Zhodnocení platné právní úpravy
Současná právní úprava autorského práva vykazuje i přes pozitiva nahrazení nevyhovujícího zákona z r. 1965 (zákon č. 35/1965 Sb.) stále dílčí nedostatky. Vztah autorů a uživatelů je plně vztahem soukromoprávní povahy, do kterého by zákonodárce kogentními normami měl vstupovat pouze minimálně a ponechat dostatečný prostor pro autonomii vůle obou stran při užití autorských děl a dalších předmětů ochrany. Jako částečně problematickým se jeví vztah kolektivních správců, kteří vystupují jako nepřímí zástupci autorů (a jiných nositelů práv), právě s autory, příp. dalšími nositeli práv a vztah kolektivních správců s uživateli či osobami povinnými k platbě zvláštních odměn, příp. dokonce vztah kolektivních správců navzájem. Některé dílčí aspekty těchto vztahů, které nejsou zásadním zásahem do konstrukce stávající právní úpravy, je záměrem předkladatelů řešit předkládanou novelou.
Nároky na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí
Návrh zákona na rozpočty krajů a obcí nemá žádný dopad. Současné smluvní odměny kolektivních správců jsou pravidelně navyšovány o odvod zákonného DPH. Pokud jde o dopady na státní rozpočet, jediným dopadem je připočtení sazby DPH k odměně, kterou stát hradí za půjčování autorských děl knihovnami (§ 37 odst. 2). Vzhledem k tomu, že kolektivní správci DPH následně odvedou do státního rozpočtu, dopad na státní rozpočet v tomto smyslu nelze předpokládat. Státní rozpočet dosud podle názoru předkladatelů nelegitimně zkracoval tuto povinnou platbu za půjčování nejasností právě ohledně odvodu DPH.
Soulad s ústavním pořádkem ČR a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem i s mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu České republiky.
K bodu 1 - § 95 odst. 2 písm. c)
Současná úprava § 95 odst. 2 byla koncipována značně v neprospěch autorů, kteří uzavírali smlouvy s nakladateli. Možnost zastoupení kolektivním správcem tak byla omezena pouze na případy licenční smlouvy uzavřené na celou dobu trvání majetkových práv. Tím byli autoři nuceni uzavírat s nakladateli výhradní licenční smlouvy pouze na tuto dobu a nikoliv na dobu kratší. Odstraněním tohoto omezení dojde udělení možnosti autorů uzavřít smlouvy s nakladateli na základě vzájemné domluvy na stanovenou dobu, aniž by tím byla vyloučena možnost kolektivní správy.
Naopak navrhujeme, aby v ustanovení § 95 odst. 2 písm. c) zůstaly i nadále podmínky výhradního oprávnění pro celé území ČR a s právem poskytnout podlicenci.
K bodu 2 - § 97 odst. 5
Stávající znění autorského zákona do značné míry limituje pověřování výkonem kolektivní správy pro jiné osoby, než které jsou nositeli oprávnění od ministerstva kultury. Ačkoli navrhovatelé nenamítají nic proti koncepci pověřování výkonem pouze jiným (zahraničním) kolektivním správcem, takto úzce pojatá úprava brání efektivnímu výkonu kolektivní správy. V návaznosti na zamýšlenou změnu § 101 odst. 11, kdy by uživatel mohl žádat, aby se na něj obracel vždy jen jeden kolektivní správce, se jeví žádoucím, aby se také umožnilo kolektivním správcům, pokud nepověří jeden druhého výkonem kolektivní správy tak učinili u právnické osoby, jež by mohla být pověřena sjednáváním smluv o výběru odměn dle § 100 odst. 1 písm. h) a výběrem těchto odměn. Takováto právnická osoba však by podle osnovy nemohla být klasickým podnikatelským subjektem, naopak jejím účelem by neměl být výkon podnikání (do úvahy by pak připadala společnost s ručením omezeným či akciová společnost, která by nebyla založena za účelem podnikání - § 56 odst. 1 obchodního zákoníku anebo jiné právnické osoby - zájmové sdružení právnických osob dle občanského zákoníku). V neposlední řadě je vhodné zmínit, že již dnes mohou kolektivní správci založit „bezsubjektivní“ sdružení dle § 829 občanského zákoníku. Novela však umožní kolektivním správcům, aby založili osobu, do které mohou podle zvláštních právních předpisů vstoupit, a efektivněji vykonávat kolektivní správu jak s benefity pro samotné autory, tak i pro uživatele, kteří již nebudou muset uzavírat smlouvy s více kolektivními správci, nechávat je posuzovat specialisty, administrovat atd.
K bodu 3 - § 100 odst. 1 písm. j)
Důvodem návrhu je nejednoznačná specifikace povinnosti platit DPH, zejména v případě náhradních autorských odměn (povinnost zvýšit příslušnou náhradní odměnu o DPH, na vrub povinné osoby), což způsobuje problémy při uplatnění daně. Jmenovitě tento problém v největším měřítku nastává při výkonu kolektivní správy práva na odměnu za půjčování dle § 96 odst. 1 písm. a) bod 6. zákona č. 121/2000 Sb., kdy osoba povinná k platbám dle § 37 odst. 2 zákona č. 121/2000 Sb., odmítá hradit odměny (v sazbách dle bodu 10. Přílohy k autorskému zákonu) navýšené o DPH a kolektivní správci jsou nuceni odvést daň na vrub autorů (krácením sazeb dle bodu 10. Přílohy k zákonu). Přitom připočtení sazby DPH k výši odměny ve výsledku znamená, že daňovou povinnost následně kolektivní správci splní ve vztahu ke státnímu rozpočtu, jinými slovy DPH bude odvedeno zpět státu. Současná právní úprava fakticky zkracuje práva autorů, když zákonem stanovená odměna je ve skutečnosti nižší právě o odvod DPH.
K bodu 4 - § 100a odst. 1
Mezi důvody, které představují překážku uplatňování nároků kolektivními správci dle § 100a odst. 1, se výslovně doplňuje důvod, kdy uživatel žádá, aby oprávnění kolektivní správci pověřili výkonem práva pouze jednu osobu (viz nová koncepce dle § 101 odst. 11).
K bodu 5 - § 101 odst. 9 písm. g)
Institut rozšířené kolektivní správy je zaveden novým AutZ zejména ve prospěch uživatelů. Někdy však bývá tento institut chybně vnímán jako ve prospěch kolektivních správců. Skutečností zůstává, že možnost uzavření jediné licenční smlouvy, zahrnující díla autorů zastupovaných i autorů nezastupovaných, znamená pro uživatele významné usnadnění související s užíváním děl. V opačném případě by byl uživatel povinen uzavírat licenční smlouvu nejenom s kolektivními správci, ale současně také se všemi nezastupovanými autory, popř. nositeli práv, jejichž díla užívá. V tomto odstavci je rovněž zakotvena možnost autora písemně se vzdát účinků rozšířené kolektivní správy.
Odstraněním druhé části písmena g) je sledováno zejména uplatnění možnosti rozšířené kolektivní správy i na případy komerčního provozování, efektivnější možnost získat souhlas s užitím díla a větší právní jistotu pro uživatele, kteří s institutem rozšířených účinků smlouvy získávají jistotu ohledně užití daleko širšího rozsahu předmětů práv.
K bodu 6 - § 101 odst. 11
Podle stávající úpravy se na uživatele může obracet s návrhem na uzavření smlouvy každý kolektivní správce, který byl pověřen výkonem určitého práva dle autorského zákona (nebyl-li ovšem takový výkon omezen například jen pouze na rozdělování odměn). V praxi by se tak na uživatele mohli obrátit tři či dokonce pět kolektivních správců. Již jedna z předchozích novel autorského zákona proto zavedla pravidlo, že pokud se na uživatele obrátí více než dva kolektivní správci, může tento žádat, aby kolektivní správci pověřili jednoho z nich, který s uživatelem uzavře i jménem ostatních kolektivních správců. Navrhovatelé předkládají další úpravu, podle které by takové právo měl uživatel již v případě, kdy se na něj obrací alespoň dva (a více) kolektivních správců. Není totiž podle našeho přesvědčení důvod, aby uživatel nemohl uzavřením jedné smlouvy mít vypořádány všechny povinnosti dle autorského zákona. Kolektivní správci budou moci rovněž využít ustavení právnické osoby dle nově formulovaného písm. c) v § 97 odst. 5 a pověřit výběrem odměn jediného výběrčího, pokud se neshodnou přímo na pověření jednoho z kolektivních správců (nic jim nebude bránit případně takovou právnickou osobu založit).
K bodu 7 - § 103 odst. 11
S ohledem na možnost výkonu kolektivní správy v části uzavírání smluv a výběru odměn prostřednictvím nepodnikatelských právnických osob (viz bod 2 návrhu), je nezbytné, aby ministerstvu kultury zákon přiznal pravomoci dohledu, které jinak má vůči kolektivním správcům, i vůči takto pověřené osobě ve smyslu nově navrhovaného ust. § 97 odst. 5 písm. c). Je třeba doplnit, že úprava se plně použije obdobně, i pokud jde o výše uložitelných sankcí, avšak pouze pro dohled nad výkonem činností, k nimž byla taková osoba pověřena. Nad činností takové osoby, která se netýká rozsahu pověření, se samozřejmě dohled nevztahuje.
V Praze dne 20.7. 2012
Gabriela Pecková, v.r. Stanislav Polčák, v.r. Alena Hanáková, v.r. Milada Halíková, v.r. Dana Filipi, v.r. Ivana Levá, v.r. Pavel Ploc, v.r. Miroslav Petráň, v.r. Jana Suchá, v.r. Zdeněk Bezecný, v.r. Walter Bartoš, v.r.