zákon č. 15/2015 Sb.

A. Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad – RIA

1. Důvod předložení a cíle

1.1. Název Návrh zákona o zrušení vojenského újezdu Brdy, stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů)

1.2.Definice problému

Návrh zákona o zrušení vojenského újezdu Brdy, stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů) je předkládán v souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2013. Ministerstvo obrany v návaznosti na východiska stanovená Bílou knihou o obraně (dále jen „Bílá kniha“), která byla schválena usnesením vlády ze dne 18. května 2011 č. 369, navrhuje optimalizaci počtu a rozlohy vojenských újezdů. Optimalizace vojenských újezdů

(dále jen „Optimalizace“) vychází z „Komplexní analýzy vojenských újezdů, posádkových střelnic a cvičišť“, kterou zpracoval Generální štáb Armády České republiky (AČR) ve

spolupráci s ostatními organizačními útvary Ministerstva obrany. Přehled základních údajů o vojenských újezdech:

Název Kraj PočetRozlohaVyužívánoHospodářské

obyvatelvyužití (ha) (ha)k výcviku (ha)

Hradiště Karlovarský 593 33 161 17 015 16 146

Libavá Olomoucký 1 121 32 724 10 770 21 954

Boletice Jihočeský 308 21 953 8 847 13 106

Brdy Středočeský 35 26 009 3 217 22 792

Březina Jihomoravský 4 15 817 2 992 12 825

Celkem 2061 129 664 42 841 86 823

Podle zákona je veškerý majetek na území vojenského újezdu mimo vneseného

majetku majetkem státu. Plochy a další nemovitý majetek potřebný k provádění a zabezpečení výcviku ozbrojených sil je v příslušnosti hospodaření organizační složky

státu Ministerstva obrany podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím

vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a je spravován příslušnou vojenskou ubytovací a stavební správou (VUSS). Ostatní plochy slouží převážně jako ochranné a bezpečnostní zóny při výcviku (zejména střelbách) a jsou v právu hospodaření

Vojenských lesů a statků České republiky, s.p. (VLS ČR, s.p.). Tento majetek je vymezen v zakládací listině VLS ČR, s.p. ve smyslu § 2 odst. 5 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, jako určený majetek.

Pro výcvik ozbrojených sil jsou na území vojenských újezdů zřízeny vojenské výcvikové prostory (VVP) a výcviková zařízení (VZ). VVP a VZ tvoří soubory střelnic,

cvičišť, cest pro pásová vozidla, ubytovacích objektů cvičících vojsk, síť pozemních komunikací a ostatní vojenská účelová zařízení, včetně vodních ploch a pozemků určených

k výcviku ozbrojených sil. Každý VVP je odlišný stupněm vybudování učební a výcvikové základny a tím i svým určením. Současný počet a rozloha vojenských újezdů umožňuje provádět výcvik se všemi druhy zbraní, kromě střeleb letectva na vzdušné cíle a střeleb

protiletadlových raketových kompletů s účinným dostřelem větším než 5,5 km.

V této souvislosti je nutné zdůraznit počty výcvikových zařízení a jejich postupnou redukci od roku 1991. Na základě usnesení vlády ČSFR ze dne 5. září 1991 č. 541 byly zrušeny vojenské újezdy Ralsko, Dobrá Voda a Mladá, čímž došlo ke snížení počtu vojenských újezdů na území České republiky (ČR) z původních 8 na současných 5. Tyto změny představovaly zmenšení rozlohy vojenských újezdů na území ČR o 478,2 km,

2 2

tedy z původní rozlohy 1 774,8 kmna 1 296,6 km.

Rozhodnutí o dislokaci vojsk v blízkosti vojenských újezdů bylo logickým vyústěním snahy o zabezpečení kvalitního výcviku vojsk, snížení nákladů na přesuny a na řešení škod způsobených výcvikem vojsk na posádkových střelnicích a cvičištích. V dalších letech budou střelby ostrou municí a veškerý polní výcvik AČR prováděny zejména ve vojenských újezdech. Hlavním důvodem Optimalizace je redukce počtů AČR (v roce 1993 měla AČR 115 000 vojáků v činné službě, v současné době má AČR 25 000 vojáků). Vzhledem k současným a budoucím potřebám výcviku vojsk, ale také k četnosti výcviku a početním stavům jednotek je nutné přehodnotit stávající počet a rozsah vojenských újezdů a ostatních výcvikových zařízení. Vzhledem ke snižování zdrojového rámce je nutné

provozovat a modernizovat jen nezbytný počet vojenských újezdů a výcvikových zařízení nutných k zabezpečení výcviku. Rozloha těchto území určených k výcviku ozbrojených sil překračuje obvyklý rámec v porovnání s jinými státy v Evropě. V okolních zemích připadá na vojenské újezdy kolem 0,5 % rozlohy státu, zatímco u nás 1,7 %.

Neméně podstatným důvodem je vyřešení zásadních problémů spojených s existencí vojenských újezdů. Cílem Optimalizace a navrženou právní úpravou je:

a) umožnit obyvatelům vojenských újezdů realizaci základních lidských práv a svobod

daných Listinou základních práv a svobod (dále jen „Listina“) - problematika života obyvatel vojenských újezdů a omezování základních práv a svobod obyvatel vojenských újezdů je spojená se specifickým charakterem tohoto území, které je prioritně určeno k výcviku ozbrojených sil v polních podmínkách. Území vojenského újezdu nenáleží do

území žádné obce, a tím není obyvatelům vojenského újezdu umožněno jedno ze základních politických práv, tj. právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců podle čl. 21 odst. 1 Listiny. Obyvatele vojenského újezdů nemohou, v lokalitě trvalého bydliště v plné míře realizovat vlastnické právo podle čl. 11 Listiny, neboť na území vojenského újezdu smí být majetek jen ve vlastnictví státu. Obyvatel vojenských újezdů musí respektovat požadavky kladené na zajišťování obrany státu a na zabezpečení ochrany zdraví a majetku osob využívajících území vojenského újezdu, čímž dochází k omezení možnosti jejich pohybu (čl. 14 odst. 1 Listiny) po celém území vojenského újezdu. S těmito atributy kladenými na bezpečnost a zdraví osob je rovněž spojeno omezení přijímání návštěv ve svém bydlišti, kdy přijetí návštěv je častokrát spojováno s vydáním povolení ke vstupu na území vojenského újezdu. Vyčleněním sídelních útvarů z vojenských újezdů lze dosáhnout stavu bez obyvatel vojenského újezdu. Tímto opatřením bude vyřešen jeden ze základních problémů existence vojenských újezdů spojený s omezením základních lidských práv a svobod obyvatel vojenských újezdů. Vyčleněním sídelních útvarů a dalších okrajových částí území vojenského újezdů, připojením vyčleňovaných území ke stávajícím obcím a umožněním vzniku nových obcí, bude dosaženo shora uvedeného cíle se současným vytvořením základních předpokladů pro dosažení snížení výdajů na provoz jednotlivých vojenských újezdů, zejména z hlediska stávajících výdajů na zabezpečení obyvatel vojenských újezdů. Je však nutné počítat s jednorázovými náklady státu na změnu hranic vojenských újezdů a zabezpečení samosprávy;

b) vyřešit majetkoprávní uspořádání na území vojenských újezdů - téměř u všech vojenských újezdů dojde k vyřešení restitučních nároků v okrajových částech, a to

přímým vyčleněním těchto území z vojenských újezdů. Restituční nároky uvnitř vojenských újezdů je nutné řešit vykoupením, případně směnou za jiné pozemky mimo území vojenských

újezdů (ve vyčleněných prostorech z území újezdů). Současný stav je v rozporu s platnou právní úpravou (podle zákona je majetek na území vojenského újezdu ve vlastnictví státu).

Zároveň bude řešena možnost odprodeje nebo převodu nepotřebného majetku státu (kasárna, ubytovny, parky techniky, objekty logistického zabezpečení apod.). Vyčleněním těchto území z vojenských újezdů dojde k vyřešení nežádoucího majetkoprávního uspořádání (současný stav je v rozporu s ustanovením § 31 odst. 1 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů), se kterým je spojená plná realizace vlastnického práva vlastníky těchto nemovitosti se současnou úsporou finančních prostředků vynakládaných na jejích pronájem (počnaje rokem 2016 lze odhadnout úspory na cca 20 mil. Kč ročně, a to v závislosti na růstu cen v místě a čase);

c) uspokojit požadavky okolních obcí na zpřístupnění dalších území vojenských újezdů za účelem plnohodnotnějšího využití tohoto území k zabezpečení potřeb obyvatel v oblasti využívání vodních zdrojů pro zásobování obyvatel obcí pitnou vodou, ochrany svého území před povodněmi, zabezpečením dopravní obslužnosti, využití území ke sportovním a kulturním aktivitám co nejširší veřejnosti. Ministerstvo obrany ve snaze vyhovět legitimním požadavkům okolních obcí navrhuje přijmout opatření blíže upravená předkládaným návrhem zákona. Bez zákonné úpravy nelze plnohodnotně vyřešit vznášené oprávněné požadavky obcí bez toho, aby vstup a pobyt osob na jeho území nebyl vázán na dodržování režimových a bezpečnostních opatření. Nutnost stanovení režimových a bezpečnostních opatření na území vojenského újezdu vyplývá z jeho povahy a využití, kdy území vojenského újezdu z občanskoprávního pohledu je považováno za provoz zvlášť nebezpečný. S tím úzce souvisí nebezpečí ohrožení zdraví a majetku osob, kdy stát odpovídá za škodu. Stát se odpovědností za škodu zprostí, jen jestliže prokáže, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení úsilí, které lze požadovat. Navrhovaným řešením, tj. připojením vyčleňovaného území k okolním obcím a vznikem nových obcí, dojde k obnovení obcí v jejích historických katastrálních územích a k naplnění legitimních požadavků obcí. Současně dojde k eliminaci rizika případného ohrožení nebo poškození zdraví obyvatel, neboť Ministerstvo obrany se zákonem zavazuje provést průzkum tohoto území s případným odstraněním pyrotechnické a ekologické zátěže tohoto území, při zachovaní přírodní a ekologické rovnováhy na tomto území a zachování krajinného rázu;

d) umožnit plnohodnotnější péči o kulturní památky a zpřístupnit je co nejširší

veřejnosti bez rizika ohrožení zdraví – kdy na území vojenských újezdů se nachází nemalá

část státem evidovaných památek, které se nacházejí většinou v okrajových částech

vojenských újezdů. Změnou hranic vojenských újezdů lze vyčlenit velkou část vyhlášených kulturních památek z území vojenských újezdů a následně je převést na jiné subjekty jako nepotřebný majetek pro AČR, a tím eventuálně i jako trvale nepotřebný majetek pro stát. Dojde-li ke změně příslušnosti hospodaření s tímto majetkem státu nebo ke změně vlastníka ke kulturní památce dojde současně k možnosti využití finančních prostředků na obnovu kulturního dědictví z fondů Evropské unie. Základním cílem Optimalizace je změna stávajících hranic vojenského újezdu Boletice, který náleží do Jihočeského kraje, vojenského újezdu Březina, který náleží do Jihomoravského kraje, vojenského újezdu Hradiště, který náleží do Karlovarského kraje, a vojenského újezdu Libavá, který náleží do Olomouckého kraje. Optimalizace předpokládá zrušení vojenského újezdu Brdy, který náleží do Středočeského kraje. Pomineme-li ryze operačně – taktické požadavky na vojenské využití vojenského újezdu Brdy, které jej předurčují ke zrušení, tak do popředí pro jeho zrušení vystupují legitimní požadavky okolních obcí na jeho využití k zabezpečení potřeb obyvatel pitnou vodou, (tj. plnohodnotné využívání povrchové nebo podzemní vody, které jsou využívány nebo u kterých, se předpokládá jejich využití jako zdrojů pitné vody, pozn. území újezdu Brdy je schválena jako „CHOPAV“ – chráněná oblast přirozené akumulace vod), ochrany svého území před povodněmi, zabezpečením dopravní obslužnosti, využití území ke sportovním a kulturním aktivitám co nejširší veřejnosti. Z tohoto legitimního požadavku rovněž vyplývá oprávněnost požadavku občanů přilehlých obcí k obnovení historických hranic obcí a historických hranic Plzeňského kraje Ministerstvo obrany plně respektuje shora uvedený legitimní požadavek těchto obcí a upřednostňuje část rušeného území vojenského újezdu Brdy přičlenit k území Plzeňského kraje. Ministerstvo obrany navrhuje redukci výcvikových prostorů pro současné a budoucí

potřeby zajištění obrany státu. V neposlední řadě se také snaží napravit křivdy způsobené vznikem vojenských újezdů a zrušením obcí v padesátých letech minulého století.

Uvedenou problematiku je nutné posuzovat v nejširších souvislostech.

S ohledem na specifičnost a rozsah podkladů, ze kterých předkládaný materiál vychází, obsahuje tato důvodová zpráva přílohu, ve které je proces optimalizace vojenských újezdů podrobně popsán, a to mj. s ohledem na požadavky, které jsou na materiál kladeny z hlediska hodnocení dopadů navrhované regulace.

1.3. Popis existujícího právního stavu

Problematika vojenských újezdů do přijetí zákona č. 222/1999 Sb. byla upravena zákonem č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, ve znění zákona č. 425/1990 Sb. V souladu s tímto zákonem byly zřízeny a až do roku 1999 spravovány vojenské újezdy Hradiště, Boletice, Brdy, Březina a Libavá. Se změnou politicko-právních poměrů se zřízení a správa vojenských újezdů podle zákona č. 169/1949 Sb. dostala do rozporu s ústavním pořádkem zejména z toho důvodu, že vojenské újezdy, na jejichž území byl výlučně majetek státu, byly zřízeny rozhodnutím vlády. Rozpor právní úpravy s ústavním pořádkem byl spatřován, zejména pokud jde o čl. 4 a čl. 11 odst. 2 až 4 Listiny, neboť bylo nutno zákonem vymezit výlučné vlastnictví majetku státem na území vojenských újezdů a respektovat i další práva osob odlišných od státu. Zákon č. 222/1999 Sb. ve svých ustanoveních deklaroval zákonné zřízení stávajících vojenských újezdů, stanovil výlučné vlastnictví státu na území vojenských újezdů a další zřizování, změnu nebo zrušení vojenských újezdů umožnil pouze formou zákona, a to z důvodu vyloučení kolize s ústavním pořádkem. Zákon č. 222/1999 Sb. rovněž pro potřeby obrany státu vymezil objekty důležité pro obranu státu, mezi kterými významné místo zajímají vojenské újezdy. Existence vojenských újezdů ve stávající formě a obsahu právní úpravy není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, neboť: − výkon územní samosprávy je vázán na institucionální formy, jejichž taxativní výčet obsahuje čl. 99 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“); − Ústava v čl. 8 nezaručuje existenci každé obce nebo její nezměněnou podobu, nýbrž záruku, že každá existující obec bude vykonávat samosprávu (samostatnou působnost). Obdobně není Ústavou zaručeno, že každá obec bude správní jednotkou; − rovněž není Ústavou zaručeno, že každá územní část České republiky bude náležet k nějaké obci. To stanoví jen obyčejný zákon, který z tohoto pravidla připouští výjimky; − obrana České republiky a existence objektů důležitých pro obranu státu je dostatečným důvodem pro to, aby existovaly rozumně velké části území státu, na kterých nebude vykonávána územní samospráva, a které budou s ohledem na svůj obranný význam zcela podřízeny řízení státu; − úkoly obrany státu mohou, jsou a budou takové povahy, že se přímo neslučují se souběžnou existencí samosprávných územních orgánů na jednom území. Přičemž je nutno vidět, že platná právní úprava obecního zřízení prakticky ani realizaci práva na samosprávu v takové podobě neumožňuje; − občané, kteří doposud mají trvalý pobyt na takových územích (vojenských újezdech), proto nemohou realizovat právo na správu veřejných věcí ve stejných formách a stejným způsobem, je-li správa veřejných věcí vázaná na existenci obce; − je věcí osobního rozhodnutí občanů, zda si zvolí místo svého pobytu v souladu s čl. 14 Listiny v některé obci nebo za náročnějších podmínek (podle čl. 14 odst. 3 Listiny) požádají o povolení trvalého pobytu na území vojenského újezdu. Nejedná se o jejich diskriminaci, když ani čl. 3 odst. 1 Listiny nepovažuje místo pobytu samo o sobě za diskriminující znak; − omezení základních práv občanů a zejména občanů s trvalým pobytem ve vojenském újezdu jsou věcně odůvodněná a jsou v souladu s principem přiměřenosti zásahu veřejné moci do základních práv a svobod.

Na základě shora provedeného právního rozboru lze dospět k jednoznačnému závěru, že právní úprava vojenských újezdů, jejichž území je výhradně určeno k zajišťování obrany České republiky, a to zejména k výcviku ozbrojených sil v polních podmínkách, plně respektuje ústavní předpoklady takové právní úpravy a není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.

Základní právní předpisy upravující formu existence vojenských újezdů, změny nebo zrušení vojenského újezdu a výkon státní správy na území vojenských újezdů:

a) zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů, je

základním právním předpisem pro následnou právní úpravu existence vojenských újezdů. Zákon ve svých ustanoveních deklaruje existenci vojenských újezdů, a to tím, že území ČR dělí na kraje, kraje dělí na okresy a okresy dělí na obce a vojenské újezdy (§ 1). Z hlediska územního uspořádání státu je území vojenského újezdu vymezeno hranicí jednoho nebo více souvislých katastrálních území (§1a odst. 2).

b) zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších

předpisů, zařadil území vojenských újezdů mezi nejvýznamnější objekty důležité pro obranu státu, které mají z politického, vojenského nebo hospodářského hlediska význam pro zajišťování obrany státu, zejména pro zabezpečení základních funkcí státu a zabezpečení ozbrojených sil (§ 29 odst. 1). Vojenský újezd je vymezená část území státu určená k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených sil. Vojenský újezd tvoří územní správní jednotku (§ 30 odst. 1). Území vojenského újezdu je spravováno správním úřadem – újezdním úřadem, který je současně vojenským orgánem. Je podřízen Ministerstvu obrany. Výdaje na činnost újezdního úřadu se hradí z rozpočtu Ministerstva obrany (§ 35). Vojenský újezd a újezdní úřad se zřizují, mění a ruší zvláštním zákonem (30 odst. 2). Zákon ustanovením § 73 odst. 1 deklaruje, že vojenské újezdy, újezdní úřady a sídla újezdních úřadů, uvedené v příloze č. 1 tohoto zákona, které byly zřízeny podle dosavadních právních předpisů, tj. podle zákona č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, jsou vojenskými újezdy, újezdními úřady a sídly újezdních úřadů podle tohoto zákona. Příslušnost území vojenského újezdu k okresu, uvedená v příloze č. 1 tohoto zákona, stanovená podle dosavadních předpisů, je příslušností území vojenského újezdu k okresu podle tohoto zákona. Hranice jednotlivých existujících vojenských újezdů, vyznačené v příloze č. 2 – 6 tohoto zákona, stanovené podle dosavadních právních předpisů, jsou zobrazením hranic vojenských újezdů podle tohoto zákona, evidovaných ke dni jeho účinnosti v katastru nemovitostí. Do dokumentace o podrobném průběhu hranic jednotlivých vojenských újezdů lze nahlédnout u příslušného katastrálního úřadu nebo ministerstva. Z hlediska majetkoprávního uspořádání, majetek na území vojenského újezdu, s výjimkou vneseného majetku, smí být jen ve vlastnictví státu (§ 31). Vzhledem k existujícím restitučním nárokům zákon v ustanovení § 73 odst. 2 stanovil, že nebudou-li vlastnická práva právnických nebo fyzických osob k nemovitostem na území vojenských újezdů a věcná práva k cizím nemovitostem na území vojenských újezdů zřízená ve prospěch právnických a fyzických osob ke dni účinnosti tohoto zákona převedena na stát a nebude-li do 2 let od účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí po vzájemné dohodě mezi vlastníkem a Ministerstvem obrany, všechny tyto nemovitosti a věcná práva k nim se vyvlastní. Dodnes nejsou některé restituční nároky dořešeny a v rozporu se současnou právní úpravou se na území újezdů nachází majetek osob odlišných od státu.

c) zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

stanoví, že každá část území České republiky je součástí území některé obce, nestanoví-li zvláštní zákon jinak (§ 18 odst. 1). Tímto zvláštním zákonem je zákon č. 222/1999 Sb., který stanovil, že území vojenského újezdu tvoří územní správní jednotku, jehož správu vykonává újezdní úřad. Proto území vojenského újezdu nenáleží do území žádné obce. Zákon o obecním zřízení ve svém ustanovení § 20a umožňuje, aby v případě změny hranic vojenského újezdu nebo zrušením vojenského újezdu vznikla nová obec.

1.4. Popis cílového stavu Vojenské újezdy Boletice, Hradiště a Libavá jsou svými podmínkami plně vyhovující pro výcvik jednotek AČR ve všech druzích příprav, včetně součinnostních cvičení za účasti všech druhů vojsk a pro společná alianční cvičení. Vojenský újezd Brdy je prioritně určen k výcviku dělostřelectva, vzhledem k rozloze výcvikových ploch však neumožňuje plnohodnotný výcvik mechanizovaných jednotek. Vzhledem ke specifickému

určení vojenského újezdu Březina (zabezpečení výcviku základního a zdokonalovacího výcviku profesionálů) je nutné tento újezd zachovat. Po vyhodnocení určení a možností jednotlivých vojenských újezdů, zejména z hlediska možností výcviku vojsk a vybudované infrastruktury, jejich vybavení, ale také po vyhodnocení přesunů nejbližších útvarů do jiných vojenských újezdů je nejvhodnější uvolnit vojenský újezd Brdy. Na základě komplexního posouzení problematiky výcviku AČR a zajištění společného výcviku s jednotkami NATO lze bez omezení výcviku u ostatních újezdů vyčlenit sídelní útvary a okrajové části újezdů, které byly k výcviku využívány sporadicky.

Těmito opatřeními lze vyřešit téměř všechny zásadní problémy spojené s existencí vojenských újezdů. Realizací uvedeného návrhu lze uvolnit cca 42 000 ha z celkové rozlohy 129 664 ha vojenských újezdů.

1.5. Identifikace dotčených subjektů

Problematika zrušení vojenského újezdu, změny hranic vojenských újezdů a na ně navazujících opatření se dotýká působnosti Ministerstva vnitra, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva zemědělství, Ministerstva financí, Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, Jihočeského kraje, Jihomoravského kraje, Karlovarského kraje resp. Ústeckého kraje, Olomouckého kraje resp. Moravskoslezského kraje Středočeského kraje resp. Plzeňského kraje, a přilehlých obcí a v neposlední řadě obyvatel vojenských újezdů. S dotčenými subjekty [přípravné výbory nově vznikajících obcí, jejichž členové (již pro účely projednávání základních principů připravovaného návrhu zákona) byli voleni budoucími občany těchto obcí, starostové stávajících obcí, jichž se změna hranic vojenských újezdů dotkne] probíhaly konzultace již ve stadiu přípravy Optimalizace vojenských újezdů. Intenzivní konzultace k problematice vojenských újezdů a zámyslu budoucí právní úpravy probíhaly po celou dobu přípravy předkládaného návrhu zákona, a to včetně objasňování dopadů nové právní úpravy obyvatelům vojenských újezdů. Navržené změny hranic katastrálních území byly projednány se zastupitelstvy všech dotčených obcí.

1.6. Zhodnocení rizika

Má-li být dosaženo shora uvedeného cílového stavu je nezbytné provést odpovídající právní úpravu předkládaným návrhem zákona.

Ponecháním dosavadní právní úpravy by nedošlo k odstranění problémů spojených s existencí vojenských újezdů, zejména by nedošlo vyřešení problematiky

omezení základních lidských práv a svobod obyvatel újezdů a dalších aspektů blíže popsaných v kapitole 1.2. tohoto zhodnocení.

Z věcných hledisek lze uvažovat o hodnocení následujících rizik se současným návrhem eliminování těchto rizik:

Očista uvolňovaných území

U většiny již dříve zpřístupněných okrajových částí vojenských újezdů byl pyrotechnický průzkum proveden v minulých letech, před zpřístupněním těchto částí veřejnosti. Na základě výsledků průzkumů byly tyto prostory vyhodnoceny jako bezpečné. U vojenských újezdů, kde dochází ke změnám hranic a vyčlenění okrajových částí újezdů, bude očista prostor, ve kterých probíhala vojenská činnost, provedena silami AČR podle zpracovaného harmonogramu, nejdéle do konce roku 2014. K provedení očisty od zbytku munice vojenského újezdu Brdy byl Generálním štábem AČR zpracován „Plán opatření k provedení očisty uvolňovaných vojenských prostorů“ s předpokládaným termínem ukončení do konce roku 2015. Je plánováno vyčistit přibližně 17 000 ha. Předpokládá se kombinace provedení hloubkového pyrotechnického průzkumu (výcvikové a cílové plochy v okrajových částech) a povrchového sběru munice na ostatním území.

Ochrana přírody a krajiny

Z hlediska stavu přírody a krajiny patří vojenské újezdy mezi nejzachovalejší v České republice, a to zejména vzhledem ke specifickému využívání krajiny. Vojenské újezdy jsou zařazeny do soustavy NATURA 2000. Nachází se zde evropsky významné lokality (EVL), ptačí oblasti (PO) a další zvláště chráněná území s různými stupni ochrany. Tyto území

zůstanou i nadále z hlediska ochrany přírody chráněné. Pouze kompetenčně se stane příslušným orgánem ochrany přírody Ministerstvo životního prostředí (MŽP) nebo příslušný krajský úřad. Příslušný orgán ochrany přírody může pak v případě EVL tyto části

v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění ponechat v tzv. základní ochraně, či zajistit jejich ochranu formou smluvní ochrany (smlouva o chráněném území), nebo je vyhlásit jako zvláště chráněná území např. v kategorii přírodní památka, přírodní rezervace, národní přírodní památka, atd. Tato problematika je dále projednávána Ministerstvem obrany s MŽP a krajskými úřady a nepředstavuje v oblasti ochrany přírody a krajiny žádné riziko.

Další oblasti spojené se zabezpečením obyvatel (sociální, zdravotní, kulturní apod.) nelze považovat za rizika, neboť zde nedochází ke změnám. Tyto oblasti jsou pro

malé sídelní útvary ve vojenských újezdech již od jejich vzniku zabezpečovány okolními městy.

2. Návrh variant řešení Návrh na stanovení počtu a velikosti vojenských újezdů vychází ze současných a budoucích operačně – taktických potřeb AČR k zabezpečení výcviku vojsk V průběhu procesu tvorby Optimalizace byly zvažovány tři varianty řešení. Nulová varianta

Neřešením předmětné problematiky právní úpravou by došlo k dalšímu zakonzervování současného stavu a nemohlo by dojit k řešení základních cílů, tj. nedošlo by k:

- vyřešení problému omezení lidských práv a základních svobod obyvatel vojenských újezdu, zejména politického práva podle čl. 21 odst. 1 Listiny a dalších práv daných Listinou,

- vyřešení majetkoprávního uspořádání na území vojenských újezdů a nadále by docházelo k omezování majetkových práv obyvatel vojenských újezdů a vlastníků restituovaného majetku. Nadále by existoval nežádoucí stav, který je v rozporu s § 31 odst. 1 zákona č. 222/1999 Sb., a stát by byl neustále zatížen finančními náklady na pronájem restituovaného majetku,

Varianta I

Souběžné využívání území vojenských újezdů a existence samosprávných územních orgánů by vyžadovala zákonnou úpravu. Takovouto právní úpravou by nedošlo k vyřešení základních cílů Optimalizace. Došlo by k dalšímu prohlubování zákonných zásahů do lidských práv a základních svobod občanů a do zásahu fungování územních samosprávných celků. Nedošlo by k zefektivnění obrany státu, jako základní ústavní povinnosti státu. Prohlubovalo by se riziko odpovědnosti státu za škodu na majetku a zdraví občanů nejen v oblasti náhrady škody vyvolané provozem zvlášť nebezpečným, ale i v oblasti způsobené nadměrných hlukem, poškozováním obecní dopravní infrastruktury způsobené přepravou vojsk a vojenské techniky a dalších, které vzhledem k specifice vojskové činnosti nelze ani předvídat. Úkoly zajišťování obrany státu bývají takové povahy, že se přímo neslučují se souběžnou existencí samosprávných územních orgánů na jednom území, proto o této variantě nelze uvažovat.

Varianta II

Varianta právní úpravy zrušení jednoho vojenského újezdů a změny hranic ostatních

vojenských újezdů spojena s připojením vyčleňovaného území k území přilehlých obcí a vznikem nových obcí umožní naplnění stanovených cílů s eliminováním rizik ve sledovaných oblastech a blíže popsaných v kapitole 1.2. Navrhovaná právní úprava je zásahem do činnosti územních samosprávných celků, která není v rozporu s čl. 101 odst. 4 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, neboť je realizována zákonem a k ochraně práv daných Listinou, tj. k realizaci práva obyvatel vojenských újezdů na správu věcí veřejných, při současném respektovaní ústavního práva občanů ČR na bezpečnost proti neoprávněných zásahům do tohoto práva, kdy na druhé straně je ústavní povinnost státu k zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochrana jejích demokratických základů a ochrana životu, zdraví a majetkových hodnot. Předkládaný návrh zákona vycházející s aplikace této varianty respektuje ústavní předpoklady a další zákonné předpoklady a ani změnou území obcí a následnou změnou území krajů nekoliduje s ústavním pořádkem České republiky.

2.1. Návrh optimalizace počtu vojenských újezdů Při zkvalitnění plánování výcviku lze zvýšit počet současně cvičících vojsk v každém z vojenských újezdů. Po vyhodnocení jednotlivých kritérií, hledisek a souvisejících problémů s existencí jednotlivých újezdů, lze navrhnout jeden vojenský újezd ke zrušení. Vojenské újezdy Boletice, Hradiště a Libavá svými podmínkami plně vyhovují pro výcvik jednotek AČR ve všech druzích příprav, včetně součinnostních cvičení za účasti všech druhů vojsk a pro společná alianční cvičení.

Vojenský újezd Brdy je prioritně určen k výcviku dělostřelectva, vzhledem

k rozloze výcvikových ploch však neumožňuje plnohodnotný výcvik mechanizovaných jednotek. Z celkové rozlohy 26 009 ha tvoří výcvikové plochy pouze 3 217 ha (12 % celkové rozlohy), což představuje nejmenší podíl výcvikové plochy v porovnání s ostatními újezdy. Na ostatních plochách hospodaří VLS ČR, s.p. V posledních letech došlo k výraznému snížení bojových střeleb dělostřelectva, pro které je vojenský újezd zejména určen, např. v roce 2010 byly bojové střelby prováděny 8 dnů, v roce 2011 pouze 4 dny. Tyto střelby lze bez problémů provádět ve výše jmenovaných újezdech. Velký podíl ve využití újezdu tvoří zejména výcvik ve střelbě z ručních zbraní. Tento druh výcviku je běžně prováděn na posádkových střelnicích mimo vojenské újezdy a také možnosti střeleb v ostatních vojenských újezdech jsou dostatečné.

Vzhledem ke specifickému určení vojenského újezdu Březina (zabezpečení

výcviku základního a zdokonalovacímu výcviku profesionálů) je nutné tento újezd zachovat.

Po vyhodnocení jednotlivých kritérií, zejména určení a možností jednotlivých vojenských újezdů z hlediska výcviku vojsk a vybudované infrastruktury, jejich vybavení, ale také po vyhodnocení četnosti polního výcviku a přesunů nejbližších útvarů do jiných vojenských újezdů se jeví jako nejvhodnější uvolnit vojenský újezd Brdy.

2.2. Návrh optimalizace rozlohy vojenských újezdů Na základě komplexního posouzení problematiky výcviku AČR a zajištění společného výcviku s jednotkami aliance, lze bez omezení výcviku vyčlenit sídelní útvary a okrajové části vojenských újezdů Boletice, Březina, Hradiště a Libavá, které byly k výcviku využívány sporadicky. Tímto opatřením lze vyřešit téměř všechny zásadní problémy spojené s existencí vojenských újezdů.

Věcný obsahový okruh upravovaný předkládaným návrhem zákona v souladu s dosud platným ustanovením § 30 odst. 2 zákona č. 222/1999 Sb. neumožňuje, aby byly zvažovány jiné formy řešení, než je forma zákonné úpravy. V případě právní úpravy vojenských újezdů, zejména pokud jde o zrušení nebo změnu hranic vojenského újezdu, přichází v úvahu pouze jediná varianta řešení, a to forma zákona, a to i s ohledem na ústavní předpoklady, ze kterých plyne, jak již bylo shora uvedeno, že budoucí předmět právní úpravy vyžaduje zákonnou formu. Zákonnou úpravu vyžaduje i vznik nových obcí, neboť stávající zákon o obecním zřízení v § 20a pouze konstatuje, že nová obec může mimo jiné vzniknout změnou nebo zrušením vojenského újezdu a podmínky vzniku nové obce pro tento případ blíže neupravuje.

3. Vyhodnocení nákladů a přínosů

Výdaje jednotlivých vojenských újezdů jsou rozdílné v závislosti na jejich rozloze, počtu a intenzitě využití výcvikových zařízení a počtu obyvatel. Průměrné výdaje jednotlivých vojenských újezdů, odvozené z vývoje výdajů jsou následující:

Období r. 2008 – 2011:

Vojenský újezd

Výdaje z rozpočtu MO

Hradiště Libavá Boletice Brdy Březina

Roční průměrné výdaje v mil. Kč 112,556 142,637 90,902 77,704 12,938

Údaje za každý vojenský újezd jsou souhrnem výdajů za újezdní úřad vojenského újezdu a střediska obsluhy výcvikových zařízení (SOVZ), včetně výdajů na nemovitou infrastrukturu. Výjimku tvoří vojenský újezd Březina, kde provoz vojenského újezdu zabezpečuje prapor zabezpečení posádky VeV-VA Vyškov – z tohoto důvodu nelze přesně vyčíslit výdaje na provoz ve vojenském újezdu. Vlivem snižování rozpočtu MO v posledních letech nejsou vyčleňovány dostatečné prostředky na opravy nemovité infrastruktury (inženýrských sítí, budov, komunikací, bytového fondu atd.). Ve sféře státního rozpočtu lze očekávat, že:

a) v kapitole Ministerstva obrany dojde k úspoře finančních prostředků zejména v oblasti výdajů spojených s pronájmem pozemků z důvodů restituce, zefektivněním výcviku a výkonu státní správy při správě újezdů. Tyto úspory počínaje rokem 2016 lze odhadnout na cca 50 mil. Kč ročně;

b) k jednorázovému nárůstu finančních prostředků dojde v souvislosti se vznikem nových obcí (zaměření, vytýčení a stabilizaci nových hranic obcí) cca ve výši 25 mil. Kč;

c) k jednorázovému nárůstu finančních prostředků dojde v souvislosti s konáním voleb do orgánů nově vznikajících obcí. Náklady na jejich provedení u Ministerstva vnitra, krajů a obcí představují částku cca 500 000 Kč;

d) finanční výdaje na zabezpečení fungování nových obcí včetně příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti lze odhadnout ve výši cca 11 mil. Kč ročně;

e) do vlastnictví nově vznikajících obcích, popřípadě též krajům, ze zákona přejde majetek státu v celkové účetní hodnotě cca 1 miliardy Kč. Prováděnou optimalizaci vojenských újezdů se sníží výdaje Ministerstva obrany na správu majetku státu cca o 115 mil. Kč ročně;

f) nezbytná pyrotechnická očista vyčleňovaných území nepředstavuje přímé zatížení státního rozpočtu – kapitoly Ministerstva obrany, neboť je prováděna silami Armády České republiky v rámci vojenské přípravy specializovaných sil. Předkládaný návrh zákona nemá vliv na mezinárodní konkurenční schopnost České republiky, nemá dopady do podnikatelské sféry a nezasahuje do sféry narušení rovnosti mužů a žen. Navrhovaná právní úprava nevytváří prostředí umožňující případné korupční jednání a tím ani nenese znaky případných korupčních rizik. Vyčleněním části území ze stávající rozlohy vojenských újezdů mimo vojenské újezdy a zrušením jednoho vojenského újezdu nedojde k přerušení ochrany přírody ani k narušení ochrany krajinného rázu. Návrh zákona má dopady do oblasti územních samosprávných celků. Realizací předkládaného návrhu zákona dojde ke vzniku šesti nových obcí. Se vznikem nových obcí dojde k nezbytnému svěření výkonu státní správy zejména v oblasti evidence obyvatel a matrik. Vznik nových obcí a vyčlenění části území vojenských újezdů vyvolá též nezbytnou změnu některých souvisejících zákonů a prováděcích právních předpisů - vyhlášek. V souvislosti s předkládanou právní úpravou je nezbytné provést dílčí změny zákona o evidenci obyvatel, zákona o matrikách, jménu a příjmení, zákona o ověřování, lesního zákona, lázeňského zákona, zákona o ochraně přírody a krajiny a zákona o soudech a soudcích. Z oblasti prováděcích právních předpisů se jedná zejména o vyhlášku č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, vyhlášku č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, vyhlášku č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy a další. V případě vyčleňovaného území a jeho přičlenění ke stávajícímu území přilehlých obcí se nepředpokládá další rozšiřování výkonu státní správy v přenesené působnosti, tímto krokem dojde pouze ke zvětšení správních obvodů jednotlivých obcí. Navrhovaná úprava v souvislosti se vznikem nových obcí předpokládá nárůst pracovních sil na nezbytné zabezpečení plnění úkolů každé nově vznikající obce.

4. Návrh řešení 4.1. Zhodnocení variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Předmět právní úpravy předkládaného návrhu zákona v souladu s dosud ústavními požadavky blíže uvedenými v kapitole 2 – varianta II – a platným ustanovením § 30 odst. 2 zákona č. 222/1999 Sb. neumožňuje, aby byly zvažovány jiné formy řešení, než je forma zákonné úpravy.

Z věcného hlediska je navrhována varianta zrušení vojenského újezdu Brdy a zmenšení zbývajících újezdů, která umožní výcvik ozbrojených sil a zároveň budou vyřešeny problémy spojené s existencí vojenských újezdů, zejména pak v oblasti realizace základních práv a svobod daných Listinou.

Ve spolupráci se zástupci spolupracujících ministerstev byl zpracován materiál

„Návrh opatření k realizaci změn hranic vojenských újezdů Hradiště, Libavá, Boletice, Březina a zrušení vojenského újezdu Brdy včetně nového správního uspořádání uvolňovaných území “ a po schválení ministrem obrany byl rozeslán v březnu 2012 k posouzení dotčeným krajům, obcím a přípravným výborům nově vznikajících obcí.

Materiál byl zpracován v následující struktuře: 1. Hlavní úkoly a postup při procesu optimalizace vojenských újezdů 2. Návrh katastrálního členění uvolňovaných území 3. Možnosti převodu, přechodu, případně odprodeje majetku státu ve vyčleňovaných částech z vojenských újezdů 4. Očista území 5. Ochrana přírody

K vypořádání připomínek proběhla opakovaně řada jednání s kraji, okolními obcemi a zejména s přípravnými výbory. Na základě zaslaných připomínek a jejich vypořádání je stav řešení po jednotlivých oblastech následující. 1. Hlavní úkoly a postup při procesu optimalizace vojenských újezdů Změnu hranic vojenského újezdu nebo zrušení újezdu je možné provést pouze zákonem. Za současného vymezení rozsahu předmětu právní úpravy lze uvažovat o přípravě

návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 222/1999 Sb., nebo o přípravě samostatného zákona o změně zákonů v souvislosti s optimalizací vojenských újezdů.

Návrh zákona musí zejména jednoznačně:

- stanovit nové hranice vojenských újezdů,

- zrušit vojenský újezd Brdy,

- katastrálně přičlenit vyčleňované území z vojenského újezdu k území některé z přilehlých obcí, nebo deklarovat vznik nové obce, včetně vymezení jejího katastrálního území a zajištění voleb do obecního zastupitelstva,

- stanovit případnou změnu okresní či krajské příslušnosti,

- v případě přijetí varianty speciální zákonné úpravy vyřešit majetkoprávní uspořádání vyčleněného území vojenského újezdu,

- zajistit způsob financování nově vzniklých obcí,

- provést změny v dalších dotčených zákonech.

Ke splnění tohoto úkolu byly realizovány následující dílčí kroky:

- projednání návrhu Ministerstva obrany k optimalizaci vojenských újezdů s dotčenými kraji, obcemi a přípravnými výbory nově vznikajících obcí,

- předložení a projednání definitivních návrhů změn hranic a katastru nemovitostí s ústředními orgány státní správy, Českým úřadem zeměměřickým (ČÚZK) a katastrálními úřady,

- zpracování věcných podkladů pro tvorbu a formulaci legislativních změn,

- zpracování návrhu zákona o zrušení vojenského újezdu a změně hranic vojenských újezdů a o změně některých zákonů (zákon o změně hranic vojenských újezdů)

1. Návrh katastrálního členění uvolňovaných území Hlavním problémem řešeným ve spolupráci s Ministerstvem vnitra je změna územního členění státu a s tím související změna ve výkonu státní správy na územích vyčleněných z vojenských újezdů a po zrušení vojenského újezdu Brdy.

Na základě projednání problematiky s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním (dále jen „ČÚZK“) a se zástupci příslušných katastrálních úřadů, v jejichž správním obvodu se nachází jednotlivé vojenské újezdy, byl stanoven postup, jak zabezpečit, aby mohly být v novele zákona č. 222/1999 Sb., jasně specifikovány vyčleňované prostory. V současné době probíhá proces změn katastrálních území uvnitř újezdů, tak aby bylo možno jednotlivá vyčleněná území zákonem definovat. V rámci jednoduchých pozemkových úprav budou vytýčeny a stabilizovány nové hranice obcí a vytvořen nový katastrální operát. Katastrální členění území vojenského újezdu Brdy je navrženo podle již dříve prezentovaných zásad, tzn. co nejvíce se přiblížit historickým katastrům obcí před vznikem vojenského újezdu. Za výchozí podklady lze považovat katastrální členění z roku 1949, které respektovalo zejména vodohospodářské poměry v území, tj. je zde maximální snaha respektovat rozvodí a možnosti obcí ovlivňovat zásobování pitnou vodou a protipovodňová opatření. Při projednávání změn katastrálního členění uvolňovaných území s dotčenými obcemi a kraji jsou respektovány výsledky anket ve vojenských újezdech Hradiště, Libavá a Boletice.

Samostatným problémem je vznik šesti nových obcí ve vyčleňovaných částech

vojenských újezdů Boletice (Polná na Šumavě), Hradiště (Bražec a Doupovské Hradiště) a Libavá (Město Libavá, Kozlov a Luboměř pod Strážnou).

Je navrhováno, aby obce vznikly ke dni 1. ledna 2015. V současné době je ve spolupráci s Ministerstvem vnitra, řešena problematika ustanovení obcí, voleb do místních samospráv, ale také finanční a materiální zabezpečení vzniku obcí a jejich následného fungování. V nově vzniklých obcích bude ustanoven správce obce a v nejbližším možném termínu budou vypsány volby do obecních zastupitelstev.

2. Možnosti převodu, přechodu, případně odprodeje majetku ve vyčleňovaných

částech z vojenských újezdů

Jedním z klíčových problémů souvisejících s úpravou hranic vojenských újezdů a vyčleněním sídelních útvarů je problematika převodu, přechodu, případně odprodeje (dále jen „převodu“) majetku na nově vznikající obec nebo na obec, ke které bude daný sídelní útvar přičleněn. Významnou roli při volbě způsobu řešení otázky majetku obcí bude hrát časové hledisko. Společně se vznikem obcí musí být vytvořeny podmínky pro to, aby mohly plnit

své funkce definované zákonem č. 128/2000 Sb.

V neposlední řadě je nutné zmínit skutečnost, že nové obce vzniknou ze sídelních útvarů, které po více než 60 let spravovala armáda, jejíž hlavní prioritou byl provoz výcvikových zařízení a výcvik vojsk. Při vzniku vojenských újezdů, zaniklo mnoho obcí

a jejich obyvatelé byli nuceni opustit své domy, které byly následně zlikvidovány, některé obce v okrajových částech byly zachovány – ztratily však postavení obcí a podle zákona č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech se staly součástí vojenských újezdů. Původní obecní majetek se stal majetkem státu. S ohledem na výše uvedené musí být nalezeno takové řešení dané problematiky, které:

- neohrozí plnění úkolů ozbrojených sil ČR,

- umožní bezproblémový vznik nových obcí a přičlenění zbývajících sídelních útvarů k existujícím obcím,

- umožní obyvatelům vojenských újezdů získat vlastnické právo k objektům bydlení,

- umožní zlepšení péče o vyčleňované kulturní památky,

- neohrozí hospodaření Vojenských lesů a statků ČR, s.p.,

- vyřeší nebo minimalizuje problém restituovaného majetku na území stávajících vojenských újezdů. Vzhledem k účelu zamýšleného převodu majetku se bude jednat zejména o pozemky v zastavěných částech, komunikace, vodovody, kanalizace, veřejné osvětlení, budovy apod. V řadě případů bude nutné najít řešení jeho špatného technického stavu (např. vodovody, kanalizace, komunikace, veřejné osvětlení apod.). Při jednání s přípravnými výbory nových obcí a okolními obcemi byl ze strany přípravného výboru, upřednostňován převod majetku do vlastnictví nově vzniklých obcí nebo obcím, kam budou sídelní útvary přičleněny, včetně bytového fondu.

Subjekty, jejichž zájmy nelze v rámci zamýšlených kroků opomenout, jsou zejména:

a) Ministerstvo obrany, Vojenské lesy a statky České republiky, s.p. (VLS ČR, s.p.), Armádní servisní, příspěvková organizace (AS-PO),

b) nově vznikající obce, nebo obce, k nimž budou sídelní celky přičleňovány,

c) obyvatelé vojenských újezdů,

d) restituenti.

Pro zajištění funkčnosti obce jsou uvažovány k převodu následující skupiny majetku:

- pozemky a komunikace v intravilánech obcí,

- vodní zdroje, studny, úpravny a rozvody vody,

- čističky odpadních vod, kanalizace,

- veřejné osvětlení, autobusové zastávky apod.,

- bytové a rodinné domy, kotelny, garáže,

- pozemky související s objekty bydlení. Vzhledem ke stavu předávaného majetku, který je často ve špatném stavu

a v budoucích letech bude vyžadovat investice do oprav, a zajištění funkčnosti nově

vznikajících obcí je navrhován také převod pozemků mimo zastavěná území obcí. Stanovení rozsahu pozemků je problematické, neboť každý sídelní útvar vzniká za zcela specifických podmínek. Po posouzení různých hledisek a po projednání s přípravnými výbory byl stanoven rozsah majetku podle počtu obyvatel nově vznikajících obcí - převod 2 ha pozemků na obyvatele nové obce (pozemky MO nebo VLS ČR s.p.).

Návrh Ministerstva obrany na převod majetku do vlastnictví obcí vychází nejen z historických skutečností a snahy napravit křivdy způsobené v padesátých letech minulého století vznikem vojenských újezdů, ale také ze stanovisek a požadavků přípravných výborů nově vznikajících obcí a v neposlední řadě také stanovisek krajů.

4. Očista území

U většiny již dříve zpřístupněných okrajových částí vojenských újezdů byl pyrotechnický průzkum proveden v minulých letech, před zpřístupněním těchto částí veřejnosti. Na základě výsledků průzkumů byly tyto prostory vyhodnoceny jako bezpečné. U vojenských újezdů, kde dochází ke změnám hranic a vyčlenění okrajových částí újezdů, bude očista prostor, ve kterých probíhala vojenská činnost, provedena silami AČR podle zpracovaného harmonogramu, nejdéle do konce roku 2014. K provedení očisty od zbytku munice vojenského újezdu Brdy byl Generálním štábem AČR zpracován „Plán opatření k provedení očisty uvolňovaných vojenských prostorů“ s předpokládaným termínem ukončení do konce roku 2015. Je plánováno vyčistit přibližně 17 000 ha. Předpokládá se kombinace provedení hloubkového pyrotechnického průzkumu (výcvikové a cílové plochy v okrajových částech) a povrchového sběru munice na ostatním území. Na základě zkušeností z dosavadní očisty prostoru je nutné přijmout další opatření k zabezpečení realizace očisty v plánovaných termínech. V některých částech prostoru je velmi hustá a neprostupná vegetace a množství nalezené munice je několikanásobně větší než bylo původně odhadováno a předčilo i poznatky z očisty bývalých vojenských prostorů Ralsko a Mladá, ze kterých se při stanovení postupu prací a termínu ukončení vycházelo. Generálním štábem AČR jsou přijímána opatření k zabezpečení plnění úkolů, včetně posílení jednotky pyrotechnické očisty. Ke splnění úkolů očisty ostatního území vojenského újezdu Brdy vznikl k 1. 10. 2012 dočasný organizační prvek z počtů a prostředků rušeného Střediska obsluh výcvikových zařízení (SOVZ) Brdy v počtu 44 osob. Dále je analyzován problém očisty nepřístupných prostorů. Zvažována je i varianta trvalého zákazu vstupu do těchto prostorů. Vyznačení těchto ploch jako bezpečnostních a ochranných pásem lze provést dle § 29, odst. 2 písm. a zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, a podle § 44 téhož zákona. Tento způsob byl použit v kombinaci s ochranou přírody a krajiny při rušení výcvikových prostorů např. v Německu a na Slovensku.

5. Ochrana přírody

Části vojenského újezdu Hradiště, Libavá a Boletice, které budou uvolněny a na kterých se nachází evropsky významné lokality (EVL) – soustava NATURA 2000, zůstanou i nadále z hlediska ochrany přírody chráněné. Pouze kompetenčně se stane příslušným orgánem ochrany přírody Ministerstvo životního prostředí (dále jen „MŽP“) nebo příslušný krajský úřad. Příslušný orgán ochrany přírody může pak tyto části EVL, v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění ponechat v tzv. základní ochraně, či zajistit jejich ochranu formou smluvní ochrany (smlouva o chráněném území), nebo je vyhlásit jako zvláště chráněná území např. v kategorii přírodní památka, přírodní rezervace, národní přírodní památka, atd. Tato problematika je dále projednávána Ministerstvem obrany s MŽP a krajskými úřady. Samostatným problémem je řešení ochrany přírody a krajiny na území vojenského újezdu Brdy po jeho zrušení. Základní principy ochrany přírody byly deklarovány ve společném prohlášení ministrů obrany a životního prostředí po jednání se starosty okolních obcí a zástupců Středočeského a Plzeňského kraje dne 11. srpna 2011 v Jincích. Problematika je řešena ve spolupráci s resortem MŽP, který tento proces řídí. Dne 14. srpna 2012 byl na poradě vedení MŽP projednán a schválen záměr zřízení CHKO Brdy v tzv. velké variantě s územím i mimo vojenský újezd. V současné době jsou připravovány materiály k vyhlášení CHKO (plán péče, zonace a hranice CHKO).

5. Implementace doporučené varianty a vynucování

Orgánem odpovědným za realizaci předmětu právní úpravy je Ministerstvo obrany. Předložený návrh zákona řeší úpravy všech souvisejících zákonů, aby stanovené cíle optimalizace vojenských újezdů byly naplněny.

6. Přezkum účinnosti regulace

Předmět právní úpravy bude v každé své etapě realizace sledován a průběžně vyhodnocován.

7. Konzultace

K řízení procesu optimalizace vojenských újezdů a přípravě podkladů byla v rámci

Ministerstva obrany ustanovena „Komise pro optimalizaci vojenských újezdů“ (dále jen

komise). Její činnost vycházela z harmonogramu schváleného usnesením vlády č. 10 ze dne

4. ledna 2012. K součinnosti a vzájemné spolupráci při plnění úkolu byli do komise jmenováni zástupci ministerstev vnitra, financí, zemědělství, životního prostředí a místního rozvoje a dále zástupci dotčených krajů. Jedním z hlavních úkolů bylo

objasňování návrhu optimalizace vojenských újezdů veřejnosti cestou sdělovacích prostředků, dotčeným ústředním orgánům státní správy, ale zejména obyvatelům vojenských újezdů, starostům okolních obcí a dotčeným krajům. K tomu proběhla v každém újezdu celá řada jednání, jejichž cílem bylo zjištění názorů obyvatel a starostů okolních obcí, včetně specifikace možných problémů, zejména při přičleňování sídelních útvarů k okolním obcím a vzniku nových obcí. Tak, jak bylo Ministerstvem obrany deklarováno na jednáních s obyvateli újezdů a starosty okolních obcí, měli možnost o své další budoucnosti rozhodnout sami obyvatelé

vojenských újezdů. Ministerstvo obrany ve dnech 10. a 11. února 2012 zorganizovalo anketu mezi obyvateli vojenských újezdů Hradiště, Libavá a Boletice. Anketa byla

organizována na principech místního referenda s účastí pohybující se od 45 do 100 % obyvatel (v průměru 65%). Obyvatelé sídelních útvarů Kozlov a Slavkov (VÚ Libavá), kteří se ankety zúčastnili v malém počtu, zaslali následně ministru obrany petici se žádostí o vznik samostatné obce. Obyvatelé vojenských újezdů Brdy a Březina budou, vzhledem k nízkým

počtům obyvatel, přičleněni k sousedním obcím. Výsledky ankety se odráží v návrzích na budoucí územně správní členění po změnách hranic vojenských újezdů. Hlavním problémem řešeným ve spolupráci s Ministerstvem vnitra je změna územního členění státu a s tím související změna ve výkonu státní správy na územích vyčleněných z vojenských újezdů a po zrušení vojenského újezdu Brdy.

Na základě projednání problematiky s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním (dále jen „ČÚZK“) a se zástupci příslušných katastrálních úřadů, v jejichž správním obvodu se nachází jednotlivé vojenské újezdy, byl stanoven postup, jak zabezpečit, aby mohly být v novele zákona č. 222/1999 Sb. jasně specifikovány vyčleňované prostory. V současné době probíhá proces změn katastrálních území uvnitř újezdů, tak aby bylo možno jednotlivá vyčleněná území zákonem definovat. V rámci jednoduchých pozemkových úprav budou vytýčeny a stabilizovány nové hranice obcí a vytvořen nový katastrální operát. Katastrální členění území vojenského újezdu Brdy je navrženo podle již dříve prezentovaných zásad, tzn. co nejvíce se přiblížit historickým katastrům obcí před vznikem vojenského újezdu. Za výchozí podklady lze považovat katastrální členění z roku 1949, které respektovalo zejména vodohospodářské poměry v území, tj. je zde maximální snaha respektovat rozvodí a možnosti obcí ovlivňovat zásobování pitnou vodou a protipovodňová opatření. Při projednávání změn katastrálního členění uvolňovaných území s dotčenými obcemi a kraji jsou respektovány výsledky anket ve vojenských újezdech Hradiště, Libavá a Boletice.

8. Kontakt na zpracovatele RIA

Věcný gestor: Ing. Vladimír Kazatel

Ministerstvo obrany – sekce rozvoje a plánování schopností JUDr. Jozef Kostka Ministerstvo obrany – sekce rozvoje a plánování schopností tel. 724255321; e-mail: kostka.jozef@seznam.cz

B. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami a s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Návrh zákona není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Základní východiska a obsah předkládaného návrhu zákona nejsou v rozporu s právem Evropské unie, neboť právní akty komunitárního práva z oblasti obrany dosud neexistují. Návrh zákona není v rozporu s mezinárodními smluvními závazky České republiky, ani se závazky, které České republice vyplývají ze závazků k NATO.