Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, v § 4 uvádí 9 významných dnů ČR, konkrétně:
27. leden - Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti
8. březen - Mezinárodní den žen 12. březen - Den přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě (NATO)
7. duben - Den vzdělanosti
5. květen - Květnové povstání českého lidu 15. květen - Den rodin
10. červen - Vyhlazení obce Lidice 27. červen - Den památky obětí komunistického režimu 11. listopad - Den válečných veteránů
Významné dny jsou dny pracovními a nemají tedy na rozdíl od státních svátků přímý dopad na standardní život občanů. Jejich význam je tak především symbolický, připomenutím hodnot a historických událostí, které tvoří základní principy demokratického právního státu. Zařazení Dne památky Jana Palacha mezi významné dny ČR je projevem úcty k heroickému činu mladého studenta v boji proti totalitnímu režimu a za národní suverenitu cizí mocností okupovaného státu. Tyto dva významy činu Jana Palacha, které mj. vedly k tzv. Palachovu týdnu a následně k revolučním událostem roku 1989, jsou předními hodnotami naší demokracie i naší národní suverenity a právem by tak měly náležet v podobě Dne památky Jana Palacha do výčtu významných dnů ČR.
Dopady návrhu zákona na státní rozpočet, na rozpočty krajů a obcí
Návrh zákona nemá žádné dopady do státního rozpočtu, ani do rozpočtů krajů a obcí.
Soulad s ústavním pořádkem a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami podle čl.10 Ústavy ČR.
K čl. 1
K dosavadním významným dnům ČR by měl být nepochybně zařazen i 16. leden. V roce 1969 protestoval student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach (1948 – 1969) za cenu nasazení vlastního života proti sílící skepsi a letargii, které zachvátily společnost po okupaci Československa v srpnu 1968. Pro svůj burcující – a v Evropě zcela ojedinělý čin – zvolil Jan Palach formu sebeupálení. Zemřel o tři dny později. Palachův pohřeb se stal jednou z posledních velkých akcí, při níž Čechoslováci masovou účastí jednoznačně deklarovali absolutní nesouhlas s dobovou politickou realitou.
Protestní Palachův čin vyvolal značný ohlas nejen v tehdejším Československu, ale především v zahraničí. V západním světě se Jan Palach stal symbolem boje proti totalitní komunistické moci. Že jej tato moc považovala za nebezpečného i po smrti, dokázala jeho exhumací, zpopelněním a následným převezením jeho ostatků z původního hrobu na pražských Olšanech do rodné obce. Po roce 1989 byl původní hrob obnoven a Jan Palach byl in memoriam vyznamenán Řádem T. G. Masaryka I. třídy. Jménem Jana Palacha jsou dnes pojmenovány desítky ulic a náměstí u nás i v zahraničí. Jeho čin, který svým významem daleko překročil hranice naší vlasti, by měl být nesporně zvýrazněn a zdůrazněn i zařazením nového významného dne do našeho kalendáře.
K čl. 2
Účinnost zákona se stanovuje k 11. srpnu 2013, což představuje 65. výročí narození Jana Palacha.
V Praze dne 10. prosince 2012
Jana Černochová v. r.
Jaroslava Wenigerová v. r.
Igor Svoják v. r.
Zdeněk Bezecný v. r.
Miroslav Kalousek v. r.
Daniel Korte v. r.
Jana Suchá v. r.
Viktor Paggio v. r.