Důvodová zpráva

zákon č. 152/2025 Sb.

Rok: 2025Zákon: č. 152/2025 Sb.Sněmovní tisk: č. 800, 9. volební období
Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení. Samotný schválený zákon je dostupný výše.

1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

V návaznosti na zákon o dávce státní sociální pomoci, kterým dochází mimo jiné k transformaci přídavku na dítě a příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory a příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení ze systému pomoci v hmotné nouzi do jedné dávky – dávky státní sociální pomoci, je nezbytné upravit zákony, které jsou uvedenou úpravou dotčeny. Součástí dávky státní sociální pomoci budou složky bydlení, živobytí, dítě a pracovní bonus.

V první řadě se jedná o zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o státní sociální podpoře”), který upravuje podmínky nároku na přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, porodné a pohřebné a dále podmínky na jejich výplatu, včetně procesních pravidel odchylujících se v některých případech od správního řádu. Ruší se obě transformované dávky (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení) a upravují se procesní pravidla tak, aby byla sjednocená pro zbývající dávky státní sociální podpory i dávku státní sociální pomoci a umožňovala digitalizaci celého procesu prostřednictvím systému Jenda, který je již v současné době využíván rovněž pro přídavek na dítě, příspěvek na bydlení i rodičovský příspěvek. Sjednocuje se rovněž posuzování příjmu rodiny, které se však využívá pouze pro účely porodného. Tato pravidla zjednoduší celý proces a zvýší právní jistotu uživatelů systému Jenda. Podmínky upravující nezaopatřenost dítěte se ponechávají v zákoně o státní sociální podpoře a platí i pro dávku státní sociální pomoci. V souladu s prohloubením principu motivace k práci se nezaopatřenost nadále bude týkat dětí, které po ukončení povinné školní docházky studují nebo z důvodu zdravotního stavu nemohou studovat nebo vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Mezi nezaopatřené děti tedy již nebudou patřit nezletilé děti, které po dovršení povinné školní docházky budou v evidenci Úřadu práce ČR jako uchazeči o zaměstnání.

Další významné změny v souvislosti s rušením příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení se týkají zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o pomoci v hmotné nouzi”), většinově mohou být považovány za legislativně-technické. V souvislosti se vznikem dávky státní sociální pomoci se nepatrně upravuje institut veřejné služby. Dávkou pomoci v hmotné nouzi zůstává mimořádná okamžitá pomoc. Nově se umožňuje zahájit řízení o ni i z moci úřední. Toto opatření má umožnit poskytnout Úřadu práce ČR mimořádnou okamžitou pomoc bez uplatnění žádosti v případech, kdy Úřad práce ČR bude ze své úřední činnosti mít znalost celkové příjmové a sociální situace domácnosti a tuto domácnost bude potřeba jednorázovou dávkou podpořit. Může se např. jednat o situace spojené se vzděláním nezaopatřených dětí a podpořit doučování dětí, volnočasové vzdělávací aktivity dětí. Poskytnutí mimořádné okamžité pomoci z moci úřední může být i úzce spjato s dávkou státní sociální pomoci a vypracováním podpůrného plánu u složky živobytí, kdy z tohoto plánu vzejde potřeba finanční podpory prostřednictvím mimořádné okamžité pomoci v dané situaci.

Řada právních předpisů z různých oblastí využívá některé instituty upravené dosud v zákoně o státní sociální podpoře nebo v zákoně o pomoci v hmotné nouzi, proto tento zákon upravuje uvedené předpisy v souladu se změnami, ke kterým došlo transformací výše uvedených čtyř dávek do dávky státní sociální pomoci.

Navrhované úpravy jsou nezbytné a jsou bezprostředně navázány na zánik přídavku na dítě, příspěvku na bydlení, příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení, a na vznik nového zákona vedle zákona o státní sociální podpoře a zákona o pomoci v hmotné nouzi, který upravuje dávku, do které se transformovaly výše uvedené dávky.

Většinově mají úpravy charakter legislativně-technických úprav.

Tato úprava neporušuje zákaz diskriminace ani rovnost mužů a žen.

2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Předkládané návrhy jsou v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, dále zejména s čl. 2 a čl. 4 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje jako ústavní zákon Listina základních práv a svobod (Usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 - č. 2/1993 Sb. o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky). Vládní návrhy zákonů respektují obecné zásady ústavního pořádku České republiky a nejsou v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.

3. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Zákona č. 117/1995 Sb. jako celku a zákona č. 111/2006 Sb. jako celku se dotýkají zejména tyto předpisy práva EU: • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie, • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti, • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS, • Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty, • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), Navrhované právní úpravy se práv zakotvených ve výše uvedených předpisech (zejména právo na rovnost na nakládání v oblasti sociálního zabezpečení, resp. v oblasti tzv. nepojistných dávek) nedotýkají. Jinými slovy je možné konstatovat, že navrhovanými úpravami nedochází ke zkrácení práv v oblasti rovnosti nakládání v nepojistných dávkových systémech plynoucích z výše jmenovaných předpisů. Navrhované právní úpravy jsou v souladu s předpisy EU, judikaturou soudních orgánů EU, obecními právními zásadami práva EU a mezinárodními smlouvami, kterými je ČR vázána, a nejsou tedy s nimi v rozporu.

4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky, zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

S návrhem tohoto zákona nejsou bezprostředně spojeny zvýšené náklady na státní rozpočet nebo veřejné finance, ty v první řadě souvisejí s přijetím a realizací zákona o státní sociální pomoci. Digitalizací celého procesu přiznávání, vyplácení a stanovené komunikace se žadateli, zaměstnavateli a dalšími institucemi u nové dávky, se tato oblast zjednoduší a tím i zlevní pro všechny zúčastněné strany. Postupně dojde i k digitalizaci procesů u jednorázových dávek (porodné, pohřebné), které zůstanou i nadále v zákoně o státní sociální podpoře.

Nová úprava státní dávkové pomoci, jejímž důsledkem je i tento zákon, zohledňuje potřeby sociálně slabých i zranitelných osob, nedotýká se práv národnostních menšin ani nemá dopady na ochranu práv dětí a na životní prostředí (digitalizace agendy může mít na životní prostředí mírně pozitivní vliv).

5. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhované změny právních předpisů se přímo nedotýkají ochrany osobních údajů. Jedná se o úpravy, které jsou nezbytné a jsou bezprostředně navázány na zánik některých částí zákona o státní sociální podpoře a zákona o pomoci v hmotné nouzi, jež se transformují do zákona o nové dávce státní sociální pomoci. Navrhované úpravy nepřináší žádný nový druh zpracování osobních údajů a ani nerozšiřují okruh zpracovávaných údajů.

Navrhované právní úpravy jsou v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

6. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhované úpravy nejsou spojeny s výraznými korupčními riziky.

7. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhované úpravy se bezpečnosti nebo obrany státu nedotýkají.

8. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů.

Navrhované úpravy, v zásadě legislativně technického charakteru, v různých právních předpisech, jsou důsledkem úpravy, kterou byla navržena nová dávková pomoc, jež v sobě mimo jiné zahrnuje dávkovou pomoc dosavadních dávek státní sociální podpory – přídavku na dítě a příspěvku na bydlení a dávek pomoci v hmotné nouzi – příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení. Současně dochází ke zjednodušení a digitalizaci celého procesu uplatňování nároku na dávkovou pomoc a jejího poskytování v novém zákoně o dávce státní sociální pomoci i v zákoně o státní sociální podpoře.

Státní dávková pomoc, která je nově upravena v zákoně o dávce státní sociální pomoci, je koncipována s respektem k plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů a dětí, na přítomnost zranitelných členů, rodiny samoživitelů a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity, soběstačnosti a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou.

9. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Navrhovaná úprava nemá dopad na územní samosprávné celky a celorepubliková působnost Úřadu práce ČR usnadní přístup oprávněným osobám k dávkové pomoci a Úřadu práce ČR organizaci administrace dávek.

10. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se Zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy

Navrhované úpravy jsou v zásadě legislativně technického charakteru a vyplývají z úpravy provedené zákonem o dávce státní sociální pomoci. Digitálních služeb se dotýkají úpravy v zákoně o státní sociální podpoře, které pro dávky, které zůstávají v tomto zákoně, sjednocují procesní postupy se zákonem o dávce státní sociální pomoci a znamenají zjednodušení a větší právní jistotu žadatelů o dávky a jejich poživatelů. Následující body se vztahují k úpravám provedeným v části desáté – změna zákona o státní sociální podpoře.

1. Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default) Návrhy tuto oblast upravují ve smyslu možnosti volby žadatele o dávku zvolit si využití digitálního sehrání konkrétních rozhodných skutečností nebo zachování možnosti doložení v papírové podobě. Jedná se o postupný a přirozený přechod na digitální formu komunikace a snížení administrativních nákladů státu. 2. Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb Návrhy jsou v souladu s uvedenou zásadou. V oblasti získávání dat o nezaopatřenosti dítěte, které jsou dostupné v systému veřejného zdravotního pojištění, není klient nucen opětovně předkládat již doložené údaje. Za podmínek stanovených v návrhu legislativy bude využita evidence plných mocí zaměstnavatelů a řešení informačního systému České správy sociálního zabezpečení.

3. Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením (princip governance accessibility) Zásada není navrhovanými právními úpravami dotčena, návrhy tuto oblast neupravují. 4. Sdílené služby veřejné správy Zásada není navrhovanými právními úpravami dotčena, návrhy tuto oblast neupravují. 5. Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy Oblasti získávání dat o nezaopatřenosti dítěte dochází k rozvoji a propojování ISVS a snižuje se povinnost klientů známé údaje dokládat. Úřad práce ČR nebude muset budovat vlastní aplikační podporu pro evidenci plných mocí zaměstnavatelů, ale využije řešení informačního systému České správy sociálního zabezpečení. 6. Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru Zásada není navrhovanými právními úpravami dotčena, návrhy tuto oblast neupravují. 7. Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip GDPR) Soulad navrhovaných právních úprav s dotčenou zásadou jsou řešeny v části „Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů“. Jak je již tam uvedeno, s přijetím návrhů nejsou spojena opatření, ve kterých by bylo možné spatřovat dopady na ochranu soukromí a osobních údajů. 8. Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open government) Zásada není navrhovanými právními úpravami dotčena, návrhy tuto oblast neupravují. 9. Technologická neutralita Při návrhu technické realizace bude dodržena neutralita a nezávislost na technologiích, s nimiž bude možno dané služby využívat. Návrh stanovuje povinnost odesílat a přijímat data v konkrétní specifikaci z/do příslušného informačního systému, ale nestanovuje pro to konkrétní technické zařízení nebo technologický postup. 10. Uživatelská přívětivost Jedná se o služby jednoznačně srozumitelné pro klienta i pro subjekty, které využijí elektronickou komunikaci.

11. Hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad

Navrhované úpravy jsou legislativně technického charakteru a bezprostředně vyplývají z potřeby odpovídajícím způsobem reagovat v jednotlivých právních předpisech na úpravy v novém zákoně o dávce státní sociální pomoci. Proto největší změny se týkají zákona o státní sociální podpoře, kde se ruší přídavek na dítě a příspěvek na bydlení a procesní pravidla pro zbývající dávky (rodičovský příspěvek, porodné a pohřebné) se sjednocují se zákonem o dávce státní sociální pomoci, do které se transformují obě zrušené dávky. Pro porodné se sjednocuje zápočet rozhodných příjmů rodiny se zápočtem příjmů pro účely dávky státní sociální pomoci. Pro všechny dávkové systémy, které využívají institut nezaopatřenosti dítěte, dochází v souladu s prohloubením principu motivace k práci k úpravě okruhu nezaopatřených dětí. Mezi nezaopatřené děti již nebudou patřit nezletilé děti, které po dovršení povinné školní docházky budou v evidenci Úřadu práce ČR jako uchazeči o zaměstnání.

Další významnější změny jsou provedeny v zákoně o pomoci v hmotné nouzi, které vyplývají ze skutečnosti, že se ruší příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, tj. dávky, které jsou transformovány do nově konstruované dávky státní sociální pomoci. Drobné úpravy se týkají institutu veřejné služby a dávky, která zůstala v tomto právním předpise, a to dávky mimořádné okamžité pomoci, kde se rozšiřuje možnost zahájení řízení i na řízení zahájená z moci úřední.

Hodnocení dopadů uvedených změn (RIA) a vytvoření nové dávkové pomoci domácnostem jsou součástí návrhu zákona o dávce státní sociální pomoci.

K části první až deváté obecně

Jedná se o legislativně technické změny právních předpisů vyplývající ze zrušení přídavku na dítě, příspěvku na bydlení, příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení a vzniku nového zákona o dávce státní sociální pomoci, jejíž součástí jsou složky dítě, bydlení, živobytí a pracovní bonus. Je potřeba nově provázat právní předpisy, ve kterých je na zrušené “staré” dávky odkazováno, s právním předpisem nové dávky státní sociální pomoci. Jelikož po určitou dobu budou fungovat „staré” dávky s dávkou novou, je nutné po tuto dobu vycházet při odkazech ještě ze „starých” dávek.

K části první – změna občanského soudního řádu

K bodu 1

Mezi přednostní pohledávky se nově zařazuje pohledávka náhrady přeplatků na nové dávce státní sociální pomoci. Jedná se o přiřazení k přednostní pohledávce náhrady přeplatků na dávce státní sociální podpory, což je rovněž nepojistná sociální dávka.

K bodu 2

Výslovně se stanoví, že dávka státní sociální pomoci nepodléhá výkonu rozhodnutí. Smyslem dávkové pomoci státu není přispívat na úhradu dluhů příjemce, ale jeho alespoň částečné finanční zabezpečení před propadem do naprosté chudoby a proti ztrátě bydlení. DSSP přispívá rovněž na základní životní potřeby žadatele a výchovu a výživu jeho dětí. Případná exekuovatelnost DSSP by tak byla v rozporu s jejím účelem.

K části druhé – změna zákona o kolektivním vyjednávání

Při zjišťování výše příjmů pro poskytování dávky státní sociální pomoci, jejíž součástí je složky živobytí se nepřihlíží ke ztrátě nebo poklesu příjmu z důvodu účasti na stávce. Novelou došlo k doplnění dávky státní sociální pomoci k dávkám pomoci v hmotné nouzi. Úprava přímo souvisí s návrhem zákona o dávce státní sociální pomoci.

K části třetí – změna zákona o soudních poplatcích

Od poplatků se nově osvobozují řízení ve věcech dávky státní sociální pomoci. Jedná se o sjednocení právní úpravy se všemi nepojistnými sociálními dávkami.

K části čtvrté – změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

K bodům 1, 2 a 3

Rozšiřuje se působnost orgánů sociálního zabezpečení ve věci dávky státní sociální pomoci.

K části páté – změna zákona o bankách

K bodům 1 a 2

Rozšiřuje se povinnost bank na písemnou žádost orgánu státní sociální pomoci (Úřadu práce) podat zprávu o záležitostech, které jsou předmětem, bankovního tajemství a souvisí s řízením o přeplatku na dávce a také s celkovými sociálními a majetkovými poměry. Obdobná právní úprava je již v současné době v zákoně o pomoci v hmotné nouzi.

K části šesté – změna zákona o dani z nemovitých věcí

K bodům 1 a 2

Od daně ze staveb a jednotek pro bydlení nebo pro rodinnou rekreaci jsou osvobozeny zdanitelné stavby držitele průkazu ZTP nebo ZTP/P, který je příjemcem dávky státní sociální pomoci, jejíž součástí je složka na živobytí, nebo členem domácnosti tohoto příjemce podle zákona o dávce státní sociální pomoci. Jedná se o právní úpravu v souvislosti se zrušením dávky příspěvek na živobytí podle zákona o pomoci v hmotné nouzi.

K části sedmé – změna zákona o daních z příjmů

K bodu 1

Do příjmů osvobozených od daně se doplňuje dávka státní sociální pomoci. Přiřazuje se tak k ostatním vyjmenovaným sociálním dávkám vypláceným státem, jako jsou např. dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky státní sociální podpory, náhradní výživné a další.

K bodu 2

Pro účely slevy na manžela se do vlastního příjmu manžela nezahrnuje dávka státní sociální pomoci a mimořádná okamžitá pomoc. Jedná se o legislativní úpravou úzce spjatou s návrhem zákona o dávce státní sociální pomoci.

K části osmé – změna zákona o výkonu vazby

Doplnění dávky státní sociální pomoci, jejíž součástí se složka na dítě, mezi peněžní prostředky, které věznice eviduje odděleně jako účelově vázané peněžní prostředky.

K části deváté – změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech

Okruh subjektů, jimž zprávu o údajích, kterou družstevní záložny podají bez souhlasu člena jen na písemné vyžádání, se rozšiřuje o orgán státní sociální pomoci ve věci řízení o přeplatku na dávkách státní sociální pomoci a žadatele o dávku, příjemce dávky i členů jeho domácnosti podle zákona o dávce státní sociální pomoci.

K části desáté – změna zákona o státní sociální podpoře

V souvislosti s nově připraveným zákonem o dávce státní sociální pomoci, kterou bude stát přispívat na péči o nezaopatřené dítě, živobytí a na náklady spojené s bydlením, dochází ke změnám v zákoně o státní sociální podpoře. Dosavadní právní úprava dávek přídavek na dítě

a příspěvek na bydlení se zrušuje. V zákoně o státní sociální podpoře zůstávají nadále bez věcných změn upraveny dávky: rodičovský příspěvek, porodné a pohřebné (dále také „dávky státní sociální podpory“).

Porodné a pohřebné jsou dávkami jednorázovými vyplácenými v souvislosti se vznikem sociální události, kterou je porod, resp. úmrtí. Rodičovský příspěvek je dávkou opakující se, nárok na ni má rodič pečující o nejmladší dítě v rodině. Jedinou dávkou, která zůstává upravena v zákoně o státní sociální podpoře a je zároveň tzv. testovaná na příjem rodiny, je porodné. Druhy příjmů, které jsou rozhodné pro stanovení nároku na porodné, jsou nově upraveny zákonem o dávce státní sociální pomoci.

V zákoně o státní sociální podpoře bylo nezbytné provést úpravy společných ustanovení o dávkách a procesních norem tak, aby byla administrace dávek státní sociální podpory sjednocena s administrací dávky státní sociální pomoci. Cílem je maximální zjednodušení

správního řízení jak pro žadatele, tak pro jejich administraci Úřadem práce ČR s důrazem na zachování jednoty postupu ve všech nepojistných sociálních dávkách, kterými jsou nadále jak „zbývající“ dávky státní sociální podpory, tak nová dávka státní sociální pomoci. S ohledem na zachování základních zásad správního řízení je upravena řada zvláštních procesních norem umožňujících plně využít nové technologie v rámci postupující digitalizace státní správy, nicméně je zcela samozřejmě zachován přístup k této dávkové podpoře i těm skupinám osob, které technickými kompetencemi k využití digitálních kanálů nedisponují. Vzhledem ke kapacitním možnostem realizovat navrhované sjednocení procesů dávek, které zůstaly upraveny v zákoně o státní sociální podpoře, se navrhuje odložit účinnost těchto opatření o 6 měsíců po účinnosti zákona o dávce státní sociální pomoci.

O nároku na dávky státní sociální podpory rozhoduje v prvním stupni Úřad práce ČR jakožto správní úřad s celostátní působností. Úřad práce ČR v řízení vystupuje jako jeden správní orgán. S ohledem na pokroky v digitálním přístupu k dávkám se předpokládá,

že pro podání žádosti o dávku se bude využívat stále hojněji prostředí informačního systému MPSV – digitální aplikace – klientské zóny (Jenda).

Řízení o dávce státní sociální podpory bude zahajováno online podáním žádosti

prostřednictvím Informačního systému o dávkách státní sociální podpory, případně formou

asistovaného podání u Úřadu práce ČR nebo asistovaného podání u držitele poštovní licence,

se kterým byla uzavřena veřejnoprávní smlouva. Asistované podání lze učinit též mimo pracoviště Úřadu práce ČR za přítomnosti oprávněné úřední osoby a za podmínek stanovených vnitřním předpisem Úřadu práce ČR. Asistovaným podáním se rozumí situace, kdy žadatel přijde na pracoviště Úřadu práce ČR (případně pošty) a zaměstnanec mu zprostředkovává zadání skutečností rozhodných pro nárok na dávku přímo do Informačního systému o dávkách státní sociální podpory. Zjišťování skutečností rozhodných pro nárok na dávku je pro-klientsky nastaveno tak, aby veškeré potřebné skutečnosti, které je nutno zjistit pro stanovení nároku na dávku, a které jsou zároveň zjistitelné správním orgánem, nebyly vyžadovány od žadatele. Jedná se např. o zjišťování výše příjmu ze závislé činnosti a ze samostatné výdělečné činnosti v rozhodném období, nezaopatřenosti dítěte, výši denního vyměřovacího základu.

Nutnost realizovat zjednodušení správního řízení jak na straně správního orgánu, tak na straně účastníka řízení, se projevuje i v oblasti vydávání rozhodnutí ve věci.

V případech, kdy se rozhoduje o přiznání nebo změně výše dávky se účastníku řízení rozhodnutí nezasílá do vlastních rukou, ale je vloženo (k dispozici a nahlédnutí) do Informačního systému státní sociální podpory, pokud tento způsob doručování účastník řízení výslovně nevyloučí. Je tak zajištěno, že účastník řízení v případě potřeby může zjistit z jakých podkladů správní orgán vycházel a jakým způsobem stanovil nárok na dávku a její výši. O skutečnosti, že bylo vygenerováno rozhodnutí, které se nezasílá do vlastních rukou, a toto rozhodnutí bylo vloženo do Informačního systému státní sociální podpory, bude jeho adresát notifikován e-mailem/SMS tak, aby v případě, že nebude souhlasit s výši přiznané dávky nebo s její změnou, se mohl s rozhodnutím seznámit a zvážit možnost podání odvolání.

Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí se doručuje do vlastních rukou účastníkům řízení (poštou nebo do datové schránky) pouze v případě, že žádost o dávku byla zamítnuta (dávka byla nepřiznána), dávka byla odejmuta, výplata dávky byla zastavena, bylo rozhodnuto o povinnosti vrátit přeplatek na dávce, přichází v úvahu více oprávněných a Úřad práce ČR bude rozhodovat, komu se dávka vyplatí nebo bude vyplácet nebo jde o rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, jde o prominutí podmínky trvalého pobytu, jde o zamítnutí volby nároku rodiče na rodičovský příspěvek.

V případě, že účastníku řízení nebo osobě společně posuzované nelze doručovat prostřednictvím informačního systému, použije se pro doručování správní řád, do vlastních rukou se v řízeních podle tohoto zákona doručují pouze rozhodnutí vyjmenovaná v předchozím odstavci a také výzva orgánu státní sociální podpory, kterou se v průběhu řízení ukládá povinnost.

Právní úprava odpovídá potřebě maximálního zjednodušení řízení jak na straně správního orgánu, tak na straně účastníka řízení s ohledem na postupující digitalizaci v oblasti nepojistných sociálních dávek, avšak se zachováním rovného přístupu pro ty, kteří digitální kanály pro přístup k dávce státní sociální podpory využít nechtějí nebo nemohou. Tato právní úprava zajišťuje soulad s právní úpravou v zákoně o dávce státní sociální pomoci.

Výkon správních rozhodnutí vydaných podle zákona o státní sociální podpoře podléhá dělené správě ve smyslu příslušných ustanovení daňového řádu. Jedná se o „nucený“ výkon rozhodnutí

podle zákona o státní sociální podpoře, který se uplatní zejména v řízení vedeném z moci úřední, tedy zvláště v případě stanovení povinnosti vrátit přeplatek na dávce, kdy takto vzniklé přeplatky budou vymáhat orgány celní správy.

Elektronické doručování účastníkům řízení a osobám společně posuzovaným

V řízení o dávce státní sociální podpory se účastníkům řízení a členům domácnosti písemnost doručuje elektronicky (dále jen „elektronické doručení“), pokud to účastník řízení nebo osoba

společně posuzovaná nevyloučila. Jedná se o speciální právní úpravu, která reflektuje navržené možnosti komunikace klientů s Úřadem práce ČR prostřednictvím informačního systému.

Úřad práce ČR doručuje písemnosti prostřednictvím Informačního systému o dávkách státní sociální podpory. Dokument, který byl dodán prostřednictvím Informačního systému o dávkách státní sociální podpory, je doručen okamžikem, kdy se do Informačního systému o dávkách státní sociální podpory přihlásí účastník řízení nebo osoba společně posuzovaná, které je doručovaná písemnost adresována. Nepřihlásí-li se do Informačního systému o dávkách státní sociální podpory adresát písemnosti ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost dodána prostřednictvím Informačního systému o dávkách státní sociální podpory, považuje se tato písemnost za doručenou uplynutím posledního dne této lhůty. Pokud má adresát zpřístupněnu datovou schránku, doručují se mu taxativně vyjmenovaná rozhodnutí a výzvy ke splnění povinnosti současně i do datové schránky, účinky doručení v tomto případě nastávají okamžikem, kdy je písemnost považována za doručenou podle zákona o elektronických

úkonech. Adresát jakékoliv písemnosti je o jejím dodání prostřednictvím Informačního systému o dávkách státní sociální podpory informován zprávou na adresu elektronické pošty a zprávou na telefonní číslo uvedené v základních registrech nebo na adresu elektronické pošty

a telefonní číslo, které sdělil Úřadu práce ČR. Jedná se o notifikaci skutečnosti, že byla Úřadem práce ČR odeslána ve věci správního řízení o dávku nějaká písemnost.

Doručování účastníkům řízení a společně posuzovaným osobám prostřednictvím provozovatele poštovních služeb

Pokud není elektronické doručení možné (jedná se o situace, kdy elektronické doručování osoba společně posuzovaná vyloučí), jsou taxativně vyjmenovaná rozhodnutí určená do vlastních rukou a výzvy ke splnění povinnosti doručovány prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.

Doručování dalším osobám

Pokud jiným osobám než účastníkům řízení nebo členům domácnosti nebo jejich zmocněncům nelze doručit písemnost prostřednictvím Informačního systému o dávkách státní sociální podpory, doručuje se podle příslušných ustanovení správního řádu o doručování.

V každém zahájeném řízení se vede spis. Spis se vede pouze v elektronické podobě v rámci

Informačního systému o dávkách státní sociální podpory. Nahlížet do něj mohou pouze účastník řízení, a osoba s ním společně posuzovaná v rozsahu jí týkajících se údajů, případně zástupci těchto osob. V případě podání v listinné podobě příslušný orgán provede kopii tohoto podání do elektronické podoby a založí tuto kopii do spisu. Vylučuje-li povaha dokumentu nebo důkazního prostředku konverzi do elektronického podoby, uschová příslušný orgán tento dokument nebo důkazní prostředek a ve spise o tomto uložení vyznačí záznam.

Pro stanovení lhůty pro vydání rozhodnutí ve věci dávky státní sociální podpory se použijí příslušná ustanovení správního řádu. V zákoně o státní sociální podpoře se výslovně stanoví

podmínky, kdy lhůta pro vydání rozhodnutí neběží – ode dne odeslání výzvy účastníku řízení nebo osobě společně posuzované nebo jiné právnické nebo fyzické osobě do dne splnění výzvy, případně do marného uplynutí lhůty pro její splnění. Upravuje se tak stavění lhůty

pro vydání rozhodnutí z důvodu, kdy orgán státní sociální podpory nemůže činit další úkony v řízení z důvodu, že čeká na splnění výzvy k doložení skutečností rozhodných pro stanovení nároku na dávku státní sociální podpory.

K řízení ve správním soudnictví je místně příslušný soud, v jehož obvodu je bydliště účastníka řízení, který se domáhá soudní ochrany a kterému bylo adresováno rozhodnutí Úřadu

práce ČR v prvním stupni nebo kterému bylo jinak zasaženo do jeho práv. Stanoví se výjimka pro místní příslušnost správního soudu z důvodu celostátní působnosti Úřadu práce ČR, který rozhoduje o dávce státní sociální podpory v prvním stupni.

K bodu 1

V souvislosti se zrušením dávek přídavek na dítě a příspěvek na bydlení se upravuje definice státní sociální podpory.

K bodu 2

V souvislosti se zrušením dávek přídavek na dítě a příspěvek na bydlení se upravuje výčet dávek poskytovaných v závislosti na výši příjmu.

K bodům 3, 4, 5, 16, 33, 34, 48, 50, 56, 61, 64, 65, 66, 67, 70 ,73, 77

Orgánem státní sociální podpory se stanoví Úřad práce ČR jako správní orgán s celostátní působností. V souvislosti s tím se upravují ustanovení týkající se krajských poboček Úřadu práce ČR.

K bodům 6, 7, 8, 9

Upravuje se osobní rozsah nároku na dávky státní sociální podpory.

K bodům 10, 12, 14, 15, 17, 18, 19

Legislativně technická úprava.

K bodu 11

Odkazuje se na zákon o dávce státní sociální pomoci v záležitosti definice bydliště.

K bodu 13

Stanoví se, že za rozhodné příjmy pro nárok se považují příjmy vyjmenované v zákoně o dávce státní sociální pomoci. V souvislosti s tím se upravuje ustanovení o povinnosti zaměstnavatele sdělit příjmy ze závislé činnosti

K bodům 20 až 22

Legislativně technická úprava.

K bodům 23, 24

Upravuje se přepočet příjmu vyplaceného v cizí měně.

K bodům 25 až 31

Upravují se podmínky nezaopatřenosti dítěte. Za nezaopatřené dítě se nadále nepovažuje dítě po skončení povinné školní docházky do 18 let věku vedené jako uchazeč o zaměstnání.

K bodu 32

Zrušují se ustanovení týkající se nároku na přídavek na dítě a příspěvek na bydlení.

K bodům 35 až 39

Legislativně technické úpravy.

Zpřesňuje se právní úprava souhlasu oprávněné osoby a osob společně posuzovaných se zjišťováním skutečností rozhodných pro stanovení nároku na dávku, a to v souvislosti s procesními úpravami, které následují.

K bodu 40

Úprava v návaznosti na zrušení náležitostí žádosti.

K bodu 52

Stanoví se, že dávky se vyplácejí převodem na účet určený příjemcem, poštovním poukazem pouze v odůvodněných případech. Výplata dávky poštovním poukazem je zpoplatněna.

K bodu 78

Ruší se ustanovení týkající se povinnosti Úřadu práce ČR potvrzovat příjmy příjemce přídavku na dítě pro účely přiznání stipendia. Tato právní úprava byla v zásadě přesunuta do zákona o dávce státní sociální pomoci.

K bodům 82, 83

Stanoví se, že o dávkách státní sociální podpory rozhoduje Úřad práce ČR a o prominutí podmínky trvalého podmínky trvalého pobytu ministerstvo.

K bodu 84

Stanoví se zahájení řízení.

K bodu 85

Stanoví se způsoby, kterými se činí podání v rámci řízení o dávku a jakým způsobem se podává žádost o dávku státní sociální podpory. Jedná o uvedení v soulad s příslušnými ustanoveními zákona o dávce státní sociální pomoci. Procesní ustanovení se dávají v soulad s procesními ustanoveními v zákoně o dávce státní sociální pomoci.

K bodu 88

Upravuje se zvláštní ustanovení o stavění lhůty pro vydání rozhodnutí v případě odesílání výzvy ke splnění povinností účastníku řízení, společně posuzované osobě nebo jiné právnické nebo fyzické osobě podle tohoto zákona.

K bodu 95

Upravuje se zvláštní ustanovení o doručování, uvedení v soulad s ustanovením zákona o dávce státní sociální pomoci.

K bodům 96 až 101

Upravuje se rozhodování o dávkách a prodlužuje se lhůta pro podání odvolání. Uvedení v soulad s ustanovením zákona o dávce státní sociální pomoci.

K bodu 102

Upravuje se zvláštní ustanovení o vedení spisu v elektronické podobě. Uvedení v soulad s ustanovením zákona o dávce státní sociální pomoci.

K bodům 103 a 104

Ruší se výkon rozhodnutí vydaných podle tohoto zákona orgánem státní sociální podpory. Uplatní se dělená správa ve smyslu příslušných ustanovení daňového řádu a výkon rozhodnutí budou provádět orgány celní správy. Legislativně technické úpravy navazující na rušení opakujících se dávek SSP s výjimkou rodičovského příspěvku.

K ostatním bodům

Upravují se ustanovení, dotýkající se rušených dávek přídavku na dítě a příspěvku na bydlení.

K přechodným ustanovením

Vzhledem k tomu, že v konstrukci nové dávky jsou mj. transformovány dvě dávky ze systému státní sociální podpory (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení), které se dotýkají řádově

statisíce osob, je nezbytné podrobně upravit přechod ze „starých“ dávek na novou dávku

– dávku státní sociální pomoci s cílem minimalizovat dopady na poživatele „starých“ dávek

a osoby s nimi společně posuzované a zajistit administrativní zvládnutí po personální

i technické stránce. U příjemců „starých” dávek zákon stanoví povinnost během tří kalendářních měsíců od účinnosti zákona podat žádost o novou dávku státní sociální pomoci, doložit (prohlásit) rozhodné skutečnosti, jinak se propadnutím této lhůty výplata

„starých” dávek zastaví.

Na základě zkušeností z praxe se navrhuje, aby, i když už „budou uzavřené“ informační

systémy pro poskytování přídavku na dítě a příspěvku na bydlení, bylo zajištěno, že nikdo nepřijde o své nároky na dávky. Cílem tohoto ustanovení je zajistit kontinuální výplatu nové dávky státní sociální pomoci v návaznosti na výplatu „starých” dávek. Protože

přechod ze „starých” dávek na novou je komplikovaný, navrhuje se, aby se u příspěvku na bydlení a přídavku na dítě využil institut, který dosud funguje pouze u příspěvku na bydlení, na obě dávky a prolonguje se jejich výplata do doby první výplaty dávky státní sociální pomoci. Avšak podat novou žádost o příspěvek na bydlení nebo přídavek na dítě (ani zpětně za tři měsíce, jak zákon o státní sociální podpoře umožňuje) po účinnosti zákona o dávce státní sociální pomoci již nebude možné. Svoji situaci musí již domácnost řešit podáním žádosti o novou dávku státní sociální pomoci.

Pokud nebylo do účinnosti nového zákona o dávce státní sociální pomoci o příspěvku na bydlení nebo přídavku na dítě rozhodnuto, nebo běží jiné správní řízení (např. i odvolání), které nebylo do té doby dokončeno, dokončí se správní řízení ještě podle „starých” právních předpisů. Stanoví se postup u neukončených řízení, která byla zahájena před datem účinnosti zákona o dávce státní sociální pomoci tak, aby po přiznání dávky (po účinnosti) vstoupily do režimu přechodu platného pro poživatele „starých” dávek.

Dojde-li k vyčíslení přeplatku na dávce příspěvek na bydlení nebo přídavku na dítě, budou se tyto přeplatky také řešit podle „starých” právních předpisů. Navrhuje se řízení o přeplatcích na „starých” dávkách vést podle dosavadních předpisů.

Pro informovanost příjemců „starých” dávek o všech postupech, které souvisejí s přechodem na novou dávku, zašle Úřad práce ČR písemně nejpozději do 15. června 2025 sdělení. Vzhledem k tomu, že se jedná o významnou změnu dávkových systémů s dopadem na statisíce osob, je nezbytné je informovat o změnách a jejich „povinnosti“ podat žádost ve stanoveném termínu, jinak o „staré” dávky přijdou.

K části jedenácté až třicáté první obecně

Jedná se o legislativně technické změny právních předpisů vyplývající ze zrušení přídavku na dítě, příspěvku na bydlení, příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení a vzniku nového zákona o dávce státní sociální pomoci, jejíž součástí jsou složka na dítě, složka na bydlení, složka na živobytí a pracovní bonus. Je potřeba nově provázat právní předpisy, ve kterých je na zrušené „staré” dávky odkazováno, s právním předpisem nové dávky státní sociální pomoci. Jelikož po určitou dobu budou fungovat „staré” dávky s dávkou novou, je nutné po tuto dobu vycházet při odkazech ještě ze „starých” dávek.

K části jedenácté – změna zákona o advokacii

Poplatek Advokátní Komoře advokátů za žádost o poskytnutí právní porady nehradí osoba pobírající dávku státní sociální pomoci, jejíž součástí je složka na živobytí. Úprava souvisí se zrušením opakujících se dávek pomoci v hmotné nouzi.

K části dvanácté – změna zákona o veřejném zdravotním pojištění

Upravuje se výčet tzv. státních pojištěnců osoby pobírající dávku státní sociální pomoci, jejíž součástí je složka na živobytí, a členy jejich domácnosti podle zákona o dávce státní sociální pomoci. Úprava souvisí se zrušením opakujících se dávek pomoci v hmotné nouzi.

K části třinácté – změna zákona o vysokých školách

Stipendium se přiznává vždy studentům, kteří mají nárok na dávku státní sociální pomoci, jejíž součástí je složka na dítě, jestliže příjem členů domácnosti nepřevyšuje 1,5násobek životního minima členů domácnosti. Úprava souvisí se zrušením přídavku na dítě dle zákona o státní sociální podpoře.

Stanoví se doba poskytování stipendia a výše stipendia, způsob prokázání nároku na stipendium potvrzením orgánu státní sociální pomoci, určuje se doba platnosti tohoto potvrzení.

K části čtrnácté – změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody

Mezi peněžní prostředky, které věznice eviduje odděleně jako účelově vázané peněžní prostředky, se namísto přídavku na dítě eviduje dávka státní sociální pomoci, jejíž součástí je složka na dítě.

K části patnácté – změna zákona o vojácích z povolání

Ze služebního platu lze nově srazit částku přeplatku na dávkách státní sociální pomoci. Jedná se o rozšíření právní úpravy, která se v dosavadním znění týká přeplatku na dávkách státní sociální podpory. Úprava přímo souvisí s návrhem zákona o dávce státní sociální pomoci.

K části šestnácté – změna zákona o azylu

Částka poskytovaného finančního příspěvku žadateli o udělení mezinárodní ochrany, jemuž je odborným lékařem doporučeno dietní stravování a kterému není v azylovém zařízení poskytována strava, se zvyšuje o částku, kterou se zvyšuje podle zákona o dávce státní sociální pomoci složka na živobytí dávky státní sociální pomoci z důvodu dietního stravování. Úprava souvisí se zrušením opakujících se dávek pomoci v hmotné nouzi.

K části sedmnácté – změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky

K bodům 1, 2 a 3

Upravují se náležitosti žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu o doklad prokazující měsíční příjem rodiny, kdy namísto částky normativních nákladů na bydlení dle zákona o státní sociální podpoře, se příjem rodiny stanoví pomocí veličin, kterými jsou částky nejvyššího normativního nájmu a energetického paušálu, stanovené pro účely složky bydlení dávky státní sociální pomoci. Do příjmu rodiny se nezahrnuje dávka státní sociální pomoci. Úprava přímo souvisí s návrhem zákona o dávce státní sociální pomoci a zrušením příspěvku na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře.

Část osmnáctá – změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí

K bodu 1

Jedná se úpravu v souvislosti se zrušením přídavku na dítě v zákoně o státní sociální podpoře

K bodům 2, 3

Upravuje se výpočet úhrady za péči o dítě, kdy se namísto částek normativních nákladů na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře, pro výpočet příjmu osoby povinné úhradou použije normativní nájem a energetický paušál podle zákona o dávce státní sociální podpory. Úprava souvisí se zrušením příspěvku na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře.

K bodu 4

Stanoví se povinnost osoby povinné úhradou za péči o dítě oznámit a doložit, že tato osoby nebo osoba s ní společně posuzovaná je příjemcem dávky státní sociální pomoci, jejíž součástí je složka na živobytí. Úprava souvisí se zrušením opakujících se dávek pomoci v hmotné nouzi.

K bodu 5

Doplňuje se povinnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí na žádost poskytnout údaje potřebné pro rozhodování o sociální dávce orgánu státní sociální pomoci. Úprava přímo souvisí s návrhem zákona o dávce státní sociální pomoci.

K části devatenácté – změna zákona o Probační a mediační službě

Probační a mediační služba při výkonu své působnosti bude nadále spolupracovat i s orgánem státní sociální pomoci, který bude poskytovat dávku státní sociální pomoci, jejíž součástí bude složka na živobytí.

K části dvacáté – změna zákona o ochraně veřejného zdraví

Úprava souvisí se zrušením opakujících se dávek pomoci v hmotné nouzi. Orgán veřejného zdraví je oprávněn sdělit individuální údaje Úřadu práce pro účely řízení o dávce pomoci v hmotné nouzi.

K části dvacáté první – změna energetického zákona

Dochází k úpravě ustanovení o oprávnění přístupu k informacím o sociálních dávkách jako prevence přerušení nebo ukončení dodávek energií. Úprava souvisí se zrušením příspěvku na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře a doplatku na bydlení podle zákona o pomoci v hmotné nouzi.

K části dvacáté druhé – změna zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních

K bodu 1

Legislativní úprava souvisejícím se zrušením přídavku na dítě podle zákona o státní sociální podpoře.

K bodům 2 a 3

Dochází k úpravě povinnosti rodiče hradit příspěvek na úhradu péče poskytované dětem a nezaopatřeným osobám v zařízeních ústavní nebo ochranné výchovy. Pokud je rodič nebo osoba společně s ním posuzovaná příjemcem dávky státní sociální pomoci, jejíž součástí je složka na živobytí, povinnost hradit tento příspěvek se nestanoví.

Stanoví se veličiny, ze kterých se vychází pro stanovení příjmu rodiče pro účely stanovení zmíněného příspěvku. Namísto normativních nákladů podle zákona o státní sociální podpoře se nově použijí normativní nájem a energetický paušál podle zákona o dávce státní sociální pomoci. Úprava souvisí se zrušením příspěvku na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře.

K části dvacáté třetí – změna soudního řádu správního

K bodům 1 a 2

Dochází k doplnění ustanovení týkajícího se příslušnosti soudů, kde se doplňuje dávka státní sociální pomoci, u které bude tak, jak je to u dalších nepojistných sociálních dávek příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.

K části dvacáté čtvrté – změna zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení

Jedná se úpravu ustanovení o vyloučení z výkonu rozhodnutí o zajištění věci, nově namísto dávky příspěvek na bydlení, je uvedena dávka státní sociální pomoci a namísto dávek pomoci v hmotné nouzi jedna dávka pomoci v hmotné nouzi, která zůstává – mimořádná okamžitá pomoc. Úprava souvisí se zrušením opakujících se dávek pomoci v hmotné nouzi a zrušením příspěvku na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře.

K části dvacáté páté – změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů

K bodu 1

Ze služebního příjmu lze nově srazit částku přeplatku na dávkách státní sociální pomoci. Obdobná úprava se v dosavadním znění týká přeplatku na dávkách státní sociální podpory. Úprava přímo souvisí s návrhem zákona o dávce státní sociální pomoci.

K bodu 2

Zavádí se souhrnný obecný pojem „Bezpečnostní sbory ČR“ pro využití vůči orgánům veřejné moci, fyzickým a právnickým osobám při označení zaměstnavatele.

K části dvacáté šesté – změna zákona o zaměstnanosti

Rozšiřuje se působnost krajské pobočky Úřadu práce o spolupráci s orgány státní sociální pomoci. Úprava přímo souvisí s návrhem zákona o dávce státní sociální pomoci.

K části dvacáté sedmé – změna školského zákona

Upravuje se ustanovení o bezplatném poskytování učebnic a učebních textů pro žáky, kteří jsou příjemci dávky státní sociální pomoci, jejíž součástí je složka na živobytí nebo členy domácnosti příjemce této dávky. Úprava souvisí s novelizací zákona o pomoci v hmotné nouzi.

K části dvacáté osmé – změna zákona o správních poplatcích.

Doplnění úkonů, které jsou osvobozeny od poplatku o úkony související s prováděním zvláštního právního předpisu o dávce státní sociální podpory. Od správních poplatků jsou obecně osvobozeny úkony v řízeních o nepojistných sociálních dávkách. Úprava přímo souvisí s návrhem zákona o dávce státní sociální pomoci.

K části dvacáté deváté – změna zákona o elektronických komunikacích

Stanoví se, že osobou se zvláštními sociálními potřebami s nízkými příjmy je příjemce dávky státní sociální pomoci, jejíž součástí je složka živobytí, nebo je členem domácnosti tohoto příjemce. Úprava souvisí se zrušením příspěvku na živobytí podle zákona o pomoci v hmotné nouzi.

K části třicáté – změna zákona o rozhlasových a televizních poplatcích

Od rozhlasového a televizního poplatku je osvobozena fyzická osoba s nízkými příjmy, která je na výzvu provozovatele vysílání ze zákona písemně tuto skutečnost doložit kopií rozhodnutí úřadu státní sociální pomoci. Úprava souvisí s novelizací zákona o státní sociální podpoře.

K části třicáté první – změna zákona o sociálních službách

K bodu 1

Rozšiřuje se předmět úpravy – úprava předpokladů pro výkon sociálního pracovníka, pokud vykonává činnost podle zákona o dávce státní sociální pomoci při poskytování této dávky. Úprava přímo souvisí s návrhem zákona o dávce státní sociální pomoci.

K bodu 2

Upravuje se odkaz na právní předpis, který definuje pojem bydliště – zákon o dávce státní sociální pomoci.

K bodům 3, 4

Upravuje se ustanovení týkající se zvýšení příspěvku na péči nezaopatřenému dítěti, kdy se ohledně rozhodných příjmů odkazuje na zákon o dávce státní sociální pomoci. Úprava přímo souvisí s návrhem zákona o dávce státní sociální pomoci.

K bodu 5

Nestanoví se úhrada za péči v případě, že osoba nebo osoba s ní společně posuzovaná je příjemcem dávky státní sociální pomoci. Úprava souvisí se zrušením opakujících se dávek pomoci v hmotné nouzi.

Úhrada se stanoví podle příjmu porovnaného namísto s částkami normativních nákladů na bydlení s normativním nájmem a energetickým paušálem podle zákona o státní sociální pomoci. Úprava souvisí se zrušením příspěvku na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře.

K bodu 6

Stanoví se maximální výše úhrady za stravu v pobytové službě (zařízení) se snížením o dávku státní sociální pomoci, jejíž součástí je složka na dítě. Úprava souvisí se zrušením opakujících se dávek pomoci v hmotné nouzi a se zrušením přídavku na dítě podle zákona o státní sociální podpoře.

K části třicáté druhé – změna zákona o životním a existenčním minimu

Nově se upravují započitatelné příjmy a způsob zápočtu příjmů ze samostatné výdělečné činnosti, příjmu z nájmu a ostatních příjmů uvedených v zákoně o daních z příjmů. Sjednocuje se vymezení započitatelných příjmů s vymezením příjmů v návrhu zákona o dávce státní sociální pomoci a způsob zápočtu příjmů ze samostatné činnosti, příjmů z nájmu a ostatních příjmů uvedených v zákoně o daních z příjmů. Účelem úpravy je dosažení jednotného postupu při posuzování výše příjmů ve vztahu k nároku na dávky státní sociální podpory, dávky pomoci v hmotné nouzi a dávku státní sociální pomoci. Úprava výčtu příjmů zahrnuje vyjmutí některých příjmů, které se na základě zkušeností z praxe u nízkopříjmových domácností buď vyskytují velice sporadicky, nebo je dle jejich charakteru nelze technicky ověřit. Kromě snížení administrativní zátěže bude příslušnou úpravou zajištěn také jednotný postup při aplikaci dalších právních předpisů, které při zjišťování výše příjmů zákon o životním a existenčním minimu využívají (např. zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, zákon č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky aj.).

K části třicáté třetí – Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi

V souvislosti s novou právní úpravou zákona o dávce státní sociální pomoci je zapotřebí, podobně jako v případě dosavadní úpravy dávek státní sociální podpory, provést změny v zákoně o pomoci v hmotné nouzi. Vytvořením nové koncepce podpory prostřednictvím jediné dávky státní sociální pomoci, kterou bude stát přispívat nejen na péči o nezaopatřené dítě, ale rovněž na živobytí a náklady spojené s bydlením, se zrušuje dosavadní právní úprava příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení. V zákoně o pomoci v hmotné nouzi zůstává nadále

ponechána pouze úprava jednorázové dávky pomoci v hmotné nouzi mimořádné okamžité pomoci a sociálního poradenství.

Dosavadní dávková podpora prostřednictvím opakujících se dávek pomoci v hmotné nouzi tak bude nahrazena jedinou dávkou, jež v sobě zahrnuje složku bydlení a složku živobytí a efektivně bude zacílena podle konkrétní potřeby jednotlivých rodin.

K bodům 1, 2, 4, 5, 7 až 15 až 17 až 43, 46 až 50, 53, 55 až 68

Legislativně technická úprava. V souvislosti se zrušením dávek příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení se upravují všechna dotčená ustanovení, která se těchto zrušených dávek dotýkají.

K bodu 3

V souvislosti se zrušením dosavadní podpory prostřednictvím opakujících se dávek pomoci

v hmotné nouzi se výslovně upravuje definice, kdy může být osoba považována za osobu hmotné nouzi pro účely poskytnutí mimořádné okamžité pomoci z důvodu, že jí hrozí vážná újma na zdraví, a to ve vztahu ke splnění podmínek nároku na dávku státní

sociální pomoci. Role tzv. poslední záchranné sítě dávky pomoci v hmotné nouzi je zde tímto výslovně deklarována tím, že tuto podporu mohou získat také osoby, které podmínky nově vytvořené podpory zcela nenaplní. Mimořádná okamžitá pomoc z důvodu hrozby vážné újmy na zdraví je i v současné době navázána na podmínku, že pro její poskytnutí nemůže být nárok na příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Mimořádná okamžitá pomoc z důvodu hrozby vážné újmy na zdraví je koncipována tak, že je určena pro osoby, které na základní opakující se dávky pomoci v hmotné nouzi, a tedy i pro novou dávku státní sociální pomoci, nemají nárok.

K bodu 6

V souvislosti se zrušením dávek příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení se nově definuje předmět úpravy zákona o pomoci v hmotné nouzi, kterým je nadále pouze jediná dávka, mimořádná okamžitá pomoc.

K bodům 51, 52 Jde o úpravu, ve které se nadále ponechává možnost sociální práce pracovníků v přenesené působnosti obcí, která funguje již v současné době. Také se ponechává spolupráce těchto pracovníků s Úřadem práce ČR při hodnocení nároku a výše mimořádné okamžité pomoci.

K bodu 67

Nově se umožňuje zahájit řízení o přiznání mimořádné okamžité pomoci také z moci úřední. Bude tak možné podporu poskytnout, aniž by osoba, která se ocitne v tíživé situaci pro některou ze situací mimořádné okamžité pomoci, musela podat žádost. Bude se jednat zpravidla o případy, ve kterých Úřad práce ČR bude mít ze své úřední činnosti znalost konkrétní situace rodiny, např. v situacích spojených se vzděláním nezaopatřených dětí. Zároveň s tímto postupem se předpokládá úzká spolupráce se sociálními pracovníky v různých typech obcí, neziskovým sektorem apod., kdy i tito pracovníci mohou poskytnout podnět Úřadu práce ČR, že v určitém případě je nutná podpora prostřednictvím mimořádné okamžité pomoci. Možnost poskytnout mimořádnou okamžitou pomoc z moci úřední může být spojena rovněž s dávkou státní sociální pomoci, a to v případě složky živobytí, kdy se vypracovává podpůrný plán. V rámci vytvoření podpůrného plánu se hodnotí celková situace domácnosti, což může vést i k rozhodnutí, že je potřeba domácnost podpořit v některé situaci mimořádnou okamžitou pomocí.

K přechodným ustanovením

Vzhledem k tomu, že v konstrukci nové dávky jsou mj. transformovány dvě dávky ze systému pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení), které se dotýkají řádově

jednoho statisíce osob, je nezbytné podrobně upravit přechod ze „starých” dávek na novou dávku – dávku státní sociální pomoci s cílem minimalizovat dopady na poživatele „starých” dávek a osoby s nimi společně posuzované a zajistit administrativní zvládnutí po personální i technické stránce. U příjemců „starých” dávek zákon stanoví povinnost

během tří kalendářních měsíců od účinnosti zákona podat žádost o novou dávku státní sociální pomoci, doložit (prohlásit) rozhodné skutečnosti, jinak se propadnutím této lhůty výplata „starých” dávek zastaví.

Na základě zkušeností z praxe se navrhuje, aby bylo zajištěno, že nikdo nepřijde o své nároky na dávky. Cílem tohoto ustanovení je zajistit kontinuální výplatu nové dávky státní sociální pomoci v návaznosti na výplatu „starých” dávek. Protože přechod ze starých dávek na novou

je komplikovaný, navrhuje se, aby příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, které zajišťují zabezpečení základních životních potřeb na společensky dohodnuté minimální úrovni, byly poskytovány jako dosud (do účinnosti zákona o dávce státní sociální pomoci) a reagovaly na aktuální situaci domácnosti, a to do doby první výplaty dávky státní sociální pomoci. Avšak podat novou žádost o příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení po účinnosti zákona o dávce státní sociální pomoci již nebude možné. Svoji situaci musí již domácnost řešit podáním žádosti o novou dávku státní sociální pomoci.

Pro informovanost příjemců „starých” dávek o všech postupech, které souvisejí s přechodem na novou dávku, zašle Úřad práce ČR písemně nejpozději do 15. června 2025 sdělení. Vzhledem k tomu, že se jedná o významnou změnu dávkových systémů s dopadem na cca stotisíc osob, je nezbytné je informovat o změnách a jejich „povinnosti“ podat žádost ve stanoveném termínu, jinak o „staré” dávky přijdou.

K části třicáté čtvrté až čtyřicáté - obecně

Jedná se o legislativně technické změny právních předpisů vyplývající ze zrušení přídavku na dítě, příspěvku na bydlení, příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení a vzniku nového zákona o dávce státní sociální pomoci, jejíž součástí jsou složky dítě, bydlení, živobytí a pracovní bonus. Je potřeba nově provázat právní předpisy, ve kterých je na zrušené „staré” dávky odkazováno, s právním předpisem nové dávky státní sociální pomoci. Jelikož po určitou dobu budou fungovat „staré” dávky s dávkou novou, je nutné po tuto dobu vycházet při odkazech ještě ze „starých” dávek.

K části třicáté čtvrté – změna zákona o nemocenském pojištění

Úprava se týká sdělování údajů orgány nemocenského pojištění ostatním subjektům, kde se výčet těchto subjektů rozšiřuje o orgány poskytující dávku státní sociální pomoci. Úprava přímo souvisí s návrhem zákona o dávce státní sociální pomoci.

K části třicáté páté – změna zákona o Úřadu práce České republiky

K bodům 1 a 2

Rozšíření oblastí, v nichž Úřad práce ČR plní úkoly o oblast státní sociální pomoci. Úprava přímo souvisí s návrhem zákona o dávce státní sociální pomoci.

K bodu 3

Jedná se o úpravu definice Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí, kde se přidává část pokrývající údaje nezbytné pro plnění úkolů v oblasti státní sociální pomoci. Úprava přímo souvisí s návrhem zákona o dávce státní sociální pomoci.

K části třicáté šesté – změna zákona o specifických zdravotních službách

Doplnění právní úpravy společných ustanovení pro posudkovou péči a lékařské posudky, kde se doplňuje, že právní úprava posuzování zdravotního stavu pro účely dávky státní sociální pomoci není ustanoveními zákona o specifických zdravotních službách dotčena. Úprava přímo souvisí s návrhem zákona o dávce státní sociální pomoci.

K části třicáté sedmé – změna zákona o státním občanství České republiky

K bodu 1

Doplnění ustanovení podmínky pro udělení státního občanství ČR - o prokázání, že žadatel o státní občanství ČR bez vážných důvodů nezatěžoval systém dávky státní sociální pomoci a co se výrazným zatížením rozumí.

K bodu 2

Doplnění udělení státního občanství dítěti na základě prohlášení otcovství občanem ČR, pokud se nejedná o účelové jednání s cílem zneužít systém dávky státní sociální pomoci.

K bodu 3

V příloze č. 2 k zákonu se namísto slov dávky pomoci v hmotné nouzi uvádějí slova dávky státní sociální pomoci a dávky pomoci v hmotné nouzi.

Úprava přímo zákona o státním občanství ČR souvisí s návrhem zákona o dávce státní sociální pomoci.

K části třicáté osmé – změna zákona o hazardních hrách

K bodu 1

Legislativně technická úprava – zrušení čárky ve větě.

K bodu 2

Úprava subjektů zapsaných v rejstříku osob, které mají zákaz hraní hazardních her, nově se jedná o osoby starší 18 let pobírající dávky státní sociální pomoci, jejíž součástí je složka na živobytí a členy jejich domácnosti. Úprava přímo souvisí s návrhem zákona o dávce státní sociální pomoci a zrušením opakujících se dávek pomoci v hmotné nouzi podle zákona o pomoci v hmotné nouzi.

K části třicáté deváté – změna zákona o platebním styku

Upravuje se, že platební službou není vydávání ani platba prováděná prostřednictvím prostředků s příkazem pouze k vnitrostátní platbě a určeným k výplatě dávek pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální pomoci. Úprava přímo souvisí s návrhem zákona o dávce státní sociální pomoci.

K části čtyřicáté – změna zákona o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.

K bodu 1

Upravuje se způsob komunikace mezi Úřadem práce ČR a peněžním ústavem při zjišťování skutečností rozhodných podle tohoto zákona.

K bodu 2

Upravuje se, že cizinci s dočasnou ochranou nevzniká nárok na dávku státní sociální pomoci podle zákona o dávce státní sociální pomoci.

Předkládaným návrhem se omezuje přístup osob v dočasné ochraně k dávce státní sociální pomoci, a to s ohledem na „unikátnost“ institutu dočasné ochrany, který byl aktivován rozhodnutím Rady EU, kterým je stále zachovávána specifická forma dávkového zabezpečení osob s dočasnou ochranou (humanitární dávka ve spojení s příspěvkem pro solidární domácnost), neboť důvody, které vedly k jejímu vytvoření, přetrvávají.

K části čtyřicáté první – zrušovací ustanovení

Zrušují se vyhlášky provádějící některá ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi. Úprava přímo souvisí s návrhem zákona o dávce státní sociální pomoci a navrhovanou novelou zákona o pomoci v hmotné nouzi, kterou se ruší opakující se dávky pomoci v hmotné nouzi.

K části čtyřicáté druhé – účinnost

Účinnost zákona se navrhuje, s dále uvedenými výjimkami, k 1. červenci 2025 s ohledem na potřebu přípravy přechodu na nový systém administrace dávky (aplikační program) a proškolení příslušných zaměstnanců orgánů státní sociální pomoci a spolupracujících subjektů.

Reakce na různou dobu zániku dávek státní sociální podpory a dávek pomoci v hmotné nouzi je dána tím, že nová dávka státní sociální pomoci, a i dávky státní sociální podpory se vyplácí po měsíci nároku, zatímco dávky pomoci v hmotné nouzi v aktuálním měsíci. Cílem je, aby výplaty „starých” dávek a dávky nové na sebe v podstatě navazovaly. Jelikož poslední příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení budou moci být poskytnuty za leden 2026 s výplatou v lednu 2026, bude nová dávka státní sociální pomoci za měsíc leden 2026 poskytnuta v měsíci únoru 2026, čímž se novou dávkou plynule naváže na poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi. Obdobně tomu bude i u přídavku na dítě a příspěvku na bydleni, které budou prolongovány naposledy v měsíci prosinci 2025 s výplatou v měsíci lednu 2026.

Vzhledem ke kapacitním možnostem realizovat navrhované sjednocení procesů dávek, které zůstaly upraveny v zákoně o státní sociální podpoře, se odkládá účinnost těchto opatření o 6 měsíců po účinnosti zákona o dávce státní sociální pomoci, tedy od 1. ledna 2026.

Účinnost změn v zákoně o životním a existenčním minimu se také posouvá na 1. únor 2026, neboť do té doby budou poskytovány dávky pomoci v hmotné nouzi, kterých se změny v tomto zákoně týkají.

Z důvodu, aby byli příjemci „starých” dávek o všech postupech, které souvisejí s přechodem na novou dávku, včas písemně informováni, nabývá účinnost těchto opatření (zaslání písemného sdělení do 15. června 2025) již den následujícím po dni vyhlášení zákona v Sbírce zákonů.

V Praze dne 18. září 2024

Předseda vlády:

prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.

podepsáno elektronicky Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí:

Ing. Marian Jurečka

podepsáno elektronicky

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací