zákon č. 148/2016 Sb.

K části první, Čl. I (Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu)

K bodům 1 až 4 (§ 1 odst. 2 a 3 a poznámky pod čarou č. 1, 2, 42, 43, 49, 50 a 51)

Jedná se o legislativně technickou změnu, která odráží skutečnost, že touto novelou se do ZPKT transponuje novela směrnice TD II (2013/50/EU) a směrnice Omnibus II (2014/51/EU). Dále se zohledňuje prováděná adaptace zákona na přímo použitelný předpis EU, a to na nařízení č. 909/2014. Konkrétně se v § 1 odst. 3 jedná o provedení článku 11 CSDR, který ukládá členským státům povinnost určit dohledový orgán odpovědný za udělování povolení a dohled nad centrálními depozitáři cenných papírů. Rovněž se provádí revize výčtu předpisů EU v poznámkách pod čarou.

K bodům 5, 62 a 63 [§ 2 odst. 3 písm. b) a c), § 119 odst. 2 písm. d) bod 2, § 119 odst. 3 a 4, a poznámkám pod čarou č. 2d a 12e, § 127d odst. 2]

Jedná se o legislativně technickou změnu, kterou dochází k inkorporaci obsahu poznámek pod čarou odkazujících na mezinárodní účetní standardy do normativního textu a následné odstranění předmětných poznámek pod čarou. Dále dochází k přesunu odkazu na spřízněnou stranu z ustanovení § 2 odst. 3 písm. c) do § 119 odst. 2 písm. d) bod 2.

K bodům 6 a 125 (§ 2e a § 192c)

Novelizačním bodem dochází k legislativně technické změně a s ohledem na systematiku zákona k přesunu ustanovení. V § 192c se jedná o adaptaci čl. 25a nařízení o ratingových agenturách, pokud jde o určení České národní banky jako odvětvového orgánu dohledu.

K bodům 7, 85 a 132 (§ 10b odst. 2, § 127d odst. 1 a § 199 odst. 2)

V souvislosti s rozdělením stávajícího znění ustanovení § 122 ZPKT na § 122 až § 122b tak, aby odpovídala požadavku Legislativních pravidel vlády na počet odstavců, které má obsahovat ustanovení zákona, dochází k legislativně technické změně, jíž se napravují odkazy v zákoně. A dále v návaznosti na provedené změny vyplývající ze CSDR se zužuje okruh případů, v nichž je Česká národní banka oprávněna vydat vyhlášku.

K bodu 8 [§ 12c odst. 1 písm. a)]

Dochází ke zrušení poslední části věty, neboť kdo vede centrální evidenci, je již vymezeno v § 92.

K bodům 9 a 10[§ 12f úvodní část ustanovení, § 12i odst. 1 a 2, § 16a odst. 2 úvodní část ustanovení, § 28 odst. 2 písm. h) a odst. 7 písm. a), § 135a odst. 6, 7 a 8, § 135b odst. 1, § 135d odst. 3 písm. d), § 136 odst. 2 úvodní část ustanovení, § 136 odst. 2 písm. b), § 136 odst. 5 písm. b) a e), § 136 odst. 7 úvodní část ustanovení, § 152a odst. 1 úvodní část ustanovení, § 153 odst. 6, § 157 odst. 8 písm. b) a m) a § 199 odst. 5]

Jedná se o legislativně technické změny, kterými se sjednocuje terminologie používaná zákonem. Dále se jedná se o provedení článku 65 odst. 1 a 2 CSDR. Článek 65 odst. 3 CSDR je duplicitní s článkem 26 odst. 5 CSDR, tudíž není třeba ho provádět.

K bodu 11 [§ 28 odst. 2 písm. h) a odst. 7 písm. a)]

Jedná se o legislativně technickou změnu, kterou se napravuje chyba v odkaze.

K bodu 12 (§ 32c odst. 7)

Mezi důvody výmazu vázaného zástupce v dnešní úpravě chybí, že zastoupený ztratil oprávnění. V takovém případě musí zprostředkovaně oprávnění (v tomto případě reprezentované zápisem v seznamu) zaniknout také zastoupenému.

K bodu 13 (§ 34 odst. 1)

Doplněním věty se staví na jisto, že samotné přijetí investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu či v mnohostranném obchodním systému se nepovažuje za veřejnou nabídku. Tím není vyloučeno, že veřejnou nabídkou bude další činnost emitenta nebo jiných osob prováděná v souvislosti s přijetím cenného papíru na regulovaný trh, mnohostranný obchodní systém či další organizované platformy, nebo v souvislosti s obchodováním na těchto trzích.

K bodu 14 [§ 34 odst. 4 písm. a) body 6 a 7]

Jedná se o transpozici čl. 8 odst. 1 písm. a) TD I ve znění TD II. Rozšiřuje se okruh subjektů, na jimiž vydané dluhové cenné papíry se nevztahují ustanovení ZPKT o veřejné nabídce a o prospektu cenného papíru, a to o Evropský fond finanční stability a Evropský stabilizační mechanismus.

K bodu 15 [§ 34 odst. 4 písm. f) bod 1]

Novelizačním bodem dochází ke zpřesnění transpozice článku 1 odst. 2 písm. j) pododstavec

i) směrnice o prospektu. Původní transpozice stanovovala, že ustanovení ZPKT upravující veřejnou nabídku a prospekt cenného papíru se nevztahují na dluhové cenné papíry, které nejsou podřízené nebo vyměnitelné. Doplněním specifikace o slovo „prioritní“ dochází k precizaci transpozice výše zmíněného článku směrnice o prospektu.

K bodu 16 (§ 35 odst. 3)

Novelizačním bodem dochází ke zpřesnění transpozice článku 2 odst. 1 písm. e) směrnice o prospektu. Původní transpozice nezahrnovala spořitelní a úvěrní družstva.

K bodu 17 [§ 35 odst. 4 písm. b)]

Novelizačním bodem dochází ke zpřesnění transpozice článku 4 odst. 1 první pododstavec písm. c) směrnice o prospektu. Nepřímou novelou bylo do ustanovení § 35 odst. 4 ZPKT zavedeno, že povinnost uveřejnit prospekt neplatí v případech, kdy dochází k veřejné nabídce cenných papírů na základě schváleného reorganizačního plánu. Tato novelizace byla ovšem provedena v rozporu se směrnicí o prospektu.

K bodům 18 a 94 (§ 36a odst. 3 a § 149e odst. 4)

Stávající úprava ukládá emitentovi povinnost sdělit konečné podmínky nabídky orgánu dohledu domovského členského státu a každému orgánu dohledu členského státu, ve kterém má být cenný papír veřejně nabízen nebo přijat k obchodování na regulovaném trhu. Jedná se o transpozici čl. 5 odst. 4 směrnice o prospektu ve znění Omnibus II, stanovující, že emitenti musí informovat Českou národní banku o konečných podmínkách uveřejnění prospektu nebo dodatku o prospektu bez zbytečného odkladu po učinění veřejné nabídky, případně musí učinit takové oznámení před počátkem veřejné nabídky, je-li možné takové oznámení učinit. Dosavadní povinnost oznámit konečné podmínky hostitelskému členskému státu a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy nově upravená v ustanovení § 149e odst. 4 ZPKT se přesouvá z emitenta na Českou národní banku.

K bodům 19, 20, 22, 79 až 83, 127 a 128 (§ 36c odst. 6, § 36g, § 36h odst. 4, § 127c a § 196 odst. 1)

Těmito novelizačními body dochází ke změně ustanovení ZPKT upravujících jazyk prospektu cenného papíru tak, že pro vybraná řízení o prospektu bude možnost použití angličtiny. Nebude se to ovšem vztahovat na případy, kdy dochází k veřejné nabídce cenných papírů pouze v ČR, aniž by došlo k přijetí těchto cenných papírů na evropský regulovaný trh. Dále se v ustanovení § 36g odst. 4 ZPKT mění nesprávná formulace, neboť prospekt je vyhotovován pro účely schvalování prospektu, nikoli pro účely dohledu. Prospekt se bude uveřejňovat v jazyce, v jakém byl schválen (ať už Českou národní bankou nebo orgánem dohledu jiného členského státu). Novelizačním bodem dále dochází ke změně v jazykovém režimu předkládání dokumentů České národní bance a ke zrušení zmocnění pro Českou národní banku k vydání úředního sdělení, jelikož se toto zmocnění stává obsoletním v kontextu nově navrhované úpravy jazykových režimů. Důvodem pro zavedení nové úpravy jazykového režimu odchylného od Správního řádu je snaha umožnit v reakci na potřeby praxe zjednodušení a efektivitu procesů pro adresáty zákona, a to nejen pro emitenty, ale i potencionální investory. Z podání žádosti o schválení prospektu nevzniká žádná povinnost, jako tomu je naopak například u povolovacího řízení. Obdobný postup funguje v Lucembursku, jehož úpravou je inspirována i tato navrhovaná změna. Zahájení samotného řízení o schválení prospektu bude nadále vázáno na uhrazení správního poplatku. Zejména s ohledem na skutečnost, že schválení prospektu cenného papíru nezakládá žádná práva a povinnosti, na složitost vypracování podkladu a nikoli nepatrnou výši správního poplatku za schválení prospektu cenného papíru (dle položky č. 66 bod 9 písmeno a), části IV sazebníku, jenž je přílohou k ZoSP, činí 10 000 Kč) nevzniká obava, že by žádost o schválení prospektu mohla podat jiná osoba než ta, která prospekt vyhotovila (§ 36 odst. 6 ZPKT).

K bodu 21 [§ 36h odst. 1 písm. a)]

Novelizačním bodem dochází ke zpřesnění transpozice článku 14 odst. 2 pododstavec i) písm. c) směrnice o prospektu tím, že do ustanovení § 36h odst. 1 písm. a) ZPKT, který upravuje seznam osob, na jejichž internetových stránkách je uveřejňován prospekt, se doplňuje možnost, aby byl prospekt uveřejněn i prostřednictvím internetových stránek platebního zástupce (tzv. paying agent).

K bodu 23 (§ 60 odst. 5)

Vzhledem k tomu, že CSDR umožní emitentům volný výběr centrálního depozitáře cenných

papírů (dále též „CDCP“), je nutné zajistit, aby všechny EU CDCP nebo CDCP ze třetích

zemí, které jsou uznané evropským orgánem dohledu (ESMA), získaly potřebné informace.

K bodu 24 (§ 87a)

Vzhledem k tomu, že CDCP a ústřední protistrany jako provozovatelé vypořádacího systému mají vlastní úpravu řídicích a kontrolních systémů v CSDR a EMIR, se toto ustanovení zrušuje, jinak by bylo v rozporu s přímo aplikovatelným předpisem.

K bodu 25 (§ 91)

Právo, kterým se řídí vedení evidence, se určí podle zákona o mezinárodním právu soukromém. Je-li rozhodné právo české právo, uplatní se § 91 ZPKT a násl., tj. vedení evidence podle českého práva. Ustanovení § 91 nemá za cíl měnit úpravu mezinárodního práva soukromého. § 91 pouze stanoví, že je-li rozhodné právo, kterým se řídí vedení evidence zaknihovaných cenných papírů české právo, pak kromě určených výjimek budou všechny zaknihované cenné papíry evidovány pouze v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů a v evidenci navazující na centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů. Povede-li centrální depozitář nebo zahraniční centrální depozitář evidenci zaknihovaných cenných papírů podle českého práva, pak bude daná evidence evidencí centrální (viz § 92). Zákon však nebrání, aby se v případech stanovených zákonem o mezinárodním právu soukromém vedení evidence zaknihovaných cenných papírů řídilo zahraničním právem.

K bodu 26 (§ 92)

V § 92 odst. 1 je třeba uvést pojem centrální evidence zaknihovaných cenných papírů do souladu s terminologií CSDR. Za centrální evidenci bude považována evidence, kterou vedou CDCP (tuzemský nebo zahraniční s povolením nabízet služby v ČR), a to na účtu emise a na účtech cenných papírů vedených na nejvyšší úrovni (tzv. top-tier securities accounts). Část dosud samostatné evidence, kterou vede CDCP, se tak stane součástí centrální evidence. Dále skončí monopol tuzemského CDCP, neboť zahraniční CDCP může poskytovat podle článku 25 CSDR v ČR stejné služby jako tuzemský CDCP. Vést evidenci podle českého práva u zaknihovaných CP lze tedy (s danými výjimkami) pouze jako centrální evidenci. Zaknihované cenné papíry vydané podle českého práva je nicméně možné vést i v jiných „centrálních“ evidencích podle zahraničního práva. Jde o provedení článku 49 CSDR, který zakládá právo emitenta umístit emisi i v zahraničním CDCP, který neposkytuje služby na území ČR. Emitent si může vybrat kteréhokoliv CDCP usazeného v EU nebo uznaného ESMA. Tento CDCP, jestliže akceptuje návrh emitenta, pak podle článku 49 CSDR musí požádat svůj domovský orgán dohledu o notifikaci u ČNB v souladu s článkem 23 CSDR. Poté, co je takto notifikován, zahájí daný CDCP poskytování služeb emitentovi. Pokud jde o změny v § 92 odst. 2 d), § 93 odst. 3 písm. e), zahraniční osoby, jejichž činnost odpovídá činnostem podle písmen a) a b), mohou vést účty pro své klienty v zahraničí podle českého práva, aniž by nabízely služby v ČR. Z toho důvodu je zrušena poslední věta. Obdobně byl upraven i § 94 odst. 5. Změny v § 92 odst. 2 písm. e) reflektují skutečnost, že CDCP by měly mít možnost být vzájemně účastníky i z hlediska vedení navazující evidence, což jsou nutné předpoklady pro možná propojení mezi CDCP podle článku 50 až 52 CSDR. Doplněním nových odstavců 3 a 4 v § 92 se zohledňuje skutečnost, že Česká národní banka je CDCP ve smyslu nařízení CSDR, tedy by měla i vést centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů a nikoliv samostatnou evidenci investičních nástrojů. Centrální evidence bude nadále vymezená subjekty, které vedou evidenci CP, tudíž je za centrální evidenci je považována i evidence cenných papírů imobilizovaných podle § 93a, jestliže tuto evidence vede centrální depozitář, zahraniční centrální depozitář nebo Česká národní banka podle českého práva.

K bodu 27 [§ 93 odst. 1 písm. b)]

Bylo postaveno najisto, že imobilizované CP jsou vedeny buď v centrální, nebo v samostatné evidenci. Vzhledem k jejich odlišnosti od listinných CP, kdy po imobilizaci mají tyto CP povahu zápisu na účtu (book-entry form), nelze subsumovat tuto kategorii CP pod listinné CP v úschově.

K bodu 28 (§ 93 odst. 2 úvodní část ustanovení)

Evidence vedená CDCP bude součástí centrální evidence, nicméně CDCP jako provozovatel vypořádacího systému stále má možnost [viz písmeno c)] vést samostatnou evidenci pro listinné cenné papíry, které má v úschově. Jedná se však pouze o vedení listinných cenných papírů v úschově pro účely vypořádání, nikoliv o evidenci imobilizovaných CP; tyto jsou vedeny CDCP v centrální evidenci. Z tohoto důvodu byl ponechán provozovatel vypořádacího systému, zatímco CDCP byl v návětí vyškrtnut. Dále osoba vedoucí centrální evidenci bude moci vést v rámci samostatné evidence navazující evidenci na evidenci zahraniční. Tedy nepůjde o centrální evidenci ani evidenci navazující na centrální evidenci. Rozlišujícím znakem jsou nejen nástroje (tedy zejména zahraniční cenné papíry), ale i fakt, že CDCP v tomto případě nevede účet emise ani účty na nejvyšší úrovni. Naopak CDCP je účastníkem v jiném CDCP a přes svůj účet v tomto jiném CDCP umožňuje svým klientům přístup do vypořádacího systému tohoto jiného CDCP (nebo obdobné entity). Například by v samostatné evidenci byla vedena evidence navazující na centrální evidenci vedenou v německém CDCP, kde má český CDCP otevřen účet a u sebe pak vede navazující evidenci pro své klienty.

K bodu 29 [§ 93 odst. 3 písm. e)]

Zahraniční osoby, jejichž činnost odpovídá činnostem podle písmen a), b) a d), mohou vést účty pro své klienty v zahraničí, aniž by nabízely služby v ČR. Z toho důvodu je zrušena poslední věta.

K bodům 30 až 32 [§ 93 odst. 3 písm. f) a g) a § 93 odst. 4]

CDCP stejně jako zahraniční CDCP má možnost vést i navazující evidenci na samostatnou evidenci, protože CDCP může poskytovat doplňkovou službu úschova upravenou ve směrnici MIFID II.

K bodu 33 (§ 93 odst. 5 a 6)

Odstavec 5 se zrušuje a ustanovení obdobného charakteru (centrální evidence vedená ČNB) se vkládá do části upravující centrální evidenci. Stávající odstavec 6 se přečísluje na odstavec 5.

K bodu 34 (§ 93a odst. 1)

Podle čl. 3 odst. 2 CSDR to musí být výhradně CDCP, kdo vede evidenci emise a následně centrální evidenci pro imobilizované CP obchodované na tzv. trading venues (tj. regulovaný trh, mnohostranný obchodní systém a organizovaný obchodní systém). CSDR tedy jen zúží množinu schovatelů, a tedy text § 93a může zůstat nezměněn, neboť není v rozporu se CSDR.

K bodu 35 (§ 93a odst. 2)

Podle čl. 3 odst. 2 CSDR musí být nástroje obchodované na tzv. trading venues povinně v CDCP, tudíž nemohou být vyňaty z úschovy CDCP a lze je nanejvýš dát do úschovy u jiného CDCP.

K bodům 36 a 37 (§ 93a odst. 5)

Jde o provedení článku 49 CSDR (ohledně úpravy imobilizace akcií), který zakládá právo emitenta umístit emisi i v zahraničním CDCP, který neposkytuje služby na území ČR. Emitent si může vybrat kteréhokoliv CDCP usazeného v EU nebo uznaného ESMA. Tento CDCP, jestliže akceptuje návrh emitenta, pak podle článku 49 CSDR musí požádat svůj domovský orgán dohledu o notifikaci u ČNB v souladu s článkem 23 CSDR. Poté, co je takto notifikován, zahájí daný CDCP poskytování služeb emitentovi. Jde tedy o notifikaci ex post, nikoliv ex ante, kdy by si emitent mohl vybrat pouze CDCP, který je již notifikován v ČR. Vyžadovat notifikaci ex ante by bylo v rozporu se svobodou emitenta zvolit si CDCP, a tím i v rozporu s článkem 49 CSDR. Z důvodu přehlednosti bylo ustanovení rozděleno na dvě části tak, aby bylo zřejmé, že smlouvy s obchodníkem s cennými papíry nebude možné uzavřít u akcií obchodovaných na tzv. trading venues podle MIFID II.

K bodům 38, 46 a 48 [§ 94, § 97 odst. 1 písm. c), § 99 odst. 1 a § 115 odst. 1 a 5]

Vzhledem k tomu, že CSDR upravuje podmínky udělení povolení a činnost CDCP, bylo nutné opustit konstrukci, kdy způsob vykonávání činnosti CDCP upravoval provozní řád.

Ze zákona budou závazná pouze pravidla pro poskytování informací podle § 115 ZPKT, což je oblast CSDR neupravená. Jinak CDCP bude muset pravidla činnosti stanovit v rámci smluv se svými účastníky. Vzhledem k možnosti vedení centrální evidence podle českého práva jak tuzemským, tak zahraničním centrálním depozitářem pojednávají nově příslušná ustanovení § 94 obecně o osobě, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů. Dále je stanoveno na jisto, že majetkový účet se zřizuje smlouvou, která je inominátní. Vzhledem k tomu, že právní povaha investičních nástrojů evidovaných na účtu se odvíjí od právní úpravy evidencí aplikované na tom kterém stupni řetězce podle kolizních norem, je vhodné se vyhnout soukromoprávnímu konceptu úschova, se kterým jsou spojena jasně vymezená pravidla ohledně vlastnického práva. Je třeba zachovat flexibilitu pro strany smlouvy, aby si upravily dle zvoleného práva své poměry. Zákaz pro převod zastavených investičních nástrojů byl dříve upraven v § 110 odst. 4 ZPKT, který je zrušen. Navíc úprava v bývalém § 110 odst. 4 ZPKT nebyla šťastně zvolena, neboť zastavené cenné papíry je třeba blokovat ve prospěch zástavního věřitele na účtu vlastníka. Na účtu zákazníka jsou všechny cenné papíry klientů smíchány dohromady a nelze rozlišit, které cenné papíry jsou zastaveny a v čí prospěch. Nově tedy § 94 obsahuje ustanovení o zákazu převodu zastaveného cenného papíru z účtu vlastníka. V § 97 a 99 se jedná pouze o legislativně technické úpravy bez věcného obsahu (zavedení obecného pojmu „osoba vedoucí centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů“). V § 115 se jedná pouze o legislativně technické úpravy bez věcného obsahu (viz výše). I nadále jsou zde ukládány povinnosti všem osobám vedoucím centrální evidenci poskytovat součinnost a informace vymezeným orgánům a institucím. Odkaz na provozní řád, respektive pravidla centrálního nebo zahraničního depozitáře cenných papírů byl zrušen a materie byla přesunuta do § 100 odst. 4 ZPKT.

K bodu 39 (nový § 94a)

Ustanovení je náhradou za zrušený § 111 ZPKT, kdy bylo rozhodnuto přesunout pravidla vedení emise do části úpravy vedení evidencí, kam svou povahou patří.

K bodům 40 až 42 a 50 (§ 95 odst. 1 a 3 a § 99 odst. 3)

Jde pouze o technické úpravy reflektující zrušení provozního řádu u centrálních depozitářů. V případě ČNB byl provozní řád nahrazen pravidly ČNB. V § 95 odst. 3 byl pak obecně zaveden účastnický princip bez ohledu na to, zda jde o centrální nebo samostatnou evidenci.

K bodu 43 (nový § 95a)

Jedná se o přesun úpravy ze zrušeného § 109 ZPKT, systematicky je doplněn zahraniční CDCP. Jiným právním předpisem v § 95a odst. 1 písm. b) se rozumí např. předpisy v rámci trestního nebo občanskoprávního řízení.

K bodu 44 (§ 96 odst. 5)

Jde o doplnění chybějícího organizátora mnohostranného obchodního systému jako osoby oprávněné dávat příkazy k vypořádání, neboť organizátor mnohostranného obchodního systému má povinnost zajistit vypořádání stejně jako organizátor regulovaného trhu.

K bodům 45 a 47 [§ 97 odst. 1 písm. a) a § 98 odst. 1 písm. a)]

Jedná se o doplnění chybějícího organizátora mnohostranného obchodního systému jako osoby oprávněné dávat příkazy k pozastavení výkonu práva vlastníka nakládat s investičním nástrojem, neboť organizátor mnohostranného obchodního systému má povinnost zajistit vypořádání stejně jako organizátor regulovaného trhu. V § 98 odst. 1 písm. a) jde dále pouze o technické úpravy v souladu s požadavky CSDR, kdy je nutné zajistit, že zahraniční CDCP může poskytovat služby na území ČR.

K bodu 49 (§ 99 odst. 2)

Novelizované ustanovení nyní zohledňuje skutečnost, že zástavní práva jsou evidována pouze na účtech vlastníků. Je-li účet vlastníka veden v navazující evidenci, CDCP není schopen potvrdit správnost výpisu z navazující evidence, neboť zcela závisí na informacích, které dostane od účastníka. CDCP ověřuje správnost výpisu pouze u účtu vlastníka, který vede pro svého účastníka, kdy z povahy věci může ověřit správnost údajů uvedených na výpise.

K bodu 51 (§ 99a odst. 1)

Doba, po kterou má osoba vedoucí evidenci investičních nástrojů povinnost uchovávat informace, byla sladěna s požadavkem CSDR uvedeným v článku 29 CSDR.

K bodu 52 (část osmá nadpis hlavy II)

Jedná se o technickou úpravu odpovídající skutečnosti, že rovněž zahraniční CDCP může poskytovat služby na území ČR.

K bodům 53 a 54 (§ 100 a zrušení § 101 až 111, včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 11 a 12)

Celá část ohledně úpravy CSDR byla vyškrtnuta, aby se nevytvářel dvoukolejný režim právních úprav, tj. CSDR a tuzemské úpravy CDCP. Bylo postupováno stejně jako při adaptaci nařízení 648/2012 (EMIR). Části této hlavy, které se týkaly evidencí, byly přesunuty do části upravující evidence. Zachována zůstala pouze definice CDCP a nově byla zavedena definice zahraničního CDCP. Z provozního řádu byla zachována jen část týkající se pravidel poskytování informací podle § 115, nicméně je používán nový termín „pravidla CDCP“.

K bodu 55 [§ 115 odst. 1 písm. e) bod 3]

V souvislosti se sestavováním platební bilance ČR se zrušuje odkaz na devizový zákon, neboť výkaznictví je řešeno prováděcím právním předpisem k zákonu o České národní bance. Odkaz na devizový zákon je tak nadbytečný.

K bodu 56 (§ 115 odst. 2)

Jedná se pouze o legislativně technické úpravy bez dopadu na věcný obsah zákona.

K bodu 57 (§ 115 odst. 3)

Jedná se o technickou úpravu zohledňující skutečnost, že z provozního řádu byla zachována jen část týkající se pravidel poskytování informací podle § 115 ZPKT.

K bodům 58, 61, 65, 67, 68, 71, 72, 74, 84, 101 a 102 [§ 118 odst. 1 až 3, § 119 odst. 1, § 119b odst. 2, § 119c odst. 1 písm. b), § 119c odst. 2 písm. a) a b), § 120 odst. 2, 3 a 5, § 120c odst. 1 a 2, § 127c odst. 4, § 162 odst. 3, 5 a 7]

Jedná se o transpozici čl. 2 odst. 1 písm. i) TD I ve znění TD II stanovujícího, co se pro účely výše zmíněné směrnice rozumí pojmem „domovský členský stát“. Po změně TD se rozšiřuje možnost volby referenčního státu. S ohledem na to se zpřehledňuje struktura tohoto ustanovení a více se přibližuje svému předobrazu v TD. Toto ustanovení je ustanovením speciálním vůči obecné úpravě obsažené v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, respektive jeho připravované novely, která bude implementačním předpisem, jímž bude do českého právního řádu transponování nejnovější účetní směrnici. V návaznosti na tuto změnu se provádí úpravy v dalších ustanoveních, v nichž se na § 118 odst. 1 ZPKT odkazuje. Dále na základě čl. 5 odst. 1 TD I ve znění TD II dochází k prodloužení doby, po kterou má být přístupná pololetní zpráva, a to z 5 na 10 let. Dále se prodlužuje doba pro uveřejnění pololetní zprávy, kdy měl emitent původně povinnost uveřejnit pololetní zprávu do 2 měsíců po uplynutí prvních 6 měsíců účetního období. Nově se tato lhůta prodlužuje na 3 měsíce. Na základě transpozice čl. 4 odst. 1 TD I ve znění TD II dochází k prodloužení doby, po kterou má být výroční zpráva veřejně přístupná, a to z 5 na 10 let. Ve smyslu obecné úpravy se stanovuje, že zpráva auditora je součástí výroční zprávy. Touto úpravou se docílí stavu, kdy se bude aplikovat ustanovení odst. 2 tohoto paragrafu bez výjimek. Rovněž se vypouští ustanovení, které stanoví, že zpráva auditora se zveřejňuje v plném znění. Takto naformulovaný text navozuje stav, že je možné zveřejňovat i jakousi „zkrácenou“ verzi. Tento stav je nežádoucí a z obecné úpravy vyplývá, že zpráva auditora se zveřejňuje, pokud podléhá požadavku na zveřejnění, vždy v rozsahu, ve kterém byla auditorem vypracována. Uplatní se totiž obecná úprava zákona o auditorech, která stanoví náležitosti při vypracování zprávy auditora auditorem.

K bodům 59 a 64 [§ 118 odst. 5 písm. k) a l), poznámka pod čarou č. 12c a § 119a]

Článek 6 TD I ve znění TD II stanovuje povinnost uveřejnit v rámci výroční zprávy informaci o platbách vládám (tzv. country by country reporting), vykonává-li emitent činnost v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva. Tato povinnost vychází z Iniciativy v oblasti průhlednosti těžebního průmyslu (Extractive Industries Transparency Initiative) a z Akčního plánu Evropské unie pro prosazování práva, správu a obchod v oblasti lesnictví (Forest Law Enforcement, Governance and Trade). Cílem regulace je zajistit větší průhlednost plateb odváděných vládám, zejména zabránit vstupu nezákonně vytěženého dřeva na trh Evropské unie. Tato povinnost původně upravená v ustanovení § 118 odst. 5 písm. l) ZPKT byla přesunuta do samostatného ustanovení § 119a ZPKT. Co se týče definic plateb placených orgánům správy státu, odkazuje se na zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, když jeho připravovaná novela tyto pojmy podrobně definuje. Zároveň v souvislosti s transpozicí čl. 3 odst. 1 výše zmiňované směrnice dochází ke zrušení požadavku na uveřejňování mezitímních zpráv v původním znění ustanovení § 119a ZPKT. Důvodem pro tuto změnu je skutečnost, že Česká republika využila diskrece, která umožňuje členským státům nepožadovat od emitentů uveřejňování jiných zpráv, nežli výroční finanční zprávy a pololetní finanční zprávy. Toto ustanovení je ustanovením speciálním vůči obecné úpravě obsažené v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, respektive jeho připravované novely, která bude implementačním předpisem, jímž bude do českého právního řádu transponování nejnovější účetní směrnici.

K bodu 60 (§ 118 odst. 6)

Tento bod je aplikací Doporučení Komise 2014/208/EU ze dne 9. dubna 2014 o kvalitě podávání zpráv o správě a řízení společností (zásada „dodržuj nebo vysvětli“). Mírně se rozšiřuje rozsah části výroční zprávy dle § 118 odst. 4 písm. j) ZPKT. Informace dle odstavce 4 písm. j) a dle odstavce 6 by měly být dostatečně srozumitelné, přesné a obsáhlé, aby si zúčastněné strany mohly udělat dostatečný obraz o způsobu, jakým je emitent spravován a řízen. Informace by měly dále uvádět zvláštní charakteristiky emitenta a popsat jeho situaci, zejména velikost, strukturu či vlastnictví a další relevantní znaky. Informace by emitent měl uveřejňovat na svých internetových stránkách a odkaz na tyto internetové stránky uvádět ve své výroční zprávě a konsolidované výroční zprávě.

K bodům 66 a 69 (§ 119b odst. 3 a § 119c odst. 3)

TD II zrušuje povinnost emitenta cenných papírů, které jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, uveřejnit nové úvěrové emise a k nim vztahující se záruky či zajištění. Tato povinnost je ve stávající úpravě ZPKT promítnuta do § 119b odst. 3, jenž dále navazuje na § 119c odst. 3 ZPKT. Zmíněná ustanovení se z tohoto důvodu zrušují.

K bodu 70 (§ 120 odst. 1)

Jedná se o transpozici čl. 19 odst. 1 TD I ve znění TD II, která zrušuje povinnost emitenta oznámit změnu své zakládací listiny nebo stanov svému orgánu dohledu a organizátorovi regulovaného trhu, na němž jsou jím vydané cenné papíry přijaty.

K bodu 73 (§ 120 odst. 7 a 8)

Nově se zavádí povinnost emitenta informovat osoby vedoucí centrální evidenci zaknihovaných CP o tzv. corporate actions. Osoba vedoucí centrální evidenci pak tyto informace zveřejní. Tato úprava by měla posílit práva akcionářů a zjednodušit celý proces získávání informací o korporátních událostech, které by měly nyní začít proudit od vrcholu řetězce držení daných CP až k jejich vlastníkům. Úprava je v souladu s tzv. market standards, kdy zejména pro zahraniční investory bude úprava znamenat posun směrem k běžné úrovni fungování kapitálového trhu, na kterou jsou zvyklí. Jiným právním předpisem v § 120 odst. 7 písm. d) se rozumí např. zákon o obchodních korporacích, zákon o dluhopisech, zákon o nabídkách převzetí nebo zákon o přeměnách obchodních společností a družstev.

K bodu 75 (§ 121a)

Jedná se o transpozici čl. 2 odst. 1 písm. d) TD I ve znění TD II, který stanovuje, že informační povinnosti ohledně cenného papíru dle § 3 odst. 2 písm. c) (např. typicky ADR) musí být plněný bez ohledu na to, zda je nahrazovaný cenný papír přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu.

K bodu 76 (§ 122)

Stávající úprava postrádá povinnost oznámit podíl k okamžiku přijetí na regulovaný trh a neposkytuje tak obrázek o výchozí situaci ve společnosti. Oznamovány jsou jen změny, a tedy osoby s původním podílem zůstanou z pohledu obchodních podílů utajeny. Tato informace by měla být v prospektu, ale tam je uvedena jen, pokud je zpracovateli prospektu známa, a navíc není dostupná v systému pro evidenci podílů na hlasovacích právech, což ztěžuje vyhledání informace a snižuje vypovídací hodnotu systému pro uveřejňování podílů. Z těchto důvodů je navrhována změna, jejímž cílem je zvýšení transparentnosti. Dále se jedná o legislativně technickou změnu sjednocující terminologii novelizovaného ustanovení s ostatními ustanoveními ZPKT. Pokud jde o ustanovení § 122 odst. 2 písm. h) a i), jedná se o transpozici čl. 13 odst. 1 TD I ve znění TD II upravující požadavky na oznamování podílů na hlasovacích právech upravené v ustanovení § 122 odst. 2 ZPKT. Nově se do podílu na hlasovacích právech emitenta budou započítávat i hlasovací práva z investičních nástrojů, z nichž na základě smlouvy osobě uvedené v ustanovení § 122 odst. 1 ZPKT svědčí právo nabýt akcie nebo obdobné cenné papíry s hlasovacími právy či právo se rozhodnout, že takového akcie nebo obdobné cenné papíry nabude. Dále se budou započítávat i nástroje, které v sobě neobsahují „právo“, ale ekonomicky zajišťují nebo usnadňují nabytí akcií. V § 122 odst. 3 se jedná o transpozici čl. 12 odst. 2 TD I ve znění TD II, kterým se stanoví, že oznámení o dosažení, překročení nebo snížení podílu podle § 122 odst. 1 ZPKT se provede neprodleně, nejpozději však do 4 pracovních dnů. Hranice ve výši 1 % a 3 % jsou národní úpravou, kterou směrnice 2004/109/ES ve svém čl. 9 odst. 1 nepředpokládá, nicméně je možná.

K bodu 77 (§ 122a až § 122c včetně poznámky pod čarou č. 14a)

Dochází k rozdělení stávajícího znění ustanovení § 122 ZPKT na § 122 až § 122b ZPKT tak, aby odpovídala požadavku Legislativních pravidel vlády na počet odstavců, které má obsahovat ustanovení zákona. Zároveň dochází ke změně stávajícího ustanovení § 122a ZPKT, který se nově označuje jako § 122c. Těmito novelizačními body zároveň dochází k transpozici čl. 9 odst. 6a a čl. 13 odst. 1a TD I ve znění TD II, kdy do stávajícího zmocnění k vydání vyhlášky Českou národní bankou se doplňuje skutečnost, že vyhláška bude nově upravovat i způsob výpočtu hlasovacích práv. Dále se zavadí nový odstavec 6 v § 122b ZPKT, na jehož základě se nebudou započítávat do oznamovacích povinností o hlasovacích právech podíly na hlasovacích právech z cenných papírů nabytých při zpětném odkupu nebo při cenové stabilizaci investičního nástroje za podmínek stanovených nařízením Komise (ES) č. 2273/2003, a to v případě, že osoba, která dané cenné papíry nabyla, nevykonává hlasovací práva či jinak nezasahuje do řízení emitenta. V § 122a odst. 3 se jedná o transpozici čl. 9 odst. 6 směrnice 2004/109/ES, který je národní diskrecí a říká „hlasovací práva držená v obchodním portfoliu nepřesahují 5 %“, tedy je možno respektovat i nižší hranice. Ve vztahu k § 122b odst. 3 (vlastní akcie) jde o transpozici čl. 14 směrnice 2004/109/ES, který říká „pokud tento podíl dosáhne, přesáhne nebo klesne pod prahové hodnoty 5 % nebo 10 % hlasovacích práv“, jako národní úpravu však lze akceptovat i jiné hranice (vyšší i nižší). Ve vztahu k § 122c odst. 2 písm. b) se jedná o transpozici čl. 9 odst. 5 směrnice 2004/109/ES, který říká „Tento článek se rovněž nevztahuje na nabytí nebo pozbytí významné účasti dosahující nejméně prahové hodnoty 5 %“, tedy je možno respektoval i vyšší hranice a ve vztahu k nižším hranicím (1 % a 3 %) se jedná o národní úpravu, je tedy možné upravit výjimku analogicky i ve vztahu k nim (čl. 9 směrnice se na tyto hodnoty nevztahuje).

K bodu 78 (§ 123)

Stávající znění § 123 je transpozicí čl. 2 odst. 1 písm. i) TD I a čl. 2 prováděcí směrnice k TD I (směrnice 2007/14/ES). Návrh revize TD I přichází s vyjasněním a upřesněním pravidel, podle nichž se určí domovský členský stát. Jedná se o transpozici čl. 2 odst. 1 písm. i) TD I ve znění TD II upravujícího volbu členského státu Evropské unie emitentem. V odstavci 5 se řeší situace, kdy si emitent dané právo podle odstavce 4 nezvolí, a to analogicky jako v odstavci 3. TD II tento případ neupravuje, nicméně je žádoucí, aby zákon s takovou situací výslovně počítal.

K bodu 86 [§ 135 odst. 1 písm. p)]

Jde o provedení článku 4 odst. 1 a 2 CSDR a článku 11 CSDR.

K bodu 87 [§ 135 odst. 1 písm. y)]

Odstraňuje se odkaz na rušené ustanovení.

K bodům 88, 90 a 124 [§ 135 odst. 1 písm. z) a zb), § 164 odst. 1 písm. k) a l), § 166 odst. 1 písm. j), § 192a odst. 1 a 2 a § 192b odst. 1]

Dochází k legislativně technické změně, kterou se upravují odkazy na přímo použitelné předpisy Evropské unie.

K bodu 89 [§ 135 odst. 1 písm. za)]

V souladu s požadavky čl. 25a nařízení o ratingových agenturách se doplňují dohlížené osoby.

K bodu 91 [§ 136 odst. 1 písm. m) a n)]

V písmenu m) se jedná o provedení článku 63 odst. 2 CSDR s tím, že článek 63 odst. 2 písm. d) CSDR odpovídá věcně ustanovením písmen § 136 odst. 1 písm. c) a d) ZPKT, peněžité sankce podle článku 63 odst. 2 písm. e) až g) CSDR jsou řešeny v § 164 a 166 ZPKT. Doplnění písmene n) představuje transpozici TD II, která vyžaduje, aby měl orgán dohledu mimo jiné možnost za vybrané správní delikty uveřejnit informaci o povaze příslušného protiprávního jednání a o osobě, která takto jednala.

K bodům 92, 99, 100, 106 a 108 [§ 136 odst. 4, § 161 odst. 1, 2, 5 a 6, § 164 odst. 1 písm. m) až y) a § 164 odst. 3 písm. c) a d)]

Správní delikty CDCP jsou upraveny v CSDR, primárně v článku 63 CSDR. Dále se doplňují delikty v návaznosti na čl. 25a nařízení o ratingových agenturách.

K bodu 93 (Nadpis dílu 10 části desáté hlavy I)

Novelizačním bodem dochází k upřesnění nadpisu dílu desátého ZPKT tak, aby lépe odpovídal obsahu tohoto dílu. Česká národní banka na základě ustanovení § 149d ZPKT informuje Evropskou komisi i Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, nikoli pouze Evropskou komisi.

K bodu 95 (§ 153 odst. 6)

Novelizačním bodem dochází k napravení zjevné chyby v psaní obsažené ve stávajícím textu ustanovení zákona.

K bodu 96 (nadpis Hlavy III části desáté)

Tímto novelizačním bodem dochází ke zpřesnění formulace nadpisu Hlavy třetí, neboť pod pojem správní delikt lze v širším slova smyslu subsumovat i přestupek.

K bodům 97 a 98 [§ 157 odst. 14 písm. d) a e)]

Jedná se o legislativně technické změny, jimiž se zpřesňuje znění dotčených ustanovení a z hlediska používané terminologie se text uvádí do souladu s ostatními ustanoveními ZPKT.

K bodům 103 až 105, 107, 109 až 112, 117 až 121 [§ 162 odst. 9 písm. b), § 162 odst. 10 a 11, § 164 odst. 1 písm. d), § 164 odst. 3 písm. a), § 164 odst. 5 a 6, § 166 odst. 1 písm. b),

d) a e), § 166 odst. 5, § 167 odst. 11 písm. c) až e), § 167 odst. 12 a 13]

Jedná se o změny, jimiž se provádí transpozice sankcí vyžadovaných TD II. Na základě této směrnice musí mít orgán dohledu možnost uložit za porušení uvedených povinností právnickou osobou pokutu do 10 000 000 EUR, do výše 5 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky nebo do výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto deliktu, lze-li výši neoprávněného prospěchu zjistit. V případě fyzické osoby je horní hranice pokuty snížena na 2 000 000 EUR. Členské státy mají možnost stanovit vyšší horní hranici pokuty, nikoli však nižší. Výše sankcí koresponduje současnému evropskému trendu ve správním trestání, jenž směřuje k co nejvyšším horním limitům sankcí. Možnost uložit takto vysoké pokuty ovšem ještě neznamená, že orgán dohledu bude ukládat sankce za porušení transpozičních ustanovení v jejich horní výši, a to i s ohledem na skutečnost, že Česká národní banka již nyní dle stávající právní úpravy uděluje sankce za porušení ZPKT spíše při jejich dolní hranici. Z dohledové praxe je jasně patrné, že Česká národní banka postupuje v souladu s právním řádem ČR a nikterak nezneužívá správního uvážení, a tedy nedochází k porušení jejich zákonných povinností ani k nespravedlivé a nepřiměřené aplikaci práva. Dále se upravují odkazy v návaznosti na změny provedené v § 122.

K bodu 113 [§ 166 odst. 1 písm. i)]

Jedná se o legislativně technickou změnu reflektující novou systematiku zákona.

K bodu 114 [§ 166 odst. 1 písm. l) až p)]

V rámci adaptace nařízení o ratingových agenturách se doplňují delikty.

K bodům 115 a 116 (§ 166 odst. 3)

Jde o provedení článku 63 odst. 2 písm. e) a g) CSDR.

K bodu 122 (§ 192 zrušení odstavců 8 až 10)

Ustanovení § 192 odst. 8 až 10 ZPKT se zrušují pro jejich duplicitu s ustanovením §14 ZDKT.

K bodu 123 (nadpis části jedenácté)

Jedná se o technickou úpravu odpovídající skutečnosti, že rovněž zahraniční CDCP může poskytovat služby na území ČR.

K bodu 126 (§ 194)

§ 194 stanoví, že ustanovení ZPKT týkající se cenného papíru se vztahují i na zaknihované cenné papíry, jestliže to nevylučuje jejich povaha nebo z příslušného ustanovení zákona neplyne, že se použije jen na cenné papíry.

K bodům 129 a 130 (§ 196 odst. 4)

Novelizačním bodem dochází k rozšíření počtů jazyků, v nichž je možné předkládat písemnosti České národní bance, aniž by bylo potřeba předkládat jejich úředně ověřený překlad do jazyka českého, případně žádat Českou národní banku o umožnění předložení v originálním znění.

K bodu 131 [§ 198a odst. 1 nové písmeno f)]

Jedná se o provedení článku 62 odst. 1 CSDR.

K bodu 133 (§ 202a odst. 3)

Jedná se o technickou úpravu zohledňující skutečnost, že z provozního řádu byla zachována jen část týkající se pravidel poskytování informací podle § 115 ZPKT.

K části první, Čl. II (Přechodná ustanovení)

K bodu 1

Tento bod přechodných ustanovení stanovuje, na které výroční zprávy se vztahuje ustanovení § 118 odst. 2 ZPKT ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a na které pololetní a konsolidované pololetní zprávy se nevztahuje povinnost emitenta zabezpečit, aby byly veřejně přístupné po dobu nejméně 10 let.

K bodu 2

Jedná se o transpozici čl. 2 odst. 1 písm. i) bodu iii) čtvrtého pododstavce TD I ve znění TD II. Stanovuje se počátek běhu lhůty podle ustanovení § 123 odst. 3 ZPKT ve znění účinném po nabytí účinnosti tohoto návrhu zákona na 27. listopadu 2015 v případě, že jde o emitenty, jejichž cenné papíry byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

K bodu 3

Emitenti, jejichž cenné papíry byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, na které se nevztahuje ustanovení § 123 odst. 3 ZPKT, budou muset do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti čl. I bodu 90 tohoto zákona splnit povinnosti podle ustanovení § 123 odst. 2 ZPKT.

K bodu 4

Jedná se o transpozici čl. 8 odst. 4 TD I ve znění TD II, podle něhož se povinnosti ohledně výroční zprávy a pololetní zprávy nepoužijí na emitenty vydávající výhradně dluhové cenné papíry, jejichž jednotková jmenovitá hodnota činí nejméně 50 000 EUR, nebo v případě dluhových cenných papírů denominovaných v jiné měně než euro, jejichž jednotková jmenovitá hodnota je k datu emise rovnocenná alespoň 50 000 EUR, přičemž tyto investiční nástroje již byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu v EU přede dnem 31. prosince 2010 a dosud nebyly splaceny.

K bodu 5

Jde o provedení článku 69 odst. 4 CSDR.

K bodu 6

Tento bod přechodných ustanovení vychází ze zásady zákazu retroaktivity přísnějšího zákona, což je v souladu s Listinou základních práv a svobod.

K bodu 7

Novelizační bod je promítnutím zásady správního trestání - jistoty adresátů normy týkající se procesních předpisů.

K bodu 8

Novelizační bod stanoví najisto, podle jakých procesních předpisů se povedou správní řízení zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti ZPKT ve znění předmětné novely.

K bodu 9

Ustanovení § 94 odst. 5 ZPKT umožňuje osobě, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů vedenou centrálním depozitářem nebo Českou národní bankou, vést evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů na účtech vlastníků nebo na účtech zákazníků. Evidence vedená centrálním depozitářem nebo Českou národní bankou bude nově považována za evidenci centrální. V centrální evidenci je možné v souladu s § 94 odst. 3 vést na druhém stupni pouze účet vlastníků. Přechodné ustanovení dává možnost osobě, která vedla na druhém stupni dané evidence zákaznický účet vést tento účet ještě po dobu 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti této novely.

K části druhé, Čl. III (Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně

a doplnění dalších zákonů)

K bodům 1 a 3 [poznámka pod čarou č. 1 a § 7 písm. b)]

Úpravou se odstraňuje technický nedostatek a zároveň se aktualizují právní předpisy uvedené v poznámce pod čarou č. 1.

K bodu 2 (§ 4 odst. 1)

Ustanovení se vypouští jako duplicitní vzhledem k doplňovanému § 192c ZPKT.

K bodu 4 [§ 7 písm. d) a poznámka pod čarou č. 37]

Napravuje se opomenutí skutečnosti, že kromě adaptace českého právního řádu na nařízení č. 909/2014, která se provádí tímto zákonem, byl zákon o dohledu v oblasti kapitálového trhu v minulosti adaptován rovněž na nařízení č. 648/2012 (EMIR).

K bodu 5 (§ 8 odst. 3)

Novela vypouští větu první tohoto ustanovení, neboť je duplicitní vůči § 7 až 10 zákona

č. 255/2012 Sb., o kontrole, ve znění pozdějších předpisů (dále též „kontrolní řád“), které

podrobně upravují povinnost součinnosti a další práva a povinnosti kontrolovaných, kontrolujících a povinných osob. Jedná se o normativní precizaci ustanovení v zájmu zvýšení právní jistoty adresátů normy s ohledem na aplikaci příslušného správního deliktu a přestupku.

K bodu 6 (§ 8 zrušení odstavce 4 a přečíslování odstavců 5 a 6)

Novela zrušuje tohoto ustanovení, neboť je duplicitní vůči § 3 a 5 kontrolního řádu, které upravují úkony předcházející kontrole a zahájení kontroly.

K bodu 7 (§ 8 odst. 4 a 5)

Novelizační bod stanoví najisto, že Česká národní banka při výkonu kontroly nad osobami, u kterých je důvodné podezření, že provádějí činnosti vyžadující povolení nebo souhlas bez takového povolení nebo souhlasu, a u osob pověřených obchodníkem s cennými papíry nebo penzijní společností, postupuje podle kontrolního řádu. Zároveň novela vypouští ustanovení upravující povinnost součinnosti takových osob, neboť tato povinnost plyne již z kontrolního řádu.

K bodům 8 a 9 (§ 9a až 9c)

Novela upustila od institutu pořádkových pokut a v souladu s terminologií kontrolního řádu zavedla koncepci správních deliktů a přestupků. Horní hranice pokut stanovená tímto zákonem je oproti kontrolnímu řádu vyšší z důvodu, že pokuty za hmotněprávní delikty jsou s ohledem na požadavky práva Evropské unie velmi vysoké (v řádu milionů až stovek milionů korun). Postihnout nesoučinnost relativně nízkou pokutou podle kontrolního řádu by mohlo vést kontrolované osoby ke snaze neposkytnout dostatečnou součinnost, aby se tak vyhnuly vysoké pokutě za nedostatky, které by řádně provedená kontrola odhalila.

K bodu 10 (§ 13 odst. 6)

Jedná se o provedení článku 49 odst. 1 CSDR požadujícího po členských státech, aby zajistily publicitu právních předpisů v oblasti práva obchodních korporací, což by mělo emitentům usnadnit možný přechod k zahraničnímu CDCP.

K bodu 11 (§ 14, poznámky pod čarou č. 13, 17, 21 a 22)

Stávající úprava uveřejňování rozhodnutí České národní banky způsobem umožňujícím dálkový přístup zakotvená v ustanovení § 14 ZDKT se zdá být dle názoru předkladatele nedostatečná, jelikož doposud má Česká národní banka povinnost v plném rozsahu (tj. včetně odůvodnění) uveřejňovat pouze pravomocná nebo vykonatelná rozhodnutí, která jsou zásadní povahy, případně i jiná než dříve zmiňovaná rozhodnutí. Novelizační bod zavádí povinnost České národní banky spočívající v uveřejňování všech pravomocných nebo vykonatelných rozhodnutí způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to včetně odůvodnění (neplatí pro případy, kdy se podle správního řádu odůvodnění nevyhotovuje). Česká národní banka bude mít tedy povinnost uveřejnit veškerá svá správní rozhodnutí (zejména rozhodnutí v licenčním a sankčním řízení) na svých internetových stránkách. Takovéto rozhodnutí bude muset být uveřejněno po dobu 5 let. Pokud by uveřejnění identifikačních údajů osob, jichž se rozhodnutí týkají, naplňovalo jeden či více případů uvedených v písmenech a) až d) odstavce 2, bude potřeba pro zajištění ochrany jejich osobních údajů publikované rozhodnutí upravit takovým způsobem, aby nebylo patrné, o jakou osobu se jedná. Publikací rozhodnutí včetně odůvodnění dojde k vyšší transparentnosti a vyšší právní jistotě pro adresáty zákonů, ale též k zajištění vyšší míry legitimního očekávání účastníků správních řízení před Českou národní bankou. Navrhovaná změna je zároveň v souladu se současnými evropskými tendencemi, pokud jde o prosazení co největší transparence (např. CRD IV, TD II, UCITS V, MiFID II nebo MAR). Dále dochází k transpozici čl. 29 odst. 2 TD I ve znění TD II a čl. 99 odst. 6 písm. e) a f) směrnice 2009/65/EU ve znění směrnice UCITS V. Ustanovení ZDKT nově zakotvuje povinnost České národní banky uveřejnit informaci o tom, že byla podána správní žaloba proti pravomocnému rozhodnutí o uložení sankce za správní delikt, opatření k nápravě nebo jinému opatření podle ZKPT nebo ZISIF. Spolu s touto informací Česká národní banka uveřejní i napadnuté rozhodnutí. Česká národní banka má dále povinnost aktualizovat informace o výše zmíněném řízení před soudem.

K části druhé, Čl. IV (Přechodná ustanovení)

Nově zaváděná povinnost v ustanovení § 14 ZDKT se nevztahuje na rozhodnutí vydaná v řízeních zahájených před nabytím účinnosti tohoto zákona.

K části třetí, Čl. V (Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech)

K bodu 1 (§ 11 odst. 4)

Staví se na jisto, že zákaz vykonávat činnosti uvedené v § 11 odst. 1 písm. e) a v § 11 odst. 6 se vztahuje jenom na investiční společnosti oprávněné obhospodařovat pouze UCITS fondy.

K bodu 2 (§ 16 odst. 3)

Opravuje se interpunkce.

K bodu 3 (§ 16 odst. 6)

Upřesňuje se transpozice čl. 4 odst. 3 směrnice o správcích alternativních investičních fondů (2011/61/EU) tak, aby dopadala pouze na fondy, které tato směrnice má dopadat, nikoliv tedy na podlimitní fondy kvalifikovaných investorů.

K bodu 4 (§ 30 odst. 1)

Obdobně jako v § 31 (viz dále) je namístě uplatnit požadavek na minimální výši kapitálu i na samosprávné fondy (včetně srovnatelných zahraničních s povolením dle § 481) v souladu se směrnicí AIFMD.

K bodu 5 (§ 31 odst. 4)

Jedná se o zpřesnění transpozice ustanovení čl. 9 odst. 3 směrnice o správcích alternativních investičních fondů (2011/61/EU) a ustanovení čl. 7 odst. 1 písm. a) bod i) směrnice UCITS IV.

K bodům 6, 8 až 10 a 44 (§ 63 nové odstavce 2 a 3, § 70 odst. 1 nová věta, § 78 nový odstavec 4, § 82 a § 241)

Úprava depozitáře je doplněna ve vztahu k úpravám této problematiky v UCITS V. Z tohoto důvodu jsou nové požadavky kladeny převážně jen na standardní fondy.

K bodu 7 [§ 69 odst. 1 písm. c) bod 1 a písm. d) bod 3]

Tato úprava zpřesňuje odkaz na ZPKT ve světle nedávných novel ZPKT.

K bodu 11 (§ 102 odst. 3)

Upřesňuje se znění ustanovení, ručení v této situaci nepřipadá v úvahu, když jde o majetek podílníků.

K bodu 12 (§ 102 odst. 4)

Na jisto se dává, jak se hradí dluhy v podílovém fondu.

K bodu 13 (§ 105)

Formulace se upravuje tak, aby nedošlo k nevhodné záměně s pojmem „identifikující údaj“ dle § 3019 občanského zákoníku.

K bodu 14 (§ 109 odst. 2)

Na jisto se dává, že do seznamu podílníků se zapisuje číslo bankovního účtu podílníka.

K bodu 15 (§ 130 odst. 3)

Ustanovení se upřesňuje s ohledem na to, že podílový fond může být i fondem kvalifikovaných investorů, který může od investorů kromě peněžních prostředků shromažďovat také penězi ocenitelné věci (např. obrazy).

K bodům 16 až 20 (§ 134 odst. 3, § 135 odst. 1 a 2, § 139 a § 140 odst. 1)

Opouští se dosavadní úprava, která zcela zakazovala vydávání a odkup podílových listů v případech, kdy podílník o jejich vydání či odkoupení požádal před pozastavením vydávání nebo odkupování podílových listů, nedošlo-li u nich ještě k vyplacení protiplnění za odkoupení, nebo během doby, na kterou bylo vydávání nebo odkupování podílových listů pozastaveno. Nově pokud nerozhodne o opaku, tak se pozastavení nebude vztahovat na případy, kdy podílník o jejich vydání či odkoupení požádal před pozastavením vydávání nebo odkupování podílových listů, nedošlo-li u nich ještě k vyplacení protiplnění za odkoupení. Obhospodařovatel dále bude muset rozhodnout, jak bude postupovat po obnovení vydávání nebo odkupování podílových listů s předchozími žádostmi. Buď budou vydány či odkoupeny za částku rovnou jejich aktuální hodnotě ke dni podání žádosti neb se k nim nebude přihlížet a podílníci budou vyzvání, aby svou žádost podali znovu. Doplněna je také úprava případu, kdy rozhodnutí o pozastavení vydávání nebo odkupování následní zruší ČNB.

K bodu 21 (§ 154 odst. 1)

U SICAV se odstraňuje omezení, podle kterého mohl mít pouze monistický systém vnitřní struktury, když takové omezení je zbytečně svazující.

K bodu 22 (§ 154 odst. 1)

Po vzoru obdobných ustanovení u komanditní společnosti na investiční listy (§ 170 odst. 2) se i u SICAV zavadí možnost nahrazení zkratkou „SICAV“. Nadále však trvá povinnost označení akciové společnosti dle § 243 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a

družstvech (dále též „ZOK“).

K bodu 23 (§ 155 odst. 2)

Upravuje se minimální výše zapisovaného základního kapitálu u SICAV tak, že postačí 1 Kč nebo 1 EUR. Vzhledem k přítomnosti investičních akcií v případě SICAV neplní zapisovaný základní kapitál svou primární funkci a zejména v případě nesamosprávných investičních fondů je zbytečné, aby fond zapisovaný základní kapitál, nepoužitelný pro investiční činnost, v takové výši držel. Stávající ustanovení ZISIF o minimálním počátečním kapitálu (viz § 29) a minimální výše fondového kapitálu (§ 208, 280 a 281) plně pokrývají potřeby, které v případě obchodních společností, které nejsou investičním fondem, pokrývá právě základní kapitál.

K bodům 24 a 28 [§ 156 odst. 1 písm. g) a § 163 odst. 4]

Jedná se o nové provedení ustanovení čl. 1 odst. 2 bod 3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/30/EU ze dne 25. října 2012 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 54 druhého pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení

rovnocennosti těchto opatření (dále též „akciová směrnice“), kdy ve stanovách je obsaženo

rozpětí, ve kterém SICAV vydává a odkupuje investiční akcie ve vztahu k jednotlivým podfondům. V případě jeho překročení musí obhospodařovatel SICAV přijmout účinné opatření ke zjednání nápravy, kterým může být např. pozastavení vydávání a odkupování investičních akcií (ale i jiná opatření), jinak do 1 měsíce musí rozhodnout o zrušení fondu.

K bodu 25 (§ 156 odst. 3)

Stanovuje se výjimka ze ZOK pro SICAV, v situaci proměnného kapitálu je uvádění počtu akcií (§ 250 odst. 2 písm. c) ZOK) a celkového počtu hlasů ve společnosti (§ 250 odst. 2 písm. e) ZOK) značně nepraktické a málo vypovídající.

K bodu 26 (§ 158 odst. 1)

Ustanovení se vypouští jako nadbytečné, zvláště s ohledem na to, že ke stejnému podfondu lze vydat více druhů akcií nebo podílových listů (viz § 167 odst. 1).

K bodu 27 (§ 162 odst. 1)

Ustanovení se upřesňuje vzhledem k možné existenci podfondů v rámci SICAV.

K bodům 29 a 30 (nadpis § 164, § 164)

Upřesňuje se úprava oddělení majetku získaného ze zakladatelských a z investičních akcií. Tento musí být důsledně oddělen i v případě SICAV, který nevytváří podfondy.

K bodu 31 (§ 164a)

Staví se na jisto, že i existující SICAV bez podfondů může tyto vyčleněním majetku z investiční činnosti (tedy původem z investičních akcií) vytvořit.

K bodu 33 (§ 165 odst. 1)

Upravuje se povinnost vedení účetnictví s ohledem na obdobné ustanovení v úpravě podílových fondů (§ 114 ZISIF). Povinnost ověřovat účetní závěrku auditorem zde však není, když postačí povinné ověřování účetní závěrky celého SICAV.

K bodům 32 a 34 (nadpis § 164, § 165 odst. 4)

Ustanovení se upřesňuje s ohledem na jasnější oddělení majetku podfondů a případného dalšího majetku SICAV.

K bodům 35 a 36 (§ 167 odst. 3 a§ 168)

Nepříliš jasný pojem údajů nutných k identifikaci se nahrazuje pojmem označení, který ZISIF jasně definuje.

K bodu 37 (§ 169 odst. 1)

Upřesňuje se možnost začlenění statutu podfondu do statutu samotného SICAV.

K bodu 38 (§ 171 odst. 4)

Ustanovení se upřesňuje.

K bodu 39 (§ 188)

Úprava přijetí podílových listů nebo investičních akcií k obchodování na regulovaném trhu je zásadně zcela opuštěna, když se ukázala být značně nejasnou, nepraktickou a neplnící svůj účel. Podmínky přijetí jsou dostatečně upraveny v ZPKT. Fondy obchodované na burze používajících příslušné označení (ETF) pak upravuje příslušné obecné pokyny Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy/ESMA (Obecné pokyny týkající se ETF a jiné problematiky SKIPCP, 2012/832).

K bodu 40 (§ 191 odst. 6)

Definuje se pojem fondový kapitál podfondu, když tento pojem již dnes ZISIF užívá, ale není definován.

K bodům 41 a 51 (§ 208 nový odstavec 2 a § 282 nový odstavec 1)

V případě nedostatečného množství fondového kapitálu za posledních 6 měsíců (viz též § 550 a 552) je dána povinnost obhospodařovatele přijmout účinná opatření a zabránit tak jeho zrušení.

K bodu 42 (§ 208 odst. 3)

Upřesňuje se formulace, která se neopodstatněně liší od podobné formulace v § 282 ZISIF.

K bodu 43 [§ 215 odst. 1 a § 284 odst. 1 písm. h)]

Legislativně-technické zpřesnění transpozice směrnice Komise 2007/16/ES ze dne 19. března 2007, kterou se provádí směrnice Rady 85/611/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), pokud jde o vyjasnění některých definic (prováděcí směrnice ke směrnici UCITS IV).

K bodu 45 (§ 247 nový odstavec 2)

Staví se najisto, že řídícím fondem (master) podřízeného (feeder) standardního fondu může být také jenom standardní fond, nikoliv tedy speciální fond. Toto vyplývá z čl. 58 směrnice UCITS IV. Naopak kombinace podřízeného fondu (feeder) jako speciálního fondu a řídícího fondu (master) jako standardního fondu možná je.

K bodům 46 a 49 (§ 272 odst. 1 a 3)

Spojení „účast na fondu kvalifikovaných investorů“ je dostatečně obecné na to, aby pokrylo také účastnické cenné papíry vydávané fondem kvalifikovaných investorů a také podílové listy, které doposud nebyly na rozdíl od účastnických cenných papírů konkrétně zmíněny.

K bodu 47 [§ 272 odst. 1 písm. h)]

Cílem stávajícího § 272 odst. 1 písm. h) nemá být vyloučit ze započítávání do částky 125 000 EUR případné zahraniční investiční fondy (se stejném obhospodařovatelem a administrátorem). Investor není méně „kvalifikovaný“ jen tím, že část jeho investic (u stejného obhospodařovatele a administrátora) je umístěna v zahraničním investičním fondu. V praxi takováto situace (český obhospodařovatel a administrátor obhospodařující a administrující investiční fondy ve více státech) bude jen velmi výjimečná, dojít k ní však potenciálně může.

K bodu 48 (§ 272 odst. 2)

Ustanovení se zjednodušuje.

K bodu 50 (§ 278 odst. 2)

Napravuje se gramatická chyba.

K bodu 52 (§ 282 odst. 2)

Upřesňuje se formulace s ohledem na to, že fondy kvalifikovaných investorů bez právní osobnosti jsou již pokryty v § 550 odst. 2 ZISIF.

K bodu 53 (§ 357 nový odstavec 2)

Ustanovení se upřesňuje tak, aby bylo stanoveno na jisto, že převod, pacht či zastavení majetku či dluhů podílového fondu či podfondů je možné.

K bodům 54 a 55 (§ 367 odst. 2 a 3)

Ustanovení se upřesňuje s ohledem na znění čl. 1 odst. 2 akciové směrnice.

K bodu 56 (§ 381 odst. 2)

Staví se najisto, že výčet přeměn podílových fondů je taxativní.

K bodu 57 (§ 455 nový odstavec 4)

Povinnost investiční společnosti a administrátora mít auditovanou účetní závěrku plyne pouze ze zákona o účetnictví (viz § 20 zákona č. 563/1991 Sb.), kde jsou uvedena kritéria, za kterých musí být účetní závěrka ověřena auditorem. Investiční společnost, která je nesplní, nemusí mít auditovanou účetní závěrku. Předkladatel návrhu zákona považuje za nezbytné, aby finanční instituce podléhající dohledu ČNB měly auditovanou závěrku vždy, bez ohledu na naplnění kritérií podle zákona o účetnictví (obdobně to mají upraveny v sektorových zákonech další finanční instituce, např. banky, obchodníci s cennými papíry, penzijní společnosti).

K bodům 58 a 59 [§ 480 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. b)]

Jedná se o legislativně technické úpravy zlepšující srozumitelnost textu zákona.

K bodům 60 až 90 [§ 539 písm. o), § 599 odst. 6 až 8, § 600 odst. 6 až 8, § 601 odst. 6 až 8, § 602 odst. 6 až 8, § 603 odst. 6 až 8, § 604 odst. 6 až 8, § 605 odst. 6 a 7, § 606 odst. 6 a 7, § 607 odst. 6 a 7, § 608 odst. 5 a 6, § 609 odst. 3 a 4, § 610 odst. 5 a 6, § 611 odst. 5 a 6, § 612 odst. 6 a 7, § 613 odst. 4 a 5, § 614 odst. 6 a 7, § 615 odst. 6 a 7, § 616 odst. 5 až 7, § 617 odst. 2 a 3, § 618 odst. 6 a 7, § 619 odst. 6 a 7, § 620 odst. 5 až 7, § 621 odst. 2 a 3 a § 622a]

Jedná se o transpozici čl. 99 odst. 6 písm. e) a f) směrnice 2009/65/EU ve znění směrnice UCITS V. Tento článek směrnice vyžaduje, aby správní sankce a jiná opatření, jež mohou být uloženy, zahrnovaly alespoň výše sankcí stanovených ve shora zmiňovaných ustanoveních směrnice UCITS V. Výše sankcí koresponduje se současným evropským trendem ve správním trestání mířícím k co nejvyšším horním limitům sankcí. Jedná se o možnost, nikoli povinnost kompetentního orgánu dohledu ukládat sankce za porušení transpozičních ustanovení v jejich horní výši. Již ze současné dohledové činnosti České národní banky lze usuzovat, že dle stávající právní úpravy uděluje sankce za porušení ZISIF spíše při jejich dolní hranici. Z dohledové praxe je jasně patrné, že Česká národní banka postupuje v souladu s právním řádem ČR a nikterak nezneužívá správního uvážení, a tedy nedochází k porušení jejích zákonných povinností ani k nespravedlivé a nepřiměřené aplikaci práva. Již ve stávajícím znění zákona se pokuty za porušení zákona rozlišují dle jejich závažnosti (na 10 a 20 miliónů korun). Sjednocení výše pokut neznamená, že některá porušení přestávají být závažná; naopak, stále zůstává zachována proporcionalita, kdy za méně závažné porušení zákona hrozí pokuta do výše 150 miliónů a za závažnější porušení pokuta do výše 300 miliónů korun. Novela dále zavádí nový druh sankce, a to nařízení uveřejnění informace o protiprávním jednání. Tato sankce spočívá v tom, že Česká národní banka nařídí osobě, která se dopustila přestupku nebo správního deliktu, aby tato osoba na své náklady uveřejnila informaci, jejíž obsah určí Česká národní banka, v druhu veřejného sdělovacího prostředku, který určí Česká národní banka a ve lhůtě, kterou k tomu určí Česká národní banka, přičemž anonymizovány musejí být údaje, které by mohly vést k identifikaci jiné osoby než osoby, která se dopustila tohoto přestupku nebo správního deliktu; anonymizovány nemusejí být údaje o České národní bance.

K bodům 91 až 94 (poznámka pod čarou č. 17 a § 665)

Upravuje se přechodné ustanovení s ohledem na konečné znění textu UCITS V, když předmětné ustanovení bylo psáno v době, kdy konečné znění textu ještě nebylo k dispozici. Současné znění by v kombinaci s finálním textem znamenalo nežádoucí roční mezeru, která by byla v rozporu se směrnicí UCITS V.

K části třetí, Čl. VI (Přechodná ustanovení)

K bodu 1

Ustanovení směřuje na stávající SICAV, zejm. v souvislosti se změnami obsahu stanov, oddělování majetku z investiční činnosti či účetnictví podfondů.

K bodu 2

Donucovací ustanovení vzhledem k bodům 1 těchto přechodných ustanovení.

K bodu 3

Ustanovení směřuje na nové náležitosti depozitářské smlouvy, které vyplývají ze směrnice UCITS V. Proto je stanovena i lhůta do 18. března 2016, když v tento den uplyne právě transpoziční lhůta směrnice UCITS V.

K části čtvrté, Čl. VII (Změna zákona o správních poplatcích)

K bodu 1 [položka 65 bod 2 písm. c), položka 65 bod 5 písm. g) a položka 66 bod 2 písm. e)]

Tato změna reflektuje rekodifikaci občanského práva.

K bodům 2 a 14 [položka 65 bod 2 písm. e) a položka 66 bod 5 písm. f)]

V tomto případě změny souvisí s přijetím zákona č. 139/2011 Sb., když tento zákon novelizoval také ZPKT. Změny obsažené v tomto zákoně však dosud nebyly věcně promítnuty do ZoSP.

K bodům 3, 4, 10, 12, 15 až 18 [položka 65 bod 2 písm. k) a l), položka 66 bod 2 písm. a), položka 66 bod 3 písm. a) a c), položka 66 bod 7 písm. f), g), h), a i) a položka 66 bod 8 písm. e), k) a l)]

Úprava se přizpůsobuje aktuálním zněním zákonů v oblasti doplňkového penzijního spoření a změnám v pojišťovnictví.

K bodu 5 [položka 65 bod 2 písm. o) a p)]

Touto změnou se vylučuje aplikace sníženého poplatku (50 000 Kč místo 100 000 Kč) pro investiční společnost obhospodařující fondy kvalifikovaných investorů v případech, kdy tato investiční společnost žádá současně o povolení investičních služeb. Fakticky pak jde o licencování obchodníka s cennými papíry, a tedy není vhodné, aby poplatek za povolení k poskytování investičních služeb (standardně také 100 000 Kč) byl snížen jen proto, že žadatel hodlá navíc k činnosti odpovídající činnosti obchodníka s cennými papíry obhospodařovat také fondy kvalifikovaných investorů.

K bodu 6 [položka 65 bod 7 písm. b)]

Jedná se o legislativně technickou úpravu, kterou dochází ke sjednocení terminologie.

K bodu 7 [položka 65 bod 9 písm. h)]

Mění se výše správního poplatku u povolení standardního fondu, neboť jde o povolení k činnosti investičního fondu pro veřejnost s plným přezkumem statutu a další dokumentace, což představuje vyšší náročnost řízení, dále také správní poplatek za schválení změny statutu dnes činí více než samotná prvolicence fondu (10 000 Kč).

K bodu 8 [položka 65 bod 9 nová písmena k) až m)]

Doplňují se správní poplatky, které v zákoně chybí, ačkoliv pro nezpoplatnění odpovídajících úkonů není žádný důvod, když obdobné úkony již zpoplatněny jsou. Konkrétně jde o žádost o dodatečné povolení k výkonu činností odpovídajících investičním službám investiční společnosti nebo zahraniční osobě podle § 481 ZISIF, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem, když toto dodatečné povolení představuje změnu licence investiční společnosti, která je již v současnosti zpoplatněna částkou 35 000 Kč [viz položku 65 bod 7 písm. a)]. Další doplnění se týká žádosti o povolení pro účely označení podílového fondu nebo svěřenského fondu podle § 531 ZISIF a žádost o určení, zda je ČR referenčním státem podle § 494 ZISIF. Výše je stanovena na úrovni nejnižších poplatků spojených s materiálním přezkumem žádosti, tedy 10 000 Kč nebo 20 000 Kč, podle odhadované náročnosti přezkumu (ve druhém případě budou nutná mezinárodní jednání).

K bodu 9 [položka 66 bod 1 písm. h)]

Vzhledem ke znění souvisejícího § 509 ZISIF se upřesňuje formulace ustanovení.

K bodu 11 [položka 66 bod 2 nové písmeno i)]

Doplňuje se správní poplatek, který v zákoně chybí, ačkoliv pro nezpoplatnění odpovídajícího úkonu není žádný důvod, když obdobné úkony (viz ostatní úkony v položce 66 bodě 2) již zpoplatněny jsou. Jde o řízení na základě § 21 odst. 5 a § 515 ZISIF. Toto řízení je stejně administrativně náročné podobná řízení ve stejném bodě.

K bodu 13 [položka 66 bod 5 písm. b)]

Vzhledem ke znění souvisejícího § 366 ZISIF se upřesňuje formulace ustanovení.

K bodu 19 [položka 66 bod 9 písm. q)]

Doplňuje se správní poplatek, který v zákoně chybí, ačkoliv pro nezpoplatnění odpovídajících úkonů není žádný důvod, když obdobné úkony již zpoplatněny jsou. Materiálně jde o povolení k činnosti speciálního fondu (tedy investičního fondu, do kterého může investovat veřejnost) s plným přezkumem statutu a další dokumentace. Ačkoliv jde o řízení náročnější než je schválení změny statutu standardního fondu, správní poplatek je nižší, protože součástí žádosti je i předložení analýzy srovnatelnosti zahraničního investičního fondu se speciálním fondem.

K části čtvrté, Čl. VIII (Přechodné ustanovení)

Přechodné ustanovení konkrétně upravuje situace, kdy je správní řízení ve věci předmětu poplatku zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ale poplatek se stane splatným až po dni účinnosti tohoto zákona.

K části páté, Čl. IX (Změna zákona o daních z příjmů)

K bodům 1 a 2 [§ 17b odst. 1 písm. a) a b)]

Zrušuje se neopodstatněné rozlišování mezi otevřeným a uzavřeným podílovým fondem (a jejich případných podfondů) pro účely zdanění, neboť v případě podílových fondů nelze aplikovat tzv. dividendovou směrnici (Směrnice Rady 2003/123/ES ze dne 22. prosince 2003, kterou se mění směrnice 90/435/EHS o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států), a proto je vyloučena možnost provádění daňových optimalizací.

K části páté, Čl. X (Přechodné ustanovení)

Pro zjednodušení je stanoveno, že nižší zdanění může uzavřený podílový fond uplatnit za celý rok 2015, nikoliv až od účinnosti zákona, což by znamenalo nepraktické uplatňování dvou sazeb během jednoho zdaňovacího období.

K části šesté, Čl. XI (Účinnost)

Stanovuje se patnáctidenní legisvakance. Zejména ve vztahu k adaptaci nařízení o centrálních depozitářích je třeba, aby zákon nabyl účinnosti co nejdříve. U ostatních změn není na překážku nabytí účinnosti například před uplynutím lhůty pro transpozici.

V Praze dne 29. července 2015

předseda vlády Mgr. Bohuslav Sobotka, v. r.

1. místopředseda vlády a ministr financí Ing. Andrej Babiš, v. r.