A. Zhodnocení platného právního stavu
Platná právní úprava terapeutických programů určených pro pachatele závažných přestupků či trestných činů spáchaných v souvislosti s řízením motorových vozidel je obsažena ve 3 zákonech:
a) zákoně č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o silničním provozu“),
b) zákoně č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „trestní řád“) a
c) zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „trestní zákoník“).
Tato právní úprava byla do uvedených zákonů vložena vybranými novelizačními body obsaženými v zákoně č. 220/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, (dále jen „zákon č. 220/2021 Sb.“). Tyto novelizační body přitom nebyly součástí původního vládního návrhu zákona, ale byly do návrhu zákona vloženy prostřednictvím poslaneckého pozměňovacího návrhu. Ministerstvo dopravy na problematické aspekty navržené právní úpravy upozorňovalo, zejména v rámci jeho projednávání v Senátu Parlamentu České republiky, což vedlo k dílčímu odložení účinnosti dotčené právní úpravy (viz čl. XV odst. 1 písm. b) zákona č. 220/2021 Sb.).
Změny výše uvedených 3 zákonů jsou tedy součástí platné právní úpravy, doposud nicméně příslušná ustanovení nenabyla účinnosti - k tomu má dojít k 1. červenci 2023. Stručně a heslovitě lze přitom shrnout, že tato ustanovení upravují zejména
a) uložení absolvování terapeutických programů státními zástupci či soudy,
b) zohlednění absolvování terapeutických programů v rámci procesů dle trestního řádu a trestního zákoníku a při vracení řidičských oprávnění dle zákona o silničním provozu,
c) ustavení Metodického centra coby subjektu, jenž bude zajišťovat organizaci terapeutických programů, a to prostřednictvím lektorů,
d) přiznání kompetence Ministerstvu dopravy coby nadřízenému správnímu orgánu vůči Metodickému centru,
e) provádění terapeutických programů a jejich financování,
f) vstupní vzdělávání lektorů,
g) akreditaci lektorů,
h) průběžné vzdělávání lektorů,
i) povinnosti lektorů,
j) kontrolu lektorů,
k) odejímání akreditace lektorů,
l) zřízení informačního internetového portálu, jeho obsah a pravidla užívání,
m) přijetí odpovídající prováděcí právní úpravy Ministerstvem dopravy.
Předkladatel se domnívá, že platná a doposud neúčinná právní úprava terapeutických programů, jež reguluje výše popsaná témata, musí v zákoně o silničním provozu doznat podstatných změn a ustanovení tvořící právní úpravu terapeutických programů, ať již ve stávajícím nebo nově navrženém znění, musí nabýt účinnosti postupně, nikoli k jednomu datu.
Zásadním nedostatkem platné právní úpravy terapeutických programů, jak je obsažena
v zákoně č. 220/2021 Sb., je absence dělené účinnosti nebo potřebných přechodných ustanovení. Není totiž dobře možné, aby všechna ustanovení nabyla účinnosti k jednomu datu. Je nezbytné nejprve přijmout řadu opatření právního, finančního, personálního, organizačního a administrativního charakteru, jež následně umožní zahájení realizace terapeutických programů po celé České republice. Nabude-li teprve dnem 1. července 2023 účinnosti právní úprava, dle níž lze zahájit absolvování vstupního vzdělávání lektorů Metodickým centrem, na které navazuje absolvování zkoušky a až poté udělení akreditace lektora, není možné ke stejnému dni, ale ani v několika týdnech či měsících po něm následujících, organizovat terapeutické programy. Přitom dnem 1. července 2023 mají dle platné právní úpravy nabýt účinnosti ustanovení, dle nichž je absolvování terapeutických programů zákonnou podmínkou pro vrácení řidičského oprávnění nebo od kdy je možné, aby státní zástupce nebo soud uložily povinnost absolvovat terapeutický program. Současně platná právní úprava nerozlišuje mezi spácháním přestupku nebo trestného činu přede dnem nebo ode dne nabytí účinnosti příslušných ustanovení zákona č. 220/2021 Sb., takže i ve vztahu ke skutkům spáchaným před 1. červencem 2023 by mohla vzniknout povinnost absolvovat terapeutický program, ať již ze zákona nebo na základě rozhodnutí státního zástupce či soudu.
Předkladatel se domnívá, že platná a doposud neúčinná právní úprava terapeutických programů obsažená v zákoně o silničním provozu trpí i dalšími nedostatky právního či věcného charakteru, pro něž je nezbytné nebo alespoň účelné vybraná pravidla modifikovat, a to dříve, než nabydou účinnosti.
Promíjení úhrady za účast na terapeutickém programu zakládá zvýšené personální a finanční náklady, protože jde o novou správní agendu, kdy vedení správního řízení by v první instanci muselo zabezpečovat Metodické centrum a v druhé instanci Ministerstvo dopravy. Přitom ani v případě jiných obdobných institutů, které jsou zakotveny v zákoně o silničním provozu nebo v zákoně o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, není počítáno s promíjením příslušných nákladů.
Platná právní úprava nestanoví ani dostatečné garance dostupnosti terapeutických programů pro adresáty a neřeší situaci, kdy terapeutický program nemůže být dokončen z důvodu překážky na straně lektora.
Některé požadavky platné právní úpravy lze označit za nedůvodné nebo nepřiměřeně přísné, například požadavek na
a) vedení terapeutických programů více lektory,
b) přihlášení se do terapeutického programu výlučně on-line formou,
c) pětiletou dobu terapeutické praxe u lektorů,
d) absolvování kvalifikačního kurzu pro lektory pořádaného Metodickým centrem i v případě, že žadatel o akreditaci lektora před nabytím účinnosti zákona absolvoval relevantní vzdělávací kurz nebo praxi,
e) absolvování průběžného vzdělávání lektorem i v případě, že mu byla ve stejném roce udělena akreditace lektora.
Za nevhodné považuje předkladatel roztříštění provádění průběžného vzdělávání lektorů mezi potenciálně více subjektů, kdy navíc navržená právní úprava počítá s doplněním, spíše než provedením zákona prováděcím právním předpisem. Z navržené právní úpravy dále není zřejmé, kdo hradí náklady související s absolvováním vstupního a průběžného vzdělávání lektorů.
V neposlední řadě by měla být provedena i precizace zákonného textu, například pokud jde o zmínku stran „silničních správních orgánů“, jež v platné právní úpravě neexistují, nebo poznámku pod čarou č. 50, která se v platné právní úpravě objevuje ve 3 zněních.
B. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Jádrem předloženého návrhu zákona je jednak modifikace platné a doposud neúčinné právní úpravy terapeutických programů určených pro pachatele závažných přestupků či trestných činů spáchaných v souvislosti s řízením motorových vozidel, jak je obsažena v zákoně o silničním provozu. Dále je navrženo rozdělení účinnosti právní úpravy terapeutických programů, jak je obsažena v zákoně o silničním provozu, v předloženém návrhu novely tohoto zákona, v trestním řádu a v trestním zákoníku, a to částečně k 1. červenci 2023 a ve zbylém rozsahu k 1. dubnu 2024.
K 1. červenci 2023 by měla nabýt účinnosti pravidla, která se týkají
a) ustavení Metodického centra coby subjektu, jenž bude zajišťovat organizaci terapeutických programů, udělovat akreditaci lektorům, kteří budou tyto programy vést, a zajišťovat vstupní vzdělávání lektorů,
b) přiznání kompetence Ministerstvu dopravy coby nadřízenému správnímu orgánu vůči Metodickému centru,
c) akreditace lektorů, kteří budou terapeutické programy vést,
d) odpovídající prováděcí právní úpravy.
K 1. dubnu 2024 by měla nabýt účinnosti pravidla, která se týkají
a) uložení povinnosti absolvovat terapeutický program státními zástupci či soudy,
b) zohlednění absolvování terapeutických programů v rámci procesů dle trestního řádu a trestního zákoníku a při vracení řidičského oprávnění dle zákona o silničním provozu,
c) provádění terapeutických programů a jejich financování,
d) průběžného vzdělávání lektorů,
e) povinností lektorů,
f) kontroly lektorů,
g) odejímání akreditace lektorů,
h) zřízení informačního internetového portálu, jeho obsahu a pravidel užívání,
i) odpovídající prováděcí právní úpravy.
Pokud jde o změny platné a doposud neúčinné právní úpravy terapeutických programů, jak je obsažena v zákoně o silničním provozu, navrhovány jsou zejména následující změny této úpravy:
a) podmínkou pro vrácení řidičského oprávnění nebude absolvování terapeutického programu v případě, kdy byl trestný čin či přestupek spáchán před 1. červencem 2023,
b) ruší se rozhodování o promíjení úhrady za účast v terapeutickém programu, což povede k významné úspoře personálních a finančních nákladů spojených s vedením velkého počtu správních řízení,
c) přesouvá se právní úprava rozsahu terapeutického programu z předpokládaného prováděcího právního předpisu na úroveň zákona, kdy návrh zákona přímo stanoví, že terapeutický program bude trvat celkově 20 hodin, přičemž jeho účastníci jej absolvují v rámci pěti sezení,
d) opouští se původní předpoklad, dle něhož by terapeutický program musel být vždy veden více lektory a počítá se tedy s jeho vedením jedním lektorem,
e) do zákona se vkládají garance dostupnosti terapeutických programů, včetně řešení situace, kdy terapeutický program nemůže být dokončen z důvodu překážky na straně lektora,
f) zájemce o účast na terapeutickém programu bude moci nově on-line přihlásit i lektor, a to v návaznosti na ověření totožnosti tohoto zájemce,
g) zkracuje se doba terapeutické praxe, kterou má osoba žádající o udělení akreditace lektora doložit, a to z 5 let na 3 roky,
h) ruší se podmínka absolvování kvalifikačního kurzu pro lektory v případě osob, které již mají za sebou praxi spočívající ve vedení programů obdobných terapeutickému programu,
i) ruší se podmínka absolvování kvalifikačního kurzu pro lektory i navazující zkoušky v případě osob, které již mají za sebou absolvování obdobného kurzu a zkoušky,
j) absolvování průběžného vzdělávání nebude povinné v kalendářním roce, v němž byla lektorovi udělena akreditace lektora,
k) ruší se alternativní forma průběžného vzdělávání lektorů, které vedle kurzu pořádaného Metodickým centrem mělo spočívat v „jiném srovnatelném kurzu stanoveném prováděcím právním předpisem“,
l) stanoví se výslovně, že náklady související s absolvováním vstupního i průběžného vzdělávání lektorů hradí žadatelé o udělení akreditace lektora a lektoři,
m) dochází k precizaci orgánů, které budou mít přístup do informačního internetového portálu,
n) nově budou i údaje o plánovaných a probíhajících terapeutických programech uchovávány po dobu 10 let,
o) ruší se nadbytečné zmocnění ke stanovení rozsahu a způsobu vedení údajů o plánovaných terapeutických programech prováděcím právním předpisem,
p) ruší se poznámka pod čarou č. 50, která je v platném znění zákona obsažena ve třech různých zněních.
Z hlediska legislativní techniky je třeba zdůraznit, že předkladatel koncipoval předložený návrh zákona v návaznosti na obdobný postup recentně zvolený po dohodě Ministerstva dopravy s Úřadem vlády u jiného návrhu novely zákona o silničním provozu. Navrhuje se tedy, aby část předloženého návrhu zákona nabyla účinnosti ke stejnému termínu jako relevantní novelizační body obsažené v zákoně č. 220/2021 Sb. a vybrané novelizační body obsažené v zákoně č. 220/2021 Sb. byly den přede dnem nabytí účinnosti navrženého zákona zrušeny.
C. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Jak bylo výše popsáno, platná právní úprava terapeutických programů určených pro pachatele závažných přestupků či trestných činů spáchaných v souvislosti s řízením motorových vozidel trpí nedostatky právního i věcného charakteru, které je třeba napravit, přičemž této nápravy nemůže být dosaženo jinak než změnou dotčených zákonů.
D. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Problematika terapeutických programů určených pro pachatele závažných přestupků či trestných činů spáchaných v souvislosti s řízením motorových vozidel je již obsažena v platné právní úpravě, konkrétně v zákoně o silničním provozu, trestním řádu a trestním zákoníku. Předložený návrh zákona přistupuje k dílčí modifikaci této právní úpravy a ke změně její účinnosti.
Samotné absolvování terapeutického programu nelze považovat za formu trestu nebo správního trestu. Jde však o povinnost, jejíž splnění stanoví zákon, případně na základě zákona státní zástupce nebo soud, což odpovídá čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. V této souvislosti byla posouzena i zmocnění pro prováděcí právní úpravu tak, aby základní povinnosti stanovil přímo zákon, nikoli vyhláška. Návrh zákona vychází z čl. 26 odst. 2 Listiny, dle něhož zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností.
Předkladatel považuje návrh zákona za souladný s ústavním pořádkem České republiky.
E. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s právem Evropské unie
Problematika terapeutických programů určených pro pachatele závažných přestupků či trestných činů spáchaných v souvislosti s řízením motorových vozidel není právem Evropské unie upravována a není tudíž s ním v rozporu.
F. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Problematika terapeutických programů určených pro pachatele závažných přestupků či trestných činů spáchaných v souvislosti s řízením motorových vozidel není mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy České republiky upravována a není tudíž s nimi v rozporu.
G. Zhodnocení předpokládaného hospodářského a finančního dopadu navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Problematika terapeutických programů určených pro pachatele závažných přestupků či trestných činů spáchaných v souvislosti s řízením motorových vozidel je již obsažena v platné právní úpravě, konkrétně v zákoně o silničním provozu, trestním řádu a trestním zákoníku. Předložený návrh zákona přistupuje k dílčí modifikaci této právní úpravy a ke změně její účinnosti.
V předloženém návrhu zákona není obsažena změna v systému financování terapeutických programů, kdy za celkové financování bude odpovědné Metodické centrum, toto centrum bude přijímat od účastníků terapeutických programů úhradu a bude lektorům poskytovat náhradu jejich nákladů a odměnu. Cena za účast v terapeutickém programu bude regulována, aniž by však bylo zachováno původně předpokládané promíjení úhrady za účast na terapeutickém programu. Navržené vypuštění právní úpravy promíjení této úhrady je přitom motivováno právě úsporou personálních a finančních nákladů spojených s vedením velkého počtu souvisejících správních řízení. Cena za účast na vstupním a průběžném vzdělávání lektorů regulována nebude a stanoví ji Metodické centrum při zohlednění nákladů spojených s vedením příslušných kurzů.
Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. odhaduje, že náklady na vybudování, provoz a rozvoj informačního internetového portálu budou v pětiletém horizontu činit 8 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty. Tyto náklady budou hrazeny uvedenou veřejnou výzkumnou institucí a nebudou tak zatěžovat státní rozpočet.
Zákon o silničním provozu i návrh jeho novely přiznává Metodickému centru výkon působnosti spočívající zejména v udělování a odnímání akreditace lektorům, zajištění jejich vzdělávání, udělování certifikátu o absolvování terapeutického programu, provádění financování a kontroly uskutečňování terapeutických programů, zajištění jejich dostupnosti i metodického vedení a vybudování informačního systému veřejné správy. Tyto činnosti budou vykonávat zaměstnanci výše uvedené veřejné výzkumné instituce. Dotčená právní úprava však bude mít rovněž dopad na Ministerstvo dopravy, které bude zajišťovat koncepční rozvoj terapeutických programů a nastavení a úpravu jejich parametrů (i prostřednictvím vydání prováděcí právní úpravy), bude vykonávat kontrolu činnosti Metodického centra a působnost jeho nadřízeného orgánu (což zahrnuje například rozhodování o odvolání proti rozhodnutím Metodického centra), bude vyřizovat stížnosti a bude též poskytovat informační podporu pro účastníky terapeutických programů.
Předpokládá se, že modifikace platné a doposud neúčinné právní úpravy, obsažená v předloženém návrhu zákona, nevyvolá žádné dopady na rozpočty krajů ani obcí.
H. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení
Předkladatel navrhuje, aby s návrhem zákona Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas již v prvém čtení, a to v souladu s § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Hlavním důvodem je skutečnost, že navržená právní úprava musí nabýt účinnosti nejpozději dne 30. června 2023, přičemž do té doby je nezbytné projednání návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou a Senátem, podpis zákona prezidentem a jeho publikace ve Sbírce zákonů. Navržená právní úprava přitom není nijak rozsáhlá a věcně je zaměřena toliko na nápravu nedostatků platné a doposud neúčinné právní úpravy terapeutických programů. Přitom jak bylo uvedeno výše, tato právní úprava byla vložena do návrhu zákona toliko poslaneckým pozměňovacím návrhem, takže k němu podrobnější rozprava neproběhla. Předložený návrh zákona směřuje k tomu, aby od 1. července 2023 bylo možné přijmout opatření právního, finančního, personálního, organizačního a administrativního charakteru, která následně umožní zahájení skutečné realizace terapeutických programů po celé České republice od 1. dubna 2024.
K čl. I
K bodu 1 (§ 102a až 102d)
Návrhem zákona má s účinností k 30. červnu 2023 dojít ke zrušení novelizačních bodů č. 9 a 15 v čl. VIII zákona č. 220/2021 Sb. Tím dojde ke zrušení změn zákona o silničním provozu v rozsahu § 102a až 102e a § 137 odst. 2. Tato právní úprava bude nahrazena novým zněním příslušných ustanovení, která nabydou účinnosti postupně ve 2 termínech, a to 1. července 2023 a 1. dubna 2024. Změny právní úpravy, jež mají nabýt účinnosti v dřívějším termínu, jsou součástí novelizačního bodu č. 1 návrhu zákona. Předkladatel volí tuto legislativní techniku v návaznosti na obdobný postup recentně zvolený Ministerstvem dopravy po dohodě s Úřadem vlády u jiného návrhu novely zákona o silničním provozu.
Předkladatel se domnívá, že k 1. červenci 2023 by měla nabýt účinnosti pravidla, která se týkají
a) ustavení Metodického centra coby subjektu, jenž bude zajišťovat organizaci terapeutických programů, udělovat akreditaci lektorům, kteří budou tyto programy vést, a zajišťovat vstupní vzdělávání lektorů,
b) přiznání kompetence Ministerstvu dopravy coby nadřízenému správnímu orgánu vůči Metodickému centru,
c) akreditace lektorů, kteří budou terapeutické programy vést,
d) odpovídající prováděcí právní úpravy.
Ostatní ustanovení zákona o silničním provozu, týkající se témat výše neuvedených, by účinnosti měla nabýt až 1. dubna 2024.
Pokud jde o ustavení Metodického centra coby subjektu, jenž bude organizovat terapeutické programy, a současně přiznání působnosti Metodického centra Centru dopravního výzkumu, v. v. i., jde o regulaci obsaženou již v platném a doposud neúčinném znění zákona o silničním provozu. Skutečnost, že Ministerstvo dopravy je nadřízeným správním orgánem vůči Metodickému centru, rovněž vyplývá již z platného a doposud neúčinného znění § 102a odst. 2 zákona o silničním provozu - v návaznosti na zavedení legislativní zkratky označující Ministerstvo dopravy v § 6a odst. 3 tohoto zákona dochází k legislativně technické úpravě textu, jež tuto dříve zavedenou zkratku respektuje.
Pokud jde o působnost Metodického centra k udělování akreditace lektorům a zajišťování jejich vstupního vzdělávání, je obsažena již v platném a doposud neúčinném znění § 102b odst. 2 zákona o silničním provozu. Ustanovení upravující další působnost Metodického centra nabydou na relevanci až k 1. dubnu 2024.
Pokud jde o akreditaci lektorů, kteří budou terapeutické programy vést, lze konstatovat, že podmínky pro udělení akreditace a zmocnění pro stanovení podrobností tohoto procesu zakotvuje již platné a doposud neúčinné znění § 102c odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu. Návrh zákona obsahuje 3 dílčí změny této právní úpravy.
Zaprvé, zkracuje se doba terapeutické praxe, kterou má osoba žádající o udělení akreditace doložit, a to z 5 let na 3 roky; tato změna usiluje o zjednodušení přístupu k akreditaci, aniž by byl ohrožen veřejný zájem na dostatečné odborné praxi lektorů.
Zadruhé, rozšiřuje se zmocnění pro vydání prováděcího právního předpisu tak, aby příslušná vyhláška mohla upravovat nejen obsah a provádění zkoušky, ale i kvalifikačního kurzu předcházejícího její absolvování; tato změna má zajistit vysoký standard provádění kurzu, jenž bude transparentně, předem a jednotně vymezen právním předpisem.
Zatřetí, výslovně se stanoví, že náklady na absolvování kvalifikačního kurzu pro lektory zakončeného zkouškou nese žadatel o udělení akreditace lektora. Realizace tohoto kurzu a přezkoušení bude vyvolávat finanční náklady na straně Metodického centra nebo veřejné vysoké školy a za účelem vyloučení pochybností je vhodné na úrovni zákona uvést, že tyto náklady má hradit žadatel, nikoli stát nebo uvedené subjekty.
K bodu 2 (§ 102a odst. 1)
Navrhuje se, aby ustanovení vymezující poslání a určení terapeutických programů nabylo účinnosti teprve k 1. dubnu 2024 (viz k tomu čl. IV návrhu zákona), jelikož žádný terapeutický program neproběhne dříve. Předpokládá se, že do konce března 2024 budou ze strany Metodického centra i Ministerstva dopravy přijata opatření právního, finančního, personálního, organizačního a administrativního charakteru, jež následně zajistí realizaci těchto programů po celé České republice. Dotčené ustanovení je již obsaženo v platném a doposud neúčinném znění § 102a odst. 1 zákona o silničním provozu, přičemž předkladatel navrhuje toliko jeho odloženou účinnost, aniž by v něm hodlal provést jakékoli jiné změny.
K bodu 3 (§ 102a odst. 3 až 5)
Ustanovení upravující formu vedení terapeutických programů, jejich základní obsah, pravidla úhrady za účast na nich a vydávání certifikátu coby dokladu prokazujícího absolvování terapeutického programu jsou již obsažena v platném a doposud neúčinném znění § 102a odst. 3 až 5 zákona o silničním provozu. Předkladatel navrhuje nejen odloženou účinnost těchto ustanovení k 1. dubnu 2024 (viz k tomu čl. IV návrhu zákona), ale i jejich následující 4 dílčí změny.
Zaprvé, navrhuje se přesunout právní úpravu rozsahu terapeutického programu z předpokládaného prováděcího právního předpisu na úroveň zákona. Jde totiž o podstatnou otázku, významně ovlivňující rozsah povinnosti kladené na dotčené adresáty právní úpravy, jejíž úprava by měla být stanovena zákonodárcem, a nikoli Ministerstvem dopravy. Předpokládá se, že terapeutický program bude trvat celkově 20 hodin, přičemž jeho účastníci jej absolvují v rámci pěti sezení, jejichž obsahovou náplň i průběh blíže vymezí prováděcí právní předpis.
Zadruhé, opouští se původní předpoklad, dle něhož by terapeutický program musel být vždy veden více lektory. Tato změna je navrhována za účelem zjednodušení organizace terapeutických programů a jejich větší dostupnosti.
Zatřetí, v návaznosti na níže odůvodněné zrušení rozhodování o promíjení úhrady za účast v terapeutickém programu se rovněž ruší výjimka z pravidla, dle něhož je právě zaplacení předmětné úhrady podmínkou účasti v terapeutickém programu. Bez této úhrady tudíž nebude účast na terapeutickém programu možná.
Začtvrté, opouští se nadbytečné zavedení legislativní zkratky, podle níž se lektorem rozumí „lektor terapeutického programu“.
K bodu 4 (§ 102b)
Ustanovení upravující financování terapeutických programů, působnost Metodického
centra a rozhodování o prominutí úhrady za účast v terapeutickém programu jsou již obsažena v platném a doposud neúčinném znění § 102b zákona o silničním provozu. Ustanovení upravující financování terapeutických programů a působnost Metodického centra spočívající v odnímání akreditace lektorů, zajišťování průběžného vzdělávání lektorů, udělování certifikátů, provádění kontroly uskutečňování terapeutických programů a zajišťování jejich metodického vedení předkladatel nenavrhuje věcně ani formulačně měnit. Naopak poměrně podstatné změny právní úpravy, s účinností od 1. dubna 2024 (viz k tomu čl. IV návrhu zákona), jsou navrženy v níže uvedených 2 ohledech.
Zaprvé, navrhuje se zrušení právní úpravy rozhodování o prominutí úhrady za účast v terapeutickém programu, a to bez náhrady. Hlavním cílem této změny je podstatná úspora personálních a finančních nákladů, jejichž trvalé vynakládání by si vyžadovalo vedení velkého počtu řízení o prominutí úhrady, a to jak v prvním, tak ve druhém stupni. Platí, že ani v případě jiných obdobných institutů, které jsou zakotveny v zákoně o silničním provozu nebo v zákoně o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, není počítáno s promíjením příslušných nákladů. Nelze ani opomenout skutečnost, že povinnost absolvování terapeutického programu je následkem spáchání závažného přestupku či dokonce trestného činu a navazuje tedy na zaviněné protiprávní jednání dotčených osob.
Zadruhé, navrhuje se do zákonné úpravy vložit garanci dostupnosti terapeutických programů ve prospěch osob, pro které je jejich absolvování zákonnou podmínkou pro vrácení řidičského oprávnění nebo jimž byla povinnost jejich absolvování uložena státním zástupcem nebo soudem. Stát by měl v těchto situacích zabezpečit přístup k terapeutickým programům, za což bude Metodické centrum odpovídat. Souvisí to s tím, že povinností Metodického centra je již podle platného a doposud neúčinného znění zákona zajištění organizace terapeutických programů a jejich financování. Kromě obecné povinnosti výše uvedenou dostupnost zajistit se navrhuje zakotvit do zákona o silničním provozu i konkrétní pravidla dostupnosti v případě, kdy terapeutický program nemůže být dokončen v plánovaném termínu z důvodu překážky na straně lektora. Pakliže o to kterýkoliv z účastníků požádá, Metodické centrum uloží některému z lektorů povinnost bez zbytečného odkladu terapeutický program dokončit. Návrh zákona stanoví pro rozhodování Metodického centra o této otázce odpovídající kritéria tak, aby na jedné straně účastníci terapeutických programů nemuseli zdolávat nepřiměřené velké vzdálenosti za účelem jejich dokončení a současně aby byla zohledněna zejména vytíženost lektorů..
K bodu 5 (§ 102c odst. 3 až 5)
Ustanovení upravující průběžné vzdělávání lektorů, odejímání jejich akreditace a jejich povinnost dodržovat metodiku terapeutického programu jsou již obsažena v platném a doposud neúčinném znění § 102c odst. 3 až 5 zákona o silničním provozu. Předkladatel navrhuje především odloženou účinnost těchto ustanovení k 1. dubnu 2024 (viz k tomu čl. IV návrhu zákona), ale i jejich následující 4 dílčí změny.
Zaprvé, navrhuje se zrušit alternativní formu průběžného vzdělávání lektorů, které vedle kurzu pořádaného Metodickým centrem mělo spočívat v „jiném srovnatelném kurzu stanoveném prováděcím právním předpisem“. Je účelné koncentrovat odpovědnost za řádné poskytování průběžného vzdělávání v Metodickém centru. Navíc, uvedená zákonná úprava předpokládala své doplnění spíše než provedení prováděcím právním předpisem, což není vhodné.
Zadruhé, v platném a doposud neúčinném znění § 102c odst. 3 bylo obsaženo zmocnění k stanovení rozsahu průběžného vzdělávání lektorů prováděcím právním předpisem, aniž by mohla příslušná vyhláška regulovat i obsah tohoto vzdělávání. Tento nedostatek návrh zákona napravuje.
Zatřetí, výslovně se stanoví, že náklady na absolvování průběžného vzdělávání pro lektory nese lektor. Realizace tohoto vzdělávání bude vyvolávat finanční náklady na straně Metodického centra a za účelem vyloučení pochybností je vhodné na úrovni zákona uvést, že tyto náklady má hradit lektor, nikoli stát nebo Metodické centrum.
Začtvrté, napravuje se též právní úprava, která předpokládala, že lektor je každoročně povinen doložit k 31. lednu kalendářního roku absolvování průběžného vzdělávání v předchozím kalendářním roce i v případě, kdy mu byla v předchozím kalendářním roce udělena akreditace. Pro tento případ se navrhuje zakotvit do zákona o silničním provozu výjimku, neboť podmínkou akreditace je absolvování kvalifikačního kurzu pro lektory a bylo by tak zbytečné požadovat, aby v témže roce musel lektor absolvovat vedle vstupního vzdělávání rovněž vzdělávání průběžné.
K bodu 6 (§ 102d)
Ustanovení upravující zřízení informačního internetového portálu a jeho obsah, přihlašování osob do terapeutických programů, přístupnost informačního internetového portálu a editování a uchovávání údajů v tomto portálu jsou již obsažena v platném a doposud neúčinném znění § 102d odst. 5 až 7 zákona o silničním provozu. Předkladatel navrhuje nejen odloženou účinnost těchto ustanovení k 1. dubnu 2024 (viz k tomu čl. IV návrhu zákona), ale i následujících 6 dílčích změn.
Zaprvé se v textu zohledňuje zavedení legislativní zkratky v § 92 odst. 3 písm. a) zákona o silničním provozu, díky které lze spojení „jméno, popřípadě jména“ nahradit slovem „jméno“.
Zadruhé se navrhuje zrušit zmocnění pro vydání prováděcí právní úpravy obsahující rozsah a způsob vedení údajů o plánovaných a probíhajících terapeutických programech. Důvodem je poměrně určité a dostačující vymezení obsahu databáze terapeutických programů na zákonné úrovni (má obsahovat základní údaje o plánovaných a probíhajících terapeutických programech).
Zatřetí se vypouští nadbytečný odkaz na § 102a odst. 1 zákona o silničním provozu při vymezení osob, jež se hodlají účastnit terapeutických programů.
Začtvrté se v souladu s principem budování služeb přístupných a použitelných pro všechny (governance accessibility) doplňuje pravidlo umožňující přihlášení těchto osob prostřednictvím lektora, který zájemce o účast na terapeutickém programu v návaznosti na předchozí komunikaci (například telefonickou nebo e-mailovou) přihlásí prostřednictvím portálu pro přihlašování do terapeutických programů. Podmínkou realizace této možnosti je ověření totožnosti osoby, která se hodlá účastnit terapeutického programu, lektorem.
Zapáté dochází k precizaci orgánů, které budou mít přístup do informačního internetového portálu, jelikož „silniční správní orgány“ nepředstavují pojem používaný zákonem o silničním provozu a relevantní působnost vykonávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Současně není žádný důvod pro přístup všech orgánů územních samosprávných celků (například zastupitelstva obce nebo hejtmana kraje).
Zašesté je navrženo rozšíření povinnosti uchovávat údaje v informačním internetovém portálu po dobu 10 let tak, aby byly zpětně dohledatelné (například za účelem výkonu kontroly) i údaje o plánovaných a probíhajících terapeutických programech.
K bodu 6 (§ 102e)
S účinností od 1. dubna 2024 se navrhuje do zákona o silničním provozu vložit ustanovení upravující kontrolu uskutečňování terapeutických programů, a to ve stejném znění, jaké je již obsaženo v platném a doposud neúčinném znění § 102e zákona o silničním provozu s jedinou výjimkou - místo odkazu na „zvláštní právní předpis“ se navrhuje učinit normativní odkaz na kontrolní řád, bez nutnosti jeho dalšího doplnění poznámkou pod čarou.
K bodům 7 a 8 (§ 137 odst. 2)
V návaznosti na výše popsané návrhy změn ustanovení upravujících zmocnění pro regulaci prováděcím právním předpisem a při zohlednění dělené účinnosti těchto změn je navrhována odpovídající modifikace ustanovení zmocňujícího Ministerstvo dopravy k vydání příslušné vyhlášky. Ve 2 navržených novelizačních bodech je reflektována navržená dělená účinnost zákona.
K čl. II
Návrh zákona počítá s 3 novými přechodnými ustanoveními, která se týkají právní úpravy, jejíž zakotvení je navrhováno v zákoně o silničním provozu.
Podle navrženého § 102c odst. 1 zákona o silničním provozu, jenž má nabýt účinnosti k 1. červenci 2023, je jednou z podmínek udělení akreditace lektora terapeutického programu absolvování kvalifikačního kurzu pro lektory zakončeného zkouškou. Navrhuje se rezignovat na podmínku absolvování kurzu pořádaného Metodickým centrem (či veřejnou vysokou školou ve spolupráci s Metodickým centrem) v případě osob, které již mají za sebou praxi spočívající ve vedení programů obdobných terapeutickému programu. Tyto programy jsou realizovány podle trestního zákoníku (viz zejména jeho § 48 odst. 4), přičemž podmínkou uznání praxe je jejich realizace v součinnosti s Probační a mediační službou. Navrhuje se přihlížet toliko k praxi absolvované v období posledních 5 let před nabytím účinnosti navržené právní úpravy. Budou-li uvedené podmínky splněny, dostačující bude za účelem udělení akreditace lektora absolvování zkoušky (vedle vysokoškolského vzdělání a terapeutické praxe či psychoterapeutického výcviku).
Navrhuje se dále rezignovat nejen na podmínku absolvování kvalifikačního kurzu pořádaného Metodickým centrem (či veřejnou vysokou školou ve spolupráci s Metodickým centrem), ale i zkoušky, a to v případě osob, které obdobný kurz zakončený zkouškou již v nedávné minulosti, přede dnem nabytí účinnosti zákona, absolvovaly. Takovéto kurzy již totiž Centrem dopravního výzkumu v. v. i. nebo ve spolupráci s ním jsou od roku 2015 organizovány, přičemž jejich rozsah není nikterak zanedbatelný. Řada osob tak již disponuje relevantním vzděláním a kurzy již pro řidiče poskytují nebo jsou připraveny poskytovat. Podmínky uznání předmětného vzdělání jsou tak vztaženy k
a) vymezenému období absolvování kvalifikačního kurzu zakončeného zkouškou (od 1. ledna 2015 do dne předcházejícího den nabytí účinnosti navrženého zákona),
b) zaměření kurzu (pro lektory k vedení programů určených pro osoby, které spáchaly protiprávní čin v souvislosti s řízením motorových vozidel),
c) délce kurzu (alespoň 150 hodin) a
d) pořadateli kurzu (Centrum dopravního výzkumu v. v. i. či veřejná vysoká škola).
Dle § 102 odst. 5 zákona o silničním provozu, ve znění zákona č. 220/2021 Sb., je absolvování terapeutického programu podmínkou pro vrácení řidičského oprávnění, a to buď v případě, kdy byl žadateli uložen trest nebo správní trest vymezený předmětným ustanovením, nebo v případě, kdy bylo absolvování terapeutického programu uloženo státním zástupcem nebo soudem. Navrhuje se, aby toto ustanovení, stejně jako odpovídající ustanovení trestního řádu a trestního zákoníku, nabyla účinnosti teprve dne 1. dubna 2024 (viz k tomu čl. III a IV návrhu zákona). Takto koncipovaná právní úprava však ještě nezajistí, aby na osoby, které spáchají příslušné skutky před tímto datem, nedopadala povinnost absolvovat terapeutický program. Přestože absolvování terapeutického programu nelze považovat za sankční postih osoby, která spáchala trestný čin či přestupek, jde o významnou povinnost tuto osobu zatěžující a podmiňující vrácení jejího řidičského oprávnění. Za účelem zmírnění retroaktivních účinků předmětné právní úpravy se proto navrhuje stanovit, že podmínkou pro vrácení řidičského oprávnění není absolvování terapeutického programu v případě, kdy byl příslušný skutek spáchán před 1. červencem 2023. Lze shrnout, že za
a) skutky spáchané do 30. června 2023 nevznikne povinnost prokázat absolvování terapeutického programu,
b) relevantní skutky spáchané ode dne 1. července 2023 vznikne povinnost prokázat absolvování terapeutického programu, pokud o vrácení řidičského oprávnění bude rozhodováno až ode dne 1. dubna 2024.
K čl. III a IV
Návrhem se vstupuje vedle zákona o silničním provozu rovněž do zákona č. 220/2021 Sb., a to ve 2 ohledech.
Zaprvé, navrhuje se zrušení novelizačního bodu obsaženého v zákoně č. 220/2021 Sb., jenž má být nahrazen novou právní úpravou.
Zadruhé, platná právní úprava absolvování terapeutických programů je obsažena ve 3 předpisech - zákoně o silničním provozu, trestním řádu a trestním zákoníku. Tato právní úprava byla do uvedených zákonů vložena vybranými novelizačními body obsaženými v zákoně č. 220/2021 Sb. Účinnost těch novelizačních bodů, které nejsou zrušeny podle čl. III bodu 1 návrhu zákona, se navrhuje posunout na 1. dubna 2024. Je totiž nejprve potřebné přijmout všechna opatření právního, finančního, personálního, organizačního a administrativního charakteru, jež zajistí realizaci těchto programů po celé České republice.
Zatímco přijetí těchto opatření umožní nabytí účinnosti části právní úpravy k 1. červenci 2023, zbylá část právní úpravy by měla nabýt účinnosti později, a to k 1. dubnu 2024. Pokud jde o právní úpravu s pozdějším nabytím účinnosti, jde zejména o ustanovení upravující uložení absolvování terapeutických programů státními zástupci či soudy, zohlednění absolvování terapeutických programů v rámci procesů dle trestního řádu a trestního zákoníku a při vrácení řidičských oprávnění, provádění terapeutických programů a jejich financování, činnosti Metodického centra související s prováděním terapeutických programů lektory, průběžné vzdělávání lektorů, povinnosti lektorů, jejich kontrolu a odejímání jejich akreditace, zřízení informačního internetového portálu, jeho obsah a práci s ním a vydání příslušné prováděcí právní úpravy. Posunutí data nabytí účinnosti těchto ustanovení je předmětem čl. III bodu 2 návrhu zákona ve spojení s čl. IV návrhu zákona.
Pokud jde o čl. IV návrhu zákona, lze konstatovat, že ke zrušení vybraných novelizačních bodů zákona č. 220/2021 Sb., vstupujících do zákona o silničním provozu, dojde k 30. červnu 2023, zatímco k jejich nahrazení nově formulovanou právní úpravou dojde částečně k 1. červenci 2023 a částečně k 1. dubnu 2024.
Ve vztahu k navrženému datu nabytí účinnosti vybraných zákonných ustanovení k datu 1. dubna 2024 předkladatel uvádí, že si je odchylky oproti tzv. jednotným datům účinnosti podle zákona o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv vědom. Má však za to, že je dán naléhavý obecný zájem na tom, aby k ukládání a realizaci terapeutických programů došlo, jakmile budou přijata veškerá potřebná opatření právního, finančního, personálního, organizačního a administrativního charakteru. Terapeutické programy coby programy sociálního výcviku určené pro pachatele závažných přestupků či dokonce trestných činů spáchaných v souvislosti s řízením motorových vozidel jsou totiž významným preventivním nástrojem, jenž by měl přispět k zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích v situaci, kdy rizikem pro ochranu tohoto veřejného zájmu je chování osob, které se v minulosti uvedených protiprávních jednání dopustily.
V Praze dne 13. 1. 2023
Stanislav Blaha v.r.
Ondřej Lochman v.r.
Jiří Slavík v.r.
Antonín Tesařík v.r.
Zuzana Ožanová v.r.
Jakub Michálek v.r.
Karel Sládeček v.r.