictví v oblasti nového systému přerozdělování.
Zdravotní pojišťovny budou částečně dotčeny stanovením nových informačních povinností, nicméně v tomto případě se jedná o data, která již povinně archivují a veškeré náklady budou souviset pouze s jejich tříděním a zasláním příslušnému orgánu státní správy (Ministerstvo zdravotnictví).
D. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava se nijak nedotýká ochrany soukromí a osobních údajů fyzických osob. Ministerstvu zdravotnictví jsou ze strany zdravotních pojišťoven předávána data o pojištěncích. Nejedná se ale o osobní údaje pojištěnců ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů, veškerá předávaná data jsou zajištěna důslednou anonymizací údajů. Anonymizaci údajů provádí centrální registr pojištěnců tím, že přiděluje pojištěncům anonymní číselný identifikátor. V rámci přerozdělování je pak pojištěnec identifikován tímto identifikátorem, takže jeho skutečnou identitu zná pouze zdravotní pojišťovna, k níž je příslušný, a centrální registr pojištěnců. Ministerstvo zdravotnictví tak v rámci přerozdělování nepracuje s osobními údaji ve smyslu zákona.
E. Zhodnocení korupčních rizik navrhovaného řešení (CIA)
Právní úprava efektivně předchází korupčním rizikům tím, že veškeré procesy vedoucí k realizaci přerozdělování jsou nastaveny transparentně a průhledně. Ministerstvo zdravotnictví stanoví nastavitelné parametry přerozdělování předtím, než dostane aktuální data od zdravotních pojišťoven, čímž je zajištěno, že nastavení nastavitelných parametrů nemůže být účelově ovlivněno ve prospěch některé zdravotní pojišťovny. Postup výpočtu vypočítaných parametrů přerozdělování je podrobně upraven v příloze zákona a data, se kterými je počítáno, jsou předána Dozorčímu orgánu a zdravotním pojišťovnám, takže existuje zpětná kontrola, že výpočty byly provedeny správně a v souladu se zákonem.
U zdravotních pojišťoven a Dozorčího orgánu se korupční rizika v souvislosti s přerozdělováním nepředpokládají.
K čl. I
K bodům 1 až 3
§ 1
Předkladatel považuje za vhodnou zmínku o přerozdělování ve výčtu obsahu zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (pro účely této zvláštní části dále jen „zákon“) v § 1. Doposud toto ustanovení obsahovalo pouze zmínku o zvláštním účtu, nikoliv o přerozdělování, ačkoliv hlavním posláním zvláštního účtu je právě zprostředkovat přerozdělování pojistného.
Zároveň se navrhuje změna nadpisu tohoto paragrafu, aby odpovídal současné legislativní praxi.
V § 3 odst. 1 se navrhuje opravit legislativně technická chyba (interpunkční znaménko).
K bodu 4
§ 20
Odstavce 1, 2, 3: Se zásadní změnou struktury právní úpravy přerozdělování se zcela změnila také koncepce § 20. Paragraf i nadále upravuje základní zásady provozování zvláštního účtu (odstavec 1). Charakteristika prostředků, které jsou předmětem přerozdělování, se oproti dřívějšku nijak nemění, ze systematických důvodů se ale navrhuje její přesun (odstavce 2 a 3). § 20 tedy v prvních třech odstavcích v nejobecnější možné míře shrnuje základní východisko přerozdělování: jaká částka se přerozděluje a jakým způsobem (přes zvláštní účet).
Odstavce 4, 5, 6: Tato ustanovení zavádějí legislativní zkratky pro dva relativně samostatné a svými principy odlišné subsystémy přerozdělování, přerozdělování podle indexů a přerozdělování podle nákladných hrazených služeb. Ačkoliv jejich provádění a výpočty jsou vzájemně provázané, principy, na kterých oba subsystémy stojí, jsou zcela rozdílné. V případě přerozdělování podle indexů jde o ex ante (předběžné) přerozdělování prostředků, které na základě matematického odhadu nákladovosti pojištěnců zohledňuje předpokládané náklady na hrazené zdravotní služby poskytnuté pojištěncům každé zdravotní pojišťovny. V případě přerozdělování podle nákladných hrazených služeb se pak jedná až o ex post (dodatečnou) náhradu určité části nákladů skutečně zdravotními pojišťovnami vynaložených na pojištěnce, kteří se v uplynulém období ukázali jako vysoce nákladní.
Pro úplnost je třeba uvést, že z věcného pohledu toto členění není nové. Bylo plně převzato z předchozího modelu přerozdělování a pouze matematicky zpřesněno.
Odstavec 7: Nově je do zákonné úpravy přerozdělování začleněno oceňování zdravotních služeb pro účely přerozdělování pojistného. Oceňování se bude provádět podle prováděcí vyhlášky vydávané s roční frekvencí, která pro kalendářní rok stanoví postup ocenění nákladů na hrazené zdravotní služby. Tímto postupem se budou zdravotní služby oceňovat pro účely výpočtů souvisejících s přerozdělováním.
K bodu 5
§ 20a
Odstavce 1, 2, 3: Vzhledem k vyšší matematické složitosti navrhovaného modelu přerozdělování, která je nutná pro zpřesnění výsledků přerozdělování a zvýšení jeho schopnosti předpovídat náklady individuálních pojištěnců, je zavedena nová matematická příloha zákona, obsažená v příloze č. 2 a doplňující ustanovení zákona a přílohy č. 1. V této příloze jsou nadefinovány technické parametry systému přerozdělování, především postupy provádění výpočtů (či jiné způsoby odvození) jednotlivých parametrů, proměnných a souborů dat, se kterými přerozdělování operuje.
Aby bylo možné v rámci textu zákona jednoduše pracovat se vstupními faktory a výstupními hodnotami navrhovaného modelu přerozdělování, zavádí se nově pojem „proměnlivých parametrů přerozdělování“. Proměnlivé parametry přerozdělování jsou klíčové vstupy a výstupy matematického modelu přerozdělování. Jak naznačuje jejich název, proměnlivé parametry se pro jednotlivá období přerozdělování, tedy pro jednotlivé kalendářní roky, mohou (ale nemusí) měnit. Mezi proměnlivé parametry patří například nákladové indexy skupin, kombinace skupin, pro které se stanoví korekce, seznam farmaceuticko-nákladových skupin, jehož součástí je převodní tabulka farmaceuticko-nákladových skupin a ATC skupin léčiv, či zajišťovací konstanta.
Pro každé období přerozdělování (každý kalendářní rok) je účinná jedna sada předem známých proměnlivých parametrů, která se uplatní po celé příslušné období. Tímto mechanismem je umožněna aktualizace modelu přerozdělování pro jednotlivé kalendářní roky. Zatímco matematický základ modelu (způsob provádění výpočtů), který je obsažen v příloze č. 2 zákona, je navrhován jako stabilní a neměnný, každoročně vyhlašované proměnlivé parametry umožní model přizpůsobovat aktuálnímu vývoji nákladovosti pojištěnců. Postup stanovení proměnlivých parametrů přerozdělování je obecně stanoven v § 20b, podrobnosti stanoví matematická příloha č. 2.
„Nastavitelné parametry přerozdělování“ jsou takové proměnlivé parametry, které za účelem vhodné aktualizace modelu stanoví Ministerstvo zdravotnictví, a to ještě předtím, než získá od zdravotních pojišťoven aktuální data, na nichž bude později proveden výpočet nákladových indexů na následující kalendářní rok. Nastavitelné parametry tak jsou, spolu s později obdrženými daty zdravotních pojišťoven za předchozí období přerozdělování, jedním ze vstupů pro výpočet „vypočítaných parametrů přerozdělování“ (viz dále). Ministerstvo zdravotnictví nemá při stanovení nastavitelných parametrů neomezenou libovůli, při jejich určení musí dodržet pravidla obsažená v zákoně a především v jeho příloze č. 2.
Oproti tomu „vypočítané parametry přerozdělování“ jsou ze vstupních údajů pouze odvozeny (vypočítány), a to (matematickým) postupem, který je předem definovaný a lze jej při znalosti všech vstupních údajů snadno opakovat či kontrolovat. Ministerstvo zdravotnictví tedy při výpočtu pouze provádí závazný postup, který zákon stanoví pro způsob výpočtu „vypočítaných parametrů“. Tím je zajištěna vysoká transparentnost a též snadná kontrola výpočtu nákladových indexů ze strany zdravotních pojišťoven a zainteresované veřejnosti.
Věkové a farmaceuticko-nákladové skupiny, nákladové indexy skupin a nákladový index pojištěnce: Návrh nadále pracuje s věkovými skupinami, jako tomu bylo doposud, pouze rozšiřuje jejich počet (více viz komentář k příloze č. 1). Farmaceuticko-nákladová skupina je potom novým typem nákladové skupiny, jejímž smyslem je předpovídat zvýšenou nákladovost pojištěnců, kteří v důsledku onemocnění chorobou v chronickém stádiu vykazují vysokou spotřebu předem definovaných léků. Příloha č. 2 zákona stanoví, jak se pojištěnci na základě své spotřeby léků zařazují do farmaceuticko-nákladových skupin (způsob tohoto zařazení se z praktických důvodů mírně odlišuje pro výpočet proměnlivých parametrů přerozdělování, prováděný jednou ročně Ministerstvem zdravotnictví, a pro jednotlivá měsíční přerozdělování; základní princip je ale v obou případech stejný). Převodní tabulka léčiv definovaných ATC skupinou a zařazení do farmaceuticko-nákladových skupin je součástí seznamu farmaceuticko-nákladových skupin, který je jedním z nastavitelných parametrů modelu přerozdělování.
Nákladové indexy skupin a hodnoty korekcí pro souběh skupin vyjadřují, jak se na základě příslušnosti pojištěnce do jednotlivých nákladových skupin liší jeho předpokládané náklady od předpokládaných průměrných nákladů na jednoho pojištěnce v celém systému zdravotního pojištění. Ta část nákladů, která je podle ustanovení § 21a předmětem kompenzací za nákladné hrazené služby, přitom není zahrnuta, a to proto, aby tyto náklady nebyly při přerozdělování zohledňovány dvojmo.
Nákladový index jednotlivého pojištěnce lze spočítat, pokud známe jeho příslušnosti do jednotlivých nákladových skupin, nákladové indexy těchto skupin a hodnoty započitatelných korekcí (tj. nákladové indexy přiřazené k používaným kombinacím). Nákladový index jednotlivého pojištěnce hraje důležitou roli při přerozdělování podle nákladných hrazených služeb, a to pro určení hranice, kdy se pojištěnec stane nákladným pojištěncem a zdravotní pojišťovně bude dodatečně kompenzována část nákladů na zdravotní služby, které mu byly poskytnuty.
Způsob výpočtu nákladového indexu pojištěnce reflektuje fakt, že nákladové indexy skupin vyjadřují nikoliv absolutní výši nákladů pro danou skupinu pojištěnců, ale odchylku nákladovosti pojištěnců v dané skupině od průměrných nákladů na pojištěnce v celém systému. Je tak třeba vycházet z čísla 1, které matematicky vyjadřuje průměrné náklady na pojištěnce v celém systému, a k němu se přičte součet nákladových indexů, které se u příslušného pojištěnce uplatní, z nichž některé mohou být záporné, pokud daná skupina vykazuje nižší než průměrnou nákladovost. Např. nákladový index věkové skupiny rovnající se „- 0,25000“ pak vyjadřuje, že pojištěnci na základě zařazení do dané věkové skupiny mají v průměru o 25 procent nižší náklady, než činí celosystémové průměrné náklady na pojištěnce. Nákladový index farmaceuticko-nákladové skupiny „2,00000“ naopak znamená, že zařazení pojištěnci mají na základě dané skupiny nákladovost o 200 procent vyšší, než je průměr na pojištěnce v celém systému.
Hranice spotřeby léčiv, koeficient pro výpočet zajišťovací konstanty, zajišťovací konstanta: Viz komentář zvláštní části důvodové zprávy k příslušné části přílohy č. 2 zákona.
Seznam kombinací skupin a korekce pro souběh skupin: Z hlediska výpočtů a provádění modelu (po matematické stránce) korekce pro souběh skupin fungují stejně jako nákladové indexy věkových a farmaceuticko-nákladových skupin. Korekce jsou součástí modelu přerozdělování jako pojistka pro případ, pokud by se empiricky ukázalo, že se nákladové ocenění některých skupin pojištěnců na základě pouhého součtu nákladových indexů skupin, do nichž jsou zařazeni, významně odlišuje od jejich skutečné nákladovosti. K tomu může docházet především v případech souběhu několika chronických onemocnění u jednoho pojištěnce, kdy náklady na léčení pojištěnců trpících souběhem jsou výrazně nižší či výrazně vyšší, než by odpovídalo pouhému součtu nákladových indexů těchto onemocnění. Druhou možností jsou případy, kdy léčba určitého chronického onemocnění má pro různě staré pojištěnce velmi rozdílné náklady. V druhém případě zpravidla půjde o situace, kdy u mladého člověka určité chronické onemocnění nevyžaduje drahou léčbu, zatímco u člověka vyššího věku je péče spojená se stejným onemocněním velice nákladná.
Využívání korekcí pro souběh skupin se předpokládá pouze ve výjimečných případech. Jejich zařazení do návrhu je vedeno snahou o prevenci proti možnému vychylování systému přerozdělování v situacích, kdy by pojištěnců s nákladovostí špatně předvídatelnou pouhým sečtením nákladových indexů skupin byl velký počet (k čemuž může dojít a nelze se tomu systémově nijak vyhnout). S úmyslem zařazovat korekce pro souběh skupin jen ve výjimečných případech (a jen vyžadují-li to závažné okolnosti) korespondují i matematické podmínky pro zařazení korekcí do modelu obsažené v příloze č. 2. Ty jsou výrazně přísnější, než podmínky pro zařazení nových farmaceuticko-nákladových skupin.
Odstavec 4: Obdobím přerozdělování zůstává i nadále kalendářní rok. Jedná se o období účinnosti nákladových indexů a dalších proměnlivých parametrů modelu přerozdělování vyhlášených prováděcím předpisem. Za každé období přerozdělování také dochází ke zpětnému vyúčtování průběžně vyplácených měsíčních záloh na kompenzace za nákladné hrazené služby. Vyplacené zálohy se vyúčtují oproti nárokům na kompenzace, které zdravotním pojišťovnám na jim příslušné nákladné pojištěnce během příslušného období skutečně vznikly.
§ 20b a 20c
Protože podle návrhu výpočty spojené s aktualizací modelu přerozdělování bude nově provádět Ministerstvo zdravotnictví, jsou zařazeny nové § 20b a 20c, které upravují jeho postup při aktualizaci proměnlivých parametrů pro následující kalendářní rok. Klíčovým prvkem v tomto postupu je předávání dat zdravotních pojišťoven Ministerstvu zdravotnictví za účelem výpočtu nákladových indexů skupin, hodnot korekcí pro souběh skupin a zajišťovací konstanty. Stejně podstatné pak jsou i termíny pro provedení tohoto výpočtu. Ustanovení § 21f v návaznosti na § 20b obsahuje zmocnění k vydání prováděcího předpisu obsahujícího všechny nastavitelné parametry přerozdělování a jejich hodnoty nutné pro výpočet a provádění přerozdělování pro následující kalendářní rok. Stejný prováděcí předpis stanoví i požadavky na obsah, strukturu a formát dat, které zdravotní pojišťovny předávají Ministerstvu zdravotnictví pro výpočet vypočítaných parametrů přerozdělování.
Aby byla zajištěna vysoká míra transparentnosti přerozdělování, musí Ministerstvo zdravotnictví zvolit nastavitelné parametry modelu přerozdělování dříve, než obdrží od zdravotních pojišťoven data pro aktualizaci modelu přerozdělování na následující kalendářní rok. To je zajištěno ustanovením § 21f písm. a) ve znění podle návrhu, když se navrhuje stanovit, že Ministerstvo zdravotnictví vydá vyhláškou nastavitelné parametry přerozdělování, které se použijí pro následující období přerozdělování, spolu s požadavky na obsah, strukturu a formát dat, vždy do konce dubna kalendářního roku.
K bodu 6
§ 21
Úprava § 21 se oproti dřívějšku zásadně nemění. Zdravotní pojišťovny stále budou sdělovat správci zvláštního účtu údaje o počtech pojištěnců v jednotlivých skupinách, jako tomu bylo u dosavadního modelu přerozdělování. Protože bylo přerozdělování obohaceno o prediktor chronických onemocnění a o možnost korekcí pro souběh skupin, do ustanovení o předávání počtů pojištěnců nově přibylo předávání informací též o počtech pojištěnců v těchto skupinách, resp. pojištěnců s kombinací skupin u těch kombinací, které pro daný roky byly stanoveny jako nastavitelný parametr přerozdělování. V ustanovení přibyl nový odstavec 2, který stanoví, že údaje se předávají ve formátu vytvořeném elektronickou aplikací, kterou pro tyto účely zdravotním pojišťovnám bezplatně poskytuje Ministerstvo zdravotnictví. Tato elektronická aplikace slouží ke sjednocení formy, ve které potřebné údaje zdravotní pojišťovny správci účtu sdělují.
Do ustanovení je vložen také nový odstavec 3, který upravuje postup správce účtu u tříměsíčních oprav počtů pojištěnců. Tento postup je zcela shodný s dosavadním postupem, který prováděl správce účtu částečně na základě zákona a částečně na základě vyhlášky, s tím rozdílem, že nově je nově plně definován v zákoně. Důvodem pro přesun do zákona je větší přehlednost zákonné úpravy, z níž doposud nebylo zřejmé, proč se sdělují i údaje za přerozdělování o tři měsíce nazpět.
Se souhlasem správce účtu i zdravotních pojišťoven bylo upraveno období pro sdělování výše vybraného pojistného. Navrhuje se, aby výběr výše pojistného zdravotní pojišťovny sledovaly za kalendářní měsíc. V důsledku toho se navrhují změny též u některých navazujících termínů pro měsíční přerozdělování.
Naopak se nemění postup výpočtu částky, která na příslušnou zdravotní pojišťovnu připadne z měsíčního přerozdělování podle indexů. Tato částka se stále počítá vynásobením součtu nákladových indexů všech pojištěnců dané pojišťovny podílem na standardizovaného pojištěnce, přičemž standardizovaným pojištěncem je fiktivní pojištěnec s nákladovým indexem rovným 1 (tedy s náklady odpovídajícími průměrným nákladům na jednoho pojištěnce v celém systému veřejného zdravotního pojištění).
§ 21a
V rámci nového modelu přerozdělování dochází ke změnám u kompenzací za nákladné hrazené služby. První změna spočívá v tom, že je upraven způsob určení nákladných pojištěnců, tedy je nově upraven výpočet částky, jejímž překročením se pojištěnec stane nákladným pojištěncem. Druhá změna pak přináší novinku, kdy u velmi drahých pojištěnců bude pojišťovně (nad určitou zvýšenou hladinu nákladů) kompenzováno až 95 procent vynaložených prostředků.
Hranice pro zařazení pojištěnce do přerozdělování podle nákladných hrazených služeb bude nově stanovena individuálně pro každého pojištěnce, a to s ohledem na částku, kterou pojišťovna na daného pojištěnce obdržela z přerozdělování podle indexů. To je významná změna, která umožní model přerozdělování podstatně zefektivnit a zpřesnit.
Doposud byla hranice pro kompenzace za nákladné hrazené služby stanovena pro všechny pojištěnce plošně na stejné úrovni, bez ohledu na to, jakou částku zdravotní pojišťovna na tyto pojištěnce obdržela na základě přerozdělování podle indexů. Částky z přerozdělování podle indexů na základě zařazení do věkové skupiny se přitom doposud v závislosti na věku pojištěnce mohly významně lišit. Oproti nejnižším nákladovým indexům věkových skupin mladších pojištěnců byly nejvyšší nákladové indexy starších pojištěnců až osminásobné.
Tyto rozdíly mezi nákladovými indexy individuálních pojištěnců budou po zavedení farmaceuticko-nákladových skupin nadále růst (nejméně nákladní pojištěnci budou mít oproti průměru ještě nižší indexy než doposud, ti nejnákladnější je naopak budou mít oproti průměru o mnoho vyšší), zohledňovat při výpočtu kompenzací částku obdrženou z přerozdělování podle indexů je proto v novém systému přerozdělování nezbytné.
Nově mohou pojišťovny žádat o kompenzaci svých nákladů i u nákladných hrazených služeb, které nebyly poskytnuty na území České republiky.
U kompenzací za nákladné hrazené služby je i nadále zachován systém měsíčních záloh a následného celoročního doúčtování (viz § 21c), nemění se ani postup výpočtu měsíčních záloh pro jednotlivé zdravotní pojišťovny.
K bodu 7
§ 21b
Měsíční platby v rámci měsíčního přerozdělení budou v novém modelu přerozdělování probíhat jedinou platbou za oba subsystémy přerozdělování (tedy za měsíční zálohy na nákladné hrazené služby i za přerozdělování podle indexů). V závislosti na objemu pojistného vybraného příslušnou zdravotní pojišťovnou bude platba směřovat buď z účtu zdravotní pojišťovny na zvláštní účet ke správci účtu (pokud zdravotní pojišťovna vybere více, než na kolik má nárok z obou subsystémů přerozdělování) nebo od správce účtu ze zvláštního účtu na účet zdravotní pojišťovny (pokud zdravotní pojišťovna vybere na pojistném méně než na kolik má nárok z obou subsystémů přerozdělování).
Nárokem zdravotní pojišťovny z přerozdělování je pro každý měsíc součet částky z přerozdělování podle indexů (vypočítané podle § 21 jako součin počtu standardizovaných pojištěnců a podílu na standardizovaného pojištěnce, přičemž počet standardizovaných pojištěnců je roven součtu nákladových indexů všech pojištěnců dané pojišťovny) a částky záloh na nákladné hrazené služby (vypočítané podle § 21a jako procentuální podíl celkové částky určené v příslušném měsíci k přerozdělení).
§ 21c
Postup pro vyúčtování nákladných pojištěnců zůstává bez zásadních změn, ze systematických důvodů je nově vydělen do zvláštního paragrafu. Oproti dřívějšímu znění se navrhuje několik úprav:
1. Vyúčtování nákladných hrazených služeb budou zdravotní pojišťovny sestavovat ve stejné elektronické aplikaci, v níž sestavují i měsíční hlášení podle § 21.
2. Na základě zpětné vazby od pojišťoven bylo v návrhu vypuštěno ustanovení, kdy nárokování kompenzací za nákladné hrazené služby bylo podmíněno předchozím vyřešením regresního řízení podle § 55 zákona č. 48/1997, o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tato úprava v praxi přinášela mnohé problémy. Zdravotní pojišťovny nemohly nároky jim plynoucí z péče o nákladné pojištěnce uplatnit po dobu, po kterou se vedlo řízení o regresním nároku. To v praxi znamenalo, že u některých nákladných pojištěnců k vyúčtování mohlo dojít až po uplynutí zákonného termínu pro vyúčtování nákladných pojištěnců, někdy dokonce až po několika letech. Zdravotní pojišťovny tak u některých nákladných pojištěnců de jure ztrácely možnost nárok na kompenzaci nákladných hrazených služeb uplatnit.
3. Dochází k podřízení kontrolní činnosti správce zvláštního účtu v oblasti nákladných hrazených služeb kontrolnímu řádu. Správce zvláštního účtu bude při těchto kontrolách vystupovat jako kontrolní orgán, pověření revizní lékaři ze společné kontrolní skupiny revizních lékařů zdravotních pojišťoven jako kontrolující osoby.
4. Druhou dílčí změnou v oblasti kontroly je nová pravomoc správce zvláštního účtu kontrolovat prostřednictvím společné kontrolní skupiny revizních lékařů zdravotních pojišťoven správnost zařazení pojištěnců do farmaceuticko-nákladových skupin. Jde o rozšíření stávající úpravy kontroly oprávněnosti vyúčtování nákladných hrazených služeb i na zařazení pojištěnců do farmaceuticko-nákladových skupin. Zařazení pojištěnce do některé či několika farmaceuticko-nákladových skupin s vysokými nákladovými indexy se v navrhovaném modelu přerozdělování zásadní měrou podílí na výši předpokládaných nákladů na pojištěnce. S tím se pojí též nárůst prostředků plynoucích z přerozdělování za tohoto pojištěnce zdravotní pojišťovně, k níž je pojištěnec příslušný. Je tedy žádoucí, aby správnost zařazení pojištěnců mohla být náležitě kontrolována. Protože tato kontrola přichází do kontaktu s údaji o jednotlivých pojištěncích, jeví se společná kontrolní skupina revizních lékařů zdravotních pojišťoven jako nejvhodnější orgán k jejímu provádění.
§ 21d a 21e
Navrhovaný model přerozdělování je pro správné fungování v praxi závislý na tom, že data předávaná zdravotními pojišťovnami Ministerstvu zdravotnictví a správci zvláštního účtu budou odpovídat skutečnosti. Je proto žádoucí upravit kontrolní mechanismy, které by soulad těchto dat se skutečností mohly ověřovat.
Tuto kontrolu bude i nadále provádět dosavadní dozorčí orgán, a to ve stejném složení, jako podle stávající právní úpravy. Nově bude tento orgán nazván Dozorčí orgán nad přerozdělováním prostředků veřejného zdravotního pojištění. Tento orgán bude mít podobné kompetence a působnost jako doposud, Jeho kontrolní činnost bude nicméně nově podřízena kontrolnímu řádu. Dozorčí orgán bude i nadále kontrolovat údaje předané jednotlivými zdravotními pojišťovnami správci zvláštního účtu podle § 21, přičemž protokoly o kontrole bude předávat Ministerstvu zdravotnictví k dalšímu vyhodnocení.
Dozorčímu orgánu se pro případ, že zdravotní pojišťovna neposkytne při kontrole náležitou součinnost, poskytují dva nástroje, jak vzniklou situaci řešit.
Prvním nástrojem je možnost podat podnět Ministerstvu zdravotnictví, které je oprávněné kontrolovat zdravotní pojišťovny podle zvláštních zákonů upravujících jejich činnost. Tento postup je vhodný zejména tehdy, pokud Dozorčí orgán má podezření, že nedostatky na straně zdravotní pojišťovny jsou zásadního charakteru. Ministerstvo zdravotnictví podle zákonů upravujících činnost zdravotních pojišťoven může vyžadovat, aby zdravotní pojišťovna ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, případně uvalit na zdravotní pojišťovnu nucenou správu. Druhým nástrojem k dosažení náležitého průběhu kontroly, jehož použití se předpokládá v méně závažných případech, pak je možnost uložení pokuty za tento správní delikt podle § 21e, a to do výše 500 tisíc Kč. Projednání tohoto správního deliktu se ponechává, tak jako tomu je v dosavadní právní úpravě, Ministerstvu financí. S ohledem na to, že sankci bude ukládat jiný než kontrolní orgán, návrh zákona obsahuje vlastní ustanovení o správních deliktech v § 21e a logicky pak vylučuje použití ustanovení o správních deliktech podle kontrolního řádu.
§ 21f
Je zachována praxe prováděcí vyhlášky s některými ustanoveními důležitými pro realizaci přerozdělování. K provádění přerozdělování ve znění podle této novely zákona o pojistném je pro každý kalendářní rok třeba vyhláška stanovící nastavitelné parametry přerozdělování, a dále jednorázově vyhláška obsahující jednací řád dozorčího orgánu a pravidla pro hospodaření se zvláštním účtem. Oproti dosavadnímu znění vyhlášky (nyní publikované pod číslem 644/2004 Sb.) se tedy počítá s vypuštěním těch pasáží, které v novém modelu přerozdělování nenaleznou uplatnění, nebo které návrh upravuje přímo v zákoně a v jeho matematické příloze č. 2. Další samostatnou vyhláškou vydávanou s roční periodicitou se stanoví způsob, kterým se oceňují hrazené zdravotní služby pro účely výpočtů souvisejících s přerozdělováním.
K bodům 8 až 15
§ 27 a 27a
V uvedených paragrafech se navrhuje legislativně technická úprava, která má za cíl sjednotit s ostatními zákony terminologii na „centrální registr pojištěnců“. Byla též vytvořena nová legislativní zkratka „správce centrálního registru pojištěnců“, a to proto, aby bylo v zákoně jednoznačně odlišeno, kdy Všeobecná zdravotní pojišťovna jedná v rámci své zákonné pravomoci správce centrálního registru.
Druhou změnou, kterou návrh přináší, je úprava definice subjektů, které jsou povinny na výzvu správce centrálního registru sdělovat údaje do tohoto registru. Současné ustanovení, že informace sdělují subjekty, které vedou „evidenci osob a jejich majetku“, způsobuje v praxi problémy. Mnohé z logiky věci povinné subjekty totiž vedou pouze evidenci osob, aniž by evidovaly též jejich majetek.
Aby se předkladatel vyhnul příliš široké formulaci, ze které by nebylo patrné, jaké subjekty a o jaké údaje může správce centrálního registru pojištěnců žádat, navrhuje se úprava, která povinné subjekty stanoví alespoň demonstrativním výčtem a zároveň přesně definuje údaje, které je správce centrálního registru pojištěnců oprávněn požadovat. Přitom se uplatní také zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti týkající se Policie, jiných bezpečnostních sborů či zpravodajských služeb.
Třetí změnou je uzákonění povinnosti správce registru pojištěnců informovat na vyžádání poskytovatele zdravotních služeb, u které pojišťovny je pojištěnec určitý pojištěnec. Doposud museli poskytovatelé, pokud se jim pojištěnec sám neprokázal, kontaktovat všech sedm zdravotních pojišťoven a čekat, zda jim některá z nich neodpoví kladně. Pokud tuto informaci bude nově poskytovat centrální registr, významně se tím administrativně ulehčí poskytovatelům.
K bodu 16
§ 27b
Jelikož realizace povinností zakotvených v tomto zákoně by mohla rozkrýt příslušnost osoby ke konkrétnímu bezpečnostnímu sboru, tedy i ke zpravodajským službám, a v konečném důsledku by vedla k ohrožení či znemožnění plnění úkolů, které jsou v jejich působnosti, bylo do návrhu vloženo ustanovení ke zvláštním postupům k utajení a zajištění bezpečnosti.
K bodu 17
Příloha č. 1 stanoví nákladové věkové skupiny pro ženy a muže. Definiční věk skupin byl upraven tak, aby bylo zjevné, že se věkové skupiny nepřekrývají. Zároveň byly nově přidány dvě věkové skupiny novorozenců, a to pro muže před dosažením jednoho roku věku a pro ženy před dosažením jednoho roku věku. Důvodem pro přidání nových věkových skupin novorozenců je, že nákladovost novorozenců je významně vyšší než průměrná nákladovost ostatních dětí před dosažením pěti let věku. Ostatní děti do pěti let věku návrh nově řadí do skupin mužů respektive žen s dosaženým věkem od 1 roku do 4 let (dosažený věk = poslední prožité narozeniny; např. dosažený věk 4 roky tedy znamená období ode dne čtvrtých narozenin včetně až do dne před pátými narozeninami).
Stanoví se celkem 19 věkových skupin pro muže a 19 věkových skupin pro ženy. Mužské věkové skupiny jsou vzestupně podle věku očíslovány od 1 do 19, ženské věkové skupiny jsou vzestupně podle věku očíslovány od 20 do 38.
K bodu 18
Část první Nastavitelné parametry přerozdělování
V části první Přílohy č. 2 k zákonu definuje předkladatel náležitosti jednotlivých nastavitelných parametrů přerozdělování. Ty jsou vyjmenovány v § 20a zákona a charakterizovány v Důvodové zprávě k příslušnému ustanovení. Jedná se o takové parametry, které za účelem aktualizace modelu stanoví Ministerstvo zdravotnictví předtím, než získá od zdravotních pojišťoven aktuální data použitá pro výpočet vypočítaných parametrů přerozdělování na následující kalendářní rok.
Oddíl A
Seznam farmaceuticko-nákladových skupin
Oddíl upravuje náležitosti seznamu farmaceuticko-nákladových skupin, jež odpovídají chronickým chorobám nebo skupinám chorob. Seznam farmaceuticko- nákladových skupin je stanoven formou tabulky se sloupci definovanými v oddíle. Farmaceuticko-nákladová skupina je definována seznamem nebo seznamy ATC skupin léčiv a vyřazovacími pravidly (ta se v současnosti pro většinu skupin neaplikují). Seznam ATC skupin léčiv je seznamem účinných látek, jejichž užívání indikuje příslušnou chronickou chorobu. Jeho stanovení je odbornou záležitostí z hlediska lékařské vědy a v současnosti jsou převzaty seznamy ATC skupin podle slovenské lokalizace PCG. Vyřazovací pravidla umožňují stanovit neslučitelnost zařazení pojištěnců do některých farmaceuticko-nákladových skupin (např. je-li pojištěnec zařazen do skupiny „Těžké astma“, není již zařazen do skupiny „Astma“, ačkoliv pro ni naplňuje podmínku spotřeby léčiv). Pravidla pro zařazení pojištěnce do farmaceuticko-nákladových skupin pro účely výpočtu vypočítaných parametrů přerozdělování jsou uvedena v Oddíle H a pravidla pro zařazování za účelem měsíčního přerozdělování v Oddíle O. Seznam farmaceuticko-nákladových skupin obsahuje pouze farmaceuticko-nákladové skupiny splňující jistá statistická kritéria, definovaná v Oddíle E.
Oddíl B
Seznam kombinací dvou farmaceuticko-nákladových skupin a kombinací farmaceuticko-nákladové skupiny s věkovou skupinou
Význam kombinací dvou farmaceuticko-nákladových skupin a kombinací farmaceuticko-nákladové skupiny s věkovou skupinou je podrobně rozebrán v komentáři k § 20a zákona. Kombinace mohou být zařazeny při splnění statistických kritérií, definovaných v Oddíle E.
Oddíl C
Koeficient pro výpočet zajišťovací konstanty
Koeficient pro výpočet zajišťovací konstanty stanoví Ministerstvo ve stanoveném rozmezí. Tento koeficient slouží k alokaci požadovaného podílu prostředků z veřejného zdravotního pojištění do přerozdělování podle nákladných hrazených služeb. Výše zajišťovací konstanty je přímo úměrná výši koeficientu, přičemž platí, že čím je zajišťovací konstanta vyšší, tím nižší podíl má úhrn prostředků z přerozdělování podle nákladných hrazených služeb na úhrnu všech prostředků, které jsou předmětem přerozdělování. V počátečním období volí Předkladatel hodnotu koeficientu 105. Tato hodnota odpovídá tomu, že do přerozdělování podle nákladných hrazených služeb je alokováno asi 10 % prostředků, které jsou předmětem přerozdělování, což je v souladu s praxí platnou doposud. Ministerstvo má možnost simulovat důsledky volby různých hodnot koeficientu na historických datech. Ministerstvo nestanoví koeficient tak, aby podle simulace historických dat opustil podíl přerozdělování podle nákladných hrazených služeb rozmezí 5 % až 15 %, neboť se předpokládá, že podíl přerozdělování podle nákladných hrazených služeb mimo toto rozmezí by měl nežádoucí důsledky pro systém přerozdělování.
Oddíl D
Hranice spotřeby léčiv pro zařazení pojištěnce do farmaceuticko-nákladové skupiny
Hranice spotřeby léčiv pro zařazení pojištěnce do farmaceuticko-nákladové skupiny udává, jaký počet denních dávek v definičních ATC skupinách pro farmaceuticko- nákladové skupiny musí pojištěnec užít v období o délce 12 měsíců, aby mohl být do farmaceuticko-nákladové skupiny zařazen. Za chronicky nemocného považujeme v předkládaném systému přerozdělování takového pojištěnce, který užívá léčiva pravidelně v určitém celkovém množství. Volba 181 denních dávek odpovídá přibližně užívání jedné dávky denně po dobu poloviny roku. Při současné preskripci jsou náklady pojištěnců kvalitněji předpověděny při volbě nižší hranice spotřeby léčiv (hranice 181 dávek patrně některé chroniky nepodchycuje), proto předpokládá předkladatel, že hranice spotřeby léčiv bude při pozitivních zkušenostech s novým systémem přerozdělování snížena. Volba hranice mimo rozmezí 121 až 365 obvyklých denních terapeutických dávek by vedla k tomu, že farmaceuticko- nákladové skupiny by neodpovídaly jednotlivým chronickým nemocem tak, jak jsou chápány.
Oddíl E
Pravidla pro zařazení farmaceuticko-nákladových skupin a kombinací skupin do systému přerozdělování
Pro zařazení farmaceuticko-nákladových skupin a kombinací skupin mezi nastavitelné parametry přerozdělování je třeba splnit jistá statistická kritéria. Pro ověření těchto kritérií vychází ministerstvo z posledních dostupných dat. Současné splnění podmínky stability (pododdíl A) a podmínky zvýšení předpovědní síly (pododdíl B) zaručuje s dostatečnou jistotou, že zařazení příslušné skupiny nebo kombinace skupin mezi nastavitelné parametry přerozdělení není pro systém přerozdělení nežádoucí. Ačkoliv se předpokládá, že charakteristika kmene pojištěnců se ve smyslu dvou uvedených podmínek dramaticky meziročně nemění, určitá přísnost podmínek zaručuje, že ani poměrně výrazné meziroční změny v charakteristice kmene pojištěnců nemají za důsledek, že by zařazení skupin nebo kombinací skupin bylo nežádoucí.
Pododdíl A
Podmínka stability
Podmínka stability sleduje, zda je v dané skupině nebo kombinaci skupin zařazen dostatečný počet osob. To je třeba proto, aby průměrný náklad osob zařazených do těchto skupin nebo kombinací skupin již nepodléhal „chybě malých čísel“ a s vysokou mírou jistoty zohledňoval diference v nákladech dané právě příslušností osob do těchto skupin nebo kombinací. V případě zařazení farmaceuticko-nákladové skupiny se navíc požaduje určitý celkový úhrn nákladů pro osoby v této skupině. Skupiny s velmi malým počtem osob jsou proto zařazeny pouze pokud definují velmi nákladná chronická onemocnění (v případě teoretické 200členné farmaceuticko-nákladové skupiny musí být osoby, které jsou do ní zařazeny, průměrně alespoň 10 krát nákladnější, než je průměr populace, bez započítání částek přerozdělovaných podle nákladných hrazených služeb). V případě kombinací farmaceuticko-nákladových skupin se skupinami věkovými se počítá pouze s výjimečným zařazováním. Tomu odpovídá i vysoký požadovaný počet osob.
Pododdíl B
Podmínka zvýšení předpovědní síly přerozdělování
Podmínka zvýšení předpovědní síly přerozdělování sleduje, zda zařazení nové skupiny nebo kombinace povede k lepší kvalitě předpovědí, tedy k tomu, že nákladové indexy budou lépe reflektovat skutečné náklady osob.
V souladu s teorií matematické statistiky (viz např. Jiří Anděl: Základy matematické statistiky, MatfyzPress, 2011 nebo Tomáš Cipra: Finanční ekonometrie, Ekopress, 2014) je kvalita předpovědi měřena tzv. koeficientem determinace označovaným R, jehož výpočet je představen v Oddíle M. Koeficient determinace je číslo, ležící mezi 0 a 1 a udávající, jaký podíl variability na předpovídaných hodnotách (tedy nákladech pojištěnců) je vysvětlen klasifikacemi pojištěnců do skupin nebo kombinací skupin. Čím je tak hodnota tohoto koeficientu vyšší, tím je vyšší předpovědní síla přerozdělování. Ověření tohoto koeficientu se provádí inverzně - z již hotového modelu se vždy jedna skupina nebo kombinace odstraní a sleduje se velikost změny koeficientu determinace.
V souladu s teorií matematické statistiky (viz odkazovaná literatura) je jistota, že skupina nebo kombinace skupin (v řeči matematické statistiky „nezávislá proměnná“) má skutečně vliv na hodnotu předpovídaných nákladů („závislé proměnné“)
vyjádřitelný nenulovým přírůstkem nebo úbytkem nákladů vztahujícím se jednoznačně k příslušnosti osoby („pozorování“) do této skupiny nebo kombinace, ověřitelná tzv. testem významnosti aplikovaným na tuto skupinu nebo kombinaci. Statisticky se jedná o Studentův t-test (viz odkazovaná literatura). Pro tento test lze volit různé hladiny významnosti. Čím nižší je hladina, na které je příslušný přírůstek nebo úbytek významný, tím je vyšší spolehlivost testu a tím je nižší pravděpodobnost, že je vliv zařazené skupiny nebo kombinace na hodnotu předpovídaných nákladů, vyjádřitelný nenulovým přírůstkem nebo úbytkem těchto nákladů vztahujícím se k dané skupině nebo kombinaci, pouze zdánlivý a není dán systémově. Hladina 0,01 se považuje za velmi nízkou.
Pro testování předpovědní síly přerozdělování pro farmaceuticko-nákladové skupiny se uvažuje tzv. ověřovací model, ve kterém nejsou přítomny kombinace.
Podmínky, které musejí být splněny, jsou ve srovnání s běžnou statistickou praxí poměrně přísné, přísnost je navíc ještě vyšší pro kombinace skupin. To zajišťuje velmi vysokou míru jistoty, že zařazení skupin nebo kombinací, splňujících požadované podmínky, skutečně zvýší předpovědní sílu přerozdělování.
Část druhá
Vstupní data a klasifikace pojištěnců za účelem výpočtu vypočítaných parametrů přerozdělování
Vypočítané parametry přerozdělení počítá Ministerstvo ze vstupních dat popsaných v této části. Částí vstupních dat jsou klasifikace pojištěnců do věkových skupin, farmaceuticko-nákladových skupin a kombinací skupin. Tyto klasifikace vycházejí z nastavených hodnot nastavitelných parametrů.
Oddíl F
Přehled dat
Ministerstvo obdrží od zdravotních pojišťoven data anonymizovaná správcem centrálního registru pojištěnců prostřednictvím unikátních anonymních číselných identifikátorů. Požadovaný obsah dat stanoví Ministerstvo formou datové věty zaslané pojišťovnám. Datová věta stanoví, že ke každému pojištěnci (reprezentovanému anonymním číselným identifikátorem) jsou předány buď údaje dle bodu 2, písm. „a)“ až „e)“ nebo informace, ze kterých Ministerstvo tyto údaje odvodí.
Původní nastavení předávání dat navrhuje předkladatel takové, že ocenění dle bodu 2 písm. „a)“ budou provádět zdravotní pojišťovny samy (toto ocenění provádějí již v současnosti pro výpočet nákladových indexů a identifikaci pojištěnců s nákladnou hrazenou péčí), zatímco určení počtu měsíců pojištění klasifikaci pojištěnců do skupin a kombinací bude provádět Ministerstvo.
Oddíl G
Příslušnosti do věkových skupin
Definice klasifikace pojištěnců do věkových skupin je upravena tak, že pojištěnec je klasifikován za kalendářní rok jen do jedné věkové skupiny. Tato úprava je nutná pro korektní výpočet nákladových indexů, popsaný v Části třetí. Věková skupina je zvolena podle převládajícího počtu měsíců, při shodném počtu je preferována skupina s vyšším definičním věkem. Jestliže pojištěnec v měsíci oslaví narozeniny, je zařazen pro tento měsíc do skupiny podle dovršeného věku v den narozenin. Tato úprava se mírně (započítáním prvního dne v měsíci) liší od klasifikace osob do věkových skupin za účelem měsíčního přerozdělování. Důvodem je, že Ministerstvo z důvodu anonymizace dostává data od zdravotních pojišťoven bez uvedení dne narození pojištěnce, pouze měsíce a roku.
Oddíl H
Příslušnosti do farmaceuticko-nákladových skupin
Oddíl upravuje pravidla pro příslušnost osob do farmaceuticko-nákladových skupin, definovaných seznamem farmaceuticko-nákladových skupin v oddílu A. Jak již bylo uvedeno v komentáři k oddílu A, farmaceuticko-nákladová skupina je definována pozitivně seznamem nebo seznamy ATC skupin léčiv, zakládajících na příslušnost do příslušné skupiny, a negativně vyřazovacími pravidly (ta se v současnosti pro většinu farmaceuticko-nákladových skupin neaplikují). Vyřazovací pravidla umožňují stanovit neslučitelnost zařazení pojištěnců do některých farmaceuticko-nákladových skupin (např. uvedení vyřazovacího pravidla „Ne, pokud těžké astma“ u skupiny „Astma“ vede k tomu, že je-li pojištěnec zařazen do skupiny „Těžké astma“, není již zařazen do skupiny „Astma“, i kdyby pro ni naplňoval podmínku spotřeby léčiv). Jestliže se na příslušnost pojištěnce do skupiny neaplikuje vyřazovací pravidlo, je do ní pojištěnec zařazen při „nadprahové“ spotřebě léčiv - tedy spotřebě léčiv obsahujících ATC skupiny z definičního seznamu farmaceuticko-nákladové skupiny, úhrn, jejichž obvyklých denních terapeutických dávek překračuje v jistém časovém intervalu hranici spotřeby léčiv pro zařazení pojištěnce do farmaceuticko-nákladové skupiny podle Oddílu D. Je-li definičních seznamů ATC skupin pro jednu farmaceuticko-nákladovou skupinu více, požaduje se pro splnění podmínky spotřeby léčiv spotřeba „nadprahového“ množství léčiv z každého z těchto seznamů.
Časový interval spotřeby léků je individuální pro jednotlivé pojištěnce - jedná se o posledních dvanáct měsíců pojištění pojištěnce, omezených začátkem předposledního účetně uzavřeného kalendářního roku. Pro většinu osob je tímto intervalem poslední účetně uzavřený kalendářní rok. Nicméně např. v případech, kdy chronicky nemocný pojištěnec umře v průběhu tohoto roku, vede výše uvedená volba intervalu spotřeby léčiv ke správnému vyhodnocení jeho chronické nemocnosti (kdyby se za interval bral kalendářní rok, mohl by být pojištěnec nesprávně do farmaceuticko-nákladové skupiny nezařazen). Rozhodným datem spotřeby léčiva je jeho vyzvednutí v lékárně nebo jeho podání v rámci lůžkové péče.
Počty obvyklých denních terapeutických dávek v jednotlivých ATC skupinách jsou spočteny za použití číselníku vydaného Státním úřadem pro kontrolu léčiv.
Oddíl I
Příslušnosti do kombinací skupin
Oddíl upravuje pravidla pro příslušnost osob do kombinací skupin - osoba je zařazena do kombinace skupin, je-li zařazena do obou skupin, o jejichž kombinaci se jedná, a je-li příslušná kombinace stanovena jako nastavitelný parametr přerozdělování.
Oddíl J
Nákladové skupiny
Nákladovou skupinou se souhrnně označí věková skupina, farmaceuticko-nákladová skupina a kombinace skupin. V oddíle je uvedeno pořadí, ve kterém se nákladové skupiny uspořádají. Oddíl je technický, označení „nákladová skupina“ je zavedeno pro snadnější formulaci postupu v Části třetí.
Část třetí
Výpočet vypočítaných parametrů přerozdělování
Vypočítané parametry přerozdělování jsou vypočteny za pomoci matematického konceptu, zvaného lineární regrese. Jedná se o koncept rutinně užívaný v mnoha aplikacích různých zaměření. Hlavním cílem lineární regrese je identifikace míry lineární závislosti určité veličiny (v tomto případě očekávaných nákladů pojištěnce přerozdělovaných dle nákladových indexů, matematicky „závislé proměnné“) na jiných veličinách (v tomto případě na klasifikaci pojištěnce do nákladových skupin, matematicky „nezávislých proměnných“). Znalost této míry závislosti na období posledního kalendářního roku umožňuje předpovědět náklady pojištěnce na základě klasifikací pojištěnce do nákladových skupin v období přerozdělování. Na základě této předpovědi správce zvláštního účtu přiděluje měsíčně zdravotním pojišťovnám na pojištěnce prostředky z přerozdělování podle nákladových indexů.
Detailní popis výpočtu nákladových indexů metodou lineární regrese je možno vyjádřit pouze matematickým textem. V tomto komentáři je uveden základ filosofie výpočtu a poznámky k jednotlivým krokům. Detailní pochopení textu je záležitostí matematické statistiky. Teorie, kterou jsou výpočty podloženy, je rozebrána velmi detailně např. v obou již zmíněných publikacích - Jiří Anděl: Základy matematické statistiky, MatfyzPress, 2011 nebo Tomáš Cipra: Finanční ekonometrie, Ekopress, 2014. Použitý formalismus, jako je práce s maticemi, je lze nahlédnout např. z Ladislav Bican: Lineární algebra a geometrie, Academia, 2009.
Oddíl K
Matematické objekty nutné pro výpočet vypočítaných parametrů přerozdělování
Matematické objekty nutné pro výpočet modelu se získají z dat, popsaných v Oddíle F. Jedná se o uspořádání těchto dat do struktur, které mají přesně definovaný význam, se kterými je možno operovat ve vzorcích a které budou rámcově popsány níže, a o jednoduché číselné charakteristiky spočtené z těchto dat. Každý matematický objekt v oddíle definovaný je označen písmenem. Velikost, tučnost, kroucení písmene nebo index (indexy) u písmene mají významotvornou roli - např. objekty 𝑊 a 𝑾 jsou tak dvěma různými objekty. Objekty jsou definovány v oddíle K, zde jejich definici poněkud přiblížíme.
- 𝑛 a 𝑚jsou kladná celá čísla.
- 𝒚 a 𝒘jsou sloupcové vektory - tedy jakési sloupce čísel. Čísla v těchto sloupcích se nazývají složky. Vektor 𝒚 tak má složky 𝑦, 𝑦, … , 𝑦, které udávají náklady
12𝑛
jednotlivých pojištěnců, od prvního až po 𝑛-tého (pojištěnci jsou podle Oddílu F uspořádáni vzestupně podle svého anonymního identifikátoru). Pro vektor 𝒘 platí totéž analogicky.
Zápis 𝒚 = (𝑦, 𝑦, … , 𝑦)′ značí, že je nejprve sestaven řádkový vektor o složkách
12𝑛
𝑦, 𝑦, … , 𝑦, který je poté tzv. transponován - otočen na sloupec. Tato transpozice je 12𝑛 vyjádřena znakem „′“.
Vektor 𝒘je ve výpočtu použit jako vektor vah. Prostřednictvím tohoto vektoru (a z něj zkonstruované matice 𝑾) je výpočet proveden tak, aby síla vlivu jednotlivých pojištěnců na predikci byla úměrná počtu měsíců, které strávili v kmeni pojištěnců.
- 𝑹je matice typu 𝑛 × 𝑚, tedy tabulka čísel o 𝑛řádcích a 𝑚sloupcích. Sloupce odpovídají jednotlivým nákladovým skupinám a řádky jednotlivým osobám. Pravidlo rozepsané níže říká, že je-li zařazen 𝑛-tý pojištěnec do 𝑚-té skupiny, je v příslušném poli (ve směru shora a zleva) matice jednička, jinak je tam nula. Z matematického hlediska je tato matice později použita jako regresní matice.
- 𝑾je matice typu 𝑛 × 𝑛, tedy tabulka čísel o 𝑛řádcích a 𝑛sloupcích. Jedná se o čtvercovou matici zavedenou z technických důvodů. Na její hlavní diagonále, tedy diagonále vedoucí zleva shora doprava dolů, jsou hodnoty 𝑤, 𝑤, … , 𝑤, v ostatních
12𝑛
polích jsou nuly.
- 𝑊 je součet počtů měsíců jednotlivých pojištěnců. Je nutný pro výpočty vážených průměrů.
- 𝑦̅jsou průměrné měsíční náklady všech pojištěnců. Využijí se při výpočtu zajišťovací konstanty a mohou být zajímavé samy o sobě.
Oddíl L
Výpočet zajišťovací konstanty
Zajišťovací konstanta se spočte jako součin průměrných měsíčních nákladů z předchozího oddílu a koeficientu pro výpočet zajišťovací konstanty dle Oddílu C.
Oddíl M
Výpočet nákladových indexů
Nákladové indexy se spočtou iteračním postupem. Pro jejich výpočet se nejprve nastaví počáteční hodnoty určitých veličin a poté se opakují výpočty v Bodu 2 až Bodu 5. Jedno opakování výpočtů dle Bodu 2 až Bodu 5 se nazývá iterace. V rámci jedné iterace proběhne odhad přírůstků a úbytků nákladů příslušných jednotlivým nákladovým skupinám (matematickou řečí „regresních koeficientů modelu“) metodou lineární regrese, konkrétně metodou vážených nejmenších čtverců. V Bodu 4 se simuluje přerozdělení dle nákladných hrazených služeb při daných hodnotách přírůstků a úbytků. Iterace se opakují až do splnění podmínky (též konvergenční podmínky) v Bodu 5. Po jejím splnění se jednoduchým způsobem v Bodu 6 z přírůstků a úbytků nákladů příslušných nákladovým skupinám odhadnutých v poslední iteraci spočtou nákladové indexy a spočte se koeficient determinace přerozdělení.
Důvodem pro nutnost výpočtu iteračním postupem je požadavek, že nákladové indexy zohledňují očekávané prostředky přerozdělované podle indexů bez započtení prostředků přerozdělovaných podle nákladných hrazených služeb. Jelikož vstupem do modelu jsou pouze náklady pojištěnců z posledního účetně uzavřeného kalendářního roku, částky určené na jednotlivé pojištěnce na přerozdělování bez započtení nákladných hrazených služeb nejsou známy. Pro simulaci přerozdělení dle nákladných hrazených služeb na jednotlivé pojištěnce je nutno znát částku přerozdělovanou podle indexů - a ty nelze spočíst bez znalosti nákladů očištěných od přerozdělení dle nákladných hrazených služeb. Zdánlivě se tak točíme v kruhu.
Řešením je výpočet provést několikrát, postupně se k ideálnímu výsledku přibližovat a při dostatečném přiblížení, které je exaktně měřeno, prohlásit výsledek za dostatečně přesný.
( … )
Písmeno 𝜰udává odhadovanou veličinu. Budeme o ní hovořit jako o vysvětlovaných nákladech - jedná se o nejlepší dosavadní simulaci nákladů očištěných od kompenzací nákladných hrazených služeb. V pravém horním rohu jednotlivých veličin je jako index uvedeno písmeno 𝒌 udávající, ke kolikáté iteraci výpočtu se vztahují.
Bod 1:Před spuštěním výpočtu se prohlásí za odhadovanou veličinu v první iteraci,
(1)
tedy veličinu 𝜰, reálný vektor nákladů.
Bod 2: Číslo iterace 𝒌 se zvýší o 1, neboť tento Bod vždy probíhá na začátku nové iterace.
Bod 3: V tomto kroku probíhá odhad odhadovaných přírůstků nebo úbytků nákladů příslušných nákladovým skupinám (regresních koeficientů) metodou lineární regrese metodou vážených nejmenších čtverců.
Nejprve je nutno vektor vysvětlovaných nákladů transformovat do vektoru, ve kterém bude mít každý pojištěnec přidělenu odchylku svého měsíčního průměrného nákladu od průměrného měsíčního nákladu v celém kmeni. Tento vektor se nazve vektor
(𝑘)
centrovaných měsíčních vysvětlovaných nákladů, označí se 𝒖a spočte se pomocí vzorců uvedených v bodě 3. Efektivně se k tomuto vektoru dojde tak, že je vysvětlovaný náklad každého pojištěnce vydělen počtem jeho měsíců a od výsledné
−𝟏
částky se odečte průměrný vysvětlovaný náklad. Symbol „𝑾“, použitý v definici tohoto vektoru, označuje inverzní matici k matici 𝑾 a symbol „∙“ násobení dvou matic
nebo matice s vektorem (obě operace jsou definovány např. v Ladislav Bican: Lineární algebra a geometrie, Academia, 2009).
Vzorce v následujících dvou bodech jsou jádrem metody vážených nejmenších čtverců v rámci konceptu lineární regrese. Oba použité vzorce jsou představeny a odvozeny např. v Tomáš Cipra: Finanční ekonometrie, Ekopress, 2014. První vzorec slouží k výpočtu odhadnutých přírůstků a úbytků (regresních koeficientů) v dané iteraci a zohledňuje požadavek na různé vlivy jednotlivých pozorování na nákladové indexy, druhý pak k výpočtu vektoru, který je nejlepším nestranným lineárním odhadem vektoru centrovaných měsíčních vysvětlovaných nákladů, sestavitelným na základě klasifikací osob do nákladových skupin a počtů měsíců.
V posledním bodě Bodu 3 je provedena zpětná transformace - z odhadu vektoru centrovaných měsíčních vysvětlovaných nákladů se provede odhad vektoru vysvětlovaných nákladů tím způsobem, že je k odhadnutému centrovanému měsíčnímu vysvětlovanému nákladu každého pojištěnce přičten průměrný měsíční vysvětlovaný náklad a výsledek je pro každého pojištěnce vynásoben počtem měsíců.
Bod 4: Nyní je znám odhad vysvětlovaných nákladů, je tak možno spočíst simulované zajištění. Uvedený vzorec s operátorem „max“ matematicky vyjadřuje pravidlo, kterým se simulované přerozdělení dle nákladných služeb pro každého pojištěnce spočítá. Simulované přerozdělení dle nákladných služeb má hodnotu:
- 0.8násobek rozdílu mezi nákladem pojištěnce a součtem jeho odhadu vysvětlovaných nákladů a zajišťovací konstanty, je-li tento rozdíl kladný, a navíc
- 0.15násobek rozdílu mezi nákladem pojištěnce a součtem jeho odhadu vysvětlovaných nákladů a šestinásobku zajišťovací konstanty, je-li tento rozdíl kladný.
Simulované přerozdělení dle nákladných hrazených služeb z tohoto kroku se odečte pro konstrukci (přesnějšího) vektoru vysvětlovaných nákladů, použitého v dalším kroku.
Bod 5: V tomto kroku se ověří podmínka, při jejímž splnění není třeba provádět další iteraci. Tato podmínka zní tak, že vektory vysvětlovaných nákladů z předchozí iterace a ze současné iterace jsou si blízké. Tolerovaná diference je uvedena ve vzorci. Rámcově řečeno, požaduje se, aby i v nejhorším případě u průměrného pojištěnce měla diference vysvětlovaných nákladů ze dvou po sobě jdoucích iterací hodnotu nejvýše 0,05 % průměrného ročního nákladu pojištěnce (v současnosti tedy asi 10 Kč). Je-li tohoto požadavku dosaženo, ukončí se iterační postup. Není-li jej dosaženo (nebo probíhá-li první iterace a do vzorce tak ani není možno dosadit hodnotu (𝒌−𝟏) 𝛶), pokračuje se znovu od Bodu 2. 𝒊
Bod 6: Z odhadnutých přírůstků a úbytků příslušných jednotlivým nákladovým skupinám se spočte vektor nákladových indexů tak, že se tyto přírůstky a úbytky vydělí váženým průměrem vysvětlovaných nákladů z poslední iterace. Tím se přejde od absolutních hodnot, jejichž jednotkami jsou koruny, k hodnotám relativním, jejichž jednotkou je podíl nákladovosti přírůstku nebo úbytku za nákladovou skupinu na fiktivního průměrně nákladného pojištěnce. Nákladový index se zaokrouhlí na čtyři platná desetinná místa.
Koeficient determinace je spočten v souladu s teorií odvozenou ve výše uvedených publikacích. Využije se pro ověřování podmínek dle Oddílu E.
Část čtvrtá
Klasifikace pojištěnců pro účely měsíčního přerozdělování podle indexů
Klasifikace pojištěnců pro účely měsíčního přerozdělování podle indexů se provádí do stejných nákladových skupin jako klasifikace účely výpočtu vypočítaných parametrů přerozdělování. Z technických důvodů se liší některé metodické detaily této klasifikace. Klasifikaci pojištěnců provádějí zdravotní pojišťovny za pomoci softwarového řešení garantovaného Ministerstvem - tzv. grouperu. Tím je zaručeno, že klasifikace je prováděna jednotnou metodikou a v souladu se zněním přílohy k zákonu.
Oddíl N
Klasifikace pojištěnců do věkových skupin
Pojištěnci jsou v souladu s dosavadní praxí klasifikováni podle dovršeného věku platného k prvnímu dni měsíce, ke kterému se měsíční přerozdělování váže. Tento přístup se sice o jeden den liší od klasifikace dle Oddílu G, předkladatel nicméně nechtěl měnit zaběhnutou praxi.
Oddíl O
Klasifikace do farmaceuticko-nákladových skupin
Klasifikace do farmaceuticko-nákladových skupin se od klasifikace za účelem výpočtu vypočítaných parametrů přerozdělování (viz oddíl H) liší v definici období spotřeby léků pojištěnců. V první řadě, za toto období se vždy považuje posledních dvanáct kalendářních měsíců. To neodpovídá posledním dvanácti měsícům pojištění pouze zanedbatelného počtu osob, které v tomto období přerušily pojištění v České republice. V řadě druhé, za rozhodné datum se nepovažuje datum vyzvednutí nebo aplikace léku, nýbrž datum vyúčtování léku pojišťovnou. Jedná se o jednoznačně určené datum, odpovídající autorizaci pohledávky za lék, tedy takové datum, k němuž je příslušná pohledávka poskytovatele pojišťovnou uznána a uzavřena. Důvodem je nutnost, aby zdravotní pojišťovna znala data za léky z předchozího měsíce již na začátku měsíce následujícího (do jeho osmého dne se zasílají hlášení). Údaj o datu vyzvednutí nebo podání léku zjišťuje pojišťovna se zpožděním, proto je použití toto data v tomto oddíle nemožné.
Oddíl P
Klasifikace do kombinací skupin
Osoba je zařazena do kombinace skupin, je-li zařazena do obou skupin, o jejichž kombinaci se jedná, a je-li příslušná kombinace stanovena jako nastavitelný parametr přerozdělování.
Část pátá
Nákladový index pojištěnce a příjem na pojištěnce z přerozdělování podle indexů
Za účelem reportování pro přerozdělování podle nákladných hrazených služeb je nutné stanovit příjem na pojištěnce z přerozdělování podle indexů. Tento příjem totiž vstupuje do výpočtu částky přerozdělované podle nákladných hrazených služeb na tohoto pojištěnce podle postupu uvedeného v § 21c zákona. Z důvodu zajištění shodného postupu a předejití možným chybám je metodika pro reportování pro přerozdělování podle nákladných hrazených služeb v procesu implementace do jednotného softwarového řešení (grouperu) určeného pojišťovnám.
Oddíl Q
Nákladový index pojištěnce
Stanovení nákladového indexu pojištěnce je technickým krokem k výpočtu příjmu na tohoto pojištěnce z přerozdělení podle indexů. Nákladový index pojištěnce se stanoví přirozeným způsobem. Je definován jako součet čísla 1 a nákladových indexů všech nákladových skupin (věkových, farmaceuticko-nákladových a kombinací), do kterých je pojištěnec klasifikován. To odpovídá skutečnosti, že nákladové indexy skupin a korekce pro souběh skupin jsou procentuálním vyjádřením přírůstku nebo úbytku nákladů (očištěných od kompenzací za nákladnou péči) pojištěnce, daného příslušností do dané nákladové skupiny. Nákladový index pojištěnce ve výsledku udává, kolika-násobek je očekávaný náklad na tohoto pojištěnce vzhledem k průměrnému nákladu v celém kmeni v rámci přerozdělování podle indexů (je-li tedy nákladový index fiktivního pojištěnce např. 2,3000, odpovídá to tomu, že pojištěnec má očekávaný náklad 2,3násobku průměrného nákladu na pojištěnce v rámci přerozdělování podle indexů).
Oddíl R
Příjem na pojištěnce z přerozdělování podle indexů
Příjem zdravotní pojišťovny na pojištěnce je definován jako součet měsíčních příjmů zdravotní pojišťovny na tohoto pojištěnce. Měsíční příjem na pojištěnce je přímo úměrný měsíčnímu nákladovému indexu pojištěnce - je to součin nákladového indexu pojištěnce a podílu na standardizovaného pojištěnce v daném měsíci, dle § 21 odst. 6 zákona.
K čl. II
Přechodná ustanovení stanovují, jak se bude přerozdělovat pojistné na veřejné zdravotní pojištění v rámci přechodu na nově navrhovaný systém přerozdělování. Článek II je koncipován tak, aby zaručoval, že k 1. lednu 2017 se začne přerozdělovat podle nové právní úpravy. Dojde ke zkrácení předposledního měsíčního přerozdělení v roce 2016, kdy se bude přerozdělovat pouze pojistné vybrané od 18. do 30. listopadu 2016. Toto přerozdělení proběhne v souladu s pravidly zákona č. 592/1992 Sb. platnými do konce roku 2016, a to během prosince 2017. Do přerozdělení bude zahrnuta platba státu za státní pojištěnce připsaná na zvláštní účet v prosinci 2016, aby nedošlo k výpadku příjmů zdravotních pojišťoven. Od 1. ledna 2017 se pak přejde na přerozdělování pojistného za kalendářní měsíc, během ledna 2017 se bude přerozdělovat pojistné vybrané za celý kalendářní měsíc prosinec 2016 spolu s platbou za státní pojištěnce připsanou na zvláštní účet v lednu 2017.
Stejně tak je třeba ujasnit, jakým způsobem se budou vyúčtovávat zálohy na nákladné hrazené služby za rok 2016. Pro tento účel a celkovou přehlednost je stanoveno, že toto vyúčtování se řídí zněním zákona platným před vstupem novely v účinnost. Výše nároku pojišťovny se proto počítá jako 80 procent částky převyšující patnáctinásobek nákladů průměrného pojištěnce. Náklady na zdravotní služby poskytnuté pojištěncům se ale ocení podle nové právní úpravy, a to vyhláškou pro ocenění zdravotních služeb vykázaných v roce 2016. Tato vyhláška nabude účinnosti současně s hlavní obsahovou částí zákona 1. ledna 2017.
Tzv. tříměsíční opravy nejsou přechodným ustanovením upraveny. Důvodem je, že podle dat za předchozí roky je efekt tříměsíčních oprav počtů pojištěnců u jednotlivých zdravotních pojišťoven v součtu celkem přerozdělených prostředků zanedbatelný, když činí méně než setinu promile z měsíčně přerozdělované částky. Tříměsíční opravy za měsíce říjen, listopad a prosinec 2016 se v lednu, únoru a březnu 2017 provedou, nebude při nich ale přihlédnuto k řádově rozdílné výši nákladových indexů věkových skupin v roce 2017.
Nastavitelné parametry přerozdělování jsou shodné s nastavitelnými parametry platnými při stínovém přerozdělování probíhajícím od roku 2014. Seznam farmaceuticko-nákladových skupin převzal navrhovatel z holandské lokalizace PCG modelu přerozdělování. Kombinace, pro které jsou stanoveny korekce, navrhovatel po dohodě se zdravotními pojišťovnami nestanovuje. Hodnota koeficientu pro výpočet zajišťovací konstanty odpovídá požadavku, aby podle nákladných hrazených služeb bylo přerozdělováno asi 10 % prostředků z veřejného zdravotního pojištění, tedy jako doposud. Hodnotu hranice spotřeby léčiv pro zařazení pojištěnce do farmaceuticko-nákladové skupiny stanovuje navrhovatel v souladu s hodnotou platnou při lokalizaci PCG modelu na Slovensku.
Vypočítané parametry modelu přerozdělování spočetl navrhovatel při použití výše uvedených nastavitelných parametrů postupem uvedeným v Části třetí. Pro tento výpočet byla použita data z roku 2013, která jsou posledními dostupnými daty v čase předložení návrhu zákona.
Návrh dále obsahuje přechodná ustanovení zabezpečující plynulý přechod z dosavadní právní úpravy na novou právní úpravu týkající se členství v Dozorčím orgánu a společné kontrolní skupině.
K čl. III
V souvislosti s tímto zákonem dojde ke zrušení stávajícího zmocnění pro vydání vyhlášky o hospodaření se zvláštním účtem a dalších prováděcích ustanovení současného systému přerozdělování. Proto je nutné zrušit i stávající vyhlášku č. 644/2004 Sb. Předpokládané znění zákona č. 592/1992 Sb. po datu nabytí účinnosti novely bude obsahovat nové zmocnění k vydání pravidel hospodaření se zvláštním účtem a jednacího řádu Dozorčího orgánu. Do nového znění vyhlášky budou beze změn převzata relevantní ustanovení stávající vyhlášky č. 644/2004 Sb.
K čl. IV
Navrhuje se nabytí účinnosti zákona ke dni 1. ledna 2017, a to nejen z důvodu zajištění dostatečné legisvakance, ale zejména také proto, že období přerozdělování, na které se budou stanovovat klíčové parametry (nákladové indexy a další proměnlivé parametry), bude právě kalendářní rok. Také dosavadní systém přerozdělování pojistného vychází z nákladových indexů stanovovaných pro jednotlivé kalendářní roky.
Část ustanovení novely, která upravuje fungování centrálního registru pojištěnců, je zcela nezávislá na úpravě systému přerozdělování. Navrhuje se proto v souladu s ustanovením § 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, stanovit její účinnost na patnáctý den ode dne vyhlášení zákona.
Částem přechodného ustanovení, které zajišťují hladký přechod mezi dosavadním a novým systémem přerozdělování, se navrhuje předsunutá účinnost na 18. listopadu 2016, což je den, od kterého podle dosavadních právních předpisů zdravotní pojišťovny evidují výši vybraného pojistného pro následující měsíční přerozdělení (blíže viz odůvodnění k čl. II, kdy se v rámci předposledního měsíčního přerozdělení roku 2016 bude přerozdělovat pouze pojistné vybrané od 18. do 30. listopadu, a dále § 21 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb.).
V Praze dne 3. února 2016
Předseda vlády:
Mgr. Bohuslav Sobotka v. r.
Ministr zdravotnictví:
MUDr. Svatopluk Němeček, MBA, v. r.