zákon č. 151/2021 Sb.

1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů

Předkládaný návrh zákona je adaptačním předpisem k přímo použitelnému nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí (dále jen „nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821“) a přímo použitelnému nařízení Rady (ES) č. 2271/96 ze dne 22. listopadu 1996 o ochraně proti účinkům právních předpisů přijatých určitou třetí zemí uplatňovaných mimo její území, jakož i proti účinkům opatření na nich založených nebo z nich vyplývajících ve znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1100 (dále jen „nařízení Rady (ES) č. 2271/96“).

Obě výše uvedená nařízení představují zvláštní unijní úpravu určitých režimů v oblasti zahraničního obchodu, které se na rozdíl od standardního obchodního režimu liší svým speciálním charakterem. Jelikož dosud nebyla do českého právního řádu implementována právní úprava těchto zvláštních režimů, jeví se jako nejvhodnější přijmout nový samostatný zákon, který může v budoucnu sloužit jako právní nosič obdobných zvláštních režimů stanovených unijním právem, které Česká republika bude muset implementovat do svého právního řádu.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 představuje prostřednictvím kontroly obchodu s nerostnými surovinami pocházejícími z oblastí konfliktů jeden ze způsobů, jak odstranit financování ozbrojených skupin a zlepšit nepříznivou situaci v těžebním sektoru v nestabilních regionech. Před vydáním tohoto nařízení nebyla daná oblast v EU předmětem regulace.

Nařízením Rady (ES) č. 2271/96 mají být odvráceny negativní účinky extrateritoriální aplikace právních aktů třetích zemí na fyzické a právnické osoby podléhající jurisdikci členských států EU. Toto nařízení umožňuje chránit zájmy EU a zájmy uvedených fyzických a právnických osob zrušením, neutralizací, zablokováním nebo jiným potlačením účinků příslušných zahraničních právních aktů.

V příloze nařízení Rady (ES) č. 2271/96 jsou taxativně vyjmenované právní předpisy Spojených států amerických (dále jen „USA“), z nichž první se týká Kuby a ukládá dodržovat hospodářské a finanční embargo uvalené ze strany USA na Kubu, a zejména nevyvážet do USA zboží nebo služby kubánského původu nebo obsahující materiál nebo zboží pocházející z Kuby, ať přímo, nebo prostřednictvím třetích zemí; neobchodovat se zbožím, které se nachází nebo se nacházelo na Kubě, nebo které bylo přes Kubu převáženo; nevyvážet zpětně do USA cukr pocházející z Kuby bez oznámení příslušného vnitrostátního orgánu vývozce; nedovážet do USA výrobky z cukru bez ujištění, že tyto výrobky nepocházejí z Kuby; zmrazit kubánský majetek a finanční operace s Kubou; skončit operace (trafficking) se zbožím původně vlastněným americkými občany (včetně Kubánců, kteří získali americké občanství) a vyvlastněným kubánským režimem.

Další právní předpis USA se týká Íránu a Libye a požaduje neinvestovat do Íránu a Libye po dobu dvanácti měsíců částku vyšší než 40 milionů USD, která by přímo a významně přispěla k posílení schopnosti Íránu a Libye rozvíjet jejich ropné zdroje.

Od přijetí nařízení (ES) č. 2271/96 v roce 1996 došlo k mnohým změnám v politicko- ekonomické situaci ve světě. V roce 2015 byl s cílem zmírnit napětí pramenící z iránského jaderného programu vytvořen společný komplexní akční plán (dále jen „JCPOA“) mezi Íránem na jedné straně a Čínou, Francií, Německem, EU, Ruskem, Spojeným královstvím a USA na straně druhé. Účelem této dohody je zajistit, aby íránský jaderný program nebyl využit pro vojenské účely. JCPOA se provádí od 16. ledna 2016, kdy zároveň došlo ke zrušení většiny hospodářských a finančních sankcí vůči Íránu souvisejících s jadernými otázkami. Dne 8. května 2018 USA odstoupily od JCPOA a opětovně uvalily všechny sankce, které byly podle této dohody dříve zrušeny. V reakci na to Evropská komise dne 6. června 2018 zahájila proces aktualizace nařízení (ES) č. 2271/96. Výsledkem tohoto procesu bylo zařazení seznamu amerických extrateritoriálních sankcí do jeho přílohy. Aktualizované nařízení vstoupilo v platnost dne 7. srpna 2018 jako nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1100 ze dne 6. června 2018, kterým se mění příloha nařízení Rady (ES) č. 2271/96 o ochraně proti účinkům právních předpisů přijatých určitou třetí zemí uplatňovaných mimo její území, jakož i proti účinkům opatření na nich založených nebo z nich vyplývajících.

Za účelem řádné kontroly a vymáhání plnění povinností vyplývajících pro ČR z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 a nařízení Rady (ES) č. 2271/96 je nutné v českém právním řádu určit příslušný orgán plnící úkony plynoucí z nařízení a stanovit pravidla týkající se porušení povinností a sankce, které bude daný orgán ukládat kontrolovaným subjektům při porušení těchto nařízení.

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/429 ze dne 11. ledna 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821, pokud jde o metodiku a kritéria posuzování a uznávání systémů náležité péče v dodavatelském řetězci týkajících se cínu, tantalu, wolframu a zlata, má k návrhu zákona pouze širší vztah a není potřeba provést adaptaci. Existenci tohoto nařízení v přenesené pravomoci předpokládá čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821. Role Ministerstva průmyslu obchodu jako orgánu příslušného k uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 a odpovědného za zajištění jednotného a účinného provádění tohoto nařízení se ve spojitosti s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/429 týká pouze předávání informací a komunikace s Evropskou komisí.

Současná právní úprava je ve vztahu k zákazu diskriminace a rovnosti žen a mužů neutrální, jelikož na výše uvedené zvláštní režimy nijak nereaguje.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu rovnosti mužů a žen

Návrh zákona obsahuje pouze takovou úpravu, kterou je nutné přijmout k řádné adaptaci českého právního řádu na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 a nařízení Rady (ES) č. 2271/96. Za účelem řádného provádění obou nařízení zákon stanoví příslušný orgán státní správy (Ministerstvo průmyslu a obchodu) a vymezuje jeho kompetence a povinnosti.

Návrh zákona rovněž určuje opatření k nápravě pro dovozce, kteří nesplní povinnosti dané nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 a přestupky osob provádějících operace v mezinárodním obchodu nebo pohybu kapitálu a související obchodní činnosti mezi EU a třetími zeměmi, které nesplní povinnosti dané nařízením Rady (ES) č. 2271/96.

Vzhledem k tomu, že jsou v návrhu zákona stanoveny přestupky a správní tresty za jejich spáchání, dojde-li k porušení nařízení Rady (ES) č. 2271/96, je nezbytné implementovat toto nařízení právní normou vyšší právní síly, a to zákonem.

Navrhovaná právní úprava nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen.

3. Výjimka z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace (RIA)

Návrh zákona má adaptační charakter a představuje minimalistickou implementaci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 a nařízení Rady (ES) č. 2271/96, neboť obsahuje jen takovou úpravu, kterou je nutné přijmout k řádné adaptaci českého právního řádu na uvedená nařízení. Vzhledem k této skutečnosti byla na základě ustanovení části I. bodu 5.5. Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) udělena předsedou Legislativní rady vlády výjimka z provedení hodnocení dopadů regulace (RIA).

4. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Nařízení EU jsou pro členské státy závazná v celém svém rozsahu a současně přímo použitelná (čl. 288 Smlouvy o fungování EU (dále jen „SFEU“)), tj. mohou zakládat, měnit a rušit právní vztahy v zásadě bez toho, že by musela být recipována do právních řádů členských států. Tyto mimořádné normativní vlastnosti nařízení EU však neznamenají, že v některých případech nejsou členské státy povinny přijmout určitá legislativní a správní opatření nezbytná k zajištění úplné a řádné implementace nařízení EU, tedy v určitém rozsahu jej provést.

Povinnost přijmout opatření k zajištění implementace nařízení EU, resp. k jeho provedení ve vnitrostátním právním řádu, nastupuje zejména tehdy, jestliže to nařízení EU výslovně stanoví.

Z čl. 288 odst. 2 SFEU ve spojení s čl. 4 Smlouvy o EU (dále jen „SEU“) plyne členskému státu povinnost usnadňovat EU plnění jejich úkolů a zdržet se opatření, která by ohrožovala dosažení jejích cílů a učinit veškerá vhodná obecná nebo zvláštní opatření k plnění závazků, které vyplývají ze Smluv nebo z aktů orgánů EU. Z uvedeného se dovozuje jednak povinnost členských států odstranit ze svého právního řádu ustanovení, která by byla neslučitelná s akty přijatými institucemi EU a zdržet se přijímání neslučitelných ustanovení i pro futuro, jednak i povinnost přijmout další opatření pozitivní povahy směřující k posílení účinnosti nařízení, zejména stanovit sankce za porušení nařízení pro osoby ve své jurisdikci.

Nadto dle čl. 21 Metodických pokynů pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v EU (dále jen „Metodické pokyny“) je třeba adaptovat české právní předpisy na nařízení, pokud nařízení vyžaduje jejich doplnění nebo je-li to nutné k zajištění řádné aplikace, pokud je třeba odstranit rozpor s nařízením, pokud nařízení předpokládá výkon nové působnosti státním orgánem a pokud je třeba upravit sankce.

Ve světle těchto obecných hledisek je třeba přistupovat i k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 a nařízení Rady (ES) č. 2271/96, která předpokládají výkon nové působnosti příslušného orgánu (Ministerstvo průmyslu a obchodu) a upravují opatření k nápravě a sankce, které si členské státy mají stanovit. Nadto je v souvislosti s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 předpokládána také spolupráce celního orgánu, kterým je Generální ředitelství cel.

Navrhovaná úprava je tak nezbytná k zajištění řádné adaptace českého právního řádu na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 a nařízení Rady (ES) č. 2271/96. Tato povinnost vyplývá ze SFEU i SEU a Metodických pokynů.

5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Navrhovaná úprava je v souladu

- s článkem 2 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (dále jen „Ústava“), podle něhož lze státní moc uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon,

- s článkem 41 odst. 2 Ústavy, podle kterého má vláda právo zákonodárné iniciativy, a také v souladu s § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, který mimo jiné uvádí, že ministerstva připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu jim uložila vláda,

- s článkem 79 odst. 1 Ústavy, podle něhož lze působnost správních orgánů stanovit pouze zákonem.

Navrhovaná právní úprava je rovněž v souladu s Listinou základních práv a svobod, vyhlášenou usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., jako součást ústavního pořádku České republiky (dále jen „Listina“), a to jmenovitě s následujícími ustanoveními:

- ustanovení čl. 2 odst. 2 Listiny, podle kterého lze státní moc uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví,

- ustanovení čl. 2 odst. 3 Listiny, podle kterého každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá,

- ustanovení čl. 4 odst. 1 Listiny, podle kterého mohou být ukládány povinnosti toliko na základě zákona v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.

Respektuje též obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu.

6. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Návrh zákona je v souladu s předpisy EU, judikaturou soudních orgánů EU a obecnými právními zásadami práva EU. S poukazem na sekundární právo EU lze konstatovat, že také v tomto ohledu předkládaná právní úprava respektuje závazky, které pro ČR v této oblasti z členství v EU vyplývají, neboť v důsledku přijetí navrhovaného zákona dojde k adaptaci právního řádu ČR na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821, které upravuje kontrolu obchodu s nerostnými surovinami pocházejícími z oblastí konfliktů, a nařízení Rady (ES) č. 2271/96, které upravuje oblast ochrany proti extrateritoriálním účinkům právních předpisů třetích zemí.

7. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Návrh zákona je plně v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, včetně SEU a SFEU, a dále s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s Úmluvou o ochraně lidských práv a svobod (dále jen „Úmluva“), zejména se zásadou práva na spravedlivý proces (článek 6 Úmluvy), uložení trestu jen na základě zákona (článek 7 Úmluvy) a práva nebýt souzen nebo potrestán dvakrát (článek 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě) a dále s judikaturou s tím související.

8. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

A) Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Návrh zákona nepředpokládá zvýšené dopady na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty.

B) Dopad na podnikatelské prostředí

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 je od svého vstupu v platnost přímo použitelné ve všech členských státech EU a české podnikatelské subjekty budou povinnostmi plynoucími pro ně z tohoto nařízení vázány. Přímými dopady navrhované právní úpravy na podnikatele mohou být kontrolujícím orgánem uložená opatření k nápravě, včetně souvisejícího zveřejnění výsledků kontrol. V případě zveřejnění subjektu, jehož vnitropodnikové postupy byly v průběhu kontroly shledány v souladu s povinnostmi uvedeného nařízení, lze potom ve vztahu ke společenské odpovědnosti firem předpokládat pozitivní dopad na dobré jméno společnosti.

Opatření k nápravě nemají formu pokut, s výjimkou možnosti uplatnit příslušná ustanovení (§ 10 odst. 2 a odst. 3, § 15) zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů, na základě kterých je možné v daných případech pokuty uložit.

Nařízení Rady (ES) č. 2271/96 je od svého vstupu v platnost v roce 1996 rovněž přímo použitelné ve všech členských státech EU a české podnikatelské subjekty jsou tak povinnostmi plynoucími pro ně z tohoto nařízení vázány od vstupu ČR do EU. Přímými dopady navrhované právní úpravy na podnikatele mohou být sankcionujícím orgánem uložené správní tresty ve formě pokut a dále náklady spojené s odesláním oznámení podle čl. 2 nařízení Rady (ES) č. 2271/96. Současně je možno předjímat kladný dopad navrhované právní úpravy při ochraně podnikatelských subjektů proti extrateritoriálním účinkům právních předpisů třetích zemí, které brání zejména volnému pohybu zboží, služeb a kapitálu.

C) Sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny

Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.

D) Dopady na životní prostředí

Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné dopady na životní prostředí.

E) Dopady na spotřebitele

Navrhovaná právní úprava bude mít pozitivní dopady na spotřebitele, neboť budou moci být informováni o dovozcích surovin a kovů, kteří plní či neplní povinnosti dané nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 (tzn. o dovozcích, kteří budou či nebudou mít ve svých vnitřních systémech řízení implementován systém náležité péče v dodavatelském řetězci dle uvedeného nařízení).

9. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ochranou soukromí a osobních údajů. Je zajištěna jejich standardní ochrana v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

Navrhovaná právní úprava předpokládá zveřejňování výsledků kontrol na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu v rozsahu název a identifikační číslo právnické osoby nebo jméno, případně jména, a příjmení, případně obchodní firma a identifikační číslo podnikající fyzické osoby včetně výsledku kontroly u každé z nich (návrh zákona zmiňuje dvě možné kategorie výsledků).

Kategoriemi dotčených subjektů údajů, pokud jde o zveřejňování kontrolovaných dovozců, jsou podnikající fyzické osoby a taktéž právnické osoby, na které se však ochrana osobních údajů nevztahuje. Výsledky kontrol nepodnikajících fyzických osob se dle návrhu zákona zveřejňovat nebudou. Suroviny a kovy uvedené v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821, dovezlo do ČR v roce 2018 celkem 10 podnikajících fyzických osob a 8 nepodnikajících fyzických osob. Jejich dovozy však byly minimální a nepřekročily hranice dovozů dané přílohou I zmíněného nařízení. Do kontroly (a následného zveřejnění výsledků kontrol) by tak byly zahrnuty pouze právnické osoby. Tento stav předpokládáme shodný také v dalších letech.

Pokud jde o údaje získané od Generálního ředitelství cel, na základě kterých budou probíhat kontroly dovozců, kategoriemi dotčených subjektů jsou podnikající fyzické osoby, případně nepodnikající fyzické osoby a taktéž právnické osoby, na které se však ochrana osobních údajů nevztahuje.

Údaje obdržené od Generálního ředitelství cel, případně od dovozců samotných, budou uloženy elektronicky v rámci interního systému spisové služby Ministerstva průmyslu a obchodu a taktéž v listinné podobě pro vnitřní potřebu ministerstva. Tyto údaje budou uchovávány po dobu pěti let (dle čl. 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821). Následně budou archivovány dle příslušných vnitřních předpisů Ministerstva průmyslu a obchodu. Výsledky kontrol budou z internetových stránek ministerstva vymazány po třech letech. To však nebrání Ministerstvu průmyslu a obchodu na základě výše uvedených informací poskytnutých ze strany Generálního ředitelství cel provést na základě výsledků posouzení rizik novou kontrolu i v budoucnu a údaje o kontrolované osobě znovu zveřejnit.

Zabezpečení osobních údajů:

 v listinné podobě – osobní údaje budou uloženy v uzamykatelném prostoru s přístupem pouze pro pracovníky útvaru Ministerstva průmyslu a obchodu, kteří budou vykonávat kontroly.

 v elektronické podobě – osobní údaje budou uloženy v rámci interního systému spisové služby Ministerstva průmyslu a obchodu a uloženy na síťovém disku ministerstva s přístupem pouze pro pracovníky útvaru, kteří budou vykonávat kontroly.

Zabezpečení ve fyzické a elektronické podobě dále podléhá vnitřním předpisům Ministerstva průmyslu a obchodu v daných oblastech. Zpracovatelem osobních údajů bude pouze Ministerstvo průmyslu a obchodu bez externího zpracovatele. Předávání osobních údajů do třetích zemí nebude probíhat.

Subjekt osobních údajů může uplatnit vybraná práva (uvedeny níže s odkazem na jednotlivé články nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679) skrze podání žádosti zveřejněné v Prohlášení ke zpracování osobních údajů na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.

Právo na informace dle čl. 13 a 14 – ano

Právo na přístup k osobním údajům dle čl. 15 – ano

Právo na opravu dle čl. 16 – ano

Právo na výmaz dle čl. 17 – ne

Právo na omezení zpracování dle čl. 18 – ne

Právo na přenositelnost údajů dle čl. 20 – ne

Právo vznést námitku dle čl. 21 – ne

Automatizované individuální rozhodování dle čl. 22 – neprobíhá.

Předkladatel provedl posouzení nezbytnosti a přiměřenosti operací zpracování osobních údajů a na základě hodnocení rizikovosti zpracování osobních údajů vyhodnotil riziko pro práva a svobody subjektů údajů jako vysoké. V první řadě je však potřeba uvést, že adaptované nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 v článku 16 odst. 1 ukládá členským státům povinnost stanovit pravidla, která se použijí při porušení tohoto nařízení, neboť bez hrozby přiměřené a dostatečně odrazující sankce je ukládání jakékoli povinnosti či zákazu neúčinné.

Sankce navržená v uvedeném ustanovení se vztahuje na podnikatele, tedy kvalifikovaný subjekt, který je povinen v rámci své podnikatelské činnosti plnit stanovené povinnosti.

Předkladatel si je vědom práv fyzických osob na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním jejich osobních údajů, které jim zaručuje Listina ve svém článku 10, jakožto součást ústavního pořádku ČR.

Na druhé straně je však třeba mít též na zřeteli, že nedotknutelnost osoby může být omezena,

pokud tak stanoví zákon, jestliže potřeba ochrany jiného ústavně zaručeného práva je silnější. S ohledem na dopady, které do evropského prostředí mohou mít důsledky financování rizikových ozbrojených či vykořisťovatelských skupin v nestabilních vysoce rizikových oblastech, kde finanční zdroje jsou pro tyto skupiny získávány z obchodu s nerostnými surovinami, je třeba přisvědčit, že v takovém případě jednoznačně převažuje zájem na odpovědném přístupu k obchodování v těchto oblastech. Pojem odpovědného získávání nerostných surovin je uveden v

aktualizovaných pokynech OECD pro nadnárodní společnosti a je v souladu s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv. Tyto dokumenty mají za úkol prosadit postupy náležité péče v dodavatelském řetězci v případech, kdy podnikatelé získávají nerostné suroviny z oblastí postižených konfliktem a nestabilitou. V těchto oblastech dochází běžně k porušování lidských práv, které může mít formu dětské práce, sexuálního násilí, mizení osob, nuceného přesídlování a ničení rituálně nebo kulturně významných míst nebo násilí používané k ovládání místního obyvatelstva.

Zapojení do obchodního řetězce s těmito vykořisťovatelskými skupinami znamená ve svém důsledku vtažení evropského spotřebitele do praktik porušujících základní lidská práva a do mimo unijních konfliktů, které mají vážné dopady zejména na práva žen, neboť ozbrojené skupiny často používají hromadné znásilňování jako záměrnou strategii k zastrašování a ovládání místního obyvatelstva za účelem prosazení svých zájmů. Proto je unijním dovozcům stanovena odpovědnost za dodržování povinností náležité péče stanovených adaptovaným nařízením a předloženým návrhem zákona.

Obdobnou formu nápravných opatření (zveřejnění kontrolovaných podnikatelských subjektů) zvažují taktéž ostatní členské státy EU. Zavedením této formy v ČR by tak bylo dosaženo jednotnějšího přístupu kontrolních orgánů v EU.

Pro zavedení nápravného opatření formou zveřejňování podnikatelských subjektů svědčí

rovněž měnící se chování spotřebitelů a firem vyžadujících při svém nákupním rozhodování informace o společenské odpovědnosti firem. Zveřejněné informace tak mohou pomoci podnikatelským subjektům v navazující části dodavatelského řetězce ke zlepšení konkurenceschopnosti.

Zvoleny byly pouze základní osobní údaje, které již jsou veřejně dostupné. Pokud jde o zveřejněný výsledek kontroly, byly zvoleny taktéž pouze základní informace obecného charakteru, které nikterak nekonkretizují zjištěné nedostatky a zároveň postačují k cílům

uvedeným ve výše uvedených odstavcích. Jak již bylo uvedeno výše, dle návrhu zákona nebude docházet ke zveřejňování údajů nepodnikajících fyzických osob. Na základě dat z roku 2018 je navíc zřejmé, že ke kontrole by nebyla vybrána žádná fyzická osoba, ať už podnikající či nepodnikající. Zveřejněné údaje by se tak týkaly pouze právnických osob, na které se ochrana osobních údajů nevztahuje. Tento stav se předpokládá také v dalších letech. Vysoké riziko pro práva a svobody subjektů údajů vzešlé z uvedeného hodnocení tak leží pouze v teoretické rovině.

10. Zhodnocení korupčních rizik

Při zpracování předkládaného návrhu zákona zohlednil předkladatel kritérium omezení korupčních příležitostí při aplikaci navrhovaného zákona. Dozor nad dodržováním povinností plynoucích z přímo použitelných nařízení budou vykonávat odborné útvary Ministerstva průmyslu a obchodu, které má propracované vnitřní mechanismy kontroly, včetně určení konkrétních odpovědných osob. V procesních záležitostech budou postupovat podle příslušných právních předpisů.

Předkládaný návrh nemá vliv na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Návrh dále není v rozporu s požadavky na transparentnost a otevřenost dat.

11. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh zákona nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.