Důvodová zpráva — zákon č. 161/2013 Sb.

Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace – malá RIA

1. Důvod předložení

Název

Novela zákona č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů.

Identifikace problémů a cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností

Oblast nouzových zásob ropy a řešení stavů ropné nouze je v právním řádu České republiky (dále jen „ČR“) upravena zákonem č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“) a vyhláškou Správy státních hmotných rezerv č. 452/2002 Sb. kterou se stanoví seznam a přesná specifikace ropy, ropných poloproduktů a vybraných ropných produktů, jež lze skladovat v nouzových zásobách ropy, dále způsoby výpočtu výše nouzových zásob ropy a podmínky pro jejich skladování. Těmito právními předpisy byly implementovány směrnice Rady 73/238/EHS ze dne 24. července 1973, o opatřeních ke zmírnění následků potíží v zásobování ropou a ropnými produkty a směrnice Rady 2006/67/ES ze dne 24. července 2006, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů a rovněž závazky ČR vyplývající z členství v Mezinárodní energetické agentuře zemí OECD (dále jen „IEA“), ke které ČR přistoupila v roce 2001 podpisem Dohody o mezinárodním energetickém programu (Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 46/2001 Sb. m. s.).

V roce 2009 byly výše uvedené směrnice upravující oblast nouzových zásob nahrazeny novou směrnicí Rady 2009/119/ES ze dne 14. září 2009, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů. Implementace této nové směrnice je pak hlavním cílem této novely Zákona.

Se zajištěním ropné bezpečnosti v našem státě pak úzce souvisí i bezpečný provoz zařízení pro potrubní přepravu ropy a ropných produktů a jejich skladovacích zařízení.

Implementace směrnice Rady 2009/119/ES

Hlavním důvodem pro předložení návrhu novely Zákona je implementace směrnice Rady 2009/119/ES ze dne 14. září 2009, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů (dále jen „Směrnice“) a zrušení směrnic 73/238/EHS a 2006/67/ES a rozhodnutí Rady 68/416/EHS ze dne 20. prosince 1968, o uzavírání a provádění zvláštních mezivládních dohod, týkajících se povinnosti členských států udržovat minimální zásoby ropy a/nebo ropných produktů. Směrnicí se (čl. 25 „Provedení“) zavazují členské státy uvést v účinnost právní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto Směrnicí do 31. prosince 2012. Nezajištění implementace v prostředí národní legislativy by bylo kvalifikováno jako porušení závazku členského státu vůči Evropské unii (dále jen „EU“).

Směrnice, s cílem posílení bezpečnosti dodávek ropy a dohledu státu nad nouzovými zásobami, zvýšení dostupnosti zásob a výraznějšího sblížení systémů EU a systému IEA, přináší následující zásadní změny oproti dosavadní právní úpravě: Dosavadní metoda výpočtu zásob na základě průměrné spotřeby vybraných ropných produktů zůstává s určitými úpravami v platnosti a její dosavadní minimální výše se snižuje z 90 dní na 61 dní. Nově přijaté úpravy však kalkulaci znevýhodňují ve srovnání s kalkulací, která je současně platná. Tato metoda neumožňuje započítat zásoby ropy, jako tomu bylo v minulosti, a do Směrnice byla zavedena především za účelem vytvoření zásob i v členských zemích, které jsou významnými producenty ropy. Jako další varianta byla přijata metoda kalkulace založená na čistém dovozu ropy a ropných produktů, tedy metoda odpovídající IEA; výše zásob má pokrývat minimálně 90 dní čistého dovozu. S ohledem na změnu metodologie výpočtu a na povinnost odečíst z objemu zásob 10% za technologicky nevyužitelné zbytky, znamená změna kalkulace v praxi potřebu vyššího objemu zásob o cca 10% - 20%. Jak do kalkulace, tak do stavu zásob se nově započítávají biopaliva a aditiva smíchaná s ropnými produkty. Zásoby ropy mohou být drženy na kterémkoliv místě EU za předpokladu, že je zohledněna jejich fyzická dostupnost. Vzhledem k cílům právních předpisů EU týkajících se zásob ropy k možným bezpečnostním a strategickým důvodům je však vhodné zajistit, aby působnost ústředního správce zásob, tj. nevýdělečného subjektu, který udržuje nouzové zásoby a jehož založení a povinnosti jsou dány tímto Zákonem, byla co nejvíce zaměřena na území příslušného státu. Zásoby mají být vždy dostupné, žádná omezení vlastnických práv k těmto zásobám by neměla narušit jejich použití v době krize. Je třeba se vyhnout rizikové situaci jako zahájení konkursního nebo vyrovnávacího řízení. Je zavedena nová kategorie zásob označovaná jako „specifické zásoby“, které jsou ve vlastnictví ústředního správce zásob. Jedná se o zásoby, které naplňují určitá kritéria, a Správa se k jejich udržování zaváže deklaratorně – nejedná se tedy o zásoby fyzicky vytvářené nad rámec nouzových zásob. Tyto zásoby musí být složeny pouze z vybraných produktů, musí být plně dostupné v případě krize a je třeba přijmout opatření nezbytná pro bezpodmínečnou ochranu těchto zásob proti veškerým opatřením nuceného výkonu rozhodnutí. Jejich složení musí do určité míry odrážet realitu spotřeby v daném členském státě EU. Výkyvy v objemu specifických zásob jsou odůvodnitelné pouze nutnou obměnou. Zásoby, které nejsou specifickými zásobami, podléhají přísnějším požadavkům na monitorování a kontrolu ze strany Evropské komise (dále jen „Komise“). Pokud jsou specifické zásoby smíšeny s ostatními zásobami, je třeba klást důraz na jejich transparentnost. Zaměstnancům Komise nebo pověřeným osobám musí být umožněno přezkoumat připravenost členských států na mimořádné situace a stav jejich zásob při dodržení vnitrostátních předpisů členských států, včetně fyzické kontroly zásob. Členské země IEA mají možnost splnit svou povinnost vyplývající z rozhodnutí o uvolnění zásob ze strany IEA. Komise bude úzce spolupracovat s IEA a vycházet při opatřeních na úrovni EU z metodiky IEA, zprostředkuje zapojení i nečlenských zemí IEA do kolektivních akcí agentury. Bude ustaven poradní orgán sestávající ze zástupců členských států usnadňující koordinaci konkrétních opatření přijatých nebo navržených členskými státy pro řešení poruch v zásobování ropou. Každý členský stát musí připravit vlastní organizační opatření, která mají být přijata pro případ krize.

Ochranná pásma zařízení pro potrubní přepravu ropy a ropných produktů a jejich skladovacích zařízení

Účelem této novely je též zabezpečit základní legislativní ošetření zařízení pro potrubní přepravu ropy a ropných produktů a jejich skladovacích zařízení, a to stanovením jejich ochranných pásem. Uvedený záměr jednak úzce souvisí se zajištěním ropné bezpečnosti, neboť je nutné, aby provoz zmíněných strategických zařízení byl bezpečný a spolehlivý, a dále vychází ze skutečnosti, že dosud používaná právní úprava ochrany ropovodů, produktovodů a skladovacích zařízení proti vnějším vlivům a ochrany jejich okolí před mimořádnými událostmi na těchto zařízeních, je již zastaralá a tím i nevyhovující současným potřebám.

2. Návrh variant řešení

a) Varianta č. 0 – tzv. nulová varianta

Nulová varianta tedy netransponování Směrnice a ponechání stávající národní právní úpravy beze změny.

Netransponování nové Směrnice nepřipadá v úvahu, neboť dosavadní právní úprava, tj. zákon č. 189/1999 Sb. a vyhláška č. 452/2002 Sb. nepokrývá veškeré cíle nebo je upravuje odlišně.

b) Varianta č. 1 - transponování Směrnice

V případě této varianty bude splněna povinnost ČR implementovat Směrnici do právního řádu ČR. Na podporu ropné bezpečnosti ČR je vložena i základní legislativní ochrana provozovaných potrubních systémů a skladovacích zařízení v oblasti ropy a ropných produktů, tj. ustanovení jejich ochranných pásem.

3. Dotčené subjekty

Navrhovaná novela zákona se týká pouze tohoto jednoho subjektu:

Správa státních hmotných rezerv jako ústřední orgán státní správy, který spravuje

nouzové zásoby ropy a ropných produktů v souladu se zákonem č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů.

Postavení Správy jakožto orgánu odpovědného za tvorbu, ochraňování a nakládání

s nouzovými zásobami se navrhovanou novelou Zákona nijak výrazně nemění oproti současné právní úpravě. Výdaje na pořízení nouzových zásob budou hrazeny z prostředků státního rozpočtu, konkrétně z kapitoly Správa státních hmotných rezerv, a z mimorozpočtových zdrojů této kapitoly. Výdaje na ochraňování nouzových zásob budou hrazeny ze státního rozpočtu, kapitoly Správa státních hmotných rezerv.

4. Vyhodnocení nákladů a přínosů

U varianty č. 0, tj. varianty nulové, mohou být negativní dopady značné, neboť tato

varianta je pouze zakonzervováním současného stavu a fakticky by znamenala rezignaci ČR na posílení její energetické bezpečnosti. Nezajištění transpozice v prostředí národní legislativy by bylo kvalifikováno jako porušení závazku členského státu vůči EU.

Zachování současného stavu v oblasti ochranných pásem ropovodů, produktovodů a skladovacích zařízení by znamenalo, že u nově budovaných zařízení by i nadále platila ochranná pásma o velikosti 300 m od půdorysu zařízení, stanovená vládním nařízením č. 29 ze dne 20. května 1959. Rozsah těchto ochranných pásem nejenže již neodpovídá technologickému pokroku, k němuž na poslední půlstoletí došlo, ale ve svých důsledcích komplikuje a prodražuje novou investiční výstavbu uvedených zařízení.

U varianty č. 1 je zajištěn závazek ČR vůči EU.

Implementaci nové Směrnice jsou členské státy povinny zajistit nejpozději do konce roku 2012. Jednou z podstatných změn oproti předchozím úpravám je přechod na kalkulaci zásob dle čistých dovozů, přičemž platí povinnost udržovat zásoby nejméně ve výši 90 dnů.

Srovnání vyhodnocení současného stavu (k 31. 01. 2012) nouzových zásob udržovaných Správou ve vyjádření dle čistých dovozů a dle průměrné denní spotřeby je uvedeno v následujících tabulkách.

VÝPOČET ZÁSOB - dle spotřeby, min. 90 dní

Položka STAV d-cons* počet dnísoučasná metodika

Ropa+poloprodukty 1014.534

PRODUKTY (produkty z ropy) (produkty - zásoby) (produkty - celkem)

Automobilové a letecké benziny 287.620 241.595 529.215 4.418 Letecký tryskový petrolej 18.363 18.126 36.489 0.890

Petrolej, plynové oleje a nafta 411.901 686.689 1098.590 9.977111.74

Topné oleje těžké 26.682 64.345 91.027 0.424 CELKEM PRODUKTY 744.567 1010.755 1755.322 15.709

* průměrná denní spotřeba předchozího roku

metodi VÝPOČET ZÁSOB - dle čistého dovozu, min. 90 dní

Položka STAV x0,96 x1,2 -10% počet dní

ka směrnice 119/2009/ES

Ropa+poloprodukty 1014.534 973.953 n.a.

PRODUKTY

Automobilové a letecké benziny 241.595 n.a. 289.914 Letecký tryskový petrolej 18.126 n.a. 21.751 Petrolej, plynové oleje a nafta 686.689 n.a. 824.027

87.94

Topné oleje těžké 64.345 n.a. 77.214 CELKEM PRODUKTY 1010.755 n.a. 1212.906

CELKEM ZÁSOBY (ropa+produkty) 2186.859 1968.1728

Pozn.: korekce snížením zásob ropy a poloproduktů o 4%, zvýšení zásob produktů o 20% a snížení celkového výsledného ropného koeficientu o 10% vyplývají z metodiky výpočtu stanovené Směrnicí. Průměrný čistý denní dovoz je za rok 2011.

Z výše uvedených tabulek pak vyplývá, že přechodem na kalkulaci nouzových zásob dle čistých dovozů dojde k poklesu stávající úrovně zásob o téměř 24 dnů oproti současně platné metodice.

Jak již bylo uvedeno, ČR je povinna udržovat nouzové zásoby na úrovni minimálně

90 dnů čistých denních dovozů, prakticky však z důvodu nutných provozních obměn nejméně 100 dnů. Přechod na kalkulaci dle čistých dovozů bude tedy znamenat nutnost

nejpozději do konce roku 2012 zásoby adekvátním způsobem doplnit.

Aby bylo zajištěno naplnění povinností, stanovených Směrnicí, tedy aby k 1.1. 2013 Česká republika vykázala alespoň 90 dnů nouzových zásob dle čistých denních dovozů, podniká Správa v průběhu roku 2012 patřičné kroky k doplnění zásob na tento minimální objem z vlastních zdrojů (mimorozpočtové prostředky), bez ohledu na konečnou podobu tohoto Zákona. Je však nutné zdůraznit, jak již bylo uvedeno, že udržovat zásoby pouze na stanovené minimální hranici je dlouhodobě nemožné – z provozních důvodů, zejména obměn, zákonem vyžadovaných technických revizí nádrží, atp. Z těchto důvodů by neustále docházelo k porušování ustanovení Směrnice. Proto je nezbytné, aby byl v průběhu prvního roku až dvou let po přijetí tohoto Zákona navýšen stav zásob na alespoň 100 dnů dle čistých dovozů.

V případě doplnění nouzových zásob z minimálního stavu požadovaného Směrnicí na 100 dnů čistých denních dovozů bude nutno pořídit zásoby ve výši 10 dnů:

Náklady navýšení zásob o 10 dnů čistých denních dovozů

množství (t) cena (Kč/t) hodnota (tis. Kč)

produkty 210 000 z toho BA 70 000 20684 1 447 880

NM 140 000 21194 2 967 160

celkem 4 415 040

Výše uvedený přehled vychází z následujících hodnot:

stav nouzových zásob k 31. 1. 2012, výše čistých denních dovozů 22 380 t, současné ceny automobilového benzínu a motorové nafty bez DPH a SD (Reuters průměr od 1. 1. 2012 do 31. 1. 2012, přirážky benzín 70 USD/t, nafta 100 USD/t, kurz 19,787 CZK/USD – průměr za stejné období), Poměr benzinu a nafty uvažovaný pro navýšení zásob je demonstrativní a vychází ze stávajícího poměru udržovaných zásob, který je současně odrazem skutečné situace na trhu tak, aby zásoby při uvolnění v případě nouze co nejefektivněji pokryly potřeby trhu.

Vzhledem k tomu, že nouzové zásoby jsou v ČR udržovány jako zásoby státní, bude nutno v letech 2012 až 2014 vynaložit na jejich doplnění na minimální nezbytnou úroveň 100 dnů čistých dovozů cca 4,4 – 4,7 mld. Kč (v případě jednorázového nákupu, resp. v případě rozložení nákupu do dvou let – viz následující tabulka) a navýšit odpovídajícím

způsobem platbu nákladů spojených s ochraňováním o cca 160 mil Kč/rok, a to ze státního rozpočtu. Kalkulace nákladů na ochraňování vychází z ceny za ochraňování ropných

produktů u společností ve výši 39,79 Kč/m3/měsíc (bez DPH).

Následující tabulka uvádí výdaje na navýšení zásob na 100 dnů čistých dovozů rozložené do dvou let:

KALKULACE NÁKLADŮ NA NAVÝŠENÍ ZÁSOB PRODUKTŮ O 10 DNŮ

ČISTÝCH DOVOZŮ V PRŮBĚHU 2 LET (ceny jsou v tis. Kč., objemy v tis. tun) (cílový objem 70 tis. tun benzinu a 140 tis. tun nafty)

Rok n Rok n + 1 CELKEM

dny zásob95 100100 dnů

t Kč t Kč t Kč

Benzin

Pořízení 35 723 957 35 738 436 70 1 462 393

Ochraňování 35 22 135 70 45 155 70 67 290

CELKEM 35 746 092 70 783 591 70 1 529 683

Nafta

Pořízení 70 1 483 546 70 1 513 217 140 2 996 764

Ochraňování 70 39 555 140 80 691 140 120 246

CELKEM 70 1 523 101 140 1 593 909 140 3 117 009

NÁKL. CELKEM 2 269 193 2 377 500 4 646 692

Poznámk y: Kalk ulace počítá s meziroční inflací 2 % Cílový objem 70 000 tun bezninu a 140 000 tun nafty; výpočet potřebného objemu vychází z dat za rok 2011 U ochraňování se v tomto modelu počítá s celoročními nák lady V oblasti ochranných pásem ropovodů, produktovodů a skladovacích zařízení dochází předloženým návrhem ke snížení jejich rozsahu daného doposud vládním nařízením č. 29 ze dne 20. května 1959 o polovinu tj. ze 300 m od půdorysu uvedených zařízení na 150 m. V praxi to zefektivní, zlevní a urychlí investiční výstavbu těchto zařízení.

5. Konzultace

Během zpracování návrhu novely zákona byly realizovány konzultace s ministerstvy, kterých se problematika týká (zejména Ministerstvo financí a Ministerstvo průmyslu a obchodu), s Generálním ředitelstvím cel a s dotčenými subjekty podnikatelské sféry sdruženými v zájmovém sdružení Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO). Náměty a podněty vzešlé z těchto konzultací jsou do návrhu zapracovány.

6. Návrh řešení

Zhodnocení variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Zhodnocení jednotlivých variant bylo s ohledem na charakter problematiky provedeno

přímo v části 4. této zprávy. Jako jediná možná pak byla vybrána varianta č. 1.

Je zřejmé, že pouze v případě varianty č. 1. je zajištěna povinnost ČR implementovat Směrnici do právního řádu ČR.

Současně bude zajištěno základní legislativní ošetření provozovaných i v budoucnu budovaných zařízení pro potrubní přepravu ropy a ropných produktů a jejich skladovacích zařízení stanovením příslušných ochranných pásem. Uvedená zařízení jsou stěžejními strategickými zařízeními, tudíž zajištění jejich ochrany proti vnějším vlivům, ochrany jejich provozu i ochrany okolního prostředí před mimořádnými událostmi je zásadním krokem na podporu ropné bezpečnosti státu.

Dále jsou nově definovány podmínky, za nichž se podnikatelský subjekt může stát ochraňovatelem nouzových zásob tak, aby byla zajištěna vyšší transparentnost.

7. Implementace a vynucování

Implementace a vynucování opatření zavedených novelou zákona budou zajištěny zákonnými prostředky vyplývajícími ze Zákona.

8. Přezkum účinnosti

Konzultační a kontrolní činnost k účinnosti novely zákona o nouzových zásobách ropy bude zabezpečována Správou státních hmotných rezerv v souladu se zmocněním stanoveným v novele zákona o nouzových zásobách ropy. Výsledky budou analyzovány a na jejich základě budou přijímána opatření k účinnosti zákona o nouzových zásobách ropy.

9. Zhodnocení platného právního stavu

Oblast nouzových zásob ropy a řešení stavů ropné nouze je upravena zejména těmito právními předpisy: Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů, Vyhláška Správy státních hmotných rezerv č. 452/2002 Sb., kterou se stanoví seznam a přesná specifikace ropy, ropných poloproduktů a vybraných ropných produktů, jež lze skladovat v nouzových zásobách ropy, dále způsoby výpočtu výše nouzových zásob ropy a podmínky pro jejich skladování.

Zákon o nouzových zásobách ropy prošel v minulém období dvěma novelizacemi. Jedná se o zákony č. 560/2004 Sb., č. 281/2009 Sb. Pro přehled se obecně uvádí zaměření změn, k nimž na základě dosavadních novel v zákoně o nouzových zásobách ropy došlo.

Zákon č. 560/2004 Sb. byl přímou novelou zákona o nouzových zásobách ropy. V případě zákona č. 281/2009 Sb. byly realizovány změny související s přijetím daňového řádu.

Stávající právní úprava v oblasti přepravy ropy a ropných produktů a jejich skladování je obsažena ve více právních předpisech (např. nařízení vlády č. 29/1959 Sb., oprávnění k cizím nemovitostem, platné znění zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých souvisejících zákonů, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, zákon č.184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě), je však pouze částečná, roztříštěná, zastaralá a tudíž nevyhovující současným podmínkám a požadavkům v oblasti ropného hospodářství.

10. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, slučitelnost s akty Evropské unie a vztahu a dopadů navrhovaného řešení na rovnost mužů a žen

Navrhovaná právní úprava je v souladu s čl. 41 odst. 2 zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, podle kterého má vláda právo zákonodárné iniciativy a také v souladu s § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky.

Navrhovaná právní úprava je rovněž v souladu s Listinou základních práv a svobod, vyhlášenou usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku České republiky (dále jen "Listina"), a to jmenovitě s následujícími ustanoveními:

- ustanovení čl. 2 odst. 3 Listiny, podle kterého každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nemůže být nucen činit, co zákon neukládá;

- ustanovení čl. 4 odst. 1 Listiny, podle kterého mohou být ukládány povinnosti toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, včetně Smlouvy o Evropské Unii. Nedotýká se právní úpravy Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a judikatury, jež s ní souvisí.

Navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s věcně souvisejícími právními předpisy EU a s obecnými právními zásadami práva Evropské unie, zejména se směrnicí Rady 2009/119/ES ze dne 14. září 2009, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů.

Princip rovnosti mužů a žen není návrhem zákona porušen.

11. Dopad na státní rozpočet, veřejné rozpočty, podnikatelské a životní prostředí

způsobem platbu nákladů spojených s ochraňováním o cca 160 mil Kč/rok, a to ze státního rozpočtu. Kalkulace nákladů na ochraňování vychází z ceny za ochraňování ropných

produktů u společností ve výši 39,79 Kč/m3/měsíc (bez DPH).

Následující tabulka uvádí výdaje na navýšení zásob na 100 dnů čistých dovozů rozložené do dvou let:

KALKULACE NÁKLADŮ NA NAVÝŠENÍ ZÁSOB PRODUKTŮ O 10 DNŮ

ČISTÝCH DOVOZŮ V PRŮBĚHU 2 LET (ceny jsou v tis. Kč., objemy v tis. tun) (cílový objem 70 tis. tun benzinu a 140 tis. tun nafty)

Rok n Rok n + 1 CELKEM

dny zásob95 100100 dnů

t Kč t Kč t Kč

Benzin

Pořízení 35 723 957 35 738 436 70 1 462 393

Ochraňování 35 22 135 70 45 155 70 67 290

CELKEM 35 746 092 70 783 591 70 1 529 683

Nafta

Pořízení 70 1 483 546 70 1 513 217 140 2 996 764

Ochraňování 70 39 555 140 80 691 140 120 246

CELKEM 70 1 523 101 140 1 593 909 140 3 117 009

NÁKL. CELKEM 2 269 193 2 377 500 4 646 692

Z navržené základní ochrany zařízení pro přepravu ropy a ropných produktů a jejich skladovacích zařízení prostřednictvím dodržování ochranných pásem kolem nich nevyplynou žádné nové finanční dopady na podnikatelskou sféru. V oblasti ochranných pásem dochází předloženým návrhem ke snížení jejich rozsahu daného doposud vládním nařízením č. 29 ze dne 20. května 1959 o polovinu tj. ze 300 m od půdorysu uvedených zařízení na 150 m. V praxi to zefektivní, zlevní a urychlí investiční výstavbu těchto zařízení.

Navrhovaná právní úprava nemá negativní dopad na sociální prostředí ani na životní prostředí.

12. Kontakty a prohlášení schválení hodnocení dopadů

Osoba, která zpracovala závěrečnou zprávu o hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad:

Jméno a příjmení Ing. Jan Zaplatílek Útvar: Ministerstvo průmyslu a obchodu

ředitel Odboru plynárenství a kapalných paliv

Telefon: + 420 224 853 482 e-mail: zaplatilek@mpo.cz

Jméno a příjmení Ing. Kamila Dryáková Útvar: Správa státních hmotných rezerv

vedoucí Oddělení ropné bezpečnosti a statistiky

Telefon: + 420 222 806 208 e-mail: kdryakova@sshr.cz

Jméno a příjmení Mgr. Alena Černá Útvar: Správa státních hmotných rezerv

vedoucí legislativně právního oddělení

Telefon: + 420 222 806 225 e-mail: acerna@sshr.cz

K Čl. I

K bodu 1

Zákon nově upravuje v souladu s právem EU (Směrnice 2009/119/ES) a v souladu s Dohodou o Mezinárodním energetickém programu (46/2001 Sb. m. s.) způsob vytváření, udržování a použití nouzových zásob ropy a ropných produktů, postupy a úkoly orgánů státní správy.

K bodu 2

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice definuje produkty, které je možno zahrnout do výpočtu spotřeby, dovozů a skladovat v nouzových zásobách daného členského státu.

K bodu 3

Orgány, které se podílejí na zmírnění nebo překonání nedostatků ropy a ropných produktů, zejména pak na zavedení přídělového systému v daném správním obvodu, jsou kraje a obce s rozšířenou působností.

K bodům 3, 7, 16

Termín „nouzové zásoby“ namísto „nouzové zásoby ropy“ byl zaveden z důvodu větší přehlednosti terminologie. Nejedná se pouze o zásoby ropy, ale i ropných produktů, proto byl původní termín „nouzové zásoby ropy“ matoucí. Přesný obsah pojmu „nouzové zásoby“ je pak definován v § 2. Termín „nouzové zásoby“ je zaveden v souladu se Směrnicí.

Slovo „strategické“ je zrušeno pro sjednocení terminologie a větší přehlednost.

Slova „vzniklých z nedostatku ropy a ropných produktů“ se ruší pro nadbytečnost v textu.

K bodu 4

Tento bod se věnuje vymezení pojmů obsažených v § 1a. Pojmy uvedené v písmenech a), b), c), d), h), j) a k) jsou transponovány ze Směrnice. Jsou zavedeny nové způsoby výpočtu domácí spotřeby a nový způsob kalkulace, a to čistý dovoz ropy a ropných produktů (sblížení s kalkulací IEA), které jsou více rozpracovány prováděcím předpisem. Zavádí se pojem ústřední správce zásob, který je odpovědný za udržování nebo prodej zásob ropy a ropných produktů; V ČR je jediným ústředním správcem zásob Správa. Úmyslně není

pojem do Zákona zaváděn jako „ústřední správce nouzových zásob“ s ohledem

na kompatibilitu se Směrnicí a se systémy nouzových zásob v jiných členských státech. Je vymezena mimořádná situace, stav ropné nouze, mezinárodní rozhodnutí a závažné narušení dodávek a fyzická přístupnost nouzových zásob a jejich použití. Uvolnění zásob je akt, kdy je rozhodnuto o tom, že nouzové zásoby mohou být použity k řešení mimořádné situace. Skutečným dodáním na trh je pak jejich skutečné fyzické dodání spotřebitelům z místa skladování v množství a čase potřebném ke zmírnění dopadů mimořádné situace.

Významným a náhlým poklesem dodávek u definice závažného narušení dodávek je pak myšlen takový pokles dodávek, který se v daném období a situaci na trhu jeví na základě vyhodnocení situace jako takový, který vyžaduje zásah státu (Správy), neboť trh sám nebude schopen situaci vyřešit, případně bude zásahem státu zabráněno významnějším ekonomickým dopadům.

K bodu 5

V souladu se Směrnicí nemohou být nouzové zásoby, jakožto majetek státu, předmětem insolvenčního řízení podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. Nouzové zásoby budou nově v souladu se Směrnicí dosahovat nejméně výše odpovídající 90 dnům průměrného denního čistého dovozu referenčního roku (oproti čisté spotřebě). Způsob propočtu, vhodný typ ropy a skladbu vybraných ropných produktů určí Správa prováděcím předpisem.

Směrnice umožňuje dvě varianty výpočtu minimální povinnosti zásob a jejich stavu – podle průměrné spotřeby a podle čistých dovozů. Varianta podle průměrné spotřeby je výslovně zavedena za účelem stanovení povinnosti držet zásoby i státům, které jsou čistými exportéry ropy (mají významné vlastní zásoby a těžbu, např. Spojené království, Dánsko atp.). Vzhledem k minimálnímu objemu vlastní těžby by ČR nikdy nesplnila kritérium pro volbu metody výpočtu dle spotřeby stanovenou v článku 3 odst. 1. Směrnice, a proto návrh novely Zákona tuto možnost ani neobsahuje.

Správa jakožto ústřední správce zásob pro ČR se může zavázat udržovat tzv. specifické zásoby. Tyto zásoby musí splnit podmínky uvedené v § 2a a pokud se Správa k jejich udržování nezaváže, musí přesto splnit podmínky uvedené v § 2a odst. 2, 3 a 5. Jedná se o zásoby, které naplňují určitá kritéria a Správa se k jejich udržování zaváže deklaratorně – nejedná se tedy o zásoby fyzicky vytvářené nad rámec nouzových zásob.

Specifické zásoby Směrnice zavádí především za účelem větší transparentnosti a dostupnosti alespoň části zásob v některých členských státech, kde je dosavadní systém nouzových zásob nastaven benevolentněji, než je tomu v ČR. Vzhledem k systému, který je nastaven v ČR, by prakticky veškeré Správou držené zásoby mohly být deklarovány jako „specifické.“ Předpokládá se tedy, že pro ČR bude výhodnější (s ohledem na zvýšenou administrativní zátěž, kterou by přinesl opak) specifické zásoby alespoň v minimální požadované výši 30 dní průměrné denní spotřeby deklarovat. Závazek ke specifickým zásobám nepředstavuje žádné zvýšené náklady. Blíže k podmínkám udržování či neudržování specifických zásob viz bod 6 k § 2a.

K bodu 6

K § 2a

Je blíže určen obsah a význam specifických zásob, které jsou ve vlastnictví ústředního správce zásob; specifické zásoby musí být udržovány výhradně ve vybraných ropných produktech ve výši minimálně 30 dní průměrné denní domácí spotřeby. Kategorie produktů, z nichž je možno specifické zásoby složit, jsou stanoveny Směrnicí (čl. 9 odst. 2) a definovány v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice. Skladba specifických zásob je v platnosti po dobu minimálně jednoho roku, je určena Správou na základě podmínek odpovídajících zadání Směrnice – především musí skladba specifických zásob alespoň ze 75% odpovídat skutečné spotřebě v ČR v předchozím roce. Touto podmínkou je zajištěno skladování produktů, které budou v době případné krize nejvíce zapotřebí. Správa informuje Komisi formou oznámení o svém závazku udržovat specifické zásoby a v jaké skladbě. Komise toto oznámení zveřejňuje v Úředním věstníku EU. Pokud se Správa rozhodne skladbu specifických zásob změnit, musí tak učinit s platností od prvního dne měsíce a oznámit tuto skutečnost Komisi. Specifické zásoby nesmějí být přemísťovány bez předchozího souhlasu Správy, což je podmínka stanovena Směrnicí a je nad rámec běžného režimu smluv o ochraňování nouzových zásob, v nichž Správa ochraňovatelům poskytuje určitou flexibilitu při nakládání s ochraňovanými zásobami.

Specifické zásoby nejsou fyzicky vytvářeny nad rámec nouzových zásob, Správa se k jejich držení zavazuje deklaratorně u již držených zásob, které plní stanovené podmínky.

Nezaváže-li se ČR k udržování specifických zásob, pak je povinna udržovat minimálně 30 dní nouzových zásob ve dnech spotřeby dle stejných podmínek, které jsou pro specifické zásoby Směrnicí předepsány, a navíc plnit určité další podmínky stanovené Směrnicí – vypracování zvláštních rozborů nouzových opatření a rozborů platné legislativy zabezpečující dostatečnou dostupnost nouzových zásob.

K bodu 8

Zákon dosud neobsahoval zmocnění ke stanovení konkrétních náležitostí podmínek skladování nouzových zásob, jako jsou požadavky na minimální objemy nádrží a jejich vybavení, ačkoliv platná vyhláška č. 452/2000 Sb. ve svém §7 tyto náležitosti stanovuje. Novela tento stav napravuje.

K bodu 9 K § 3 odst. 3

Ustanovením je zavedena základní ochrana provozovaných skladovacích zařízení na ropu a ropné produkty, ropovodů a produktovodů stanovením ochranných pásem těchto zařízení.

K § 3 odst. 4

Ustanovením je dán zákaz činností v ochranném pásmu bez souhlasu vlastníka zařízení chráněného ochranným pásmem. Důvodem je minimalizace případných rizik ohrožení bezpečnosti a spolehlivosti provozu těchto zařízení nebo životů, zdraví a majetku osob.

K bodu 10

Zrušení slova „ropy“ viz bod 3.

Slova „na území České republiky“ jsou zrušena pro jejich nadbytečnost – jak Směrnice, tak novela Zákona umožňují skladování zásob za určitých podmínek i mimo území daného členského státu.

Slova „právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou, která k tomu má příslušné živnostenské oprávnění, nebo má oprávnění k hornické činnosti pro skladování ropy v přírodních hornických strukturách a podzemních prostorech“ se ruší z důvodu zavedení nových pojmů „ochraňovatel“ a „ochraňování“ definovaných v § 1a.

K bodům 11, 12, 13, 14 a 19

Zrušení slova „ropy“ viz bod 3.

§ 3 odst. 7 a 8 transponuje podmínky skladování nouzových zásob v zahraničí, podmínky skladování nouzových zásob jiného členského státu EU na území ČR a podmínky započítávání těchto zásob do statistických výkazů na základě požadavků Směrnice, v které již není obsažena původní povinnost (stanovená směrnicí 67/2006/ES) uzavírat bilaterální dohody o skladování.

Souhlas ke skladování jak českých zásob v zahraničí, tak zahraničních zásob v ČR uděluje vláda. Na základě tohoto souhlasu uzavírá Správa smlouvu o skladování s ústředním správcem zásob jiného členského státu EU nebo s právnickou anebo podnikající fyzickou osobou oprávněnou ke skladování nouzových zásob. Jsou upřesněny podmínky, podle kterých nesmí vláda bránit přepravě či použití nouzových zásob držených na českém území pro jiné členské státy EU.

Odstavec 7 stanovuje náležitosti smlouvy o ochraňování, kterou je Správa povinna uzavřít s ochraňovateli nouzových zásob, a to jak na území ČR, tak v jiných členských státech EU.

K bodu 15

„Kategorie“ produktů byl termín používaný zrušenou směrnicí 67/2006/ES, Směrnice již tento termín nepoužívá.

K bodu 17

Jedná se o legislativně technickou úpravu.

K bodu 18

Jedná se o požadavek Směrnice (čl. 7 odst. 3 písm. a) a b) –„zákaz dalšího přenášení úkolů)“.

K bodu 20

Podle požadavků Směrnice (čl. 5 odst. 2) se zavádí zákaz bránit přepravě nebo použití nouzových zásob skladovaných na území České republiky pro jiné členské státy EU.

K bodu 21

S ohledem na fakt, že ochraňování státních hmotných rezerv i jakékoliv další související činnosti jsou vysoce strategickou a citlivou oblastí, jsou zejména z důvodu veřejného zájmu v návrhu novely zákona detailně specifikovány požadavky, které musí splnit ochraňovatel. Hlavní důraz je kladen na transparentnost, solidnost a bezdlužnost ochraňovatelů.

K bodu 22

Pojem „stav ropné nouze“ je nově definován v § 1a.

K bodu 23

Ve smyslu § 3 odst. 9 a v souladu s požadavkem Směrnice (čl. 5 odst. 2) nesmí být bráněno přepravě nebo použití nouzových zásob, které jsou na území ČR skladovány ve prospěch jiného členského státu EU.

K bodu 24

Jedná se o legislativně technickou úpravu.

K bodu 25

Orgány, které se podílejí na zmírnění nebo překonání nedostatků ropy a ropných produktů, zejména pak na zavedení přídělového systému v daném správním obvodu, jsou orgány krajů a obcí s rozšířenou působností.

K bodu 26

Podle požadavků Směrnice (čl. 20 bod 6) musí členský stát zohlednit časový rámec zpětného doplnění použitých zásob, pokud takový časový rámec Komise stanoví.

K bodu 27

Pojem „uvolnění“ zásob je použit pro soulad Zákona s terminologií Směrnice.

K bodu 28

K odst. 4

Toto ustanovení vyplývá z členství ČR v Mezinárodní energetické agentuře (IEA), která může v rámci plánu ICRP (Initial Contingency Response Plan, neboli „plán prvotní reakce“) vyhlásit kolektivní akci uvolnění zásob na období maximálně 30 dnů. Rozhodovací procesy jsou v takovém případě velice rychlé – členské státy se musí vyjádřit nejdéle do 48 hodin. V případě, kdy by se jednalo za ČR o účast v kolektivní akci v reakci na situaci, která nemá žádný přímý vliv na území ČR (příkladem může být uvolňování zásob v roce 2005 po úderu hurikánu Katrina nebo vyhlášení kolektivní akce v červnu 2011 v souvislosti s problémy v Libyi), není vhodné ani účelné, aby bylo svoláno mimořádné jednání vlády za účelem vyhlášení stavu ropné nouze a rozhodnutí o uvolnění zásob. Povinný podíl ČR na akcích IEA je dán podílem na celkové spotřebě ropy a ropných produktů ve všech členských zemích IEA a činí cca 0,5%. V pojmu dnů zásob toto odpovídá cca 2,5 dnů v případě hurikánu Katrina i v případě kolektivní akce z června 2011. Nejedná se tedy o uvolňování objemů zásob, které by zásadní měrou ohrozilo ropnou bezpečnost ČR, i při případném poklesu pod povinnou minimální úroveň 90 dnů.

Podmínka, že „nebude vnitřní trh v České republice ohrožen výpadkem dodávek ropy nebo ropných produktů“ zabraňuje předsedovi Správy činit rozhodnutí bez zapojení vlády v případech, kdy by ropná bezpečnost ČR byla přímo ohrožena či ovlivněna, ať již situací na místním či na světovém trhu.

K odst. 5

Směrnice umožňuje členským státům EU poklesnout pod povinnou minimální úroveň 90 dnů bez předchozího souhlasu Komise v případech, kdy je nutné řešit naléhavé situace vzniklé na jejich území. Toto nebylo předchozí směrnicí 67/2006/ES umožněno, jedná se tedy o výhodu pro členské státy EU. Ustanovení je v souladu se Směrnicí. Směrnice blíže nespecifikuje „naléhavý případ,“ uvádí pouze, že „Členské státy mohou uvolnit do oběhu nouzové a specifické zásoby pod povinnou minimální úroveň stanovenou touto směrnicí, a to v objemech, které musí být neprodleně uvolněny za účelem prvotní reakce v obzvláště naléhavých případech nebo s cílem čelit místní krizi.“ (článek 20 bod 5). Pro ČR je výhodné zachovat tento pojem v obecné rovině.

K odst. 6

Toto ustanovení pro větší přehlednost explicitně stanovuje pravomoc předsedy Správy používat zásoby nad povinnou minimální úroveň 90 dnů. Tato pravomoc je implicitně stanovena v platném znění zákona č. 189/1999 Sb. (§ 6 odst. 1).

K bodu 29

Slova „ a v obdobích, kdy je průměrná měsíční dodávka ropy a ropných produktů do České republiky snížena více než o 7 % proti průměrné měsíční dodávce v předcházejícím kalendářním roce,“ jsou zrušena, neboť číselné vyjádření prahu, kdy již nastává závažná situace v dodávkách ropy a ropných produktů, není praktické. Závažná situace může s ohledem na celkový stav trhu a ekonomiky nastat i při podstatně nižším poklesu, naopak může nastat podstatně větší meziroční pokles dodávek, aniž to mělo na ropnou bezpečnost jakýkoliv vliv. Od číselného vyjádření prahu, kdy nastává krizová situace, upustila i IEA.

Slovo skladovatel bylo doplněno, neboť platné znění zákona č. 189/1999 Sb. jej neobsahuje.

Slovo ochraňovatel bylo doplněno, neboť jde o pojem nově zavedený touto novelou.

K bodu 30

K § 8 odst. 1 až 3

Tyto odstavce doplňují pravomoc danou Komisi Směrnicí (článek 18) provádět kontroly v členských státech EU. Nově je Komise oprávněna provádět kontroly ověřující připravenost ČR na mimořádné situace včetně držení nouzových zásob. Správa bude Komisi nápomocna a poskytne jí údaje o umístění nouzových zásob.

K § 8 odst. 4

Porušení ochranného pásma, tedy zákazu daného § 3 odst. 4, musí být sankcionovatelné, jinak by nemělo smysl tato ochranná pásma stanovovat. Vzhledem k tomu, že Státní energetická inspekce je institucí, která má prakticky z totožné činnosti v oblasti plynovodů a vedení elektrických rozvodů mnohaleté zkušenosti, byla pravomoc kontroly dodržování zmíněného zákazu přidělena právě Státní energetické inspekci, státnímu kontrolnímu orgánu zřízenému státem.

K § 8 odst. 5

Sankce a kontrola dodržování opatření na základě § 5 odst. 1 písm. i) „dočasně omezit nebo zakázat vývoz ropy a ropných produktů“ nebyla v platném znění Zákona upravena. Novela Zákona zavádí kontrolu dodržování opatření v § 8 odst. 5 písm. e) a sankci v § 10a odst. 2 písm. c). Správní delikt v této věci projednává příslušný celní úřad.

K § 8 odst. 6

SSHR v rámci své periodické kontrolní činnosti u krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností prověřuje také připravenost orgánů územních samosprávných celků k zajištění přídělového systému při řešení stavu ropné nouze, avšak bez právního zmocnění. Tento odstavec provádění těchto kontrol legalizuje a uvádí do souladu s praxí.

K § 8 odst. 7

Krajské úřady v rámci své periodické kontrolní činnosti u obecních úřadů obcí s rozšířenou působností prověřují obdobně jako SSHR připravenost k zajištění přídělového systému k řešení stavu ropné nouze, opět bez právního zmocnění. Návrh provádění kontrol v této oblasti legalizuje a uvádí do souladu s praxí. Tento odstavec provádění těchto kontrol legalizuje a uvádí do souladu s praxí.

K bodu 31

K § 9

Vychází z původního § 9 zákona č. 189/1999 Sb. a zavádí některé nové povinnosti vyplývající ze Směrnice (odst. 1 písmena a), d), e), f), g), i), j), l), m), n), a odst. 2).

Písmena e) a f) - mezi místa, která musí být informována o stavu nouzových zásob a případných hrozících nebo skutečných poklesech nouzových zásob pod povinné minimum, bylo zařazeno Ministerstvo průmyslu a obchodu jako ministerstvo zodpovídající za celkovou energetickou bezpečnost a politiku ČR.

Písmeno k) nově zavádí Správě povinnost vypracovat návrh zavedení dobrovolných a povinných opatření na snížení spotřeby ropy a ropných produktů pro případy stavů ropné nouze a snížených dodávek na trh, včetně postupu spolupráce s médii. Citlivá spolupráce s médii je klíčová zejména pro úspěšnost zavádění dobrovolných opatření – tj. např. dobrovolné snížení rychlosti, kampaň na větší využívání hromadné dopravy vč. tzv. „carpoolingu“, kontroly dobrého technického stavu vozidel – zejm. správného nahuštění pneumatik, atd. Povinná opatření pak jsou stanovena v § 5.

Písmeno m) mimo povinnosti Správy zastupovat ČR v koordinační skupině pro ropu a ropné produkty, kterou zavádí Směrnice, doplňuje Správě povinnost zastupovat ČR v příslušných výborech IEA. Jedná se zejména o výbory SEQ a SOM (Výbor pro nouzové otázky a Výbor pro ropný trh). Koordinační skupina pro ropu a ropné produkty nahrazuje dosud existující Skupinu pro zásobování ropou (Oil Supply Group) zavedenou směrnicí 67/2006/ES. Vzhledem k tomu, že Správa v těchto skupinách ČR již dlouhodobě pravidelně zastupuje, jde o kodifikaci zavedené praxe.

K § 10

Oblast správních deliktů je upravena tak, aby byla v souladu s metodikou vypracovanou Ministerstvem vnitra a obsaženou v materiálu „Zásady právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů v zákonech upravujících výkon veřejné správy“. § 10 řeší v souladu s touto metodikou oblast správních deliktů, kterých se dopustí fyzická osoba (přestupkové řízení). Správní delikty, kterých se dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba, jsou řešeny v § 10a.

K bodu 32

Jedná se o legislativně technickou úpravu.

K bodu 33

Oblast správních deliktů, kterých se dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba, je upravena tak, aby byla v souladu s metodikou vypracovanou Ministerstvem vnitra a obsaženou v materiálu „Zásady právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů v zákonech upravujících výkon veřejné správy“.

K § 10c

Vzhledem k tomu, že na přípravě opatření, souvisejících s možným zavedením přídělového systému ropy a ropných produktů se podílejí orgány územních samosprávných celků, a to v přenesené působnosti, je nezbytné toto kodifikovat v Zákoně.

K § 10d

Správa k provedení § 2 odst. 6, § 2a odst. 4, § 3 odst. 1 a § 9 odst. 1 písm. n) Zákona vydá vyhlášku.

K Čl. II

V souvislosti se zavedením zcela nové právní úpravy ohledně ochranných pásem skladovacích zařízení, ropovodů a produktovodů (§ 3 odst. 3 a 4 Zákona), navrhuje se přechodné ustanovení, které řeší právní postavení ochranných pásem vzniklých podle dosavadních právních předpisů (vládní nařízení č. 29/1959 Sb., o oprávnění k cizím nemovitostem při stavbách a provozu podzemních potrubí pro pohonné látky a ropu) a provádění činností v nich.

K Čl. III

Vzhledem ke skutečnosti, že navrhovaná právní úprava obsahuje i úpravu ochranných pásem skladovacích zařízení, ropovodů a produktovodů, ruší se dosavadní právní úprava, týkající se podzemních potrubí pro pohonné látky a ropu s provozním příslušenstvím.

K Čl. IV

Účinnost zákona se stanoví k 1. 1. 2013.

V Praze dne 25. července 2012

RNDr. Petr N e č a s, v. r.

předseda vlády

MUDr. Martin Kuba, v. r.

ministr průmyslu a obchodu