zákon č. 152/2017 Sb.

K ČÁSTI PRVNÍ

K Čl. I

K bodu 1 (§ 1 a poznámka pod čarou č. 1)

Legislativně technická úprava reflektující právní stav po vstupu Smlouvy o fungování Evropské unie v účinnost. Dále se z důvodu toho, že implementační předpisy členských států musí obsahovat odkaz na příslušnou směrnici, doplňuje poznámka pod čarou č. 1 o směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2014/94/EU, o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, jejíž část je předloženým návrhem zákona implementována.

K bodu 2 (§ 1 písm. d))

Jedná se o transpozici směrnice 2014/94/EU, která nově řadí mezi alternativní pohonné hmoty i elektřinu pro pohon vozidel. Z důvodu zajištění transponované povinnosti zveřejňovat informace o tom, kde se nachází čerpací a veřejně přístupná dobíjecí stanice na prodej alternativních pohonných hmot, rozšiřuje se dosavadní evidence čerpacích stanic, která je vedena Ministerstvem průmyslu a obchodu, o evidenci dobíjecích stanic. Z tohoto důvodu a v souladu s Národním akčním plánem „Čistá mobilita“ se doplňuje stávající rozsah zákona v oblasti evidence o evidenci dobíjecích stanic pohonných hmot.

K bodu 3 (§ 2 písm. a))

Aby bylo možno transponovat do zákona příslušná ustanovení směrnice 2014/94/EU, která se týkají pouze skupiny alternativních pohonných hmot (alternativních paliv), upravuje se definice stávajícího pojmu „pohonné hmoty“ tak, že je v nich v souladu se směrnicí 2014/94/EU vyčleněna výslovně skupina alternativních paliv.

K bodu 4 (§ 2 písm. b))

Do základního pojmosloví zákona se doplňuje další zákonem používaný pojem, a to pojem „alternativní palivo“. Tento pojem je definován tak, jak to vyžaduje transponovaná směrnice 2014/94/EU. Nově je tak přidána do pohonných hmot i elektřina pro pohon elektrických vozidel.

K bodu 5 (§ 2 písm. e))

Do základního pojmosloví zákona se doplňuje další zákonem používaný pojem „elektrické vozidlo“. Tento pojem je definován tak, jak vyžaduje transponovaná směrnice 2014/94/EU.

K bodu 6 (§ 2 písm. f))

Dochází ke změně upřesnění definice čerpací stanice, ze které se nově pohonné hmoty mohou pouze prodávat nebo prodávat a vydávat. Zároveň se z použitého pojmu pohonné hmoty v této definici vylučuje elektřina, která je řešena v navrhované úpravě dobíjecích stanic. Současně se upřesňuje, že čerpací stanicí není stavba nebo zařízení, z kterého se pohonné hmoty pouze vydávají pro vlastní potřebu.

K bodu 7 (§ 2 písm. g))

Jelikož nově bude zákon o pohonných hmotách upravovat i elektřinu pro pohon elektrických vozidel, navrhuje se v souladu s definicí výdeje ostatních pohonných hmot upravit obdobně i výdej elektřiny pro pohon elektrických vozidel.

Nově se navrhuje definovat výdej pohonných hmot, kdy pohonné hmoty bude možné bezúplatně vydat nejen do palivové nádrže vozidla (vkládá se slovo „zpravidla“). Tímto dochází ke zpřesnění vlastní potřeby vlastníka pohonných hmot. Ten si bude moci vydávat pohonné hmoty např. do různých přepravních nádrží, kterými si doplňuje palivové nádrže svých vozidel pracujících např. v těžko přístupném terénu (např. zemědělské a lesnické nebo stavební práce).

K bodu 8 (§ 2 písm. h))

Navrhuje se zpřesnění definice provozovatele čerpací stanice, aby nedocházelo k nejasnostem a bylo jednoznačné, že provozovatel čerpací stanice může z čerpací stanice pohonné hmoty nejen prodávat, ale prodávat a vydávat. Tato úprava definice rovněž koresponduje s definicí čerpací stanice, z níž se pohonná hmota může jak prodávat, tak i prodávat a vydávat.

K bodu 9 (§ 2 písm. l) bod 1)

Vzhledem k tomu, že zákon o pohonných hmotách je rozšířen o novou pohonnou hmotu – elektřinu, upravují se s ohledem na tuto skutečnost i výjimky pro distributory pohonných hmot. Nově nebude distributorem osoba, která prodává pohonné hmoty z dobíjecí stanice. Tato úprava je analogická s úpravou pro čerpací stanice, tj. distributorem pohonných hmot rovněž není osoba, které prodává pohonné hmoty z čerpací stanice.

K bodu 10 (§ 2 písm. l) body 3 a 4)

Navrhovaná úprava rozšiřuje dosavadní výjimky z distribuce pohonných hmot.

Navrhuje se, aby i prodejci elektřiny nebyli distributory pohonných hmot podle zákona o pohonných hmotách. Tato výjimka vyplývá z toho, že elektřina je distribuována k místu prodeje naprosto odlišným způsobem, než je distribuována motorová nafta nebo automobilové benziny, a to elektrizační soustavou. Navíc fyzická nebo právnická osoba, která elektřinu takto prodává, je držitelem licence na obchod s elektřinou podle energetického zákona a k udělení této licence musí Energetickému regulačnímu úřadu prokázat splnění obdobných podmínek, jako prokazují distributoři pohonných hmot v rámci své registrace nebo v rámci žádosti o udělení koncese (z téhož důvodu mají v současné době obdobnou výjimku i prodejci stlačeného zemního plynu, kteří se rovněž v oblasti obchodování řídí zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“) a pro prodej zemního plynu musí mít příslušnou licenci dle energetického zákona).

Dále se navrhuje výjimka z distribuce pohonných hmot pro vydavatele palivových karet, pokud tito prodávají pohonné hmoty, které byly nakoupeny z čerpací stanice prostřednictvím jimi vydaných palivových karet. Palivová karta, někdy též nazývaná tankovací karta, slouží k bezhotovostnímu čerpání pohonných hmot.

K bodu 11 (§ 2 písm. m), n), o), p), q) a r))

Do základního pojmosloví zákona se doplňují další pojmy, jejichž transpozici vyžaduje směrnice 2014/94/EU. Jedná se konkrétně o tyto pojmy: veřejně přístupná čerpací stanice, dobíjecí stanice včetně dobíjecího bodu, běžná dobíjecí stanice, vysoce výkonná dobíjecí stanice a veřejně přístupná dobíjecí stanice. Tyto pojmy jsou definovány obdobně jako ve směrnici 2014/94/EU. Pokud se jedná o nediskriminační přístup, který musí být zajištěn u veřejně přístupných čerpacích nebo dobíjecích stanic, tento je definován zcela v souladu se směrnicí 2014/94/EU.

K bodu 12 (§ 3 odst. 1)

Stávající znění zákona o pohonných hmotách stanovuje kvalitu pohonných hmot, které mohou být prodávány nebo vydávány na čerpacích stanicích. Nově je pohonnou hmotou i elektřina pro pohon vozidel a zvláštních vozidel, jde však o zcela specifické médium pro pohon (s jinými hodnotícími parametry než mají kapalné nebo plynné pohonné hmoty). Vzhledem k této skutečnosti a dále k tomu, že nakládání s touto pohonnou hmotou se bude i nadále řídit energetickým zákonem, navrhuje se výjimka, že stanovené požadavky na pohonné hmoty, se nebudou vztahovat na jeden druh pohonné hmoty, a to konkrétně na elektřinu.

K bodu 13 (§ 3 odst. 2), k bodu 22 (§ 5 odst. 7 písm. d)), k bodu 23 (§ 5 odst. 7 písm. e) a f)), k bodu 40 (§ 7 odst. 2 písm. b)), k bodu 57 (§ 9 odst. 4 písm. e)), k bodu 58 (§ 9 odst. 4 písm. f) a g)), k bodu 59 (§ 9 odst. 5), k bodům 65 až 67 (§ 9 odst. 14 písm. a) až c)) a k bodu 69 (§ 10 odst. 4 písm. a)) – ode dne 1. ledna 2018

Obsahem zákonem č. 91/2011 Sb. byla transpozice směrnice 2009/30/ES. Tato směrnice stanovovala povinnost, jejímž účelem bylo zajištění dodávek motorového benzinu s nižším obsahem biopaliva do konce roku 2013, ale zároveň byla touto směrnicí dána členským státům možnost za podmínky, pokud to státy považovaly za nutné, aby tuto povinnost po příslušných subjektech vyžadovaly i po delší časové období (přechodné období). Česká republika tuto možnost využila a stanovila toto období až do 31. prosince 2018, a to s ohledem na počet a stáří českého autoparku vozidel se zážehovými motory a předpokládanou rychlostí jejich obměny. Z tohoto důvodu byly do zákona o pohonných hmotách vloženy příslušné povinnosti včetně stanovení správních deliktů za jejich neplnění a určení příslušných kontrolních orgánů. Ale vzhledem ke skutečnosti, že daná ustanovení obsahující tuto úpravu měla platit pouze po uvedenou přechodnou dobu, byly rovněž zákonem č. 91/2011 Sb. do zákona o pohonných hmotách vloženy příslušné novelizační body, jež zavedenou přechodnou právní úpravu zrušují (u těchto novelizačních bodů byla stanovena odložená účinnost, a to ode dne 1. ledna 2019).

Navrhovaná změna zákona o pohonných hmotách mění ustanovení, které jsou právě obsahem platných a dosud neúčinných novelizačních bodů, ale zároveň mění i původně stanovené přechodné období (toto období zkracuje z 31. prosince 2018 na 31. prosince 2017). Z tohoto důvodu a dále z důvodu právní jistoty příslušných adresátů dané právní normy dochází v zákoně č. 91/2011 Sb. ke zrušení všech předmětných novelizačních bodů, u nichž byla stanovena odložená účinnost od 1. ledna 2019.

Právní úpravu obsaženou v těchto rušených novelizačních bodech pak přebírá tato novela do příslušných novelizačních bodů, u nichž je navrhována také odložená účinnost, a to nově ale ode dne 1. ledna 2018. Důvodem zkrácení původního přechodného období je především skutečnost, že je potřeba, aby Česká republika plnila své závazky spočívající v povinnosti dodavatelů pohonných hmot do roku 2017 snížit emise skleníkových plynů v úplném životním cyklu pohonné hmoty o 4%.

K bodu 14 (§ 4 odst. 2)

Do zákonem stanovených výjimek z povinnosti předávat Ministerstvu průmyslu a obchodu souhrnnou zprávu o množství a složení jednotlivých druhů prodaných pohonných hmot se nově zařazují čerpací stanice, z nichž jsou pohonné hmoty prodávány výlučně pro pohon vozidel základní složky integrovaného záchranného systému, protože účel a využití těchto čerpacích stanic je obdobný jako u čerpacích stanic ozbrojených sil, které již jsou podle dosavadní právní úpravy v dané výjimce uvedeny.

K bodu 15 (nadpis § 5)

Obsahem celého § 5 je prodej a výdej pohonných hmot z čerpací stanice a jednotlivé povinnosti provozovatelů i vlastníků čerpací stanice. V souvislosti s tím, že elektřina pro pohon vozidel je nově definována jako pohonná hmota podle zákona o pohonných hmotách, ale tato je jiným médiem pro pohon než ostatní pohonné hmoty a je prodávána a vydávána nikoli z čerpací stanice, ale z dobíjecí stanice. Stanovuje se, že § 5 se na prodej a výdej elektřiny vůbec nevztahuje.

K bodu 16 (§ 5 odst. 1)

Upravuje se nově prodej a výdej pohonných hmot s výjimkou elektřiny. Nově se stanovuje, že prodej nebo prodej a výdej těchto pohonných hmot je povolen z čerpací stanice, která splňuje požadavky stanovené zvláštními právními předpisy a českou technickou normou upravující požadavky na umístění čerpacích stanic a hygienické, technické a technologické požadavky pro projektování nových a stavebních změn stávajících čerpacích stanic a je užívána na základě rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem. Současně se nově upravují dosavadní poznámky pod čarou č. 5 a 6, jež obsahují zvláštní právní předpisy a ČSN, na které je v tomto ustanovení odkazováno, a kterými se čerpací stanice musí řídit. Většina uvedených právních předpisů v původní poznámce pod čarou č. 5 již neodpovídala aktuálnímu stavu, proto byl výčet těchto právních předpisů upraven tak, aby odpovídal aktuálně platnému a účinnému právnímu stavu. V souladu s transpozicí směrnice 2014/94/EU bude rovněž novelizována Ministerstvem pro místní rozvoj vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby (odkaz na ni je uveden právě v dané poznámce pod čarou), která zavede do českého právního řádu směrnicí stanovené konkrétní technické specifikace pro čerpací stanice.

Navrhovaná změna přispěje k větší právní jistotě adresátů dané právní normy.

K bodu 17 (§ 5 odst. 2 a 3)

Navrhuje se vypuštění předmětných ustanovení z důvodu jejich nadbytečnosti. Důvodem jsou navrhované změny týkající se povolování provozu čerpacích stanic pohonných hmot, které nejsou stavbou, ale jsou výrobkem plnícím funkci stavby, a které budou rovněž posuzovány v rámci příslušného stavebního řízení přímo v rámci stavebního zákona. Z tohoto důvodu jsou původní taxativně stanovené podmínky pro čerpací stanice „nestavby“, které byli vlastníci těchto čerpacích stanic povinni splnit, aby jim bylo vydáno od stavebního úřadu zvláštní povolení provozu, zcela rušeny. Obdobně se navrhuje i zrušení ustanovení, které umožňovalo stavebnímu úřadu odebrat čerpací stanici povolení provozu, pokud nebyly při jejím provozu dodržovány zákonem stanovené podmínky. Nově budou čerpací stanice „nestavby“ (tj. výrobky plnicí funkci stavby) řešeny přímo dle stavebního zákona.

K bodu 18 (§ 5 odst. 2)

V souladu s transpozicí směrnice 2014/94/EU se navrhuje zrušit výjimku pro prodej a výdej stlačeného zemního plynu. Důvodem je skutečnost, že se i na čerpací stanice pro prodej a výdej stlačeného zemního plynu budou vztahovat technické specifikace podle této směrnice (konkrétní technické specifikace budou předmětem novely vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj, a to vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů). Tímto budou rovněž nastaveny rovné podmínky pro všechny čerpací stanice pohonných hmot bez ohledu na druh prodávané nebo vydávané pohonné hmoty. V návaznosti na změnu definice čerpací stanice se z předmětného ustanovení odstraňuje dosavadní výjimka pro výdej pohonných hmot pouze pro vlastní potřebu, neboť pouze výdej z čerpací stanice není možný a uvedené ustanovení by bylo nadbytečné.

K bodu 19 (§ 5 odst. 6)

Navrhuje se sjednocení podmínek pro všechny čerpací stanice. Důvodem je skutečnost, že všechny čerpací stanice nakládají s rizikovými látkami (pohonnými hmotami), které při nesprávné manipulaci mohou způsobit škody ekologické nebo škody na majetku nebo zdraví občanů. Povolení užívání čerpacích stanic nebo jejich umístění v případě čerpací stanice jako výrobku plnícího funkci stavby posuzuje stavební úřad a tyto čerpací stanice se řídí českými právními předpisy a českými technickými normami. Čerpací stanice jsou před uvedením do provozu evidovány a i nadále jsou kontrolovány státními orgány (ČOI, celní úřad, stavební úřad). Z tohoto důvodu se navrhuje stanovit obecnou povinnost, aby při provozu čerpacích stanic nedošlo k ohrožení života nebo zdraví osob, jejich majetku nebo životního prostředí, což zároveň umožní provádět kontroly Českou obchodní inspekcí u všech čerpacích stanic.

K bodu 20 (§ 5 odst. 7 písm. a))

V souladu s transpozicí směrnice č. 2014/94/EU se navrhuje úprava ustanovení o označování pohonných hmot na čerpacích stanicích, které musí být pro spotřebitele jasné a snadno srozumitelné. Vzhledem k tomu, že obchodní název může být pro spotřebitele zavádějící, navrhuje se, aby prodávaná pohonná hmota byla vždy označena názvem podle příslušné technické normy, která stanovuje složení a jakost dané pohonné hmoty. Pokud bude příslušná česká technická norma odkazovat na grafické označení, bude provozovatel čerpací stanice povinen označit výdejní stojany i tímto grafickým označením.

K bodu 21 (§ 5 odst. 7 písm. b))

V souladu s transpozicí směrnice se doplňují nové povinnosti pro provozovatele čerpacích stanic, a to povinnost uvádět cenu jimi prodávaného stlačeného nebo zkapalněného zemního plynu nebo vodíku, která bude přepočtená na ekvivalent 1 litru motorového benzinu a dále informace o kompatibilitě prodávaných nebo vydávaných pohonných hmot s vozidlem spotřebitele. První informace má sloužit k tomu, aby si spotřebitel mohl porovnat výhodnost alternativních pohonných hmot ve vztahu k fosilním pohonným hmotám. Druhá informační povinnost je zavedena s ohledem na neustále se zvyšující rozmanitost pohonných hmot. Provozovatelé čerpacích stanic by tak na vyžádání měli být schopni poskytnout spotřebiteli kvalifikované rady, co se týká použitelné pohonné hmoty do jejich vozidla.

K bodu 24 (§ 5a)

Doplňuje se nadpis stávajícího ustanovení § 5a, který obsahuje způsoby nákupu pohonných hmot. Vzhledem k možnému nejednoznačnému výkladu uvedeného zákonného ustanovení, kdy mohl být nesprávně zaměňován prodej pohonných hmot z čerpací stanice, tj. prodej přes stanovené měřidlo a pistoli výdejního stojanu, za prodej pohonných hmot i v prostoru čerpací stanice (např. na odstavné ploše v prostoru čerpací stanice), navrhuje se upřesnění tohoto prodeje pohonných hmot, a to tak, že musí jít o prodej přímo z čerpací stanice, tj. přes stanovené měřidlo a pistoli výdejního stojanu. Dále se stanovuje, že distributoři pohonných hmot a provozovatelé čerpacích stanic mohou nakupovat stlačený zemní plyn i od osoby, která je držitelem platné licence na obchod s plynem.

Dále se nově stanovuje zákaz nákupu pohonných hmot, s výjimkou elektřiny a plynu, od osoby jiné než osoby registrované jako distributor pohonných hmot nebo z čerpací stanice zapsané v evidenci čerpacích stanic.

K bodu 25 (nadpis § 6)

Směrnice č. 2014/94/EU, požaduje, aby členské státy zajistily, aby všem uživatelům byly na otevřeném a nediskriminačním základě přístupné informace o zeměpisném umístění čerpacích a dobíjecích stanic na alternativní paliva. Ke splnění této povinnosti bude využita stávající evidence čerpacích stanic vedená Ministerstvem průmyslu a obchodu, která bude nově rozšířena i o evidenci dobíjecích stanic. V souladu s tímto se proto doplňuje název stávajícího paragrafu, který upravuje evidenci čerpacích stanic o evidenci dobíjecích stanic.

K bodu 26 (§ 6 odst. 1)

V souladu s transpozicí směrnice 2014/94/EU a v souladu s Národním akčním plánem „Čistá mobilita“, je doplněna stávající evidence čerpacích stanic o evidenci dobíjecích stanic. Na základě získaných informací od vlastníků čerpacích stanic a vlastníků dobíjecích stanic Ministerstvo průmyslu a obchodu rozšíří stávající informace o veřejně přístupných čerpacích stanicích, které zveřejňuje na svých webových stránkách, o druhy prodávaných pohonných hmot. Dále bude Ministerstvo průmyslu a obchodu rovněž zveřejňovat i příslušné informace o umístění veřejně přístupných dobíjecích stanic tak, jak vyžaduje směrnice 2014/94/EU.

K bodu 27 (§ 6 odst. 2)

Aby mohla být naplněna transpoziční povinnost ze směrnice č. 2014/94/EU o poskytování informací spotřebitelům o veřejně přístupných čerpacích a dobíjecích stanicích, a to na otevřeném a nediskriminačním základě, doplňuje se stávající evidence čerpacích stanic o evidenci dobíjecích stanic.

K bodu 28 (§ 6 odst. 2 písm. a))

Aby mohla být naplněna transpoziční povinnost ze směrnice 2014/94/EU o poskytování informací spotřebitelům o veřejně přístupných čerpacích a veřejně přístupných dobíjecích stanicích, a to na otevřeném a nediskriminačním základě, doplňuje se stávající evidence čerpacích stanic o evidenci dobíjecích stanic. Nově se budou do evidence čerpacích stanic a dobíjecích stanic zapisovat i údaje o vlastníkovi a provozovateli dobíjecí stanice.

K bodu 29 (§ 6 odst. 2 písm. b))

Aby mohla být naplněna transpoziční povinnost ze směrnice č. 2014/94/EU o poskytování informací spotřebitelům o veřejně přístupných čerpacích a dobíjecích stanicích, a to na otevřeném a nediskriminačním základě, doplňuje se stávající evidence čerpacích stanic o evidenci dobíjecích stanic. Nově se budou do evidence čerpacích stanic a dobíjecích stanic zapisovat obdobně jako u čerpacích stanic i údaje o typu nebo stručný popis dobíjecí stanice. Vlastník veřejně přístupné dobíjecí stanice bude povinen bez zbytečného odkladu oznamovat uvedení veřejně přístupné dobíjecí stanice do provozu nebo ukončení jejího provozu a každou změnu zákonem požadovaných údajů.

K bodu 30 (§ 6 odst. 2 písm. c))

Aby mohla být naplněna transpoziční povinnost ze směrnice o poskytování informací spotřebitelům o veřejně přístupných čerpacích a dobíjecích stanicích, a to na otevřeném a nediskriminačním základě, doplňuje se stávající evidence čerpacích stanic o evidenci dobíjecích stanic. Nově se budou do evidence čerpacích stanic a dobíjecích stanic zapisovat i údaje o adrese nebo určující poloze dobíjecí stanice.

K bodu 31 (§ 6 odst. 2 písm. d) až f))

Aby mohla být naplněna transpoziční povinnost ze směrnice o poskytování informací spotřebitelům o veřejně přístupných čerpacích a dobíjecích stanicích, a to na otevřeném a nediskriminačním základě, navrhuje se doplnit, aby vlastníci čerpacích stanic byli povinni do této evidence hlásit nové údaje. Konkrétně se jedná o údaj o tom, zda je čerpací stanice veřejně přístupná nebo nikoliv, neboť na základě transponované povinnosti ze směrnice 2014/94/EU se budou zveřejňovat pouze čerpací stanice, které jsou veřejně přístupné, přičemž evidovat se budou nadále všechny čerpací stanice (tj. tedy i ty, které nejsou veřejně přístupné, a to především z důvodu zabránění případným daňovým únikům a kontroly jakosti pohonných hmot). Tato povinnost se zavádí rovněž pro vlastníky dobíjecích stanic, aby byla naplněna příslušná povinnost i pro tyto subjekty.

Dalším novým údajem, který bude povinen vlastník čerpací stanice hlásit, je údaj o tom, jaké pohonné hmoty se na čerpací stanici prodávají (tento údaj bude sloužit ke splnění transponované informační povinností pro spotřebitele, aby tito byli informováni o tom, kde mohou nakoupit alternativní paliva). Vlastník dobíjecí stanice bude povinen do dané evidence hlásit rovněž počet dobíjecích bodů na dobíjecí stanici.

K bodu 32 (§ 6 odst. 2 písm. g))

Vzhledem ke skutečnosti, že evidence čerpacích stanic je nově rozšířena i o evidenci dobíjecích stanic, doplňuje se, aby obdobně jako je to u čerpacích stanic, bylo v této evidenci uvedeno i datum uvedení dobíjecí stanice do provozu a datum ukončení provozu dobíjecí stanice.

K bodu 33 (§ 6 odst. 3 písm. a))

V souvislosti s rozšířením informací vedených v evidenci čerpacích a dobíjecích stanic, rozšiřují se povinnosti pro vlastníky čerpacích stanic nahlásit do této evidence nové údaje (konkrétně údaj, zda je čerpací stanice veřejně přístupná nebo nikoliv, a název prodávaných pohonných hmot na čerpací stanici).

K bodu 34 (§ 6 odst. 3 písm. b))

V souvislosti s rozšířením informací vedených v evidenci čerpacích a dobíjecích stanic, rozšiřují se povinnosti pro vlastníky čerpacích stanic nahlásit do této evidence každou změnu i u nových nahlašovaných údajů (konkrétně změnu údaje, zda je čerpací stanice veřejně přístupná nebo nikoliv, a dále případnou změnu druhu prodávaných pohonných hmot na čerpací stanici).

K bodu 35 (§ 6 odst. 4)

V souvislosti s rozšířením databáze evidence čerpacích stanic o dobíjecí stanice, zavádí se povinnost pro vlastníky dobíjecích stanic, aby před uvedením dobíjecí stanice do provozu uváděli do této evidence údaje potřebné ke splnění transpoziční povinnosti ze směrnice 2014/94/EU, kterou je poskytování informací spotřebitelům o veřejně přístupných dobíjecích stanicích, a to na otevřeném a nediskriminačním základě. Tato povinnost je stanovena obdobně jako povinnost pro vlastníky čerpacích stanic. Navrhovaná povinnost se vztahuje na nahlášení příslušných evidovaných údajů již před uvedením dobíjecí stanice do provozu, dále na nahlášení každé změny již evidovaných údajů v evidenci dobíjecích stanic a dále i na nahlášení ukončení provozu dobíjecí stanice.

K bodu 36 (§ 6q)

Aby mohla být naplněna transpoziční povinnost ze směrnice 2014/94/EU, navrhuje se vložení zcela nového zákonného ustanovení do zákona o pohonných hmotách, a to § 6q, který se bude týkat elektřiny jako nového alternativního paliva pro pohon elektrických vozidel, a to podmínek pro provozování dobíjecích stanic. Zákon o pohonných hmotách neřeší podmínky připojení dobíjecí stanice k elektrizační soustavě, neboť dobíjecí stanice je ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon), v platném znění, odběrným místem, a proto se pravidla jejího připojení k elektrizační soustavě řídí energetickým zákonem, zejména § 28, který stanovuje práva a povinnosti zákazníka, a jeho prováděcími předpisy, konkrétně vyhláškou č. 16/2016 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě. Zákon pouze v souladu s transpozičními povinnostmi vyplývajícími ze směrnice 2014/94/EU zavádí příslušné povinnosti pro provozovatele dobíjecí stanice.

Jednou z těchto povinností je povinnost, která se týká poskytování informace o kompatibilitě elektrického vozidla s jím provozovanou dobíjecí stanicí. Tato úprava je stanovena obdobně jako povinnost pro provozovatele čerpacích stanic. Uvedená zákonná povinnost je naplněna zpřístupněním informace o příslušném typu konektorů na dobíjecí stanici (podrobně uvedeno v Závěrečné zprávě RIA), který z pohledu uživatele kompatibilitu zcela jednoznačně vymezí.

Aby mohla být naplněna transpoziční povinnost ze směrnice 2014/94/EU spočívající v tom, že dobíjecí stanice pro elektrická vozidla musí splňovat minimální technické specifikace stanovené v bodě 1 přílohy II směrnice (přičemž tyto požadavky jsou v dané příloze rozlišeny zvlášť na běžné dobíjecí stanice – požadavky stanoveny v bodě 1.1 přílohy II směrnice a zvlášť na vysoce výkonné dobíjecí stanice – požadavky stanoveny v bodě 1.2 přílohy č. II směrnice), stanovují se další povinnosti pro provozovatele dobíjecích stanic, a to také jednak pro provozovatele běžných dobíjecích stanic a dále pro provozovatele vysoce výkonných dobíjecích stanic. V zákoně o pohonných hmotách se tak stanovuje obecná povinnost, že provozovatel dobíjecí stanice je povinen zajistit, aby dobíjecí stanice, kterou provozuje, splňovala určité požadavky. Tyto požadavky jsou pak stanoveny odlišně pro běžné dobíjecí stanice a vysoce výkonné dobíjecí stanice, a to zcela shodným způsobem, jako je tomu v současné platné právní úpravě u čerpacích stanic, tj. s odkazem na příslušný zvláštní právní předpis s uvedením jeho slovního popisu a příslušných českých technických norem s uvedením jejich slovního popisu. V nově zaváděných poznámkách pod čarou č. 16 až 18 jsou uvedeny již příslušné konkrétní právní předpisy a české technické normy, které stanovují požadavky, které musí splňovat běžné dobíjecí stanice a vysoce výkonné dobíjecí stanice.

Z hlediska zajištění transparentního a nediskriminačního přístupu k zákazníkům je provozovatelům veřejně přístupných dobíjecích stanic uložena povinnost zpřístupnit na těchto dobíjecích stanicích informace o ceně prodávané elektřiny.

K bodu 37 (§ 7 odst. 1 písm. a))

V souvislosti s transpoziční povinností vyplývající ze směrnice, kdy se v zákoně o pohonných hmotách rozšířila evidence čerpacích stanic o evidenci dobíjecích stanic, rozšiřuje se úměrně tomu i působnost státní správy. Jelikož původní evidenci čerpacích stanic vedlo Ministerstvo průmyslu a obchodu, rozšiřuje se povinnost tohoto ministerstva vést i novou rozšířenou evidenci čerpacích a dobíjecích stanic. Přístup do databáze evidence čerpacích a dobíjecích stanic je na základě již stávajícího ustanovení umožněn všem správním úřadům bez omezení (např. Finanční správě, Celní správě, aj.)

K bodu 38 (§ 7 odst. 2 písm. a))

Novou pohonnou hmotou (alternativním palivem) se z důvodu transpozice směrnice 2014/94/EU stala elektřina pro pohon elektrických vozidel. Vzhledem k tomu, že se však jedná o jiné médium pro pohon vozidel, než jsou ostatní kapalné a plynné pohonné hmoty, s jinými kvalitativními parametry, stanovuje se u elektřiny výjimka pro provádění kontrol složení a jakosti pohonných hmot Českou obchodní inspekcí.

K bodu 39 (§ 7 odst. 2 písm. b))

Upravují se povinnosti České obchodní inspekce v souvislosti se zrušením povinnosti stavebních úřadů vydat čerpacím stanici, která není stavbou, povolení k jejímu provozu, pokud tato čerpací stanice splnila v zákoně o pohonných hmotách předem definované povinnosti. Dodržování těchto definovaných povinností v průběhu provozu čerpací stanice kontrolovala Česká obchodní inspekce. Vzhledem k tomu, že tyto předem definované povinnosti pro čerpací stanice „nestavby“ byly zrušeny (nově budou čerpací stanice, které jsou výrobkem plnicím funkci stavby, povolovány v rámci režimu stavebního zákona), ruší se i povinnost jejich kontroly pro Českou obchodní inspekci. Jedná o legislativně technickou změnu stávajícího ustanovení, která zohledňuje navrhovanou změnu § 5 (přečíslování původních odstavců v § 5).

V souladu s navrhovanými změnami zákona o pohonných hmotách, které spočívají ve stanovení nových povinností převzatých z transponované směrnice 2014/94/EU (povinnosti pro provozovatele dobíjecích stanic) je naopak působnost České obchodní inspekce nově rozšířena o kontrolu dodržování povinnosti provozovatelů dobíjecí stanice zpřístupnit na ní informace o kompatibilitě elektrického vozidla s jím provozovanou dobíjecí stanicí. Dále se tomuto kontrolnímu orgánu stanovuje povinnost kontroly provozovatelů veřejně přístupných dobíjecích stanic, zda na těchto stanicích zpřístupňují informace o ceně prodávané elektřiny.

K bodu 41 (§ 7 odst. 2 písm. c))

Nově je stanovena povinnost České obchodní inspekci, aby ve spolupráci s orgány správního dozoru kontrolovala, zda při provozu všech čerpacích stanic, nedochází k ohrožení života nebo zdraví osob, jejich majetku nebo životního prostředí.

V souladu s navrhovanými změnami zákona o pohonných hmotách, které spočívají ve stanovení nových povinností převzatých z transponované směrnice 2014/94/EU (konkrétně povinnosti provozovatele běžné a vysoce výkonné dobíjecí stanice zajistit, aby jím provozovaná dobíjecí stanice splňovala zákonem stanovené požadavky) je České obchodní inspekci nově uloženo, aby ve spolupráci s orgány správního dozoru, kontrolovala, zda běžné a vysoce výkonné dobíjecí stanice splňují technické požadavky stanovené zvláštním právním předpisem a českou technickou normou (obdobnou povinnost kontrolují i u čerpacích stanic), přičemž odpovědnost za splnění těchto technických požadavků mají provozovatelé těchto dobíjecích stanic.

K bodu 42 (§ 7 odst. 3)

V souvislosti s úpravou § 5, kde došlo k vypuštění taxativně stanovených podmínek pro čerpací stanice, které nejsou stavbou (z důvodu změny posuzování těchto čerpacích stanic), došlo k přečíslování odstavců tohoto paragrafu. Z tohoto důvodu dochází i ke změně číslování odkazu v § 5, který stanovuje, které povinnosti kontrolují celní úřady. Obsah povinností se nemění (kontrola čerpacích stanic, zda je vedena průkazná evidence o množství prodaných nebo vydaných pohonných hmot). Jedná se o legislativně technickou změnu ustanovení zohledňující navrhovanou změnu § 5 (přečíslování původních odstavců v § 5).

K bodu 43 (§ 7 odst. 6)

Zrušuje se ustanovení, které dávalo stavebním úřadům pravomoc odebrat jimi vydané povolení provozu čerpací stanici, která nebyla stavbou, pokud při provozu této čerpací stanice docházelo k porušování zákonem taxativně stanovených podmínek. Důvodem je změna způsobu povolování čerpacích stanic, které nejsou stavbou, ale jsou výrobky, které plní funkci stavby.

K bodu 44 (§ 8 odst. 1 písm. c))

Legislativně technická změna ustanovení zohledňující navrhovanou změnu § 5 (přečíslování původních odstavců v § 5).

K bodu 45 (§ 8 odst. 1 písm. d))

V souladu s navrhovanou změnou § 6 odst. 2 a 3, na jejímž základě jsou vlastníci čerpací stanice povinni do evidence čerpacích stanice hlásit další nové údaje /konkrétně údaje uvedené v § 6 odst. 2 písm. d) a e) zákona/, doplňuje se stávající ustanovení upravující přestupek fyzické osoby, která je vlastníkem čerpací stanice, o nesplnění povinnosti oznámení údajů podle § 6 odst. 2 o tyto další dva nové údaje.

Dále se jedná o legislativně technickou změnu stávajícího ustanovení, která zohledňuje navrhovanou změnu § 6 (přečíslování původních odstavců v § 6).

K bodu 46 (§ 8 odst. 1 písm. e))

Legislativně technická změna ustanovení zohledňující navrhovanou změnu § 5 (přečíslování původních odstavců v § 5).

K bodu 47 (§ 8 odst. 1 písm. f))

V návaznosti na nově stanovenou povinnost pro vlastníka dobíjecí stanice (neoznámí před uvedením dobíjecí stanice do provozu povinné údaje do evidence čerpacích a dobíjecích stanic, neoznámí změnu těchto údajů, neoznámí uvedení dobíjecí stanice do provozu a neoznámí ukončení provozu dobíjecí stanice) stanovuje se skutková podstata přestupku, které se může tato osoba dopustit.

K bodu 48 (§ 8 odst. 2)

Na základě navrhované změny spočívající v doplnění nové skutkové podstaty přestupku fyzického osoby jako vlastníka dobíjecí stanice, stanovuje se příslušná výše pokut za spáchání tohoto přestupku (odpovídá výši pokuty za obdobný přestupek vlastníka čerpací stanice).

K bodu 49 (§ 9 odst. 1 písm. d))

Legislativně technická změna ustanovení zohledňující navrhovanou změnu § 5 (přečíslování původních odstavců v § 5).

K bodu 50 (§ 9 odst. 1 písm. c)) a k bodu 51 (§ 9 odst. 1 písm. d) a e))

V návaznosti na nově stanovený zákaz nákupu pohonných hmot, s výjimkou elektřiny a plynu, od osoby jiné než osoby registrované jako distributor pohonných hmot nebo z čerpací stanice zapsané v evidenci čerpacích stanic (tj. povinnost nakupovat pohonné hmoty pouze od uvedených osob), stanovuje se skutková podstata správního deliktu právnické nebo podnikající fyzické osoby, kterého se může tato osoba dopustit při porušení stanoveného zákazu.

K bodu 52 (§ 9 odst. 2)

V souladu s navrhovanou změnou § 6 odst. 2 a 3, na jejímž základě jsou vlastníci čerpací stanice povinni do evidence čerpacích stanice hlásit další nové údaje (konkrétně údaje uvedené v § 6 odst. 2 písm. d) a e) zákona – údaj, zda je čerpací stanice veřejná či nikoli a název pohonných hmot prodávaných na čerpací stanici), doplňuje se stávající ustanovení upravující správní delikt právnické nebo podnikající fyzické osoby, která je vlastníkem čerpací stanice, o nesplnění povinnosti oznámení údajů podle § 6 odst. 2 o tyto další dva nové údaje.

K bodu 53 (§ 9 odst. 3)

V souvislosti s navrhovanou změnou § 5 odst. 8 (nově § 5 odst. 6), kterou je nově stanovena povinnost všem vlastníkům čerpací stanice, aby při jejím provozu nedošlo k ohrožení života nebo zdraví osob, jejich majetku nebo životního prostředí, zpřesňuje se příslušný správní delikt právnických a podnikajících fyzických osob tak, aby tento plně odpovídal nově stanovené povinnosti v § 5 odst. 8.

K bodu 54 (§ 9 odst. 4 písm. a))

Legislativně technická změna ustanovení zohledňující navrhovanou změnu § 5 (přečíslování původních odstavců v § 5, kdy odstavec 5 se mění na odstavec 3).

K bodu 55 (§ 9 odst. 4 písm. b), c), d), f) a g))

Legislativně technická změna příslušných ustanovení zohledňující navrhovanou změnu § 5 (přečíslování původních odstavců v § 5, kdy odstavec 9 se mění na odstavec 7).

K bodu 56 (§ 9 odst. 4 písm. e))

Legislativně technická změna ustanovení zohledňující navrhovanou změnu § 5 (přečíslování původních odstavců v § 5, kdy odstavec 6 se mění na odstavec 4).

K bodu 60 (§ 9 odst. 9)

Legislativně technická změna zohledňující navrhovanou změnu § 5a.

K bodu 61 (§ 9 odst. 10 až 13)

V návaznosti na nově stanovené povinnosti pro vlastníka dobíjecí stanice provozovatele dobíjecí stanice, provozovatele běžné dobíjecí stanice a provozovatele vysoce výkonné dobíjecí stanice (vlastník dobíjecí stanice neoznámí před uvedením dobíjecí stanice údaje do evidence čerpacích a dobíjecích stanic, neoznámí změnu těchto údajů, neoznámí uvedení dobíjecí stanice do provozu a neoznámí ukončení provozu dobíjecí stanice; provozovatel dobíjecí stanice nezpřístupní na dobíjecí stanici informace o kompatibilitě elektrického vozidla s jím provozovanou dobíjecí stanicí nebo informace o ceně prodávané elektřiny a provozovatel běžné a vysoce výkonné dobíjecí stanice nezajistí, aby tyto dobíjecí stanice splňovaly stanovené technické specifikace) se stanovují příslušné skutkové podstaty správních deliktů, kterých se mohou tyto osoby dopustit.

K bodům 62, 63, 64 (§ 9 odst. 14 písm. a), c) a d))

Na základě navrhovaných změn spočívajících v doplnění nových skutkových podstat správních deliktů právnických nebo podnikajících fyzických osob, stanovuje se příslušná výše pokut za spáchání těchto správních deliktů. Jedná se o správní delikty, kterých se nově může dopustit právnická nebo podnikající fyzická osoba, vlastník veřejně přístupné dobíjecí stanice, provozovatel dobíjecí stanice, provozovatel běžné dobíjecí stanice a provozovatel vysoce výkonné dobíjecí stanice.

Výše pokut je stanovena ve stanoveném rozmezí, a to vždy v závislosti na konkrétním druhu správního deliktu s ohledem na jejich přiměřenost a účelnost tak, aby měla především preventivní a výchovný účinek. Výše pokut odpovídá pokutám vlastníků a provozovatelů čerpacích stanic za obdobný správní delikt.

K bodu 68, 70 a 71 (§ 10 odst. 4 písm. a), b) a c))

V návaznosti na nově stanovené povinnosti a stanovení příslušných přestupků a správních deliktů v případě neplnění těchto povinností, se doplňují společná ustanovení o správních deliktech o úpravu působnosti orgánů, věcně příslušných k jejich projednání v 1. stupni.

K bodu 72 (§ 11)

Legislativně technická změna ustanovení zohledňující navrhovanou změnu § 5 (přečíslování původních odstavců v § 5).

K Čl. II

K bodu 1

V souvislosti s navrhovanou věcnou změnou povolování zřizování čerpacích stanic se navrhuje, aby všechny čerpací stanice, které byly zřízeny a splňují stanovené požadavky podle doposud platné legislativy, byly i podle nové právní úpravy považovány za čerpací stanice.

K bodu 2

V souvislosti se zavedením nové právní úpravy vyplývající z transpozice směrnice 2014/94/EU, která se týká vlastníků čerpacích stanic, a jež spočívá v povinnosti těchto osob nahlásit Ministerstvu průmyslu a obchodu do evidence čerpacích stanic další zákonem stanovené údaje (konkrétně údaj o tom, zda je čerpací stanice přístupná nebo nikoliv, a dále údaj o tom, jaké konkrétní pohonné hmoty se prodávají na čerpací stanici), navrhuje se přechodné ustanovení pro ty vlastníky čerpacích stanic, jejichž čerpací stanice byla uvedena do provozu již přede dnem nabytí účinnosti navrhované právní úpravy. Vlastníkům těchto čerpacích stanic se stanovuje dostatečně dlouhá zákonná lhůta, během níž budou moci Ministerstvu průmyslu a obchodu nahlásit tyto další údaje.

K bodu 3

V souvislosti se zavedením nové právní úpravy vyplývající z transpozice směrnice 2014/94/EU a z Národního akčního plánu „Čistá mobilita“, která se týká vlastníků dobíjecích stanic, a jež spočívá v povinnosti těchto osob nahlásit Ministerstvu průmyslu a obchodu do evidence dobíjecích stanic zákonem stanovené údaje, navrhuje se přechodné ustanovení pro ty vlastníky dobíjecích stanic, jejichž dobíjecí stanice byla uvedena do provozu již přede dnem nabytí účinnosti navrhované právní úpravy. Vlastníkům dobíjecích stanic se stanovuje dostatečně dlouhá zákonná lhůta, během níž budou moci Ministerstvu průmyslu a obchodu nahlásit zákonem stanovené údaje.

K ČÁSTI DRUHÉ

K Čl. III – ode dne 1. ledna 2018

Zákon č. 91/2011 Sb., kterým se mění zákon o pohonných hmotách a zákon o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 201/2012 Sb., se mění tak, že se v části první čl. I tohoto zákona zrušují všechny novelizační body, které jsou platné, ale dosud neúčinné, neboť jejich účinnost byla odložena zákonem č. 91/2011 Sb. na den 1. ledna 2019. Věcný obsah těchto bodů se přejímá do předloženého návrhu zákona, konkrétně je předmětem jeho bodů 13, 22, 23, 40, 57, 58, 59, 65 až 67 a 69, u nichž je navržena také odložená účinnost, a to zcela nově, ode dne 1. ledna 2018.

K ČÁSTI TŘETÍ

K Čl. IV

Stanovuje se datum účinnosti navrhovaného zákona.

Navrhované datum nabytí účinnosti reflektuje požadavek, aby se s právním předpisem mohly, ještě před nabytím jeho účinnosti, seznámit osoby, pro které je určen, a zároveň je stanoveno v souladu s určenou transpoziční lhůtou směrnice 2014/94/EU.

Odložená účinnost, a to ode dne 1. ledna 2018, je navrhována u těch ustanovení, která přejímají věcný obsah zrušovaných bodů v zákoně č. 91/2011 Sb.

V Praze dne 27. června 2016

Předseda vlády:

Mgr. Bohuslav Sobotka v. r.

Ministr průmyslu a obchodu:

Ing. Jan Mládek, CSc., v. r.