zákon č. 161/2006 Sb.

K ČÁSTI PRVNÍ

K bodu 1

K § 4 odst. 2 a 3

Stanoví se povinnost policie potvrdit na žádost cizince jeho vstup na území. Ve smyslu Nařízení Rady ES č. 2133/2004 se zohledňuje povinnost ve stanovených případech (jde-li o cizince, který je oprávněn na území vstupovat přechodně bez víza anebo na krátkodobé vízum) vyznačovat vstup cizince na území v jeho cestovním dokladu. Současně se podle tohoto předpisu nevyznačuje vstup občanovi Evropské unie a jeho rodinnému příslušníkovi. V ostatních případech (např. jde-li o cizince - držitele víza k pobytu nad 90 dnů) je policii ponecháno na jejím rozhodnutí, zda vstup cizinci do jeho cestovního dokladu vyznačí. Vstup do cestovního dokladu policie vyznačí otiskem příslušného razítka. Ode dne plného uplatňování schengenského acquis bude vstup označován razítkem, jehož vzor je stanoven Rozhodnutím výkonného výboru ze dne 21. prosince 1994 o pořizování společných vstupních a výjezdních razítek (SCH/Com-ex(94)16 rev.

Současně se pro policii zachovává oprávnění zkrátit při vstupu cizince na území předpokládanou dobu jeho pobytu na území.

K bodu 2

K § 6 odst. 2

Rozšíření okruhu osob, které nemají povinnosti na vstupu na území i na rodinné příslušníky občanů Evropské unie.

K bodu 3

K § 6 odst. 5, § 42a odst. 5 písm. a), § 113 odst. 1 písm. a), § 113 odst. 5, § 114 odst. 3 písm. c) a § 169 odst. 7 písm. b) a d)

Důsledek změny terminologie pro institut povolení k trvalému pobytu.

K bodu 4

K § 6 odst. 7

Rozšíření okruhu výjimek z rozsahu náležitostí, které je cizinec povinen předložit na požádání policie při hraniční kontrole pro případy, kdy (v souladu se Směrnicí Rady 2004/114/ES) bude cizincům povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území předáno na území.

K bodu 5

K § 6 odst. 9

Návrh v souladu s Prováděcí směrnicí k Rozhodnutí Rady č. 2004/17/ES upravující vyžadování dokladu o zdravotním pojištění, jako náležitost k udělení jednotného schengenského víza, stanoví další případy, kdy se doklad o cestovním zdravotním pojištění nevyžaduje.

K bodu 6

K § 6 odst. 10

Ve smyslu Směrnice Rady 2004/38/ES je potřebné, aby občan Evropské unie a jeho rodinný příslušník pouze prokázal, že se na něho vztahuje právo volného pobytu. Tato skutečnost nemusí být vždy prokazována pouze cestovním dokladem nebo dokladem totožnosti – v takovém případě je však nezbytné, aby cizinec policii jiným dokladem přesvědčil, že se na něho toto právo vztahuje. V každém případě bude nezbytné, aby předložil doklady, jimiž prokáže svoji totožnost a státní občanství, resp. skutečnost, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie.

K zásadě volného pohybu osob – viz blíže Rozsudek Evropského soudního dvora ve věci C-215/03, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES podaná rozhodnutím Rechtbankte’s-Gravenhage (Nizozemsko) ze dne 12.5.2003 v řízení Salah Oulane (celex 62003J0215).

K bodu 7

K § 7 odst. 1 písm. c)

V souladu se Směrnicí Rady 2004/81/ES návrh zákona upravuje režim vydávání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany cizinců na území (viz § 42e). Takový pobytový režim se nad rámec uvedené směrnice navrhuje i pro cizince, kterým byla zamítnuta žádost o udělení azylu a vyslovena překážka vycestování. Zatímco pravděpodobná oběť trestného činu obchodování s lidmi, resp. objekt převaděčství o takovýto pobytový režim požádat mohou, cizinec, kterému byla zamítnuta žádost o udělení azylu a vyslovena překážka vycestování, o takovýto pobytový režim požádat musí. Dosud tento cizinec žádal o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území. Podle názoru předkladatele jde o kvalitativní změnu pobytového statusu ve prospěch neúspěšného žadatele o udělení azylu (srv. zejména § 48a).

K bodu 8

K § 9 odst. 3

Vymezení okruhu důvodů, pro které může být odepřen vstup cizince na území za účelem studia.

K bodům 9 a 11

K § 9 odst. 4 a 7

Rozhodnutí Rady Evropské unie č. 2004/574/ES upravuje jednotný vzor formuláře „odepření vstupu na hranici“, který obsahuje údaje k osobě cizince a konkrétní důvody, pro které byl cizinci odepřen vstup na území. Současně se takovému cizinci přiznává právo požádat příslušný orgán o přezkoumání důvodů odepření vstupu. I v těchto případech je policie povinna vyznačit do cestovního dokladu vstupní razítko, jeho otisk však stanoveným způsobem musí zneplatnit (slouží jako informace pro případ, že se cizinec o vstup pokusí přes jiný hraniční přechod).

K bodu 10

K § 9 odst. 5

Zohlednění postupu stanoveného Směrnicí Rady 2004/38/ES, která stanoví, že občan Evropské unie a jeho rodinný příslušník musí být informován o odepření vstupu a mít právo domáhat se vstupu na území podáním opravného prostředku. Současně zrušena stávající legislativní zkratka „zvláštní pobytové povolení“ používaná pro souhrnné vyjádření povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka.

K bodu 12

K § 11a

Občanu Evropské unie a jeho rodinnému příslušníku se v souladu se Směrnicí Rady 2004/38/ES přiznává právo na přezkoumání důvodů pro odepření jeho vstupu na území.

Nový správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.) zavádí do správního řízení nový právní institut – nové rozhodnutí upravené v § 101 a 102. Nové rozhodnutí není opravný prostředek. Bude se vydávat tehdy, kdy již bylo vydáno rozhodnutí ve věci, které nemá vady, ale okolnosti rozhodné pro jeho vydání se změnily. Ustanovení § 101 vypočítává pět okruhů zákonných důvodů, kdy se má vydat nové rozhodnutí. Podle § 101 písm. b) správního řádu lze „provést nové řízení a vydat nové rozhodnutí ve věci tehdy, jestliže novým rozhodnutím bude vyhověno žádosti, která byla pravomocně zamítnuta“.

V navrhovaném § 11a se upravuje tento institut speciálně ke správnímu řádu. Zaprvé se úžeji stanoví výčet případů, kdy je možné žádost o vydání nového rozhodnutí podat – pouze v případě, že bylo vydáno rozhodnutí o odepření vstupu z důvodů uvedených v § 9 odst. 1 písm. c) nebo l). Zadruhé se stanoví zvláštní lhůta, od které je možné žádost podat - nejdříve po uplynutí dvou let ode dne, kdy byl vstup na území odepřen. A zatřetí je speciálně stanovena lhůta pro vydání nového rozhodnutí – na 180 dnů.

K bodu 13

K § 15a odst. 1

V souladu se Směrnicí Rady 2004/38/ES se upřesňuje okruh rodinných příslušníků občana Evropské unie.

K bodu 14

K § 15a odst. 3

Důsledek zrušení legislativní zkratky „zvláštní pobytové povolení“ v § 9 odst. 5.

K bodu 15

K § 15a odst. 4

V písmenu a) se v souladu se Směrnicí Rady 2004/38/ES rozšiřuje okruh cizinců, na které se má pohlížet jako na rodinné příslušníky občana Evropské unie.

V písmenu b) se výslovně stanoví, že i občan České republiky je občanem Evropské unie a tudíž, že ustanovení vztahující se na cizince ze třetí země, který je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, se vztahují i na cizince ze třetí země, který je rodinným příslušníkem občana České republiky.

K bodu 16

K § 18 písm. d) bod 7 a 8

V bodu 7 se v souladu se Směrnicí Rady 2004/38/ES rozšiřuje okruh cizinců, na které se nevztahuje vízová povinnost.

V bodu 8 se rozšiřuje okruh cizinců, na které se nevztahuje vízová povinnost.

K bodu 17

K § 18 písm. e)

Rozšiřuje se okruh cizinců, na které se nevztahuje vízová povinnost, a to pro období, v němž je rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, povinen požádat o vydání povolení k přechodnému pobytu (viz § 87b). Ve smyslu Směrnice Rady 2004/38/ES může být v případě rodinných příslušníků, kteří nejsou občany Evropské unie, stanovena lhůta pro podání příslušného pobytového povolení, která nesmí být kratší než 3 měsíce od data vstupu na území – se zřetelem k této skutečnosti se stanoví lhůta 3 měsíců, po kterou mohou na území pobývat bez českého víza.

K bodům 18 a 19

K § 19 odst. 1 písm. d) a e)

Rozšíření okruhu osob, na které se nevztahují důvody ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se nevyžaduje vízum.

K bodu 20

K § 19 odst. 3

Důsledek zrušení legislativní zkratky obsažené v § 27 odst. 4.

K bodu 21

K § 22 odst. 1

Legislativně-technická úprava. Odstavec 1 obecně stanoví, že průjezdní vízum uděluje diplomatická mise nebo konzulární úřad České republiky. Za stanovených podmínek jej však může podle odstavce 5 a 6 udělit policie.

K bodu 22

K § 22 odst. 5

Zohlednění Nařízení Rady ES č. 415/2003 o udělování víz na hranicích.

K bodu 23

K § 22 odst. 6

Rozšíření okruhu cizinců, kteří mohou požádat na hraničním přechodu o udělení víza a usnadnění vstupu vymezenému okruhu rodinných příslušníků a některých dalších cizinců majících vztah k občanu Evropské unie.

K bodu 24

K § 23 odst. 1

Navrhuje se doplnit vyžadování dokladu o tom, že cizinec netrpí závažnou nemocí jako novou náležitost k žádosti o udělení víza k pobytu do 90 dnů (nikoliv však obligatorně, ale „na požádání“).

K bodům 25 až 27

K § 26 odst. 5 až 7

Zohlednění Nařízení Rady ES č. 415/2003 o udělování víz na hranicích a rozšíření okruhu občanů třetích států majících vztah k občanu Evropské unie, kteří mohou o udělení víza k pobytu do 90 dnů požádat při vstupu na území na hraničním přechodu.

K bodům 28, 31 a 32

K § 27 odst. 1 písm. d), k § 27 odst. 4 až 6 a k § 29 odst. 3

Dosavadní praxe, podle níž je cizinec povinen složit v hotovosti nebo na účet zastupitelského úřadu příslušnou finanční částku odpovídající úhradě nákladů spojených s jeho vycestováním z území České republiky, není v souladu se schengenským acquis. Proto se institut „jistoty“ navrhuje zrušit.

Způsob prokazování zajištění nákladů spojených s vycestováním zákon stanoví v § 12, kde předložení hotovosti je jedním ze zákonem připuštěných způsobů, jak prostředky k vycestování prokázat. Obdobná konstrukce je použita pro předkládání, resp. prokazování prostředků k pobytu na území.

K bodům 28 a 29

K § 27 odst. 1 písm. e) a § 27 odst. 2

Navrhuje se doplnit vyžadování dokladu o tom, že cizinec netrpí závažnou nemocí jako novou náležitost k žádosti o udělení průjezdního víza (nikoliv obligatorně, ale „na požádání“).

K bodu 33

K § 29b

Zajištění souladu se schengenskými předpisy, které upravují otázky spojené s udělováním jednotného schengenského víza. Tímto ustanovením je zohledněn obsah článku 23 Schengenské prováděcí úmluvy, ve kterém se stanoví, že „cizinec, který nesplňuje nebo přestane splňovat podmínky pro krátkodobý pobyt platné na území jedné ze smluvních stran, musí v zásadě neprodleně opustit území smluvních stran“. Konkrétní postup je stanoven Rozhodnutím výkonného výboru ze dne 14. prosince 1993 o společných zásadách pro prohlášení jednotných víz za neplatná od počátku, pro jejich zrušení nebo zkracování jejich doby platnosti [SCH/Com-ex(93)24].

K bodům 34 a 35

K § 30 odst. 2 a § 30 odst. 4

Z důvodu četných úprav se navrhuje v § 30 odst. 2 a 4 upravit jako celek. Oproti dosavadní úpravě se zohledňuje změněná terminologie pro institut povolení k trvalému pobytu. Rozšiřuje se okruh případů, kdy se vydává vízum k pobytu nad 90 dnů, a to za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia. Dále je zohledněna změna místa podání žádosti o povolení přechodného pobytu na území, jde-li o rodinného příslušníka, který není občanem Evropské unie (viz § 87b).

K bodu 36

K § 31 odst. 3

Zjednodušení postupu při vyřizování žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání. Navrhovaný postup umožní souběžné řízení o udělení víza a o získání živnostenského oprávnění (upraveno obdobně jako při udělování víz k pobytu za účelem zaměstnání).

K bodům 37 a 38

K § 33 odst. 1 písm. e) a § 42 odst. 4

Důsledek změny terminologie pro institut povolení k trvalému pobytu.

K bodu 39

K § 42c, 42d a 42e

Navrhovaný § 42c upravuje režim povolování dlouhodobého pobytu ve smyslu Směrnice Rady 2003/109/ES. Okruh rodinných příslušníků cizinců ze třetích států, jimž jiný stát Evropské unie přiznal právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství, nemusí být shodný ve všech státech Evropské unie, neboť se řídí národním právem).

Navrhovaný § 42d upravuje režim povolování dlouhodobého pobytu za účelem studia ve smyslu Směrnice Rady 2004/114/ES.

Navrhovaný § 42e v souladu se Směrnicí Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 upravuje režim vydávání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany cizinců na území. Tato úprava se vztahuje na cizince, kteří se stali obětí obchodování s lidmi anebo jsou objekty převaděčství; podmínkou je jejich ochota spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení a jejich svědectví je významné pro odhalení pachatelů uvedené organizované trestné činnosti. Současně se pod tento pobytový titul zahrnují i cizinci, jejichž žádost o azyl byla zamítnuta z důvodu absence individuálního pronásledování, ale byla jim přiznána překážka vycestování z důvodu ohrožení jejich osoby v případě návratu do země původu např. v důsledku vnitřního ozbrojeného konfliktu. Rozhodování o vydávání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany se svěřuje Ministerstvu vnitra. Důvodem je minimalizovat nebezpečí, že cizinec spolupracující s orgány činnými v trestním řízení se v důsledku indiskrece úřední osoby stane známým těm, k jejichž usvědčení směřuje jeho spolupráce s příslušnými orgány. Cizinec k žádosti předloží potvrzení orgánu činného v trestním řízení o nutnosti udělení tohoto pobytového titulu. Ministerstvo vnitra rozhoduje o žádostech cizinců o udělení azylu a v případech, kdy je zamítnut, současně rozhoduje o přiznání překážky, která brání vycestování cizince z území a je důvodem jeho dalšího pobytu na území. V těchto případech Ministerstvo vnitra rozhoduje i o zrušení dříve přiznané překážky vycestování. Ministerstvo vnitra tak disponuje nezbytnými informacemi (např. o trvalosti překážky) a je proto žádoucí, aby i v těchto případech rozhodovalo o vydávání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany.

K bodům 40 a 41

k § 44 a § 44a

Vzhledem k velkému množství navrhovaných legislativních změn v důsledku transpozice práva ES a nové úpravy povolování trvalého pobytu se navrhuje dosavadní celý § 44 nově upravit a nadto z důvodu přehlednosti rozdělit na § 44 (doba platnosti povolení k dlouhodobému pobytu) a § 44a (prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu).

Oproti dosavadní právní úpravě se do § 44 odst. 2 promítá důsledek speciální úpravy režimu povolování dlouhodobého pobytu ve smyslu Směrnice Rady 2004/114/ES. Rozhodnutí o povolení dlouhodobého pobytu za specifikovanými účely pobytu se stává pravomocným (jedná se o případy, kdy žádost podává cizinec na zastupitelském úřadu a rozhodnutí přebírá po vstupu na území České republiky) dnem jeho převzetí (§ 151 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád).

Dosavadní § 44 odst. 3 se zrušuje, neboť ve smyslu předpisů Evropských společenství bude průkaz o povolení k pobytu vydáván bez ohledu na věk cizince (tj. i cizincům mladším 15-ti let).

V § 44 odst. 4 písm. f) a g) a odst. 5 se stanoví doba platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného cizincům ve smyslu Směrnice Rady 2003/109/ES a Směrnice Rady 2004/114/ES, resp. Směrnicí Rady 2004/81/ES.

V novém § 44a odst. 2 se stanoví případy, kdy lze prodloužit platnost povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného cizincům za účelem studia ve smyslu Směrnice Rady 2004/114/ES a ve kterých případech se platnost takového povolení neprodlužuje.

V § 44a odst. 5 až 7 se stanoví náležitosti k žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného cizincům ve smyslu Směrnice Rady 2003/109/ES, Směrnice Rady 2004/114/ES a Směrnice Rady 2004/81/ES.

K bodu 42

K § 45 odst. 7

Konkretizují se podmínky, za nichž je cizinec, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, oprávněn požádat policii o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem, tak jak je tomu i v jiných případech (např. když bylo cizinci vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území).

K bodu 43

K § 46

Vzhledem k velkému množství navrhovaných legislativních změn v důsledku transpozice práva ES se navrhuje stávající § 46 celý nově upravit.

Dosavadní odstavce 1 a 2, které by navrhované změny učinily nepřehlednými, se navrhuje rozdělit na tři odstavce, přičemž každý z nich upravuje jiný účel povolení k dlouhodobému pobytu.

V odstavcích 4 a 5 se dosavadní právní úprava doplňuje tak, že je na základě Směrnice Rady 2003/109/ES omezen okruh náležitostí požadovaných k žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu na území cizinci, kterému bylo přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného státu Evropské unie a jeho rodinnému příslušníku, který má na území tohoto státu povolen pobyt za účelem sloučení rodiny nebo přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta. Obdobně se na základě Směrnice Rady 2004/114/ES omezuje okruh náležitostí požadovaných pro vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia.

Návrhem odstavce 8 se zjednodušuje možnost získání víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání podle živnostenského zákona tak, aby řízení o udělení víza bylo realizováno současně s řízením o získání živnostenského oprávnění. Cílem je umožnit vést řízení o obou žádostech souběžně, tj. obdobně jako je tomu při udělování víza za účelem zaměstnání.

K bodu 44

K § 46b a 46c

Výčet důvodů pro zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu je stanoven tak, aby odpovídal Směrnici Rady 2003/109/ES, resp. Směrnici Rady č. 2004/81/ES. Důvody pro zrušení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území vytvářejí podmínky k tomu, aby tento pobytový titul nebyl zneužíván cizinci, kteří ochotně přislíbí spolupráci orgánům činným v trestním řízení jen proto, aby si legalizovali pobyt na území.

Ustanovení § 46c odst. 1 písm. a) se vztahuje na případy, kdy bylo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území vydáno na základě podnětu orgánu činného v trestním řízení. Je proto logické, aby v takovém případě v okamžiku, kdy orgán činný v trestním řízení dojde k názoru, že cizince nadále ke své práci nepotřebuje, Ministerstvo jako příslušný správní orgán zrušilo platnost povolení.

K bodu 45

K § 47 odst. 1

Prodloužení lhůty, ve které je cizinec oprávněn požádat o prodloužení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů. Důvodem je skutečnost, že některé státy požadují, aby cizinec-držitel uvedeného českého víza, který žádá o udělení krátkodobého víza k pobytu na území jiného státu, měl platnost víza opravňující k pobytu na území České republiky delší než skončí platnost uděleného krátkodobého víza. Takový postup garantuje státu, který rozhoduje o udělení krátkodobého víza, že se cizinec vrátí do státu, kde má povolen pobyt.

K bodům 46 a 47

K § 48 a 48a

Cizincům, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany, se v souladu se Směrnicí Rady 2004/81/ES garantuje poměrně široká škála oprávnění na úrovni, která je poskytována cizincům, jimž je poskytována dočasná ochrana, resp. cizincům s nejvýhodnějším pobytovým oprávněním, tj. trvalým pobytem.

K bodu 48

K § 50 odst. 1

Důsledek změny terminologie pro institut povolení k trvalému pobytu a zrušení legislativní zkratky „zvláštní pobytové povolení“ zavedené v § 9 odst. 5.

K bodům 49, 50 a 52

K § 50 odst. 2, 4, 7

V případech, kdy je příslušné pro rozhodování a rušení pobytů ministerstvo, bude udělovat i výjezdní příkaz.

K bodu 51

K § 50 odst. 5

Nově se stanoví minimální doba, po kterou je občan Evropské unie a jeho rodinný příslušník po rozhodnutí o ukončení jejich pobytu oprávněn pobývat na území. Lhůta je stanovena tak, aby odpovídala Směrnici Rady 2004/38/ES.

K bodu 53

K § 56 odst. 1 písm. g)

Návrhem se zjednodušuje možnost získání víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání tak, aby řízení o udělení víza bylo realizováno současně s řízením o získání živnostenského oprávnění. Cílem je umožnit vést řízení o obou žádostech souběžně, tj. obdobně jako je tomu při udělování víza za účelem zaměstnání. Navrhovaným ustanovením se umožňuje policii vízum neudělit, jestliže cizinec předložil čestné prohlášení, avšak živnostenský úřad mu příslušné potvrzení nevydal.

K bodu 54

K § 59

Ustanovení § 59 stanoví, že je-li do žádosti o udělení víza žadatele zahrnut i cizinec mladší 15 let zapsaný v jeho cestovním dokladu, vztahuje se vízum i na tohoto cizince (mladšího 15 let). Toto pravidlo může kolidovat s právní úpravou v § 54, která cizinci ukládá povinnost uvést v žádosti údaje k dětem. Jinými slovy – má-li cizinec dítě, tak bez ohledu na to, zda s ním bude cestovat a je zapsáno v jeho cestovním dokladu, je povinen jej do žádosti zahrnout. Položková skladba a struktura tiskopisu „Žádost o udělení českého víza“ přitom nepočítá s vyznačením projevu vůle cizince, zda má být dítě, uvedené v příslušné rubrice, zahrnuto do uděleného víza. Podle Ministerstva zahraničních věcí jsou v praxi žadatelé proto instruováni, aby údaje o dětech v žádosti vyplňovali jen v případě, že dítě má žadatel zapsáno ve svém cestovním dokladu a cestuje s ním. Tento postup však neodpovídá platné právní úpravě a přináší určité problémy i cizinecké policii. Provádění stávající platné právní úpravy beze změny však není reálné. Z hlediska praxe Ministerstvo zahraničních věcí považuje za neakceptovatelné, aby každá žádost s vyplněnými údaji o dětech byla "ad hoc" přešetřována, pokud jde o zjišťování úmyslu cizince cestovat s dítětem, resp. dětmi, které uvedl do žádosti. Ministerstvo zahraničních věcí považuje také za neakceptovatelné, aby údaj o tom, které (nebo zda) dítě má být zahrnuto do víza, dopisovali do formuláře pracovníci zastupitelského úřadu, případně aby žadatelé vyznačovali úmysl zahrnout dítě do žádosti resp. do víza např. vpisováním mezi řádky formuláře, kroužkováním, zatrháváním dítěte nebo dětí, které s ním budou cestovat, popř. přikládáním neformálních příloh (na vloženém listu) k žádosti. Ustanovení § 59 se proto navrhuje zrušit.

K bodu 55

K § 60 odst. 2

Prodloužení lhůty, ve které je cizinec oprávněn požádat o prodloužení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů. Důvodem je skutečnost, že některé státy požadují, aby cizinec-držitel uvedeného českého víza, který žádá o udělení krátkodobého víza k pobytu na území jiného státu, měl platnost víza opravňující k pobytu na území České republiky delší než skončí platnost uděleného krátkodobého víza. Takovýto postup garantuje státu, který rozhoduje o udělení krátkodobého víza, že se cizinec vrátí do státu, kde má povolen pobyt.

K bodu 56

K § 62 odst. 2

Důsledek změny terminologie pro institut povolení k trvalému pobytu a rozšíření okruhu, kdy převzetím povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia nebo společného soužití rodiny zaniká platnost víza k pobytu nad 90 dnů, které bylo cizinci uděleno za účelem převzetí tohoto povolení.

K bodům 57 až 59

K § 64 písm. a), § 64 písm. d) a § 64 odst. 2

Zpřesnění obsahu pojmu „studium“ definovaného pro účely cizineckého zákona tak, aby odpovídalo Směrnici Rady 2004/114/ES. Pokud jde o odbornou praxi určenou k získání praktických a odborných zkušeností, bude se režim povolování dlouhodobého pobytu za účelem studia vztahovat pouze na případy, kdy jde o neplacenou odbornou praxi. Při zpracování bylo využito podkladů zaslaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Dále byla zohledněna skutečnost, že podle nového školského zákona (č. 561/2004 Sb.) konzervatoř již není střední školou, ale samostatným druhem školy.

K bodu 60

K Hlavě IV

Nově se v návaznosti na Směrnici Rady 2003/109/ES upravuje oblast povolování trvalých pobytů cizinců na území České republiky.

Zachována zůstává možnost povolení trvalého pobytu bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu cizince na území České republiky. V zájmu zpřehlednění pro potřeby aplikační praxe jsou důvody humanitární, spolu s jejich příkladmým vyjádřením, zařazeny samostatně od jiných důvodů hodných zvláštního zřetele. Spojení důvodů humanitárních a důvodů hodných zvláštního zřetele pod jedním ustanovením bylo příčinou nejednotnosti postupu při posuzování typově stejných věcí, neboť případy obsažené v dosavadním příkladmém vyjádření mohou být považovány jak za důvody humanitární, tak i za důvody hodné zvláštního zřetele. Stávající možnost získat trvalý pobyt z důvodu “zahraničněpolitického zájmu České republiky“ plně nevystihuje zájem státu, neboť uvedená dikce fakticky vylučuje řešit případy, kdy na povolení pobytu je vnitropolitický zájem – z uvedeného důvodu je nově zařazena možnost povolit trvalý pobyt na území z důvodu „zájmu České republiky“.

Trvalý pobyt z důvodu zájmu České republiky bude povolován zejména v případech, kdy tak stanoví vláda (např. souhlas s přesídlením určité skupiny cizinců) nebo, pokud zájem na povolení trvalého pobytu bude v konkrétním případě potvrzen orgánem státní správy. Jedná-li se o významného odborníka, může být zájem na povolení trvalého pobytu potvrzen rovněž státní organizací v oblasti vědy, výzkumu a vývoje.

Ustanovení § 67 vychází z dosavadního ustanovení § 69a, umožňuje podat žádost o povolení k trvalému pobytu poté, kdy cizinec na území pobýval minimálně 4 roky, z čehož nejméně 2 roky byl účastníkem řízení o azylu. Toto ustanovení je svou povahou ustanovením chránícím cizince před případnými restrikcemi státu jeho původu, které by mu mohly hrozit v důsledku toho, že v jiné zemi požádal o azyl. Současně se zohledňuje délka dosavadního nepřetržitého pobytu na území, kdy minimálně po 2 roky nenavštívil stát původu, což odůvodňuje domněnku, že došlo k narušení vazeb cizince na stát původu a cizinec je již do značné míry integrován na území České republiky. V zájmu zachování rodinných vazeb se připouští prominutí podmínky nepřetržitého pobytu na území a doby trvání azylového řízení v případě dětí tak, aby i ony mohly získat stejné pobytové oprávnění jako rodič, pokud se narodily za pobytu cizince na území nebo na území vstoupily později než rodič. Lhůta 7 dnů po skončení přechodného pobytu v rámci posuzování nepřetržitosti pobytu je stanovena s ohledem na skutečnost, že při zániku přechodného pobytu (např. zrušení z důvodu zániku účelu – ztráta zaměstnání) cizinec žádající o azyl přechází fyzicky do azylového zařízení a je z jeho pohledu nezbytné, aby uspořádal své osobní poměry (bydlení, movitý majetek apod.).

Výraznou změnou oproti stávající právní úpravě, která umožňuje každému cizinci získat trvalý pobyt na území po 10 letech jeho nepřetržitého pobytu na území, je v souladu se Směrnicí Rady 2003/109/ES zkrácení této lhůty na dobu 5 let. Současně zákon stanoví, které doby jsou do této lhůty započítávány a které se nezapočítávají.

V souladu se Směrnicí Rady 2003/109/ES se rozšiřuje okruh důvodů, kdy zaniká platnost povolení k trvalému pobytu (např. pokud takovému cizinci byl v souladu s uvedenou směrnicí povolen trvalý pobyt na území jiného členského státu) a obligatorních důvodů zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu (např. pokud cizinec pobýval mimo území České republiky nepřetržitě po dobu delší 6 let).

Rozhodnutí o povolení trvalého pobytu se i v případech, kdy žádost cizinec podal na zastupitelském úřadu, stává pravomocným dnem jeho převzetí na území České republiky (§ 151 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád).

Ustanovení § 74 navazuje na § 151 správního řádu, který upravuje zvláštní typ rozhodnutí, tzv. vydání dokladu. Podle něj „pokud správní orgán zcela vyhoví žádosti o přiznání práva, jehož existence se osvědčuje zákonem stanoveným dokladem, lze místo písemného vyhotovení rozhodnutí vydat pouze tento doklad“. O vydání dokladu se učiní záznam do spisu a namísto odůvodnění se v záznamu uvede seznam podkladů rozhodnutí. Dnem převzetí dokladu účastníkem nabývá rozhodnutí právní moci a právních účinků. Dojde-li ke zrušení rozhodnutí poté, co nabylo právní moci, pozbývá vydaný doklad platnost. (Pokud ovšem pozbude platnost doklad – například proto, že ho již nelze prodloužit – nemá to na rozhodnutí samotné žádný vliv.). V případě, že se vydává doklad namísto rozhodnutí, pak podle § 67 odst. 2 správního řádu se výroková část takového rozhodnutí, podstatné části jeho odůvodnění a poučení o opravném prostředku pouze vyhlásí a do spisu se učiní záznam, který obsahuje výrokovou část, odůvodnění, datum vydání, číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. Ústně vyhlášené rozhodnutí správní orgán potvrdí pro potřeby cizince písemně. Písemné potvrzení obsahuje pouze výrokovou část rozhodnutí a další náležitosti písemného vyhotovení rozhodnutí. Ustanovení § 74 odst. 1 stanoví speciálně lhůtu, ve které je cizinec povinen se osobně dostavit k převzetí průkazu o povolení k pobytu. Takovou lhůtu totiž správní řád nestanoví – staví na předpokladu, že doklad osvědčuje přiznané právo, a tudíž je v zájmu žadatele ho převzít co nejdříve. Ustanovení § 74 odst. 2 pak stanoví, že se průkaz vydává namísto rozhodnutí vždy a odkazuje na § 151 správního řádu.

Pokud jde o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu v případě, že cizinec uzavřel manželství s cílem získat povolení k trvalému pobytu, pak posuzování tzv. fingovaných manželství bude vycházet z usnesení Rady ze dne 4. prosince 1997 o opatřeních, která je třeba přijmout pro potírání účelových manželství.

Nově se zavádí institut přiznání „právního postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství“. Přiznání tohoto právního postavení se do průkazu o povolení k pobytu vyznačuje směrnicí stanoveným způsobem, tj. uvedením záznamu „povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta – ES“ (text tohoto záznamu je totožný s revidovaným zněním českého překladu Směrnice Rady 2003/109/ES; nově je proto zaveden pojem „rezident“). Přiznáním tohoto právního postavení je cizinci umožněno požívat za pobytu na území jiného státu Evropské unie „stejné zacházení“ jako ve státě, který mu toto postavení přiznal (např. přístup k zaměstnání, vzdělávání, službám, ale i v oblastech daní a sociálního zabezpečení). Současně se vymezují důvody pro zrušení tohoto právního postavení.

Zavádí se do zákona skončení platnosti průkazu o povolení k pobytu vydávaného občanům třetích států s povoleným přechodným nebo trvalým pobytem na území. Institut skončení platnosti těchto průkazů je řešen obdobně jako je tomu při skončení platnosti občanského průkazu [§ 11 zákona o občanských průkazech]. Pokud policie shledá, že průkaz nesplňuje technické požadavky na něj kladené, je třeba, aby rozhodla o skončení platnosti průkazu o povolení k pobytu. V případě, že je držitel průkazu přítomen a plně uzná důvody skončení platnosti průkazu o povolení k pobytu, považuje se stav věci za prokázaný a  vydá se příkaz na místě. Tento právní institut zavádí § 150 odst. 5 správního řádu; nepředstavuje žádnou novinku – jedná se vlastně o blokové řízení. Ustanovení § 86 odst. 3 pak stanoví (specielně ke správnímu řádu), že při splnění zákonem stanovených podmínek se příkaz na místě vydá vždy. Druhá až poslední věta kopíruje úpravu správního řádu, aby bylo jednoznačné, že i zbylá část ustanovení se na daný případ vztahuje. Pokud s poznatky policie držitel průkazu nesouhlasí, povede policie „klasické“ správní řízení.

Získání oprávnění k trvalému pobytu cizincům mladším 18 let svěřeným do náhradní výchovy zůstává zachováno. Toto oprávnění však nezaniká dosažením věku 18 let, ale dosažením věku 15 let se oprávnění k trvalému pobytu považuje za standardní povolení k trvalému pobytu. Uvedenému cizinci je současně uložena povinnost ve lhůtě do 30 dnů po dosažení věku 15 let požádat (pokud tak již neučinil dříve) o vydání průkazu o povolení k pobytu – tato lhůta je stanovena obdobně jako je tomu v případě povinnosti vztahující se k vydání prvého občanského průkazu [§ 16a odst. 1 písm. k) zákona o občanských průkazech].

K bodu 61

K Hlavě IVa

Nově se v návaznosti na Směrnici Rady 2004/38/ES upravují otázky spojené s pobytem občanů Evropské unie a jejich rodinných příslušníků na území České republiky.

Pro případy, kdy občan Evropské unie bude na území pobývat po dobu delší než 3 měsíce se i nadále ponechává na jeho vůli, zda požádá o vydání příslušného dokladu, kterým mu bude potvrzen přechodný pobyt na území. Oproti dosavadní úpravě však nebude v těchto případech občanům Evropské unie vydáván „průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství“, ale v souladu se zmíněnou Směrnicí „potvrzení o přechodném pobytu na území“. Z hlediska náležitostí předkládaných k žádosti o vydání „potvrzení“ je významnou změnou skutečnost, že prokázání účelu pobytu na území se vyžaduje pouze v případech zaměstnání, podnikání, jiné výdělečné činnosti a studia. Naproti tomu je nově zavedena povinnost k žádosti současně předložit doklad o zajištěném ubytování, a to se zřetelem k tomu, že „potvrzení“ musí v souladu se zmíněnou Směrnicí obsahovat i údaj o místě pobytu na území.

V případě rodinných příslušníků, kteří nejsou občany Evropské unie, se pro pobyt na území delší než 3 měsíce stanovuje povinnost požádat o vydání povolení k přechodnému pobytu ve lhůtě do 3 měsíců ode dne vstupu na území (podle Směrnice Rady 2004/38/ES nesmí tato lhůta být kratší než 3 měsíce). Pro tyto případy je zaveden nový doklad – „průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie“.

Omezuje se okruh případů, kdy může být zamítnuta žádost o vydání výše uvedeného potvrzení nebo průkazu z důvodu ochrany veřejného zdraví.

Pokud jde o zamítnutí žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu nebo k trvalému pobytu nebo jeho zrušení v případě, že cizinec uzavřel manželství s cílem získat povolení k trvalému pobytu, pak posuzování tzv. fingovaných manželství bude vycházet z usnesení Rady ze dne 4. prosince 1997 o opatřeních, která je třeba přijmout pro potírání účelových manželství.

Nově se v souladu se Směrnicí Rady 2004/38/ES upravuje oblast povolování trvalých pobytů občanů Evropské unie a jejich rodinných příslušníků na území. Výraznou změnou je skutečnost, že trvalý pobyt se standardně povolí po 5 letech nepřetržitého pobytu na území – výjimky jsou v zákoně vymezeny tak, aby odpovídaly zmíněné Směrnici. „Povolení k trvalému pobytu“ je pouze terminus technicus – jeho získání nepodléhá správnímu uvážení a nepředstavuje povolovací režim.

Z hlediska náležitostí předkládaných k žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu se nově zavádí povinnost předložit doklad o zajištěném ubytování. Požadavky kladené na tento doklad jsou obdobné jako je tomu v případě, kdy občan České republiky hlásí změnu místa trvalého pobytu [§ 10 odst. 6 písm. c) zákona o evidenci obyvatel].

Rozhodnutí o povolení trvalého pobytu bude vydáváno formou průkazu - občanům Evropské unie bude vydáván „průkaz o povolení k trvalému pobytu pro občana Evropské unie“, jejich rodinným příslušníkům bude vydáván „průkaz o povolení k trvalému pobytu“ (z důvodu odlišení od průkazů, které jsou vydávány v případě povolení trvalého pobytu podle Hlavy IV). Ustanovení § 87j navazuje na § 151 správního řádu, který upravuje zvláštní typ rozhodnutí, tzv. vydání dokladu. Podle něj „pokud správní orgán zcela vyhoví žádosti o přiznání práva, jehož existence se osvědčuje zákonem stanoveným dokladem, lze místo písemného vyhotovení rozhodnutí vydat pouze tento doklad“. O vydání dokladu se učiní záznam do spisu a namísto odůvodnění se v záznamu uvede seznam podkladů rozhodnutí. Dnem převzetí dokladu účastníkem nabývá rozhodnutí právní moci a právních účinků. Dojde-li ke zrušení rozhodnutí poté, co nabylo právní moci, pozbývá vydaný doklad platnost. (Pokud ovšem pozbude platnost doklad – například proto, že ho již nelze prodloužit – nemá to na rozhodnutí samotné žádný vliv.). V případě, že se vydává doklad namísto rozhodnutí, pak podle § 67 odst. 2 správního řádu se výroková část takového rozhodnutí, podstatné části jeho odůvodnění a poučení o opravném prostředku pouze vyhlásí a do spisu se učiní záznam, který obsahuje výrokovou část, odůvodnění, datum vydání, číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. Ústně vyhlášené rozhodnutí správní orgán potvrdí pro potřeby žadatele písemně. Písemné potvrzení obsahuje pouze výrokovou část rozhodnutí a další náležitosti písemného vyhotovení rozhodnutí.

V souladu se Směrnicí Rady 2004/38/ES se rozšiřuje okruh důvodů, pro které může být zrušena platnost povolení k trvalému pobytu, pokud cizinec pobýval mimo území České republiky nepřetržitě po dobu delší 2 let.

Nově bude do průkazů vydávaných občanům Evropské unie a jejich rodinným příslušníkům vyznačováno omezení jejich způsobilosti k právním úkonům obdobně, jako zapisování těchto údajů do občanského průkazu [§ 3 odst. 3 zákona o občanských průkazech].

Zavádí se institut skončení platnosti průkazu o povolení k pobytu vydávaného občanům Evropské unie a jejich rodinným příslušníkům – řešeno obdobně jako je tomu při skončení platnosti občanského průkazu [§ 11 zákona o občanských průkazech]. Pokud policie shledá, že průkaz nesplňuje technické požadavky na něj kladené, je třeba, aby rozhodla o skončení platnosti průkazu o povolení k pobytu. V případě, že je držitel průkazu přítomen a plně uzná důvody skončení platnosti průkazu o povolení k pobytu, považuje se stav věci za prokázaný a  vydá se příkaz na místě. Tento právní institut zavádí § 150 odst. 5 správního řádu; nepředstavuje žádnou novinku – jedná se vlastně o blokové řízení. Ustanovení § 87z odst. 3 pak stanoví (specielně ke správnímu řádu), že při splnění zákonem stanovených podmínek se příkaz na místě vydá vždy. Druhá až poslední věta kopíruje úpravu správního řádu, aby bylo jednoznačné, že i zbylá část ustanovení se na daný případ vztahuje. Pokud s poznatky policie držitel průkazu nesouhlasí, povede policie „klasické“ správní řízení.

K žádosti o vydání potvrzení o přechodnému pobytu na území nebude občan Evropské unie (jako tomu bylo doposud k žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu) předkládat čestné prohlášení, že má peněžní prostředky v takové výši, aby se nestal neodůvodnitelnou zátěží systému sociální péče České republiky. Institut „neodůvodnitelné zátěže“ a jeho posuzování jsou legislativně ošetřeny v návrhu změny zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, a v návrhu změny zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení (obdobně je tento institut ošetřen i v návrhu zákona o sociálních službách a návrhu zákona o hmotné nouzi, které by měly výše uvedené zákony v budoucnu nahradit). Na základě zákona č. 100/1988 Sb. jsou občané EU a jejich rodinní příslušníci, hlášení k pobytu na území České republiky po dobu delší tří měsíců, oprávněni požádat o dávky sociální péče. U těchto osob jsou orgány sociálního zabezpečení oprávněny posuzovat, zda se nestaly neodůvodnitelnou zátěží systému sociální péče. Pokud orgán sociálního zabezpečení dojde k takovému závěru, je podle § 106 odst. 3 návrhu zákona povinen okamžitě informovat policii. Skutečnost, že se občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník stal „neodůvodnitelnou zátěží systému sociální péče České republiky“ je jedním z fakultativních důvodů, pro které může těmto osobám být zrušen přechodný pobyt na území České republiky (viz § 87d odst. 1, 2 a § 87f odst. 1 návrhu zákona), a to v případě občana EU bez ohledu na skutečnost, zda se na území České republiky zdržuje pouze na základě platného cestovního dokladu nebo požádal o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, které mu bylo vydáno. Rozhodne-li policie o zrušení přechodného pobytu, stanoví příslušné osobě lhůtu pro vycestování z území České republiky a informuje o rozhodnutí orgán sociálního zabezpečení, který informoval policii o skutečnosti, že se příslušná osoba stala neodůvodnitelnou zátěží systému sociální péče. Nedojde-li ve stanovené lhůtě k vycestování, bude takové jednání považováno za závažné porušení veřejného pořádku a z tohoto důvodu může být příslušná osoba z území vyhoštěna (viz § 119 odst. 2 návrhu zákona).

K bodu 62

K § 88 odst. 3

Důsledek změny terminologie pro institut povolení k trvalému pobytu. Občanu Evropské unie je ponecháno na jeho vůli, zda požádá o vydání dokladu, který bude potvrzovat jeho přechodný pobyt na území - se zřetelem k tomu se upouští od dosavadní povinnosti podat za dítě narozené na území žádost o vydání takového dokladu.

K bodu 63

K § 90 odst. 3

Ve smyslu Nařízení Rady ES č. 2133/2004 se zohledňuje povinnost ve stanovených případech vyznačovat vycestování cizince z území v jeho cestovním dokladu. Policie je též povinna vyznačit vycestování cizince z území, jestliže o to cizinec požádá. Vycestování do cestovního dokladu policie vyznačí příslušným razítkem, jehož vzor je stanoven rozhodnutím výkonného výboru o pořizování společných vstupních a výjezdních razítek.

K bodu 64

K § 91 odst. 2

Legislativní úprava navazuje na navrhovanou změnu § 6 odst. 10. Ve smyslu Směrnice Rady 2004/38/ES je potřebné, aby občan Evropské unie a jeho rodinný příslušník pouze prokázal, že se na něho vztahuje právo volného pobytu. Tato skutečnost nemusí být vždy prokazována pouze cestovním dokladem nebo dokladem totožnosti – v takovém případě je však nezbytné, aby cizinec policii jiným dokladem přesvědčil, že se na něho toto právo vztahuje. V každém případě bude nezbytné, aby předložil doklady, jimiž prokáže svoji totožnost a státní občanství, resp. skutečnost, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie. K zásadě volného pohybu osob – viz blíže Rozsudek Evropského soudního dvora ve věci C-215/03, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES podaná rozhodnutím Rechtbankte’s-Gravenhage (Nizozemsko) ze dne 12.5.2003 v řízení Salah Oulane (celex 62003J0215). Prokazování totožnosti rodinných příslušníků občanů Evropské unie navrženým způsobem zohledňuje Rozsudek Evropského soudního dvora C-459/99 Mrax.

K bodu 65

K § 93 odst. 3

Povinnost cizince ohlásit místo pobytu na území nepodléhá obecné úpravě vztahující se k hlášení místa trvalého pobytu občanů České republiky. Z hlediska aplikační praxe je proto obdobně deklarováno, že z tohoto evidenčního úkonu nemohou cizinci vzniknout jakákoli práva k objektu kde je ubytován [§ 10 odst. 2 zákona o evidenci obyvatel].

K bodu 66

K § 98 odst. 1

Upřesňuje se povinnost cizince ohlásit změnu místa pobytu. Dále důsledek změny terminologie pro institut povolení k trvalému pobytu a zrušení legislativní zkratky „zvláštní pobytové povolení“ založené v § 9 odst. 5.

Prodlužuje se lhůta pro ohlášení změny místa pobytu, neboť stávající lhůta 3 pracovní dny je nepřiměřená zejména v případě občanů EU a jejich rodinných příslušníků. V rozsudcích 118/75 ve věci Watson a Belmann a 265/88 ve věci Messner, které se týkaly lhůty pro přihlášení k pobytu v případě vstupu na území v rozmezí tří dnů, ESD konstatoval, že zásada volného pohybu neodnímá členským státům právo na informace o pohybu obyvatelstva, ale lhůta pro splnění příslušné povinnosti musí být přiměřená svému účelu a analogická lhůtě, kterou mají z hlediska získávání informací o pohybu obyvatelstva občané příslušného státu. Termín „informace o pohybu obyvatelstva“ nezahrnuje jen otázku lhůty pro přihlášení po vstupu na území (která je pro občany EU a jejich rodinné příslušníky 30 dnů), ale také lhůtu pro nahlášení změny místa pobytu. Občané České republiky nemají v zákoně č. 133/2001 Sb., o evidenci obyvatel, lhůtu žádnou, pouze v zákoně o občanských průkazech se stanoví, že občan České republiky musí do 15 dnů ode dne nahlášení změny místa trvalého pobytu požádat o vystavení nového občanského průkazu. Vzhledem k tomu, že občané České republiky žádnou lhůtu nemají a platí zákaz diskriminace, navrhuje se tedy vycházet z § 93 odst. 2 zákona o pobytu cizinců a zákona o občanských průkazech. Z tohoto důvodu se tedy navrhuje lhůta pro nahlášení změny místa pobytu 30 dnů – analogicky lhůtě pro nahlášení vstupu na území.

K bodům 67 až 69

K § 103 písm. b), § 103 písm. d) a § 103 písm. e)

Důsledek zavedení nových dokladů potvrzujících přechodný nebo trvalý pobyt občanů Evropské unie a jejich rodinných příslušníků na území. Současně se v případě občanů Evropské unie a jejich rodinných příslušníků prodlužuje lhůta, ve které jsou povinni ohlásit změnu stanovených údajů, a to z dosavadních 3 na 15 pracovních dnů. Nově stanovená lhůta odpovídá lhůtě, ve které je z obdobných důvodů občan České republiky povinen požádat o vydání nového občanského průkazu [§ 14 odst. 1 písm. c) zákona o občanských průkazech].

Legislativní úprava § 103 písm. d) navazuje na navrhovanou změnu § 6 odst. 10. Ve smyslu Směrnice Rady 2004/38/ES je potřebné, aby občan Evropské unie a jeho rodinný příslušník pouze prokázal, že se na něho vztahuje právo volného pobytu. Tato skutečnost nemusí být vždy prokazována pouze cestovním dokladem nebo dokladem totožnosti – v takovém případě je však nezbytné, aby cizinec policii jiným dokladem přesvědčil, že se na něho toto právo vztahuje. V každém případě bude nezbytné, aby předložil doklady, jimiž prokáže svoji totožnost a státní občanství, resp. skutečnost, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie. K zásadě volného pohybu osob – viz blíže Rozsudek Evropského soudního dvora ve věci C-215/03, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES podaná rozhodnutím Rechtbankte’s-Gravenhage (Nizozemsko) ze dne 12.5.2003 v řízení Salah Oulane (celex 62003J0215). Prokazování totožnosti rodinných příslušníků občanů Evropské unie navrženým způsobem zohledňuje Rozsudek Evropského soudního dvora C-459/99 Mrax.

K bodu 70

K § 103 písm. h)

Rozšíření okruhu případů, kdy je cizinec povinen odevzdat policii doklad, který mu byl podle tohoto zákona vydán. Cílem je maximálně omezit možnost případného zneužití takových dokladů.

K bodu 71

K § 103 písm. o)

Důsledek změny terminologie pro institut povolení k trvalému pobytu. Rozšíření okruhu případů, kdy cizinec nemá povinnost prokazovat finanční zajištění svého pobytu na území (jde o specifický okruh cizinců, kteří na území pobývají na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území).

K bodu 72

K 106 odst. 2 a 3

V návaznosti na zjednodušení postupu při vyřizování žádosti o udělování víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání (§ 31 odst. 3) se živnostenským úřadům nově zavádí povinnost informovat ve stanovených případech policii.

K žádosti o vydání potvrzení o přechodnému pobytu na území nebude občan Evropské unie (jako tomu bylo doposud k žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu) předkládat čestné prohlášení, že má peněžní prostředky v takové výši, aby se nestal neodůvodnitelnou zátěží systému sociální péče České republiky. Institut „neodůvodnitelné zátěže“ je legislativně ošetřen v návrhu novely zákona o sociálním zabezpečení. Občan Evropské unie může za pobytu na území České republiky požádat o přiznání dávek sociální péče. Skutečnost, zda občan Evropské unie se nestal neodůvodnitelnou zátěží, budou posuzovat orgány sociálního zabezpečení a pouze v těch případech, kdy učiní závěr, že v konkrétním případě se o takovou zátěž jedná, budou tyto orgány povinny informovat policii. Skutečnost, že se občan Evropské unie stal „neodůvodnitelnou zátěží systému sociální péče České republiky“ je jedním z fakultativních důvodů, pro které může být občanu Evropské unie zrušen přechodný pobyt na území České republiky (viz návrh § 87d odst. 2), a to bez ohledu na skutečnost, zda požádal o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území a toto potvrzení mu bylo vydáno nebo se na území České republiky zdržuje pouze na základě platného cestovního dokladu). Rozhodne-li policie o zrušení přechodného pobytu občana Evropské unie, stanoví mu lhůtu pro vycestování z území České republiky a informuje o rozhodnutí orgán sociálního zabezpečení, který informaci o neodůvodnitelné zátěži policii předal. Pokud občan Evropské unie ve stanovené lhůtě nevycestuje, bude takové jednání považováno za závažné porušení veřejného pořádku a z tohoto důvodu může být z území vyhoštěn (viz § 119 odst. 2 a 8).

K bodu 73

K 107 odst. 1

Úprava související se zavedením novým průkazů, resp. potvrzení.

K bodu 74

K 107 odst. 5

Ukládá se povinnost vysokým školám a vyšším odborným školám informovat policii o tom, že cizinec přestal být studentem této školy. Jde o opatření nezbytné k zajištění realizace zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu pro neplnění účelu pobytu na území České republiky v případech, kdy bylo přerušeno nebo ukončeno studium na vysoké nebo vyšší odborné škole. Uvedené opatření rovněž souvisí s prodloužením doby platnosti průkazu o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia po prvním roce pobytu držitele tohoto povolení na území, a to ze stávajícího „1 roku“ na „2 roky“ (§ 44a).

K bodu 75

K § 114 odst. 3 písm. e)

Ustanovení se zpřesňuje pro případy, kdy cizinec na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu.

K bodům 76 a 77

K § 114 odst. 5 a § 117 odst. 3

Se zřetelem k tomu, že lze předpokládat blíže neurčený počet případů, kdy cizinec žádající o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebude držitelem platného cestovního dokladu, je nezbytné zákonem pro tyto případy umožnit vydání cestovního průkazu totožnosti. Působnost pro jejich vydání se stanoví Ministerstvu vnitra, které je rovněž příslušné k vydávání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území.

K bodům 78 a 80

K § 119 a § 119a

Vzhledem k velkému množství navrhovaných legislativních změn v důsledku transpozice práva ES a nové úpravy povolování trvalého pobytu se navrhuje dosavadní § 119 upravující vyhošťování cizince přechodně pobývajícího na území České republiky nově upravit a rozdělit do dvou paragrafů.

V § 119 odst. 1 písm. b) bodu 8 se zohledňuje Nařízení Rady (ES) č. 2133/2004.

V § 119 odst. 2 se zpřesňují důvody, ze kterých může být občan Evropské unie a jeho rodinný příslušník vyhoštěn z území České republiky (zajištění souladu se Směrnicí Rady 2004/38/ES).

V § 119 odst. 3 se v souladu se Směrnicí Rady 2004/114/ES důvody správního vyhoštění uvedené v tomto ustanovení vztahují i na cizince, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia.

V § 119 odst. 4 se v souladu se Směrnicí Rady 2003/109/ES stanoví důvody možného ukončení přechodného pobytu na území formou správního vyhoštění, jde-li o cizince, který má na území jiného státu Evropské unie povolen trvalý pobyt a přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství.

V § 119a odst. 4 a 5 se stanoví okruh případů, kdy cizince, který požádal o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany nebo již získal takové povolení, nelze vyhostit z území.

Při vyhošťování se podle § 119a odst. 2 posuzuje přiměřenost dopadů tohoto rozhodnutí do rodinného nebo soukromého života cizince. Konkretizaci skutečností, které musí policie při rozhodování vážit, by měly řešit interní akty Policie České republiky. Při tom by mělo být vycházeno z úpravy práva ES/EU, podle něhož má být při rozhodování o vyhoštění občana EU nebo jeho rodinného příslušníka anebo cizince z důvodu veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti zohledněna délka pobytu, věk, zdravotní stav, rodinná a hospodářská situace, sociální a kulturní integrace v zemi pobytu a vazba na zemi pobytu.

K bodu 79

§ 119 odst. 1 písm. b)

Zohlednění obsahu Nařízení Rady (ES) č.2133/2004 k datu, kdy Česká republika bude plně aplikovat schengenské acquis.

K bodům 81 a 82

K nadpisu § 120 a § 120 odst. 1

Důsledek změny terminologie pro institut povolení k trvalému pobytu.

K bodu 89

K § 120 odst. 1 písm. c)

Legislativně technický důsledek zpracování nové Hlavy IV.

K bodu 84

K § 120 odst. 2

Legislativně-technická úprava.

K bodům 85 a 86

K § 122 odst. 5 a 6

V odstavci 6 se zmírňuje tvrdost zákona pro případy vyhoštění občanů Evropské unie a jejich rodinných příslušníků – zohlednění Směrnice Rady 2004/138/ES.

Ustanovení odstavce 5 i 6 reagují na nový správní řád, který zavádí do správního řízení nový právní institut – nové rozhodnutí upravené v § 101 a 102. Nové rozhodnutí není opravný prostředek. Bude se vydávat tehdy, kdy již bylo vydáno rozhodnutí ve věci, které nemá vady, ale okolnosti rozhodné pro jeho vydání se změnily. Ustanovení § 101 vypočítává pět okruhů zákonných důvodů, kdy se má vydat nové rozhodnutí. Podle § 101 písm. b) správního řádu lze „provést nové řízení a vydat nové rozhodnutí ve věci tehdy, jestliže novým rozhodnutím bude vyhověno žádosti, která byla pravomocně zamítnuta“.

Dále se vzhledem k pobytu cizinců svěřených rozhodnutím soudu do náhradní péče, zejména s vazbou na možnost danou cizinci po dosažení věku 18 let, tj. požádat o povolení k trvalému pobytu, jeví jako nezbytná úprava § 122 v tom smyslu, aby takovému cizinci, kterému bylo před svěřením do náhradní výchovy vydáno rozhodnutí o správním vyhoštění, mohlo za předpokladu, že rozhodnutí o svěření respektoval a projevoval snahu o integraci, být rozhodnutí o správním vyhoštění zrušeno.

K bodům 87 až 90

K § 123 odst. 1, § 123 odst. 2 a § 123 odst. 6

Důsledek zrušení institutu „jistoty“ – viz úprava § 27 odst. 1 písm. d)

K bodům 91 a 92

K § 127 odst. 1 písm. b) a d)

Rozšiřuje se okruh případů, kdy je nezbytné propustit cizince umístěného v zařízení pro zajištění cizinců. Souvisí s implementací Směrnice Rady 2004/81/ES, tj. povolováním dlouhodobého pobytu za účelem ochrany; je-li cizinci povolen pobyt na území, pak beze vší pochybnosti zaniká důvod pro jeho zajištění pro účely správního vyhoštění.

K bodu 93

K § 157 odst. 1 písm. p)

Legislativní důsledek zrušení § 44 odst. 3, neboť ve smyslu předpisů Evropských společenství bude průkaz o povolení k pobytu vydáván bez ohledu na věk cizince (tj. i cizincům mladším 15-ti let).

K bodu 94

K § 157 odst. 1 písm. p)

Důsledek změny terminologie pro institut povolení k trvalému pobytu a důsledek upuštění od povinnosti občana Evropské unie požádat pro dítě narozené na území o vydání dokladu potvrzujícího pobyt na území (viz změna § 88 odst. 3).

K bodu 95

K § 157 odst. 1 písm. t)

Nově stanovená lhůta pro ohlášení změny příjmení, osobního stavu a změnu údajů v cestovním dokladu nebo v dokladu vydaném podle tohoto zákona odpovídá lhůtě, ve které je z obdobných důvodů občan České republiky povinen požádat o vydání nového občanského průkazu [§ 14 odst. 1 písm. c) zákona o občanských průkazech].

K bodu 96

K § 157 odst. 2

Legislativní změna související s přečíslováním písmen v § 157 odst. 1.

K bodům 97 a 98

K § 158 a 158a

Nově se upravují otázky spojené s provozováním informačních systémů policie, Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraničních věcí. Cílem je zejména soustředit nezbytný rozsah údajů, které budou k cizinci evidovány v souvislosti s plněním úkolů vyplývajících ze zákona č. 326/1999 Sb. Vedle toho bude policie oprávněna provozovat i některé další informační systémy (např. o fyzických a právnických osobách, které ve smyslu  § 180 požádaly policii o ověření pozvání).  Nová úprava odpovídá zákonu č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů.

Výčet údajů uvedených u jednotlivých informačních systémů je nezbytné považovat za maximální, jejich skutečný výčet bude limitován dostupností údajů souvisejících s konkrétním případem (např. ne všichni cizinci musí mít „dřívější jména nebo příjmení“, nebo mít přiděleno rodné číslo).

V případě označení „druhu cestovního dokladu“ se tímto rozumí nejen konkrétní druh tohoto dokladu (např. cestovní pas), ale i označení státu, který ho vydal (tj. např. cestovní pas Rakouska). Pokud jde o „označení orgánu, který ve věci jednal“ rozumí se tím veškeré údaje umožňující jeho identifikaci. Pojem „správní delikt“ je nezbytné považovat za obecný pojem, který zahrnuje nejen správní delikt právnické osoby, ale i přestupky spáchané fyzickými osobami. Údaji „o způsobu vyřízení “ se rozumí informace, jak bylo s žádostí naloženo (např. přerušení řízení o žádosti) nebo vyřízení přestupku formou “napomenutí“.

K bodu 99

K § 159 odst. 3

Předávání údajů do informačního systému „evidence obyvatel“ je upraveno  zákonem o evidenci obyvatel (§ 7 písm. e/ zákona č. 133/2000 Sb.) a proto se povinnost policie uložená zákonem č. 326/1999 Sb. pro duplicitu vypouští.

K bodu 100

K § 159 odst. 5 až 9

Nově se zavádí oprávnění Ministerstva zahraničních věcí předávat údaje z jím vedených informačních systémů za stanovených podmínek i do států, které nejsou členskými státy Evropské unie. Jedná se o obdobné oprávnění, které má policie. Předávání údajů mezi členskými státy Evropské unie není v této souvislosti potřebné upravovat – řešeno zákonem o ochraně osobních údajů [§ 27 odst. 1].

Současně se v souladu se Směrnicí Rady 2003/109/ES stanoví, ve kterých případech je policie povinna informovat příslušný orgán státu Evropské unie o cizinci, kterému bylo přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství.

V odstavci 9 se zajišťuje předávání údajů do informačního systému vedeného policií v případech, kdy příslušné pobytové povolení cizinci vydalo Ministerstvo vnitra.

K bodu 101

K § 160 odst. 2 písm. a) a § 160 odst. 3 písm. a)

V návaznosti na zrušení legislativní zkratky zvláštní pobytové povolení je použita obecná formulace, kterou se současně pokrývá oprávnění uchovávat údaje o přechodném nebo trvalém pobytu jak občanů Evropské unie, tak i cizinců z tzv. třetích států.

K bodům 102 a 103

K § 160 odst. 4 a 5

Legislativně-technická úprava související s navrhovanou úpravou § 158.

K bodu 104

K § 163 písm. g) bod 4

Stanovuje se působnost Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie jako prvoinstančního správního orgánu v případech rozhodování o žádostech o povolení trvalého pobytu z humanitárních důvodů nebo z důvodů hodných zvláštního zřetele.

K bodu 105

K § 163 písm. o) a p)

Rozšíření působnosti Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie.

K bodu 106

K § 164 odst. 1 písm. f)

Důsledek změny terminologie pro institut povolení k trvalému pobytu a zrušení legislativní zkratky zvláštní pobytové povolení. Současně souvisí se změnou § 163 a 165, tj. rozšířením působnosti Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie a Ministerstva vnitra na rozhodování žádostí o vydání povolení k pobytu podle § 66 odst. 1 písm. c) a § 67.

K bodu 107

K § 164 odst. 1 písm. g)

Legislativně-technická změna související se změnou názvu průkazů

K bodům 108 a 109

§ 164 odst. 1 písm. q) a § 164 odst. 3

Rozšiřuje se působnost Oblastního ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie v návaznosti na úkoly vyplývající z Nařízení Rady (ES) č. 2133/2004.

K bodu 110

K § 165 písm. b)

Pro nadbytečnost se slova „ve správním řízení“ zrušují. Půjde-li o správní řízení, je podle správního řádu důležité vědět, kdo je nadřízeným správním orgánem, což má především plynout ze zvláštního (tedy z tohoto) zákona. To § 165 písm. b) splňuje i bez výslovného odkazu na správní řízení.

K bodu 111

K § 165 písm. c)

Nově se upravuje působnost Ministerstva vnitra při plnění úkolů podle tohoto zákona.

V případě povolování trvalých pobytů podle § 66 odst. 1 písm. c) a podle § 67 se jedná o případy, kdy je nanejvýš žádoucí, aby všechny tyto případy byly posuzovány typově jednotně, což v současných podmínkách, kdy do značné míry samostatně rozhodují oddělení cizinecké policie, zajistit nelze. Kromě toho je v těchto případech vhodné, aby tyto žádosti projednával a rozhodoval orgán, který není spjat s policejní prací, tj. není podvědomě svazován upřednostňováním policejního pohledu na věc a je schopen vnímat okolnosti případu v širších souvislostech. V případě dlouhodobých pobytů za účelem ochrany je zájem na tom, aby okruh osob, které se seznámí s případy, ve kterých je ochrana poskytována, byl co nejmenší a minimalizovalo se nebezpečí, že cizinec spolupracující s orgány činnými v trestním řízení v důsledku indiskrece úřední osoby bude ohrožen ze strany těch, vůči nimž svědčí a v důsledku toho svoji spolupráci ukončí a tím dojde ke zmaření celého trestního stíhání. Současně má tento druh pobytu i jistý humanitární náboj. Obě tyto skutečnosti má Ministerstvo vnitra možnost zohlednit, resp. zabezpečit.

Dále se doplňuje možnost vydávat povolení k trvalému pobytu občanům Evropské unie a jejich rodinným příslušníkům z důvodu zájmu České republiky – shodně jako je tomu u občanů tzv.třetích států (viz § 66 odst. 1 písm. c). O žádostech v těchto případech bude rozhodovat Ministerstvo vnitra; v případě kladného rozhodnutí bude průkaz vydávat policie a rovněž bude informovat Ústřední pojišťovnu VZP ČR.

K bodu 112

K § 168

Rozšiřuje se okruh úkonů, které nepodléhají správnímu řízení. Správní řád se nebude vztahovat na nově zavedené přezkoumání důvodů pro odepření vstupu na území a na dodatečné potvrzení údaje o vstupu na území.

K bodu 113

K § 169 odst. 2

Vzhledem k velkému množství navrhovaných legislativních změn v důsledku transpozice práva ES a nové úpravy povolování trvalého pobytu (speciální úpravy povolování dlouhodobého pobytu cizincům, kterým bylo přiznáno ve smyslu Směrnice Rady 2003/109/ES právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného státu Evropské unie a zrušení legislativní zkratky „zvláštní pobytové povolení“ zavedené v § 9 odst. 5) se navrhuje dosavadní § 169 odst. 2 nově upravit.

Návrh stanoví speciálně ke správnímu řádu lhůty pro vydání rozhodnutí.

K písm. d) a e): Správní řád ve svém § 71 odst. 1 stanoví, že rozhodnutí je správní orgán povinen vydat bez zbytečného odkladu. Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán podle § 71 odst. 3 povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba

a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ,

b) nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny.

V § 169 odst. 2 písm. d) a e) se speciálně stanoví 60denní lhůta, neboť podle správního řádu by bylo možné „základní“ 30denní lhůtu buď prodloužit o dalších 30 dnů, nebo o tolik dnů, kolik by jich bylo zapotřebí k provedení úkonů podle § 71 odst. 3 písm. b). Počet dní nutný k vydání rozhodnutí by pak mohl překročit 60, což by bylo v rozporu s požadavky směrnice.

Podle § 44 správního řádu je řízení o žádosti zahájeno dnem, kdy žádost nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení, došel věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. Vzhledem k tomu, že žádosti se podávají na zastupitelském úřadě České republiky v zahraničí a věcně příslušným orgánem je Policie České republiky rozhodující na území České republiky, je zachována dosavadní pro cizince výhodnější právní úprava, podle níž se lhůty pro vyřízení žádosti počítají ode dne podání žádosti, nikoliv až ode dne zahájení řízení. Cizinec tak má orientační představu, do kdy by měla být jeho žádost vyřízena.

K bodu 114

K § 169 odst. 4

V souvislosti se zavedením institutu skončení platnosti dokladů o povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu na území (viz § 86 a 87z) se vylučuje odkladný účinek odvolání. Je řešeno obdobně jako je tomu při skončení platnosti občanského průkazu [§ 11 odst. 2 zákona o občanských průkazech].

K bodu 115

K § 169 odst. 6

Navrhovaná úprava je potřebná s ohledem na specifické postavení nezletilých cizinců, a zejména těch, kteří byli v souvislosti se správním řízením o vyhoštění zajištěni. Projevem této specifičnosti a potřeby zvláštní ochrany je mimo jiné i zaváděný institut opatrovníka (§ 124 odst. 3). Pro účinné plnění ochrany oprávněných zájmů nezletilých cizinců v těchto případech je však zapotřebí poskytnout přiměřenou lhůtu pro podání odvolání.

K bodům 116 až 119

K § 169 odst. 7, § 169 odst. 7 písm. a), § 169 odst. 7 písm. c) a § 169 odst. 7 písm. d)

Důsledek přesunu rozhodovací pravomoci o stanovených žádostech na Ministerstvo vnitra. Rozšiřuje se okruh důvodů zastavení řízení o případy, kdy cizinec si ve stanovené lhůtě nepřevezme průkaz o povolení k pobytu podle § 44 (obdobně jako je tomu v případech převzetí povolení k trvalému pobytu pokud cizinec žádost podal na zastupitelském úřadu). Legislativní důsledky v návaznosti na nové znění Hlavy IV.

K bodu 120

K § 169 odst. 9

Důvodem pro navrhované řešení je skutečnost, že nelze vyloučit případy, kdy v mezidobí od rozhodnutí o povolení pobytu cizinci na území do okamžiku jeho vstupu na území ČR budou zjištěny skutečnosti, pro které by žádost byla zamítnuta. V takovém případě je nutné brát v úvahu, že existuje kladné, byť nepravomocné, rozhodnutí o povolení pobytu cizinci na území ČR – v takovém případě je nezbytné toto rozhodnutí zrušit. S touto skutečností je třeba se procesně vypořádat.

K bodu 121

K § 170 odst. 3

S ohledem na Směrnici Rady 2004/38/ES se zkracuje lhůta pro vyřízení žádosti o udělení krátkodobých víz – tato víza mají být udělována „co nejdříve a ve zrychleném řízení“.

K bodu 122

K § 170 odst. 6

Navrhovaným způsobem se zákon terminologicky upřesní podle nového školského zákona (č. 561/2004 Sb.), neboť konzervatoř již není střední školou, ale samostatným druhem školy.

K bodům 123 a 124

K § 171 písm. b) a § 171 odst. 2

Zpřesňují se důvody, kdy rozhodnutí správního orgánu ve věci vstupu a pobytu občanů Evropské unie a jejich rodinných příslušníků nepodléhá přezkoumávání soudem. Jedná se o případy, kdy tyto osoby byly z území České republiky dříve vyhoštěny a toto rozhodnutí, které podléhalo soudnímu, je dosud platné.

K bodu 125

K § 172 odst. 3

Vylučuje se odkladný účinek žaloby na vykonatelnost rozhodnutí o správním vyhoštění, které bylo vydáno ze zvlášť závažných důvodů odůvodněných nezbytností zajistit bezpečnost České republiky. Obdobně je stanoveno i ve Směrnici Rady 2004/38/ES, pokud jde o občany Evropské unie a jejich rodinné příslušníky.

K bodu 126

K § 172 odst. 4

Úprava související se zavedením nových průkazů.

K bodu 127

K § 173

Důsledek změny terminologie pro institut povolení k trvalému pobytu a zavedení nových dokladů potvrzujících přechodný nebo trvalý pobyt občanů Evropské unie a jejich rodinných příslušníků na území.

K bodu 128

K § 178

Navrhuje se zrušit stávající výjimku ze způsobilosti k právním úkonům. V případě pobytu cizince svěřeného do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu dochází ke změně režimu - písemně oznamovat policii, že se cizinec oprávnění k pobytu vzdává, bude osoba, jíž byl cizinec svěřen do náhradní výchovy (viz navrhovaný § 87).

K bodu 129

K § 178a

Přesun definice pojmu „osamělý cizinec“ ve shodném rozsahu jako tomu je v dosavadním § 65 odst. 2 (v Hlavě IV upravující trvalý pobyt se takový pojem nepoužívá, naopak se používá v § 42a- dlouhodobý pobyt za účelem společného soužití rodiny na území).

K bodu 130

K § 180d a 180e

V souladu s Nařízením Rady ES č. 2133/2004 se v § 180d nově zavádí možnost dodatečného potvrzení údaje o vstupu cizince na území. Bližší podrobnosti o postupu, včetně vzoru příslušného tiskopisu, stanoví uvedený přímo použitelný právní předpis Evropských společenství.

Ustanovením § 180e se zavádí oprávnění cizince požádat policii o přezkoumání důvodů, pro které mu byl odepřen vstup na území, a současně se upravuje postup policie v takovém řízení. Je tím zohledněno Rozhodnutí Rady č. 2004/574/ES.

K bodům 131 a 132

K § 180d odst. 1 a 2

Úprava režimu dodatečného potvrzení údaje o vstupu cizince na území, která bude aplikovaná až v období plného uplatňování schengenského acquis.

K bodu 133

K § 182b

V návaznosti na zavedení institutu skončení platnosti průkazů, kterými cizinci prokazují oprávnění k přechodnému nebo trvalému pobytu [§ 86 a § 87z], se obdobně, jako je tomu v případě skončení platnosti občanského průkazu [§ 18 odst. 3 zákona o občanských průkazech], zavádí oprávnění zveřejnit údaje o ztracených, odcizených a neplatných průkazech.

K PŘECHODNÝM USTANOVENÍM

Přechodná ustanovení jsou navržena tak, aby byl zajištěn bezproblémový přechod z dosavadní právní úpravy na novou právní úpravu.

Účelem bodu 6 je zajistit, aby přechodem na novou právní úpravu nedošlo ke zkrácení práva podle dosavadní právní úpravy, která umožňuje výjimku ze zániku oprávnění k trvalému pobytu podle § 87 odst. 6 písm. a) bodu 4.

Účelem bodu 13 je zachovat cizinci právo na vrácení jistoty poté, co příslušná ustanovení dosavadní právní úpravy pozbudou svoji účinnost.

K ČÁSTI DRUHÉ

Legislativní důsledek změn obsažených v návrhu novely zákona č. 326/1999 Sb. Současné znění § 15 zákona o evidenci obyvatel stanovuje definici dokladu o rodném čísle, a to ve vztahu k cizincům jako samostatný doklad o přiděleném rodném čísle, průkaz o povolení k pobytu pro cizince a průkaz povolení k pobytu azylanta. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, rozšiřuje vedle průkazu o povolení k pobytu pro cizince výčet pobytových potvrzení, která jsou veřejnými listinami a jimiž se prokazuje rodné číslo, a to o potvrzení o přechodném pobytu na území České republiky občana Evropské unie, průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie a průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie. Z tohoto důvodu je tedy nutné, aby oba zákony stanovily shodný výčet dokladů (veřejných listin, jimž se prokazuje rodné číslo).

K ČÁSTI TŘETÍ

Navrhovaná úprava zohledňuje skutečnost, že organizace cizích státních příslušníků vznikají podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Pro sdružování občanů a cizinců musí být v souladu s příslušnými mezinárodními úmluvami a Listinou základních práv a svobod stanoveny stejné podmínky. Pojem „občan“ použitý v zákoně č. 83/1990 Sb. je nutno ve smyslu Čl. 42 odst. 3 Listiny základních práv a svobod vykládat jako „každý člověk“. Pro nadbytečnost se tedy zrušují ta ustanovení zákona č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice, ve znění zákona č. 157/1989 Sb., která se týkají organizací cizích státních příslušníků. Dosavadní organizace cizích státních příslušníků vzniklé podle zákona č. 116/1985 Sb. budou mít postavení občanských sdružení registrovaných podle zákona č. 83/1990 Sb.

K ČÁSTI ČTVRTÉ

V bodě 1 se ruší povinnost zahraniční fyzické osoby předložit živnostenskému úřadu v návaznosti na ohlášení živnosti a žádost o koncesi účelově vymezený doklad o povolení  k pobytu s tím, že by nadále postačovalo, aby tato osoba prokázala, že jí byl povolen  dlouhodobý pobyt. Cílem navrženého bodu 6 je transpozice směrnice Rady 2003/109/ES, která se týká právního postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty na území některého z členských států. Tato směrnice v čl. 11 stanoví požadavek, aby členské státy poskytovaly státním příslušníkům třetích států, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty v členském státě, zacházení stejné, jaké je poskytováno státním příslušníkům členských států.

K ČÁSTI PÁTÉ

Podle článku 28 odst. 2 směrnice Rady 2004/38/ES o právu občanů Unie volně se pohybovat a pobývat na území členských států EU, nesmí hostitelský členský stát vypovědět občany Unie nebo jejich rodinné příslušníky bez ohledu na státní příslušnost, jestliže mají právo na trvalý pobyt na jeho území, s výjimkou vážných důvodů veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti. Platná právní úpravu trestu vyhoštění podle § 57 odst. 3 trestního zákona stanoví podmínky, kdy soud trest vyhoštění neuloží, přičemž podle § 57 odst. 3 písm. c) nelze trest vyhoštění uložit pachateli, který má na území České republiky povolen dlouhodobý pobyt, má zde pracovní a sociální zázemí a uložení trestu vyhoštění by bylo v rozporu se zájmen na spojování rodin. Jsou zde respektovány určité osobní, pracovní, rodinné a sociální vazby pachatele k území České republiky. Jednotlivé uvedené okolnosti jsou v citovaném ustanovení uvedeny kumulativně a musí existovat zároveň. Požadavky článku 28 odst. 2 směrnice Rady plně nepokrývá ustanovení § 57 odst. 3 písm. c) trestního zákona jednak tím, že se nevztahuje na rodinné příslušníky občana Evropské unie a nově vymezuje důvod vyhoštění, tj. jen z vážného důvodu ohrožení veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti. K zajištění ochrany občanů Unie a jejich rodinným příslušníkům podle požadavku směrnice Rady se proto navrhuje doplnění v § 57 odst. 3 písm. e).

Podle článku 28 odst. 3 směrnice Rady nesmí být vyhoštěni občané Unie, kteří v posledních deseti letech pobývali v hostitelském členském státě, s výjimkou případů, kdy je takové rozhodnutí založené na naléhavých důvodech veřejné bezpečnosti. K transpozici tohoto ustanovení se navrhuje doplnění v § 57 odst. 3 písm. f).

Pro účely aplikace nově doplněného trestu vyhoštění se v poznámce pod čarou 1a) odkazuje na § 15a odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb. Rodinným příslušníkem občana Evropské unie se pro účely tohoto zákona rozumí jeho manžel, rodič občana Evropské unie mladšího 21 let, dítě mladší 21 let nebo takové dítě manžela občana Evropské unie a nezaopatřený přímý příbuzný ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takový příbuzný manžela občana Evropské unie.

Do návrhu zákona se transponuje i Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty.

K ČÁSTI ŠESTÉ

Navrhovanou úpravou se v souladu s čl. 11 směrnice Rady 2003/109/ES stanoví, že státní příslušníci třetích států, kterým bylo přiznáno postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta, mají při poskytování vzdělávání a školských služeb na území České republiky stejné právní postavení, jako státní příslušníci členských států Evropské unie.

K ČÁSTI SEDMÉ

Navrhovanou úpravou se v souladu s čl. 11 směrnice Rady 2003/109/ES v § 91 odst. 3 zákona o vysokých školách odstraňuje výslovné rozlišování právního postavení občanů České republiky a cizinců (tj. včetně dlouhodobě pobývajících rezidentů) v oblasti poskytování stipendií.

K ČÁSTI OSMÉ

K bodům 1 a 2

Navrhovanou úpravou se v souladu s čl. 11 směrnice Rady 2003/109/ES stanoví, že státní příslušníci třetích států, kterým bylo některým členským státem Evropské unie přiznáno postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta, mají při uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti pro zahájení závislé nebo nezávislé regulované činnosti a pro její výkon na území České republiky stejné právní postavení, jako státní příslušníci členských států Evropské unie.

K bodům 3 a 4

Dne 1. ledna 2005 nabyl účinnosti zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. Zároveň k tomuto datu z větší části nabyl účinnosti i nový školský zákon - tj. zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). V dané souvislosti je proto třeba v zákoně o uznávání odborné kvalifikace zrušit novely dosavadního školského zákona a zákona o státní správě a samosprávě ve školství, týkající se odborné kvalifikace pedagogických pracovníků.

K ČÁSTI DEVÁTÉ

V souvislosti se změnou zákona o evidenci obyvatel navrženou v čl. IV bodu 2 je třeba doplnit i novelu zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a to ustanovení § 11a odst. 3 písm. b) o stejné údaje, o které se navrhuje rozšířit informační systém evidence obyvatel v části druhé,  tj. o následující údaje:

jméno, popřípadě jména, příjmení

1. zletilého nezaopatřeného dítěte cizince s povolením k pobytu na území České republiky,

2. nezletilého cizince, který byl cizinci s povolením k pobytu na území České republiky nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s povolením k pobytu na území České republiky nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizinec s povolením k pobytu na území České republiky,

3. osamělého cizince staršího 65 let bez ohledu na věk cizince, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s povolením k pobytu na území České republiky,

4. cizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie,

5. rodiče nezletilého cizince, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu, a jeho rodné číslo; jde-li o cizince kteří nemají přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození.

V rámci provádění práva sociálního zabezpečení ES, a to z důvodu povinné spolupráce mezi institucemi členských států, je nezbytně nutné, aby Česká správa sociálního zabezpečení měla k uvedeným údajům rovněž přístup, neboť se jedná o druh údajů, který je povinna poskytovat zahraničním institucím. Dosavadní praxe, kdy se na Českou správu sociálního zabezpečení obracejí zahraniční subjekty, oprávněnost tohoto požadavku jenom potvrzují. Část uváděných údajů se vyskytuje na evropských formulářích, které je Česká správa sociálního zabezpečení rovněž povinna potvrzovat.

K ČÁSTI DESÁTÉ

Směrnice Rady 2003/109/ES o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty, přiznává těmto osobám po udělení povolení k pobytu právo na rovné zacházení v přístupu k zaměstnání jako občanům České republiky. Podle čl. 21 odst. 2 této směrnice je možno podmínit zaměstnání rezidenta jiného členského státu Evropské unie vydáním povolení k zaměstnání, maximálně však na dobu prvních 12 měsíců ode dne, kdy mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání. Z důvodu potřeby regulace trhu práce se považuje za nutné tuto možnost využít v plném rozsahu.

V souvislosti s návrhem na rozšíření okruhu cizinců, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání (§ 98), o rezidenty jiných členských států Evropské unie je potřebné rozšířit i informační povinnost zaměstnavatelů vůči úřadům práce.

K ČÁSTI JEDENÁCTÉ

V souvislosti se zajištěním implementace Směrnice 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků volně se pohybovat a pobývat na území členských států je nezbytné provést dílčí úpravu zákona o správních poplatcích. Ve smyslu článku 25 zmíněné směrnice by veškeré doklady vydávané občanům Evropské unie a jejich rodinným příslušníkům měly být vydány „bezplatně nebo za poplatek nepřesahující částku požadovanou od vlastních státních příslušníků za vydání podobných dokladů“ (v této souvislosti je nezbytné zmínit i článek 24, podle kterého by občané Evropské unie měli na území hostitelského státu požívat “stejného zacházení jako státní příslušníci dotyčného členského státu“). Ve smyslu navrhované novely zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, bude na požádání občanům Evropské unie jako doklad potvrzující jejich přechodný pobyt na území České republiky vydáváno „potvrzení o přechodném pobytu na území“ a k trvalému pobytu „průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie“. Rodinnému příslušníkovi, který není občanem Evropské unie, bude k přechodnému pobytu vydáván „průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie“ a k trvalému pobytu „průkaz o povolení k trvalému pobytu“.

Vydání „potvrzení o přechodném pobytu na území“ nebude ve smyslu § 2 zákona č. 634/2004 Sb. zpoplatňovaným úkonem. Vydání ostatních výše uvedených „průkazů“ bude obdobně jako je tomu doposud osvobozeno o správních poplatků. Od poplatku by mělo být dále osvobozeno prodloužení platnosti průkazů vydaných v případech povolení trvalého pobytu na území České republiky a provedení změn ve všech nově vydávaných průkazech.

Provedení změny se dotýká pouze omezeného okruhu cizinců pobývajících na území České republiky (tj. občanů Evropské unie a jejich rodinných příslušníků; obdobný režim je ve smyslu § 3 zákona č. 326/1999 Sb. uplatňován i vůči občanům státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropským společenstvím a vůči občanům státu, který je vázán Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru) a z tohoto důvodu nebude mít zásadní dopad na státní rozpočet České republiky.

K ČÁSTI DVANÁCTÉ

Jedná se o zajištění implementace Směrnice Rady 2003/109/ES.

K ÚČINNOSTI

Účinnost se navrhuje stanovit ke dni 1. ledna 2006, s výjimkou ustanovení, která mají nabýt účinnosti teprve plným převzetím závazků vyplývajících ze Schengenského acquis.

V Praze dne 24. srpna 2005

předseda vlády

Ing. Jiří Paroubek, v.r.

ministr vnitra

Mgr. František Bublan, v.r.

Vysvětlivky:

Kurziva - ustanovení zrušovaná návrhem novely cizineckého zákona (sněmovní tisk č. 916) ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou (vráceno Senátem)

Kurziva – ustanovení navrhovaná návrhem novely cizineckého zákona (sněmovní tisk č. 916) ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou (vráceno Senátem)

Normální písmo typ Arial – ustanovení navrhovaná ke zrušení

Normální písmo typ Arial– navrhovaná ustanovení

Platné znění zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb. a zákona č. …/2005 Sb.,

s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 

ČÁST PRVNÍ

POBYT CIZINCŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon stanoví podmínky vstupu cizince na území České republiky (dále jen "území"), jeho pobytu na něm a vycestování z území a vymezuje působnost Policie České republiky (dále jen "policie"), Ministerstva vnitra (dále jen "ministerstvo") a Ministerstva zahraničních věcí v této oblasti státní správy.

(2) Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky¹⁾, včetně občana Evropské unie^1a).

(3) Úprava vstupu, pobytu a vycestování občana Evropské unie^1a) se vztahuje i na občana státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropským společenstvím^1b) a na občana státu, který je vázán Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru,^1c) pokud tato smlouva nestanoví jinak.

§ 2

Působnost zákona

Tento zákon se nevztahuje na cizince, který

a) požádal Českou republiku o ochranu formou azylu, a azylanta, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis²⁾ nestanoví jinak,

b) pobývá na území na základě zvláštního právního předpisu upravujícího přechodný pobyt cizích ozbrojených sil na území³⁾,

c) požádal Českou republiku o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území, a cizince, který pobývá na území na základě uděleného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis^3a) nestanoví jinak.

HLAVA II

VSTUP NA ÚZEMÍ

§ 3

(1) Cizinec je oprávněn vstoupit na území přes hraniční přechod v místě a čase určeném k provádění hraniční kontroly.

(2) Hraničním přechodem se rozumí

a) místo vymezené mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána, (dále jen "mezinárodní smlouva") určené pro překračování státních hranic České republiky za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou nebo tímto zákonem,

b) mezinárodní letiště, které je vnější hranicí podle zvláštního právního předpisu,^3b) pokud splňuje tyto podmínky: 

1. bylo jako mezinárodní letiště určeno podle zvláštního právního předpisu⁴⁾ a

2. provozovatel letiště splnil bezpečnostní podmínky stanovené ve zvláštním právním předpisu,^3b)

c) vnitřní hranice^3b) nebo

d) prostor mezistátního vlaku a paluba lodě mezistátní osobní nebo nákladní lodní přepravy v době, kdy je v tomto prostoru prováděna hraniční kontrola.

(3) Hraniční kontrolou se rozumí kontrola cizince provedená na hraničním přechodu v souvislosti se zamýšleným nebo již uskutečněným přechodem státních hranic České republiky.

§ 4

(1) Cizinec je povinen podrobit se hraniční kontrole bez odkladu po překročení státních hranic, pokud je hraniční kontrola prováděna na území, nebo překročit státní hranice bez odkladu po ukončení hraniční kontroly, pokud je prováděna mimo území. Na vnitřní hranici se hraniční kontrola provádí v případě přijetí rozhodnutí vlády o zajišťování ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního předpisu.^3b)

(2) Policie při výkonu hraniční kontroly může

a) potvrdit vstup cizince na území do cestovního dokladu vyznačením razítka, které obsahuje název hraničního přechodu, datum a hodinu vstupu na území,

b) zkrátit předpokládanou dobu pobytu cizince na území, neodpovídá-li tato doba předloženým prostředkům k pobytu na území (§ 13).

(3) Policie vyznačí razítko podle odstavce 2 písm. a) do cestovního dokladu, pokud o to cizinec požádá; to neplatí, pokud cizinci nebude povolen vstup na území nebo pokud to s ohledem na druh cestovního dokladu nelze provést.

(2) Policie při výkonu hraniční kontroly může zkrátit předpokládanou dobu pobytu cizince na území, neodpovídá-li tato doba předloženým prostředkům k pobytu na území (§ 13).

(3) Policie je povinna, stanoví-li tak přímo použitelný právní předpis Evropských společenství^4a) nebo na žádost cizince, potvrdit cizinci vstup na území vyznačením otisku vstupního razítka do jeho cestovního dokladu.

(4) Provádí-li policie hraniční kontrolu na základě mezinárodní smlouvy mimo území, má tato kontrola a na jejím základě provedené úkony stejné právní účinky jako hraniční kontrola provedená na území.

§ 5

Cizinec je povinen při hraniční kontrole na požádání policie

a) předložit, pokud není dále stanoveno jinak, tyto doklady: 

1. cestovní doklad (§ 108), jehož je držitelem; za takový cestovní doklad policie uzná i cestovní doklad, jehož společným držitelem jsou manželé, kteří vstupují na území za účelem přechodného pobytu na území,

2. vízum opravňující k pobytu na území, vztahuje-li se na cizince vízová povinnost,

3. doklad o zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13) nebo ověřené pozvání ne starší než 180 dnů ode dne jeho ověření policií (§ 15 a 180),

4. doklad o zdravotním pojištění, které uhradí náklady léčení v souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním na území včetně nákladů spojených s převozem nemocného nebo ostatků zemřelého (dále jen "doklad o zdravotním pojištění") po dobu pobytu cizince na území; to neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu⁵⁾ nebo pokud je úhrada nákladů zdravotní péče zajištěna jiným způsobem; doklad o zdravotním pojištění je cizinec povinen předložit i v případě, kdy pojištění podle zvláštního právního předpisu nebude zajištěno ke dni vstupu cizince na území,

4. doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění, které uhradí náklady léčení v souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním na území,včetně nákladů spojených s převozem nemocného do státu, jehož cestovní doklad vlastní, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt, a to do výše minimálně 30 000 EUR (dále jen „doklad o cestovním zdravotním pojištění“) po dobu pobytu na území; doklad o cestovním zdravotním pojištění je cizinec povinen předložit i v případě, kdy pojištění podle zvláštního právního předpisu⁵⁾ nebude zajištěno ke dni vstupu cizince na území,

5. doklad o zajištění ubytování cizince po dobu pobytu na území, pokud neprokáže zajištění ubytování jiným způsobem,

6. vízum státu, který je cílem jeho cesty nebo přes jehož státní hranice hodlá z území do cílového státu cestovat; to neplatí, je-li cizinec oprávněn k pobytu v uvedeném státě bez víza,

b) prokázat zajištění nákladů spojených s vycestováním z území (§ 12) do státu, jehož cestovní doklad vlastní, nebo jiného státu trvalého pobytu, pokud je odůvodněná obava, že tyto náklady bude hradit Česká republika,

c) vyplnit a podepsat hraniční průvodku,

d) sdělit údaje v rozsahu žádosti o udělení víza (§ 54).

§ 6

(1) Povinnost podle § 5 se nevztahuje na cizince, který se podle zvláštního právního předpisu^5b) přebírá od orgánu cizího státu, a na cizince, který je přes území provážen (§ 152) nebo je na území předáván podle mezinárodní smlouvy nebo právního předpisu Evropských společenství.

(2) Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 3 až 6 a povinnost podle § 5 písm. b) až d) se nevztahuje na občana Evropské unie^1a)a na jeho rodinného příslušníka (§ 15a).

(3) Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 3 až 6 a povinnost podle § 5 písm. b) až d) se nevztahuje na cizince, který se při hraniční kontrole prokáže diplomatickým pasem, služebním pasem nebo jiným cestovním dokladem a diplomatickým vízem nebo zvláštním vízem (§ 49).

(4) Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 3, 5 a 6 a § 5 písm. b) se nevztahuje na cizince, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů (§ 30).

(5) Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 2 až 6 a § 5 písm. b) se nevztahuje na cizince v době platnosti povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k pobytu povolení k trvalému pobytu(§ 65 a násl.) a na cizince podle § 87.

(6) Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 3, 5 a 6 a § 5 písm. b) se nevztahuje na cizince, který při hraniční kontrole předloží vízum podle § 26 nebo § 30 udělené za účelem zaměstnání.

(7) Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 3, 5 a 6 a § 5 písm. b) se nevztahuje na cizince, který při hraniční kontrole předloží vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny nebovízum udělené za účelem studia nebo účasti na výzkumu a vývoji. Tato povinnost se dále nevztahuje na cizince, který při hraniční kontrole předloží vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území.

(8) Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodu 1 se na cizince nevztahuje, pokud je mladší 15 let a je zapsán do cestovního dokladu cizince.

(9) Povinnost předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění se na cizince nevztahuje, pokud je zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu⁵⁾, pokud jsou náklady zdravotní péče hrazeny na základě mezinárodní smlouvy nebo pokud cizinec prokáže, že je zdravotní péče hrazena jiným způsobem. Předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění se nevyžaduje od cizince, který si nemohl z objektivních důvodů zajistit takové pojištění na území státu svého pobytu nebo od cizince podle § 42b odst. 2; v takovém případě je cizinec povinen pojištění sjednat bez zbytečného odkladu za pobytu na území, nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území.Předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění se dále nevyžaduje, pokud zastupitelský úřad od jeho vyžádání při udělení diplomatického nebo zvláštního víza upustil nebo vstupuje-li cizinec na území v zájmu České republiky. Předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění se dále nevyžaduje, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie.

(10) Nemá-li občan Evropské unie cestovní doklad nebo nemůže-li si jej obstarat, policie mu při hraniční kontrole umožní, aby svou totožnost a skutečnost, že je občanem členského státu Evropské unie, prokázal jiným dokladem. Nemá-li rodinný příslušník občana Evropské unie cestovní doklad nebo nemůže-li si jej obstarat, policie mu při hraniční kontrole umožní, aby svou totožnost a skutečnost, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, prokázal jiným dokladem.

§ 7

(1) Policie v rámci hraniční kontroly cizince, který v tranzitním prostoru mezinárodního letiště požádal o udělení azylu, a v rozhodnutí o jeho neudělení byla vyslovena překážka vycestování²⁾

a) udělí cizinci vízum k pobytu do 90 dnů opravňující cizince k pobytu na území po dobu 15 pracovních dnů ode dne udělení víza a toto vízum vyznačí do cestovního dokladu,

b) vydá cizinci hraniční průvodku, nemůže-li předložit cestovní doklad, a vyznačí do ní vízum podle písmene a),

c) upozorní cizince na jeho povinnost dostavit se na policii pro udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území.

c) upozorní cizince na povinnost v době platnosti víza podle písmene a) požádat o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území.

(2) Odstavec 1 neplatí, byly-li zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že by cizinec při svém pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu, zejména s ohledem na skutečnost, že užil síly při prosazování politických cílů nebo svou činností ohrožuje základy demokratického státu, nebo jde-li o nežádoucí osobu.

§ 8

(1) Na cizince, který vstupuje na území pro udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území, se nevztahuje povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 2 až 6 a § 5 písm. b).

(2) Cizinec, který nemůže při hraniční kontrole předložit cestovní doklad, je povinen prokázat totožnost jiným úředně vydaným dokladem nebo čestným prohlášením, ve kterém uvede své jméno a příjmení, datum a místo narození a státní občanství.

§ 9

Odepření vstupu na území

(1) Policie odepře cizinci vstup na území, jestliže

a) nesplní povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 1 až 4 3 nebo 6 anebo povinnost podle § 5 písm. b), c) nebo d),

b) platnost víza byla orgánem, který ho udělil, zrušena nebo uplynula doba platnosti tohoto víza; policie zrušení platnosti do víza vyznačí,

c) je nežádoucí osobou (§ 154),

d) je zařazen do informačního systému vytvořeného státy, které jsou vázány mezinárodními úmluvami o odstraňování kontrol na společných hranicích,^5a) (dále jen "smluvní stát") za účelem získání přehledu o cizincích, jimž nelze umožnit vstup na území smluvních států (dále jen "informační systém smluvních států"); to neplatí, je-li cizinci uděleno vízum opravňující pouze k pobytu na území,

e) uplynula doba platnosti cestovního dokladu; to neplatí v případě cizineckého pasu (§ 113), pokud trvají důvody, pro které byl cestovní doklad vydán,

f) územní platnost cestovního dokladu, je-li stanovena, nezahrnuje území,

g) zápisy uvedené v cestovním dokladu nejsou čitelné nebo je porušena jeho celistvost; to neplatí v případě cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti (§ 114) nebo cestovního dokladu vydaného Českou republikou na základě mezinárodní smlouvy [§108 odst. 1 písm. f)], pokud trvají důvody, pro které byl cestovní doklad vydán,

h) cestovní doklad obsahuje nepravdivé údaje nebo neoprávněně provedené změny,

i) fotografie v cestovním dokladu neodpovídá podobě jeho držitele,

j) cestovní doklad byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený,

k) cizinec uvedl nepravdivé údaje o účelu pobytu na území nebo lze důvodně předpokládat, že cizinec hodlá vykonávat na území neoprávněně výdělečnou činnost; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie ^1a),

l) je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo mařit výkon soudních či správních rozhodnutí,

m) je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo v něm narušit veřejný pořádek anebo ohrozit mezinárodní vztahy smluvních států,

n) by vstupem cizince na území byl porušen závazek podle mezinárodní smlouvy, nebo

o) předložené vízum neopravňuje ke vstupu v místě prováděné hraniční kontroly, protože je vázáno podmínkou spočívající

1. v určení hraničního přechodu pro vstup na území, nebo

2. v omezení územní platnosti víza na místo nebo část území (§ 52).

(2) Policie může odepřít cizinci vstup na území, jestliže

a) doba platnosti jeho cestovního dokladu nepřesahuje nejméně o 90 dnů dobu platnosti víza nebo v případě pobytu na území, u kterého se vízum nevyžaduje, předpokládanou dobu přechodného pobytu na území alespoň o 90 dnů; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie,^1a)

b) je důvodné podezření, že cizinec trpí nemocí, která je uvedena v seznamu vydaném Ministerstvem zdravotnictví (§ 182a) (dále jen "závažná nemoc"),

c) cizinec nesplní povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodu 5bodu 4 nebo 5, nebo

d) cestovní doklad cizince je zaplněn úředními zápisy nebo vízy tak, že do něj nelze vyznačit další úřední záznam nebo vyznačit udělené vízum; to neplatí v případě cizineckého pasu předkládaného cizincem při hraniční kontrole v souvislosti s jeho vstupem na území nebo cestovního dokladu vydaného Českou republikou na základě mezinárodní smlouvy, pokud trvají důvody, pro které byl tento cestovní doklad vydán, anebo, jde-li o občana Evropské unie.^1a)

(3) Policie může odepřít cizinci, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, vstup na území z důvodu podle odstavce 1 písm. a) až j) a písm. l) až o) a odstavce 2 písm. b). Obdobně policie postupuje i v případě cizince, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území.

(3)(4) Při odepření vstupu podle odstavce 2 musí být zachována přiměřenost mezi důvodem odepření vstupu a důsledky tohoto odepření. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto odepření do soukromého a rodinného života cizince. O každém odepření vstupu policie neprodleně sepíše záznam obsahující zdůvodnění této přiměřenosti.

(4) (5) Jestliže policie odepře občanu Evropské unie^1a) vstup na území, vydá správní rozhodnutí o odepření vstupu. Obdobně postupuje i v případě rodinného příslušníka státního občana České republiky¹⁾ nebo rodinného příslušníka občana Evropské unie^1a) (§ 15a), pokud tento občan pobývá na území na základě povolení k přechodnému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu (dále jen "zvláštní pobytové povolení"). Rozhodnutí podle věty první se nevydá, je-li důvodem odepření vstupu pravomocné rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění z území nebo platné rozhodnutí o správním vyhoštění.

(5) Policie vydá rozhodnutí o odepření vstupu, jestliže odepře vstup na území občanu Evropské unie^1a). Obdobně policie postupuje i v případě rodinného příslušníka občana Evropské unie^1a), pokud rodinný příslušník tohoto občana Evropské unie doprovází nebo pokud rodinný příslušník prokáže, že tento občan Evropské unie pobývá na území. Rozhodnutí o odepření vstupu se nevydá, je-li důvodem odepření vstupu pravomocné rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění z území nebo pravomocné rozhodnutí o správním vyhoštění.

(5)(6) Odepře-li policie vstup na území cizinci, kterému bylo uděleno vízum podle tohoto zákona, z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. c), d), g) až m) nebo n), policie platnost víza zruší a tuto skutečnost do víza vyznačí.

(7) O důvodech odepření vstupu podle odstavce 1, 2 nebo 3 policie informuje cizince na jednotném formuláři^5c) a do cestovního dokladu mu vyznačí otisk vstupního razítka, který zneplatní^5c).

§ 10

zrušen

§ 11

Držiteli diplomatického pasu, který je akreditován pro území, odepře policie vstup na území, zjistí-li důvod podle § 9 odst. 1 písm. b), d), g), h), i) nebo j).

§ 11a

Bylo-li vydáno rozhodnutí o odepření vstupu z důvodu uvedeného v § 9 odst. 1 písm. c) nebo l), může občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník podat policii žádost o vydání nového rozhodnutí^5d), a to nejdříve po uplynutí 2 let ode dne, kdy mu byl vstup na území odepřen. Policie vydá nové rozhodnutí do 180 dnů od zahájení řízení.

§ 12

Zajištění nákladů spojených s vycestováním z území

(1) Zajištění nákladů spojených s vycestováním z území se prokazuje

a) dokladem o zajištění dopravy při vycestování cizince z území do jiného státu, nebo

b) předložením peněžních prostředků ke krytí nákladů k vycestování do státu, na jehož území může vstoupit.

(2) Zajištění nákladů spojených s vycestováním lze místo peněžních prostředků uvedených v odstavci 1 prokázat

a) výpisem z účtu vedeného v bance znějícím na jméno cizince, ze kterého vyplývá, že cizinec může během pobytu v České republice disponovat s peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1, nebo

b) jiným dokladem o finančním zajištění, například platnou mezinárodně uznávanou kreditní kartou.

(3) Peněžní prostředky mohou být cizincem předloženy v české měně nebo v cizí volně směnitelné měně.

§ 13

Prostředky k pobytu na území

(1) Zajištění prostředků k pobytu na území se prokazuje, není-li dále stanoveno jinak, předložením

a) peněžních prostředků alespoň ve výši

1. 0,5násobku částky životního minima stanovené podle zvláštního právního předpisu⁶⁾ jako potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb (dále jen "částka životního minima na osobní potřeby") na 1 den pobytu, jestliže tento pobyt nemá vcelku přesáhnout dobu 30 dnů,

2. 15násobku částky životního minima na osobní potřeby, jestliže má pobyt na území přesáhnout dobu 30 dnů, s tím, že tato částka se za každý celý měsíc předpokládaného pobytu na území zvyšuje o 2násobek částky životního minima,

3. 50násobku částky životního minima na osobní potřeby, jestliže se jedná o pobyt za účelem podnikání, který má vcelku přesáhnout 90 dnů, nebo

b) dokladu potvrzujícího zaplacení služeb spojených s pobytem cizince na území nebo dokladu potvrzujícího, že služby budou poskytnuty bezplatně.

(2) Zajištění prostředků k pobytu na území lze místo peněžních prostředků uvedených v odstavci 1 prokázat

a) výpisem z účtu vedeného v bance znějícím na jméno cizince, ze kterého vyplývá, že cizinec může během pobytu v České republice disponovat s peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1, nebo

b) jiným dokladem o finančním zajištění, například platnou mezinárodně uznávanou kreditní kartou.

(3) Cizinec, který bude na území studovat, může předložit jako doklad o zajištění prostředků k pobytu závazek vydaný státním orgánem nebo právnickou osobou, že zajistí pobyt cizince na území poskytnutím peněžních prostředků ve výši částky životního minima na osobní potřeby na 1 měsíc předpokládaného pobytu, nebo doklad o tom, že veškeré náklady spojené s jeho studiem a pobytem budou uhrazeny přijímací organizací (školou). Pokud částka v závazku této výše nedosahuje, je cizinec povinen předložit doklad o vlastnictví peněžních prostředků ve výši rozdílu mezi částkou životního minima na osobní potřeby a závazkem na dobu předpokládaného pobytu, nejvýše však 6násobek částky životního minima na osobní potřeby. Doklad o zajištění prostředků k pobytu lze nahradit rozhodnutím či smlouvou o přidělení grantu získaného na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.

(4) Cizinec, který nedosáhl věku 18 let, je povinen prokázat zajištění prostředků k pobytu podle odstavce 1 v poloviční výši.

§ 14

Hraniční průvodka

Hraniční průvodkou se rozumí evidenční doklad sestávající ze dvou shodných dílů obsahujících obsahujícíúdaje o jménu a příjmení, dnu, měsíci a roku narození cizince a spolucestujících cizinců mladších 15 let, o sérii a číslu cestovního dokladu cizince, jeho státním občanství a pohlaví. Hraniční průvodka dále obsahuje číslo víza, tovární značku vozidla, s nímž vstupuje na území, mezinárodní poznávací značku a státní poznávací značku tohoto vozidla a jeho barvu, datum a místo vstupu na území a datum vycestování z území, účel a místo pobytu na území. Hraniční průvodka cizince, který není oprávněn pobývat na území bez víza, obsahuje také fotografii.

§ 15

Pozvání

V pozvání se zvoucí osoba zavazuje, že uhradí náklady

a) spojené s obživou cizince po dobu pobytu na území až do vycestování z území,

b) spojené s ubytováním cizince po dobu pobytu na území až do vycestování z území,

c) spojené s poskytnutím zdravotní péče po dobu pobytu na území až do vycestování z území, případně též s převozem nemocného nebo ostatků zemřelého,

d) vzniklé policii v souvislosti s pobytem na území a vycestováním cizince z území při správním vyhoštění.

d) spojené s pobytem zajištěného cizince na území a jeho vycestováním z území.

§ 15a

(1) Rodinným příslušníkem občana Evropské unie^1a) se pro účely tohoto zákona rozumí jeho

a) manžel,

b) rodič, jde-li o občana Evropské unie^1a) mladšího 21 let,

b)c) dítě mladší 21 let nebo takové dítě manžela občana Evropské unie a

c)d) nezaopatřený přímý příbuzný ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takový příbuzný manžela občana Evropské unie.

(2) Je-li účelem pobytu občana Evropské unie^1a) studium, rozumí se rodinným příslušníkem pouze manžel a nezaopatřené dítě.

(3) Za nezaopatřenou osobu se pro účely vydání zvláštního pobytového povolení podle odstavce 1 písm. d)sepovažuje cizinec, který

a) se soustavně připravuje na budoucí povolání,

b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo

c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopen vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

(4) Ustanovení tohoto zákona týkající se rodinného příslušníka občana Evropské unie se obdobně vztahují i na cizince, který

a) s občanem Evropské unie žije ve společné domácnosti nebo se o sebe ze zdravotních důvodů nedokáže sám postarat bez osobní péče občana Evropské unie,

b) je rodinným příslušníkem státního občana České republiky¹⁾.

HLAVA III

PŘECHODNÝ POBYT NA ÚZEMÍ

Díl 1

Přechodný pobyt na území

§ 16

(1) Cizinec pobývá na území přechodně

a) po překročení státních hranic České republiky a po ukončení hraniční kontroly, nebyl-li mu v rámci hraniční kontroly policií odepřen vstup na území,

b) po překročení státních hranic, není-li hraniční kontrola prováděna, nebo

c) ode dne narození na území, za podmínek stanovených tímto zákonem (§ 88).

(2) Přechodný pobyt podle odstavce 1 písm. a) počíná dnem a hodinou překročení státních hranic České republiky, je-li hraniční kontrola prováděna mimo území, nebo dnem a hodinou ukončení hraniční kontroly, je-li tato prováděna na státních hranicích České republiky nebo po překročení těchto hranic.

§ 17

Cizinec může pobývat na území přechodně

a) bez víza,

b) na základě uděleného krátkodobého víza, dlouhodobého víza, diplomatického víza nebo zvláštního víza,

c) na základě povolení k přechodnému pobytu, anebo

d) na základě výjezdního příkazu.

§ 17a

Krátkodobá víza

Krátkodobým vízem je

a) letištní vízum - vízum typu A,

b) průjezdní vízum - vízum typu B,

c) vízum k pobytu do 90 dnů - vízum typu C,

d) vízum typu A, B nebo C udělené smluvním státem, které jeho držitele opravňuje k pobytu i na území jiného smluvního státu (dále jen "jednotné schengenské vízum").

§ 17b

Dlouhodobá víza

Dlouhodobým vízem je

a) vízum k pobytu nad 90 dnů - vízum typu D,

b) vízum typu D nebo D+C udělené smluvním státem, které opravňuje jeho držitele k pobytu i na území jiného smluvního státu (dále jen "dlouhodobé vízum smluvních států").

Díl 2

Přechodný pobyt na území bez víza

§ 18

Cizinec může pobývat na území přechodně bez víza,

a) stanoví-li tak mezinárodní smlouva,

b) stanoví-li tak vláda svým nařízením (§ 181),

a) stanoví-li tak přímo použitelný právní předpis Evropských společenství^6a) a není-li v souladu s tímto právním předpisem mezinárodní smlouvou nebo nařízením vlády [§ 181 písm. a)] stanoveno jinak,

b) stanoví-li tak v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství^6a) mezinárodní smlouva nebo vláda svým nařízením [§ 181 písm. b)],

c) je-li občanem Evropské unie,^1a)

d) je-li

1. ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody; tento cizinec současně může po dobu tohoto výkonu pobývat na území i bez cestovního dokladu,

2. umístěn v policejní cele⁷⁾ nebo v zařízení pro zajištění cizinců (dále jen "zařízení") (§ 130); tento cizinec současně může po dobu tohoto umístění pobývat na území i bez cestovního dokladu,

3. mladší 15 let po dobu hospitalizace, pokud přicestoval s jiným cizincem, v jehož cestovním dokladu je zapsán, a tento cizinec vycestoval z území; cizinec mladší 15 let může po dobu hospitalizace pobývat na území i bez cestovního dokladu,

4. držitelem dokladu o povolení dlouhodobého nebo trvalého pobytu na území jiného smluvního státu a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce, anebo

5. žákem, který není státním příslušníkem členského státu Evropské unie, ale který má bydliště v jiném členském státě Evropské unie a cestuje na školní výlet v rámci Evropské unie jako člen skupiny žáků, doprovázené učitelem, a je uveden na seznamu žáků podle § 108 odst. 1 písm. h)^7b),vydaném školou na jednotném formuláři^7b),v němž se uvede totožnost žáků, účel a délka jejich pobytu anebo průjezdu, nebo

6. držitelem povolení k dlouhodobému anebo trvalému pobytu na území jiného smluvního státu a doba pobytu na území nepřekročí dobu podle § 22 odst. 4,

7. držitelem průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo průkazu o povoleném trvalém pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce, nebo

8.  držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie^7c) (dále jen „rezident jiného členského státu Evropské unie“)a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce,

e)  je-li rodinným příslušníkem občana Evropské unie^1a), jehož vízum k pobytu do 90 dnů nebo průjezdní vízum pozbylo platnost, pokud na území pobývá s občanem Evropské unie a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce,

e) f)jde-li o výkonného letce nebo člena obsluhujícího personálu^7a) pravidelné letecké linky, za podmínky, že z území vycestuje stejným nebo dalším pravidelným letem tohoto letadla; tento cizinec může pobývat na území i bez cestovního dokladu, pokud se prokáže osvědčením člena posádky, nebo

f) g)jde-li o výkonného letce nebo člena obsluhujícího personálu^7a) letadla, který provádí přepravu mimo pravidelné letecké linky za mzdu nebo nájemné, do doby odletu letadla; tento cizinec může pobývat na území i bez cestovního dokladu, pokud se prokáže osvědčením člena posádky.

§ 19

Ukončení přechodného pobytu na území,

k němuž se vízum nevyžaduje,

a zánik tohoto pobytu

(1) Pobyt cizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, policie ukončí, jestliže cizinec

a) úmyslně ohrozil veřejný pořádek,

b) poruší povinnost stanovenou tímto zákonem,

c) pobývá na území bez platného cestovního dokladu, pokud k tomu není oprávněn podle tohoto zákona nebo při pobytové kontrole policie zjistí skutečnost podle § 9 odst. 1 písm. d), e), f), g) nebo h); to neplatí, jde-li o občana Evropské unie,^1a)

d) na žádost policie neprokáže zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13) nebo nepředloží ověřené pozvání (§ 15 a 180); to neplatí, jde-li o občana Evropské unie^1a) nebo jeho rodinného příslušníka, který s ním pobývá na území,

e) na žádost policie neprokáže zajištění nákladů spojených s vycestováním z území; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie^1a) nebo jeho rodinného příslušníka, který s ním pobývá na území,nebo

f) na území pobývá na cestovní doklad, který byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený,

za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro ukončení pobytu. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.

(2) Pobyt cizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, zaniká, jestliže cizinec na území pobývá v rozporu s mezinárodní smlouvou nebo nařízením vlády vydaným podle § 181.

(3) Policie ukončí pobyt podle odstavce 1 udělením výjezdního příkazu. Výjezdní příkaz policie udělí i v případě zániku pobytu podle odstavce 2. Cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním příkazem, není-li zahájeno řízení o vyhoštění cizince z území podle tohoto zákona (dále jen „správní vyhoštění“).

(4) Při ukončení pobytu občana Evropské unie^1a) postupuje policie podle § 50 odst. 65. Obdobně postupuje i v případě rodinného příslušníka občana Evropské unie^1a).

Díl 3

Přechodný pobyt na území na krátkodobá víza

§ 20

zrušen

§ 21

zrušen

Průjezdní vízum

§ 22

(1) Průjezdní vízum uděluje, pokud není dále stanoveno jinak, diplomatická mise nebo konzulární úřad České republiky (dále jen "zastupitelský úřad") na žádost cizince, který hodlá projíždět územím.

(2) Průjezdní vízum opravňuje cizince k průjezdu územím při jeho cestě z území jednoho státu na území jiného státu.

(3) Doba platnosti průjezdního víza se stanoví podle předpokládaného počtu cest na území, nejdéle však na 6 měsíců.

(4) Průjezdní vízum

a) jednosměrné opravňuje cizince k pobytu na území po dobu 5 dnů,

b) obousměrné opravňuje cizince ke dvojímu pobytu na území po dobu 5 dnů,

c) bez omezení počtu cest opravňuje cizince k opakovanému pobytu na území po dobu 5 dnů.

(5) Žádost o udělení průjezdního víza lze podat na hraničním přechodu, pokud z nepředvídatelných závažných důvodů cizinec nemohl žádost podat na zastupitelském úřadu a žádá o udělení víza z humanitárních důvodů, z důvodu zájmu České republiky, na základě mezinárodních závazků nebo jiného závažného důvodu. V těchto případech vízum uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policie.

(5) Žádost o udělení průjezdního víza lze výjimečně podat na hraničním přechodu za podmínek stanovených přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství^7d). V tomto případě vízum uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policie.

(6) Žádost o udělení průjezdního víza je na hraničním přechodu dále oprávněn podat rodinný příslušník občana Evropské unie^1a). V tomto případě vízum uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policie.

§ 23

Náležitosti k žádosti o udělení průjezdního víza

(1) K žádosti o udělení průjezdního víza je cizinec povinen předložit, není-li dále stanoveno jinak,

a) cestovní doklad,

b) vízum jiného státu, který je cílem jeho cesty nebo přes jehož státní hranice hodlá z území do cílového státu cestovat; to neplatí, je-li cizinec oprávněn k pobytu v uvedeném státě bez víza,

c) prostředky k pobytu na území (§ 13) a prokázat zajištění nákladů spojených s vycestováním z území,

d) fotografie.,

e) na požádání lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí; o předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí.

(2) Při podání žádosti podle § 22 odst. 5 je cizinec dále povinen prokázat důvody, na jejichž základě žádá o udělení víza na hraničním přechodu; je-li důvodem žádosti neuskutečněné přistání letadla na území, cizinec k žádosti nepředkládá fotografii.

(2) Při podání žádosti podle § 22 odst. 5 je cizinec povinen dále prokázat důvody, na jejichž základě žádá o udělení víza na hraničním přechodu. Je-li důvodem žádosti neuskutečněné přistání letadla na území, cizinec k žádosti nepředkládá doklad o cestovním zdravotním pojištění a fotografii.

Letištní vízum

§ 24

(1) Letištní vízum uděluje zastupitelský úřad na žádost cizince, který z důvodu čekání na letecký spoj je nucen pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území.

(2) Doba platnosti letištního víza se stanoví podle předpokládaného počtu pobytů v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území, nejdéle však na 3 měsíce.

(3) Letištní vízum

a) jednosměrné opravňuje cizince k pobytu v tranzitním prostoru po dobu čekání na letecký spoj uvedený v letence,

b) obousměrné opravňuje cizince ke dvojímu pobytu po dobu čekání na letecký spoj uvedený v letence.

(4) Občan státu, který není uveden v právním předpise vydaném podle § 182 odst. 1 písm. b), může v tranzitním prostoru mezinárodního letiště pobývat bez letištního víza. Občan státu, který je uveden v právním předpise vydaném podle § 182 odst. 1 písm. b), může v tranzitním prostoru mezinárodního letiště pobývat bez letištního víza za podmínky, že je držitelem diplomatického, služebního nebo úředního pasu, dokladu opravňujícího k pobytu na území členského státu Evropské unie nebo státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, anebo výkonným letcem nebo členem obsluhujícího personálu letadla, pokud je příslušníkem státu, který je vázán Úmluvou o mezinárodním civilním letectví^7b).

(4) Cizinec, který je uveden v právním předpise vydaném podle § 182 odst. 1 písm. b), může v tranzitním prostoru mezinárodního letiště pobývat pouze na základě uděleného letištního víza.

(5) Držitel cestovního dokladu pro uprchlíky nebo cestovního dokladu, v němž není vyznačeno státní občanství cizince, se pro účely udělení letištního víza považuje za občana státu, který cestovní doklad vydal.

§ 25

Náležitosti k žádosti o udělení letištního víza

K žádosti o udělení letištního víza je cizinec povinen předložit

a) cestovní doklad,

b) vízum státu, který je cílem jeho cesty; to neplatí, je-li cizinec oprávněn k pobytu v uvedeném státě bez víza,

c) fotografie,

d) letenku na letecký spoj, který zajistí jeho vycestování z území.

Vízum k pobytu do 90 dnů

§ 26

(1) Vízum k pobytu do 90 dnů uděluje, pokud není dále stanoveno jinak, zastupitelský úřad na žádost cizince.

(2) Doba platnosti víza podle odstavce 1 se stanoví podle předpokládaného počtu cest na území, nejdéle však na 1 rok2 roky.

(3) Vízum k pobytu do 90 dnů podle požadavku cizince uděluje zastupitelský úřad jako jednorázové nebo vícenásobné.

(4) Vízum k pobytu do 90 dnů opravňuje k pobytu na území po dobu v něm uvedenou. Celková doba pobytu na území nesmí překročit 3 měsíce.

(5) Žádost o udělení víza k pobytu do 90 dnů lze podat policii na hraničním přechodu, pokud z nepředvídatelných závažných důvodů cizinec nemohl žádost podat na zastupitelském úřadu a žádá o udělení víza z humanitárních důvodů, z důvodu zájmu České republiky, na základě mezinárodních závazků nebo jiného závažného důvodu.

(5) Žádost o udělení víza k pobytu do 90 dnů lze výjimečně podat na hraničním přechodu za podmínek stanovených přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství^7d). V tomto případě vízum uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policie.

(6) Žádost o udělení víza k pobytu do 90 dnů je na hraničním přechodu dále oprávněn podat rodinný příslušník občana Evropské unie^1a). V tomto případě vízum uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policie.

(6) (7) Vízum udělené podle odstavce 5 opravňuje k pobytu na území nejdéle na dobu 15 dnů. Toto vízum uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policie.

(7) (8)(7) Ten, kdo vízum k pobytu do 90 dnů udělil, v něm uvede účel pobytu.

§ 26a

zrušen

§ 27

Náležitosti k žádosti o udělení víza k pobytu do 90 dnů

(1) K žádosti o udělení víza k pobytu do 90 dnů je cizinec povinen na požádání orgánu udělujícího toto vízum předložit, není-li dále stanoveno jinak,

a) cestovní doklad,

b) fotografie,

c) policií ověřené pozvání nebo prostředky k pobytu na území (§ 13) a doklad o zajištění ubytování cizince po dobu jeho pobytu na území, pokud nedoloží zabezpečení nákladů spojených s pobytem na území jinak,

d) peněžitou částku ve výši nákladů spojených s vycestováním z území do státu, jehož cestovní doklad vlastní, nebo do státu jeho trvalého pobytu prostřednictvím leteckého dopravce (dále jen "jistota"). Jistota se nevyžaduje, je-li úhrada nákladů podle předchozí věty zajištěna jiným způsobem,

d) doklad prokazující zajištění nákladů spojených s vycestováním z území (§ 12),

e) lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí; o předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí,

e) f) další doklady osvědčující údaje uvedené v žádosti o vízum.

(2) K žádosti o udělení víza k pobytu do 90 dnů za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit povolení k zaměstnání⁸⁾ vydané Úřadem práce České republiky opravňující k výkonu zaměstnání do 90 dnů, náležitosti podle odstavce 1 písm. a), b) a d) písm. a), b), d) a e) a doklad o zajištění ubytování cizince po dobu jeho pobytu na území. Povolení k zaměstnání nemusí cizinec předkládat, není-li podle zvláštního právního předpisu podmínkou výkonu zaměstnání.

(3) Před vyznačením víza k pobytu do 90 dnů je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 6 odst. 9. Žádá-li cizinec o udělení tohoto víza jako víza vícenásobného, je dále povinen k žádosti připojit čestné prohlášení, že ke každému dalšímu pobytu na území bude mít uzavřeno cestovní zdravotní pojištění.

(3) (4)Jistotu skládá cizinec v hotovosti na zastupitelském úřadu nebo bezhotovostně na účet zastupitelského úřadu a lze ji použít na úhradu nákladů spojených s jeho případným vyhoštěním z území podle tohoto zákona (dále jen "správní vyhoštění"). Zastupitelský úřad je povinen jistotu, která nebyla použita k úhradě nákladů podle předchozí věty, na žádost cizince vrátit. Žádost o vrácení jistoty lze podat po skončení platnosti víza a vycestování z území, nejdéle však do 1 roku ode dne, kdy tato platnost skončila. Podmínka vycestování platí v případě, že vízum bylo užito k pobytu na území.

(4) (5) Cizinec je povinen jistotu vyzvednout osobně.

(5) (6) Neuplatní-li cizinec žádost o vrácení jistoty ve lhůtě podle odstavce 3, jistota propadá ve prospěch státu a stává se příjmem státního rozpočtu České republiky.

§ 28

Při podání žádosti podle § 26 odst. 5 je cizinec povinen předložit cestovní doklad a na požádání doklad o zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13), prokázat zajištění nákladů spojených s vycestováním z území (§ 12) a předložit fotografie. Cizinec je dále povinen prokázat důvody, na jejichž základě žádá o udělení víza na hraničním přechodu.

§ 28

Při podání žádosti podle § 26 odst. 5 je cizinec povinen předložit cestovní doklad, doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území a prokázat důvody, na jejichž základě žádá o udělení víza na hraničním přechodu. Povinnost předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění se nevztahuje na případy uvedené v § 6 odst. 9. Cizinec je dále na požádání povinen prokázat zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13), prokázat zajištění nákladů spojených s vycestováním z území (§ 12) a předložit fotografie.

§ 29

Prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu do 90 dnů

(1) Dobu pobytu na území na vízum k pobytu do 90 dnů policie na žádost cizince prodlouží, pokud není dále stanoveno jinak, jestliže podá žádost v době platnosti víza a předloží náležitosti podle odstavce 3. Doba prodlouženého pobytu se stanoví tak, aby součet doby předchozího a prodlouženého pobytu na území nepřekročil 3 měsíce.

(2) Dobu pobytu nelze prodloužit, pokud pro prodloužení doby pobytu na území nebyly shledány důvody hodné zřetele nebo je-li důvodem žádosti změna účelu pobytu na území anebo shledá-li policie důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 61).

(3) K žádosti o prodloužení doby pobytu podle odstavce 1 je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 27 odst. 1 nebo 2, s výjimkou fotografií a jistoty fotografií,a dále doklad o cestovnímzdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu⁵⁾ nebo pokud je úhrada nákladů zdravotní péče zajištěna jiným způsobem.

Jednotné schengenské vízum

§ 29a

Jednotné schengenské vízum vydané Českou republikou

(1) Česká republika udělí průjezdní vízum, letištní vízum nebo vízum k pobytu do 90 dnů jako jednotné schengenské vízum, jsou-li splněny tyto podmínky: 

a) cizinec není zařazen do informačního systému smluvních států,

b) Česká republika je cílem jeho cesty nebo v případě průjezdu územím smluvních států je prvním smluvním státem, do kterého na toto vízum vstoupí, a

c) cestovní doklad, do něhož má být vízum vyznačeno, opravňuje ke vstupu do všech smluvních států.

(1) Česká republika udělí průjezdní vízum, letištní vízum nebo vízum k pobytu do 90 dnů jako jednotné schengenské vízum, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) cizinec není zařazen do informačního systému smluvních států,

b) není důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo v něm narušit veřejný pořádek, anebo ohrozit mezinárodní vztahy smluvních států,

c) Česká republika je cílem jeho cesty, nebo v případě průjezdu územím smluvních států je prvním smluvním státem, do kterého na toto vízum vstoupí,

d) cestovní doklad, do něhož má být vízum vyznačeno, opravňuje ke vstupu do všech smluvních států, a

e) cizinec předloží náležitosti k udělení požadovaného druhu víza (§ 23, 25 a § 27 odst.1 a 2); jde-li o udělení víza podle § 26 předloží také doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění^8a), z něhož lze uhraditnáklady v rozsahu podle § 5 písm. a) bodu 4 po dobu pobytu na území všech smluvních států a má-li být vízum uděleno jako vícenásobné, cizinec dále předloží čestné prohlášení, že ke každému dalšímu pobytu na území smluvních států bude mít uzavřeno cestovní zdravotní pojištění.

(2) Celková doba pobytu cizince na území smluvních států nesmí překročit 3 měsíce v průběhu 6 měsíců ode dne prvního vstupu na území těchto států.

(3) Opravňuje-li cestovní doklad ke vstupu pouze do některého ze smluvních států,omezí se územní platnost jednotného schengenského víza na území tohoto smluvního státu.

(3) Nejsou-li podmínky podle odstavce 1 splněny, může Česká republika v souladu s mezinárodními úmluvami o odstraňování kontrol na společných hranicích a předpisy, vydanými na jejich základě^8b), omezit územní platnost jednotného schengenského víza. Orgán, který takové vízum udělil, oznámí tuto skutečnost ostatním smluvním státům.

(4) Nejsou-li podmínky podle odstavce 1 splněny a Česká republika udělí vízum opravňující k pobytu na území, oznámí orgán, který vízum udělil, tuto skutečnost ostatním smluvním státům.

(5)(4) Jednotné schengenské vízum vydané jiným smluvním státem v zastoupení České republiky je považováno za vízum vydané Českou republikou.

§ 29b

Jednotné schengenské vízum vydané jiným smluvním státem

Jednotné schengenské vízum vydané jiným smluvním státem opravňuje cizince k pobytu na území České republiky po dobu v něm vyznačenou.

§ 29b

Jednotné schengenské vízum vydané jiným smluvním státem

(1) Jednotné schengenské vízum vydané jiným smluvním státem opravňuje cizince k pobytu na území po dobu v něm vyznačenou, pokud z jeho územní platnosti není Česká republika vyloučena.

(2) Policie může platnost jednotného schengenského víza vydaného jiným smluvním státem

a) omezit na dobu odpovídající předloženým prostředkům k pobytu na území (§ 13), nebo

b) zrušit, pokud jeho držitel přestal splňovat některou z podmínek pro jeho udělení; o zrušení platnosti jednotného schengenského víza policie informuje orgán smluvního státu, který vízum udělil.

Díl 4

Přechodný pobyt na území na dlouhodobé vízum nebo na povolení k dlouhodobému pobytu

Oddíl 1

Vízum k pobytu nad 90 dnů

§ 30

(1) Vízum k pobytu nad 90 dnů uděluje policie na žádost cizince, který hodlá pobývat na území za účelem vyžadujícím pobyt na území delší než 3 měsíce.

(2) Vízum k pobytu nad 90 dnů se dále uděluje cizinci za účelem převzetí povolení k pobytu, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo zvláštního pobytového povolení, jde-li o rodinného příslušníka, který není občanem Evropské unie^1a), nebo za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí (§ 49).

(2) Vízum k pobytu nad 90 dnů se dále uděluje cizinci za účelem převzetí povolení k trvalému pobytu, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo za účelem studia na území nebo za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí (§ 49).

(3) Vízum podle odstavce 1 se uděluje s dobou platnosti na 1 rok, vízum podle odstavce 2 s dobou platnosti na 6 měsíců.

(4) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodinynebo povolení k pobytu opravňuje cizince k pobytu na území po dobu 3 pracovních dnů, vízum za účelem převzetí zvláštního pobytového povolení, jde-li o rodinného příslušníka, který není občanem Evropské unie^1a), a vízum za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí opravňuje k pobytu po dobu 30 pracovních dnů. V případě, že převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodinyzvláštního pobytového povolení anebo povolení k pobytu nebo podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí brání důvody na vůli cizince nezávislé, považuje se doba pobytu po vstupu cizince na území za prodlouženou až do doby, než tyto důvody pominou. Cizinec je povinen po zániku důvodů podle předchozí věty tyto důvody neprodleně oznámit policii, jde-li o vízum udělené za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny zvláštního pobytového povolení anebo povolení k pobytu, nebo Ministerstvu zahraničních věcí, jde-li o vízum udělené za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného tímto ministerstvem.

(4) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo za účelem studia na území nebo povolení k trvalému pobytu opravňuje cizince k pobytu na území po dobu 3 pracovních dnů. Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí opravňuje k pobytu po dobu 30 pracovních dnů. V případě, že převzetí povolení podle věty první nebo podání žádosti podle věty druhé brání důvody na vůli cizince nezávislé, považuje se doba pobytu po vstupu cizince na území za prodlouženou až do doby, než tyto důvody pominou. Cizinec je povinen po zániku důvodů podle věty třetí tyto důvody neprodleně oznámit policii, jde-li o vízum udělené za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo za účelem studia na území nebo povolení k trvalému pobytu, nebo Ministerstvu zahraničních věcí, jde-li o vízum udělené za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného tímto ministerstvem.

(5) Policie udělí vízum k pobytu nad 90 dnů jako dlouhodobé vízum smluvních států typu D+C, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 29a odst. 1 a 3.

§ 31

Náležitosti žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů

(1) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit

a) cestovní doklad,

b) doklad potvrzující účel pobytu na území,

c) prostředky k pobytu na území (§ 13),

d) doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území,

e) výpis z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti (§ 174); to neplatí v případě cizince mladšího 15 let,

f) fotografie.

(2) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit povolení k zaměstnání a náležitosti podle odstavce 1 písm. a), d), e) a f).

(2) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a), d), e) a f). Dále je cizinec povinen předložit povolení k zaměstnání nebo v žádosti uvést číslo jednací žádosti o vydání povolení k zaměstnání a u kterého úřadu práce o takové povolení požádal. Povolení k zaměstnání nemusí cizinec předkládat a číslo jednací žádosti o jeho vydání uvádět, není-li povolení k zaměstnání podle zvláštního právního předpisu^8c) podmínkou výkonu zaměstnání.

(3) Povinnost předložit výpis z evidence Rejstříku trestů se považuje za splněnou, pokud cizinec podá žádost o tento výpis na zastupitelském úřadu a souhlasí se zasláním tohoto výpisu policii. Povinnost předložit doklad potvrzující účel pobytu na území, jde-li o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu^8d), se považuje za splněnou, pokud cizinec v žádosti uvede číslo jednací ohlášení živnosti nebo žádosti o udělení koncese a u kterého živnostenského úřadu živnost ohlásil nebo o koncesi požádal.

(4) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec na požádání dále povinen předložit

a) doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti (§ 174) vydaného státem, jehož je cizinec státním občanem, jakož i státy, v nichž cizinec pobýval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává; doklad nelze vyžadovat od cizince mladšího 15 let,

b) lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí; o předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí.

(5)Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 6 odst. 9.

§ 32

Podání žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů na území

(1) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů lze podat na území policii za podmínky, že

a) cizinec tuto žádost podává v průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů vydané za účelem společného soužití rodiny v rozsahu manžel, nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě a žádá o udělení víza za jiným účelem,

b) cizinec tuto žádost podává v průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů a žádá o udělení víza za účelem společného soužití rodiny v rozsahu manžel, nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě,

c) vízum má být uděleno nezletilému nebo zletilému nezaopatřenému cizinci za účelem společného soužití se zákonným zástupcem, jenž na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k pobytu anebo na vízum k pobytu nad 90 dnů anebo je státním občanem České republiky.

(2) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území lze podat na území policii, pokud jde o cizince,

a) kterému vycestování z území brání překážka na jeho vůli nezávislá,

b) jehož vycestování není možné (§ 179), nebo

c) který podal žalobu nebo kasační stížnost ve věci dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu⁹⁾ a byl-li této žalobě nebo kasační stížnosti přiznán odkladný účinek rozhodnutím soudu podle zvláštního právního předpisu.⁶⁾

(3) V případech podání žádosti podle odstavce 1 písm. a) nebo b) neplatí povinnost cizince předložit doklad podle § 31 odst. 4 písm. a).

(4) Vízum k pobytu nad 90 dnů vyznačuje do cestovního dokladu policie.

§ 33

Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území

(1) Policie udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území v případech uvedených v § 32 odst. 2 .

(2) Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území policie stanoví na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 1 roku.

(3) Cizinec, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle § 32 odst. 2 písm. a), je povinen na požádání policie prokázat, že překážka vycestování z území trvá; brání-li tomuto prokázání překážka na vůli cizince nezávislá, lze prokázání nahradit čestným prohlášením.

§ 33

Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území

(1) Policie udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území cizinci,

a) kterému ve vycestování z území brání překážka na jeho vůli nezávislá,

b) jehož vycestování není možné (§ 179),

c) který je svědkem nebo poškozeným v trestním řízení a jeho účast na řízení je nezbytná,

d) jehož žalobě nebo kasační stížnosti ve věci dočasné ochrany byl přiznán odkladný účinek rozhodnutím soudu⁷⁾,

e) který v době platnosti oprávnění k pobytu požádal na území o vydání povolení k pobytu podle § 69 odst.2povolení k trvalému pobytu podle § 67, 68 a § 69 odst. 2, pokud o této žádosti nebylo rozhodnuto v době platnosti oprávnění k pobytu cizince na území, nebo

f) který podal žalobu proti rozhodnutí ministerstva, jímž byla jeho žádost o udělení azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná z některého z důvodů uvedených v § 16 písm. a) až h) a j) zákona o azylu²⁾ a současně podal návrh na přiznání odkladného účinku této žaloby.

(2) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území se podává na území policii.

(3) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území vyznačuje do cestovního dokladu policie.

(4) Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území policie stanoví na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 1 roku.

(5) Cizinec, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle odstavce 1 písm. a), je povinen na požádání policie prokázat, že překážka vycestování z území trvá; brání-li tomuto prokázání překážka na vůli cizince nezávislá, lze prokázání nahradit čestným prohlášením.

§ 34

Náležitosti žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území

K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je cizinec povinen předložit

a) cestovní doklad, je-li jeho držitelem a neuplynula-li doba platnosti cestovního dokladu,

b) ověřenou kopii dokladu potvrzujícího existenci důvodu podle § 32 odst. 2 písm. a) nebo c) § 33 odst. 1 písm. a), d) nebo f); nemůže-li předložit takový doklad z důvodů na jeho vůli nezávislých, lze tento doklad nahradit čestným prohlášením,

c) fotografie. ,

d) doklad potvrzující existenci důvodu podle § 33 odst. 1 písm. c),

e) doklad o cestovním zdravotním pojištění, jde-li o cizince podle § 33 odst.1 písm. e).

§ 35

Prodloužení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů

(1) Dobu pobytu na území, která je kratší než doba platnosti víza k pobytu nad 90 dnů, policie na žádost cizince opakovaně prodlouží za podmínky, že trvá stejný účel, pro který bylo vízum uděleno, nejdéle však do doby skončení platnosti tohoto víza.

(2) K žádosti o prodloužení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 31, s výjimkou náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. f) a § 31 odst. 4 písm. a).

(2) K žádosti o prodloužení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a) až e) a na požádání náležitost podle § 31 odst. 4 písm. b). K žádosti o prodloužení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit rozhodnutí o prodlouženípovolení k zaměstnání, náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), d) a e) a na požádání náležitost podle § 31 odst. 4 písm. b). Dále je cizinec povinen předložitdoklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území. Povinnost předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu⁵⁾ nebo pokud úhradu nákladů zdravotní péče prokáže jiným způsobem. Cizinec je dále povinen na žádost policie předložit v případě změny podoby i fotografie.

(3) Dobu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nelze prodloužit, pokud policie shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 37).

§ 36

Prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území

(1) K žádosti o prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 34 písm. a) a b)písm. a), b), d) a e) a v případě změny podoby na žádost policie i fotografie.

(2) Dobu platnosti víza a dobu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nelze prodloužit, pokud policie shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 38).

§ 37

Zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů

(1) Policie zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže cizinec

a) byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu,

b) neplní účel, pro který bylo vízum uděleno, nebo

c) o zrušení platnosti víza požádá.

(2) Policie dále zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže

a) cizinec v žádosti o udělení víza uvedl nepravdivé údaje nebo k žádosti předložil padělané nebo pozměněné doklady,

b) cizinec přestal splňovat některou z podmínek pro udělení víza,

c) policie při pobytové kontrole [§ 167 písm. d)] zjistí skutečnost podle § 9 odst. 1 písm. g), h) nebo i) a

1. cizinec ve lhůtě stanovené policií nepředloží potvrzení o tom, že požádal o vydání nového cestovního dokladu, nebo

2. ačkoli je důvod pro vydání cizineckého pasu nebo cestovního průkazu totožnosti, cizinec o vydání tohoto cestovního dokladu policii nepožádá,

d) cestovní doklad cizince byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený a cizinec nepředloží potvrzení podle písmene c) bodu 1 nebo z důvodu podle písmene c) bodu 2,

e) cizinec nesplnil povinnost podle § 88 odst. 2, anebo

f) jiný smluvní stát rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území,^9a)

f) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území^9a) z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování,a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území,

za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti víza. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.

(3) Policie v rozhodnutí, kterým zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.

§ 38

Zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území

(1) Cizinec je povinen požádat o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného z důvodu podle § 32odst. 2§ 33odst. 1písm. a) nejpozději do 3 dnů po zániku překážky vycestování a u víza uděleného z důvodu podle § 32odst. 2§ 33 odst. 1 písm. b) bez zbytečného odkladu, nejpozději do 60 dnů po zániku překážky vycestování.

(2) Policie zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území, jestliže pominuly důvody, pro které bylo toto vízum uděleno, a cizinec nepožádal o zrušení platnosti víza ve lhůtě podle předchozího odstavce.

(3) Policie zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného z důvodu podle § 33 odst. 1 písm. f), rozhodne-li soud, že se žalobě odkladný účinek nepřiznává anebo se žaloba zamítá, nebo nabude-li právní moci rozsudek soudu, kterým se ruší rozhodnutí ministerstva podle zvláštního právního předpisu²⁾.

(3)(4)Policie v rozhodnutí o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.

§ 39

Dlouhodobé vízum smluvních států

(1) Dlouhodobé vízum smluvních států typu D+C opravňuje cizince k pobytu na území České republiky po dobu nejdéle 3 měsíců od data jeho platnosti.

(2) Dlouhodobé vízum smluvních států typu D opravňuje cizince k pobytu na území České republiky obdobně jako průjezdní vízum (§ 22), a to v průběhu 3 měsíců od data jeho platnosti.

Oddíl 2

Přechodný pobyt na území na diplomatické vízum a zvláštní vízum

§ 40

(1) Diplomatickým vízem se rozumí letištní vízum, průjezdní vízum, vízum k pobytu do 90 dnů nebo vízum k pobytu nad 90 dnů udělené cizinci na základě oficiální žádosti a označené jako "Diplomatické vízum". Diplomatické vízum lze vyznačit do diplomatického pasu nebo jiného cestovního dokladu cizince, který požívá příslušných výsad a imunit.

(2) Zvláštním vízem se rozumí letištní vízum, průjezdní vízum, vízum k pobytu do 90 dnů nebo vízum k pobytu nad 90 dnů, udělené cizinci na základě oficiální žádosti a označené jako "Zvláštní vízum". Zvláštní vízum lze vyznačit do služebního pasu nebo jiného cestovního dokladu cizince, který požívá příslušných výsad a imunit.

(3) K žádosti o udělení diplomatického nebo zvláštního víza je cizinec povinen předložit cestovní doklad a fotografie; před vyznačením víza je cizinec povinen na požádání předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 6 odst. 9.

(4) Zastupitelský úřad uděluje diplomatické vízum a zvláštní vízum v zahraničí.

(4) Diplomatické vízum a zvláštní vízum uděluje zastupitelský úřad.

(5) Ministerstvo zahraničních věcí uděluje a vyznačuje diplomatické vízum a zvláštní vízum na území.

§ 41

Prohlášení neplatnosti diplomatického víza a zvláštního víza

Diplomatické vízum nebo zvláštní vízum prohlašuje za neplatné Ministerstvo zahraničních věcí.

Oddíl 3

Přechodný pobyt na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu

§ 42

Povolení k dlouhodobému pobytu

(1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je oprávněn podat cizinec, který na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů, hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 1 rok a trvá-li, s výjimkou případů uvedených v § 32 odst. 1, stejný účel pobytu.

(2) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat cizinec, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu a následně na území pobývá na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území nepřetržitě po dobu nejméně 3 let.

(3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat cizinec, který na území pobývá jako člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo jako jeho rodinný příslušník registrovaný Ministerstvem zahraničních věcí.

(4) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu se podává policii na úředním tiskopisu. V žádosti je cizinec povinen uvést údaje v rozsahu žádosti o povolení k pobytu (§ 70 odst. 4)povolení k trvalému pobytu.

(5) Cizinec je oprávněn pobývat na území po dobu uvedenou v povolení k dlouhodobému pobytu.

§ 42a

Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území

(1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území^9b) (dále jen „společné soužití rodiny“) je oprávněn podat cizinec, který je

1. manželem cizince s povoleným pobytem,

2. nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem cizince s povoleným pobytem,

3. nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem manžela cizince s povoleným pobytem,

4. nezletilým cizincem, který byl cizinci s povoleným pobytem na území nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s povoleným pobytem na území nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizinec s povoleným pobytem na území, pokud se bude péče o nezletilého cizince vykonávat na území,

5. rodičem nezletilého cizince, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu²⁾; nemá-li tento nezletilý cizinec rodiče, je oprávněn žádost podat jiný jeho přímý příbuzný ve vzestupné linii, a není-li takového příbuzného, je žádost oprávněn podat poručník nezletilého cizince,

6. osamělým cizincem starším 65 let nebo bez ohledu na věk cizincem, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s povoleným pobytem na území.

(2) Cizinec podle odstavce 1, kterému byl na území povolen pobyt nebo udělen azyl, se pro účely tohoto zákona považuje za nositele oprávnění ke sloučení rodiny.

(3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny podává cizinec na zastupitelském úřadu.

(4) V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu vydané za jiným účelem může cizinec žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny podat na území policii.

(5) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny se cizinci udělí, jestliže

a) cizinec, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k pobytupovolení k trvalému pobytu a pobývá na území po dobu nejméně 15 měsíců; jde-li o sloučení manželů, současně musí každý z nich dosáhnout věku 20 let,

b) manželu, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu²⁾, pokud manželství vzniklo před jeho vstupem na území,

c) nezletilému cizinci, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu²⁾,

d) jde o cizince podle odstavce 1 písm. d) nebo f).

(6) V případě polygamního manželství nelze povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny vydat cizinci, jehož manžel je nositelem oprávnění ke sloučení rodiny a již na území s jinou manželkou pobývá.

§ 42b

Náležitosti k žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu

za účelem společného soužití rodiny

(1) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec povinen předložit

1. náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d), e) a f),

2. doklad potvrzující příbuzenský vztah; jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu²⁾,lze příbuzenský vztah prokázat i jiným věrohodným způsobem, není-li předložení dokladu možné,

3. souhlas rodiče, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo poručníka s pobytem dítěte na území, pokud nejde o společné soužití rodiny s tímto rodičem, zákonným zástupcem nebo poručníkem,

4. doklad prokazující, že úhrnný příjem rodiny po sloučení bude dostatečný k zajištění výživy a ostatních základních potřeb všech jejích členů a nezbytných nákladů na domácnost podle zvláštního právního předpisu^9c).

(2) Byla-li žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu²⁾,podána ve lhůtě do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu, je cizinec povinen k žádosti předložit pouze cestovní doklad a fotografie a prokázat příbuzenský vztah způsobem podle odstavce 1 písm. b).

(3) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec na požádání dále povinen přiložit doklady uvedené v § 31 odst. 4.

(4) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 6 odst. 9.

§ 42c

Povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu

Evropské unie

(1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu na území je oprávněn podat rezident jiného členského státu Evropské unie, pokud na území hodlá pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce.

(2) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1 podává rezident jiného členského státu Evropské unie na zastupitelském úřadu nebo na území policii. Na území je rezident jiného členského státu Evropské unie povinen žádost podat v době platnosti oprávnění k přechodnému pobytu na území, a to nejpozději do 3 měsíců ode dne vstupu na území.

(3)  K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1 je žadatel povinen předložit

a) doklad prokazující přiznání právního postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie,

b) doklad o cestovním zdravotním pojištění, nejde-li o případy uvedené v § 6 odst. 9,

c) doklad prokazující možnost vynaložit měsíčně peněžní prostředky dostatečné k zajištění výživy a ostatních základních potřeb žadatele a jím vyživovaných osob a nezbytných nákladů na domácnost podle zvláštního právního předpisu^9c), a

d) náležitosti uvedené v § 31 odst. 1, s výjimkou náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. c).

(4) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání je žadatel povinen předložit povolení k zaměstnání nebo v žádosti uvést číslo jednací žádosti o vydání povolení k zaměstnání a u kterého úřadu práce o takové povolení požádal, vyjádření zaměstnavatele, že cizince zaměstná, a náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d), e) a f). Na požádání je žadatel povinen dále předložit náležitosti podle § 31 odst. 4.

(5) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je oprávněn podat i rodinný příslušník rezidenta jiného členského státu Evropské unie, pokud má s ním povolen pobyt za účelem společného soužití rodiny na území státu, který rezidentovi jiného členského státu Evropské unie toto právní postavení přiznal, nebo mu bylo na území tohoto státu právní postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie přiznáno.

(6) Rodinný příslušník rezidenta jiného členského státu Evropské unie je povinen prokázat splnění podmínky podle odstavce 5 a k žádosti předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, nejde-li o případy uvedené v§ 6 odst. 9, doklad prokazující možnost vynaložit měsíčně peněžní prostředky dostatečné k zajištění výživy a ostatních základních potřeb žadatele a společně vyživovaných osob a nezbytných nákladů na domácnost podle zvláštního právního předpisu ^9c) a dále náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d), e) a f). Na požádání je rodinný příslušník povinen dále předložit náležitosti podle § 31 odst. 4.

§ 42d

Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území

(1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území^9d)je oprávněn podat na zastupitelském úřadu cizinec, pokud na území hodlá pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce a jde-li o studium podle § 64, s výjimkou vzdělávání v základní škole, střední škole nebo v konzervatoři, které není uskutečňováno v rámci výměnného programu nebo odborné praxe prováděné za úplatu.

(2) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1 je cizinec povinen

a) předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), b), d), e) a f),

b) předložit souhlas rodiče, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo poručníka, s jeho pobytem na území, je-li nezletilý,

c) prokázat zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13), jde-li o studium na vysoké škole nebo neplacenou odbornou praxi; v ostatních případech doklad o tom, že náklady na pobyt cizince přebírá tuzemská hostitelská organizace,

d) na požádání předložit náležitosti podle § 31 odst. 4.

(3) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 6 odst. 9.

§ 42e

Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území

(1) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území^9e) vydá ministerstvo na žádost cizinci, který je

a) pravděpodobnou obětí trestného činu obchodování s lidmi^9f), nebo

b) osobou, pro kterou bylo organizováno nebo umožněno nedovolené překročení státní hranice^9g), jejíž svědectví je významné pro odhalení pachatele nebo organizované skupiny zabývající se organizováním nebo umožněním nedovoleného překročení státní hranice

za podmínky, že spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení na trestním stíhání pachatele podezřelého ze spáchání tohoto trestného činu a nespolupracuje s podezřelým ze spáchání tohoto trestného činu.

(2) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území může ministerstvo dále vydat na žádost cizinci, kterému byla rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu²⁾ přiznána překážka vycestování.

(3) Cizinec podle odstavce 1 musí být neprodleně v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, poučen orgánem činným v trestním řízení o právu požádat o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území a o podmínkách tohoto pobytu. Cizinci je ode dne, kdy byl poučen podle věty první, poskytnuta lhůta 1 měsíce pro rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízení. V průběhu této lhůty nelze cizince vyhostit či jinak ukončit jeho pobyt na území. Běh lhůty nemá vliv na řízení o správním vyhoštění cizince nebo na řízení o jeho předání podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky.

(4) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území podává cizinec ministerstvu.

(5) K žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území je cizinec povinen předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a to i tehdy uplynula-li doba jeho platnosti, doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území a fotografie. Žádá-li cizinec o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území podle odstavce 1, je dále povinen předložit potvrzení orgánu činného v trestním řízení o splnění podmínek pro podání žádosti podle odstavce 1.

§ 43

Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území

Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území uděluje policie na žádost cizince, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území (§ 32 odst. 2)podle § 33 nebo zvláštního právního předpisu²⁾, pokud pobyt cizince na území bude delší než 1 rok a trvají-li důvody, pro které bylo toto vízum uděleno.

§ 44

(1) Policie vydá cizinci povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42,§ 42a a 43) formou průkazu o povolení k pobytu podle § 81 odst. 1; v průkazu policie vyznačí údaj o povoleném účelu pobytu.

(2) Cizinec, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na žádost podanou na zastupitelském úřadu, je povinen do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území dostavit se osobně na policii k převzetí průkazu o povolení k pobytu. Rozhodnutí, kterým byl cizinci povolen dlouhodobý pobyt za účelem společného soužití rodiny, nabývá právní moci dnem jeho převzetí.

(2)(3)Průkaz o povolení k pobytu je povinen mít cizinec starší 15 let, jemuž bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu, není-li dále stanoveno jinak; cizinci mladšímu 15 let se vydá rozhodnutí o povolení k dlouhodobému pobytu.

(3) (4)Na průkaz o povolení k pobytu se § 82 odst. 2, § 83 a 86 vztahují obdobně.

(4) (5) Průkaz o povolení k pobytu policie vydává s dobou platnosti potřebnou ke splnění účelu pobytu, nejdéle však na dobu 1 roku.

(5) (6) Dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu lze opakovaně prodloužit, vždy však nejdéle o 1 rok.

(6) (7) Na prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu se obdobně vztahuje § 35 odst. 2 a 3, § 36 a 47.

(5) Povolení k dlouhodobému pobytu policie vydává s dobou platnosti

a) potřebnou k dosažení účelu, který vyžaduje pobyt na území kratší než 1 rok,

b) 1 rok, jde-li o přechodný pobyt za účelem studia s předpokládanou dobou pobytu delší než 1 rok,

c) odpovídající v případě společného soužití rodiny době platnosti průkazu o povolení k pobytu (§ 44 odst. 1), který byl vydán nositeli oprávnění ke sloučení rodiny, nejméně však na 1 rok,

d) 2 roky v případě společného soužití rodiny, bylo-li nositeli oprávnění ke sloučení rodiny vydáno povolení k pobytu,

e) odpovídající době uvedené v povolení k zaměstnání, nebo

f) 2 roky v ostatních případech.

(6) Dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu lze opakovaně prodloužit, nejdéle však na dobu stanovenou v odstavci 5; v případě podle odstavce 5 písm. c) na dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44 odst. 1, který byl vydán nositeli oprávnění ke sloučení rodiny, a v případě podle odstavce 5 písm. d) na dobu 5 let.

(7) Na prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu se § 35 odst. 2 a 3, § 36, § 46 odst. 3 a § 47 vztahuje obdobně.

(8) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem společného soužití rodiny je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 42b odst. 1 písm. a), c) a d) a dále doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu⁵⁾ nebo pokud úhradu nákladů zdravotní péče prokáže jiným způsobem. Jestliže byl nositeli oprávnění ke sloučení rodiny udělen azyl, je cizinec povinen předložit pouze cestovní doklad. Platnost povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem společného soužití rodiny nelze prodloužit, pokud policie shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto povolení (§ 46a).

§ 44

(1) Policie vydá cizinci povolení k dlouhodobému pobytu formou průkazu o povolení k pobytu podle § 78; v průkazu policie vyznačí účel pobytu.

(2) Cizinec, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo za účelem studia na území (§ 42d) na žádost podanou na zastupitelském úřadu, je povinen do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území dostavit se osobně na policii k převzetí průkazu o povolení k pobytu. Rozhodnutí, kterým byl cizinci povolen dlouhodobý pobyt za účelem společného soužití rodiny nebo za účelem studia na území, nabývá právní moci dnem jeho převzetí.

(3) Na průkaz o povolení k pobytu se § 79 odst. 2 a § 81 vztahují obdobně.

(4) Povolení k dlouhodobému pobytu policie vydává s dobou platnosti

a) potřebnou k dosažení účelu, který vyžaduje pobyt na území, kratší než 1 rok,

b) 1 rok, jde-li o přechodný pobyt za účelem studia s předpokládanou dobou pobytu delší než 1 rok,

c) odpovídající v případě společného soužití rodiny době platnosti průkazu o povolení k pobytu (§ 44 odst. 1), který byl vydán nositeli oprávnění ke sloučení rodiny, nejméně však na 1 rok,

d) 2 roky v případě společného soužití rodiny, bylo-li nositeli oprávnění ke sloučení rodiny vydáno povolení k trvalému pobytu,

e) odpovídající době uvedené v povolení k zaměstnání,

f) odpovídající v případě rodinného příslušníka rezidenta jiného členského státu Evropské unie době platnosti průkazu o povolení k pobytu, který byl vydán tomuto rezidentovi,

g) odpovídající době stanovené ve smlouvě o dobrovolné službě mládeže v tuzemské hostitelské organizaci, jde-li o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území podle § 42d, nebo

h) 2 roky v ostatních případech.

(5) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území ministerstvo vydává s platností na dobu potřebnou k dosažení účelu pobytu, nejméně však na dobu 6 měsíců.

§ 44a

(1) Dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu lze opakovaně prodloužit, a to

a) na dobu stanovenou v § 44 odst. 5,

b) nejdéle na dobu stanovenou v § 44 odst. 4 písm. a), b), e) až h),

c) na dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44 odst. 1, který byl vydán nositeli oprávnění ke sloučení rodiny, jde-li o dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44 odst. 4 písm. c),

d) na dobu 5 let, jde-li o dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44 odst. 4 písm. d).

(2) Platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území (§ 42d) lze prodloužit opakovaně, vždy však nejdéle o 2 roky, pokud bylo vydáno za účelem vzdělávání ve vyšší odborné škole nebo studia na vysoké škole. Pokud bylo toto povolení vydáno za účelem neplacené odborné praxe, lze jej prodloužit pouze jednou na dobu odpovídající době stanovené ve smlouvě o odborné praxi v tuzemské hostitelské organizaci. V ostatních případech se platnost tohoto povolení neprodlužuje.

(3) Na prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu se § 35 odst. 2 a 3, § 36, § 46 odst. 3 a § 47 vztahuje obdobně.

(4) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem společného soužití rodiny je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 42b odst. 1 písm. a), c) a d) a dále doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu⁵⁾ nebo pokud úhradu nákladů zdravotní péče prokáže jiným způsobem. Jestliže byl nositeli oprávnění ke sloučení rodiny udělen azyl, je cizinec povinen předložit pouze cestovní doklad. Platnost povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem společného soužití rodiny nelze prodloužit, pokud policie shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto povolení (§ 46a).

(5) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného rezidentovi jiného členského státu Evropské unie, je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 42c odst. 3, s výjimkou dokladu obdobného výpisu z evidence Rejstříku trestů vydaného státem, jehož je občanem nebo v němž pobýval, a lékařské zprávy, že netrpí závažnou nemocí. K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání je dále povinen předložit náležitost podle § 46 odst. 7 nebo 8. K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání je cizinec povinen v případech, kdy se podle zvláštního právního přepisu nevyžaduje povolení k zaměstnání^9h), předložit pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce a náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d), e) a f).

(6) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území vydaného podle § 42d je cizinec povinen

a) předložit náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), b), d) a f),

b) předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; povinnost předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu⁵⁾ nebo pokud úhradu nákladů zdravotní péče prokáže jiným způsobem,

c) prokázat zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13), jde-li o studium na vysoké škole nebo neplacenou odbornou praxi; v ostatních případech doklad o tom, že náklady na pobyt cizince přebírá tuzemská hostitelská organizace,

d) předložit souhlas rodiče, případně jiného zákonného zástupce nebo poručníka, s jeho pobytem na území, je-li nezletilý.

(7) Žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území se podává ministerstvu. K žádosti je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 42e odst. 5, s výjimkou fotografie, a jde-li o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42e odst. 2 doklad potvrzující existenci překážky vycestování. V případě změny podoby je cizinec povinen na požádání předložit i fotografie.

§ 45

(1)Cizinec, který hodlá na území pobývat za jiným účelem, než který mu byl povolen, je povinen požádat policii o udělení nového povolení k dlouhodobému pobytu. Nové povolení k dlouhodobému pobytu nelze udělit v případech uvedených v § 32 odst. 233 odst. 1 s výjimkou případů uvedených v § 42 odst. 2.

(2) Cizinec starší 18 let s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem společného soužití rodiny je oprávněn po 5 letech pobytu na území požádat policii o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem.

(3) Cizinec s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem společného soužití rodiny, který je pozůstalou osobou po nositeli oprávnění ke sloučení rodiny, je oprávněn požádat policii o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem, jestliže

a) ke dni úmrtí nositele oprávnění ke sloučení rodiny pobýval na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let; podmínka nepřetržitého pobytu neplatí, pokud cizinec v důsledku uzavření sňatku s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny pozbyl státní občanství České republiky, nebo

b) k úmrtí nositele oprávnění ke sloučení rodiny došlo v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

(4) Cizinec s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem společného soužití rodiny je oprávněn požádat o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem v případě rozvodu s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, pobýval-li ke dni rozvodu na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let a manželství trvalo nejméně 5 let; podmínka nepřetržitého pobytu a doby trvání manželství neplatí, pokud tento cizinec v důsledku uzavření sňatku s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny pozbyl státní občanství České republiky.

(5) K žádosti podle odstavce 3 nebo 4 je cizinec povinen předložit

a) cestovní doklad,

b) doklad potvrzující splnění podmínky podle odstavce 3 nebo 4,

c) doklad o zajištění ubytování na území,

d) doklad podle § 42b odst. 1 písm. d) nebo povolení k zaměstnání,

e) doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, je-li cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu⁵⁾, nebo prokáže-li úhradu nákladů zdravotní péče jiným způsobem,

f) výpis z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti (§ 174); to neplatí v případě cizince mladšího 15 let,

g) fotografie.

(6) Oprávnění podat žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu z důvodu podle odstavce 3 nebo 4 zaniká uplynutím 1 roku ode dne, kdy tento důvod nastal.

(7) Cizinec s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem ochrany na území je oprávněn požádat policii o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem. Policie dlouhodobý pobyt za jiným účelem nepovolí, jsou-li zjištěny důvody pro zrušení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území podle § 46c odst. 1 písm. a) až d).

§ 46

(1) Ustanovení § 31 odst. 1 písm. a) až d) a f), § 31 odst. 2, § 33, 34, 37, 38, § 55 odst. 1, § 58 odst. 3 a § 62 odst. 1 vztahující se na vízum k pobytu nad 90 dnů platí obdobně i pro povolení k dlouhodobému pobytu. Ustanovení § 55 odst. 1 a § 62 odst. 1 vztahující se na vízum k pobytu nad 90 dnů platí obdobně i pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny.

(2) Ustanovení § 56 platí obdobně pro povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42) a pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území (§ 43) z důvodu uvedeného v § 32 odst. 2 § 33 odst. 1písm. a) ; pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny platí obdobně § 56 odst. 1 písm. a) až c), e), g), h) a § 56 odst. 2 písm. a).

(3) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit rozhodnutí o prodlouženípovolení k zaměstnání a náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), d) až f).

(4) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání je cizinec povinen dále předložit potvrzení finančního úřadu České republiky o stavu jeho daňových nedoplatků a potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o tom, že nemá splatné nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a na státní politiku zaměstnanosti včetně penále; splatným nedoplatkem se pro účely tohoto zákona rozumí též nedoplatek na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále, k jehož úhradě bylo povoleno podle zvláštního právního předpisu^9d)jeho splácení ve splátkách. Není-li cizinec daňovým subjektem nebo plátcem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, předloží doklad vydaný finančním úřadem České republiky nebo okresní správou sociálního zabezpečení potvrzující tuto skutečnost.

§ 46

(1) Pro povolení k dlouhodobému pobytu platí obdobně § 31 odst. 1, § 33, 34, 37, 38, § 55 odst. 1, § 56, § 58 odst. 3 a § 62 odst. 1 vztahující se na vízum k pobytu nad 90 dnů.

(2) Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území z důvodu uvedeného v § 33 odst. 1 písm. a) platí obdobně § 56 vztahující se na vízum k pobytu nad 90 dnů.

(3) Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny platí obdobně § 55 odst. 1, § 56 odst. 1 písm. a) až c), e), g), h), § 56 odst. 2 písm. a) a § 62 odst. 1.

(4) Pro povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie a jeho rodinného příslušníka, který má na území tohoto státu povolen pobyt za účelem společného soužití rodiny s rezidentem, platí obdobně § 55 odst. 1, § 56 odst. 1 písm. c), e), h), § 56 odst. 2 písm. a) a § 62 odst. 1 vztahující se na vízum k pobytu nad 90 dnů.

(5) Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území (§ 42d) platí obdobně § 37, § 55 odst. 1, § 56 odst. 1 písm. a) až c), e), g), h), § 56 odst. 2 písm. a) a § 62 odst. 1 vztahující se na vízum k pobytu nad 90 dnů.

(6) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit rozhodnutí o povolení k zaměstnání nebo rozhodnutí o prodloužení povolení k zaměstnání a náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), d) až f).

(7) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání je cizinec povinen dále předložit potvrzení finančního úřadu České republiky o stavu jeho daňových nedoplatků a potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o tom, že nemá splatné nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a na státní politiku zaměstnanosti včetně penále; splatným nedoplatkem se pro účely tohoto zákona rozumí též nedoplatek na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále, k jehož úhradě bylo povoleno podle zvláštního právního předpisu⁹ⁱ⁾ jeho splácení ve splátkách. Není-li cizinec daňovým subjektem nebo plátcem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, předloží doklad vydaný finančním úřadem České republiky nebo okresní správou sociálního zabezpečení potvrzující tuto skutečnost.

(8) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu^8d) je cizinec povinen předložit živnostenský list nebo koncesní listinu anebo potvrzení vydané živnostenským úřadem prokazující, že cizinec splňuje všeobecné a zvláštní podmínky provozování živnosti, a náležitosti podle odstavce 7 a § 31 odst. 1 písm. a) a c) až f).

§ 46a

Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny

(1) Na žádost cizince policie platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny zruší.

(2) Policie dále zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, jestliže

1. cizinec byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu,

2. jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území^9a) z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území,

3. cizinec při pobytové kontrole neprokáže schopnost uhradit náklady zdravotní péče a neprokáže ji ani ve lhůtě stanovené policií,

4. bylo zjištěno, že by cizinec mohl při dalším pobytu na území ohrozit bezpečnost České republiky nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,

e) cizinec přestal splňovat podmínky prokazované podle § 42b odst. 1 písm. c) nebo d),

f) zjistí, že náležitosti předložené k žádosti o vydání nebo prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny jsou padělané nebo pozměněné,

g) cizinec nemá na území zajištěno ubytování,

h) cizinec by mohl při dalším pobytu na území ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, pokud k takovému onemocnění došlo před vstupem cizince na území,

i) cizinec neplní účel, pro který bylo toto povolení vydáno,

j) zjistí, že cizinec uzavřel manželství s cílem získat toto povolení; to neplatí, pokud se v manželství narodilo dítě nebo bylo v době trvání manželství dítě nezrušitelně osvojeno, nebo

k) požádal-li nositel oprávnění ke sloučení rodiny o zrušení povolení k dlouhodobému pobytu nebo mu bylo toto povolení zrušeno,

za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.

(3) Policie v rozhodnutí stanoví lhůtu k vycestování z území a cizinci udělí výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.

§ 46b

Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie

(1) Na žádost rezidenta jiného členského státu Evropské unie^7c) policie platnost jeho povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie zruší.

(2) Policie dále zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, jestliže

a) byl držitel tohoto povolení pravomocně odsouzen za spáchání zvlášť závažného úmyslného trestného činu,

b) je-li důvodné nebezpečí, že by držitel tohoto povolení mohl při dalším pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost České republiky,

c) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění držitele tohoto povolení ze svého území^9a) z důvodu odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování,

d) držitel tohoto povolení neplní účel, pro který bylo toto povolení vydáno,

e) držitel tohoto povolení při pobytové kontrole neprokáže schopnost uhradit náklady zdravotní péče a neprokáže ji ani ve lhůtě stanovené policií,

f) držitel tohoto povolení nemá na území zajištěno ubytování,

g) držitel tohoto povolení neprokázal možnost vynaložit měsíčně peněžní prostředky dostatečné k zajištění výživy a ostatních základních potřeb pro sebe a jím vyživované osoby a nezbytných nákladů na domácnost podle zvláštního právního předpisu^9c), nebo

h) stát, který držiteli tohoto povolení přiznal právní postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie, rozhodl o zrušení tohoto právního postavení a současně o zrušení povolení k trvalému pobytu na svém území

za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života držitele tohoto povolení.

(3) Při zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie policie zruší i povolení k dlouhodobému pobytu na území vydaného jeho rodinnému příslušníkovi za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska zásahu do jeho soukromého nebo rodinného života. Policie postupuje vůči rodinnému příslušníkovi rezidenta jiného členského státu Evropské unie obdobně i v případě, že platnost povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie zanikla na základě rozhodnutí o vyhoštění.

(4) Policie v rozhodnutí stanoví lhůtu k vycestování z území a rezidentovi jiného členského státu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi udělí výjezdní příkaz; rezident jiného členského státu Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.

§ 46c

Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území

(1) Ministerstvo zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území^9e), jestliže

a) cizinec přestal splňovat podmínky pro vydání tohoto povolení podle § 42e odst. 1,

b) ministerstvo v rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu²⁾ rozhodne o zrušení překážky vycestování,

c) je to nezbytné pro zajištění ochrany veřejného pořádku nebo bezpečnosti státu, nebo

d) cizinec o zrušení tohoto povolení požádá.

(2) Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území stanoví lhůtu k vycestování z území a cizinci udělí výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.

(3) Postup podle odstavce 2 neplatí, byl-li z důvodu uděleného povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území odložen výkon rozhodnutí o správním vyhoštění cizince nebo odloženo jeho předání podle mezinárodní smlouvy. V tomto případě policie dokončí správní vyhoštění cizince nebo jeho předání podle mezinárodní smlouvy.

(4) Orgán činný v trestním řízení je povinen neprodleně ministerstvo informovat o skutečnostech odůvodňujících zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území.

§ 47

(1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je cizinec povinen podat nejdříve 90 120a nejpozději 14 dnů před uplynutím platnosti víza k pobytu nad 90 dnů. V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle předchozí věty zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů; vízum se do doby zániku tohoto oprávnění považuje za platné.

(2) Pokud doba platnosti víza k pobytu nad 90 dnů uplyne před rozhodnutím žádosti o povolení dlouhodobého pobytu, ačkoliv žádost byla podána ve lhůtě podle odstavce 1, považuje se vízum za platné do doby nabytí právní moci rozhodnutí o podané žádosti.

(3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 3 je cizinec povinen podat v době platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí nebo v době přechodného pobytu podle § 18 písm. a) nebo b) a ve lhůtě stanovené v odstavci 1. Na uvedené žádosti se obdobně vztahuje i ustanovení odstavce 2.

§ 48

Cizinec, kterému bylo uděleno vízum podle § 7 odst. 1 písm. a), § 33 odst. 1 písm. a) až d)nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území (§ 43), se pro účely úhrady poskytování zdravotní péče považuje za cizince, kterému bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu,^3a) (dále jen „cizinec požívající dočasné ochrany“)nelze-li úhradu zajistit jiným způsobem.

§ 48

Pro účely úhrady poskytování zdravotní péče, nelze-li úhradu zajistit jiným způsobem, se za cizince, kterému bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu^3a) (dále jen „cizinec požívající dočasné ochrany“), považuje cizinec,

5. kterému bylo uděleno vízum podle § 7 odst. 1 písm. a), § 33 odst. 1 písm. a) až d) nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území (§ 43),

6. který je uveden v § 42e odst. 1 za podmínek a ve lhůtě podle § 42e odst. 3,

7. který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území,

8. kterému bylo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území vydáno.

§ 48a

(1) Ministerstvo na žádost cizince podanou ve lhůtě podle § 42e odst. 3, cizince, který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, a cizince, kterému bylo toto povolení vydáno, poskytne tomuto cizinci finanční příspěvek až do výše životního minima^9c). Výše finančního příspěvku se stanoví s ohledem na majetkové poměry tohoto cizince. Finanční příspěvek se poskytne ode dne, kdy byl cizinec poučen podle § 42e odst. 3. Po dobu zajištění cizince v zařízení se příspěvek neposkytuje.

(2) Žadatel o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území je oprávněn pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti.

(3) Po dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území se držitel tohoto povolení pro účely zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo pro účely studia považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem.

Oddíl 4

§ 49

Přechodný pobyt na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí

(1) Ministerstvo zahraničních věcí vydává povolení k dlouhodobému pobytu členům personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo jejich rodinným příslušníkům registrovaným Ministerstvem zahraničních věcí. Toto povolení lze vydat nejdéle na dobu platnosti jejich registrace.

(2) O povolení k dlouhodobému pobytu je člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo jejich rodinný příslušník registrovaný Ministerstvem zahraničních věcí, s výjimkou osob pobývajících na území podle § 18 písm. a) nebo b), povinen požádat během pobytu na území České republiky, ke kterému jej opravňuje vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí.

(3) Člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo jejich rodinný příslušník je oprávněn pobývat na území po dobu uvedenou v povolení k dlouhodobému pobytu.

(4) Dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu lze opakovaně prodloužit.

(5) Povolení k dlouhodobému pobytu prohlašuje za neplatné Ministerstvo zahraničních věcí.

Díl 5

Přechodný pobyt na území na výjezdní příkaz

§ 50

Výjezdní příkaz

(1) Výjezdní příkaz je doklad, který uděluje policie z moci úřední po zrušení platnosti víza, po zamítnutí žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu, pokud uplynula platnost víza, po zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k pobytu nebo zvláštního pobytového povolení povolení k trvalému pobytu, po zrušení přechodného pobytu občanu Evropské unie^1a),zrušení platnosti průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, po ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, po rozhodnutí o ukončení poskytování dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu^3a)po ukončení poskytování ochrany na území podle zvláštního právního předpisu ^2),3a) nebo při správním vyhoštění.

(2) Policie z moci úřední dále udělí výjezdní příkaz a stanoví lhůtu, ve které je cizinec povinen vycestovat z území

a) po nabytí právní moci rozhodnutí o neudělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu,^3a)

b) po nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu,^3a)

c) po uplynutí lhůty stanovené pro poskytování dočasné ochrany na území, nebyla-li tato lhůta prodloužena, nebo po uplynutí prodloužené lhůty, nebo

d) po rozhodnutí o ukončení poskytování dočasné ochrany na území.

(3)(2)Výjezdní příkaz dále uděluje Ministerstvo zahraničních věcí po uplynutí doby platnosti nebo po prohlášení neplatnosti diplomatického nebo zvláštního víza (§ 41), po uplynutí doby platnosti nebo po prohlášení neplatnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného tímto ministerstvem (§ 49 odst. 5) anebo po ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje. Výjezdní příkaz dále uděluje ministerstvo po zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebo platnosti povolení k trvalému pobytu uděleného podle § 66 odst. 1 písm. c) nebo § 67.

(4)(3)Výjezdní příkaz opravňuje cizince k přechodnému pobytu na území po dobu, která je nezbytná k provedení neodkladných úkonů, a k vycestování z území.

(5)(4)Doba přechodného pobytu cizince na výjezdní příkaz nesmí být delší než 60 dnů, dobu pobytu stanoví a ve výjezdním příkazu vyznačuje policie a v případech podle odstavce 32Ministerstvo zahraničních věcí nebo ministerstvo.

(6)(5)Při ukončení pobytu občanu Evropské unie^1a) nebo jeho rodinnému příslušníku, který není občanem Evropské unie, stanoví policie dobu pobytu na výjezdní příkaz minimálně na 15 dnů; byl-li cizinec držitelem zvláštního pobytového povolení, stanoví policie dobu pobytu minimálně na 1 měsíc. Při ukončení pobytu občanu Evropské unie^1a) nebo jeho rodinnému příslušníkovi stanoví policie nebo Ministerstvo zahraničních věcí dobu pobytu na výjezdní příkaz minimálně na 1 měsíc.Podmínka stanovení minimální doby pobytu neplatí, pokud je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo je zjištěno, že trpí závažnou nemocí.

(7)(6)Výjezdní příkaz obsahuje údaje o totožnosti cizince, číslo cestovního dokladu a dobu, ve které je cizinec povinen z území vycestovat; v zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného pořádku nebo ochrany veřejného zdraví anebo v zájmu plnění mezinárodní smlouvy může být vycestování vázáno podmínkou spočívající v určení hraničního přechodu pro vycestování z území.

(8)(7)Výjezdní příkaz má tvar štítku, který policie, ministerstvo nebo Ministerstvo zahraničních věcí vyznačí do cestovního dokladu, v odůvodněných případech může být výjezdní příkaz vyznačen mimo cestovní doklad.

Díl 6

Společná ustanovení k vízům

§ 51

(1) Vízem se rozumí povolení, které po dobu platnosti opravňuje cizince ke vstupu a pobytu na území a vycestování z území, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Na udělení víza není právní nárok.

(3) Vízum je platné po dobu v něm vyznačenou.

(4) Vízum nelze udělit občanu Evropské unie^1a).

(5) Vízum se považuje za udělené jeho vyznačením.

§ 52

(1) V zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného pořádku nebo ochrany veřejného zdraví anebo v zájmu plnění mezinárodní smlouvy může být

a) vízum vázáno podmínkou spočívající

1. v určení hraničního přechodu pro vstup nebo vycestování z území, nebo

2. v omezení územní platnosti víza na místo nebo část území,

b) zkrácena doba platnosti víza. ,

c) požadováno, aby žádost o udělení víza byla podána na zastupitelském úřadu ve státě, jehož je cizinec občanem, popřípadě jenž vydal cestovní doklad, jehož je cizinec držitelem, nebo ve státě, ve kterém má cizinec povolen trvalý či dlouhodobý pobyt.

(2) Při stanovení podmínky podle odstavce 1 musí být zachována přiměřenost mezi důvodem pro její stanovení a důsledky tohoto stanovení. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům této podmínky do soukromého a rodinného života cizince.

§ 53

(1) Žádost o udělení víza se podává na zastupitelském úřadu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Žádost o udělení víza se podává na úředním tiskopisu.

(2) Zastupitelský úřad žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů odmítne, nepředloží-li cizinec požadované náležitosti. O odmítnutí sepíše záznam s uvedením důvodů.

§ 54

V žádosti o udělení víza je cizinec povinen uvést své jméno a příjmení, ostatní jména, pohlaví, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, státní občanství současné a při narození, jméno a příjmení otce a matky, rodinný stav, místo trvalého pobytu v cizině a telefonické spojení, druh, číslo a údaj o datu vydání a platnosti cestovního dokladu včetně označení orgánu, který jej vydal, a jde-li o cizince s povoleným pobytem na území jiného státu, i údaj o tom, zda je oprávněn se na jeho území vrátit, včetně údaje o čísle a platnosti příslušného dokladu, povolání, zaměstnavatele a jeho adresu včetně telefonického spojení (u studentů název a adresu školy), cíl cesty, požadovaný druh víza, dobu pobytu, počet vstupů a účel pobytu na území, zamýšlený den příjezdu a odjezdu, místo vstupu na území, v případě průjezdu jeho trasu, a zda již obdržel příslušné povolení pro vstup na území cílového státu včetně jeho platnosti a označení orgánu, který povolení vydal, zamýšlený dopravní prostředek, způsob zajištění úhrady nákladů spojených s pobytem, adresu pobytu na území včetně telefonického či jiného spojení, údaje k případné zvoucí osobě, v rozsahu příjmení, jméno a adresa pobytu na území, nebo jde-li o právnickou osobu, její název, sídlo a jméno a příjmení oprávněné osoby, upřesňující informace k účelu pobytu na území, údaje k vízům uděleným v posledních 3 letech včetně doby jejich platnosti, údaje o předchozím pobytu na území smluvních států, údaje k manželu a dětem v rozsahu jméno a příjmení, ostatní jména, den, měsíc, rok a místo narození.

§ 55

Náležitosti žádosti o udělení víza

(1) Náležitosti k žádosti o udělení víza nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, matričních dokladů a fotografie cizince, pokud odpovídá jeho skutečné podobě.

(2) Předložení náležitostí k žádosti o udělení víza se s výjimkou cestovního dokladu nevyžaduje, jde-li o udělení víza v zájmu České republiky.

§ 56

Důvody neudělení víza

(1) Vízum, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle § 32 odst. 2§ 33 odst. 1 písm. b), policie nebo zastupitelský úřad cizinci neudělí, jestliže

a) se cizinec na požádání policie nebo zastupitelského úřadu nedostaví k pohovoru nebo nepředloží ve stanovené lhůtě doklady za účelem ověření údajů uvedených v žádosti o vízum nebo jestliže se i přes provedení pohovoru nebo vyhodnocení předložených dokladů nepodaří tyto údaje ověřit,

b) cizinec vyplní žádost o udělení víza nečitelně nebo neúplně či nepravdivě,

c) je cizinec evidován v evidenci nežádoucích osob,

d) má poznatky o tom, že by náklady spojené s pobytem cizince na území nesla Česká republika,

e) nepředloží náležitosti k žádosti o udělení víza nebo předloží-li padělané nebo pozměněné náležitosti,

f) cizinec k žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání uvede pouze číslo jednací žádosti o vydání povolení k zaměstnání a u kterého úřadu práce o takové povolení požádal a úřad práce toto povolení nevydá,

g) cizinec v žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu^8d) uvede pouze číslo jednací ohlášení živnosti nebo žádosti o udělení koncese a u kterého živnostenského úřadu živnost ohlásil nebo o koncesi požádal, a živnostenský úřad potvrzení o tom, že tento cizinec splňuje všeobecné a zvláštní podmínky provozování živnosti, nevydá,

f)g) h)jsou zjištěny skutečnosti uvedené v § 9 odst. 1 písm. d) až j), l), m) nebo n) anebo § 9 odst. 2 písm. b), anebo

g)h)i)jsou zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že cizinec po skončení pobytu stanoveného vízem neopustí území nebo že vízum hodlá zneužít k jinému účelu, než je uveden v žádosti o udělení víza. ,

i)j)před vyznačením víza nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, nejde-li o případy uvedené v § 6 odst. 9, nebo

j)k) pobyt cizince na území není v zahraničněpolitickém zájmu České republiky nebo je zjištěna jiná závažná překážka pobytu cizince na území.

(2) Vízum, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle § 32odst. 2§ 33 odst. 1 písm. b), policie nebo zastupitelský úřad cizinci neudělí, jestliže

1. neprokáže trestní zachovalost, je-li podmínkou udělení víza,

2. doba platnosti jeho cestovního dokladu nepřekračuje dobu pobytu na území podle požadovaného víza nejméně o 90 dnů, nebo

c) v uplynulých 5 letech porušil povinnost stanovenou tímto zákonem,

za podmínky, že důsledky neudělení víza budou přiměřené důvodu pro neudělení víza. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto neudělení do soukromého a rodinného života cizince.

(3) K důvodu podle odstavce 1 nebo 2 se nepřihlédne, jde-li o udělení víza v zájmu České republiky nebo v zájmu plnění mezinárodního závazku.

§ 57

(1) Zastupitelský úřad je povinen požádat před udělením víza policii o stanovisko. V případě nesouhlasu policie nelze vízum udělit. Jestliže zastupitelský úřad i přes souhlas policie vízum neudělí, je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit policii a uvést důvody tohoto neudělení.

(2) Zastupitelský úřad je oprávněn před odesláním žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů policii k této žádosti uplatnit stanovisko. Policie k tomuto stanovisku při udělování víza přihlédne. Pokud cizinec před vyznačením víza nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění a vízum mu z tohoto důvodu nebude uděleno, zastupitelský úřad tuto skutečnost oznámí policii; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 6 odst. 9.

(3) Zastupitelský úřad je oprávněn provést pohovor se žadatelem o vízum.

§ 58

Vyznačování víza

(1) Vízum do cestovního dokladu vyznačuje zastupitelský úřad, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) V odůvodněných případech může být vízum vyznačeno mimo cestovní doklad.

(3) Ve vízu k pobytu nad 90 dnů lze vyznačit jeden nebo více účelů pobytu.

§ 59

Je-li do žádosti o udělení víza žadatele zahrnut i cizinec mladší 15 let zapsaný v jeho cestovním dokladu, vztahuje se vízum i na tohoto cizince.

§ 60

(1) Žádost o prodloužení doby pobytu na území na vízum nebo prodloužení doby platnosti víza podává cizinec policii.

(2) O prodloužení doby pobytu na území na vízum nebo prodloužení doby platnosti víza je cizinec oprávněn požádat u dlouhodobých víz nejdříve 90 120dnů a nejpozději 14 dnů a u krátkodobých víz nejdříve 30 dnů a nejpozději 3 dny před uplynutím doby povoleného pobytu na území nebo doby platnosti víza.

(3) V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 2 zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů; vízum se do doby zániku oprávnění podle předchozí věty považuje za platné.

(4) Pokud doba platnosti dlouhodobého víza nebo doba pobytu na toto vízum uplyne před rozhodnutím o jejím prodloužení, ačkoli žádost byla podána ve lhůtě podle odstavce 2 nebo 3, považuje se vízum za platné a doba pobytu na toto vízum za prodlouženou do nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(5) Dobu platnosti víza nelze prodloužit, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(6) Důvody pro neprodloužení doby pobytu na území na vízum nebo pro neprodloužení doby platnosti víza jsou obdobné jako důvody pro neudělení víza.

(7) Pokud o žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 1 písm. e) nebylo rozhodnuto v době platnosti oprávnění k pobytu cizince na území, považuje se jeho další pobyt na území za pobyt na toto vízum, a to až do rozhodnutí o žádosti.

§ 61

Zrušení platnosti krátkodobého víza

(1) Policie zruší platnost krátkodobého víza, jestliže cizinec

a) neplní účel, pro který bylo vízum uděleno, nebo

b) o zrušení platnosti víza požádá.

(2) Policie zruší platnost krátkodobého víza, jestliže

a) cizinec úmyslně ohrozil veřejný pořádek,

b) cizinec porušil povinnost stanovenou tímto zákonem,

c) cizinec přestal splňovat některou z podmínek pro udělení víza,

d) policie při pobytové kontrole zjistí skutečnost podle § 9 odst. 1 písm. g), h) nebo i), anebo

e) cestovní doklad cizince byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený,

za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.

(3) Platnost víza je zrušena udělením výjezdního příkazu; cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním příkazem. Policie je oprávněna ve vízu, jehož platnost byla zrušena, vyznačit tuto skutečnost.

§ 62

Zánik platnosti víza

(1) Platnost víza zanikne, jakmile nabyl právní moci rozsudek ukládající trest vyhoštění⁸⁰⁾ nebo je vykonatelné rozhodnutí o správním vyhoštění.

(2) Platnost víza k pobytu nad 90 dnů uděleného podle § 30 odst. 2 zaniká převzetím povolení k pobytu,povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí.

(2) Platnost víza k pobytu nad 90 dnů uděleného podle § 30 odst. 2 zaniká převzetím povolení k trvalému pobytu,povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo za účelem studia na území nebo povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí.

(3) Po vycestování cizince z území zanikne platnost víza podle § 22 odst. 4 písm. a), § 24 odst. 3 písm. a) a § 33 a jednorázového víza k pobytu do 90 dnů; platnost víza podle § 22 odst. 4 písm. b) a § 24 odst. 3 písm. b) zanikne po druhém vycestování cizince z území. Platnost ostatních víz není vycestováním cizince z území dotčena.

§ 63

Cizinec je povinen dostavit se osobně na požádání policie nebo zastupitelského úřadu k podání vysvětlení před udělením víza a toto vysvětlení podat.

§ 64

Studium

(1)Studiem se pro účely tohoto zákona rozumí

a) studium na základní, střední, vyšší odborné nebo vysoké škole anebo středním odborném učilišti,

a) vzdělávání v základní škole, střední škole, konzervatoři nebo vyšší odborné škole nebo studium na vysoké škole,

b) účast na jazykové a odborné přípravě ke studiu akreditovaného studijního programu vysoké školy organizované veřejnou vysokou školou, nebo účast na jazykovém a odborném kurzu pořádaném v rámci programu Evropské unie nebo na základě mezinárodní smlouvy,

c) konzultace a výměna zkušeností, výměnné studijní pobyty a účast na uměleckých, metodických a jiných specializovaných kursech a vzdělávacích akcích v oboru působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nebo kraje,

d) odborná praxe určená k získání praktických, odborných zkušeností cizince a uskutečňovaná v době jeho studia na tuzemské nebo zahraniční vysoké škole, střední nebo vyšší odborné škole, učilišti nebo speciální škole anebo v době nejvýše 5 let po ukončení studia na vysoké škole a 3 let po ukončení studia na střední nebo vyšší odborné škole, učilišti nebo speciální škole uskutečňovaná v tuzemské hostitelské organizaci. Tato odborná praxe musí být organizačně zajišťována nebo koordinována tuzemskou vysokou školou, Akademií věd České republiky, střední nebo vyšší odbornou školou, učilištěm nebo speciální školou anebo příslušnou organizací akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,

d) odborná praxe určená k získání praktických, odborných zkušeností cizince a uskutečňovaná v době jeho studia na tuzemské nebo zahraniční vysoké škole, vzdělávání ve střední nebo vyšší odborné škole nebo v konzervatoři anebo v době nejvýše 5 let po ukončení studia na vysoké škole a 3 let po ukončení vzdělávání ve střední nebo vyšší odborné škole nebo v konzervatoři, uskutečňovaná v tuzemské hostitelské organizaci. Tato odborná praxe musí být organizačně zajišťována nebo koordinována tuzemskou vysokou školou, Akademií věd České republiky, střední nebo vyšší odbornou školou nebo konzervatoří anebo příslušnou organizací akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,

e) odborná praxe a dobrovolná služba mládeže určené k získání praktických, odborných zkušeností cizince a uskutečňované v tuzemské hostitelské organizaci za předpokladu, že se uskutečňují jako součást projektu programu nebo iniciativ Evropské unie a jsou organizačně zajišťovány nebo koordinovány tuzemskou organizací k tomuto účelu akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,

f) výměna zkušeností a studijní pobyty osob odpovědných za vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů, pokud tyto činnosti jsou vykonávány v rámci programů nebo iniciativ Evropské unie nebo v rámci mezinárodních smluv.

(2) Pro účely vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území (§ 42d) se vzděláváním ve střední škole nebo v konzervatoři rozumí pouze vzdělávání v rámci výměnného programu uskutečňovaného v tuzemské hostitelské organizaci a odbornou praxí pouze odborná praxe bezplatná.

HLAVA IV

TRVALÝ POBYT NA ÚZEMÍ

Díl 1

§ 64a

(1) Cizinec je oprávněn pobývat na území v rámci trvalého pobytu na základě

a) povolení k pobytu, nebo

b) rozhodnutí příslušného orgánu o svěření tohoto cizince do náhradní výchovy,^10a) je-li splněna podmínka podle § 87 odst. 1.

(2) Povolení k pobytu nelze udělit občanu Evropské unie.^1a)

§ 64b

zrušen

Díl 2

Trvalý pobyt na území na základě povolení k pobytu

§ 65

(1) O povolení k pobytu je bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území oprávněn požádat cizinec,

a) který o vydání tohoto povolení žádá za účelem společného soužití se státním občanem České republiky, který má na území hlášen trvalý pobyt, za podmínky, že cizinec je

1. manželem státního občana České republiky,

2. rodičem nezletilého nebo zletilého nezaopatřeného státního občana České republiky, jenž mu byl svěřen do výchovy nebo se kterým sdílí společnou domácnost,

3. osamělým rodičem starším 70 let státního občana České republiky a tento občan je starší 18 let,

4. nezletilým dítětem státního občana České republiky,

5. zletilým dítětem státního občana České republiky a tento občan je osamělý a starší 70 let,

6. osobou, která osvojila dítě, které bylo státním občanem České republiky, nebo osobou, které bylo nezletilé dítě, které je státním občanem České republiky, svěřeno do náhradní rodinné péče,¹¹⁾ popřípadě jemuž byla tato osoba ustanovena poručníkem, pokud se bude péče o toto dítě vykonávat na území, nebo

7. nezletilým dítětem, které bylo ke dni osvojení v cizině státním občanem České republiky,

b) a) který o vydání tohoto povolení žádá z humanitárních důvodů nebo z jiných důvodů hodných zřetele, zejména je-li manželem či nezletilým dítětem azylanta²⁾ či dítětem, které je závislé na péči azylanta, pokud nepožádá o přiznání azylu nebo byl v minulosti státním občanem České republiky,

a) který o vydání tohoto povolení žádá z humanitárních nebo jiných důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména

1. je-li manželem azylanta a manželství vzniklo před vstupem azylanta na území,

2. je-li nezletilým dítětem azylanta nebo dítětem, které je závislé na péči azylanta, pokud nepožádá o udělení azylu, nebo

3. byl-li v minulosti státním občanem České republiky,

c) b)jehož pobyt na území je v zahraničněpolitickém zájmu České republiky, anebo

d) c)který je nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem cizince, jenž na území pobývá na základě povolení k pobytu, je-li důvodem žádosti společné soužití těchto cizinců.

(2) Osamělou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí osoba rozvedená, svobodná nebo ovdovělá.

§ 66

O povolení k pobytu je po 8 letech nepřetržitého pobytu na území na povolení k dlouhodobému pobytu oprávněn požádat cizinec, který žádá o vydání tohoto povolení za účelem společného soužití s cizincem, který je držitelem povolení k pobytu, za podmínky, že cizinec žádající o toto povolení je

a) jeho manželem po dobu nejméně 5 let,

b) zletilým dítětem závislým na péči držitele povolení k pobytu, nebo

c) osamělým rodičem starším 70 let držitele povolení k pobytu.

§ 67

O povolení k pobytu je po 10 letech nepřetržitého pobytu na území na povolení k dlouhodobému pobytu oprávněn požádat každý cizinec.

§ 68

(1) Do doby pobytu podle § 66 a 67 se započítává doba pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů a na povolení k dlouhodobému pobytu.

(2) Doba pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů a na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia se do doby pobytu podle § 66 a 67 započítává jednou polovinou; do doby pobytu se nezapočítává doba studia na základě mezinárodní smlouvy nebo na základě rozhodnutí vlády České republiky o poskytnutí zahraniční pomoci.

§ 69

Místo podání žádosti o povolení k pobytu

(1) Žádost o povolení k pobytu lze podat na zastupitelském úřadu.

(2) Žádost o povolení k pobytu lze podat též policii v případě, že cizinec, jemuž má být povolení k pobytu vydáno,

a) pobývá na území v rámci přechodného pobytu a

1. je manželem nebo nezletilým anebo zletilým nezaopatřeným dítětem státního občana České republiky,

2. je rodičem nezletilého nebo zletilého nezaopatřeného státního občana České republiky,

3. 1.je nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem cizince, jenž na území pobývá na základě povolení k pobytu, a důvodem žádosti je společné soužití těchto cizinců,

4. 2.je manželem nebo nezletilým dítětem cizince, jemuž byl udělen azyl z důvodů uvedených ve zvláštním právním předpise,^11a) nebo

5. 3.žádá o povolení k pobytu podle § 65 odst. 1 písm. c písm. b); podmínkou je doklad vydaný státním orgánem České republiky potvrzující, že pobyt cizince na území je v zahraničněpolitickém zájmu České republiky,

b) pobývá na území na základě uděleného víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu a

1. žádá o toto povolení z důvodu podle § 65 odst. 1 písm. b) písm. a), anebo

2. splnil podmínku doby pobytu podle § 66 nebo 67, nebo

c) byl svěřen do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu (87) a dosáhl věku 18 let.

(3) Žádost se podává na úředním tiskopisu.

§ 69a

Podání žádosti o povolení k pobytu cizincem ve zvláštních případech po ukončení azylového řízení

(1) Žádost o povolení k pobytu může podat na území ministerstvu cizinec, který na území pobývá v rámci přechodného pobytu po ukončení azylového řízení a 

a) pobýval na území na základě dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu a v postavení žadatele o azyl nebo o přiznání postavení uprchlíka nebo v postavení obdobném nepřetržitě po dobu nejméně 5 let, a

b) není občanem státu nebo, je-li osobou bez státního občanství, neměl poslední bydliště ve státě, který je podle zvláštního právního předpisu²⁾ označen za bezpečnou zemi původu.

(2) Žádost o povolení k pobytu může podat na území ministerstvu nezletilý cizinec nebo zletilý nezaopatřený cizinec, který je dítětem cizince podle odstavce 1 a který splňuje podmínku podle odstavce 1 písm. b).

(3) Zamítne-li ministerstvo žádost podle odstavce 1, zamítne současně i žádost podle odstavce 2.

(2) (4)Cizinec je povinen k žádosti o povolení k pobytu předložit náležitosti podle § 70 odst. 1 s výjimkou

a) dokladu o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území,

b) dokladu obdobného výpisu z evidence Rejstříku trestů vydaného státem, jehož je cizinec občanem nebo v němž měl trvalé bydliště.

(3) (5)O žádosti o povolení k pobytu podané podle odstavce 1 nebo 2 ministerstvo rozhodne do 30 dnů ode dne doručení.

(4) (6)Cizinci, kterému bylo ministerstvem vydáno povolení k pobytu, vydá policie průkaz o povolení k pobytu (§ 81).

§ 69b

(1) Ministerstvo platnost povolení k pobytu vydaného podle § 69a zruší, jsou-li dány důvody podle § 80 odst. 1 nebo 2.

(2) Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost povolení k pobytu, stanoví lhůtu k vycestování z území.

(3) Policie na základě rozhodnutí ministerstva o zrušení povolení k pobytu cizinci udělí výjezdní příkaz a odebere průkaz o povolení k pobytu.

§ 70

Povinnosti cizince při podání žádosti o povolení k pobytu

(1) Cizinec je povinen, není-li dále stanoveno jinak, k žádosti o povolení k pobytu připojit tyto náležitosti: 

a) fotografie,

b) cestovní doklad,

c) listinný doklad potvrzující účel pobytu na území, například oddací list, rodný list nebo jinou listinu dokládající příbuzenský vztah, doklad o tom, že cizinec byl v minulosti státním občanem České republiky,¹⁾

d) doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území (§ 71); to neplatí, jde-li o cizince, který byl svěřen do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu (§ 87) a dosáhl věku 18 let,

e) výpis z evidence Rejstříku trestů a obdobný doklad státu, jehož je cizinec státním občanem nebo v němž má trvalé bydliště, jakož i států, v nichž cizinec v posledních 3 letech pobýval nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, jako doklad k posouzení trestní zachovalosti nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává; tato povinnost se nevztahuje na cizince mladšího 15 let, v případě cizince, jemuž bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území, který je starší 15 let, lze požadovat toliko výpis z evidence Rejstříku trestů,

f) doklad o zajištění ubytování na území. ,

g) souhlas rodiče, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo poručníka s pobytem dítěte na území, pokud nejde o společné soužití rodiny s tímto rodičem, zákonným zástupcem nebo poručníkem.

(2) Cizinec, který je manželem či nezletilým dítětem azylanta²⁾ či dítětem, které je závislé na péči azylanta, je povinen k žádosti o povolení k pobytu předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a) až c).

(3) K žádosti podle odstavce 1 nebo 2 cizinec na požádání zastupitelského úřadu nebo policie předloží lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. O předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí.

(4) V žádosti o povolení k pobytu je cizinec povinen uvést příjmení, jméno, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, státní občanství, národnost, rodinný stav, nejvyšší dosažené vzdělání, povolání, zaměstnání před příchodem na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatele), účel pobytu na území, zaměstnání po vstupu na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatele), poslední bydliště v cizině, adresu bydliště na území, předchozí pobyt na území delší než 3 měsíce (důvod a místo pobytu), den vstupu na území, číslo a platnost cestovního pasu. V této žádosti je cizinec dále povinen uvést jméno a příjmení, dřívější příjmení, státní občanství, datum narození, místo a stát narození, bydliště a povolání manželky, jméno, příjmení, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání rodičů, jméno, příjmení, datum a místo narození, státní občanství, bydliště a povolání dětí, jméno, příjmení, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání sourozenců.

§ 71

Doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území

U žádosti o povolení k pobytu se za doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území považuje

a) doklad prokazující možnost vynaložit měsíčně finanční částku ve výši nejméně 2násobku částky životního minima na osobní potřeby k úhradě pobytových nákladů, nebo

b) doklad o příslibu poskytnutí prostředků k zajištění trvalého pobytu na území z prostředků veřejných rozpočtů.

§ 72

Náležitosti žádosti o povolení k pobytu nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, matričních dokladů a fotografie cizince, pokud odpovídá jeho skutečné podobě.

§ 73

(1) Policie vydá povolení k pobytu formou správního rozhodnutí.

(2) Policie bez zbytečného odkladu sdělí Centrálnímu registru pojištěnců^11c) den, kdy rozhodnutí nabylo právní moci.

§ 74

zrušen

§ 75

zrušen

§ 76

Cizinec je povinen do 3 pracovních dnů po vstupu na území dostavit se osobně k převzetí povolení k pobytu.

§ 77

Rozhodnutí, kterým se cizinci povoluje trvalý pobyt na území, je vykonatelné se stává pravomocnýmdnem jeho převzetí.

Důvody pro nevydání povolení k pobytu, pro zánik platnosti povolení k pobytu a pro zrušení platnosti povolení k pobytu

§ 78

(1) Policie žádost o vydání povolení k pobytu zamítne, jestliže

a) cizinec nepředloží náležitosti podle § 70 odst. 1 písm. a), b), c), e) nebo f) podle § 70 odst. 1 písm. a), b), c), e), f) nebo g),

b) v případě polygamního manželství nositel oprávnění ke sloučení rodiny již na území s jinou manželkou pobývá,

b) c)je cizinec evidován v evidenci nežádoucích osob,

c) d)trpí závažnou nemocí,

d) e)v řízení jsou zjištěny skutečnosti podle § 80 odst. 1 písm. a) nebo c) anebo § 80 odst. 2 písm. a) nebo f), anebo

e) f)v řízení nejsou potvrzeny důvody uvedené v žádosti podle § 65 nebo § 66.

(2) Policie žádost o vydání povolení k pobytu zamítne, jestliže cizinec

a) je zařazen do informačního systému smluvních států,

b) nepředloží doklad o zajištění prostředků k pobytu (§ 71), nebo

3. nesplňuje podmínku trestní zachovalosti (§ 174),

za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.

(3) K důvodu podle odstavce 1 nebo 2 se nepřihlédne, jde-li o vydání povolení k pobytu v zájmu České republiky nebo v zájmu plnění mezinárodního závazku; jedná-li se o důvod podle odstavce 2 písm. a), policie musí vydání povolení k pobytu projednat se smluvním státem, který cizince zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení pak přihlédnout ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. V případě vydání povolení k pobytu toto oznámí smluvnímu státu podle předchozí věty.

§ 79

Platnost povolení k pobytu zaniká, jestliže

a) cizinec nabude státního občanství České republiky,

b) nabyl právní moci rozsudek ukládající cizinci trest vyhoštění¹⁰⁾ nebo je vykonatelné rozhodnutí o správním vyhoštění, nebo

c) cizinec zemře.

§ 80

(1) Policie platnost povolení k pobytu zruší, jestliže

a) zjistí, že cizinec uzavřel manželství pouze s cílem získat povolení k pobytu; to neplatí, pokud se z manželství narodilo dítě nebo bylo nezrušitelně osvojeno,

b) o to cizinec požádá, nebo

c) je to odůvodněno plněním závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.

(2) Policie platnost povolení k pobytu zruší, jestliže

a) cizinec opakovaně závažným způsobem naruší veřejný pořádek, ohrozí veřejné zdraví anebo ochranu práv a svobod druhých nebo bylo zjištěno, že by mohl ohrozit bezpečnost České republiky,

b) zanikne do 5 let po vydání povolení k pobytu jeho účel podle § 65 odst. 1 písm. b) nebo c) písm. a) nebo b),

c) cizinec nemá na území zajištěno ubytování,

d) byla zrušena platnost povolení k pobytu zákonného zástupce, který uděleného tomu, kdo o cizince, držitele tohoto povolení, pečoval,

e) cizinec nesplnil povinnost podle § 88 odst. 3,

f) byl cizinec pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k trestu odnětí svobody v délce převyšující 3 roky,

g) bylo uděleno podle § 65 odst. 1 písm. a) bodu 1 a manželství nevzniklo,^11b)zaniklo na základě pravomocného rozhodnutí soudu o rozvodu manželství nebo na základě pravomocného rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné do 5 let po vydání povolení k pobytu a z manželství se nenarodilo dítě anebo nebylo nezrušitelně osvojeno,

h) g) cizinec neprokázal zajištění prostředků k pobytu podle § 71, nebo

i) h) jiný smluvní stát rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území,^9a)

h) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území^9a) z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území,

za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.

(3) Policie v rozhodnutí, kterým zruší platnost povolení k pobytu, stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním příkazem.

Průkaz o povolení k pobytu

§ 81

(1) Průkaz o povolení k pobytu je veřejnou listinou vydanou policií. Průkaz o povolení k pobytu je vydán jako samostatný doklad nebo ve formě štítku, který se vyznačuje do cestovního dokladu cizince. Průkazem o povolení k pobytu jeho držitel prokazuje své jméno a příjmení, ostatní jména, druh pobytu, rodné číslo a další skutečnosti týkající se povoleného pobytu na území; v případě průkazu vydaného ve formě samostatného dokladu jím dále prokazuje datum a místo narození a státní příslušnost.

(2) Průkaz o povolení k pobytu je povinen mít cizinec starší 15 let, jemuž bylo vydáno povolení k pobytu nebo potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území, není-li dále stanoveno jinak.

(3) Policie vydá průkaz o povolení k pobytu neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k pobytu, není-li dále stanoveno jinak.

§ 82

Údaje obsažené v průkazu o povolení k pobytu a doba jeho platnosti

(1) Průkaz o povolení k pobytu obsahuje údaje podle § 81 odst. 1.

(2) Pokud byl cizinci vydán matriční doklad České republiky, uvede se jméno a příjmení ve tvaru uvedeném v tomto matričním dokladu. V ostatních případech se jméno, příjmení a ostatní jména cizince uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu.

(3) Průkaz o povolení k pobytu se vydává s dobou platnosti 10 let; dobu jeho platnosti lze opakovaně prodloužit vždy o 10 let. Cizinci podle § 87 odst. 5 se průkaz o povolení k pobytu vydává s dobou platnosti až na 3 roky.

§ 83

(1) Zákonný zástupce cizince mladšího 15 let je povinen, není-li dále stanoveno jinak, nejdříve 90 dnů a nejpozději 30 dnů před dovršením 15 let věku tohoto cizince požádat o vydání průkazu o povolení k pobytu. K žádosti předloží jeho cestovní doklad a fotografie.

(2) Policie průkaz o povolení k pobytu vyhotoví do 30 dnů ode dne předložení náležitostí podle odstavce 1.

(3) Policie vyhotovený průkaz o povolení k pobytu vydá nejdříve v den, kdy cizinec dovrší 15 let věku.

§ 84

Prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu

(1) Cizinec je povinen požádat policii o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu ve lhůtě 90 dnů před uplynutím této doby; v odůvodněných případech může žádost podat i dříve.

(2) V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 1 zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec povinen tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů.

(3) Dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu policie neprodlouží, shledá-li důvod pro zrušení povolení k pobytu podle § 80.

§ 85

Náležitosti k žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu

K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu je cizinec povinen předložit cestovní doklad; pokud došlo ke změně podoby žadatele, je dále povinen předložit fotografie, odpovídající jeho skutečné podobě.

§ 86

Cizinec, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený nebo poškozený, je povinen předložit fotografie, cestovní doklad, poškozený průkaz anebo potvrzení policie o ohlášení odcizení tohoto průkazu. Obdobně se postupuje i v případě, že žádá o prodloužení platnosti doby průkazu a tuto změnu již nelze v tomto průkazu vyznačit.

Díl 3

Pobyt cizince svěřeného do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu

§ 87

(1) Cizinec svěřený do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu^10a) je oprávněn trvale pobývat na území, je-li alespoň jedna fyzická osoba, jíž je cizinec svěřen, přihlášena k trvalému pobytu na území nebo se na území nachází ústav, ve kterém je dítě umístěno.

(2) Oprávnění podle odstavce 1 vzniká dnem právní moci rozhodnutí o svěření cizince do náhradní výchovy.

(3) Policie vydá cizinci podle odstavce 1 potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území.

(4) Cizinec podle odstavce 1 je oprávněn do dosažení věku 15 let pobývat na území bez cestovního dokladu.

(5) Cizinec je povinen neprodleně po dosažení věku 15 let dostavit se na policii, předložit k nahlédnutí rodný list, rozhodnutí orgánu podle odstavce 1 a potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území a odevzdat fotografie. Po předložení všech náležitostí mu policie vydá průkaz o povolení k pobytu.

(6) Oprávnění k trvalému pobytu podle odstavce 1 zaniká, jestliže

a) cizinec

1. je pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k trestu odnětí svobody v délce převyšující 3 roky,

2. mladší 18 let oznámí policii, že se tohoto oprávnění vzdává; k oznámení připojí souhlas s ověřeným podpisem zákonného zástupce,

3. nabude státního občanství České republiky podle zvláštního právního předpisu,¹⁾ nebo

4. dosáhne věku 18 let; omezení oprávnění délkou věku neplatí, je-li cizinec zbaven rozhodnutím soudu způsobilosti k právním úkonům nebo podá-li do 30 dnů po dosažení věku 18 let žádost podle § 65 odst. 1 písm. b) písm. a), až do rozhodnutí o této žádosti,

b) skončí péče podle odstavce 1 před dosažením věku 18 let cizince, nebo

c) fyzická osoba podle odstavce 1 se odhlásí z trvalého pobytu na území.

HLAVA IV

TRVALÝ POBYT NA ÚZEMÍ

Díl 1

§ 65

(1) Cizinec je oprávněn pobývat na území v rámci trvalého pobytu na základě

a) povolení k trvalému pobytu, nebo

b) rozhodnutí příslušného orgánu o svěření tohoto cizince do náhradní výchovy^10a), je-li splněna podmínka podle § 87 odst. 1.

(2) Ustanovení této hlavy se nevztahuje na občana Evropské unie^1a) a jeho rodinného příslušníka.

Povolení k trvalému pobytu

§ 66

(1) Povolení k trvalému pobytu se bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území vydá cizinci

a) který o vydání tohoto povolení žádá z humanitárních důvodů, zejména

1. je-li manželem azylanta a manželství vzniklo před vstupem azylanta na území,

2. je-li nezletilým dítětem azylanta nebo dítětem, které je závislé na péči azylanta, pokud nepožádá o udělení azylu, nebo

3. byl-li v minulosti státním občanem České republiky,

b) který o vydání tohoto povolení žádá z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele,

c) na jeho žádost, pokud je jeho pobyt na území v zájmu České republiky, nebo

d) který o vydání tohoto povolení žádá jako nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě cizince, jenž na území pobývá na základě povolení k trvalému pobytu, je-li důvodem žádosti společné soužití těchto cizinců.

(2) Povolení k trvalému pobytu se dále na žádost vydá cizinci, kterému předchozí povolení k trvalému pobytu na území bylo zrušeno z důvodu podle § 77 odst. 1 písm. c) nebo d), pokud od nabytí právní moci rozhodnutí neuplynula doba 3 let.

§ 67

(1) Povolení k trvalému pobytu se po 4 letech nepřetržitého pobytu na území vydá cizinci, který na území pobývá v rámci přechodného pobytu po ukončení azylového řízení a

a) o vydání tohoto povolení žádá neprodleně po ukončení azylového řízení, a

b) toto řízení, včetně případného řízení o kasační stížnosti, trvalo nejméně 2 roky.

(2) Do doby pobytu podle odstavce 1 se započítává doba pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů, na povolení k dlouhodobému pobytu a doba pobytu po dobu azylového řízení, včetně případného řízení o kasační stížnosti.

(3) Nepřetržitost pobytu na území je zachována, pokud cizinec podal žádost o azyl nejpozději do 7 dnů po skončení přechodného pobytu na dlouhodobé vízum nebo na povolení k dlouhodobému pobytu.

(4) Splnění podmínky nepřetržitého pobytu a podmínky trvání azylového řízení lze prominout, žádá-li o povolení k trvalému pobytu na území nezletilý nebo zletilý nezaopatřený cizinec anebo cizinec zbavený způsobilosti k právním úkonům, který byl rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do péče cizince žádajícího o povolení k trvalému pobytu podle odstavce 1.

§ 68

(1) Povolení k trvalému pobytu se na žádost vydá cizinci po 5 letech nepřetržitého pobytu na území.

(2) Do doby pobytu podle odstavce 1 se započítává doba pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů a na povolení k dlouhodobému pobytu. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou byl cizinec na území služebně vyslán zahraničním zaměstnavatelem nebo zahraniční právnickou nebo fyzickou osobou; doba pobytu na území za účelem studia se započítává jednou polovinou.

(3) Do doby pobytu podle odstavce 1 se započítávají i období nepřítomnosti cizince na území v průběhu této doby pobytu, pokud tato jednotlivá období nepřítomnosti nepřesáhla 6 po sobě jdoucích měsíců a pokud ve svém souhrnu nepřesáhla 10 měsíců, a dále období nepřítomnosti cizince na území, které nepřesáhlo 12 po sobě jdoucích měsíců, pokud byl cizinec pracovně vyslán do zahraničí. Nepřetržitost pobytu je dále zachována, pokud jedno období nepřítomnosti cizince na území nebylo delší než 12 po sobě jdoucích měsíců ze závažných důvodů, zejména jde-li o těhotenství a narození dítěte, závažné onemocnění anebo studium nebo odborné školení, přičemž toto období se do doby pobytu podle odstavce 1 nezapočítává.

§ 69

(1) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 se podává na zastupitelském úřadu, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. a) nebo b) lze podat též policii, pokud cizinec, jemuž má být povolení k trvalému pobytu vydáno,

a) pobývá na území v rámci přechodného pobytu a

1. je nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem cizince, jenž na území pobývá na základě povolení k trvalému pobytu, a důvodem žádosti je společné soužití těchto cizinců, nebo

2. je manželem nebo nezletilým dítětem cizince, jemuž byl udělen azyl z důvodů uvedených ve zvláštním právním předpise¹¹⁾,

b) pobývá na území na základě uděleného víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu, nebo

c) pobývá na území na základě vydaného povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, pokud jeho spolupráce s orgánem činným v trestním řízení přispěla k prokázání trestného činu obchodování s lidmi nebo prokázání organizování nebo umožnění nedovoleného překročení státní hranice.

(3) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst.1 písm.c) podává cizinec ministerstvu, pokud pobývá na území v rámci přechodného pobytu; ministerstvu podává žádost rovněž cizinec žádající o povolení k trvalému pobytu podle § 67.

(4) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 68 podává cizinec policii.

§ 70

(1) Žádost o povolení k trvalému pobytu se podává na úředním tiskopisu. V žádosti je cizinec povinen uvést

a) své jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, státní občanství, rodinný stav, nejvyšší dosažené vzdělání, povolání, zaměstnání před příchodem na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatele), účel pobytu na území, zaměstnání po vstupu na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatele), poslední bydliště v cizině, adresu místa pobytu na území, předchozí pobyt na území delší než 3 měsíce (důvod a místo pobytu), den vstupu na území, číslo a platnost cestovního dokladu,

b) jméno, příjmení a ostatní jména, dřívější příjmení, státní občanství, datum narození, místo a stát narození, bydliště a povolání manžele nebo manželky,

c) jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání rodičů,

d) jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní občanství, bydliště a povolání dětí, a

e) jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání sourozenců.

(2) Cizinec je povinen k žádosti o povolení k trvalému pobytu předložit

a) fotografie,

b) cestovní doklad,

c) doklad potvrzující účel pobytu na území, například rodný list, oddací list nebo jinou listinu dokládající příbuzenský vztah, doklad o tom, že cizinec byl v minulosti státním občanem České republiky¹⁾; to neplatí, jde-li o cizince, který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 68,

d) doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území (§ 71 odst. 1); to neplatí, jde-li o cizince, který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 67 nebo jde-li o cizince podle § 87, který žádá o povolení k trvalému pobytu po dosažení věku 18 let z důvodu podle § 66 odst. 1 písm. a),

e) výpis z evidence Rejstříku trestů a obdobný doklad státu, jehož je cizinec státním občanem nebo v němž má trvalé bydliště, jakož i států, v nichž cizinec v posledních 3 letech pobýval nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, jako doklad k posouzení trestní zachovalosti, nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává; tato povinnost se nevztahuje na cizince mladšího 15 let, cizinec starší 15 let, jemuž bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území, je povinen předložit pouze výpis z evidence Rejstříku trestů; cizinec, který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 67, nepředkládá doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů vydaný státem, jehož je cizinec občanem nebo v němž pobýval,

f) doklad o zajištění ubytování na území (§ 71 odst. 2),

g) souhlas rodiče, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo poručníka, s trvalým pobytem dítěte na území, pokud nejde o společné soužití rodiny s tímto rodičem, zákonným zástupcem nebo poručníkem.

(3) Cizinec, který je manželem nebo nezletilým dítětem azylanta²⁾ nebo dítětem, které je závislé na péči azylanta, anebo cizinec, který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. a) nebo b) a pobývá na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, je povinen k žádosti o povolení k trvalému pobytu předložit náležitosti podle odstavce 2 písm. a) až c) a f).

(4)  Cizinec žádající o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. a) nebo c) anebo § 66 odst. 2 je povinen na požádání zastupitelského úřadu nebo policie předložit lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. O předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že cizinec závažnou nemocí trpí.

§ 71

(1) Za doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území se považuje doklad prokazující možnost vynaložit měsíčně peněžní prostředky dostatečné k zajištění výživy a ostatních základních potřeb cizince a jím vyživovaných osob a nezbytných nákladů na domácnost podle zvláštního právního předpisu^9c). Jde-li o cizince podle § 66 může být tento doklad nahrazen dokladem o příslibu poskytnutí prostředků k zajištění trvalého pobytu na území z prostředků veřejných rozpočtů.

(2) Dokladem o zajištění ubytování podle § 70 odst. 2 písm. f) se rozumí doklad o vlastnictví bytu nebo domu, doklad o oprávněnosti užívání bytu nebo úředně ověřený podpis na písemném potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ubytováním cizince. Úřední ověření se nevyžaduje, podepíše-li oprávněná osoba souhlas před orgánem policie nebo pověřeným zaměstnancem ministerstva.

§ 72

Náležitosti žádosti o povolení k trvalému pobytu nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, rodného listu, oddacího listu a fotografie cizince, pokud odpovídá jeho skutečné podobě.

§ 73

Policie nebo ministerstvo bez zbytečného odkladu sdělí Ústřední pojišťovně Všeobecné zdravotní pojišťovny Českérepubliky k zařazení do registru pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění¹²⁾ den, kdy rozhodnutí o povolení k trvalému pobytu nebo jeho zrušení nabylo právní moci.

§ 74

(1) Cizinec je povinen se ve lhůtě 3 pracovních dnů od vstupu na území osobně dostavit k převzetí průkazu o povolení k pobytu.

(2) Namísto písemného vyhotovení rozhodnutí se cizinci vydá průkaz o povolení k pobytu^12a). Spolu s průkazem o povolení k pobytu se cizinci vydá i potvrzení o povoleném pobytu na území.

Důvody pro nevydání, zánik platnosti a zrušení platnosti povolení

k trvalému pobytu

§ 75

(1) Policie nebo ministerstvo žádost o vydání povolení k trvalému pobytu zamítne, jestliže

a) cizinec nepředloží náležitosti podle § 70 odst. 2 písm. a) až c), e), f) nebo g),

b) cizinec k žádosti předloží padělané nebo pozměněné náležitosti,

c) v případě polygamního manželství nositel oprávnění ke sloučení rodiny již na území s jinou manželkou pobývá,

d) je cizinec evidován v evidenci nežádoucích osob (§ 154),

e) cizinec žádající o povolení k trvalému pobytu podle § 66 trpí závažnou nemocí,

f) v řízení jsou zjištěny skutečnosti podle § 77 odst. 1 písm. a) nebo e), nebo

g) v řízení nejsou potvrzeny důvody uvedené v žádosti o povolení k trvalému pobytu podle § 66 nebo nejsou splněny podmínky podle § 67 nebo § 68.

(2) Policie nebo ministerstvo žádost o vydání povolení k trvalému pobytu dále zamítne, jestliže

a) cizinec je zařazen do informačního systému smluvních států,

b) cizinec nepředloží doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území,

c) cizinec nesplňuje podmínku trestní zachovalosti (§ 174),

d) v řízení jsou zjištěny skutečnosti podle § 77 odst. 2 písm. a) nebo f), nebo

e) cizinec závažným způsobem narušil veřejný pořádek nebo ohrozil bezpečnost jiného členského státu Evropské unie,

za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.

(3) K důvodu podle odstavce 1 nebo 2 se nepřihlédne, jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu v zájmu České republiky nebo  z důvodu plnění mezinárodního závazku. Jde-li o důvod podle odstavce 2 písm. a), policie projedná vydání povolení k trvalému pobytu se smluvním státem, který cizince zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení přihlédne ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání povolení k trvalému pobytu policie oznámí smluvnímu státu, který cizince do informačního systému smluvních států zařadil.

§ 76

Platnost povolení k trvalému pobytu zaniká

a) nabytím státního občanství České republiky,

b) nabytím právní moci rozsudku ukládajícího cizinci trest vyhoštění¹⁰⁾ nebo vykonatelností rozhodnutí o správním vyhoštění,

c) jestliže jiný členský stát Evropské unie cizinci přiznal právní postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie^7c), nebo

d) úmrtím cizince nebo právní mocí rozhodnutí soudu o prohlášení cizince za mrtvého.

§ 77

(1) Policie nebo ministerstvo zruší platnost povolení k trvalému pobytu, jestliže

a) zjistí, že cizinec uzavřel manželství s cílem získat povolení k trvalému pobytu; to neplatí, pokud se v manželství narodilo dítě nebo bylo v době trvání manželství manžely dítě nezrušitelně osvojeno,

b) cizinci byl trvalý pobyt povolen na základě předložených padělaných nebo pozměněných náležitostí,

c) cizinec pobýval mimo území států Evropské unie nepřetržitě po dobu delší než 12 měsíců, pokud nebyla odůvodněna závažnými důvody, zejména těhotenstvím a narozením dítěte, závažným onemocněním, studiem nebo odborným školením anebo pracovním vysláním do zahraničí,

d) cizinec pobýval mimo území nepřetržitě po dobu delší než 6 let,

e) je to odůvodněno plněním závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy, nebo

f) o to cizinec požádá.

(2) Policie nebo ministerstvo platnost povolení k trvalému pobytu dále zruší, jestliže

a) cizinec opakovaně závažným způsobem naruší veřejný pořádek nebo práva a svobody druhých anebo je důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu,

b) zanikne do 5 let po vydání povolení k trvalému pobytu důvod, pro který bylo podle § 66 odst. 1 písm. a) bod 1 nebo § 66 odst. 1 písm. b) povolení k trvalému pobytu vydáno,

c) byla zrušena platnost povolení k trvalému pobytu uděleného tomu, kdo o cizince, držitele tohoto povolení, pečoval,

d) cizinec nesplnil povinnost podle § 88 odst. 3,

e) byl cizinec pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k trestu odnětí svobody v délce převyšující 3 roky, nebo

f) jiný členský stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území^9a) z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území,

za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.

(3) Policie nebo ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu podle odstavců 1 a 2 stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.

§ 78

Průkaz o povolení k pobytu

3. Průkaz o povolení k pobytu je veřejnou listinou.

4. Průkaz o povolení k pobytu se vydává jako

3. samostatný doklad, nebo

4. ve formě štítku, který se vyznačuje do cestovního dokladu cizince.

(3) Průkazem o povolení k pobytu jeho držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní jména, druh pobytu, rodné číslo a další skutečnosti týkající se povoleného pobytu na území; je-li průkaz vydán jako samostatný doklad držitel jím dále prokazuje datum a místo narození a státní příslušnost.

§ 79

Zapisování údajů do průkazu o povolení k pobytu a doba jeho platnosti

(1) Průkaz o povolení k pobytu obsahuje údaje podle § 78 odst. 3.

(2) Pokud byl cizinci vydán příslušným orgánem České republikyrodný nebo oddací list, uvede se jméno a příjmení ve tvaru uvedeném v tomto listě. V ostatních případech se jméno, příjmení a ostatní jména cizince uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu.

(3) Policie po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení způsobilosti cizince k právním úkonům nebo o zbavení cizince této způsobilosti vyznačí tuto skutečnost do průkazu o povolení k pobytu.

(4) Průkaz o povolení k pobytu se vydává s dobou platnosti 10 let a cizinci mladšímu 15 let s dobou platnosti 5 let. Dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu lze o stejnou dobu prodloužit, a to i opakovaně.

§ 80

Prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu

(1) Cizinec je povinen požádat policii o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu ve lhůtě 90 dnů před uplynutím této doby; v odůvodněných případech může žádost podat i dříve.

(2) V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 1 zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec povinen tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů.

(3) Dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu policie neprodlouží, shledá-li důvod pro zrušení povolení k trvalému pobytu podle § 77.

§ 81

Náležitosti k žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu

K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu je cizinec povinen předložit cestovní doklad; pokud došlo ke změně podoby žadatele, je dále povinen předložit fotografie, odpovídající jeho skutečné podobě.

§ 82

(1) Cizinec, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený nebo poškozený, je povinen předložit fotografie, cestovní doklad, poškozený průkaz anebo potvrzení policie o ohlášení ztráty nebo odcizení tohoto průkazu. Obdobně se postupuje i v případě, že cizinec žádá o prodloužení platnosti doby průkazu a tuto změnu již nelze v tomto průkazu vyznačit, nebo žádá-li cizinec o vydání průkazu o povolení k pobytu po skončení jeho platnosti podle § 86 odst. 2.

(2) Při provádění změn v průkazu o povolení k pobytu se postupuje obdobně jako při jeho vydání; fotografie se vyžaduje pouze pokud došlo ke změně podoby žadatele.

Díl 2

Právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území

§ 83

(1) Policie v rozhodnutí o povolení k trvalému pobytu přizná cizinci právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území^7c) (dále jen „rezident na území“), jestliže cizinec

2. splnil podmínku 5 let nepřetržitého pobytu na území (§ 68),

b) nenarušil závažným způsobem veřejný pořádek nebo neohrozil bezpečnost státu nebo jiného členského státu Evropské unie, a

3. prokázal zajištění prostředků k trvalému pobytu na území podle § 71.

(2) Policie právní postavení rezidenta na území dále přizná cizinci s povolením k trvalému pobytu na území, kterému toto právní postavení nebylo přiznáno současně s vydáním povolení k trvalému pobytu, pokud o to cizinec písemně požádá a splňuje podmínky podle odstavce 1.

(3) Cizinec, kterému právní postavení rezidenta na území bylo zrušeno (§ 85 odst. 1), je oprávněn požádat o opětovné přiznání tohoto právního postavení, pokud ode dne pravomocného rozhodnutí o zrušení právního postavení rezidenta na území uplynulo alespoň 5 let a prokáže zajištění prostředků k trvalému pobytu na území podle § 71. Policie právní postavení rezidenta na území cizinci přizná, pokud na území pobývá po uvedenou dobu nepřetržitě (§ 68), pominuly důvody zrušení tohoto právního postavení a není-li důvodné nebezpečí, že by mohl závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost státu nebo jiného členského státu Evropské unie.

§ 84

Policie uvede rezidentu na území do průkazu o povolení k pobytu záznam „povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta - ES“^7c).

§ 85

(1) Policie rozhodnutím zruší platnost rozhodnutí o přiznání právního postavení rezidenta na území, nejsou-li důvody pro zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu, jestliže

3. rezident na území závažným způsobem narušil veřejný pořádek nebo ohrozil bezpečnost státu, nebo

4. jiný členský stát Evropské unie rozhodl o ukončení přechodného pobytu rezidenta na území na svém území z důvodu závažného porušení veřejného pořádku.

(2) Policie po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 1 v průkazu o povolení k pobytu zneplatní záznam „povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta - ES“ ^7c).

(3) Platnost rozhodnutí o přiznání právního postavení rezidenta na území zaniká zrušením platnosti povolení k trvalému pobytu.

Díl 3

Skončení platnosti průkazu o povolení k pobytu

§ 86

(1) Platnost průkazu o povolení k pobytu skončí

a) uplynutím doby v něm uvedené,

b) ohlášením jeho ztráty nebo odcizení,

c) nabytím právní moci rozhodnutí soudu o omezení nebo zbavení způsobilosti cizince k právním úkonům,

d) nabytím státního občanství České republiky,

e) úmrtím cizince nebo nabytím právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení cizince za mrtvého.

(2) Policie zruší platnost průkazu o povolení k pobytu, jestliže

a) je průkaz poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,

b) průkaz obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny, nebo

c) fotografie v průkazu neodpovídá skutečné podobě jeho držitele.

(3) Je-li držitel průkazu přítomen a plně uzná důvody zrušení platnosti průkazu o povolení k pobytu, považuje se stav věci podle odstavce 2 za prokázaný a vydá se příkaz na místě^12b). Odůvodnění příkazu se nahradí vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že se zrušením platnosti průkazu o povolení k pobytu souhlasí. Podepsáním prohlášení se příkaz stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. O této skutečnosti musí být držitel průkazu předem prokazatelně poučen.

Díl 4

Pobyt cizince svěřeného do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu

§ 87

(1) Cizinec mladší 18 let svěřený do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu^10a) je oprávněn trvale pobývat na území, je-li alespoň jedna fyzická osoba, jíž je cizinec svěřen, přihlášena k trvalému pobytu na území nebo se na území nachází ústav, ve kterém je cizinec umístěn.

(2) Oprávnění podle odstavce 1 vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o svěření cizince do náhradní výchovy; policie po předložení tohoto rozhodnutí cizinci vydá potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území.

(3) Cizinec podle odstavce 1 je oprávněn do dosažení věku 15 let pobývat na území bez cestovního dokladu.

(4) Policie na požádání vydá cizinci podle odstavce 1 průkaz o povolení k pobytu. K žádosti je cizinec povinen předložit cestovní doklad a fotografie.

(5) Cizinec podle odstavce 1 je povinen požádat o vydání průkazu o povolení k pobytu nejpozději do 30 dnů po dosažení věku 15 let.

(6) Oprávnění k trvalému pobytu cizince svěřeného do náhradní výchovy před dosažením věku 15 let zaniká, jestliže

2. osoba, jíž byl cizinec svěřen do náhradní výchovy, písemně oznámí policii, že se cizinec tohoto oprávnění vzdává; oznámení musí být opatřeno jejím ověřeným podpisem,

b) cizinec nabude státního občanství České republiky podle zvláštního právního předpisu¹⁾,

c) skončí náhradní výchova podle odstavce 1, nebo

d) fyzická osoba podle odstavce 1 se odhlásí z trvalého pobytu na území.

(7) Oprávnění k trvalému pobytu cizince svěřeného do náhradní výchovy po dosažení věku 15 let zaniká, jestliže

a) cizinec

1. je pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k trestu odnětí svobody v délce převyšující 3 roky,

2. oznámí policii, že se tohoto oprávnění vzdává; k oznámení připojí souhlas zákonného zástupce s jeho ověřeným podpisem,

3. nabude státního občanství České republiky podle zvláštního právního předpisu¹⁾, nebo

4. dosáhne věku 18 let; to neplatí, je-li cizinec zbaven rozhodnutím soudu způsobilosti k právním úkonům nebo do rozhodnutí o žádosti podle § 66 odst. 1 písm. a), podá-li ji cizinec do 60 dnů po dosažení věku 18 let,

b) skončí náhradní výchova podle odstavce 1 před dosažením věku 18 let cizince, nebo

c) fyzická osoba podle odstavce 1 se odhlásí z trvalého pobytu na území.

(8) Dnem, kdy oprávnění k trvalému pobytu zaniklo podle odstavců 6 nebo 7, současně zaniká platnost potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území a platnost průkazu o povolení k pobytu, pokud byl cizinci vydán.

(9) Ustanovení § 80 až 82 se vztahují na cizince s oprávněním k trvalému pobytu obdobně.

(10) Byl-li cizinec svěřen do náhradní výchovy před dosažením věku 15 let, považuje se jeho pobyt na území po dosažení věku 15 let za pobyt podle § 65 odst. 1 písm. a).

HLAVA IVa

POBYT OBČANA EVROPSKÉ UNIE A JEHO RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ NA ÚZEMÍ NA ZÁKLADĚ ZVLÁŠTNÍHO POBYTOVÉHO POVOLENÍ

Díl 1

Povolení k přechodnému pobytu

§ 87a

(1) Občan Evropské unie^1a) je oprávněn požádat o povolení k přechodnému pobytu, pokud hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce.

(2) K žádosti předloží

a) cestovní doklad,

b) doklad potvrzující účel pobytu,

c) fotografie a

d) doklad o zdravotním pojištění a čestné prohlášení, že po dobu pobytu nebude žádat o přiznání dávek sociální péče podle zvláštního právního předpisu;¹³⁾má peněžní prostředky v takové výši, aby se nestal neodůvodnitelnou zátěží systému sociální péče České republiky¹²⁾;to neplatí, je-li účelem pobytu zaměstnání, podnikání^13a) nebo výkon funkce člena statutárního orgánu právnické osoby^13b).

(3) Na požádání zastupitelského úřadu nebo policie předloží lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. O předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí.

(4) Podle předchozích odstavců se postupuje i v případě rodinného příslušníka státního občana České republiky¹⁾ nebo občana Evropské unie,^1a) pokud tento občan podal žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu nebo již na toto povolení na území pobývá. Rodinný příslušník je povinen k žádosti navíc předložit doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem, a jde-li o cizince podle § 15a odst. 1 písm. d) takédoklad potvrzující, že je nezaopatřenou osobou. Doklad potvrzující nezaopatřenost nepředkládá manžel nebo dítě mladší 21 let.

§ 87b

(1) Policie vydá občanu Evropské unie^1a) povolení k přechodnému pobytu formou průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství (§ 871).

(2) Policie vydá rodinnému příslušníku, který není občanem Evropské unie,^1a) povolení k přechodnému pobytu formou průkazu o povolení k pobytu podle § 81.

(3) Občanu Evropské unie,^1a) který na území pobývá jako člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice, vydá na požádání povolení k přechodnému pobytu Ministerstvo zahraničních věcí. Obdobné platí i pro jejich rodinné příslušníky registrované Ministerstvem zahraničních věcí, kteří nejsou občany Evropské unie.

(4) K žádosti podle odstavce 3 občan Evropské unie^1a) a jeho rodinný příslušník, který není občanem Evropské unie, předloží cestovní doklad a fotografie.

Díl 2

Povolení k trvalému pobytu

§ 87c

(1) Policie vydá občanu Evropské unie^1a) na jeho žádost povolení k trvalému pobytu, jestliže

a) je na území zaměstnán a pobývá zde nepřetržitě po dobu nejméně 3 let,

b) na území podniká,^13a)

c) vykonává funkci člena statutárního orgánu právnické osoby,^13b)

d) v době skončení činnosti podle písmene a), b) nebo c) dosáhl věku stanoveného pro vznik nároku na starobní důchod,^13c) tuto činnost vykonával posledních 12 měsíců před podáním žádosti a nepřetržitě zde pobývá po dobu nejméně 3 let, přičemž doba činnosti podle písmene a), b) nebo c) vykonávané na území jiného členského státu Evropské unie se považuje za dobu činnosti vykonávané na území,

e) skončil činnost podle písmene a), b) nebo c) z důvodu neschopnosti vykonávat práci v důsledku nemoci nebo úrazu a pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let, přičemž podmínka nepřetržitého pobytu neplatí v případě, kdy mu v průběhu pobytu na území vznikl nárok na invalidní důchod^13d) v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a doba činnosti podle písmene a), b) nebo c) vykonávané na území jiného členského státu Evropské unie se považuje za dobu činnosti vykonávané na území,

f) vykonává činnost podle písmene a) na území jiného členského státu Evropské unie a alespoň jednou týdně se vrací na území, přičemž na území dříve nepřetržitě pobýval a současně zde byl zaměstnán po dobu nejméně 3 let,

g) vykonává činnost podle písmene b) nebo c) na území jiného členského státu Evropské unie a alespoň jednou týdně se vrací na území, přičemž na území nepřetržitě pobýval a současně zde vykonával obdobnou činnost po dobu nejméně 3 let,

h) na území pobývá nepřetržitě přechodně po dobu 5 let za jiným účelem, než je uveden v písmenu a), b) nebo c); do této doby se nezapočítává doba pobytu za účelem studia, nebo

i) splňuje podmínky podle § 65.

(2) Oprávnění podat žádost o povolení k trvalému pobytu z důvodu podle odstavce 1 písm. d) nebo e) zaniká uplynutím 2 let ode dne skončení činnosti.

(3) Pobyt mimo území nepřesahující celkem 3 měsíce ročně nebo pobyt mimo území z důvodu výkonu vojenské služby nemá vliv na podmínku nepřetržitého pobytu požadovanou podle odstavce 1 písm. a), d), e), f), g) nebo h).

§ 87d

(1) K žádosti o povolení k trvalému pobytu občan Evropské unie^1a) předloží

a) cestovní doklad,

b) doklad potvrzující splnění podmínky podle § 87c odst. 1 a

c) fotografie.

(2) Na požádání zastupitelského úřadu nebo policie předloží lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. O předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí.

§ 87e

(1) Policie vydá na žádost rodinného příslušníka státního občana České republiky¹⁾ povolení k trvalému pobytu. Toto povolení vydá i na žádost rodinného příslušníka občana Evropské unie, jestliže

a) obdobnou žádost podal občan Evropské unie,^1a)

b) je pozůstalou osobou po občanu Evropské unie,^1a) který na území pobýval za účelem zaměstnání, podnikání nebo výkonu funkce člena statutárního orgánu právnické osoby, a

1. ke dni úmrtí tohoto občana pobýval na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let,

2. k úmrtí tohoto občana došlo v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, nebo

3. pozbyl státní občanství České republiky v důsledku sňatku s tímto občanem.

(2) Oprávnění podat žádost o povolení k trvalému pobytu z důvodu podle odstavce 1 písm. b) zaniká uplynutím 2 let ode dne úmrtí občana Evropské unie.^1a)

§ 87f

(1) K žádosti o povolení k trvalému pobytu rodinný příslušník předloží

a) cestovní doklad,

b) doklad potvrzující splnění podmínky podle § 87e odst. 1 a

c) fotografie.

(2) Na požádání zastupitelského úřadu nebo policie předloží lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. O předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí.

§ 87g

(1) Policie vydá povolení k trvalému pobytu formou správního rozhodnutí.

(2) Policie bez zbytečného odkladu sdělí Centrálnímu registru pojištěnců^11c) den, kdy rozhodnutí nabylo právní moci.

Díl 3

Důvody pro zamítnutí zvláštního pobytového povolení, jeho zánik a odnětí oprávnění k pobytu

§ 87h

(1) Policie žádost o zvláštní pobytové povolení zamítne, jestliže

a) žadatel nepředloží požadované náležitosti,

b) je důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl ohrozit bezpečnost České republiky nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,

c) žadatel trpí závažnou nemocí,

d) žadatel je nežádoucí osobou (§ 154),

e) žadatel je zařazen do informačního systému smluvních států, jde-li o rodinného příslušníka, který není občanem Evropské unie^1a).

(2) K důvodu podle odstavce 1 písm. c) se nepřihlédne, pokud by rozhodnutí o zamítnutí žádosti nebylo přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.

(3) K důvodu podle odstavce 1 písm. e) se nepřihlédne, jde-li o vydání zvláštního pobytového povolení v zájmu České republiky nebo v zájmu plnění mezinárodního závazku; policie musí vydání zvláštního pobytového povolení projednat se smluvním státem, který cizince zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení pak přihlédnout ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání zvláštního pobytového povolení oznámí policie smluvnímu státu, který cizince do informačního systému smluvních států zařadil.

§ 87i

Platnost zvláštního pobytového povolení zaniká z důvodů uvedených v § 79.

§ 87j

(1) Policie odejme oprávnění k pobytu na základě povolení k přechodnému pobytu, pokud

a) jeho držitel neplní účel, pro který bylo vydáno; to neplatí, je-li účelem pobytu zaměstnání, podnikání nebo výkon funkce statutárního orgánu právnické osoby^13b) a překážkou bránící plnění účelu je neschopnost vykonávat práci v důsledku nemoci nebo úrazu,

b) povolení bylo vydáno za účelem zaměstnání a cizinec se stal nezaměstnaným z vlastního rozhodnutí učiněného bez vážného důvodu,

c) držitel tohoto povolení uplatňuje nárok na přiznání dávek sociální péče¹³⁾ s výjimkou případu, kdy účelem pobytu je zaměstnání, podnikání nebo výkon funkce statutárního orgánu právnické osoby,^13b) anebo

c) držitel tohoto povolení se stal neodůvodnitelnou zátěží systému sociální péče České republiky (§ 106 odst. 3), s výjimkou osob, na které se vztahuje přímo použitelný právní předpis Evropských společenství^13e), nebo

4. držitel tohoto povolení ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, není-li zahájeno řízení o vyhoštění,

za podmínky, že rozhodnutí o odnětí bude přiměřené z hlediska zásahu do soukromého nebo rodinného života tohoto cizince.

(2) Policie odejme oprávnění k pobytu na základě povolení k přechodnému pobytu, jestliže o to držitel tohoto povolení požádá.

(3) Při odnětí oprávnění podle odstavce 1 nebo 2 odejme policie i oprávnění k pobytu na základě povolení k přechodnému pobytu vydaného rodinnému příslušníku za podmínky, že rozhodnutí o odnětí bude přiměřené z hlediska zásahu do soukromého nebo rodinného života rodinného příslušníka. Policie postupuje vůči rodinnému příslušníku obdobně i v případě, že oprávnění k pobytu zaniklo na základě rozhodnutí o vyhoštění.

§ 87k

(1) Policie odejme oprávnění k pobytu na základě povolení k trvalému pobytu, jestliže cizinec ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, není-li zahájeno řízení o vyhoštění, za podmínky, že rozhodnutí o odnětí bude přiměřené z hlediska zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.

(2) Policie odejme oprávnění k pobytu na základě povolení k trvalému pobytu, jestliže o to držitel tohoto povolení požádá.

(3) Při odnětí oprávnění podle odstavce 1 nebo 2 odejme policie i oprávnění k pobytu na základě povolení k trvalému pobytu vydaného rodinnému příslušníku za podmínky, že rozhodnutí o odnětí bude přiměřené z hlediska zásahu do soukromého nebo rodinného života rodinného příslušníka. Policie postupuje vůči rodinnému příslušníku obdobně i v případě, že oprávnění k pobytu zaniklo na základě rozhodnutí o vyhoštění.

Díl 4

Průkazy

Průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství

§ 871

(1) Průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství je veřejnou listinou, kterou její držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní občanství, číslo pasu, adresu místa hlášeného trvalého nebo přechodného pobytu na území, rodné číslo a druh pobytu na území. Ve stanovených případech ^13e)13f) se do průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství vyznačí další skutečnosti.

(2) Policie vydá průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu.

§ 87m

(1) Průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství obsahuje údaje podle § 871 odst. 1.

(2) Pokud byl cizinci vydán matriční doklad České republiky, uvede se jméno a příjmení ve tvaru uvedeném v tomto matričním dokladu. V ostatních případech se jméno a příjmení a ostatní jména cizince uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu.

(3) Průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství se vydává s dobou platnosti

a) potřebnou k dosažení účelu, jde-li o přechodný pobyt s předpokládanou dobou pobytu na území kratší než 1 rok,

b) 1 rok, jde-li o přechodný pobyt za účelem studia s předpokládanou dobou pobytu na území delší než 1 rok; platnost lze prodloužit o 1 rok, a to i opakovaně,

c) 2 roky, jde-li o přechodný pobyt s předpokládanou dobou pobytu na území delší než 1 rok; platnost lze prodloužit o 5 let, a to i opakovaně,

d) 5 let, jde-li o přechodný pobyt za účelem podnikání nebo výkonu funkce člena statutárního orgánu právnické osoby; platnost lze prodloužit o 5 let, a to i opakovaně,

e) 5 let, jde-li o přechodný pobyt za účelem zaměstnání; platnost lze prodloužit o 5 let, a to i opakovaně, přičemž v případě skončení zaměstnání z důvodu na vůli cizince nezávislém a pokud je již více než 12 po sobě následujících měsíců na území nezaměstnaný, se doba platnosti při prvém prodloužení omezí na 1 rok,

f) 10 let, jde-li o trvalý pobyt; platnost lze prodloužit o 10 let, a to i opakovaně.

(4) Občanu Evropské unie,^1a) který žádá o povolení k přechodnému pobytu jako rodinný příslušník, se průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství vydá s dobou platnosti shodnou s dobou platnosti tohoto dokladu vydaného občanu Evropské unie.^1a)

§ 87n

(1) Při prodlužování doby platnosti průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství vydaného občanu Evropské unie,^1a) jemuž bylo uděleno povolení k trvalému pobytu, a při vydání tohoto průkazu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený nebo poškozený se postupuje obdobně jako v případě průkazu o povolení k pobytu; § 84 odst. 3 se nepoužije.

(2) Policie dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství neprodlouží, shledá-li důvod pro odnětí oprávnění k pobytu (§ 87k).

§ 87o

(1) Cizinec, jemuž bylo uděleno povolení k přechodnému pobytu, je oprávněn požádat policii o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství nebo průkazu o povolení k pobytu nejdříve 90 dnů a nejpozději 30 dnů před uplynutím této doby; v odůvodněných případech může tuto žádost podat před touto dobou.

(2) Pokud podání žádosti ve lhůtě uvedené v odstavci 1 zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je oprávněn ji podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů.

(3) K žádosti podle odstavce 1 cizinec předloží cestovní doklad; došlo-li ke změně podoby žadatele, připojí rovněž fotografie odpovídající jeho podobě.

(4) Při vydání průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství nebo průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený nebo poškozený se postupuje podle § 86.

(5) Shledá-li policie důvod pro odnětí oprávnění k pobytu podle § 87j, platnost průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství nebo průkazu o povolení k pobytu neprodlouží.

§ 87p

Náležitosti žádosti o zvláštní pobytové povolení a žádosti o vydání nebo prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, matričních dokladů a fotografie, pokud odpovídá skutečné podobě žadatele.

Průkaz o povolení k pobytu

§ 87r

(1) Průkaz o povolení k pobytu podle § 81 je povinen mít rodinný příslušník, jenž není občanem Evropské unie, pokud je starší 15 let a bylo mu vydáno zvláštní pobytové povolení.

(2) Policie vydá průkaz o povolení k pobytu neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k trvalému pobytu.

(3) Na průkaz o povolení k pobytu vydaný rodinnému příslušníku se § 82 až 86 vztahují obdobně. Ve stanovených případech^13e) se do průkazu o povolení k pobytu vyznačí další skutečnosti.

§ 87s

Doba platnosti průkazu o povolení k pobytu vydaného cizinci, který žádá o zvláštní pobytové povolení jako rodinný příslušník, se stanoví tak, aby byla shodná s dobou platnosti průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství vydaného občanu Evropské unie.^1a)

Díl 5

Společná ustanovení

§ 87t

(1) Žádost o zvláštní pobytové povolení anebo o prodloužení doby platnosti zvláštního pobytového povolení lze podat na policii nebo zastupitelském úřadu.

(2) Žádost o zvláštní pobytové povolení se podává na úředním tiskopisu. Žadatel je povinen v žádosti uvést údaje v rozsahu podle § 70 odst. 4.

§ 87u

Žadatel o zvláštní pobytové povolení je oprávněn pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti.

HLAVA IVa

POBYT OBČANA EVROPSKÉ UNIE A JEHO RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ NA ÚZEMÍ

Díl 1

Přechodný pobyt

§ 87a

(1) Policie vydá občanu Evropské unie^1a) na jeho žádost potvrzení o přechodném pobytu na území, pokud občan Evropské unie

a) hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce¹³⁾, a

b)neohrozil bezpečnost státu nebo závažným způsobem nenarušil veřejný pořádek.

(2) K žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území občan Evropské unie předloží

a) cestovní doklad,

b) doklad potvrzující účel pobytu, jde-li o zaměstnání, podnikání nebo jinou výdělečnou činnost^13a)  anebo studium,

c) fotografie,

d) doklad o zdravotním pojištění; to neplatí, je-li účelem pobytu zaměstnání, podnikání nebo jiná výdělečná činnost^13a), a

e) doklad o zajištění ubytování na území.

(3) Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám je občanem Evropské unie a hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce¹³⁾ společně s občanem Evropské unie, je povinen k žádosti předložit náležitosti podle odstavce 2, s výjimkou náležitosti podle odstavce 2 písm. b), doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, a jde-li o cizince podle § 15a odst. 1 písm. d) také doklad potvrzující, že je nezaopatřenou osobou.

§ 87b

(1) Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie a hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce¹³⁾ společně s občanem Evropské unie, je povinen požádat policii o povolení k přechodnému pobytu. Žádost je povinen podat ve lhůtě do 3 měsíců ode dne vstupu na území.

(2) K žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu je rodinný příslušník povinen předložit náležitosti podle § 87a odst. 2, s výjimkou náležitosti podle § 87a odst. 2 písm. b), doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, a jde-li o cizince podle § 15a odst. 1 písm. d) také doklad potvrzující, že je nezaopatřenou osobou.

(3) Policie vydá rodinnému příslušníkovi povolení k přechodnému pobytu formou průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie.

§ 87c

(1) Občanu Evropské unie^1a), který na území pobývá jako člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice, a jeho rodinnému příslušníku registrovanému Ministerstvem zahraničních věcí, který sám je občanem Evropské unie, vydá na požádání potvrzení o přechodném pobytu na území Ministerstvo zahraničních věcí.

(2) Rodinný příslušník občana Evropské unie, který na území pobývá jako člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice, jenž sám není občanem Evropské unie a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí, je povinen požádat o povolení k přechodnému pobytu ve lhůtě do 3 měsíců ode dne vstupu na území. Rodinnému příslušníku podle věty první vydá Ministerstvo zahraničních věcí povolení k přechodnému pobytu formou průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie.

(3) K žádosti podle odstavců 1 a 2 občan Evropské unie^1a) nebo jeho rodinný příslušník předloží cestovní doklad a fotografie. Rodinný příslušník občana Evropské unie předloží také doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie.

§ 87d

Důvody pro zamítnutí žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území a zánik jeho platnosti a důvody pro zrušení přechodného pobytu občanu Evropské unie

(1) Policie žádost o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území zamítne, jestliže

a) žadatel nepředloží náležitosti stanovené zákonem,

b) žadatel se stal neodůvodnitelnou zátěží systému sociální péče České republiky (§ 106 odst. 3), s výjimkou osob, na které se vztahuje přímo použitelný právní předpis Evropských společenství^13b),

c) je důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,

d) je žadatel evidován v evidenci nežádoucích osob (§ 154).

(2) Policie rozhodnutím zruší přechodný pobyt na území občanu Evropské unie^1a), jestliže

a) se stal neodůvodnitelnou zátěží systému sociální péče České republiky (§ 106 odst. 3), s výjimkou osob, na které se vztahuje přímo použitelný právní předpis Evropských společenství^13b),

b) je důvodné nebezpečí, že by mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo

c) ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, pokud k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území,

za podmínky, že rozhodnutí o zrušení přechodného pobytu na území bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života občana Evropské unie.

(3) Policie v rozhodnutí o zrušení přechodného pobytu občana Evropské unie^1a)na území stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí občanu Evropské unie výjezdní příkaz; občan Evropské unie je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.

(4) Na zánik platnosti potvrzení o přechodném pobytu na území se § 76 písm. a), b) a d) použije obdobně.

§ 87e

Důvody pro zamítnutí žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu

(1) Na zamítnutí žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu se důvody podle § 87d odst. 1 vztahují obdobně. Policie žádost dále zamítne, jestliže žadatel

a) ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, pokud k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území,

b) je zařazen do informačního systému smluvních států, nebo

c) uzavřel manželství s cílem získat povolení k přechodnému pobytu na území; to neplatí, pokud se v manželství narodilo dítě nebo bylo v době trvání manželství manžely dítě nezrušitelně osvojeno.

(2) K důvodu podle odstavce 1 písm. a) se přihlédne pouze za podmínky, že rozhodnutí o zamítnutí žádosti bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života žadatele.

(3) K důvodu podle odstavce 1 písm. b) se nepřihlédne, jde-li o vydání povolení k přechodnému pobytu v zájmu České republiky nebo  z důvodu plnění mezinárodního závazku. Policie projedná vydání povolení k přechodnému pobytu se smluvním státem, který žadatele zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení přihlédne ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání povolení k přechodnému pobytu policie oznámí smluvnímu státu, který žadatele do informačního systému smluvních států zařadil.

§ 87f

Důvody pro zrušení nebo zánik platnosti průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie

(1) Na zrušení platnosti průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie se ustanovení § 87e vztahuje obdobně.

(2) Policie platnost průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie dále zruší, pokud

4. občanu Evropské unie byl zrušen přechodný pobyt na území; to neplatí pokud rodinný příslušník občana Evropské unie skutečně pečuje o dítě, a to po dobu vzdělávání dítěte občana Evropské unie v základní, střední a vyšší odborné škole nebo konzervatoři anebo studia tohoto dítěte na vysoké škole,

5. občan Evropské unie v době přechodného pobytu na území zemřel; to neplatí, zdržoval-li se rodinný příslušník občana Evropské unie na území po dobu alespoň 1 roku před úmrtím občana Evropské unie, nebo

6. manželství s občanem Evropské unie zaniklo na základě pravomocného rozhodnutí soudu o rozvodu manželství nebo prohlášení manželství za neplatné, nebylo-li rodinnému příslušníku občana Evropské unie rozhodnutím příslušného orgánu^10a) svěřeno do výchovy dítě občana Evropské unie nebo nebylo-li mu přiznáno právo pravidelného osobního styku s takovým dítětem pouze na území anebo jestliže před zahájením rozvodového řízení toto manželství trvalo méně než 3 roky a v době trvání manželství měl rodinný příslušník občana Evropské unie na území povolen pobyt po dobu kratší než 1 rok,

za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života rodinného příslušníka.

(3) Policie v rozhodnutí o zrušení platnosti průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí rodinnému příslušníkovi výjezdní příkaz; rodinný příslušník je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.

(4) Na zánik platnosti průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie se § 76 písm. a), b) a d) použije obdobně.

Díl 2

Povolení k trvalému pobytu

§ 87g

(1) Policie vydá občanu Evropské unie^1a) na jeho žádost povolení k trvalému pobytu¹³⁾

a) po 5 letech jeho nepřetržitého přechodného pobytu na území,

b) jestliže v době skončení zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti^13a) dosáhl věku stanoveného pro vznik nároku na starobní důchod^13c) nebo pro vznik nároku na starobní důchod před dosažením důchodového věku^13d)a o tento důchod přiznávaný před dosažením důchodového věku požádal, pokud tuto činnost vykonával na území posledních 12 měsíců před podáním žádosti o povolení k trvalému pobytu a nepřetržitě na území pobývá po dobu nejméně 3 let,

c) jestliže skončil zaměstnání, podnikání nebo jinou výdělečnou činnost^13a) z důvodu vzniku plné invalidity a pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let; podmínka doby nepřetržitého pobytu na území neplatí, pokud občanu Evropské unie vznikl nárok na plný invalidní důchod z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání^13e),

d) jestliže je zaměstnán, podniká nebo provozuje jinou výdělečnou činnost na území jiného členského státu Evropské unie a zpravidla se každý den nebo alespoň jednou týdně vrací na území, pokud na území dříve nepřetržitě pobýval a současně zde byl zaměstnán, podnikal nebo provozoval jinou výdělečnou činnost po dobu nejméně 3 let, nebo

e) jde-li o občana Evropské unie mladšího 18 let, který byl svěřen do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu.

(2) Policie dále vydá občanu Evropské unie^1a) na jeho žádost povolení k trvalému pobytu¹³⁾, jestliže občan Evropské unie o vydání tohoto povolení žádá z humanitárních důvodů nebo z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele.

(3) Ministerstvo vydá občanu Evropské unie ^1a) na jeho žádost povolení k trvalému pobytu, pokud je jeho pobyt na území v zájmu České republiky.

(4) Pro účely vydání povolení k trvalému pobytu podle odstavce 1 písm. b) nebo c) se doba výkonu zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti^13a) na území jiného členského státu Evropské unie považuje za dobu činnosti vykonávané na území za podmínky, že občan Evropské unie byl zaměstnán, podnikal nebo provozoval jinou výdělečnou činnost na území jiného členského státu Evropské unie a zpravidla se každý den nebo alespoň jednou týdně vracel na území.

(5) Podmínka doby pobytu na území a podmínka doby trvání zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti^13a) stanovená v odstavci 1 písm. b) nebo c) neplatí, jde-li o občana Evropské unie, který je manželem státního občana České republiky¹⁾ nebo jehož manžel pozbyl státní občanství České republiky v důsledku sňatku s ním nebo nabytím jeho státního občanství.

(6) Doba, po kterou je občan Evropské unie^1a) veden v evidenci uchazečů o zaměstnání úřadu práce České republiky, se započítává do požadované doby zaměstnání podle odstavce 1 písm. b) nebo d), za podmínky, že byl občanu Evropské unie^1a) ukončen pracovní poměr z důvodů na jeho vůli nezávislých.

(7) Podmínka nepřetržitého přechodného pobytu je zachována, pokud nepřítomnost občana Evropské unie^1a) na území nepřesáhne celkem 6 měsíců ročně, nebo přesáhne-li tuto dobu

a) z důvodu plnění povinné vojenské služby, nebo

b) pokud jedna nepřítomnost nebude delší než 12 po sobě jdoucích měsíců, a to ze závažných důvodů, zejména jde-li o těhotenství a narození dítěte, závažné onemocnění, studium nebo odborné školení, anebo z důvodu pracovního vyslání do zahraničí.

(8) Na občana Evropské unie mladšího 18 let, který byl svěřen do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu, se ustanovení § 87 použije obdobně.

§ 87h

(1) Policie vydá rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie na jeho žádost povolení k trvalému pobytu¹³⁾

a) po 5 letech jeho nepřetržitého přechodného pobytu na území,

b) jestliže je rodinným příslušníkem státního občana České republiky¹⁾, který je na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo rodinným příslušníkem občana jiného členského státu Evropské unie^1a), kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území,

c) jestliže je pozůstalou osobou po státním občanu České republiky¹⁾, který byl na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo

d) jestliže je pozůstalou osobou po občanu jiného členského státu Evropské unie^1a), který na území pobýval za účelem výkonu zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, a

1. ke dni úmrtí pobýval občan jiného členského státu Evropské unie na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let,

2. k úmrtí občana jiného členského státu Evropské unie došlo v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, nebo

3. pozbyl státní občanství České republiky v důsledku sňatku s tímto občanem jiného členského státu Evropské unie nebo nabytím jeho státního občanství.

(2) Ministerstvo vydá rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie na jeho žádost povolení k trvalému pobytu, pokud je jeho pobyt na území v zájmu České republiky.

(3) Na nepřetržitost přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie na území se § 87g odst. 8 vztahuje obdobně.

§ 87i

(1) K žádosti o povolení k trvalému pobytu občan Evropské unie^1a) nebo jeho rodinný příslušník předloží

a) cestovní doklad,

b) doklad potvrzující splnění podmínky podle § 87g odst. 1, jde-li o občana Evropské unie, nebo doklad potvrzující splnění podmínky podle § 87h odst. 1, jde-li o jeho rodinného příslušníka,

c) fotografie, a

d) doklad o zajištění ubytování.

(2) Dokladem o zajištění ubytování podle odstavce 1 písm. d) se rozumí doklad o vlastnictví bytu nebo domu, doklad o oprávněnosti užívání bytu nebo úředně ověřený podpis na písemném potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ubytováním občana Evropské unie^1a) nebo jeho rodinného příslušníka. Úřední ověření se nevyžaduje, podepíše-li oprávněná osoba souhlas před orgánem policie.

§ 87j

(1) Namísto písemného vyhotovení rozhodnutí se vydá občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi, který je občanem Evropské unie, pouze průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství (§ 87r), a jeho rodinnému příslušníkovi, který není občanem Evropské unie, pouze průkaz o povolení k trvalému pobytu (§ 87t)^12a). Spolu s průkazem podle věty první se občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi vydá i potvrzení o povoleném pobytu na území.

(2) Policie bez zbytečného odkladu sdělí Ústřední pojišťovně Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky k zařazení do registru pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění¹²⁾ den, kdy nabylo rozhodnutí o povolení k trvalému pobytu nebo jeho zrušení právní moci.

§ 87k

Důvody pro zamítnutí žádosti o povolení k trvalému pobytu

(1) Policie nebo ministerstvo žádost o povolení k trvalému pobytu zamítne, jestliže

a) žadatel nepředloží náležitosti stanovené zákonem,

b) je důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,

c) žadatel uzavřel manželství s cílem získat povolení k trvalému pobytu; to neplatí, pokud se v manželství narodilo dítě nebo bylo v době trvání manželství manžely dítě nezrušitelně osvojeno,

d) je žadatel evidován v evidenci nežádoucích osob (§ 154),

e) žadatel je zařazen do informačního systému smluvních států, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie^1a), nebo

f) žadatel ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, pokud o povolení k trvalému pobytu žádá bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území a k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území.

(2) K důvodu podle odstavce 1 písm. e) se nepřihlédne, jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu v zájmu České republiky nebo  z důvodu plnění mezinárodního závazku. Policie nebo ministerstvo projedná vydání povolení k trvalému pobytu se smluvním státem, který rodinného příslušníka občana Evropské unie zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení přihlédne ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání povolení k trvalému pobytu policie oznámí smluvnímu státu, který rodinného příslušníka občana Evropské unie do informačního systému smluvních států zařadil.

§ 87l

Důvody pro zrušení a zánik platnosti povolení k trvalému pobytu

(1) Policie nebo ministerstvo rozhodnutím zruší povolení k trvalému pobytu, jestliže držitel tohoto povolení

a) ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, není-li zahájeno řízení o správním vyhoštění,

b) uzavřel manželství s cílem získat povolení k trvalému pobytu; to neplatí, pokud se z manželství narodilo dítě nebo bylo v době trvání manželství manžely dítě nezrušitelně osvojeno, nebo

c) nepobývá na území po dobu delší než 2 po sobě jdoucí roky,

za podmínky, že rozhodnutí bude přiměřené z hlediska zásahu do jeho soukromého nebo rodinného života.

(2) Policie nebo ministerstvo rozhodnutím dále zruší povolení k trvalému pobytu, jestliže o to držitel tohoto povolení požádá.

§ 87m

Na zánik povolení k trvalému pobytu se § 76 písm. a), b) nebo d) vztahuje obdobně.

Díl 3

Potvrzení a průkazy

§ 87n

Potvrzení o přechodném pobytu na území

(1) Potvrzení o přechodném pobytu na území je veřejnou listinou.

(2) Potvrzením o přechodném pobytu na území jeho držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo cestovního dokladu, adresu místa hlášeného pobytu na území, rodné číslo a další skutečnosti týkající se přechodného pobytu na území.

§ 87o

Průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie

(1) Průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie je veřejnou listinou; vyhotovuje se v jazyce českém a zpravidla ve dvou cizích jazycích podle mezinárodních zvyklostí.

(2) Průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie se vydává jako samostatný doklad, kterým jeho držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo cestovního dokladu, adresu místa hlášeného pobytu na území, rodné číslo a další skutečnosti týkající se přechodného pobytu na území.

(3) Policie vydá průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k přechodnému pobytu.

(4) Průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie se vydává na dobu shodnou s předpokládanou dobou pobytu občana Evropské unie, nejvýše však na 5 let.

§ 87p

Prodloužení doby platnosti průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie

(1) K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie je žadatel povinen předložit náležitosti podle § 87a odst. 2 písm. a), d), e) a doklad potvrzující, že pobývá na území společně s občanem Evropské unie; pokud došlo ke změně podoby žadatele je dále povinen předložit fotografie odpovídající jeho skutečné podobě.

(2) Policie dobu platnosti průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie neprodlouží, shledá-li důvod pro zrušení platnosti tohoto průkazu podle § 87f.

§ 87r

Průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie

(1) Průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie je veřejnou listinou; vyhotovuje se v jazyce českém a zpravidla ve dvou cizích jazycích podle mezinárodních zvyklostí.

(2) Průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie se vydává jako samostatný doklad, kterým jeho držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo cestovního dokladu, adresu místa hlášeného pobytu na území, rodné číslo a další skutečnosti týkající se pobytu na území.

(3) Policie vydá průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o povolení trvalého pobytu.

(4) Průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie se vydává s dobou platnosti 10 let. Platnost průkazu lze prodloužit o 10 let, a to i opakovaně.

§ 87s

Prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie

(1) Občan Evropské unie je povinen požádat policii o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nejpozději ve lhůtě do 15 dnů po skončení platnosti průkazu.

(2) V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 1 zabrání důvody na vůli žadatele nezávislé, je žadatel povinen tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů.

(3) K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie je žadatel povinen předložit cestovní doklad; pokud došlo ke změně podoby žadatele je dále povinen předložit fotografie odpovídající jeho skutečné podobě.

(4) Policie dobu platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie neprodlouží, shledá-li důvod pro zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu (§ 87l).

§ 87t

Průkaz o povolení k trvalému pobytu

(1) Průkaz o povolení k trvalému pobytu je veřejnou listinou; vyhotovuje se v jazyce českém a zpravidla ve dvou cizích jazycích podle mezinárodních zvyklostí.

(2) Průkaz o povolení k trvalému pobytu se vydává jako samostatný doklad, kterým jeho držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo cestovního dokladu, adresu místa hlášeného pobytu na území, rodné číslo a další skutečnosti týkající se pobytu na území.

(3) Na průkaz o povolení k trvalému pobytu se § 87r odst. 3 a 4 a § 87s vztahují obdobně.

Díl 5

Společná ustanovení

§ 87u

(1) Pokud byl občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi vydán příslušným orgánem České republikyrodný nebo oddací list, uvede se v potvrzení o přechodném pobytu na území, průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu jméno, příjmení a ostatní jména ve tvaru uvedeném v tomto listě. V ostatních případech se jeho jméno, příjmení a ostatní jména uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu.

(2) Policie po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, vyznačí tuto skutečnost do potvrzení o přechodném pobytu na území, průkazuo pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu.

§ 87v

(1) Občan Evropské unie, který žádá o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území náhradou za potvrzení ztracené, zničené, odcizené nebo poškozené, je povinen předložit cestovní doklad a poškozené potvrzení.

(2) Občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník, který žádá o vydání průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený nebo poškozený, je povinen předložit fotografie, cestovní doklad a poškozený průkaz; obdobně se postupuje i v případě, že žádá o vydání průkazu po skončení jeho platnosti podle § 87z odst. 2.

(3) Občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník, který žádá o provedení změny v průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu, je povinen předložit cestovní doklad, průkaz, ve kterém má být změna provedena, a doklad prokazující požadovanou změnu. Nelze-li požadovanou změnu do průkazu již vyznačit, vydá se jeho držiteli nový průkaz; v takovém případě je jeho držitel povinen předložit fotografie. V potvrzení o přechodném pobytu na území se změna neprovádí; policie vydá jeho držiteli nové potvrzení o přechodném pobytu na území.

§ 87w

Náležitosti žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu nebo prodloužení doby platnosti průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, rodného nebo oddacího listu a fotografie, pokud odpovídá skutečné podobě žadatele.

§ 87x

(1) Žádost o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu nebo prodloužení doby platnosti průkazů je žadatel oprávněn podat policii.

(2) Žádost o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu nebo prodloužení doby platnosti průkazů se podává na úředním tiskopisu. Žadatel je povinen v žádosti uvést

a) své jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, státní občanství, rodinný stav, povolání, zaměstnání před příchodem na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatele), účel pobytu na území, zaměstnání po vstupu na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatele), poslední bydliště v cizině, adresu místa pobytu na území, předchozí pobyt na území delší než 3 měsíce (důvod a místo pobytu), den vstupu na území, číslo a platnost cestovního dokladu,

b) jméno, příjmení a ostatní jména, dřívější příjmení, státní občanství, datum narození, místo a stát narození a bydliště manžele nebo manželky, a

c) jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství a bydliště rodičů a dětí.

§ 87y

Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie a na území pobývá společně s občanem Evropské unie, je oprávněn pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti; po tuto dobu se jeho pobyt na území považuje za pobyt přechodný.

§ 87z

Skončení platnosti průkazů

(1) Platnost průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu skončí

a) uplynutím doby v něm uvedené,

b) ohlášením jeho ztráty nebo odcizení,

c) nabytím právní moci rozhodnutí soudu o omezení nebo zbavení způsobilosti držitele průkazu k právním úkonům,

d) nabytím státního občanství České republiky, nebo

e) úmrtím držitele průkazu nebo nabytím právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení držitele průkazu za mrtvého.

(2) Policie zruší platnost průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu, jestliže

a) je průkaz poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,

b) průkaz obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny, nebo

c) fotografie v průkazu neodpovídá skutečné podobě jeho držitele.

(3) Je-li držitel průkazu přítomen a plně uzná důvody zrušení platnosti průkazu, považuje se stav věci podle odstavce 2 za prokázaný a vydá se příkaz na místě^12b). Odůvodnění příkazu se nahradí vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že se zrušením platnosti průkazu souhlasí. Podepsáním prohlášení se příkaz stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. O této skutečnosti musí být držitel průkazu předem prokazatelně poučen.

§ 87aa

Skončení platnosti potvrzení o přechodném pobytu na území

(1) Platnost potvrzení o přechodném pobytu na území skončí

a) ohlášením jeho ztráty nebo odcizení,

b) nabytím státního občanství České republiky,

c) nabytím právní moci rozhodnutí soudu o omezení nebo zbavení způsobilosti držitele potvrzení k právním úkonům, nebo

d) úmrtím držitele potvrzení nebo nabytím právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení držitele potvrzení za mrtvého.

(2) Policie rozhodne o zrušení platnosti potvrzení o přechodném pobytu na území, jestliže potvrzení

a) je poškozeno tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, nebo

b) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny.

(3) Je-li držitel potvrzení přítomen a plně uzná důvody zrušení platnosti potvrzení o přechodném pobytu na území, považuje se stav věci podle odstavce 2 za prokázaný a vydá se příkaz místě^12b). Odůvodnění příkazu se nahradí vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele potvrzení, že se zrušením platnosti potvrzení o přechodném pobytu na území souhlasí. Podepsáním prohlášení se příkaz stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. O této skutečnosti musí být držitel potvrzení předem prokazatelně poučen.

HLAVA V

POBYT CIZINCE NAROZENÉHO NA ÚZEMÍ

§ 88

(1) Narodí-li se cizinec na území, považuje se jeho pobyt na tomto území po dobu pobytu jeho zákonného zástupce, nejdéle však po dobu 60 dnů ode dne narození, za přechodný, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na vízum, je povinen v době podle předchozího odstavce podat policii v místě, kde je hlášen k pobytu na území, za narozeného cizince žádost o udělení stejného druhu víza; to neplatí, pokud narozený cizinec v této době vycestuje z území.

(3) Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k pobytu nebo zvláštního pobytového povolení nebo povolení k trvalému pobytu, je povinen v době podle odstavce 1 podat za narozeného cizince žádost policii o udělení víza k pobytu nad 90 dnů, nebo o udělení povolení k pobytu nebo zvláštního pobytového povolení povolení k trvalému pobytu; vízum policie udělí do cestovního dokladu dítěte nebo do cestovního dokladu zákonného zástupce, v němž je dítě zapsáno; to neplatí, pokud narozený cizinec v této době vycestuje z území. V případě podání žádosti o povolení trvalého pobytu se pobyt narozeného cizince od okamžiku narození do právní moci rozhodnutí o této žádosti považuje za pobyt trvalý.

(4) Doba podle odstavce 1 se považuje za prodlouženou, pokud podání žádosti v této době zabránily důvody na vůli cizince nezávislé, do doby, než tyto důvody pominou. Cizinec je povinen důvody podle první věty neprodleně oznámit policii.

§ 89

(1) K žádosti podle § 88 odst. 2 je zákonný zástupce narozeného cizince povinen předložit

a) cestovní doklad dítěte; v případě zákonného zástupce, který je cizincem, lze předložení cestovního dokladu nahradit předložením vlastního cestovního dokladu, ve kterém je dítě zapsáno,

b) rodný list dítěte,

c) doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území nebo čestné prohlášení, že uhradí náklady spojené s poskytnutím zdravotní péče dítěti.

(2) K žádosti podle § 88 odst. 3 je zákonný zástupce narozeného cizince povinen předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a) a b).

HLAVA VI

VYCESTOVÁNÍ CIZINCE Z ÚZEMÍ

§ 90

(1) Cizinec vycestuje z území po překročení státních hranic a po provedení hraniční kontroly, pokud je tato na hraničním přechodu prováděna.

(2) Cizinec je oprávněn opustit území přes hraniční přechod v místě a čase určeném k provádění hraniční kontroly. Za místo podle předchozí věty se považuje též prostor mezistátního vlaku a paluba lodě mezistátní osobní nebo nákladní lodní dopravy v době provádění hraniční kontroly.

(3) Policie je povinna, stanoví-li tak přímo použitelný právní předpis Evropských společenství^4a) nebo na žádost cizince, potvrdit cizinci vycestování z území vyznačením otisku výstupního razítka do jeho cestovního dokladu.

§ 91

(1) Cizinec je povinen

a) vycestovat z území v době povoleného pobytu na území a s cestovním dokladem, jehož je držitelem, opatřeným vízem; to neplatí, pokud tento zákon nebo vláda svým nařízením vydaným podle § 181 stanoví jinak,

b) na požádání policie se podrobit hraniční kontrole,

c) jednat tak, aby mohla být hraniční kontrola provedena nejpozději ve lhůtě do 1 hodiny po překročení státních hranic, pokud je hraniční kontrola prováděna mimo území, nebo překročit státní hranice nejpozději ve lhůtě do 1 hodiny po ukončení hraniční kontroly, pokud je prováděna na území.

(2) Policie občanu Evropské unie a jeho rodinnému příslušníku, který cestuje do jiného členského státu Evropské unie, umožní vycestování z území i bez cestovního dokladu, pokud

3. občan Evropské unie předloží jiný doklad prokazující jeho totožnost a skutečnost, že je občanem členského státu Evropské unie, nebo průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie,

4. rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, předloží jiný doklad prokazující jeho totožnost a skutečnost, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, nebo průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie anebo průkaz o povolení k trvalému pobytu.

§ 92

Odepření vycestování z území

Cizinci, který na území ponechá cizince mladšího 15 let, jehož je zákonným zástupcem, odepře policie vycestování z území, pokud při hraniční kontrole nepředloží

a) potvrzení ověřené policií, že cizinec mladší 15 let pobývá na území s cestovním dokladem a má uděleno vízum, je-li podmínkou pobytu na území, a že fyzická osoba starší 18 let nebo právnická osoba se zavázaly, že uhradí náklady spojené s obživou cizince, s jeho ubytováním a léčením po dobu pobytu na území až do vycestování z území a náklady vzniklé policii v souvislosti s případným rozhodnutím o správním vyhoštění, nebo

b) potvrzení zdravotnického zařízení, že cizinec mladší 15 let je hospitalizován; policie povolí vycestování z území i při nepředložení potvrzení zdravotnického zařízení, pokud zákonný zástupce podepíše čestné prohlášení, že jeho vycestování není v rozporu se zájmy cizince, kterého ponechává na území.

HLAVA VII

HLÁŠENÍ MÍSTA POBYTU NA ÚZEMÍ

§ 93

(1) Cizinec je povinen do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území ohlásit na policii místo pobytu na území (§ 97); to neplatí, pokud jde o cizince mladšího 15 let, člena personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice, jeho rodinného příslušníka registrovaného Ministerstvem zahraničních věcí nebo cizince, kterému ministerstvo zajišťuje ubytování. Povinnost ohlásit místo pobytu na policii se dále nevztahuje na cizince, který tuto povinnost splnil u ubytovatele [§ 103 písm. b)].

(2) Občan Evropské unie^1a) je povinen ohlásit na policii místo pobytu na území ve lhůtě do 30 dnů ode dne vstupu na území, pokud jeho předpokládaný pobyt bude delší než 30 dnů; tato povinnost se rovněž vztahuje na rodinného příslušníka občana Evropské unie, pokud tento občan pobývá na území. Povinnost ohlásit místo pobytu na policii se nevztahuje na cizince, který tuto povinnost splnil u ubytovatele [§ 103 písm. b)].

(3) Z ohlášení místa pobytu cizince na území nevyplývají žádná práva k objektu ani k vlastníkovi nemovitosti, v níž je cizinec přihlášen k pobytu.

§ 94

zrušen

§ 95

Povinnost hlásit pobyt na území se nevztahuje na cizince, který je ve výkonu vazby, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo který je umístěn v policejní cele⁷⁾ nebo v zařízení (§ 130).

§ 96

(1) Fyzická osoba, které byl cizinec svěřen do náhradní výchovy,¹³⁾ nebo právnická osoba, která zajišťuje cizinci ústavní péči, je povinna přihlásit cizince mladšího 15 let nebo cizince, který není způsobilý podle tohoto zákona k takovému úkonu, k trvalému pobytu na území do 3 pracovních dnů ode dne vzniku oprávnění k trvalému pobytu (§ 87).

(2) Osoba uvedená v předchozím odstavci předloží policii rozhodnutí soudu nebo rozhodnutí orgánu sociálně právní ochrany dítěte a v případě fyzické osoby i doklad prokazující, že je přihlášena k trvalému pobytu na území.

§ 97

Cizinec nebo osoba uvedená v § 96 odst. 1 jsou povinni při hlášení pobytu na území sdělit policii vyplněním přihlašovacího tiskopisu jméno, příjmení přihlašovaného cizince, den, měsíc, rok a místo jeho narození, jeho státní občanství, trvalé bydliště v zahraničí, číslo cestovního dokladu a víza, je-li v cestovním dokladu vyznačeno, počátek a místo pobytu, předpokládanou dobu a účel pobytu na území a státní poznávací značku motorového vozidla, se kterým na území přicestoval.

§ 98

Hlášení změn

(1) Cizinec, kterému bylo vydáno povolení k pobytu nebo zvláštní pobytové povolení, je povinen hlásit policii změnu pobytu na území do 3 pracovních dnů ode dne změny, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 180 dnů.

(1) Cizinec, kterému byl vydán průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkaz o povolení k trvalému pobytu nebo průkaz o povolení k pobytu, a občan Evropské unie, který splnil ohlašovací povinnost podle § 93 odst. 2 nebo kterému bylo vydáno potvrzení o přechodném pobytu na území anebo průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie, je povinen hlásit policii změnu pobytu na území do 30 pracovních dnů ode dne změny, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 180 dnů.

(2) Za cizince podle § 87, který není podle tohoto zákona způsobilý k takovému úkonu, hlásí změnu osoba uvedená v § 96 odst. 1.

(3) Cizinec, který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 30 dnů ode dne změny policii příslušné podle nového místa pobytu, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 30 dnů.

(4) Cizinec, který je oprávněn k přechodnému pobytu na území bez víza, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 30 dnů ode dne změny policii příslušné podle nového místa pobytu, pokud je mu známo, že změna místa pobytu bude delší než 90 dnů.

(5) Změny podle předchozích odstavců hlásí cizinec nebo osoba podle § 96 odst. 1 vyplněním přihlašovacího tiskopisu; na žádost policie je ten, kdo hlásí změnu, povinen předložit doklady prokazující pravdivost údajů uvedených v tiskopisu.

Ubytovatel a jeho povinnosti

§ 99

Ubytovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí každý, kdo

a) ubytovává cizince za úhradu, nebo

b) kdo současně ubytovává více než 5 cizinců; to neplatí, pokud lze ubytované cizince a ubytovatele pokládat za osoby sobě navzájem blízké¹⁴⁾.

§ 99

1. Ubytovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí každý, kdo poskytuje ubytování za úhradu.

2. Ubytováním se pro účely tohoto zákona rozumí vztah založený smlouvou o ubytování, nájemní smlouvou, podnájemní smlouvou nebo smlouvou s obdobným obsahem.

§ 100

Ubytovatel je povinen

a) neprodleně policii oznámit úmrtí ubytovaného cizince,

b) umožnit policii vstup do míst, kde se může cizinec zdržovat, jde-li o místo užívané pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud tímto vstupem nebude porušeno právo cizince na soukromí nebo rodinný život,

c) oznámit policii ubytování cizince (§ 102),

d) zajistit cizinci ubytování, které není zjevně nepřiměřené úrovni ubytování poskytovaného ostatními ubytovateli v objektech obdobného určení v obci, popřípadě okresu nebo kraji. Přiměřenost se posuzuje zejména srovnáním hygienických podmínek a počtu ubytovaných osob.

d)e)cizinci na požádání vydat potvrzení o ubytování s uvedením jména, příjmení, ulice, místa a doby ubytování,

e) f)vést domovní knihu a na požádání policie ji předložit ke kontrole.

§ 101

Domovní kniha

(1) Domovní kniha je dokument, do kterého ubytovatel zapisuje jméno a příjmení ubytovaného cizince, den, měsíc a rok narození, státní občanství, číslo cestovního dokladu, počátek a konec ubytování.

(2) Domovní knihu pro účely kontroly podle § 100 písm. e) vede ubytovatel v písemné podobě; digitalizovaná podoba je pro účely kontroly vyloučena.

(3) Zápisy do domovní knihy musí být provedeny přehledně a srozumitelně. Tyto zápisy musí být uspořádány postupně z hlediska časového.

(4) Domovní knihu ubytovatel uchovává po dobu 6 let od provedení posledního zápisu.

(5) S osobními údaji vedenými v domovní knize lze nakládat jen způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem¹⁵⁾.

§ 102

Oznámení ubytování

(1) Ubytovatel je povinen oznámit ubytování cizince do 3 pracovních dnů po jeho ubytování.

(2) Oznámení podle odstavce 1 učiní útvaru policie.

(3) Povinnost oznámit ubytování lze splnit

a) předložením vyplněného přihlašovacího tiskopisu, nebo

b) prostřednictvím technických nosičů dat a jejich telekomunikačním přenosem v rozsahu údajů vedených v domovní knize, je-li takový přenos možný, s následným předložením přihlašovacího tiskopisu ve lhůtě do 10 dnů ode dne ubytování cizince.

HLAVA VIII

POVINNOSTI

§ 103

Povinnosti cizince

Cizinec je mimo povinností stanovených v jiných ustanoveních tohoto zákona dále povinen

a) dostavit se první pracovní den následující po dni propuštění z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody na policii, pokud není držitelem platného cestovního dokladu a víza, je-li podmínkou jeho pobytu na území,

b) předložit ubytovateli cestovní doklad, průkaz o povolení k pobytunebo průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství , potvrzení o přechodném pobytu na území, průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkaz o povolení k trvalému pobytu nebo průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie a osobně vyplnit a podepsat přihlašovací tiskopis (§ 97); povinnost osobního vyplnění a podepsání přihlašovacího tiskopisu se nevztahuje na cizince mladší 15 let věku,

c) uvádět v řízení podle tohoto zákona pravdivě a úplně všechny požadované údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem,

d) na požádání policie prokázat totožnost předložením cestovního dokladu, průkazu o povolení k pobytu, průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství nebo identifikačního průkazu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí osobám požívajícím výsad a imunit podle mezinárodního práva a ve lhůtě stanovené policií doložit, že splňuje podmínky pobytu na území; občan Evropské unie je povinen prokázat totožnost předložením cestovního dokladu nebo jiného dokladu prokazujícího totožnost, včetně občanství některého z jiných členských států Evropské unie, anebo předložením průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie; rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, je povinen prokázat totožnost předložením cestovního dokladu nebo průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie anebo průkazu o povolení k trvalému pobytu, nemá-li tento doklad nebo průkaz, může totožnost prokázat jiným dokladem, současně však musí prokázat, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie,

e) hlásit policii změnu příjmení, osobního stavu, změnu údajů v cestovním dokladu, v průkazu o povolení k pobytu cizince nebo v průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství , v potvrzení o přechodném pobytu na území, v průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, v průkazu o povolení k trvalému pobytu nebo v průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie, a to do 3 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala, a jde-li o občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, ve lhůtě do 15 pracovních dnů,

f) chránit doklady vydané podle tohoto zákona před ztrátou, odcizením, poškozením nebo zneužitím a dbát, aby obsahovaly pravdivé údaje,

g) při změně podoby bez zbytečného odkladu požádat o vydání nového dokladu obsahujícího fotografii,

h) odevzdat policii bez zbytečného odkladu doklad vydaný podle tohoto zákona, který je neplatný nebo zaplněný úředními záznamy; tento doklad je cizinec povinen odevzdat i po zániku oprávnění k trvalému pobytu nebo zániku platnosti povolení k trvalému pobytu,

i) odevzdat policii nejpozději 3 dny před ukončením pobytu na území doklad vydaný podle tohoto zákona, s výjimkou víza a cestovního průkazu totožnosti, pokud byl vydán za účelem vycestování z území,

j) ohlásit ztrátu, zničení, poškození nebo odcizení dokladu vydaného podle tohoto zákona policii do 3 pracovních dnů ode dne, kdy tato událost nastala, pokud nastala na území; pokud tato událost nastala v zahraničí, ohlásí ji ve stejné lhůtě zastupitelskému úřadu,

k) strpět snímání daktyloskopických otisků a pořizování obrazových záznamů prováděné policií v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním vyhoštění, zajištěním za účelem správního vyhoštění nebo za účelem předání podle mezinárodní smlouvyanebo zjišťováním totožnosti,

l) podrobit se v případech, kdy to odůvodňuje jeho zdravotní stav, lékařskému vyšetření a dalším opatřením k omezení vzniku a šíření přenosných onemocnění,

m) neprodleně ohlásit policii ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h),

n) pobývat na území pouze s platným cestovním dokladem a vízem, pokud tento zákon nestanoví jinak,

o) na požádání policie doložit na zbývající část doby pobytu poměrnou část peněžních prostředků v případech podle § 13 odst. 1 písm. a) bodů 1 a 2 a podle § 13 odst. 2 a 3 nebo peněžní prostředky v plné výši v případech podle § 13 odst. 1 písm. a) bodu 3, anebo, jde-li o cizince s povolením k pobytu s povolením k trvalému pobytu, prostředky podle § 71; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie^1a), jeho rodinného příslušníkanebo o cizince, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území,

p) v případě, že na území ponechá cizince mladšího 15 let, jehož je zákonným zástupcem, požádat příslušný orgán policie nebo zdravotnické zařízení o vydání potvrzení podle § 92, a toto potvrzení předložit při vycestování z území při hraniční kontrole,

r)předložit při pobytové kontrole doklad o zdravotním pojištění.

r) prokázat při pobytové kontrole, že je zajištěna úhrada nákladů zdravotní péče; to neplatí, jde-li o cizince pobývajícího na území v zájmu České republiky nebo cizince, u něhož zastupitelský úřad upustil od předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění.

§ 104

Povinnost dopravce

(1) Letecký dopravce nebo provozovatel vodní dopravy je povinen dopravit cizince zpět do zahraničí, pokud policie tomuto cizinci odepře vstup na území z důvodu, že při hraniční kontrole nemůže předložit cestovní doklad a vízum, je-li vzhledem k účelu cesty potřebné.

(2) Letecký dopravce je povinen dopravit cizince zpět do zahraničí, jestliže cizinec nepředloží cestovní doklad nebo letištní vízum, je-li podmínkou pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území.

(3) Provozovatel dopravy na mezinárodních pravidelných autobusových linkách nesmí přes státní hranice na území přepravit cizince, který nemá cestovní doklad nebo vízum, je-li vzhledem k účelu a cíli cesty potřebné.

(4) Povinnost podle odstavce 1 nebo 2 se na dopravce nevztahuje, pokud vízum udělené cizinci bylo orgánem, který jej udělil nebo policií, prohlášeno za neplatné.

(5) Letecký dopravce a provozovatel vodní dopravy jsou povinni nést náklady spojené s pobytem cizince do doby, než splní povinnost uvedenou v odstavcích 1 a 2.

§ 105

Povinnost soudu, vazební věznice a věznice

(1) Soud, který pravomocně rozhodl o odsouzení cizince, informuje o odsouzení útvar policie příslušný podle místa hlášeného pobytu cizince; ve sporných případech informuje útvar policie místně příslušný podle sídla soudu.

1. Soud, který pravomocně rozhodl

a) o odsouzení cizince,

b) o zbavení nebo omezení způsobilosti cizince k právním úkonům,

c) o prohlášení cizince za mrtvého, nebo

d) o rozvodu nebo neplatnosti manželství v případech, kdy účastníkem řízení je cizinec,

informuje o této skutečnosti útvar policie příslušný podle místa hlášeného pobytu cizince; v případě pochybností při určení příslušného útvaru policie informuje soud útvar policie příslušný podle sídla soudu.

(2) Vazební věznice nebo věznice informuje neprodleně útvar policie místně příslušný podle sídla vazební věznice nebo věznice o rozhodnutí o propuštění cizince z vazby nebo o ukončení výkonu trestu odnětí svobody cizince.

§ 106

Povinnosti orgánů státní správy

(1) Úřady práce jsou povinny neprodleně písemně oznámit policii

1. zaměstnávání cizince bez povolení k pobytu,

2. nenastoupení cizince na pracovní místo uvedené v povolení k zaměstnání,

3. ukončení zaměstnání cizince před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání,

4. odejmutí povolení k zaměstnání cizinci.

a dále jsou povinny neprodleně zaslat policii kopii rozhodnutí o udělení, neudělení, prodloužení, neprodlouženínebo odejmutí povolení k zaměstnání.

(2) Živnostenský úřad je povinen neprodleně písemně oznámit policii vydání nebo odebrání živnostenského listu cizinci.

(2) Živnostenský úřad neprodleně písemně oznámí policii vydání potvrzení prokazujícího splnění všeobecných a zvláštních podmínek provozování živnosti zahraniční fyzické osobě, která ohlásila živnost nebo požádala o koncesi; tato povinnost živnostenského úřadu se vztahuje i na vydání živnostenského listu, rozhodnutí o udělení koncese a na vydání koncesní listiny, pozastavení a zrušení živnostenského oprávnění, na rozhodnutí o tom, že ohlášením živnostenské oprávnění nevzniklo nebo že ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění, rozhodnutí o zastavení řízení o udělení koncese a rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení koncese.

(3) Orgán sociálního zabezpečení^15a) je povinen neprodleně písemně oznámit policii uplatnění nároku na přiznání dávky sociální péče,¹³⁾ o kterou požádal cizinec uvedený v § 87a, že cizinec uvedený v § 87a se stal neodůvodnitelnou zátěží systému sociální péče České republiky¹²⁾.

(3) Orgán sociálního zabezpečení^15a) je povinen neprodleně písemně oznámit policii, že se občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník přechodně pobývající na území stal neodůvodnitelnou zátěží systému sociální péče České republiky¹²⁾.

§ 107

Povinnosti jiných osob

(1) Kdo nalezne či jinak získá cestovní doklad uvedený v § 108 odst. 1, průkaz o povolení k pobytu nebo průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství , potvrzení o přechodném pobytu na území, průkaz o povolení k trvalému pobytu, průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie, je povinen je neprodleně odevzdat policii.

(2) Kdo zajišťuje ubytování cizince, je povinen na jeho žádost vydat doklad o zajištění ubytování s uvedením doby, po kterou je ubytování zajištěno.

(3) Zvoucí osoba je povinna uhradit majetkovou i nemajetkovou újmu, která vznikne státu nedodržením závazků uvedených v pozvání ověřeném policií.

(4) Ten, kdo se zavázal podle § 15, je povinen neprodleně oznámit odstoupení od svého závazku policii. Od závazku podle § 15 nelze odstoupit v průběhu pobytu pozvaného cizince na území.

(5) Vysoká škola nebo vyšší odborná škola je povinna neprodleně písemně oznámit policii přerušení nebo ukončení studia držitele povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia.

HLAVA IX

CESTOVNÍ DOKLAD

§ 108

(1) Za cestovní doklad se pro účely tohoto zákona považuje

a) veřejná listina, která je jako cestovní doklad uznaná Českou republikou,

b) veřejná listina, která splňuje podmínky podle odstavce 2,

c) průkaz totožnosti občana Evropské unie,^1a)

d) cizinecký pas s územní platností do všech států světa,

e) cestovní průkaz totožnosti, nebo

f) cestovní doklad vydaný Českou republikou na základě mezinárodní smlouvy,

g) náhradní cestovní doklad Evropské unie,^15b)

h) seznam žáků cestujících na školní výlet v rámci Evropské unie,^7b) obsahuje-li fotografie žáků, kteří nejsou schopni se prokázat průkazem totožnosti obsahujícím fotografii, potvrzení členského státu Evropské unie, ve kterém má žák místo bydliště, že žák je oprávněn se do tohoto státu vrátit, a za předpokladu, že členský stát Evropské unie, ve kterém má žák místo bydliště, oznámil České republice, že má seznam žáků uznávat jako cestovní doklad.

(2) Za cestovní doklad podle odstavce 1 písm. b) lze pro účely tohoto zákona uznat veřejnou listinu vydanou cizím státem za účelem cestování do zahraničí, pokud z hlediska jejího provedení a jazyka, v němž jsou uvedeny údaje, odpovídá mezinárodním zvyklostem, její územní platnost zahrnuje území a lze z ní zjistit

a) údaje o státním občanství cizince,

b) údaje o jeho totožnosti,

c) fotografii držitele,

d) údaj o době platnosti.

§ 109

(1) Cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti a cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) vydá policie na žádost cizince, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Cizinci, který pozbude v zahraničí některý z dokladů uvedených v odstavci 1, vydá na jeho žádost zastupitelský úřad cestovní průkaz totožnosti k cestě do České republiky; podmínkou vydání je souhlas policie.

(3) Cestovní doklady uvedené v odstavci 1 jsou veřejné listiny.

§ 110

(1) Cizinecký pas a cestovní průkaz totožnosti se vyhotovují v českém jazyce a zpravidla ve dvou cizích jazycích podle mezinárodních zvyklostí.

(2) Do cizineckého pasu nebo cestovního průkazu totožnosti policie na žádost cizince zapíše jeho dítě mladší 15 let.

§ 111

(1) V žádosti o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) cizinec uvede své příjmení, jméno, ostatní jména, pohlaví, den, měsíc, rok narození, místo a stát narození, státní občanství a místo, kde je hlášen k pobytu na území. K žádosti dále připojí fotografie.

(2) V cizineckém pasu, cestovním průkazu totožnosti nebo v cestovním dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) lze uvést všechny údaje uvedené v odstavci 1 a opatřit jej fotografií cizince žádajícího o vydání tohoto dokladu.

§ 112

Při provádění změn v cestovních dokladech uvedených v § 108 odst. 1 písm. d), e) a f) nebo při prodlužování doby jejich platnosti se postupuje obdobně jako při jejich vydání; fotografie se nevyžadují.

§ 113

Cizinecký pas

(1) Cizinecký pas vydá policie

a) na žádost cizince, který pobývá na území na základě povolení k pobytu povolení k trvalému pobytu, nemá platný cestovní doklad a doloží, že si jej nemůže nezávisle na své vůli opatřit,

b) na žádost cizince, který je oprávněn k trvalému pobytu podle § 87, pokud

1. je mladší 15 let, nebo

2. jeho způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena. ,

c) cizinci požívajícímu dočasné ochranypodle zvláštního právního předpisu^3a), který není držitelem cestovního dokladu.

(2) Cizinci podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 1 písm. b) bodu 2 vydá policie cizinecký pas s dobou platnosti na 5 let; cizinci požívajícímu dočasné ochrany vydá policie cizinecký pas s dobou platnosti odpovídající platnosti průkazu cizince požívajícího dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu^3a).

(3) Doba platnosti cizineckého pasu podle odstavce 1 písm. a) nebo b) bodu 2 může být prodloužena dvakrát, vždy o 5 let; doba platnosti cizineckého pasu podle odstavce 1 písm. c) může být opakovaně prodloužena na dobu odpovídající platnosti průkazu cizince požívajícího dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu^3a).

(4) Cizinci mladšímu 15 let vydá policie cizinecký pas s dobou platnosti na 2 roky bez možnosti dalšího prodloužení.

(4) Cizinci mladšímu 15 let vydá policie cizinecký pas s dobou platnosti na 2 roky. Cizinci mladšímu 15 let požívajícímu dočasné ochrany vydá policie cizinecký pas s dobou platnosti odpovídající platnosti průkazu cizince požívajícího dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu^3a). Platnost cizineckého pasu vydaného cizinci mladšímu 15 let se neprodlužuje.

(5) Cizinecký pas ztrácí platnost dnem právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k pobytu povolení k trvalému pobytu nebo dnem zániku oprávnění k trvalému pobytu podle § 87 anebo odejmutím nebo zánikem oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu^3a).

§ 114

Cestovní průkaz totožnosti

(1) Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá policie na žádost cizince,

a) který nemá platný cestovní doklad a nemůže si z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem,

b) kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 32odst. 2 písm. a)§ 33 odst. 1 písm. a), c) nebo d) nebo mu ze stejných důvodů bylo uděleno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území podle § 43, případně mu bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle zvláštního právního předpisu²⁾, pokud pobývá na území bez platného cestovního dokladu, nebo

c) mladšímu 15 let, který je hospitalizován a jehož zákonný zástupce vycestoval z území a podepsal čestné prohlášení podle § 92 písm. b).

(2) Cizinci podle odstavce 1 písm. a) a c) vydá policie cestovní průkaz totožnosti s dobou platnosti nejdéle na 180 dnů a s územní platností do všech států světa. Cizinci podle odstavce 1 písm. b) vydá policie cestovní průkaz totožnosti s dobou platnosti nejdéle na 365 dnů a s územní platností do všech států světa.

(3) Policie vydá cestovní průkaz totožnosti cizinci, který pobývá na území bez platného cestovního dokladu, po

a) prohlášení krátkodobého víza za neplatné,

b) nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu,

c) nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k pobytu povolení k trvalému pobytu na území,

d) zániku oprávnění k trvalému pobytu (§ 87), nebo

e) udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 32odst. 2 § 33 odst. 1 písm. b) nebo po udělení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území podle § 43 ze stejného důvodu; doba platnosti tohoto průkazu se stanoví podle doby platnosti uděleného vízanebo povolení k dlouhodobému pobytu.

(4) Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá policie rovněž cizinci, o jehož vyhoštění bylo pravomocně rozhodnuto nebo bylo ukončeno poskytování ochrany na území podle zvláštního právního předpisu ^2),3a) a který nemá jiný cestovní doklad.

(5) Ministerstvo vydá cestovní průkaz totožnosti cizinci, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, pokud nemá platný cestovní doklad a nemůže si z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem. Cestovní průkaz totožnosti ministerstvo vydá s územní platností do všech států světa a dobou platnosti shodnou s dobou platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území.

§ 115

Důvody pro odnětí a pro nevydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f)

(1) Policie cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti nebo cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) cizinci nevydá nebo vydaný doklad odejme, jestliže pominuly důvody pro jeho vydání.

(2) Policie cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti nebo cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) nevydá nebo vydaný doklad odejme, pokud jde o cizince, proti kterému

a) je nařízen výkon rozhodnutí pro neplnění vyživovací povinnosti nebo peněžitých závazků, nebo

b) je vedeno trestní stíhání nebo který nevykonal trest odnětí svobody uložený soudem, jestliže mu trest nebyl prominut nebo výkon trestu nebyl promlčen,

za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.

§ 115a

Náhradní cestovní doklad Evropské unie

(1) Náhradní cestovní doklad Evropské unie^15b) vydá zastupitelský úřad na žádost občana Evropské unie,^1a) jehož cestovní doklad byl ztracen, odcizen, zničen, popřípadě není dočasně k dispozici, jestliže stát, jehož je žadatel občanem, nemá na území státu,kde se občan nachází, stálé diplomatické nebo konzulární zastoupení, není v něm zastoupen jinak, anebo jeho zastoupení není dosažitelné. Podmínkou pro vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie je, aby stát, jehož je žadatel občanem, s tím vyslovil souhlas.

(2) Náhradní cestovní doklad Evropské unie lze vydat pro jedinou cestu do členského státu Evropské unie, jehož je žadatel občanem nebo ve kterém má trvalé bydliště, anebo ve výjimečném případě do jiného státu.

(3) V žádosti o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie uvede žadatel své jméno, popřípadě jména, příjmení, pohlaví, tělesnou výšku, datum, místo a stát narození, státní občanství, adresu místa trvalého bydliště, kontaktní adresu a odůvodnění žádosti. K žádosti dále předloží jemu dostupné dokumenty, prokazující totožnost a státní občanství, uvede stát, do něhož hodlá cestovat, a připojí fotografie.

(4) Náhradní cestovní doklad Evropské unie vydá zastupitelský úřad s dobou platnosti přiměřenou době nezbytně nutné k uskutečnění cesty, pro niž se náhradní cestovní doklad Evropské unie vydává.

(5) Kopii vydaného náhradního cestovního dokladu Evropské unie zašle zastupitelský úřad příslušnému orgánu státu Evropské unie, jehož je žadatel občanem.

§ 116

Neplatnost cestovního dokladu

Cestovní doklad se pro účely tohoto zákona považuje za neplatný, jestliže

a) uplynula doba platnosti v něm uvedená,

b) byl poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné,

c) je porušena jeho celistvost,

d) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny,

e) fotografie v dokladu neodpovídá skutečné podobě držitele, nebo

f) držitel tohoto dokladu zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého.

§ 117

Zadržení cestovního dokladu

(1) Policie zadrží při hraniční kontrole nebo pobytové kontrole

a) cestovní doklad, pokud nebyl vydán na jméno kontrolovaného cizince a

1. cizinec se tímto dokladem prokazuje jako vlastním, nebo

2. cizinec hodnověrně nezdůvodní, proč má takový cestovní doklad v držení,

b) cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. d), e) nebo f), pokud jej lze považovat za neplatný podle tohoto zákona,

c) cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h), pokud je orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený.

(2) Bylo-li rozhodnuto nebo lze-li důvodně očekávat, že bude rozhodnuto o odnětí cestovního dokladu, může tento cestovní doklad zadržet orgán činný v trestním řízení.

(3) Policie vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. d), e) nebo f) potvrzení o jeho zadržení a zadržený doklad bezodkladně předá útvaru policie příslušnému podle místa pobytu držitele na území, a jde-li o cestovní průkaz totožnosti vydaný podle § 114 odst. 5 ministerstvu, s uvedením důvodů jeho zadržení; útvar policie nebo ministerstvo podle předchozí věty rozhodne o odnětí zadrženého dokladu nebo o jeho vrácení do 15 dnů poté, co obdržel oznámení. V případě zadržení podle odstavce 1 písm. b) doklad po 60 dnech ode dne předání zničí, pokud tento doklad není důkazním prostředkem v trestním řízení.

(4) Policie vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h) potvrzení o jeho zadržení a tento doklad bez zbytečného odkladu předá Ministerstvu zahraničních věcí, pokud nejde o doklad padělaný, pozměněný nebo o doklad, který je důkazním prostředkem v trestním řízení.

HLAVA X

SPRÁVNÍ VYHOŠTĚNÍ

§ 118

(1) Správním vyhoštěním se rozumí ukončení pobytu cizince na území, které je spojeno se stanovením doby vycestování z území a doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území, a je-li důvodné nebezpečí, že by mohl závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost smluvních států, i doby pobytu, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území smluvních států. Doba, po kterou nelze umožnit vstup na území, je stanovena dobou platnosti rozhodnutí. Dobu, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území, stanoví policie v rozhodnutí o správním vyhoštění cizince.V odůvodněných případech lze rozhodnutím stanovit hraniční přechod pro vycestování z území.

(2) Pro účely správního vyhoštění se za přechodný pobyt na území považuje i neoprávněné zdržování se cizince na území nebo zdržování se cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště anebo pobyt na vízum udělené podle zvláštního zákona²⁾ nebo pobyt do právní moci rozhodnutí ministerstva o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území^3a)nebo soudu o žalobě ve věci dočasné ochrany.Nebude-li v takovém případě rozhodnuto o správním vyhoštění, protože důsledkem tohoto rozhodnutí by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince, policie cizinci udělí výjezdní příkaz. Cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním příkazem.

(3) Hromadné správní vyhoštění cizinců na základě jednoho rozhodnutí se zakazuje.

§ 119

Správní vyhoštění z přechodného pobytu na území

(1) Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který pobývá na území přechodně, s dobou platnosti , po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území,

a) až na 10 let,

1. je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem, nebo

2. je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, nebo

3. jestliže cizinec opakovaně úmyslně porušuje právní předpisy nebo maří výkon soudních nebo správních rozhodnutí,

b) až na 5 let,

1. prokáže-li se cizinec při hraniční nebo pobytové kontrole dokladem, který je padělán, anebo dokladem jiné osoby jako dokladem vlastním,

2. prokáže-li se cizinec při pobytové nebo hraniční kontrole při vycestování z území cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodů uvedených v § 116 písm. a), b), c) nebo d),

3. je-li cizinec na území zaměstnán bez povolení k zaměstnání, ačkoli je toto povolení podmínkou výkonu zaměstnání, nebo na území provozuje dani podléhající výdělečnou činnost bez oprávnění podle zvláštního právního předpisu¹⁶⁾ anebo bez povolení k zaměstnání cizince zaměstnal nebo takové zaměstnání cizinci zprostředkoval,

4. jestliže cizinec jednal nebo měl jednat za právnickou osobu, která cizince bez povolení k zaměstnání zaměstnala anebo která takové zaměstnání zprostředkovala,

5. nepodrobí-li se cizinec na výzvu policie hraniční kontrole,

6. překročí-li cizinec státní hranice v úkrytu nebo se o takové jednání pokusí, nebo

7. překročí-li cizinec státní hranice mimo hraniční přechod,

c) až na 3 roky,

1. pobývá-li cizinec na území bez cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn,

2. pobývá-li cizinec na území po uplynutí doby platnosti víza nebo doby pobytu na území stanovené vízem nebo bez víza, ač k tomu není oprávněn, nebo

3. uvedl-li cizinec v řízení podle tohoto zákona nepravdivé informace s úmyslem ovlivnit rozhodování správního orgánu.

(2) Rozhodnutí o správním vyhoštění občana Evropské unie^1a) nebo jeho rodinného příslušníka, který na území pobývá na základě povolení k přechodnému pobytu nebo víza k pobytu nad 90 dnů, lze vydat pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje odnětí oprávnění k pobytu.

(3) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, lze vydat pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek anebo ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje zrušení platnosti tohoto povolení. Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince podle věty první z důvodu ochrany veřejného zdraví však nelze vydat, došlo-li k onemocnění cizince až po převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny.

(3) (4)Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který požádal Českou republiku o ochranu formou azylu, je vykonatelné po nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení azylu²⁾ nebo po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení o této žádosti,²⁾ jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu nebo jestliže podle zvláštního zákona²⁾ podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu nemá odkladný účinek.

(4) (5)Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který požádal o oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu,^3a) je vykonatelné po nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti nebo po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení o této žádosti, jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany nebo soud nevyhověl jeho žádosti o přiznání odkladného účinku žaloby ve věci dočasné ochrany anebo soud přiznání odkladného účinku zrušil.

(6) Rozhodnutí o správním vyhoštění podle odstavce 1 písm. b) bodů 6 a 7 se nevydá, jestliže cizinec žádající o ochranu formou azylu podle zvláštního právního předpisu²⁾ na území přichází přímo ze státu, kde je jeho život nebo svoboda ohrožena, a na území vstoupí nebo pobývá bez povolení a sám se bez prodlení přihlásí policii nebo ministerstvu a prokáže závažný důvod pro svůj neoprávněný vstup nebo pobyt.

(5) (7)Rozhodnutí o vyhoštění nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.

§ 119

Správní vyhoštění z přechodného pobytu na území

(1) Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který pobývá na území přechodně, s dobou, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území,

a) až na 10 let,

1. je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem, nebo

2. je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, nebo

3. jestliže cizinec opakovaně úmyslně porušuje právní předpisy nebo maří výkon soudních nebo správních rozhodnutí,

b) až na 5 let,

1. prokáže-li se cizinec při hraniční nebo pobytové kontrole dokladem, který je padělán, anebo dokladem jiné osoby jako dokladem vlastním,

2. prokáže-li se cizinec při pobytové nebo hraniční kontrole při vycestování z území cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodů uvedených v § 116 písm. a), b), c) nebo d),

3. je-li cizinec na území zaměstnán bez povolení k zaměstnání, ačkoli je toto povolení podmínkou výkonu zaměstnání, nebo na území provozuje dani podléhající výdělečnou činnost bez oprávnění podle zvláštního právního předpisu¹⁶⁾ anebo bez povolení k zaměstnání cizince zaměstnal nebo takové zaměstnání cizinci zprostředkoval,

4. jestliže cizinec jednal nebo měl jednat za právnickou osobu, která cizince bez povolení k zaměstnání zaměstnala anebo která takové zaměstnání zprostředkovala,

5. nepodrobí-li se cizinec na výzvu policie hraniční kontrole,

6. překročí-li cizinec státní hranice v úkrytu nebo se o takové jednání pokusí,

7. překročí-li cizinec státní hranice mimo hraniční přechod, nebo

8. neprokáže-li cizinec věrohodným způsobem, že na území smluvních států pobývá po dobu, po kterou je na tomto území oprávněn pobývat přechodně bez víza nebo na krátkodobé vízum,

c) až na 3 roky,

1. pobývá-li cizinec na území bez cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn,

2. pobývá-li cizinec na území po uplynutí doby platnosti víza nebo doby pobytu na území stanovené vízem nebo bez víza, ač k tomu není oprávněn, nebo

3. uvedl-li cizinec v řízení podle tohoto zákona nepravdivé informace s úmyslem ovlivnit rozhodování správního orgánu.

(2) Rozhodnutí o správním vyhoštění občana Evropské unie^1a) nebo jeho rodinného příslušníka, který na území pobývá přechodně, lze vydat pouze v případě, že občan Evropské unie^1a) nebo jeho rodinný příslušník

a) ohrožuje bezpečnost státu,

b) závažným způsobem narušuje veřejný pořádek; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie, který pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně 10 let, nebo

c) ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, pokud k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území.

(3) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo za účelem studia na území, lze vydat pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek anebo ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje zrušení platnosti tohoto povolení. Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince podle věty první z důvodu ochrany veřejného zdraví však nelze vydat, došlo-li k onemocnění cizince až po převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo za účelem studia na území.

(4) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, lze vydat pouze v případě, že tento cizinec ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje zrušení platnosti tohoto povolení; souhlasí-li s takovým postupem příslušný orgán členského státu Evropské unie, který rezidentovi jiného členského státu Evropské unietoto právní postavení přiznal, policie cizince vyhostí mimo území států Evropské unie, které jsou vázány zvláštním právním předpisem Evropských společenství^7c).

(5) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který požádal Českou republiku o ochranu formou azylu, je vykonatelné po nabytí právní moci rozhodnutí, jímž se azyl neuděluje, žádost o udělení azylu se zamítá, řízení o této žádosti se zastavuje nebo se udělený azyl odnímá, jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu nebo jestliže podle zvláštního právního předpisu²⁾ podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu nemá odkladný účinek.

(6) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který požádal o oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu^3a),je vykonatelné po nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti nebo po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení o této žádosti, jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany nebo soud nevyhověl jeho žádosti o přiznání odkladného účinku žaloby ve věci dočasné ochrany anebo soud přiznání odkladného účinku zrušil.

§ 119a

(1) Rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. b) bodů 6 a 7 se nevydá, jestliže cizinec žádající o ochranu formou azylu podle zvláštního právního předpisu²⁾ na území přichází přímo ze státu, kde je jeho život nebo svoboda ohrožena, a na území vstoupí nebo pobývá bez povolení a sám se bez prodlení přihlásí policii nebo ministerstvu a prokáže závažný důvod pro svůj neoprávněný vstup nebo pobyt.

(2) Rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.

(3) Rozhodnutí o správním vyhoštění nezletilého občana Evropské unie podle § 119 lze vydat pouze z důvodu ohrožení bezpečnosti státu nebo je-li to v jeho zájmu v souladu s Úmluvou o právech dítěte.

(4) Rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 nelze vykonat, jde-li o cizince, který požádal o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebo mu takové povolení bylo vydáno; řízení o správním vyhoštění, které nebylo ukončeno před vydáním povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, policie zastaví.

(5) Policie cizinci, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, zruší rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119, pokud jeho spolupráce s orgánem činným v trestním řízení přispěla k odhalení nebo odsouzení pachatele trestné činnosti anebo s ohledem na poskytnutou spolupráci by mohl být po vycestování z území ohrožen jeho život nebo zdraví.

§ 120

Správní vyhoštění cizince s povolením k pobytu

Správní vyhoštění cizince s povolením k trvalému pobytu

(1) Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince s povolením k pobytu povolením k trvalému pobytu s dobou platnosti , po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území, až na

a) 10 let, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem,

b) 10 let, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo

c) 3 roky, nesplní-li cizinec povinnost podle § 80 § 77 odst. 3.

(2) Rozhodnutí o správním vyhoštění občana Evropské unie^1a) nebo jeho rodinného příslušníka, kterému bylo uděleno povolení k trvalému pobytu nebo povolení k pobytu, lze vydat pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje odnětí oprávnění k pobytu.

(3) Rozhodnutí o vyhoštění nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.

§ 120a

(1) Policie v rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 a 120 současně rozhodne, zda se na cizince vztahuje překážka vycestování (§ 179).

(2) Pomine-li důvod, pro který byla cizinci podle odstavce 1 přiznána překážka vycestování, policie vydá rozhodnutí o tom, že překážka vycestování zanikla.

(3) Nabytím právní moci rozhodnutí podle odstavce 2 zaniká platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území, které bylo cizinci uděleno z důvodu překážky vycestování; policie cizinci udělí výjezdní příkaz a stanoví lhůtu, ve které je povinen vycestovat z území.

(4) Platnost rozhodnutí o správním vyhoštění zaniká, pokud překážka vycestování trvá po dobu

a) rovnající se době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění pro omezení vstupu cizince na území, jde-li o rozhodnutí podle § 119 odst.1 písm. a) nebo b), nebo podle § 120 odst.1 písm. a) nebo b),

b) rovnající se jedenapůlnásobku doby stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění pro omezení vstupu cizince na území, jde-li o rozhodnutí podle § 119 odst. 1 písm. c) nebo § 120 odst. 1 písm. c).

Tato lhůta počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění.

§ 121

Vysloví-li jiný stát souhlas s přijetím osoby bez státního občanství, může být vyhoštěna na základě správního vyhoštění do tohoto státu.

§ 122

Podmínky k odstranění tvrdosti správního vyhoštění

(1) V době platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění,po kterou nelze podle rozhodnutí o správním vyhoštěnícizinci umožnit vstup na území, policie cizinci udělí vízum nebo povolí vstup na území, jestliže důsledkem neudělení víza nebo nepovolení vstupu by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.

(2) V době platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění,po kterou nelze podle rozhodnutí o správním vyhoštěnícizinci umožnit vstup na území, policie udělí vízum nebo povolí vstup na území, pokud účelem pobytu na území je předvolání státního orgánu České republiky a nelze-li věc vyřídit z ciziny.

(3) Dobu pobytu podle odstavců 1 a 2 lze stanovit nejdéle na 30 dnů.

(4) Po neudělení víza nebo nepovolení vstupu na území policie neprodleně sepíše záznam obsahující zdůvodnění tohoto rozhodnutí.

(5) Policie na žádost cizince může zrušit platnost rozhodnutí o správním vyhoštění, jestliže pominuly důvody jeho vydání a uplynula polovina doby platnosti tohoto rozhodnutí, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území.

(5) Policie může na žádost cizince vydat nové rozhodnutí^5d), kterým zruší platnost rozhodnutí o správním vyhoštění, jestliže

a) pominuly důvody jeho vydání a uplynula polovina doby, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území, nebo

b) se jedná o cizince svěřeného do náhradní výchovy (§ 87), který dosáhl věku 18 let a podle vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí tento cizinec projevuje snahu o integraci na území.

(6) Policie může na žádost občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka vydat nové rozhodnutí^5d), kterým zruší platnost rozhodnutí o správním vyhoštění, jestliže

a) pominuly důvody jeho vydání a uplynula polovina nebo alespoň 3 roky z doby, po kterou nelze občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi umožnit vstup na území, nebo

b) se jedná o cizince svěřeného do náhradní výchovy (§ 87), který dosáhl věku 18 let a podle vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí tento cizinec projevuje snahu o integraci na území.

§ 123

Úhrada nákladů spojených se správním vyhoštěním

(1) Náklady na správní vyhoštění se hradí z jistoty.

(2) Nelze-li uhradit náklady z jistoty, uhradí se, byť i částečně, z peněžních prostředků, jež má cizinec, který má být vyhoštěn na základě rozhodnutí o správním vyhoštění, u sebe.

(3) Nelze-li uhradit náklady podle předchozích odstavců, jsou povinni tyto náklady uhradit postupně

a) ten, kdo cizince zaměstnal bez povolení k zaměstnání,

b) ten, kdo zaměstnání bez povolení k zaměstnání zprostředkoval,

c) osoba, která se k tomu zavázala v pozvání ověřeném policií,

d) dopravce, který nesplnil povinnost podle § 104.

(4) Nelze-li náklady spojené se správním vyhoštěním uhradit podle předchozích odstavců, nese tyto náklady policie.

(5) Do nákladů spojených se správním vyhoštěním zahrne policie náklady na ubytování a stravování, přepravní náklady a ostatní nutné peněžní náklady.

§ 123

Úhrada nákladů spojených se správním vyhoštěním

(1) Náklady spojené se správním vyhoštěním se hradí z jistotyuhradí z peněžních prostředků cizince, který má být vyhoštěn na základě rozhodnutí o správním vyhoštění.

2. Nelze-li uhradit náklady z jistoty, uhradí se, byť i částečně, z peněžních prostředků cizince, který má být vyhoštěn na základě rozhodnutí o správním vyhoštění.

(3)(2)Nelze-li uhradit náklady z jistoty ani z peněžních prostředků cizince, uhradí je plně nebo jejich zbývající část osoba, která se k tomu zavázala v pozvání ověřeném policií.

(4)(3)Nelze-li uhradit náklady podle předchozích odstavců, jsou povinni tyto náklady uhradit plně nebo jejich zbývající část postupně

a) ten, kdo cizince zaměstnal bez povolení k zaměstnání,

b) ten, kdo zaměstnání bez povolení k zaměstnání zprostředkoval,

c) dopravce, který nesplnil povinnost podle § 104.

(5)(4)Nelze-li náklady spojené se správním vyhoštěním uhradit podle předchozích odstavců, nese tyto náklady

policie, jde-li o cizince zajištěného podle zvláštního právního předpisu^16a),

ministerstvo v ostatních případech.

(6)(5) Do nákladů spojených se správním vyhoštěním se zahrnují náklady na ubytování a stravování, přepravní náklady a ostatní nutné peněžní náklady.

(7)(6) Nejsou-li náklady spojené se správním vyhoštěním cizince uhrazeny z jistoty neboz peněžních prostředků cizince, stanoví policie nebo ministerstvo rozhodnutím, kdo a v jaké výši je povinen tyto náklady nebo jejich část uhradit. Rozhodnutí nabývá právní moci doručením nebo odmítnutím převzetí.

HLAVA XI

ZAJIŠTĚNÍ CIZINCE

§ 124

Zajištění cizince za účelem správního vyhoštění

(1) Policie je oprávněna zajistit cizince staršího 15 let, jemuž bylo doručeno sdělení o zahájení řízení o správním vyhoštění, je-li nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo mařit anebo ztěžovat výkon rozhodnutí o správním vyhoštění, zejména je-li zjištěno, že cizinec se v minulosti dopustil jednání uvedeného v § 119 odst. 1 písm. a) nebo písm. b) bodu 6 anebo 7, je evidován v evidenci nežádoucích osob (§ 154), nebo je nežádoucí osobou zařazenou do informačního systému smluvních států.

(2) Cizince lze z důvodů uvedených v odstavci 1 zajistit poté, co mu bylo doručeno písemné rozhodnutí o zajištění opatřené odůvodněním, nebo poté, co takové rozhodnutí odmítne převzít; o odmítnutí převzít rozhodnutí pořídí policie záznam. Rozhodnutí nabývá právní moci doručením nebo odmítnutím cizince rozhodnutí převzít.

(3) Je-li zajištěným nezletilý cizinec bez doprovodu (§ 180c), ustanoví mu policie opatrovníka. Policie o ustanovení opatrovníka nezletilého cizince bez doprovodu neprodleně vyrozumí a poučí jej o úkolech opatrovníka.

(3)(4)Zajištěný cizinec nebo opatrovník jménem zajištěného nezletilého cizince bez doprovodu je oprávněn podat návrh podle zvláštního právního předpisu¹⁷⁾, v němž soud rozhodne o trvání zajištění a nařídí propuštění, jestliže zákonné důvody trvání zajištění pominuly.

§ 125

(1) Doba zajištění nesmí překročit 180 dnů a počítá se od okamžiku omezení osobní svobody.V případě cizince mladšího 18 let nesmí doba zajištění překročit 90 dnů.

(2) O zajištění cizince za účelem správního vyhoštění policie neprodleně vyrozumí jeho příbuzného s povoleným pobytem na území; je-li zajištěným nezletilý cizinec bez doprovodu, vyrozumí policie orgán sociálně právní ochrany dítěte. Policie vyrozumí o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění též příslušnou diplomatickou misi nebo konzulární úřad cizího státu, pokud má sídlo na území a pokud o to cizinec nebo opatrovník jménem zajištěného nezletilého cizince bez doprovodu požádá, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva; to neplatí, jde-li o zajištění cizince, který požádal Českou republiku o ochranu formou azylu.

§ 126

Policie je povinna

a) po celou dobu zajištění cizince zkoumat, zda důvody zajištění trvají,

b) neprodleně po zajištění poučit zajištěného cizince v jazyce, ve kterém je cizinec schopen se dorozumět, o možnosti soudního přezkumu zákonnosti zajištění. Nelze-li tento jazyk zjistit a nelze-li toto seznámení provést ani jiným způsobem, policie cizince poučí předáním písemně vyhotoveného poučení v jazycích českém, anglickém, francouzském, německém, čínském, ruském, arabském a španělském o možnosti soudního přezkumu zákonnosti zajištění. O předání písemně vyhotoveného poučení policie sepíše záznam.

§ 127

(1) Zajištění musí být bez zbytečného odkladu ukončeno

a) po zániku důvodu pro zajištění,

b) rozhodne-li soud ve správním soudnictví o zrušení rozhodnutí o zajištění cizince nebo nařídil-li soud v řízení podle zvláštního právního předpisu propuštění cizince,¹⁷⁾ nebo

c) je-li cizinci udělen azyl²⁾., nebo

d) je-li cizinci povolen dlouhodobý pobyt za účelem ochrany na území.

(2) Podání žádosti o azyl v průběhu zajištění není důvodem pro ukončení zajištění.

§ 128

(1) Zajištěného cizince, kterému má být na základě pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštění ukončen pobyt na území, dopraví policie na hraniční přechod za účelem vycestování z území; to neplatí v případě, že zajištěný cizinec předloží potvrzení o podání žaloby. Policie rovněž dopraví na hraniční přechod zajištěného cizince po zamítnutí žaloby proti rozhodnutí o správním vyhoštění.

(2) Policie je oprávněna ponechat cizince podle odstavce 1 v zařízení po dobu nezbytně nutnou, než zajistí podmínky pro vycestování cizince z území.

§ 129

Zajištění cizince za účelem jeho předání podle mezinárodní smlouvy

(1) Policie zajistí na dobu nezbytně nutnou cizince, který neoprávněně vstoupil nebo pobýval na území, za účelem jeho předání podle mezinárodní smlouvy. O zajištění policie neprodleně sepíše záznam obsahující údaje o totožnosti zajištěného cizince, datu, čase a místu zajištění a důvod předání.

(2) Policie je povinna jednat tak, aby byl cizinec předán v nejbližším možném termínu ode dne zajištění.

§ 129

Zajištění cizince za účelem jeho předání nebo průvozu

(1) Policie zajistí na dobu nezbytně nutnou cizince, který neoprávněně vstoupil nebo pobýval na území, za účelem jeho předánípodle mezinárodní smlouvy nebo přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství^17a); policie na dobu nezbytně nutnou zajistí i prováženého cizince v případě, že jeho průvoz nelze z objektivních důvodů dokončit bez nutné přestávky.

(2) O zajištění policie neprodleně sepíše záznam obsahující údaje o totožnosti zajištěného cizince, datu, čase a místu zajištění a důvod předání nebo průvozu.

(3) V případech, kdy předání cizince nebo dokončení jeho průvozu nelze uskutečnit ve lhůtě do 48 hodin, a jde-li o průvoz leteckou cestou podle § 152 ve lhůtě do 72 hodin, policie vydá rozhodnutí o jeho zajištění a cizince umístí do zařízení. Rozhodnutí nabývá právní moci doručením nebo odmítnutím cizince rozhodnutí převzít. Doba zajištění nesmí překročit 180 dnů a počítá se od okamžiku omezení osobní svobody.

(4) Policie je povinna jednat tak, aby byl cizinec předán nebo byl průvoz cizince územím dokončen v nejbližším možném termínu ode dne zajištění.

HLAVA XII

ZAŘÍZENÍ

§ 130

(1) Zařízení je místo, v němž je cizinec povinen zdržovat se na základě rozhodnutí o zajištění podle tohoto zákona.

(2) Policie umístí cizince do zařízení do 48 hodin od omezení osobní svobody, pokud trvají důvody pro zajištění.

(3) Zařízení provozuje policie.

(4) Zařízení se dělí na část se zmírněným režimem zajištění a část s přísným režimem zajištění.

(5) Zařízení musí odpovídat účelu, pro který bylo zřízeno, musí být hygienicky nezávadné a vybaveno tak, aby zabraňovalo poškození života nebo zdraví cizince a poškození majetku zařízení.

§ 131

Část se zmírněným režimem zajištění

(1) Policie umístí cizince do části zařízení se zmírněným režimem zajištění, pokud neshledá důvod pro jeho umístění v části s přísným režimem.

(2) Část se zmírněným režimem zajištění tvoří ubytovací prostor a společné sociální a kulturní zařízení a další prostor, ve kterém se cizinci mohou volně pohybovat v určeném čase a stýkat se s jinými cizinci umístěnými do této části.

(3) V místnosti určené pro ubytování má cizinec lůžko a skříňku na uložení osobních věcí. Tato místnost určená pro ubytování cizince je dále vybavena podle možností zařízení stolkem a židlemi v počtu odpovídajícím počtu ubytovaných cizinců.

§ 132

Část s přísným režimem zajištění

(1) Část s přísným režimem zajištění tvoří ubytovací místnost pouze z vnější strany uzamykatelná, vybavená lůžkem, stolkem a židlemi v počtu odpovídajícím počtu ubytovaných cizinců, sanitárním zařízením odděleným od zbývajícího prostoru neprůhlednou zástěnou a signalizačním (přivolávacím) zařízením a další prostor určený pro vycházky.

(2) Do části s přísným režimem policie umístí cizince

a) pokud je to odůvodněno obavou, že by mohl ohrozit účel zajištění,

b) který je agresivní nebo vyžaduje zvýšený dohled z jiného důvodu anebo v zájmu ochrany zdraví nebo práv a svobod jiných cizinců,

c) po dobu trvání karantény z důvodu infekční nemoci nebo jiného zdravotního důvodu, nebo

d) který neplní povinnosti nebo porušuje vnitřní řád zařízení.

§ 133

Rozdělení rodiny

Při případném rozdělení rodiny umístěné do zařízení, například z důvodů umístění člena rodiny v části s přísným režimem, musí být splněna podmínka, že důsledek tohoto rozdělení bude přiměřený z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.

§ 134

Osobní prohlídka a odebrání věcí

(1) Policie je oprávněna po umístění cizince do zařízení provést jeho osobní prohlídku a prohlídku jeho věcí za účelem zjištění, zda u sebe nemá věc podle § 147 odst. 2. Osobní prohlídku a prohlídku věcí je policie oprávněna provést kdykoliv v průběhu pobytu cizince v zařízení, má-li podezření, že cizinec může věc podle věty první vlastnit. Osobní prohlídku provádí osoba stejného pohlaví. O provedení prohlídky v průběhu pobytu v zařízení zpracuje policie záznam.

(2) Policie je oprávněna odebrat do úschovy cestovní doklad a věci podle § 147 odst. 2 nalezené při osobní prohlídce, prohlídce věcí nebo jiným způsobem.

§ 135

Seznámení cizince s jeho právy a povinnostmi

Cizinec musí být neprodleně po umístění do zařízení seznámen se svými právy a povinnostmi souvisejícími se zajištěním a vnitřním řádem zařízení. Seznámení se provede v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je cizinec schopen se dorozumět.

§ 136

Vnitřní řád

(1) Ve vnitřním řádu zařízení se stanoví

a) časový rozvrh vycházek,

b) časový rozvrh provádění osobní hygieny,

c) časový rozvrh a rozsah poskytované zdravotní péče,

d) časový rozvrh poskytování stravy,

e) časový rozvrh pro uspokojování kulturních potřeb,

f) režim návštěv,

g) prostor vymezený pro vycházky

a další podrobnosti o organizačně technickém zabezpečení průběhu pobytu cizince v zařízení.

(2) Vnitřní řád zařízení je vydán v jazyce českém, anglickém, francouzském, německém, ruském, španělském, čínském a arabském.

§ 137

Umísťování cizinců

(1) Při umísťování cizinců do ubytovacích prostor policie přihlíží k náboženským, etnickým či národnostním zvláštnostem, příbuzenským a manželským vztahům, věku nebo zdravotnímu stavu.

(2) Odděleně musí být umístěni

1. muži od žen, výjimku lze učinit v případě osob blízkých,

2. cizinci mladší 15 let od cizinců starších, výjimku lze učinit u osob blízkých a osob sobě navzájem blízkých.

§ 138

Místnost pro ubytování

Do každé místnosti určené pro ubytování cizince musí být zavedeno elektrické osvětlení. Ubytovací plocha na jednoho cizince musí činit nejméně 3,5 m².

§ 139

Strava

Cizinci se poskytuje třikrát denně strava podle věku, energetické a biologické potřeby¹⁸⁾. Podle možností se při výběru stravy přihlíží ke zvyklostem vyplývajícím z náboženského přesvědčení cizince.

§ 140

Oděv

Nesplňuje-li oděv, prádlo a obuv cizince podmínky hygienické a estetické nezávadnosti, je cizinec povinen používat oděv, prádlo a obuv přidělenou policií. Policie současně zajistí úschovu původního oděvu, prádla a obuvi.

§ 141

Písemná sdělení

Cizinec může přijímat a na svůj náklad odesílat písemná sdělení bez omezení.

§ 142

Návštěvy cizinců

(1) Cizinec umístěný v zařízení má právo na přijetí návštěvy v počtu nejvýše 2 osob jednou za 3 týdny v trvání 30 minut. V odůvodněných případech může vedoucí zařízení povolit přijetí návštěvy i za dobu kratší než 3 týdny, případně na dobu delší než 30 minut nebo zvýšení počtu osob.

(2) Návštěvy probíhají v místnostech k tomu určených za přítomnosti policie.

(3) Cizinec má právo přijímat v zařízení návštěvy osoby, která mu poskytuje právní pomoc, bez omezení.

§ 143

Přijímání balíčků a peněz

(1) Cizinec může jednou za 2 týdny přijmout balíček s potravinami, knihami a věcmi osobní potřeby do hmotnosti 5 kg. Omezení se nevztahuje na balíčky s oblečením zasílaným za účelem výměny tohoto oblečení.

(2) Policie je oprávněna balíčky kontrolovat. Cizinci nepředá věci, které není dovoleno v zařízení přechovávat (§ 147 odst. 2). Nepředané věci odešle policie zpět odesílateli na jeho náklady, s výjimkou věcí, jejichž držení by bylo v rozporu s právním řádem České republiky.

(3) Cizinec může přijímat bez omezení peníze, které mu byly do zařízení poslány. Zařízení je povinno zajistit jejich bezpečné uložení.

§ 144

Uspokojování kulturních potřeb

Cizinec má právo objednat si na svůj náklad knihy, denní tisk a časopisy včetně zahraničních, pokud jsou distribuované v tuzemsku.

§ 145

Péče o zdraví

(1) Cizinec má právo na nepřetržitý osmihodinový čas ke spánku.

(2) Cizinec, který je umístěn v části s přísným režimem, má právo účastnit se denně vycházky ve vymezeném prostoru zařízení v trvání nejméně 1 hodiny. Vycházka může být z důležitého důvodu na základě rozhodnutí vedoucího zařízení omezena nebo zrušena. O omezení nebo zrušení vycházky zpracuje vedoucí zařízení záznam. U nemocných cizinců a těhotných cizinek se vycházky konají se souhlasem ošetřujícího lékaře a podle jeho doporučení.

(3) Cizinec je povinen podrobit se preventivní vstupní, periodické a výstupní, a je-li to potřeba, i mimořádné lékařské prohlídce v rozsahu určeném lékařem včetně nezbytných diagnostických a laboratorních vyšetření a očkování a preventivním opatřením stanoveným orgánem ochrany veřejného zdraví.

(4) Cizinci se po dobu zajištění poskytuje

a) zdravotní péče v rozsahu, který odpovídá rozsahu zdravotní péče plně hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění,⁵⁾ a

b) zdravotní péče v souvislosti s nařízenou karanténou anebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví.

(5) Nelze-li zdravotní péči poskytnout v zařízení, zajistí policie poskytnutí této péče ve zdravotnickém zařízení.

(6) Náklady spojené s poskytnutím zdravotní péče nese cizinec; nemůže-li cizinec s ohledem na své finanční nebo majetkové poměry tyto náklady uhradit nebo nelze-li je uhradit ze zdravotního pojištění, hradí je stát. Úhradu nákladů zajišťuje ministerstvo z kapitoly státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa.

(7) Způsobil-li si cizinec svévolně újmu na zdraví, má povinnost uhradit náklady léčení a skutečně vynaložené náklady ostrahy a dopravy do zdravotnického zařízení.

§ 146

Ochrana práv cizinců

(1) K uplatnění svých práv může cizinec podávat státním orgánům České republiky žádosti a stížnosti, které je zařízení povinno neprodleně odeslat.

(2) Pokud o to cizinec požádá, musí mu být bez zbytečného odkladu umožněna rozmluva s vedoucím zařízení nebo s jeho zástupcem.

§ 147

Povinnosti cizinců

(1) Cizinec je povinen dodržovat vnitřní řád zařízení, plnit příkazy a pokyny policie, šetřit majetek zařízení a ostatních cizinců a chovat se slušně ke všem osobám, se kterými přijde do styku.

(2) Cizinec nesmí opustit bez souhlasu policie zařízení, vyrábět, přechovávat a konzumovat alkoholické nápoje a jiné návykové látky¹⁹⁾, vyrábět a přechovávat předměty, které by mohly být použity k ohrožení bezpečnosti osob a majetku nebo k útěku nebo které by svým množstvím nebo povahou mohly narušovat pořádek nebo škodit zdraví.

§ 148

zrušen

§ 149

Ukončení zajištění

Policie před ukončením pobytu v zařízení vydá cizinci peníze a jiné věci, které byly převzaty do úschovy, s výjimkou věcí, jejichž držení by bylo v rozporu s právním řádem České republiky.

§ 150

Kontrola

O kontrole výkonu zajištění prováděné podle zvláštních právních předpisů je třeba vyrozumět Policejní prezidium České republiky.

§ 151

Policie je oprávněna umístit do zařízení cizince, vůči kterému má zajištěný cizinec vyživovací povinnost nebo jej má v péči, nelze-li zajistit péči o cizince jiným způsobem. Je-li taková osoba schopna uvědomit si důsledky umístění do zařízení, přihlíží se k projevu její vůle.

Hlava XII

Zařízení

§ 130

1. Rozhodnutí o zajištění cizince se zpravidla vykonává v zařízení.

2. Zařízení provozuje ministerstvo prostřednictvím jím zřízené organizační složky státu (dále jen „provozovatel“).

3. Zařízení se dělí na část s mírným režimem zajištění (dále jen „část s mírným režimem“) a část s přísným režimem zajištění (dále jen „část s přísným režimem“).

4. Policie neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o zajištění dopraví zajištěného cizince do zařízení určeného provozovatelem.

§ 131

Provozovatel seznámí zajištěného cizince při jeho umístění do zařízení, nebo neprodleně po něm, s právy a povinnostmi, které se vztahují k pobytu cizince v zařízení, a s vnitřním řádem zařízení. Seznámení se provede v mateřském jazyce cizince nebo v jazyce, kterým je cizinec schopen se dorozumět.

§ 132

1. Část s mírným režimem tvoří ubytovací místnost, společné sociální a kulturní zařízení a další prostor, v němž se mohou zajištění cizinci volně pohybovat, stanovený vnitřním řádem zařízení.

2. Část s přísným režimem je oddělena od části s mírným režimem a tvoří ji ubytovací místnost a prostor určený pro vycházky.

§ 133

(1) Ubytovací místnost v části s mírným režimem je vybavena lůžky, skříňkami na uložení osobních věcí, stolkem a židlemi v počtu odpovídajícímu počtu ubytovaných cizinců.

(2) Ubytovací místnost v části s přísným režimem je vybavena lůžky, stolkem, židlemi v počtu odpovídajícímu počtu ubytovaných cizinců, sanitárním zařízením odděleným od zbývajícího prostoru neprůhlednou zástěnou a signalizačním (přivolávacím) zařízením. Tato místnost je uzamykatelná pouze z vnější strany.

§ 134

(1) Provozovatel zajištěnému cizinci za podmínek stanovených tímto zákonem

a) poskytne lůžko, židli, skříňku na uložení osobních věcí, stravu a základní hygienické prostředky,

b) umožní přijímat a odesílat písemná sdělení bez omezení,

c) umožní přijímat návštěvy,

d) umožní objednat si knihy, denní tisk a časopisy včetně zahraničních, pokud jsou distribuovány v České republice,

e) umožní podat žádost, stížnost nebo jiný podnět státním orgánům České republiky nebo mezinárodním organizacím za účelem uplatnění jeho práv a tyto neprodleně odešle,

f) na jeho žádost zajistí bez zbytečného odkladu rozmluvu s vedoucím zařízení nebo jeho zástupcem nebo s policií v zařízení,

g) umožní nepřetržitý osmihodinový spánek v době nočního klidu,

h) umožní volný pohyb v rámci části s mírným režimem a styk s ostatními cizinci umístěnými v této části.

(2) Provozovatel zajistí lékařskou prohlídku zajištěného cizince, další nezbytná diagnostická a laboratorní vyšetření a očkování a preventivní opatření stanovená orgánem ochrany veřejného zdraví.

(3) Provozovatel zajištěnému cizinci umístěnému v části s přísným režimem umožní v rámci určeného prostoru vycházku v trvání nejméně 1 hodiny denně. Vedoucí zařízení může vycházku ze závažného důvodu omezit nebo zrušit. O omezení nebo zrušení vycházky sepíše bez zbytečného odkladu záznam.

(4) Provozovatel může zajištěnému cizinci zajistit psychologické a sociální služby a další služby a věci nezbytné pro zajištění pobytu cizince v zařízení.

§ 135

(1) Policie umístí zajištěného cizince na návrh provozovatele nebo na základě vlastních poznatků do části s přísným režimem pokud

1. je agresivní nebo vyžaduje zvýšený dohled z jiného závažného důvodu,

2. opakovaně závažným způsobem poruší vnitřní řád zařízení, nebo

3. opakovaně závažným způsobem poruší povinnost nebo zákaz podle tohoto zákona.

(2) Zajištěného cizince mladšího 18 let lze do části s přísným režimem umístit pouze z důvodu podle odstavce 1 písm. a) nebo c).

(3) Do části s přísným režimem lze cizince umístit na dobu nezbytnou, nejdéle však na 30 dnů. Policie v průběhu umístění zajištěného cizince v části s přísným režimem zkoumá trvání důvodu pro toto umístění. Pokud se cizinec v době podle věty první dopustil jednání podle odstavce 1 nebo trvá důvod pro zvýšený dohled, doba umístění v této části se prodlouží o 30 dnů, jinak cizince neprodleně umístí do části s mírným režimem.

(4) Policie sepíše o umístění zajištěného cizince do části s přísným režimem neprodleně záznam a v něm uvede podrobnosti o důvodech tohoto umístění.

§ 136

(1) Zajištěný cizinec je povinen

a) dodržovat vnitřní řád zařízení,

b) šetřit majetek zařízení,

c) řídit se pokynem policie nebo provozovatele vydaným při plnění úkolů v souvislosti se zajištěním,

1. vyvarovat se jednání, které by mařilo účel zajištění,

2. strpět omezení svých práv, zejména práva na soukromí a svobodu pohybu a pobytu, v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu zajištění nebo pro ochranu veřejného zdraví,

f) dodržovat noční klid.

(2) Zajištěný cizinec je dále povinen strpět preventivní vstupní, periodickou a výstupní, a je-li to nezbytné i mimořádnou lékařskou prohlídku v rozsahu určeném lékařem včetně nezbytných diagnostických a laboratorních vyšetření a očkování a preventivní opatření stanovené orgánem ochrany veřejného zdraví. Nelze-li úkon pro odpor zajištěného cizince provést, je policie oprávněna tento odpor překonat. Přitom nesmí bránícímu se zajištěnému cizinci způsobit újmu zjevně nepřiměřenou závažnosti protiprávního jednání.

(3) Zajištěný cizinec po dobu umístění do zařízení nesmí

a) vnášet, vyrábět, přechovávat nebo konzumovat alkohol a jiné návykové látky,

b) vnášet, vyrábět nebo přechovávat věci způsobilé vážně ohrozit zdraví nebo život člověka nebo poškodit majetek,

c) vnášet nebo přechovávat věci, které by svým množstvím nebo povahou mohly narušit pořádek nebo škodit zdraví,

d) opustit zařízení bez souhlasu policie.

§ 137

1. Policie je oprávněna při umístění zajištěného cizince do zařízení provést jeho osobní prohlídku a prohlídku jeho věcí za účelem zjištění, zda u sebe nemá cestovní doklad, peněžní prostředky nebo věc, jejíž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno.

2. Policie je oprávněna provést osobní prohlídku a prohlídku věcí zajištěného cizince také v případě důvodného podezření, že tento cizinec může mít u sebe cestovní doklad nebo věc, jejíž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno.

3. Osobní prohlídku provádí osoba stejného pohlaví. O provedení prohlídky policie sepíše záznam.

(4) Policie cestovní doklad, peněžní prostředky a věci, jejichž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno, nalezené při osobní prohlídce, prohlídce věcí nebo jiným způsobem, zadrží.

1. Policie zadržené věci předá, s výjimkou cestovního dokladu, zbraní podle zvláštního právního předpisu¹⁸⁾ a věcí¹⁹⁾ , jejichž držení je v rozporu s právním řádem České republiky, spolu se seznamem těchto věcí k úschově provozovateli.

§ 138

(1) Provozovatel vydá vnitřní řád zařízení, ve kterém stanoví

a) časový rozvrh poskytované zdravotní, psychologické a sociální péče,

b) časový rozvrh poskytování stravy,

c) časový rozvrh a nabídku kulturního a sportovního vyžití,

d) uspokojování kulturních potřeb a sportovního vyžití,

e) časový rozvrh výdeje hygienických potřeb, obuvi, oděvů a prádla,

f) režim návštěv,

g) prostor vymezený pro vycházky a časový rozvrh vycházek pro přísný režim zajištění,

h) prostory, kam je vstup cizincům bez doprovodu policie nebo pracovníka zařízení zakázán,

i) způsob realizace povinné školní docházky,

j) další nezbytné organizačně technické podrobnosti.

(2) Ve vnitřním řádu zařízení, v němž pobývají rodiče s dětmi a nezletilí cizinci bez doprovodu, provozovatel stanoví také nabídku kulturního, sportovního a dalšího vyžití specificky pro různé věkové kategorie.

(3) Vnitřní řád zařízení je vydán v jazyce českém, anglickém, francouzském, německém, ruském, španělském, čínském, arabském, vietnamském, hindském, popřípadě v dalším jazyce, je-li to pro informování zajištěných cizinců nezbytné.

(4) Vnitřní řád zařízení je umístěn tak, aby byl přístupný všem zajištěným cizincům.

§ 139

Rozdělení rodiny v rámci zařízení je možné v případě umístění některého člena rodiny v části s přísným režimem.

§ 140

(1) Provozovatel je oprávněn ubytovat v části s mírným režimem cizince, vůči kterému má zajištěný cizinec vyživovací povinnost nebo jej má v péči, nelze-li zajistit péči o něj jiným způsobem (dále jen „ubytovaný cizinec“). Ubytovanému cizinci poskytne stravu a další služby jako zajištěnému cizinci. Je-li ubytovaný cizinec schopen uvědomit si omezení spojená s pobytem v zařízení, přihlíží se k projevu jeho vůle.

(2) Ubytovaný cizinec může zařízení opustit, má-li zajištěnu péči jiným způsobem. Jde-li o nezletilého nebo osobu zbavenou způsobilosti k právním úkonům, může opustit zařízení jen po písemném souhlasu zákonného zástupce.

(3) Ubytovaný cizinec je povinen dodržovat vnitřní řád zařízení.

§ 141

(1) Při určení ubytovacích prostor provozovatel podle možností zařízení přihlíží k náboženským, etnickým či národnostním zvláštnostem, příbuzenským a rodinným vztahům, věku nebo zdravotnímu stavu.

(2) Odděleně se umisťují

a) nezletilí cizinci bez doprovodu od cizinců zletilých,

b) muži od žen; výjimku lze učinit v případě osob blízkých¹⁴⁾.

(3) Cizinec mladší 18 let nebo cizinec zbavený způsobilosti k právním úkonům je umístěn spolu s osobou blízkou nebo s osobou, které byl svěřen do péče.

§ 142

(1) Provozovatel je cizinci umístěnému v zařízení, který podléhá povinné školní docházce podle zvláštního zákona^19a), povinen umožnit plnění této povinnosti.

(2) Cizinec může opustit zařízení za účelem plnění povinné školní docházky, není-li zajištěna v zařízení, a za účelem dalších činností podporujících rozvoj jeho osobnosti. V odůvodněných případech dopravu zajišťuje provozovatel zařízení.

(3) Provozovatel hradí cizinci umístěnému v zařízení, který plní povinnou školní docházku, učebnice a školní potřeby, pokud nejsou hrazeny státem a není schopen si tyto uhradit jinak.

§ 43

(1) Zajištěnému cizinci se poskytuje strava odpovídající zásadám správné výživy a zdravotnímu stavu cizince třikrát denně, v případě dětí do 18 let pětkrát denně.

(2) Při výběru stravy se podle možností přihlíží k požadavkům kulturních a náboženských tradic zajištěného cizince.

§ 144

(1) Zajištěný cizinec má právo na přijetí návštěvy jedenkrát týdně v trvání jedné hodiny a počtu nejvýše 4 osob současně přítomných. V odůvodněných případech může vedoucí zařízení nebo jeho zástupce, po dohodě s policií, povolit přijetí návštěvy i za dobu kratší než týden a delšího trvání; dovolují-li to kapacitní možnosti místností určených k přijímání návštěv, může být zvýšen i počet osob.

(2) Návštěvy probíhají v místnostech k tomu určených.

(3) Zajištěný cizinec má právo přijímat v zařízení bez omezení návštěvy osoby, která mu poskytuje právní pomoc.

(4) Návštěva zajištěného cizince umístěného v přísném režimu probíhá za přítomnosti policie.

§ 145

(1) Zajištěný cizinec může jednou za týden přijmout balíček s potravinami, knihami a věcmi osobní potřeby do hmotnosti 5 kg. Omezení se nevztahuje na balíčky s oblečením zasílaným za účelem jeho výměny.

(2) Policie je oprávněna balíčky kontrolovat. Policie zajištěnému cizinci nepředá věci, jejichž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno a pořídí jejich soupis. Věci nepředané zajištěnému cizinci policie předá, s výjimkou věcí¹⁹⁾, jejichž držení je v rozporu s právním řádem České republiky, provozovateli, který je odešle zpět odesílateli na jeho náklady.

(3) Zajištěný cizinec může přijímat bez omezení peníze, které mu byly do zařízení poslány nebo předány jiným způsobem; peněžní prostředky je povinen uložit do úschovy provozovateli. Provozovatel na žádost cizince může přijmout do úschovy další věci, zejména cennosti a dokumenty. Provozovatel pořídí soupis peněžních prostředků a věcí a zajistí jejich bezpečné uložení.

(4) Provozovatel v průběhu zajištění vydá zajištěnému cizinci na jeho žádost uložené peněžní prostředky nebo jejich část, nejvýše však v částce 12,-Kč na den pobytu v zařízení. Vydanou částku zaznamená v soupisu uložených peněžních prostředků; cizinec písemně stvrdí jejich převzetí.

§ 146

(1) Ministerstvo je oprávněno použít uschované peněžní prostředky zajištěného cizince, jsou-li v české nebo jiné volně směnitelné měně, k úhradě, byť i částečné, výdajů spojených s jeho pobytem v zařízení a se správním vyhoštěním.

(2) Ministerstvo vydá zajištěnému cizinci doklad o peněžních prostředcích použitých podle odstavce 1.

§ 147

(1) Ministerstvo při propuštění ze zařízení vydá zajištěnému cizinci peníze a jiné věci, které byly zadrženy nebo převzaty do úschovy, s výjimkou věcí, jejichž držení je v rozporu s právním řádem České republiky, a peněz, které byly v průběhu pobytu v zařízení cizinci vyplaceny v hotovosti nebo byly ministerstvem použity podle § 146. Finanční prostředky v jiné než volně směnitelné měně zajištěnému cizinci vydá v plné výši.

(2) Policie při propuštění ze zařízení vydá cizinci zadržený cestovní doklad; je-li cizinec po propuštění ze zařízení eskortován na hraniční přechod z důvodu správního vyhoštění nebo předání podle mezinárodní smlouvy, vydá mu policie cestovní doklad až na hraničním přechodu. Je-li nebezpečí, že by cizinec cestovní doklad zničil nebo se ho zbavil, aby tím znemožnil správní vyhoštění nebo předání podle mezinárodní smlouvy, předá policie cestovní doklad dopravci nebo orgánu státu, na jehož území cizince podle mezinárodní smlouvy vrací či předává.

§ 148

(1) Dozor nad dodržováním ustanovení této hlavy ve vztahu k cizincům zajištěným v zařízení provádí ministerstvo. Dozorová pravomoc podle zvláštních právních předpisů není dotčena.

(2) Stížnost pro porušení ustanovení této hlavy podává cizinec ministerstvu. Ministerstvo stížnost vyřídí do 30 dnů ode dne jejího doručení. O způsobu vyřízení stížnosti musí být stěžovatel vyrozuměn. Proti způsobu vyřízení stížnosti lze podat ministru vnitra návrh na jeho přezkoumání.

§ 149

O kontrole výkonu zajištění prováděné jiným orgánem než ministerstvem je třeba vyrozumět provozovatele a policii v zařízení.

HLAVA XIII

PRŮVOZ CIZINCE A NEŽÁDOUCÍ OSOBA

Průvoz cizince

§ 152

Průvozem cizince přes území se pro účely tohoto zákona rozumí vstup a pobyt na území a vycestování cizince z území prováděné policií nezávisle na vůli cizince, stanoví-li tak mezinárodní smlouva.

§ 152

(1) Průvozem cizince přes území se pro účely tohoto zákona rozumí vstup a pobyt na území a vycestování cizince z území prováděné policií nezávisle na vůli cizince. Jde-li o průvoz uskutečňovaný leteckou cestou s mezipřistáním na území²⁰⁾ (dále jen „průvoz leteckou cestou“), rozumí se takovým průvozem vstup a pobyt cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území a vycestování cizince z tranzitního prostoru mezinárodního letiště prováděné policií nezávisle na vůli cizince.

(2) Policie provádí průvoz cizince přes území na základě mezinárodní smlouvy nebo na základě vyžádání příslušného orgánu členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje společný postup²⁰⁾, jde-li o průvoz leteckou cestou.

(3) Policie může provedení průvozu odepřít, je-li dán důvod podle mezinárodní smlouvy, nebo jde-li o průvoz leteckou cestou, jestliže

a) je cizinec na území obviněn z trestného činu nebo je hledán z důvodu výkonu trestu,

b) průvoz jinými státy nebo přijetí zemí určení nejsou proveditelné,

c) průvoz cizince do země určení vyžaduje změnu letiště na území,

d) požadovaná pomoc není v určitém okamžiku z praktických důvodů možná, nebo

e) by cizinec mohl ohrozit bezpečnost státu, veřejný pořádek, ochranu veřejného zdraví nebo obdobný zájem chráněný na základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.

(4) Policie je oprávněna požádat o zajištění průvozu územím jiného státu na základě mezinárodní smlouvy. Vyžaduje-li předání cizince leteckou cestou do země určení mezipřistání na území jiného členského státu Evropské unienebo jiného státu, který uplatňuje společný postup²⁰⁾, jde-li o průvoz leteckou cestou, je policie oprávněna požádat jeho příslušný orgán o zajištění průvozu při mezipřistání na území tohoto státu.

§ 153

(1) Cizinci prováženému na základě mezinárodní smlouvy policie po celou dobu průvozu omezí osobní svobodu a svobodu pohybu. Cizinec je povinen strpět osobní prohlídku provedenou policií, jejímž cílem je zjistit, zda u sebe nemá zbraň nebo jinou věc, která je způsobilá ohrozit život nebo zdraví cizince nebo jiných osob; osobní prohlídku cizince provádí osoba stejného pohlaví.

(2) Prováženému cizinci poskytuje policie stravu zpravidla každých 6 hodin od omezení jeho svobody.

(3) Jestliže provážený cizinec onemocní, ublíží si na zdraví nebo se pokusí o sebevraždu, policie učiní potřebná opatření směřující k ochraně jeho života a zdraví, zejména poskytne první pomoc, zajistí poskytnutí zdravotní péče včetně vyjádření lékaře, zda zdravotní stav cizince umožňuje dokončení průvozu prováženého cizince.

(4) Úhradu poskytnuté zdravotní péče zajišťuje ministerstvo.

§ 153

(1) Policie prováženému cizinci po celou dobu průvozu omezí osobní svobodu a svobodu pohybu. Jde-li o průvoz leteckou cestou, policie zajistí dohled nad cizincem po dobu mezipřistání a v případě potřeby provádí eskortní činnost v souvislosti se vstupem prováženého cizince do tranzitního prostoru mezinárodního letiště a omezí osobní svobodu a svobodu pohybu cizinci až do okamžiku jeho nástupu do letadla při odletu. V případě průvozu leteckou cestou nesmí provážený cizinec opustit tranzitní prostor mezinárodního letiště; to neplatí, je-li to nezbytné z důvodů uvedených v odstavci 5 nebo § 129 odst. 3.

(2) Policie po převzetí prováženého cizince převezme do úschovy jeho cestovní doklad.

(3) Cizinec je povinen strpět osobní prohlídku provedenou policií, jejímž cílem je zjistit, zda u sebe nemá zbraň nebo jinou věc, která je způsobilá ohrozit život nebo zdraví cizince nebo jiných osob; osobní prohlídku cizince provádí osoba stejného pohlaví.

(4) Prováženému cizinci poskytuje policie stravu zpravidla každých 6 hodin od omezení jeho svobody.

(5) Jestliže provážený cizinec onemocní, ublíží si na zdraví nebo se pokusí o sebevraždu, policie učiní potřebná opatření směřující k ochraně jeho života a zdraví, zejména poskytne první pomoc, zajistí poskytnutí zdravotní péče včetně vyjádření lékaře, zda zdravotní stav cizince umožňuje dokončení průvozu prováženého cizince.

(6) Úhradu zdravotní péče poskytnuté prováženému cizinci zajišťuje ministerstvo.

Nežádoucí osoba

§ 154

(1) Nežádoucí osobou se rozumí cizinec, jemuž nelze umožnit vstup na území z důvodu, že by tento cizinec při pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu, veřejný pořádek, ochranu veřejného zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých nebo obdobný zájem chráněný na základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.

(2) Policie rozhodne o označení cizince za nežádoucí osobu na základě vlastních poznatků, požadavku ústředního správního úřadu České republiky, požadavku zpravodajské služby České republiky anebo závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.

(3) Policie označí cizince za nežádoucí osobu na základě

a) pravomocného rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění z území,¹⁰⁾ nebo

b) pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštění.

(4) Ten, kdo žádá o zařazení cizince do evidence nežádoucích osob podle odstavce 1, musí dbát na zachování přiměřenosti mezi důvodem pro toto zařazení a důsledky tohoto zařazení. Policie je oprávněna požadovat po tom, kdo uplatňuje požadavek podle odstavce 1, prokázání přiměřenosti podle předchozí věty, pokud tato přiměřenost není prokázána v požadavku. Při prokazování přiměřenosti je třeba zejména posuzovat dopady tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.

(5) Cizinec označený za nežádoucí osobu je evidován v evidenci nežádoucích osob. Je-li důvodné nebezpečí, že cizinec označený za nežádoucí osobu může ohrozit závažným způsobem veřejný pořádek nebo bezpečnost smluvních států, policie zařadí údaje o jeho jménu a příjmení, ostatních jménech, datu a místu narození, pohlaví, státním občanství a důvod pro označení cizince za nežádoucí osobu do informačního systému smluvních států; to neplatí v případě občana Evropské unie^1a) nebo občana smluvního státu.

(6) Policie cizinci jeho zařazení do evidence nežádoucích osob nesděluje.

§ 155

(1) Policie přezkoumá důvody, které vedly k zařazení cizince do evidence nežádoucích osob podle § 154 odst. 2, jedenkrát ročně nebo vždy, má-li poznatky tyto důvody zpochybňující, a na základě tohoto přezkumu cizince v evidenci ponechá nebo jej z této evidence neprodleně vyřadí. Nemůže-li sama tyto důvody objektivně přezkoumat, požádá o jejich přezkum toho, kdo uplatnil požadavek na označení cizince za nežádoucí osobu.

(2) Policie cizince z evidence nežádoucích osob vyřadí, jestliže bylo pravomocné rozhodnutí soudu nebo správního orgánu (§ 154 odst. 3) vykonáno, po prominutí trestu vyhoštění nebo jeho amnestování prezidentem republiky nebo po zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění soudem nebo správním orgánem.

(3) Při vyřazení cizince z evidence nežádoucích osob vyřadí policie z informačního systému smluvních států údaje, které tam byly vloženy podle § 154 odst. 5.

HLAVA XIV

SPRÁVNÍ DELIKTY

§ 156

(1) Správního deliktu se podle tohoto zákona dopustí

a) dopravce, který dopraví na území cizince bez cestovního dokladu nebo víza, je-li vzhledem k účelu cesty potřebné, anebo nesplní povinnost podle § 104, nebo

b) ubytovatel, který nesplní povinnost vyplývající z tohoto zákona.

(2) Dopravci, který dopraví na území cizince bez cestovního dokladu nebo bez potřebného víza, uloží policie pokutu do výše 200 000 Kč za každého cizince; od uložení pokuty upustí, pokud dopravce prokáže, že učinil veškerá opatření, aby dopravě cizince bez potřebných dokladů zabránil.

(3) Dopravci, který nesplní povinnost dopravit cizince zpět do zahraničí nebo povinnost nést náklady spojené s pobytem cizince, uloží policie pokutu do výše 200 000 Kč za každého cizince.

(4) Za správní delikt uvedený v odstavci 1 písm. b) policie uloží pokutu do výše 50 000 Kč.

(5) Řízení o uložení pokuty za správní delikt podle odstavce 1 lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se policie dozvěděla skutečnosti podle odstavce 1, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy tato skutečnost nastala.

(6) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla pokuta uložena.

(7) Pokutu vybírá policie a vymáhá příslušný finanční úřad. Výnos z pokuty je příjmem státního rozpočtu.

(8) Na řízení o správním deliktu podle tohoto zákona se nevztahují ustanovení části druhé hlav IX a X.

§ 157

(1) Přestupku podle tohoto zákona se cizinec dopustí tím, že

a) překročí státní hranice mimo hraniční přechod,

b) úmyslně zneužije cestovní doklad uvedený v § 108 a vydaný jinému cizinci nebo zneužije cestovní doklad vydaný podle zvláštního zákona,^21a)

c) se vyhne provedení pobytové nebo hraniční kontroly,

d) provede nebo si nechá provést neoprávněně změny v dokladech opravňujících ke vstupu na území nebo v průkazu o povolení k pobytu, anebo průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství,

e) předloží padělané nebo pozměněné doklady anebo doklady vystavené jiné osobě,

f) se při pobytové nebo hraniční kontrole při vycestování prokáže cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodu podle § 116 písm. a), b), c) nebo d),

g) pobývá na území bez cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn,

h) se zdržuje na území po uplynutí doby platnosti víza nebo doby pobytu na území stanovené vízem nebo bez víza, ač k tomu není oprávněn,

i) úmyslně uvede nepravdivé informace s cílem ovlivnit rozhodování v souvislosti s řízením o přechodném nebo trvalém pobytu na území,

j) nesplní povinnost hlásit místo pobytu na území a jeho změnu,

k) nesplní povinnost prokázat totožnost podle tohoto zákona,

l) se při hraniční nebo pobytové kontrole prokáže předmětem listinné povahy jako cestovním dokladem, ač jím podle § 108 není, nebo

m) poruší jinou povinnost stanovenou tímto zákonem.

(2) Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a), b), c) nebo d) policie uloží pokutu do výše 10 000 Kč; za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. e), f), g), h) nebo i) uloží pokutu do výše 5 000 Kč; za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. j), k), l) nebo m) uloží pokutu do výše 3 000 Kč.

(3) Na řízení o přestupcích podle tohoto zákona se vztahuje zvláštní právní předpis²²⁾, pokud není dále stanoveno jinak.

(4) Přestupky podle tohoto zákona projednává policie.

(5) Pokuty vymáhají finanční úřady podle zvláštního právního předpisu.²¹⁾

Blokové řízení

§ 157a

(1) Správní delikt, kterého se dopustí ubytovatel, lze projednat uložením pokuty v blokovém řízení, jestliže se jedná o méně závažné porušení povinnosti, správní delikt je spolehlivě zjištěn a ubytovatel je ochoten pokutu na místě zaplatit.

(2) Za méně závažné porušení povinnosti se považuje

a) porušení povinnosti podle § 100 písm. a), § 101 odst. 1 a 3,

b) nedodržení lhůty pro oznámení ubytování cizince podle § 102 odst. 1, nebo

3. porušení povinnosti podle § 100 písm. d) anebo e),

pokud se nejedná o opakovaný případ.

(3) V blokovém řízení o správním deliktu lze uložit pokutu do výše 5 000 Kč.

(4) K uložení a vybrání pokuty policie použije bloky k ukládání pokut (dále jen "pokutový blok") používané v blokovém řízení o přestupcích.²²⁾

(5) Policie na pokutovém bloku vyznačí, komu, kdy a za porušení jaké povinnosti byla pokuta uložena.

(6) Pokutový blok platí jako stvrzenka o zaplacení pokuty na místě v hotovosti.

(7) Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat.

§ 157b

V blokovém řízení o přestupku lze uložit pokutu do výše 3 000 Kč.

§ 156

(1) Dopravce se dopustí správního deliktu tím, že

1. dopraví na území cizince bez cestovního dokladu,

2. dopraví na území cizince bez víza, ačkoli zákon vízum vyžaduje,

3. nesplní povinnost dopravit cizince zpět do zahraničí podle § 104 odst. 1 a 2, nebo

4. nesplní povinnost nést náklady spojené s pobytem cizince podle § 104 odst. 5.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako ubytovatel dopustí správního deliktu tím, že

1. neumožní policii vstup do míst, kde se může cizinec zdržovat,

2. nevede domovní knihu v souladu s požadavky stanovenými zákonem (§ 101),

3. nepředloží na požádání policie ke kontrole domovní knihu,

4. neoznámí policii ubytování cizince nebo tak neučiní ve stanovené lhůtě,

5. nevydá cizinci na požádání potvrzení o ubytování,

6. neoznámí policii úmrtí cizince, nebo

7. poskytuje cizinci ubytování ve výrazně nižší kvalitě, než je stanoveno v § 100 písm. d).

(3) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 200 000 Kč za každého cizince a za správní delikt podle odstavce 2 pokuta do 50 000 Kč.

§ 157

(1) Cizinec se dopustí přestupku tím, že

1. překročí státní hranice mimo hraniční přechod,

2. zneužije cestovní doklad (§ 108) vydaný jinému cizinci nebo zneužije cestovní doklad vydaný podle zvláštního právního předpisu²¹⁾,

3. se vyhne provedení pobytové nebo hraniční kontroly,

4. provede nebo si nechá provést neoprávněně změny v dokladech opravňujících ke vstupu na území nebo v dokladech vydaných podle tohoto zákona,

5. v době trvání zajištění opustí bez souhlasu policie zařízení,

6. předloží pozměněné doklady nebo doklady vystavené jiné osobě,

7. se při pobytové nebo hraniční kontrole při vycestování prokáže cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodu podle § 116 písm. a), b), c) nebo d),

8. úmyslně zničí nebo poškodí doklad vydaný podle tohoto zákona,

9. nesplní povinnost odevzdat bez zbytečného odkladu doklad vydaný podle tohoto zákona, který je neplatný nebo zaplněný úředními záznamy,

10. neohlásí ztrátu, zničení, poškození nebo odcizení dokladu vydaného podle tohoto zákona ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne, kdy to zjistí,

11. neohlásí neprodleně policii ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu uvedeného v § 108 odst. 1 písm. a), b) nebo c),

12. pobývá na území bez cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn,

13. se zdržuje na území po uplynutí doby platnosti víza nebo doby pobytu na území stanovené vízem nebo bez víza, ač k tomu není oprávněn,

14. neoprávněně užije k překročení hranic hraniční přechod v jiné než stanovené provozní době nebo v rozporu s účelem hraničního přechodu,

15. nepožádá o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu v zákonem stanovené lhůtě,

16. jako zákonný zástupce cizince mladšího 15 let nepožádá o vydání průkazu o povolení k pobytu tomuto cizinci,

q) p) jako zákonný zástupce nepodá v zákonem stanovené lhůtě za cizince narozeného na území žádost o udělení víza, o udělenípovolení k pobytu nebo zvláštního pobytového povolenínebopovolení k trvalému pobytu,

r) q) uvede v řízení podle tohoto zákona nepravdivé nebo neúplné údaje,

s) r) nesplní povinnost hlásit místo pobytu na území nebo jeho změnu,

t) s) nepředloží ubytovateli cestovní doklad nebo doklad vydaný podle tohoto zákona nebo osobně nevyplní a nepodepíše přihlašovací tiskopis,

u) t) neohlásí změnu příjmení, osobního stavu, změnu údajů v cestovním dokladunebo v dokladu vydaném podle tohoto zákona ve lhůtě 3 pracovních dnů, a jde-li oobčana Evropské unie a jeho rodinného příslušníka ve lhůtě 15 pracovních dnů, ode dne, kdy změna nastala,

v) u) nesplní povinnost prokázat totožnost podle tohoto zákona,

w) v) neprokáže při pobytové kontrole schopnost uhradit náklady zdravotní péče, nebo

x) w) se při hraniční nebo pobytové kontrole prokáže předmětem listinné povahy jako cestovním dokladem, ač se o takový doklad nejedná.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e) lze uložit pokutu do 10 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. f) až n) pokutu do 5 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. o) až x)w) pokutu do 3 000 Kč. V blokovém řízení lze uložit pokutu do 3 000 Kč.

§ 157a

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) neodevzdá neprodleně policii nalezený či jinak získaný cestovní doklad nebo doklad vydaný podle tohoto zákona,

b) uvede nepravdivé údaje v dokladu o zajištění ubytování cizinci, nebo

c) neoznámí policii neprodleně odstoupení od závazku podle § 15.

(2) Fyzická osoba se jako ubytovatel dopustí přestupku tím, že

1. neumožní policii vstup do míst, kde se může cizinec zdržovat,

2. nevede domovní knihu v souladu s požadavky stanovenými zákonem (§ 101),

3. nepředloží na požádání policie ke kontrole domovní knihu,

1. neoznámí policii ubytování cizince nebo tak neučiní ve stanovené lhůtě,

4. nevydá cizinci na požádání potvrzení o ubytování,

5. neoznámí policii úmrtí ubytovaného cizince, nebo

6. poskytuje cizinci ubytování ve výrazně nižší kvalitě, než je stanoveno v § 100 písm. d).

(3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 Kč. V blokovém řízení lze uložit pokutu do 3 000 Kč.

(4) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 50 000 Kč. V blokovém řízení lze uložit pokutu do 5 000 Kč.

§ 157b

Společná ustanovení

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednávají orgány policie (§ 161).

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby^21a)nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Správní delikt podle § 156 odst. 2 lze projednat uložením pokuty v blokovém řízení, jestliže je správní delikt spolehlivě zjištěn a ubytovatel je ochoten pokutu na místě zaplatit.

(7) V blokovém řízení o správním deliktu lze uložit pokutu do 5 000 Kč.

(8) K uložení a vybrání pokuty policie použije bloky k ukládání pokut (dále jen "pokutový blok") používané v blokovém řízení o přestupcích^21b). Policie na pokutovém bloku vyznačí komu, kdy a za porušení jaké povinnosti byla pokuta uložena. Pokutový blok platí jako stvrzenka o zaplacení pokuty na místě v hotovosti.

(9) Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat.

(10) Pokuty vybírají orgány policie a vymáhají místně příslušné územní finanční úřady. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

(11) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu²²⁾.

HLAVA XV

INFORMAČNÍ SYSTÉMY

§ 158

(1) Policie při výkonu státní správy podle tohoto zákona provozuje informační systémy obsahující

a) údaje o vstupu cizince na území, pobytu na něm a vycestování z území,

b) údaje o žadatelích o víza, o udělených či neudělených vízech a prodloužení doby platnosti těchto víz,

c) údaje o cizincích s povoleným pobytem na území, vydanýchprůkazech o povolení k pobytu, průkazech o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenstvía prodloužení doby jejich platnosti,

d) údaje o žadatelích o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti, cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f), údaje o prodloužení doby platnosti těchto dokladů a údaje o cizincích, kterým byl cestovní průkaz totožnosti vydán z moci úřední,

e) údaje o cizincích, kterým bylo vydáno rozhodnutí o správním vyhoštění podle tohoto zákona nebo kterým byl uložen trest vyhoštění,¹⁰⁾

f) údaje o cizincích, pro které bylo policií ověřeno pozvání podle tohoto zákona, a osobách, které cizince zvou k pobytu na území,

g) údaje o cizincích zařazených do evidence nežádoucích osob v rozsahu jméno, příjmení, den, měsíc a rok narození, státní občanství a místo narození a údaj o jejich zařazení do informačního systému smluvních států,

h) údaje o cizincích, kteří se dopustili přestupku podle tohoto zákona,

i) údaje o ztracených a odcizených cestovních dokladech podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h), údaje o ztracených, zničených, poškozených nebo odcizených cestovních dokladech podle § 108 odst. 1 písm. d), e) nebo f) a údaje o cestovních dokladech, které byly orgánem vydávajícího státu prohlášeny za neplatné,

j) údaje o cizincích zařazených do informačního systému smluvních států jiným smluvním státem. ,

k) údaje o cizincích související s jejich průvozem přes území.

(2) Policie je oprávněna provozovat další informační systémy, pokud je jejich provozování nezbytnou podmínkou plnění úkolů podle tohoto zákona. V těchto informačních systémech mohou být obsaženy toliko údaje získané při plnění úkolu, v důsledku jehož plnění byl informační systém zřízen.

(3) Informační systémy vedené policií podle tohoto zákona obsahují údaje o cizincích a dalších osobách v rozsahu údajů uváděných v žádosti o vízum nebo v rozsahu údajů uváděných v ostatních tiskopisech vyplňovaných podle tohoto zákona anebo údajů získaných v řízení podle tohoto zákona. Jméno a příjmení a ostatní jména cizince se v informačním systému mohou uchovávat v podobě vzniklé přepisem, přechýlením nebo doslovným přepisem po písmenech jména a příjmení uvedeného v cestovním dokladu tohoto cizince.

(4) Údaje z informačních systémů vedených policií podle tohoto zákona lze sdružovat s údaji jiných informačních systémů vedených podle zvláštních právních předpisů, pokud je to nezbytné pro plnění úkolů uložených tímto zákonem.

(5) Ministerstvo zahraničních věcí vede informační systém

a) údajů v rozsahu žádosti o udělení víza,

b) vydaných cestovních dokladů a udělených víz.

(5) Ministerstvo zahraničních věcí vede v rozsahu své působnosti informační systém

6. údajů v rozsahu žádosti o udělení víza, žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo přechodnému pobytu,

7. vydaných cestovních dokladů a udělených víz,

8. vydaných průkazů o povolení k pobytu, průkazů o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství a o prodloužení doby jejich platnosti.

(6)Ministerstvo zahraničních věcí je oprávněno využívat informační systém obsahující údaje o cizincích zařazených do evidence nežádoucích osob v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm. g) a j).

§ 158

(1) Policie při výkonu působnosti podle tohoto zákona provozuje informační systém, který obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně dřívějších jmen a příjmení, den, měsíc a rok narození, pohlaví a státní příslušnost cizince, jeho rodné číslo, nebo jiný identifikační údaj sdělený tímto cizincem, obrazový záznam, například fotografii, cizince a jeho daktyloskopické otisky. Dále se v informačním systému o cizinci vedou

a) údaje v rozsahu

4. žádosti o udělení víza (§ 54), povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42 odst. 4), povolení k trvalému pobytu (§ 70 odst. 1),

5. žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu (§ 87x),

6. žádosti o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti a cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) (§ 111 odst. 1),

4. výjezdního příkazu (§ 50 odst. 6), hraniční průvodky (§ 14), tiskopisu pozvání (§ 180 odst. 2) a přihlašovacího tiskopisu (§ 97),

2. údaje o

14. dni, měsíci a roku vydání víza nebo dokladu podle tohoto zákona, jeho číslu, druhu a době platnosti,

15. dni, měsíci a roku ověření pozvání nebo jeho odepření,

16. dni, měsíci a roku, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání dokladu podle tohoto zákona a o důvodu zamítnutí,

17. dni, měsíci a roku vydání výjezdního příkazu, jeho číslu a o době jeho platnosti,

18. zrušení, zániku nebo skončení platnosti víza nebo dokladu vydaného podle tohoto zákona, včetně uvedení jeho druhu a čísla, důvodu zrušení, zániku nebo skončení platnosti,

19. hodině, dni, měsíci, roku a místu překročení státních hranic a o odepření vstupu nebo odepření vycestování,

20. důvodu zařazení do evidence nežádoucích osob s uvedením doby platnosti omezení vstupu na území,

21. důvodu povolení vstupu na území podle § 122 odst. 1 nebo 2,

22. zařazení do informačního systému smluvních států jiným smluvním státem s uvedením doby platnosti omezení vstupu na území smluvních států a o orgánu jiného státu, který cizince do systému zařadil,

23. dni, měsíci a roku, kdy bylo vydáno rozhodnutí o správním vyhoštění, a kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci a o důvodu pro jeho vydání,

24. dni, měsíci a roku překročení státních hranic při průvozu přes území a o orgánu, který o průvoz požádal, a orgánu, který provedení průvozu umožnil,

25. dni, měsíci a roku nabytí právní moci rozhodnutí o správním deliktu podle tohoto zákona, označení správního deliktu podle zákonného ustanovení, skutkových okolnostech případu podle výroku rozhodnutí, způsobu vyřízení a údaje vztahující se k vybírání a vymáhání uložené pokuty,

26. druhu, číslu a době platnosti ztraceného nebo odcizeného dokladu,

2. údaje

4. umožňující určit orgán, který rozhodoval ve věci podle písmene b),

5. umožňující určit spis vedený k cizinci a založený ve věci podle písmene b),

6. vztahující se k průběhu řízení podle písmene b) a výkonu rozhodnutí podle tohoto zákona.

(2) Policie při výkonu působnosti podle tohoto zákona dále provozuje informační systémy obsahující údaje o

4. dni, měsíci a roku nabytí právní moci rozhodnutí o správním deliktu podle tohoto zákona, jehož pachatelem je právnická nebo podnikající fyzická osoba, označení správního deliktu podle zákonného ustanovení, skutkových okolnostech případu uvedených ve výroku rozhodnutí a údaje vztahující se k vybírání a vymáhání uložené pokuty,

5. zvoucí osobě v rozsahu tiskopisu pozvání (§ 180 odst. 2), jménu, příjmení, dni, měsíci a roku narození a státní příslušnosti zvaného cizince, o skutečnostech, které byly důvodem pro odepření ověření pozvání a o porušení závazku přijatého v pozvání, a údaje o orgánu, který ve věci jednal,

6. číslu a druhu dokladu, který byl orgánem vydávajícího státu prohlášen za neplatný, včetně důvodu neplatnosti.

(3) Policie je oprávněna provozovat další informační systém, pokud je jeho provozování nezbytnou podmínkou plnění úkolu podle tohoto zákona. V tomto informačním systému mohou být obsaženy toliko údaje získané při plnění tohoto úkolu.

(4) Údaje uvedené v informačním systému vedeném podle odstavců 2 a 3 mohou být obsaženy i v informačním systému podle odstavce 1, pokud mají vztah k cizinci, který je v tomto informačním systému evidován.

(5) Údaj z informačního systému vedeného podle tohoto zákona lze sdružovat s údajem obsaženým v jiném informačním systému vedeném podle zvláštního právního předpisu, pokud je to nezbytné pro plnění úkolu uloženého tímto zákonem.

§158a

(1) Ministerstvo zahraničních věcí při výkonu působnosti podle tohoto zákona provozuje informační systém, který obsahuje údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení, všech dřívějších jménech a příjmeních, dnu, měsíci a roku narození, pohlaví a státní příslušnosti, obrazový záznam, například fotografii, cizince, jeho rodné číslo, nebo jiný identifikační údaj sdělený tímto cizincem, a další údaje

1. v rozsahu žádosti o udělení víza (§ 54), o povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42 odst. 4), o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území nebo průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie (§ 87x), o vydání cestovního průkazu totožnosti (§ 111 odst. 1), žádosti o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie (§ 115a),

2. o způsobu vyřízení žádosti podané podle tohoto zákona, a to číslo, druh, datum vydání, doba platnosti víza nebo dokladu a označení orgánu, který vízum nebo doklad vydal; v případě zamítnutí žádosti datum, důvod a označení příslušného orgánu, který ve věci rozhodl,

3. o udělení výjezdního příkazu, a to číslo cestovního dokladu, číslo výjezdního příkazu, datum vydání, doba platnosti a označení orgánu, který výjezdní příkaz udělil,

4. o zrušení nebo skončení platnosti víza nebo dokladu vydaného podle tohoto zákona, a to druh, číslo víza nebo dokladu, důvod a označení orgánu, který ve věci rozhodl,

5. umožňující určit spis vedený k cizinci a založený ve věci podle písmen a) až d) a další údaje vztahující se k průběhu řízení podle písmen a) až d).

(2) Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona provozuje informační systém o cizincích, žádajících o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území. Tento informační systém obsahuje

8. údaje v rozsahu žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42 odst. 4),

9. důvod uvedený v potvrzení vydaném orgánem činným v trestním řízení, včetně údajů o tomto orgánu,

10. rodné číslo nebo jiný identifikační údaj sdělený cizincem,

11. údaj o způsobu vyřízení žádosti, číslu a druhu dokladu, dni, měsíci a roku vydání a době platnosti dokladu,

12. den, měsíc a rok nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti a důvod tohoto zamítnutí,

13. den, měsíc a rok vydání výjezdního příkazu, jeho číslo, dobu platnosti a údaje o orgánu, který výjezdní příkaz vydal,

14. údaje umožňující určit spis vedený k cizinci a založený ve věci podle písmen a) až f) a další údaje vztahující se k průběhu řízení podle písmen a) až f).

(3) Ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo jsou oprávněna v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů podle tohoto zákona využívat údaje vedené podle odstavce 1.

§ 159

(1) Žadateli lze, pokud není dále stanoveno jinak, z informačního systému poskytnout pouze údaje, které potřebuje k plnění úkolů stanovených zákonem v rozsahu příjmení, jméno, rodné příjmení, datum a místo narození, státní občanství, rodné číslo, místo a druh pobytu na území. Tento rozsah lze rozšířit, pokud je to podmínkou splnění úkolů podle zákona a požadované údaje nelze získat jiným způsobem. Takto získané údaje neopravňují k jejich shromažďování, předávání a využívání nad rámec stanovených oprávnění ve smyslu zvláštních právních předpisů.

(2) Cizinci lze na žádost podle zvláštního právního předpisu²³⁾ sdělit údaje v rozsahu uvedeném v odstavci 1.

(3) Policie předá údaje z informačního systému vztahující se k cizincům s povolením k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, zvláštním pobytovým povolením, a cizincům, kteří na území pobývají na vízum k pobytu nad 90 dnů podle § 30 odst. 1, do 10 dnů ode dne jejich získání ministerstvu.

(4) (3) Údaje z informačních systémů vedených podle § 158 se poskytují státním orgánům, pokud je potřebují k plnění svých úkolů.

(5)(4) Policie předá údaje z informačních systémů vedených podle § 158 v rozsahu stanoveném smlouvou sjednanou Evropskými společenstvími příslušným orgánům státu, který není členským státem Evropské unie, pokud je touto smlouvou Česká republika vázána. Policie dále předá údaje z informačních systémů vedených podle § 158 zastupitelskému úřadu státu, jehož je cizinec občanem, a to v rozsahu nezbytném pro vydání náhradního cestovního dokladu.

(5) Ministerstvo zahraničních věcí předá údaje z informačních systémů vedených podle § 158a odst. 1 v rozsahu stanoveném smlouvou sjednanou Evropskými společenstvími příslušným orgánům státu, který není členským státem Evropské unie, pokud je touto smlouvou Česká republika vázána.

(6) Policie předá údaje o cizinci, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, příslušnému orgánu státu Evropské unie, který cizinci přiznal právní postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie nebo mu povolil pobyt za účelem společného soužití rodiny; policie informuje tento orgán o zrušení platnosti tohoto povolení k pobytu na území nebo o vyhoštění rezidenta jiného členského státu Evropské unie, včetně údaje o jeho vycestování z území.

(7) Policie předá údaje o cizinci, kterému bylo přiznáno právní postavení rezidenta na území^7c), příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie, který dříve tomuto cizinci přiznal právní postavení rezidenta na území jiného členského státu.

(8) Policie předá údaje o cizinci, kterému byla podle § 85 odst. 1 písm. b) zrušena platnost rozhodnutí o přiznání právního postavení rezidenta na území^7c), příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie, který rozhodl o ukončení přechodného pobytu rezidenta na území na svém území z důvodu závažného porušení veřejného pořádku.

(9) Ministerstvo neprodleně předá policii údaje o jménu a příjmení, dni, měsíci a roku narození a státní příslušnosti cizince, kterému byla zamítnuta žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebo byla zrušena platnost tohoto povolení a dále údaje o dni, měsíci a roku, kdy rozhodnutí nabylo právní moci, a době platnosti výjezdního příkazu.

§ 160

(1) Údaje v informačních systémech podle § 158 mohou být uchovávány v písemné formě, na technických nosičích dat nebo způsobem kombinujícím uvedené formy a ve stejné formě i přenášeny.

(2) Údaje evidované technickými nosiči dat se uchovávají po dobu

a) 20 let od doby ukončení pobytu cizince na území, jde-li o přechodný nebo trvalý pobyt, pobyt na vízum, na povolení k dlouhodobému pobytu nebo zvláštní pobytové povolení, nebo ode dne nabytí státního občanství České republiky,

b) 10 let od uplynutí lhůty, po kterou byl cizinec zařazen do evidence nežádoucích osob,

c) 10 let od vzniku evidenční skutečnosti, jedná-li se o informaci týkající se ztráty nebo odcizení cestovních dokladů uvedených v § 108 a o cestovních dokladech uvedených v § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h), které byly orgány vydávajícího státu prohlášeny za neplatné,

d) 5 let od uplynutí doby platnosti cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f), nebo

e) 5 let od vzniku skutečnosti podléhající evidování v ostatních případech.

(3) Údaje evidované v písemné formě se uchovávají po dobu

a) 10 let od doby ukončení pobytu cizince na území, jde-li o přechodný nebotrvalý pobyt, pobyt na vízum, na povolení k dlouhodobému pobytu nebo zvláštní pobytové povolení, nebo ode dne nabytí státního občanství České republiky,

b) 5 let od uplynutí lhůty, po kterou byl cizinec zařazen do evidence nežádoucích osob,

c) 5 let od uplynutí doby platnosti cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f), nebo

d) 5 let od vzniku skutečnosti podléhající evidování v ostatních případech.

(4) Tvoří-li evidenční informaci k cizinci údaje sdružené ve smyslu § 158 odst. 4 § 158 odst. 5, je doba uchování kompletní informace totožná s nejdelší dobou stanovenou pro jednu z částí sdružené informace.

(5) Doba uchování informací evidovaných v informačních systémech podle § 158 odst. 2 § 158 odst. 2 a 3 nesmí přesáhnout dobu 30 let.

(6) Uplyne-li doba stanovená v odstavcích 2, 3, 4 nebo 5, policie údaj zničí, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak²⁴⁾.

HLAVA XVI

PŮSOBNOST POLICIE A MINISTERSTVA ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ A OPRÁVNĚNÍ POLICIE

§ 161

Státní správa vykonávaná policií a místní příslušnost

(1) Působnost správních orgánů podle tohoto zákona vykonávají v rámci policie

a) ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie,

b) oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie a jejich dislokovaná pracoviště, kterými jsou

1. oddělení cizinecké policie,

2. referáty cizinecké a pohraniční policie,

3. odbor pátrání a kontroly pobytu.

(2) Místní příslušnost správního orgánu podle odstavce 1 se stanoví podle místa, kde je cizinec hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, podle místa, kde se převážně zdržuje.

§ 162

zrušen

§ 163

Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie

Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie

a) zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy,

b) provádí pobytovou kontrolu,

c) řídí a kontroluje činnost oblastních ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie a jejich dislokovaná pracoviště,

d) provádí eskortní činnost v souvislosti s vyhošťováním cizinců nebo v souvislosti s policejním průvozem cizinců přes územíanebo průvozem leteckou cestou,

e) podává žádost o povolení průvozu leteckou cestou u příslušného orgánu členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje společný postup²⁰⁾, jde-li o průvoz leteckou cestou, vyřizuje žádosti o povolení průvozu leteckou cestou,

e)f)pořizuje obrazové záznamy cizince a snímá jeho daktyloskopické otisky v souvislosti se zajištěním tohoto cizince za účelem správního vyhoštění nebo za účelem předání podle mezinárodní smlouvy anebo v souvislosti se zjišťováním totožnosti cizince,

f)g) ve správním řízení

1. vykonává působnost nadřízeného správního orgánu ve vztahu k oblastnímu ředitelství cizinecké a pohraniční policie (§ 164),

2. rozhoduje o žádosti o zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění,

3. rozhoduje o zániku překážky vycestování podle § 120a odst. 2,

4. rozhoduje o žádostech podaných podle § 66 odst. 1 písm. a) a b),

g)h) rozhoduje o označení osoby za nežádoucí, jejím zařazení do evidence nežádoucích osob a vyřazení z této evidence,

h)i) provozuje informační systémy podle § 158 v rozsahu své působnosti,

i)j) zabezpečuje cestovní a přepravní doklady (letenky, jízdenky apod.) a uděluje výjezdní příkaz pro cizince vyhošťovaného z území,

j)k) vyžaduje opis z evidence Rejstříku trestů,

k)l) rozhoduje o udělení víza nebo povolení vstupu na území podle § 122,

l)m) posuzuje, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2. ,

n) prověřuje, zda cizinec neuzavřel sňatek s cílem získat oprávnění k pobytu. ,

o) vydává nové rozhodnutí o žádosti podané podle § 11a,

p) posuzuje důvody odepření vstupu cizince na území podle § 180e.

§ 164

Oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie

(1) Oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie

a) zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy,

b) provádí pobytovou kontrolu,

c) rozhoduje o odepření vstupu cizince na území a ve stanovených případech současně o zrušení platnosti víza [§ 9 odst. 1 písm. b) a odst. 56] ,

d) rozhoduje o odepření vycestování z území,

e) rozhoduje o udělení, prodlužování doby pobytu a zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů, včetně víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území v rozsahu vymezeném tímto zákonem, rozhoduje o udělení průjezdního víza podle § 22 odst. 5, víza k pobytu do 90 dnů podle § 7 odst. 1 písm. a) a § 26 odst. 5 a výjezdního příkazu a rozhoduje o prodloužení doby pobytu, zrušení platnosti víza k pobytu do 90 dnů nebo ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje,

f) rozhoduje o vydání povolení k pobytu, zvláštního pobytového povolení, povolení k dlouhodobému pobytu nebo zrušení platnosti těchto povolení,

f) rozhoduje o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k trvalému pobytu, povolení k přechodnému pobytu a vydání potvrzení o přechodném pobytu na území nebo o zrušení jejich platnosti, pokud rozhodování v těchto věcech není svěřeno ministerstvu nebo Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie,

g) rozhoduje o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu a průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie,

h) provádí zadržení cestovního dokladu podle § 117 odst. 1,

i) rozhoduje o vydání a odnětí cizineckého pasu a cestovního průkazu totožnosti, prodlužování doby jejich platnosti a provádí změny,

j) rozhoduje o přestupcích a správních deliktech podle tohoto zákona,

k) ověřuje pozvání,

l) vymáhá úhradu nákladů spojených se správním vyhoštěním,

l) rozhoduje o hrazení nákladů spojených s pobytem zajištěného cizince na území a jeho vycestováním z území, je-li cizinec zajištěn podle zvláštního právního předpisu^16a), a vymáhá jejich úhradu,

m) provozuje informační systémy podle § 158 odst. 1 v rozsahu své působnosti,

n) plní funkci ohlašovacího orgánu v rozsahu vymezeném tímto zákonem,

o) provádí eskortní činnost v souvislosti s vyhošťováním cizinců nebo v souvislosti s policejním průvozem cizinců přes územíanebo průvozem leteckou cestou,

p) provádí hraniční kontrolu,

q) rozhoduje o dodatečném potvrzení údaje o datu a místu vstupu cizince na území (§ 180d),

r) vyžaduje opis z evidence Rejstříku trestů,

s) pořizuje obrazové záznamy a snímá daktyloskopické otisky v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, správním vyhoštěním, zajištěním cizince za účelem správního vyhoštění, zjišťováním totožnosti nebo plnění závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy anebo v souvislosti s poskytnutím dočasné ochrany,

t) rozhoduje o správním vyhoštění cizinců a o zániku překážky vycestování podle § 120a odst. 2,

u) vydává potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území,

v) ověřuje potvrzení podle § 92 písm. a),

w) vydává potvrzení o zadržení cestovního dokladu podle § 117,

x) rozhoduje o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění nebo za účelem plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy. ,

y) prověřuje, zda cizinec neuzavřel sňatek s cílem získat oprávnění k pobytu,

z) rozhoduje o umístění do zařízení.

(2) Oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie dále

a) zabezpečuje vnější ostrahu zařízení; v části s přísným režimem zabezpečuje vnější a vnitřní ostrahu této části zařízení,

b) provádí eskortu cizinců mezi jednotlivými zařízeními; zabezpečuje přepravu a střežení cizinců zajištěných v zařízení k lékařskému ošetření do zdravotnického zařízení, k uskutečnění konzulární návštěvy, k provedení úkonů v trestním řízení, k provedení dalších úkonů souvisejících s účelem zajištění, anebo k soudu a zpět.

(2)(3)Oddělení cizinecké policie dislokované v okrese je příslušné k plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a), b), f) až o),  ar) až x) r)q) až z). Toto oddělení dále rozhoduje o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu do 90 dnů a o zrušení platnosti tohoto víza a o udělení, prodloužení doby pobytu a zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů , o ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, a o udělení výjezdního příkazu.

(3)(4) Referáty cizinecké a pohraniční policie jsou příslušné k plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), h), j), m), o), p), s), t), w) a x) , x) a z). Dále rozhodují o udělení průjezdního víza podle § 22 odst. 5, víza do 90 dnů podle § 7 odst. 1 písm. a) a podle § 26 odst. 5, výjezdního příkazu, o zrušení platnosti všech druhů víz s výjimkou letištního víza, o vydání cestovního průkazu totožnosti, o ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, a posuzují, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2.

(4)(5) Odbor pátrání a kontroly pobytu je příslušný k plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a) až d), h), j), m), o), p), s), t), w), x), a w) až z). Dále odbor posuzuje, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2.Dále odbor rozhoduje o udělení výjezdního příkazu, o vydání cestovního průkazu totožnosti, o ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, a posuzuje, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2.

§ 165

Působnost ministerstva

Ministerstvo v rámci působnosti ve věcech vstupu a pobytu cizinců na území a jejich vycestování z tohoto území

a) vykonává dozor nad policií při výkonu státní správy,

b) ve správním řízení plní úkoly nadřízeného správního orgánu vůči ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie,

c) ve správním řízení rozhoduje o žádostech podaných podle § 69a a o zrušení platnosti povolení k pobytu podle § 69b odst. 1,

c) rozhoduje o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území a povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. c), § 67, § 87g odst. 4 a § 87h odst. 2,

d) zřizuje a provozuje zařízení,

e) rozhoduje o hrazení nákladů spojených s pobytem zajištěného cizince na území a jeho vycestováním z území a vymáhá jejich úhradu,

d)f) plní další úkoly podle tohoto zákona.

§ 166

Působnost Ministerstva zahraničních věcí

(1) Ministerstvo zahraničních věcí vykonává státní správu ve věcech povolování pobytu cizinců na území požívajících výsad a imunit podle mezinárodního práva.

(2) Ministerstvo zahraničních věcí vykonává státní správu ve věcech udělování víz v rozsahu stanoveném tímto zákonem prostřednictvím zastupitelského úřadu.

§ 167

Oprávnění policie

(1) Policie je oprávněna

a) v řízení podle tohoto zákona vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů,

b) snímat daktyloskopické otisky a pořizovat obrazové záznamy v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním vyhoštění, zajištěním za účelem správního vyhoštění nebo za účelem předání podle mezinárodní smlouvy nebo zjišťováním totožnosti cizince,

c) při plnění úkolů podle tohoto zákona požadovat vysvětlení související s plněním úkolů,

d) provádět pobytovou kontrolu

1. cizince za účelem zjištění, zda se na území zdržuje oprávněně a zda splňuje podmínky pobytu na území podle tohoto zákona,

2. cizince nebo jiných osob za účelem zjištění, zda dodržují povinnosti stanovené tímto zákonem,

e) v souvislosti s hraniční nebo pobytovou kontrolou požadovat po cizinci prokázání totožnosti,

f) vstupovat do ubytovacích zařízení za podmínek stanovených tímto zákonem a kontrolovat domovní knihy,

g) provádět osobní prohlídku a prohlídku věcí, pokud tak stanoví tento zákon,

h) zapsat do cestovního dokladu, že cizinci bylo uloženo rozhodnutí o správním vyhoštění.,

i) zadržet peněžní prostředky cizince zajištěného podle zvláštního právního předpisu^16a),

j) použít peněžní prostředky cizince zadržené podle písmene i) k úhradě, byť i částečné, nákladů spojených s pobytem zajištěného cizince na území a jeho vycestováním z území,

k) při plnění úkolů podle tohoto zákona prověřovat, zda cizinec neuzavřel sňatek s cílem získat oprávnění k pobytu.

(2) Provádí-li policie pobytovou kontrolu v součinnosti s orgány provádějícími u zaměstnavatelů kontrolu podle zvláštních právních předpisů, je policie oprávněna vstupovat do objektů a zařízení těchto zaměstnavatelů.

HLAVA XVII

SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ A SOUDNÍ PŘEZKUM

Správní řízení

§ 168

Ustanovení správního řádu o správním řízení^24a) se nevztahují na řízení podle § 4 odst. 2 písm. b), § 7, 9 (s výjimkou řízení podle § 9 odst. 4§ 9 odst. 5), § 11, § 19 odst. 1, § 22, 24, 26, 29, 29b odst. 2, 30, 33, 36, § 37 odst. 1 písm. c), § 38 odst. 1 a3, § 40, 41, 49, 50, § 53 odst. 2, § 61, 92, 115a, § 122 odst. 1 a 2, § 124 (s výjimkou řízení podle § 124 odst. 3), 129, 148, § 154 odst. 2, § 155 odst. 1, § 180 a 180b, 180b, 180d a 180e.

§ 169

Odchylky od správního řádu

(1) Rozhodnutí, které se ve lhůtě do 180 dnů nepodaří doručit do vlastních rukou účastníka řízení, se doručí vyvěšením na úřední desce zastupitelského úřadu po dobu 15 dnů, jde-li o rozhodnutí tohoto úřadu.

(2) Žádost o vydání povolení k pobytu nebo zvláštního pobytového povolení se vyřídí ve lhůtě 180 dnů ode dne podání žádosti; jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny ve lhůtě do 270 dnů ode dne podání žádosti. Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k pobytu nebo zvláštního pobytového povolení podanou na území podle § 69 odst. 2 policie vyřídí ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, žádost o vydání povolení k pobytu podanou podle § 69 odst. 2 nebo žádost o vydání zvláštního pobytového povolení podanou na území policie vyřídí ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti; žádost za cizince narozeného na území podanou podle § 88 odst. 3 policie vyřídí ve lhůtě 30 dnů ode dne podání žádosti.

(2) Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, rozhodnutí se vydá:

a) ve lhůtě 120 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie a jeho rodinného příslušníka,

b) ve lhůtě 180 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu,

c) ve lhůtě 270 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území,

d) ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia,

e) ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k trvalému pobytu podle § 69, je-li žádost podaná na území, povolení k přechodnému pobytu a povolení k trvalému pobytu podle § 87g a 87h.

(3) Cizinec je povinen se na vyzvání účastnit osobně řízení.

(4) Odvolání proti rozhodnutí o odepření vstupu na území nebo proti rozhodnutí o odnětí cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f), proti rozhodnutí podle odstavce 9 anebo proti rozhodnutí o zrušení platnosti průkazu o povolení k pobytu, průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu a průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unienemá odkladný účinek.

(5) O správním vyhoštění rozhodne policie do 7 dnů od zahájení řízení; nemůže-li policie v této lhůtě rozhodnout, je povinna o tom účastníka řízení s uvedením důvodů uvědomit.

(6) Proti rozhodnutí o správním vyhoštění lze podat odvolání do 5 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí.; jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění cizince mladšího 18 let, činí lhůta pro odvolání 15 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí.

(7) Policie usnesením Usnesením se téžzastaví řízení, jestliže cizinec

a) ve lhůtě podle §76 nepřevezme povolení k pobytu § 44 odst. 2 nepřevezme průkaz o povolení k pobytu nebo podle § 74 povolení k trvalému pobytu, pokud v této lhůtě policii nesdělí, že převzetí brání důvody nezávislé na jeho vůli,

b) který podal žádost na území, nepřevezme povolení k pobytu povolení k trvalému pobytu ve lhůtě do 30 dnů ode dne vyrozumění, pokud v této lhůtě policii nesdělí, že převzetí brání důvody nezávislé na jeho vůli,

c) který podal žádost o povolení k pobytu podle § 66 nebo 67 povolení k trvalému pobytu podle § 68, nesplní podmínku nepřetržitého pobytu na území nebo tato žádost je podána v době po ukončení pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů,

d) podal žádost o povolení k pobytu povolení k trvalému pobytu na území, ač k tomu není podle § 69 odst. 2 nebo § 69a odst. 1 nebo 2 § 67 nebo § 69 odst. 2oprávněn, nebo

e) podal žádost o prodloužení doby platnosti dlouhodobého víza nebo doby pobytu na toto vízum v době, kdy k tomu není oprávněn.

e) podal žádost o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů, žádost o povolení k dlouhodobému pobytu nebo žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu v době, kdy k tomu není oprávněn.

(8) Žádost o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo žádost o prodloužení doby platnosti tohoto víza policie vyřídí ve lhůtě do 14 dnů.

(9) Vyjdou-li po vydání rozhodnutí o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podané na zastupitelském úřadu, najevo nové skutečnosti, jež by jinak byly důvodem zamítnutí této žádosti, toto rozhodnutí, je-li nepravomocné, se zruší.

§ 170

(1) Žádost o udělení víza, s výjimkou diplomatického víza nebo zvláštního víza, prodloužení doby pobytu na území na krátkodobé vízum nebo doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je cizinec povinen podat osobně. Zastupitelský úřad nebo policie může v odůvodněných případech od povinnosti podle předchozí věty upustit.

(2) Žádost o udělení průjezdního víza podle § 22 odst. 5 nebo víza k pobytu do 90 dnů podle § 26 odst. 5 policie vyřídí bez zbytečného odkladu.

(3) Žádost o udělení víza k pobytu do 90 dnů, letištního víza a průjezdního víza vyřídí zastupitelský úřad ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti; jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie^1a), který sám není občanem Evropské unie, ve lhůtě do 14 dnů ode dne podání žádosti.

(4) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 32odst. 2 písm. a)§ 33 odst. 1 vyřídí policie ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti.

(5) Žádost o udělení diplomatického víza nebo zvláštního víza anebo víza k pobytu nad 90 dnů udělovaného cizinci za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí (§ 30 odst. 2) vyřídí Ministerstvo zahraničních věcí nebo zastupitelský úřad do 60 dnů ode dne podání žádosti.

(6) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů policie vyřídí ve lhůtě do 120 dnů ode dne podání žádosti. Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem studia nebo za účelem pedagogické a vědeckovýzkumné činnosti na základních, středních, vyšších odborných a vysokých školách nebo konzervatořích v České republice a Akademii věd České republiky vyřídí policie ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti.

(7) Žádost o prodloužení pobytu na území na vízum k pobytu do 90 dnů policie vyřídí ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti; žádost o prodloužení platnosti víza nebo doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území vyřídí policie do 30 dnů.

(8) Řízení před policií se vede v českém jazyce; není-li listina v tomto jazyce, je cizinec povinen k žádosti přiložit tlumočníkem ověřený překlad.²⁵⁾

(9) Po ukončení řízení se vízum vyznačí do cestovního dokladu nebo do jiného dokladu za podmínek stanovených tímto zákonem nebo se žadateli při podání žádosti na policii sdělí, že se jeho žádosti nevyhovuje, anebo při podání žádosti v zahraničí mu zastupitelský úřad vrátí cestovní doklad.

Soudní přezkum

§ 171

(1) Z přezkoumání soudem jsou vyloučena

a) rozhodnutí o neudělení víza,

b) rozhodnutí o odepření vstupu; to neplatí v případě rozhodnutí podle § 9 odst. 4 § 9 odst. 5,

c) rozhodnutí o správním vyhoštění, pokud se před zahájením řízení o tomto vyhoštění zdržoval cizinec na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně,

d) rozhodnutí o ukončení pobytu, pokud se cizinec před zahájením řízení o ukončení pobytu zdržoval na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně.

(2) Jde-li o občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka jsou z přezkoumání soudem vyloučena rozhodnutí o odepření vstupu nebo o správním vyhoštění po dobu platnosti předchozího rozhodnutí o jeho správním nebo soudním vyhoštění.

§ 172

Žaloba

(1) Žaloba proti správnímu rozhodnutí²⁶⁾ musí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu, pokud není dále stanoveno jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout.

(2) Žaloba proti správnímu rozhodnutí o vyhoštění musí být podána do 10 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni. Zmeškání lhůty nelze prominout.

(3) Žaloba proti rozhodnutí o vyhoštění cizince má odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí; to neplatí, pokud byl cizinec vyhoštěn z důvodu ohrožení bezpečnosti státu.

(4) Odkladným účinkem žaloby proti rozhodnutí o vyhoštění nejsou dotčena ustanovení upravující prodlužování doby platnosti víz, doby pobytu na území na vízum nebo prodlužování doby platnosti průkazu o povolení k pobytu anebo průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství, průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie.

(5) Doba řízení o žalobě se do doby platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění nezapočítává (§ 118 odst. 1).

HLAVA XVIII

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 173

Cizinec, jemuž bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k pobytu nebo zvláštní pobytové povolení, je oprávněn vstupovat na území, pobývat na něm a vycestovat z tohoto území bez víza.

§ 173

Cizinec, jemuž byl vydán průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkaz o povolení k pobytu nebo průkaz o povolení k trvalému pobytu, je oprávněn vstupovat na území, pobývat na něm a vycestovat z území bez víza.

§ 174

Trestní zachovalost

(1) Za trestně zachovalého se pro účely tohoto zákona považuje cizinec, který nemá

a) ve výpisu z evidence Rejstříku trestů záznam, že byl pravomocně odsouzen za spáchání trestného činu,

b) v dokladu cizího státu obdobném výpisu z evidence Rejstříku trestů záznam, že byl odsouzen za jednání, které naplňuje znaky trestného činu.

(2) Trestní zachovalost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který není starší 6 měsíců, nebo obdobnými doklady vydanými státem, jehož je cizinec občanem, jakož i státy, v nichž se cizinec zdržoval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců; v případě, že stát takový doklad nevydává, lze jej nahradit čestným prohlášením.

§ 175

Ustanovení tohoto zákona se použijí, pokud mezinárodní smlouva vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví něco jiného.

§ 176

(1) Cizinci se po dobu zajištění za účelem správního vyhoštění poskytne na území zdravotní péče v souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním, nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví.

(2) Náklady spojené s poskytnutím zdravotní péče podle odstavce 1 nese stát.

(3) Úhradu nákladů podle odstavce 2 vzniklých zdravotnickému zařízení zajišťuje ministerstvo z kapitoly státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa.

§ 176

Zdravotní péče po dobu zajištění cizince

(1) Cizinci se po dobu zajištění na území poskytne zdravotní péče

a) neodkladná, při stavech, které

1. bezprostředně ohrožují život,

2. mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlému úmrtí,

3. způsobí bez rychlého poskytnutí zdravotní péče trvalé chorobné změny,

4. působí náhlé utrpení a bolest,

5. způsobují změny chování a jednání postiženého, ohrožují jeho samého nebo jeho okolí, nebo

6. se týkají těhotenství a porodu, s výjimkou umělého přerušení těhotenství na žádost cizince.

b) v souvislosti s nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví.

(2) Náklady na zdravotní péči poskytnutou podle odstavce 1 nebo podle § 134 odst. 2 hradí stát, a to i tehdy, pokud bylo zajištění přerušeno.

(3) Nelze-li zdravotní péči poskytnout v zařízení, zajistí provozovatel poskytnutí této péče ve zdravotnickém zařízení, se kterým ministerstvo nebo provozovatel uzavře smlouvu o poskytování zdravotní péče; to neplatí v případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví.

(4) Způsobil-li si cizinec v době zajištění újmu na zdraví svévolně, má povinnost uhradit náklady léčení, včetně skutečně vynaložených nákladů na ostrahu a dopravu do zdravotnického zařízení a zpět.

(5) V případě, kdy náklady poskytnuté zdravotní péče hradí stát a nejedná se o cizince, který učinil prohlášení o úmyslu požádat o azyl nebo je žadatelem o udělení azylu, zajišťuje úhradu nákladů

a) ministerstvo za cizince zajištěného v zařízení,

b) policie v ostatních případech.

§ 176a

Úhrada pobytu cizince v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště po pravomocném ukončení azylového řízení

(1) Cizinec, který je v době nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu²⁾ umístěn v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, si hradí náklady spojené s pobytem v tomto středisku až do vycestování mimo území z vlastních prostředků.

(2) Cizinci uvedenému v odstavci 1 se poskytne zdravotní péče v souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním, nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví. Náklady spojené s poskytnutím zdravotní péče si hradí cizinec z vlastních prostředků.

(3) Nemůže-li cizinec náklady podle odstavců 1 a 2 hradit, byť i částečně, z vlastních prostředků a není-li jejich úhrada zajištěna jinak, nese tyto náklady stát. Úhradu nákladů zajišťuje ministerstvo z kapitoly státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa.

§ 176b

Úhrada nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání nebo průvozu

(1) Při úhradě nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání nebo průvozu podle mezinárodní smlouvy nebo zajištěním cizince za účelem průvozu leteckou cestou (§ 152 a 153) se postupuje obdobně jako při úhradě nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem správního vyhoštění.

(2) Do nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání podle mezinárodní smlouvy se započítávají náklady, které policii nebo ministerstvu vznikly od zajištění cizince do doby jeho předání příslušnému orgánu druhého smluvního státu.

(3) Náklady spojené se zajištěním průvozu cizince na základě mezinárodní smlouvy nebo průvozu leteckou cestou podle § 152 a 153se hradí pouze tehdy, jde-li o cizince, který na území pobývá a jehož návrat na území státu jeho občanství nebo na území jiného státu, který cizince převezme, vyžaduje zajištění jeho průvozu přes území jiného státu za asistence příslušných orgánů tohoto státu. V takovém případě se do nákladů zahrnou i náklady spojené s průvozem provedeným příslušnými orgány státu, jehož územím byl cizinec na žádost provážen.

§ 177

Totožnost

(1) Totožností se pro účely tohoto zákona rozumí prokázání jména, příjmení, dne, měsíce a roku narození a státního občanství nebo posledního trvalého bydliště mimo území.

(2) Pro účely vyhoštění lze prokázání totožnosti nahradit daktyloskopickými otisky, obrazovým záznamem cizince a údaji, které policie k cizinci zjistila.

§ 178

Způsobilost k právním úkonům

Za způsobilého k právním úkonům podle tohoto zákona se považuje, pokud tento zákon nestanoví jinak [§ 87 odst. 6 písm. a) bod 2], cizinec starší 15 let, který je schopen projevit svou vůli a samostatně jednat.

§ 178a

Osamělým cizincem se pro účely tohoto zákona rozumí cizinec svobodný, ovdovělý nebo rozvedený.

§ 179

Překážky vycestování

(1) Rozhodnutí o ukončení pobytu nelze vykonat

a) pokud by byl cizinec nucen vycestovat nebo byl vyhoštěn

1. do státu, kde je ohrožen jeho život nebo svoboda z důvodu jeho rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro politické přesvědčení,

2. do státu, kde mu hrozí nebezpečí mučení, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestu anebo jeho život je ohrožen v důsledku válečného konfliktu, nebo

3. do státu, který žádá o jeho vydání pro trestný čin, za který zákon tohoto státu stanoví trest smrti, anebo

b) jestliže by to bylo v rozporu se závazkem vyplývajícím z mezinárodní smlouvy.

(2) Ustanovení předchozího odstavce neplatí, jestliže cizinec

a) může vycestovat do jiného státu, nebo

b) ohrožuje bezpečnost státu nebo je odsouzen za zvlášť závažný trestný čin anebo je-li to odůvodněno plněním mezinárodní smlouvy; v takovém případě se cizinci umožní vyhledat si nejdéle do 60 dnů přijetí v jiném státě. Pokud tento cizinec doloží, že nemůže z území vycestovat, udělí mu policie vízum za účelem strpění pobytu.

§ 180

Ověření pozvání a odepření tohoto ověření

(1) Pozvání ověřuje policie na žádost fyzické nebo právnické osoby.

(2) Pozvání se podává na úředním tiskopise.Zvoucí fyzická osoba v pozvání uvede své jméno, příjmení, rodné číslo, den, měsíc a rok narození a místo pobytu na území. Zvoucí právnická osoba v pozvání dále uvede svůj název, sídlo a identifikační číslo a pozvání opatří svým razítkem a jménem, příjmením a podpisem oprávněné osoby (statutárního orgánu). Zvoucí osoba v pozvání dále uvede údaje o zvaném cizinci v rozsahu jméno, příjmení a ostatní jména, den, měsíc a rok narození, státní příslušnost, bydliště v zahraničí, číslo cestovního dokladu, účel cesty a dobu, na kterou cizince zve na území.

(3) Policie pozvání ověří do 7 pracovních dnů ode dne podání žádosti o ověření pozvání.

(4) Zvoucí fyzická osoba je povinna dostavit se na policii sedmý pracovní den ode dne podání žádosti o ověření pozvání, po dohodě s policií i dříve, k vyzvednutí ověřeného pozvání. Obdobná povinnost platí i pro zástupce zvoucí právnické osoby.

(5) Policie odepře ověření pozvání

a) jestliže zvaný cizinec je evidován v evidenci nežádoucích osob,

b) jestliže zvoucí osoba na požádání policie neprokáže schopnost splnit závazek podle § 15,

c) jestliže zvoucí osoba porušila závazek podle § 15 nebo povinnost podle § 100, nebo

d) při zjištění důvodu podle § 9 odst. 1 písm. l), m) nebo n)., nebo

e) jestliže zvoucí osoba úřední tiskopis vyplnila nečitelně, neúplně nebo nepravdivě, nebo

f) jestliže zvoucí osoba neuzavřela zdravotní pojištění ačkoliv čestně prohlásila, že tak učiní.

(6) Na požádání policie je zvoucí osoba povinna schopnost splnění závazku obsaženého v pozvání prokázat tím, že:

1. disponuje prostředky k pobytu zvaného cizince v rozsahu stanoveném v § 13,

2. disponuje prostředky ve výši 0,25 násobku částky životního minima na osobní potřeby za každý den pobytu na území, pokud cizinec nebude ubytován u zvoucí osoby,

3. předloží doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění ve prospěch zvaného cizince nebo čestně prohlásí, že takové pojištění uzavře před vstupem cizince na území anebo pro případnou úhradu nákladů v rozsahu stanoveném v § 5 písm. a) bodu 4 disponuje částkou nejméně 30 000,- EUR,

4. disponuje prostředky pro úhradu nákladů spojených s vycestováním zvaného cizince z území ve výši odpovídající ceně letenky do státu, jehož cestovní doklad vlastní, nebo do státu jeho trvalého pobytu.

Prokázání schopnosti splnění závazku podle písmen a) až d) nezbavuje zvoucí osobu povinnosti uhradit případné náklady v rozsahu závazku přijatého v pozvání v jejich skutečné výši.

(6)(7) Policie v případě odepření ověření pozvání tuto skutečnost zvoucí osobě sdělí při jejím dostavení se na policii. Na žádost zvoucí osoby tuto skutečnost bez uvedení důvodu pro odepření písemně potvrdí.

(7)(8) Ověření policie vyznačí na pozvání.

§ 180a

(1)Zastupitelský úřad je oprávněn, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, udělovat jednotné schengenské vízum v zastoupení jiného smluvního státu.

(2) Zastupitelský úřad ověřuje, zda osoba, která vydala doklad o cestovním zdravotním pojištění, je oprávněna takový doklad vydávat.

§ 180b

Identifikační průkaz vydávaný Ministerstvem zahraničních věcí

(1) Identifikační průkaz je veřejná listina platná pouze na území České republiky, kterou členům personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice nebo jejich rodinným příslušníkům vydává Ministerstvo zahraničních věcí.

(2) Identifikační průkaz je dokladem totožnosti, průkaz obsahuje rovněž údaje o rozsahu výsad a imunit, kterých jeho držitel požívá na území České republiky po dobu registrace Ministerstvem zahraničních věcí.

(3) Identifikační průkaz prohlašuje za neplatný Ministerstvo zahraničních věcí.

§ 180c

Nezletilý cizinec bez doprovodu

Pro účely tohoto zákona se rozumí nezletilým cizincem bez doprovodu cizinec ve věku 15 až 18 let, který přicestuje na území bez doprovodu zletilé osoby odpovídající za něj podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství cizinec mladší 18 let má, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, na území státu jeho posledního bydliště, a to po takovou dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takovéto osoby; nezletilým cizincem bez doprovodu se rozumí i cizinec mladší 18 let, který byl ponechán bez doprovodu poté, co přicestoval na území ^9b).

§ 180d

Dodatečné potvrzení údaje o vstupu do cestovního dokladu cizince

(1) Policie cizinci, který v cestovním dokladu nemá vyznačeno datum a místo vstupu na území smluvních států (§ 4 odst. 3), na požádání tyto údajedodatečně potvrdí, pokud cizinec věrohodným způsobem prokáže dobu pobytu, po kterou oprávněně pobývá na území smluvních států bez víza nebo na krátkodobé vízum.

(2) Policie při dodatečném potvrzení údaje o datu a místu vstupu na území smluvních států postupuje podle přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství^4a).

§ 180e

Nové posouzení důvodů odepření vstupu cizince na území

(1) Cizinec je oprávněn požádat policii o nové posouzení důvodu, pro který mu byl podle § 9 odst. 1, 2 nebo 3 odepřen vstup na území.

(2) Žádost o nové posouzení důvodu odepření vstupu podává cizinec písemně ve lhůtě do 15 dnů ode dne odepření vstupu na území u Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie.

(3) Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie posoudí soulad důvodu, pro který byl cizinci odepřen vstup na území, s důvody stanovenými v § 9 odst. 1, 2 nebo 3.

(4) O výsledku posouzení Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie cizince písemně informuje ve lhůtě do 60 dnů ode dne doručení žádosti cizince.

HLAVA XIX

ZMOCŇOVACÍ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Zmocňovací ustanovení

§ 181

Vláda České republiky může nařízením za podmínky vzájemnosti nebo, je-li to v zahraničněpolitickém zájmu České republiky, stanovit, že občan jiného státu může na území pobývat bez víza po dobu uvedenou v tomto nařízení; v nařízení vymezí účel pobytu na území, který není podmíněn udělením víza.

§ 181

Vláda České republiky můžev rozsahu stanoveném přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství^6a) nařízením stanovit, že

a)  na cizince se zrušení vízové povinnosti nevztahuje; v nařízení stanoví okruh osob, jejichž pobyt na území je podmíněn udělením víza,

b)  cizinec může na území pobývat bez víza po dobu uvedenou v tomto nařízení; v nařízení vymezí okruh osob, jejichž pobyt na území není podmíněn udělením víza.

§ 182

(1) Ministerstvo právním předpisem stanoví

a) náležitosti fotografie a počet fotografií vyžadovaných od cizince podle tohoto zákona,

b) státy, jejichž státní občané mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území pouze na základě uděleného letištního víza.

b) v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, nebo právním předpisem vydaným na jejím základě^26a),kteří cizinci mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území pouze na základě uděleného letištního víza,

c) výši nákladů na ubytování, stravování a přepravu po území cizince zajištěného za účelem správního vyhoštění.

(2) Ministerstvo vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů seznam hraničních přechodů a rozsah provozu na těchto přechodech.

§ 182a

Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou seznam nemocí, které by mohly ohrozit veřejné zdraví, a seznam nemocí a postižení, které by mohly závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek.

§ 182b

Policie je oprávněna pro informaci veřejnosti zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup čísla ztracených, odcizených nebo neplatných cizineckých pasů, cestovních průkazů totožnosti, průkazů o povolení k pobytu, průkazů o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazů o povolení k trvalému pobytu a průkazů o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie a datum ohlášení ztráty nebo odcizení těchto dokladů. Obdobně policie postupuje v případě zveřejnění jednacího čísla ztracených, odcizených nebo neplatných potvrzení o přechodném pobytu na území vydaných občanům Evropské unie.

Přechodná ustanovení

§ 183

(1) Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle právních předpisů platných v době zahájení řízení.

(2) Víza udělená a rozhodnutí učiněná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za víza a rozhodnutí podle tohoto zákona, pokud není dále stanoveno jinak.

(3) Trvalý pobyt povolený podle dosavadního právního předpisu se považuje za povolení k pobytu.

(4) Kde jiné předpisy hovoří o povolení k pobytu krátkodobému nebo dlouhodobému, rozumí se jím přechodný pobyt na území podle tohoto zákona.

(5) Cestovní průkaz totožnosti a průkaz o povolení k pobytu cizince vydané podle dosavadních právních předpisů se považují za vydané podle tohoto zákona po dobu platnosti v něm vyznačenou.

(6) Uchovávací doba písemných informací evidovaných před účinností tohoto zákona se řídí předpisy platnými v době jejich zaevidování, pokud nepřesahuje dobu podle § 160 odst. 5. Přesahuje-li vyznačená uchovávací lhůta lhůtu podle § 160 odst. 5 nebo není-li u jednotlivých evidovaných spisů uchovávací lhůta vyznačena, provozovatel tyto evidenční materiály posoudí z hlediska jejich dalšího uchovávání podle zvláštního právního předpisu²⁴⁾ a materiály nemající archivní hodnotu zničí.

(7) Vytřídění současných evidenčních fondů provede jejich provozovatel ve lhůtě do 30 let ode dne účinnosti tohoto zákona.

(8) Platnost rozhodnutí o zákazu pobytů uložených podle dosavadních předpisů není dotčena. Tato rozhodnutí se považují za rozhodnutí o správním vyhoštění.

(9) Dosavadní rozhodnutí vlády o zrušení vízové povinnosti zůstávají v platnosti po dobu 24 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.

§ 184

zrušen

§ 184a

Česká republika na základě závazků, které převzala ratifikací Úmluvy o právech dítěte²⁷⁾, jakožto mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách podle čl. 10 Ústavy České republiky, a s odkazem zejména na ustanovení čl. 23 odst. 2 a 3, čl. 24 odst. 1 a 2 Úmluvy se zavazuje uhradit zdravotní péči poskytnutou novorozenci narozenému v období od 1. ledna 2000 do dne účinnosti tohoto zákona cizincům, kteří mají právo trvalého pobytu na území na základě povolení k pobytu za podmínky, že novorozenec v tomto období nebyl zdravotně pojištěn. Úhrada péče se provede ze zvláštního účtu, který za tímto účelem z prostředků státního rozpočtu zřídí Ministerstvo zdravotnictví.

ČÁST ŠESTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 189

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.

2. Zákon č. 190/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.

3. Článek I zákona č. 150/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.

§ 190

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000.