1. Zhodnocení platné právní úpravy
Důchodové spoření je upraveno zákonem č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů. Pojistné na důchodové spoření je upraveno zákonem č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření, ve znění pozdějších předpisů, a v návaznosti na zákon o důchodovém spoření je oblast účasti v tomto systému zohledněna i v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících předpisech.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované úpravy
V souladu se záměrem vlády (viz bod 3.2. Programového prohlášení vlády ČR ze dne 12. února 2014) a jejím rozhodnutím ze dne 12. listopadu 2014 ukončit systém důchodového spoření je cílem navrhované změny zákona o důchodovém spoření zastavení vstupu nových účastníků do tohoto fondového systému. Vstup do systému tak bude zastaven v předstihu před jeho ukončením, čímž bude zamezeno nárůstu počtu účastníků v době před ukončením systému. Tím bude realizováno snížení nároků na administraci v rámci vypořádání prostředků účastníků a zamezí se tak neodůvodněným nákladům na straně státní správy. Zejména pak nebude narůstat objem prostředků, které by v důsledku vstupu nových účastníků nebyly odvedeny do státního rozpočtu. Dále se za účelem ochrany prostředků účastníků před významnějším kolísáním hodnoty majetku v důchodových fondech v období před ukončením systému důchodového spoření prodlužuje dočasná výjimka z limitů investování určená pro počáteční období existence důchodového fondu do konce roku 2016, čímž bude umožněno investovat konzervativně i ve fondech, které podle statutů a zákona nejsou konzervativně zaměřeny. V souladu s výše uvedeným rozhodnutím vlády se rovněž nejeví nutné, aby Česká národní banka nařizovala převod obhospodařování důchodových fondů v případě, že penzijní společnost nesplní požadavek 50 tis. účastníků v jí obhospodařovaných důchodových fondech do dvou let ode dne udělení povolení k vytvoření důchodových fondů. Z tohoto důvodu se ruší jak tento požadavek, tak odpovídající sankční pravomoc České národní banky.
Podrobnější odůvodnění navrhované úpravy je obsahem zvláštní části důvodové zprávy.
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Vláda se ve svém Programovém prohlášení zavázala, že ukončí fondový penzijní systém důchodového spoření. Na tomto základě probíhaly i práce Odborné komise pro penzijní reformu, která byla ustavena při Ministerstvu práce a sociálních věcí v první polovině roku 2014. Odborná komise zpracovala doporučení způsobu ukončení důchodového spoření, které bylo následně upraveno na základě koaličních jednání a které bylo vládou schváleno. Navrhovaná právní úprava je součástí záměru ukončit a vypořádat prostředky z důchodového spoření a v předstihu před schválením zákona, který bude upravovat proces likvidace důchodových fondů, ukončuje možnost vstupu nových účastníků.
Pokud by nedošlo k prodloužení stávající výjimky z limitů investování pro počáteční období existence důchodových fondů, musely by penzijní společnosti postupovat v souladu se schválenými statuty a plnit stanovenou investiční strategii (jedná se hlavně o vyvážené a dynamické důchodové fondy). V období, kdy je zřejmé, že systém důchodového spoření bude zrušen, by povinnost penzijních společností postupovat tímto způsobem mohla vést i k ohrožení hodnoty prostředků účastníka z důvodů, že investice tak nebudou dlouhodobé, s čímž schválené statuty počítají.
Pokud by nedošlo ke zrušení požadavku 50 tis. účastníků v důchodových fondech obhospodařovaných penzijní společností, nedodržení tohoto požadavku ze strany penzijních společností by mohl vyvolat intervenci dohledového orgánu, která by v období před ukončením II. pilíře nebyla vhodná, ani nutná.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Důchodové spoření je fondovým penzijním systémem, na který nedopadají právní předpisy Evropské unie a je tak v plné kompetenci České republiky tento systém měnit.
Zákon tak bude po přijetí tohoto návrhu plně slučitelný s právem Evropské unie.
6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh zákona se nevztahuje k mezinárodním smlouvám, jimiž je Česká republika vázána.
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Navrhovaná změna sníží objem prostředků, které by byly přesměrovány z důchodového pojištění do důchodového spoření při dalším nárůstu počtu účastníků důchodového spoření. Od začátku roku 2013 do konce roku 2014 se odhaduje výše prostředků přesměrovaná z důchodového pojištění do důchodového spoření na 1,5 mld. Kč.
Sociální dopady a dopady na životní prostředí tato navrhovaná právní úprava nemá.
8. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná úprava nepředpokládá žádná korupční rizika.
9. Návrh, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení
Nezbytnost navrhované právní úpravy je vysvětlena výše v bodě 3. Z tam uvedených důvodů vyplývá, že z hlediska účelu navrhované právní úpravy hraje podstatnou roli časové hledisko. Navrhovaná právní úprava splní totiž svůj účel pouze tehdy, jestliže nabude účinnosti co nejdříve, pokud možno v prvních měsících roku 2015, v každém případě však ve značném časovém předstihu před zahájením ukončení důchodového spoření, k němuž má dojít k 1. lednu 2016.
Z tohoto důvodu se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení v souladu s § 90 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny.
K Čl. I
K bodu 1, 2 a 3:
Jedná se o úpravu příslušných ustanovení tak, aby již zákon o důchodovém spoření nestanovil podmínky, a tedy i nárok, účasti pro nové potenciální zájemce, jelikož v souladu s úpravou obsaženou v přechodných ustanoveních nebude možné registrovat od účinnosti zákona nové první smlouvy o důchodovém spoření.
K bodu 4:
Zákon nemá za cíl znemožnit změnu penzijní společnosti účastníkům důchodového spoření. I nadále bude možné přejít k jiné penzijní společnosti na základě registrace další smlouvy v Centrálním registru smluv.
K bodu 5 a 7:
Zrušuje se § 30, který stanoví požadavek na 50 tis. účastníků v každém důchodovém fondu do dvou let ode dne udělení povolení k vytvoření důchodového fondu. Vzhledem k tomu, že žádný z důchodových fondů tuto podmínku nesplňuje, a vzhledem k tomu, že s ohledem na rozhodnutí vlády o ukončení důchodového spoření tuto podmínku pravděpodobně ani v budoucnu nesplní, uvedená povinnost by vyvolávala pouze možnost zásahu dohledového orgánu, tj. převod obhospodařování důchodových fondů na jinou penzijní společnost. Tento zásah by ovšem v době, kdy má být systém důchodového spoření ukončen, byl nevhodný a přinesl by pouze zbytečné komplikace při ukončování systému. Ze stejného důvodu dochází i ke změně v bodě 7, který navazuje na zrušení povinnosti v bodě 5.
K bodu 6:
S ohledem na záměr ukončit systém důchodového spoření a vypořádat prostředky účastníků v roce 2016 je vhodné ve stanovené lhůtě umožnit penzijním společnostem bez procesu schvalování změn investiční strategie důchodového fondu Českou národní bankou investovat konzervativně i v případech, kdy ze statutu důchodového fondu vyplývá jiná investiční strategie (to se bude týkat vyvážených a dynamických důchodových fondů). Již stávající právní úprava počítala s tím, že v počátečním období při nízkém objemu majetku v důchodových fondech nemusí být možné dodržet předpokládanou investiční strategii. Navržená změna de facto prodlouží toto období až do faktického zrušení druhého pilíře tak, že by penzijní společnosti mohly investovat konzervativně (dluhopisy, nástroje peněžního trhu, vklady v bankách) i v dynamickém či vyváženém důchodovém fondu. Tato změna má zejména za cíl omezit případné výraznější kolísání hodnoty majetku v důchodových fondech vzhledem k plánovému ukončení druhého pilíře a vypořádání prostředků účastníků.
K Čl. II
Přechodné ustanovení v bodu 1 upravuje nemožnost registrace prvních smluv o důchodovém spoření od nabytí účinnosti tohoto zákona. Tímto bude ukončen vstup nových účastníků do systému. Tímto ovšem není zamezeno změně penzijní společnosti stávajícím účastníkům. Neumožňuje se pouze registrace prvních smluv o důchodovém spoření, tj. těch, kterými vzniká účast na důchodovém spoření. Současně s ohledem na zamezení jakýchkoliv pochybností o právech a povinnostech smluvních stran uzavřených, ale ještě neregistrovaných smluv o důchodovém spoření zákon stanoví, že smlouvy, které nebyly zaregistrovány do dne účinnosti tohoto zákona, zanikají ex tunc.
Přechodné ustanovení v bodu 2 reaguje na změnu provedenou v čl. I bodu 6 tohoto návrhu zákona. Penzijním společnostem se umožní změnit statut důchodového fondu bez předchozího schválení Českou národní bankou tak, aby výjimka z limitů investování podle § 56 zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění tohoto návrhu zákona, mohla být využita do konce roku 2016 (tj. do faktického ukončení důchodového spoření). Tato změna provedená ve stanovené lhůtě bude podléhat pouze oznamovací povinnosti vůči České národní bance, a to podle § 69 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém spoření.
K Čl. III
S ohledem na vytyčený cíl zastavit vstup nových účastníků do systému důchodového spoření, o jehož ukončení rozhodla vláda, je nezbytné, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti co nejdříve. Proto je navrhována účinnost dnem vyhlášení zákona.
V Praze dne 22. prosince 2014
předseda vlády Mgr. Bohuslav Sobotka, v. r.
1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí Ing. Andrej Babiš, v. r.