Proto jednou z možností, jak tyto záměry realizovat, je podpora vzniku veřejných vysokých škol neuniverzitního typu, které v souladu s § 2 odst. 5 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), uskutečňují převážně bakalářské studijní programy, přičemž ministerstvo podporuje zřízení maximálně jedné neuniverzitní veřejné vysoké školy v daném kraji, která v sobě bude postupně integrovat jednotlivé, svým odborným zaměřením i rozličné, akreditované studijní programy, a která bude mít odpovídající výchozí personální, informační, materiální, technické a prostorové zabezpečení a rovněž i odpovídající počet studentů.
Nutnou podmínkou však je, aby příslušný kraj vytvořil pro vznik a činnost neuniverzitní veřejné vysoké školy vhodné podmínky. Pro tento model hovoří nižší ekonomická náročnost provozu jedné větší vysoké školy než jaká je při provozu několika malých vysokých škol s nízkým počtem studentů, větší konkurenceschopnost při získávání finančních zdrojů i lepší využití personálního potenciálu (resp. akademických pracovníků) při uskutečňování akreditovaných studijních programů, výzkumné, vývojové nebo další tvůrčí činnosti a s tím i spojeným zajištěním kvality uvedených činností.
Zřízení neuniverzitní veřejné vysoké školy se sídlem v Českých Budějovicích - Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích (dále jen „vysoká škola“) podpořilo již v roce 2002 Zastupitelstvo Jihočeského kraje ve svém usnesení č. 95/2002/ZK ze dne 25.3.2002, kterým schválilo záměr dlouhodobého pronájmu vymezeného movitého a nemovitého majetku pro zřizovanou neuniverzitní vysokou školu.
Jihočeský kraj vypracoval „Smlouvu o vytvoření předpokladů materiálního zajištění činnosti nové veřejné vysoké školy se sídlem v Českých Budějovicích pro případ jejího zřízení“, jejímiž smluvními stranami jsou Česká republika – ministerstvo a Jihočeský kraj. Uzavření této smlouvy bylo schváleno Radou Jihočeského kraje dne 24.8.2004 usnesením č. 660 a Zastupitelstvem Jihočeského kraje dne 14.9.2004 usnesením č. 254. Smlouva byla podepsána dne 29. října 2004 a tímto datem vstoupila i v účinnost.
Současně byl navržen ministerstvu, jakožto zpracovateli návrhu zákona, i název vysoké školy (tj. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích) a její sídlo (tj. České Budějovice), odpovídající skutečnosti, že vysoké škole bude Jihočeským krajem nabídnuta možnost využívat, resp. vlastnit areál Vyšší odborné školy České Budějovice (Okružní 10, České Budějovice), na jejímž základě se vysoká škola zřizuje.
Vyšší odborná škola České Budějovice se sídlem Okružní 10, České Budějovice, byla zřízena k 1.9.1994 a v současnosti poskytuje vzdělání v denním i dálkovém studiu v následujících oborech:
větev ekonomická s obory: Financování a účetnictví
Bankovnictví
Marketing
Obchodní podnikání
větev stavební s obory: Stavby pozemní
Stavby inženýrské
Organizace a řízení ve stavebnictví
větev elektrotechnická s oborem: Počítačová grafika v elektrotechnice
Nová veřejná vysoká škola musí být v souladu s § 5 odst. 1 zákona o vysokých školách zřízena zákonem. Návrh zákona aleneřeší ani otázku akreditace studijních programů ani otázku majetkových poměrů. V souladu s § 79 odst. 1 zákona o vysokých školách o akreditaci studijních programů již požádá vysoká škola a akreditační řízení se uskuteční co nejdříve po jejím zřízení. V případě, že žádosti o udělení akreditace studijních programů bude vyhověno, může vysoká škola vyhlásit přijímací řízení a zajistit přijetí uchazečů ke studiu. Akreditační komise vydala předběžné doporučující stanovisko k akreditaci dvou bakalářských studijních programů - „Ekonomika a management“ (nečlení se na studijní obory) a „Stavebnictví“, který se člení na dva studijní obory „Inženýrské stavby“ a „Pozemní stavby“.
Návrh zákona vychází z již platné smlouvy uzavřené mezi Českou republikou – ministerstvem a Jihočeským krajem, která řeší materiální zajištění činnosti vysoké školy s ohledem na to, že v prvních dvou letech po vzniku vysoké školy budou existovat oba subjekty (vysoká škola i vyšší odborná škola) ve společném areálu a že studium na vyšší odborné škole bude postupně ve vzdělávacích programech utlumeno a že v další etapě, tj. po nárůstu počtu studentů vysoké školy, bude vysoká škola prostorově oddělena od vyšší odborné školy a potřebný nemovitý i movitý majetek využívaný vysokou školou bude převeden do jejího vlastnictví.
Po vzniku vysoké školy též dojde k postupné diferenciaci pedagogických pracovníků současné vyšší odborné školy s rozdělením na vyučující na vysoké škole, kteří se zaměří vedle svého dalšího vzdělávání na tvůrčí práci a aplikační výzkum, a na vyučující na vyšší odborné škole, jejichž počet se bude úměrně snižovat v závislosti na utlumování činnosti vyšší odborné školy. Někteří z dosavadních učitelů a jiných zaměstnanců vyšší odborné školy, konající práce v rámci pracovního poměru s vyšší odbornou školou, budou zpočátku v rámci souběžného pracovního poměru s vysokou školou působit jako akademičtí pracovníci nebo jiní zaměstnanci. Při postupném naplňování kapacity vysoké školy a úbytku kapacity vyšší odborné školy bude docházet k postupnému rozdělení zaměstnanců vyšší odborné školy a vysoké školy. V rámci úspory nákladů mohou být některé administrativní a výkonné činnosti ve společném objektu sdíleny na základě uzavřených smluv mezi oběma subjekty.
Pracovněprávní vztahy mezi vysokou školou a akademickými pracovníky, kteří budou zajišťovat výuku v akreditovaných studijních programech, budou řešeny na základě nových pracovních smluv mezi zaměstnavatelem (vysokou školou) a zaměstnancem (akademickým pracovníkem). Nedojde k přechodu práv a povinností z pracovně právních vztahů mezi vyšší odbornou školou a vysokou školou.
Harmonogram a způsob zajištění činnosti vysoké školy je rozčleněn do dvou fází, z nichž první je ukončena přijetím návrhu zákona o jejím zřízení Parlamentem České republiky. Druhá fáze je zaměřena na budování a rozvoj vysoké školy, zejména s cílem získat především akreditaci pro oba uvedené bakalářské studijní programy a postupně získat akreditaci i pro další bakalářské studijní programy v oblasti elektrotechniky a strojírenství, a na postupný útlum činnosti vyšší odborné školy. V této fázi se rovněž předpokládá růst počtu studentů, a to z cca 240 v prvním roce studia na cílových cca 1200 (v průběhu prvních tří až čtyř let od zřízení vysoké školy) a úprava organizační struktury vysoké školy. V prvním roce činnosti vysoké školy budou utlumeny první ročníky studia na vyšší odborné škole v příslušných programech, přičemž druhý a třetí ročník vysoké školy zůstanou prázdné. V dalších letech existence vysoké školy dojde k dalšímu útlumu výuky ve vyšší odborné škole, a to i v závislosti na případných dalších akreditacích studijních programů, o které vysoká škola požádá a které jsou v současnosti vzdělávacími programy na vyšší odborné škole.
Ekonomický dopad navrhovaného zákona
Financování vysoké školy bude realizováno podle zákona o vysokých školách za předpokladu, že ministerstvo udělí akreditaci oběma předpokládaným bakalářským studijním programům a vysoká škola zahájí akreditovanou vzdělávací činnost v akademickém roce 2005/2006. Ekonomické zabezpečení činnosti vysoké školy bude tedy kryto dotací ze státního rozpočtu, financovanou v rámci schválených ukazatelů rozpočtové kapitoly ministerstva. Prostředky pro kalendářní rok 2006 by měly být zajištěny ze státní dotace (z kapitoly 333 ministerstva - rozpočtu vysokých škol) a měly by činit při předpokládaném počtu 240 studentů cca 13.2 mil. Kč.1) Postupně bude docházet ke zvyšování finančních prostředků určených pro činnost vysoké školy, k úspoře dojde u prostředků určených pro vyšší odbornou školu. Finanční prostředky na dotaci v následujících letech budou rozpočtovány v kapitole 333 ministerstva. Dotace bude vypočítávána a poskytována stejným způsobem jako ostatním veřejným vysokým školám. Přijetí zákona nebude mít bezprostřední dopad na rozpočty obcí a krajů.
Materiálně technické zabezpečení vysoké školy bude zajištěno smluvně, majetek Jihočeského kraje ve správě vyšší odborné školy bude postupně dle nárůstu počtu studentů vysoké školy pronajímán vysoké škole a po uplynutí předem dané doby a dosažení stanoveného počtu studentů bude potřebný nemovitý majetek převeden do vlastnictví vysoké školy; movitý majetek bude do vlastnictví vysoké školy převeden po prvním roce její činnosti.
Vyšší odborná škola je správcem školního areálu, který tvoří dva výukové pavilony, správní a ubytovací budova, jídelna, tělocvična, sportovní a odpočinkové venkovní prostory. Kapacita areálu vyšší odborné školy pro kontaktní výuku je 1321m2 a představuje výchozí stav výukových prostor pro nově zřízenou vysokou školu. Pro vysokou školu i vyšší odbornou školu budou vytvořeny Jihočeským krajem materiální podmínky pronájmem dalšího movitého a nemovitého majetku – probíhají jednání o dalším vhodném objektu – objektu v Nemanické ulici, který se uvolnil v důsledku optimalizace sítě středních škol. V areálu je možno ubytovat 300 studentů a je nabízena možnost celodenního stravování pro 500 -700 strávníků.
Vyšší odborná škola má 7 počítačových učeben po 15 stanicích, všechny počítače jsou propojeny do sítě. Pro výuku sociální komunikace je k dispozici učebna vybavená audiovizuální technikou. Pro výuku na elektrotechnické větvi je zřízena elektrotechnická laboratoř, pro stavební větev laboratoř pro výuku problematiky stavebních hmot, mechaniky zemin a chemie. Uvedené kapacity jsou základem i pro využívání studenty budoucí vysoké školy v období zahájení činnosti zřizované vysoké školy a budou postupně rozšiřovány v závislosti na případném rozšíření akreditovaných studijních programů.
Zhodnocení dalších dopadů
Návrh zákona bezprostředně neupravuje postavení fyzických osob a nezasahuje tedy do oblasti rovnosti mužů a žen.
Zákon nebude mít rovněž žádný bezprostřední dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Zákon nebude mít bezprostřední sociální dopady ani dopady na životní prostředí.
Zhodnocení souladu navrhovaného zákona s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s právními akty Evropských společenství.
Navrhovaná právní úprava není v rozporu s Ústavou České republiky a ústavním pořádkem České republiky.
Navrhovaná právní úprava rovněž není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Navrhovaná právní úprava obsažená v předloženém zákoně náleží do oblasti, ve které (s ohledem na čl. 149 a 150 Smlouvy o založení Evropského společenství, v platném znění) nemá sbližování právních předpisů pomocí aktů Evropských společenství, resp. harmonizace zákonů a ostatních předpisů členských států obligatorní charakter. Společenství plně respektuje odpovědnost členských států mj. za organizaci jejich vzdělávacích systémů. Sbližování právních předpisů je členskými státy realizováno na základě dobrovolnosti, tj. na základě aktů Evropského společenství, které mají pouze doporučující charakter.
Předmět úpravy návrhu zákona není nicméně právem Evropských společenství upraven ani doporučujícím způsobem. Z výše uvedeného důvodu předložený návrh zákona nezapracovává do právního řádu České republiky právo Evropských společenství a není s právem Evropských společenství v rozporu.
Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení
Jak je již uvedeno výše, je žádoucí, aby zákon nabyl účinnosti co nejdříve, aby vysoká škola mohla v co možno nejkratší lhůtě požádat o akreditaci studijních programů a v případě kladného rozhodnutí ministerstva mohla zahájit jejich uskutečňování, resp. výuku, začátkem akademického roku 2006/2007 s ohledem na § 49 odst. 5 zákona o vysokých školách, podle něhož je vysoká škola povinna zveřejnit v dostatečném časovém předstihu, nejméně však čtyřměsíčním, lhůtu pro podání přihlášek ke studiu a další podmínky přijetí a vyhlásit přijímací řízení.
S přihlédnutím k časové naléhavosti, a též při vědomí toho, že navrhovaná právní úprava není složitá a že takto byl projednán již jeden zákon o zřízení veřejné neuniverzitní vysoké školy (Vysoká škola polytechnická Jihlava), se proto Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky navrhuje vyslovit s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení (v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb.).