zákon č. 163/2024 Sb.

K části první, čl. I

Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech

K bodům 1 a 2 (§ 1 poznámka pod čarou č. 2 věta desátá, § 6 odst. 4 poznámka pod čarou č. 18):

Vzhledem k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/606, které novelizuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760 ze dne 29. dubna 2015 o evropských fondech dlouhodobých investic (ELTIF), je potřeba v poznámkách pod čarou upřesnit, že se odkazuje na toto nařízení v platném znění.

K bodu 3 (§ 11 odst. 5):

Novela staví najisto, že investiční společnost může vykonávat na základě pověření jednotlivé činnosti, v nichž spočívá obhospodařování či administrace investičního fondu, a to i pro investiční fond, který je obhospodařován jinou osobou, či jehož administraci provádí jiná osoba v návaznosti na povolení obhospodařovat či vykonávat administraci investičních fondů [tedy § 11 odst. 1 písm. a) a b) ZISIF] bez nutnosti mít povolení k poskytování investičních služeb podle § 11 odst. 1 písm. c) až f) ZISIF. Stejný přístup se rovněž uplatní vůči vznikajícím investičním fondům (např. příprava licenční dokumentace), neboť obecné znění navrženého ustanovení zahrnuje veškeré dílčí činnosti, které by zahrnovalo obhospodařování nebo administrace pro „vlastní“ investiční fond. Pověřená osoba se však nepovažuje za obhospodařovatele nebo administrátora dotčeného investičního fondu. Hlavním důvodem této úpravy je skutečnost, že AIFMD i UCITS počítají pouze s jedním správcem, který je odpovědný za provádění všech činností uvedených v přílohách daných směrnic. I v případě dvojitosti obhospodařovatele a administrátora v návaznosti na národní úpravu v ZISIF není přípustné umožnit přesunutí odpovědnosti na další osobu, jako je tomu v případě, že v návaznosti na § 38 odst. 1 písm. s) ZISIF administrátor pouze „obstará“ výkon činností podle § 38 odst. 2 ZISIF. Zde je relevantní i skutečnost, že minimálně nabízení investic je výslovně uvedeno v příloze k AIFMD i UCITS jako jedna z činností správce investičního fondu, minimálně za nabízení investic by tedy měl být vždy zodpovědný správce. Tento přístup odpovídá výkladu evropské legislativy, např. výklad orgánu ESMA Question and Answers: Application of the AIFMD ze 4. prosince 2019 k této otázce, který je též dostupný na webové stráncea rovněž některých jiných členských států EU (např. Lucembursko) a zvýší se díky němu konkurenceschopnost tuzemských subjektů. Novela umožňuje, aby investiční společnost vykonávala vedle činností podle odstavce 1 též činnosti, ke kterým má udělené oprávnění ČNB podle jiných právních předpisů, a to v rozsahu a za podmínek podle § 508 odst. 2 ZISIF. Tedy za podmínek, že podnikání podle jiných právních předpisů nebude bránit v řádném a obezřetném výkonu činnosti podle tohoto zákona, účinnému dohledu a že jde o činnost, kterou nezakazuje ZISIF nebo jiný právní předpis. Dosavadní omezení bylo pouze národní úpravou, která šla nad rámec AIFMD, jež nestanovuje povolení k činnosti obhospodařovatele jako výlučné a umožňuje souběh povolení k činnosti podle AIFMD a MIFID II. Zároveň se staví najisto, že „vykonáváním dílčích činností, v nichž spočívá obhospodařování nebo administrace“ se rozumí pouze výkon těchto činností vůči investičnímu fondu, nikoliv vykonáváním těchto činností pro jiné subjekty (např. pojišťovny). V těchto případech již

https://www.esma.europa.eu/sites/default/files/library/esma34-32-352_qa_aifmd.pdf prováděné činnosti musí být vykonávány jako činnosti podle § 11 odst. 1 písm. c) až f) ZISIF (tedy jako investiční služby). Nejedná se o věcnou změnu, pouze o upřesnění stávající úpravy, jejíž nejednoznačný výklad působil obtíže.

K bodům 4 až 6 (§ 11 odst. 6 a nové odstavce 7 a 8):

Novela nově umožňuje, aby investiční společnost, která není oprávněná přesáhnout rozhodný limit, byla jako podnikatel svěřenským správcem svěřenského fondu a byla oprávněna oceňovat takto spravovaný majetek a vést účetnictví k tomuto majetku. Tato úprava bude v souladu s č1. 6 odst. 3 písm. a) UCITS a čl. 6 odst. 4 písm. a) AIFMD, které umožňují vykonávat tyto činnosti investiční společnosti. Ustanovení § 11 odst. 6 a 7 byla dále upravena tak, aby se nerozlišovalo mezi podlimitní a nadlimitní investiční společností, pokud má být investiční společnost svěřenským správcem. V odstavci 8 se v návaznosti na předpisy Evropské unie (č1. 6 odst. 4 UCITS a čl. 6 odst. 6 AIMFD) vztahují na činnost svěřenského správce pravidla jednání se zákazníky (ve vztahu k individuálnímu portfolio managementu) a pravidla na kapitál, kdy 0,02 % z hodnoty majetku vyžaduje K-faktor k obhospodařovanému majetku i pravidla pro kapitál investiční společnosti. Ze správy svěřeneckého fondu plynou pro investiční společnost (v roli svěřenského správce) značná odpovědnostní rizika. Investiční společnost však udržuje kapitál v určité standardní výši, která se podle § 31 ZISIF navyšuje o „0,02 % ze součtu hodnot majetků jí obhospodařovaných investičních fondů a zahraničních investičních fondů převyšujícího částku odpovídající 250 000 000 EUR, nejvýše však na částku odpovídající 10 000 000 EUR“. Majetek, který investiční společnost obhospodařuje individuálně, se zohlední v kapitálovém požadavku podle § 33 odst. 1 písm. b). Majetek v spravovaných svěřenských fondech se však nezohlední vůbec, proto by se měl zohlednit v zásadě stejně jako majetek svěřený do obhospodařování obchodníka s cennými papíry, i vzhledem k podmíněnosti takové činnosti licencí k poskytování investičních služeb. Obě směrnice vyžadují na tuto službu (správa jednotlivých investičních portfolií) vztahovat čl. 2 odst. 2 a čl. 15, 16, 24 a 25 MiFID II. Čl. 2 odst. 2 MiFID II je transponován v § 4b odst. 3 zákoně č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále

též „ZPKT“) a jeho aplikace je v tomto případě irelevantní. Čl. 15 MiFID II upravující

požadavky na počáteční kapitál byl transponován v § 8a ZPKT. Čl. 16 MiFID II upravuje organizační požadavky a do značné míry odpovídá požadavkům na řídící a kontrolní systémy obhospodařovatele. Konečně články 24 a 25 MiFID II upravují pravidla jednání, resp. § 15 až 15r ZPKT, jež upravují jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky. Jedná se mimo jiné o obecné povinnosti při jednání se zákazníky, povinnosti při vytváření investičního nástroje, povinnosti při nabízení nebo doporučování investičního nástroje, povinnosti ohledně informování zákazníků, provádění pokynů za nejlepších podmínek a další povinnosti ve vztahu k zákazníkům. Pokud se investiční společnosti řídí § 33 ZISIF, pak toto musí dodržovat. Investiční společnosti, které mají v licenci službu podle § 11 odst. 1 písm. c) ZISIF budou i nadále zvýhodněny, protože budou moci spravovat širší portfolio svěřenských fondů. Rozdílná formulace UCITS a AIFMD toto umožňuje, jak ostatně plyne i z dnes platného ZISIF, které doposud nikdo nerozporoval. Dodatečným kapitálem se rozumí kapitál držený nad rámec požadavků podle § 30 a 31 ZISIF a podle kapitálových požadavků ve vztahu k investičním službám (viz § 33 ZISIF).

K bodu 7 (§ 15 nové odstavce 3 až 7):

K odstavci 3: Nově se bude požadovat, aby se nelicencovaný správce označil v názvu, jako „osoba rizikového kapitálu“. Zákon předepisuje přesné označení, které má být součástí firmy podlimitního správce. Zákon nově zakazuje použití pojmu „fond“ nebo jeho překladů či slov od tohoto slova odvozených. Subjekty podle § 15 ZISIF budou muset v přechodném období 2 let přizpůsobit svou obchodní firmu těmto požadavkům. K odstavci 4: Zavádí se informační povinnost vůči investorům tak, aby investor věděl o rizikovosti investice, do čeho bude subjekt investovat a jaký je investiční horizont. Investor by měl být také informován o poplatcích, které si subjekt bude účtovat. Investor by také měl obdržet informaci, že investice není nijak garantována, že tedy o ni může plně přijít. V neposledním řadě se zavádí povinnost informovat investora o skutečnosti, že činnost nelicencovaného správce není dohlížena Českou národní bankou. Tyto informace by investor měl obdržet automaticky, ovšem nově se tato povinnost zanáší do zákona. Informace nemusí být pouze v listinné podobě, ale mohou být poskytnuty i na jiném informačním médiu, ovšem mělo by se jednat o trvalý nosič dat, kdy má investor snadnou možnost se k uchované informaci v budoucnu kdykoliv opakovaně vrátit. Omezuje se okruh osobu, které mohou volně investovat do tohoto subjektu, na ty, jejichž investice odpovídá částce alespoň 125 000 EUR investované v rámci jednoho konkrétního nelicencovaného subjektu. Zákon je přísnější a nestačí mu podmínka kvalifikovaného investora, neboť z aplikační praxe vyplynulo, že podmínka kvalifikovaného investora a jeho prohlášení může být u těchto subjektů často obcházena a je velmi omezený způsob, jak kontrolovat vyplnění investičního dotazníku. Budoucí investor musí také splnit podmínku vyplnění investičního dotazníku, tedy musí být ověřeno, že je tato investice pro danou osobu vhodná a odpovídá jejím odborným znalostem a zkušenostem. K odstavci 5: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sdělení klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou zavádí povinnost a formát informací, které má retailový klient obdržet. Působnost tohoto nařízení se vztahuje i na nelicencované správce. Zákon tedy staví najisto, že nelicencovaný správce může splnit informační povinnost i dodáním tzv. sdělení klíčových informací investorovi. K odstavci 6: Z pravidla minimální výše investice se zavádí výjimka pro rodiny a přátele, kdy může investovat až 20 osob, které nenaplňují podmínku minimálního vkladu. Aby nedocházelo k obcházení zákona, je vyžadováno, aby nepřekročení této výjimky u nelicencovaných správců shromažďujících prostředky od více jak 20 investorů ověřil auditor. Právnická osoba musí tedy ověření, že mezi investory je maximálně 20 osob, kteří investují ekvivalent 125 000 EUR u daného nelicencovaného subjektu, dodat do 6 měsíců od uplynutí předcházejícího účetního ČNB. Tím bude zajištěno, že nedochází k obcházení zákona. K odstavci 7: Způsob předložení této zprávy auditora – tedy jakým způsobem se bude konkrétně elektronicky doručovat ČNB, stanoví ČNB vyhláškou.

K bodům 8 a 9 (zrušení § 15 odst. 8, nový § 15a)

Ustanovení upravující zrušení nelicencovaného správce soudem, není-li tato osoba zapsaná v příslušném seznamu, se vzhledem ke svému obsahu přesouvá z § 15 ZISIF do nového § 15a ZISIF, který upravuje výmaz této osoby. V novém § 15a ZISIF se zavádí obligatorní výmaz nelicencovaného správce ze seznamu vedeném ČNB, jestliže je této osobě uložen orgánem veřejné moci zákaz činnosti. Dále se zavádí sankční výmaz za porušení povinností daných zákonem. ČNB tak může v případě porušení zákonných povinností vymazat nelicencovaného správce ze seznamu vedeného ČNB. Taková osoba nemůže být znovu zapsána dalších 10 let. Je ponecháno správní uvážení ČNB tak, aby byly zohledněny konkrétní okolnosti jako závažnost porušení a případná ochota zjednat nápravu. Sankční výmaz je také jedinou sankcí, která je dána za porušení informační povinnost a za nedodržení omezení osob, které mohou investovat do tohoto typu subjektu. Zavádí se sice pokuta za nedodání ověření auditora, ovšem překročení výjimky limitu 20 osob by mělo být ve výsledku trestáno výmazem, neboť primárně se nejedná o dohlížený subjekt na finančním trhu.

K bodu 10 (§ 16 odst. 5 věta druhá):

Navrhuje se upřesnit pojem „fondový kapitál“ s použitím pojmu „čistá hodnota aktiv“, který odpovídá standardně používané terminologii na finančních trzích i v mezinárodním kontextu (net asset value, NAV) a zároveň odpovídá terminologii ve směrnicích upravujících působení investičních fondů (UCITS a AIMFD) a v nařízení Komise č. 231/2013 (čl. 6 odst. 6). Tento pojem také odpovídá mezinárodním účetním standardům, podle kterých účtují, a tak dochází ke sblížení obsahu pojmu, bez ovšem bez reálného dopadu do daňové oblasti.

K bodům 11 a 12 (nadpisy § 21 a 48 a změny v § 21 odst. 1, § 48 odst. 1):

Novela terminologicky sjednocuje pojem „personální vybavení“ se ZPKT a zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, na „personální zdroje“.

K bodům 13 až 21 [§ 38 odst. 1 písm. s), nové písmeno t) a změny v písm. u), zrušení odstavce 2, změny v § 39 odst. 2 a 5 a nové odstavce 3 a 4]:

Novela ruší zvláštní režim činností podle § 38 odst. 2 ZISIF v návaznosti na § 38 odst. 1 písm. s) ZISIF. Administrátor investičního fondu může tedy i nadále pověřit jinou osobu výkonem jednotlivých činností, v nichž spočívá administrace, jedná se však vždy o delegaci a odpovědnost za jejich provedení tedy zůstává i nadále administrátorovi. Tato úprava vyjasňuje a usnadňuje režim administrace pro dotčené subjekty v sektoru kolektivního investování. Ustanovení § 38 odst. 1 písm. s) ZISIF obsahovalo výčet služeb zpravidla zahrnovaných pod pojem administrace, u nichž se český zákon domníval, že vždy naplňují definici investiční služby. V písm. s) se staví najisto, že tyto činnosti lze vykonávat jak vlastními silami, tak je lze obstarat, a to v případě, že nejsou splněny podmínky pro jejich výkon (zejména podle § 39 ZISIF), tj. zejména, nemá-li osoba příslušné oprávnění. Hlavním důvodem nové úpravy je skutečnost, že směrnice EU počítají pouze s jedním správcem, který je odpovědný za provádění všech činností uvedených v přílohách daných směrnic. I v případě duality obhospodařovatele a administrátora v návaznosti na národní úpravu v ZISIF by nemělo být přípustné umožnit přesunutí odpovědnosti na další osobu, jako je tomu v případě, kdy v návaznosti na § 38 odst. 1 písm. s) ZISIF administrátor pouze „obstará“ výkon činností podle § 38 odst. 2 ZISIF. Novela rovněž mění § 39 ZISIF tak, aby osoba s povolením k administraci investičního fondu nepotřebovala dodatečné oprávnění k poskytování investičních služeb k provádění těchto činností. Zvláštní oprávnění by tedy bylo potřeba pouze v případě delegace těchto činností administrátorem na jinou osobu, která by příslušným oprávněním již musela disponovat (což může být oprávnění investiční společnosti k poskytování investičních služeb nebo oprávnění podle ZPKT). Zároveň je v § 39 odst. 5 ZISIF sjednocen režim nabízení investic do daného fondu tak, aby platil stejný rozsah povinností pro administrátora i obhospodařovatele. Je tedy uvedeno na jisto, že obhospodařovatel může nabízet investice do jím obhospodařovaného fondu bez dalšího, respektive bez pověření administrátora za předpokladu, že obhospodařovatel vykonává tuto činnost s odbornou péčí. Bez tohoto upřesnění by mohlo dojít k výkladovým nepřesnostem ohledně toho, zda by k výkonu této činnosti potřeboval obhospodařovatel pověření od administrátora.

Dále se úpravám v § 38 a 39 ZISIF přizpůsobuje i úprava v § 482, 483, 485 a 487 ZISIF.

K bodu 22 [§ 69 odst. 1 písm. c) bod 1 a písm. d) bod 3]:

Novela v souladu s AIFMD upřesňuje podmínky týkající se požadavků na počáteční kapitál pro výkon činnosti depozitáře a upravuje odkazy na ZPKT.

K bodu 23 [§ 71 odst. 1 písm. b)]:

Stávající úprava jde výrazně nad rámec požadavků práva EU, kdy právo EU (čl. 21 odst. 8 AIFMD i dále v čl. 90 a 91 AIFMR) požaduje úschovu pouze ve vztahu k finančním nástrojům a nikoli k jiným aktivům. Požadavek na úschovu finančních nástrojů je uveden do souladu s AIFMD. Dále je ponechán požadavek na úschovu ostatních aktiv, avšak je zúžen pouze na případy, kdy je tato úschova účelná.

K bodu 24 (§ 83 odst. 1):

Výslovně se odstraňuje povinnost mít depozitáře u tzv. fondů EuVECA a EuSEF. Tato povinnost jde nad rámec evropského práva pro tzv. fondy EuVECA a EuSEF a měla by být dovoditelná výkladem již ze stávající právní úpravy, nejedná se tedy o věcnou změnu.

K bodu 25 (zrušení § 112):

Ustanovení se zobecňuje a přesouvá se do nového § 187a ZISIF, neboť se rozšiřuje jeho působnost na všechny investiční fondy.

K bodům 26 až 28 [§ 130 odst. 2, nový odst. 3 a odst. 4 a 5]:

Aktuální úprava umožňuje vydávat podílové listy za částku odpovídající jejich jmenovité hodnotě nebo za částku uvedenou ve statutu pouze po dobu 3 měsíců od zahájení vydávání pro veškeré otevřené podílové fondy. Tato úprava jde však nad rámec AIFMD a AIFMR, kde je stanoveno, že maximální lhůta pro výpočet aktuální hodnoty podílového listu nebo investiční akcie je 1 rok. Z tohoto důvodu se navrhuje prodloužení této tříměsíční lhůty na 1 rok pro nadlimitní fondy kvalifikovaných investorů a pro speciální fondy, které investují do nemovitostí nebo účastí v nemovitostech. V případě podlimitních fondů kvalifikovaných investorů, které nejsou právem EU harmonizovány, se navrhuje prodloužení lhůty až na 2 roky, pokud tyto fondy investují do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti tak, aby tato úprava odpovídala § 193 ZISIF. Vzhledem k potenciálním výkladovým nepřesnostem se ustanovení o možnosti zvýšení částky podle odstavce 2 o přirážku uvedenou ve statutu otevřeného podílového fondu vkládá do nového odstavce 3 a zároveň dochází k přečíslování stávajících odstavců 3 a 4.

K bodům 29 a 30 (§ 162 odst. 2 a 3):

Zjednodušuje se úprava svolávání valné hromady ve vztahu k vlastníkům investičních akcií bez hlasovacích práv, kdy se jim pozvánka nemusí zasílat a postačí uveřejnění na internetových stránkách. Zároveň se slučují dosavadní odstavce 2 a 3.

K bodu 31 (nový Díl 5):

Novela vytváří nové označení pro obchodní firmu uzavřeného investičního fondu, který je akciovou společností – „investiční fond s fixním základním kapitálem”. Označení „investiční fond s fixním základním kapitálem“ bude dobrovolné, aby existujícím fondům nevznikly nadbytečné náklady. Toto označení může být nahrazeno zkratkou „SICAF” (ve francouzském jazyce: Société d’Investissement à Capital Fixe), protože tato zkratka je celosvětově známá a srozumitelná, čímž napomůže k větší atraktivitě této společnosti.

Administrátor uzavřeného investičního fondu vydává cenné papíry, se kterými není spojeno právo zpětného odkupu jejich emitentem a po získání kapitálu od investorů, dochází k jeho uzavření. Účelem je umožnit i běžné akciové společnosti s fixním základním kapitálem vytvářet podfondy obdobně jako u akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, díky čemuž se zároveň srovná nevýhoda tuzemského kapitálového trhu oproti zahraničním trhům, kde „normální“ akciové společnosti mohou vytvářet podfondy. Stávající Díl 5 se označuje jako Díl 6.

K bodu 32 (§ 170 nové odstavce 4 až 6):

Navrhuje se, aby investiční fond, který je komanditní společností na investiční listy, mohl vytvářet podfondy. Stávající právní úprava dovoluje vytvářet podfondy pouze akciovým společnostem s proměnným základním kapitálem (SICAV), ale neexistuje důvod, který by bránil rozšíření této možnosti rovněž na komanditní společnosti na investiční listy. Novela zavádí nové pravidlo, že společenská smlouva může určit jiné dělení zisku a ztráty než připouští § 126 odst. 1 věta první zákona o obchodních korporacích, například, že zisk nebo ztrátu nese jen společnost a nikoli komplementáři.

K bodu 33 (nový § 187a):

Stanoví se výslovně povinnost rovného zacházení s investory obhospodařovatele a administrátora s ohledem na všechny druhy investičních fondů. Již v současnosti tato povinnost vyplývá implicitně z obecné povinnosti obhospodařovatele a administrátora investičního fondu jednat spravedlivě a v nejlepším zájmu investorů, přičemž s ohledem na podílové fondy je v ZISIF zakotvena výslovně. Jde o zobecněnou úpravu dnes obsaženou v § 112 ZISIF.

K bodu 34 (§ 189):

Stanoví se pravidlo, že pokud investiční fond vytváří podfondy, postačí, má-li statut jen ve vztahu k těmto podfondům. Jak UCITS, tak AIFMD stanovují povinnost vytvářet statut pouze u subjektů bez právní osobnosti. Pokud má investiční fond právní osobnost, tak povinnost vytvářet statut chybí a obě směrnice hovoří pouze o zakládajících dokumentech. Jelikož podfondy mohou podle ZISIF vytvářet pouze investiční fondy s právní osobností (SICAV, nově i SICAF a komanditní společnost na investiční listy), není zakotvení výjimky vytvářet statut pouze pro podfond nikterak v rozporu s právem EU. Novela si klade za cíl zpřehlednit a zjednodušit statut investičních fondů vytvářejících podfondy. Obdobně jako u statutu investičního fondu, tak i u statutu podfondů má povinnost vydávat a aktualizovat statut obhospodařovatel.

K bodům 35 až 37 [§ 193 odst. 2 písm. c) a d)]:

Lhůta pro stanovení hodnoty podílového listu investičního fondu, který investuje do nemovitostí nebo účastí do nemovitostních společností, se uvádí do souladu s relevantními předpisy EU. AIFMD stanoví, že pravidla oceňování a určování hodnoty účastí na investičních fondech jsou upravena národní právní úpravou a dále v základních dokumentech investičního fondu (čl. 19 odst. 2 a 3 AIFMD). Zároveň však zavádí základní podmínky a to, že oceňování a stanovení hodnoty účasti na fondu musí být prováděno s ohledem na investiční strategii a minimálně vždy, když dochází k odkupům. Dále stanoví napevno maximální lhůtu a to jednou ročně (čl. 19 odst. 3 druhý pododstavec AIFMD a čl. 72 odst. 1 AIFMR). Nicméně se navrhuje zachování stávající lhůty pro subjekty, které nejsou právem EU harmonizovány (tj. podlimitní fondy kvalifikovaných investorů).

K bodu 38 (nový § 193a):

Stanoví se povinnost i jiných fondů než podílových fondů a SICAV vydávat účasti za hodnotu fondového kapitálu (NAV). Účelem této úpravy je zabránit zkreslení majetku stávajících investorů v případě vydání účastí za jinou cenu.

K bodu 39 [§ 209 písm. a)]:

Navrhuje se upravit způsob určení úplaty za obhospodařování. Pojem účetní období se nahrazuje pojmem období určené ve statutu, jelikož tento pojem více odpovídá cíli právní úpravy a výkladu plynoucího z obecných pokynů oránu ESMA.

K bodu 40 (nadpis Poskytnutí sdělení klíčových informací investorovi v § 231):

Upravuje se nadpis § 231 ZISIFv souladu s čl. 80 odst. 1 a 3 UCITS, podle kterých mají být klíčové informace poskytnuty investorům bezúplatně a v dostatečném časovém předstihu před navrženým upisováním podílových jednotek. Tato povinnost není podmíněna předchozí žádostí investora, proto musí být nadpis tohoto paragrafu upraven tak, aby věcně odpovídal UCITS.

K bodu 41 (§ 247 nový odst. 4):

Upřesňuje se, že fondy ELTIF mohou taktéž vytvářet strukturu řídícího fondu a podřízených fondů v souladu s nařízením ELTIF. Je vhodné upřesnit, že fondy ELTIF mohou vytvářet tyto struktury na základě přímo účinného nařízení, ačkoliv by nenaplňovaly podmínky pro vytváření struktury řídícího a podřízených fondů na základě ZISIF.

K bodům 42, 43, a 46 (§ 265, § 266 odst. 1 a § 284 zrušení odst. 3)

Stávající úprava v § 265 a § 284 odst. 3 ZISIF se ukázala jako zbytečně zatěžující s tím, že i oceňování nemovitostí by měl investiční fond provést v souladu s IFRS podle § 196 ZISIF. Ustanovení je tak do značné míry duplicitní s tím, že případné odchylky od IFRS nejsou potřebné.

K bodu 44 [§ 272 odst. 1 písm. h)]:

V souvislosti se změnou § 39 ZISIF, kdy investiční společnost jako administrátor může bez zvláštního povolení k poskytování investičních služeb nabízet investice do fondu, který administruje, se mění stávající úprava možnosti diverzifikace investice kvalifikovaného investora do více fondů. Doposud mohl kvalifikovaný investor v souhrnu investovat v rámci splnění limitu 125 000 EUR, resp. 1 000 000 Kč, do více fondů za podmínek, že jsou tyto fondy obhospodařovány stejným obhospodařovatelem a administrovány stejným administrátorem. Jelikož však administrátor může dohlížet a zajistit, že výše investice kvalifikovaného investora do více fondů administrovaných stejným administrátorem dosáhne minimální hranice 125 000 EUR/1 000 000 Kč, navrhuje se zmírnění dané podmínky pro minimální výši investice do více fondů, což umožní větší diverzifikaci portfolia. Postačí tedy, že fondy, do nichž kvalifikovaný investor v rámci splnění daného limitu investuje, budou obhospodařovány stejným obhospodařovatelem nebo budou administrovány stejným administrátorem.

K bodu 45 (§ 273 zrušení odst. 4):

Vzhledem k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/606, které novelizuje nařízení ELTIF, jež odstraňuje stávající podmínky podle čl. 30 odst. 3 nařízení ELTIF, se navrhuje odstranit § 273 odst. 4 ZISIF, na základě kterého soud zrušil ELTIF, pokud nebyly splněny podmínky podle čl. 30 odst. 3 nařízení ELTIF.

K bodu 47 (§ 295a):

Změna souvisí se změnou v § 325a ZISIF.

K bodu 48 (§ 297 nové odst. 4 a 5):

Stanoví se povinnost obhospodařovatele zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem informovat ČNB o změně okolností, na základě kterých rozhodla, že je daný zahraniční investiční fond srovnatelný se speciálním fondem. Současně se doplňuje přestupek v § 601 ZISIF, pokud obhospodařovatel tuto informační povinnost nesplní. Zároveň se zakotvuje pravomoc ČNB zrušit rozhodnutí o srovnatelnosti, pokud se podstatně změní okolnosti a zahraniční fond přestane být srovnatelný. ZISIF doposud neobsahoval žádné pravidlo, na základě kterého by ČNB mohla dříve vydané rozhodnutí o srovnatelnosti zrušit, pokud se dozví, že došlo k podstatné změně okolností, na základě kterých bylo rozhodnutí vydáno. Vzhledem k ochraně zájmů investorů je vhodné tuto pravomoc ČNB zakotvit do ZISIF, jelikož podle správního řádu by ČNB mohla původní rozhodnutí o srovnatelnosti zrušit pouze na žádost, nikoliv z moci úřední.

K bodům 49 až 57 [§ 304a odst. 1 písm. a), § 304a odst. 2, § 306 odst. 1 písm. a) a b), § 314 odst. 3, § 314a odst. 1 úvodní část, odst. 1 písm. a), odst. 4 a 5, § 315a odst. 1 písm. a) a b) a § 331 odst. 3 a 4]

Legislativně-technické změny v souvislosti se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1160 ze dne 20. června 2019, kterou se mění UCITS a AIFMD, pokud jde o přeshraniční

distribuci subjektů kolektivního investování (dále též jako „CBDF“). K bodům 58 a 59 (§ 315 odst. 1, § 316 odst. 2, § 318 odst. 1 a 2, § 319 odst. 1 a 2, § 320 odst. 1 a 2, § 322 odst. 3 a 4, § 324 odst. 1 a 2, § 325 odst. 1, 2 a 4 a v § 504 odst. 2):

Změny souvisí se sloučením seznamů zahraničních investičních fondů v § 597 ZISIF.

K bodu 60 (§ 325a):

Z důvodu nadměrné regulace přinášející neúměrné náklady se ruší povinný zápis do seznamu ČNB fondů, jejichž domovským státem není členský stát EU, které jsou obhospodařované obhospodařovatelem neoprávněným přesáhnout rozhodný limit, a které jsou veřejně nabízené v ČR. Ustanovení je ovšem třeba vykládat ve spojení s § 296 a § 297 odst. 2 ZISIF, které stanoví omezení ve vztahu k této kategorii fondů – investorem se může stát pouze tzv. kvalifikovaný investor.

K bodu 61 (nový § 362e):

Stanoví se, že ustanovení o zrušení podílového fondu se obdobně použijí i pro podfondy investičního fondu s právní osobností. Ustanovení upravující likvidaci podfondu v ZISIF doposud chybělo a je vhodné ho doplnit.

K bodu 62 (§ 376 nové odst. 3 až 7)

Zpřesňují a vyjasňují se některé procesní aspekty likvidace podílového fondu. Nově navrhovaná úprava předpokládá součinnost obhospodařovatele a administrátora daného podílového fondu. Jednotlivé úkony v rámci likvidace jsou mezi administrátora a obhospodařovatele rozděleny s přihlédnutím k jejich postavení a činnostem v rámci ZISIF a údajům, ke kterým mají přístup. K odstavci 3: Navrhuje se nově stanovit povinnost obhospodařovateli, aby ke dni zpeněžení majetku podílového fondu a splnění všech jeho dluhů, vypracoval zprávu o průběhu likvidace, ve které má být alespoň popsáno, jakým způsobem naložil s likvidační podstatou. Ke stejnému dni, o kterém by tak měl obhospodařovatel informovat administrátora, se dále navrhuje administrátorovi stanovit povinnost vyhotovit účetní závěrku podle zákona upravujícího účetnictví. Z hlediska plnění daňových povinností na dani z příjmů právnických osob je možno tuto zprávu považovat za zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku, od které se dle § 240c daňového řádu odvíjí lhůta pro podání daňového přiznání. K odstavci 4: Žádost o výmaz podílového fondu ze seznamu vedeného ČNB se nově ukládá podat administrátorovi, a to v návaznosti na dokončení vyplácení podílů na likvidačním zůstatku podílníkům podílového fondu podle druhého odstavce. Povinnost podat tuto žádost se ukládá administrátorovi proto, že právě administrátor prováděl vyplácení podílů na likvidačním zůstatku, a je tak nejlépe informován o dokončení této činnosti a možnosti směřovat proces likvidace k úplnému závěru a zániku fondu, který je vázán na výmaz tohoto fondu ze seznamu podílových fondů (viz § 108 odst. 1 věta druhá ZISIF). Žádost o výmaz doručí administrátor ČNB spolu se zprávou o průběhu likvidace vyhotovenou obhospodařovatelem i účetní závěrkou likvidovaného podílového fondu podle třetího odstavce. Související změny jsou provedeny i v § 506a ZISIF. K odstavci 5: Administrátor dále zajistí uchování dokumentů, které poskytl pro informační účely ČNB spolu s žádostí o výmaz, a to po dobu 10 let. Tato povinnost přechází i na právního nástupce administrátora. K odstavci 6: Dále se po vzoru obecné úpravy likvidace právnických osob navrhuje stanovit, že proces likvidace nemůže skončit v případě, že se objeví nový majetek, o jehož existenci obhospodařovatel podílového fondu nevěděl, i přestože již administrátor začal činit kroky směřující k zániku podílového fondu. V takovém případě se obhospodařovateli ukládá vypořádat nově objevený majetek a činit další nezbytná opatření. K odstavci 7: V případě, že se objeví neznámý majetek již vymazaného a tedy zaniklého podílového fondu, bude tento zánik podílového fondu ČNB zrušen, a to na návrh osoby mající právní zájem na obnovení procesu likvidace. Obdobně se navrhuje postupovat v případě, objeví-li se jiný zájem hodný právní ochrany, kdy se předpokládá, že půjde především o zájem majetkové povahy související s účelem likvidace podílového fondu. Navrhuje se stanovit, že v takovýchto případech ČNB rozhodne o pokračování likvidace a ustanovení likvidátora, kterého pověří procesem pokračováním obnoveného podílového fondu podle odstavců 1 až 6. Vzhledem k tomu, že fond už neexistuje a není možno zajistit, že bude stále existovat původní obhospodařovatel, zavádí se pro tyto situace institut likvidátora, který bude vystupovat v roli obhospodařovatele nebo administrátora podle pravidel tohoto ustanovení.

K bodům 63 a 64 [§ 381 odst. 1 nové písm. g)]:

V praxi vyvstaly výkladové problémy ohledně výkladu § 381 ZISIF, zda umožňuje, nebo naopak výslovně vylučuje jinou přeměnu prováděnou na účet podílového fondu (podílový fond obhospodařovaný investiční společností), než přeměny výslovně uvedené. Konkrétně šlo o případ sloučení investiční společnosti s kapitálovou společností na účet podílového fondu, v situaci, kdy je zapsaný jako 100% vlastníkem (společníkem) zanikající kapitálové společnosti podílový fond, s tím, že práva vlastníka realizuje pro podílový fond investiční společnost, která tento fond obhospodařuje (viz § 102 odst. 2 ZISIF). Rejstříkový soud takovou přeměnu již v minulosti několikrát zapsal v případě fondů kvalifikovaných investorů, ačkoli jsou pochybnosti, zda je tato přeměna vůbec přípustná s odkazem na výslovnou úpravu ZISIF (viz § 381 odst. 2 ZISIF). S ohledem na právní nejistotu těchto právních poměrů se proto navrhuje výslovně upravit převod jmění kapitálové společnosti (společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti) do podílového fondu. Věcně lze mít za to, že takové přeměně, resp. převodu jmění, není důvod bránit, protože pokud nejde o situaci předlužené kapitálové obchodní společnosti nebo jinou situaci, kdy by přeměnou mohly být poškozeny zájmy podílníků, nevznikne takovou přeměnou podílníkům škoda. Jeví se tedy jako vhodné takovou přeměnu výslovně upravit a odstranit stávající právní nejistotu ohledně toho, zda je přípustná.

K bodu 65 (nový oddíl 7 - Převod jmění kapitálové společnosti do podílového fondu):

K § 432a ZISIF: Výslovně se připouští převod jmění kapitálové společnosti (a.s. nebo s.r.o.) do podílového fondu za podmínek, které musí být splněny kumulativně. Tento převod je možný pouze tehdy, pokud je podílový fond v pozici jediného společníka zanikající kapitálové společnosti. Vyžaduje se materiální plnění této povinnosti, tedy zápis v obchodním rejstříku je podpůrný. Investiční společnost s povinností odborné péče musí předem posoudit dopady sloučení na zájmy podílníků. Novela výslovně uvádí, že převod jmění nesmí být proveden, jestliže by tímto převodem byli podílníci poškozeni nebo by byl porušen statut fondu. O převodu jmění může rozhodovat pouze nejvyšší orgán, a to statutární orgán obhospodařovatele v působnosti valné hromady nebo shromáždění podílníků v případě, že dle statutu (§ 113 odst. 1 ZISIF) patří otázky přeměn do působnosti jeho rozhodování. Před samotným rozhodnutím je nutné, aby se depozitář vyjádřil, zda v důsledku tohoto převodu jmění nebude porušen statut podílového fondu. Vylučuje se možnost dovolat se neplatnosti převodu, a to z důvodu, že je-li společníkem jediný společník, pozbývá možnost zneplatnění převodu smysl. Navrhuje se výslovně stanovit, že nesplnění podmínek přípustnosti nevyvolá právní účinky. K § 432b ZISIF: Projekt převodu jmění je vypracován administrátorem fondu a zanikající kapitálovou společností. Pro formu projektu převodu jmění je relevantní zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, v platném znění a jeho probíhající novela

(sněmovní tisk č. 459) (dále jen „zákon o přeměnách“), a je tedy vyžadovaná forma notářského

zápis, a to proto, že notář je osoba, která je zkušená v dané oblasti a má zajistit procesní náležitosti projektu převodu jmění. Projekt převodu jmění musí obsahovat zákonem taxativně stanovené náležitosti. K § 432c ZISIF: K převodu jmění je vyžadováno povolení ČNB v případě fondů kolektivního investování, a to z důvodu nutnosti trvání na vyšší ochraně těchto investorů s výjimkou fondů kolektivního investování, které investují do nemovitostí, pro ně je výjimka již dnes. U fondů kvalifikovaných investorů není s ohledem na jejich předpokládanou erudovanost povolení ze strany ČNB vyžadováno. K § 432d až § 432f ZISIF: Řízení o žádosti u ČNB má charakter správního řízení. Převod je zapisován do obchodního rejstříku a řídí se zákonem o přeměnách. Úprava v těchto ustanoveních nemá ovšem vliv na povinnosti dané zákonem o přeměnách, které musí i nadále být splněny. Vzhledem k vložení nového oddílu 7 - Převod jmění kapitálové společnosti do podílového fondu se stávající oddíl 7 – Zvláštní ustanovení pro řídící a podřízené fondy označuje jako oddíl 8.

K bodu 66 (nadpis Povinnosti obhospodařovatele podřízeného fondu při zrušení nebo přeměně jeho řídícího fondu v § 433):

Upřesňuje se nadpis § 433 ZISIF, aby přesněji reflektoval text tohoto paragrafu.

K bodu 67 (§ 454 odst. 2):

V návaznosti na úpravu § 432d ZISIF se doplňuje i zmocnění ČNB vymezit náležitosti žádosti a formu jejího podání.

K bodu 68 (§ 467 nový odstavec 6):

Vyjasňují se některé procesní aspekty likvidace podílového fondu. Jedná se mj. o zpřístupnění informace o probíhající likvidaci v seznamech ČNB podle § 597 písm. b) ZISIF za účelem zajištění transparentnosti. Obhospodařovatel oznámí ČNB zrušení podílového fondu s likvidací, jelikož právě obhospodařovatel rozhoduje o zrušení podílového fondu, proto je administrativně nejjednodušší, aby i informoval ČNB.

K bodu 69 (§ 469):

Navrhuje se převést povinnost oznámení ČNB údaje o výboru odborníků a nemovitostech a účastech v nemovitostních společnostech, do kterých fond investuje, z administrátora na obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu. Tyto činnosti se svoji podstatou týkají obhospodařování, proto je z hlediska procesní ekonomie jednodušší, aby informace ČNB poskytoval přímo obhospodařovatel.

K bodům 70 a 72 [§ 479 odst. 1 písm. f) a § 482 písm. f)]:

Navrhuje se upravit požadavky licenčního řízení na kapitál investiční společnosti, samosprávného investičního fondu a hlavního administrátora. Důkladné přezkoumání těchto požadavků ze strany ČNB je jedním ze základních předpokladů zajištění, že subjekty disponují kapitálem ve výši zajišťující jejich řádné fungování, včetně transparentnosti původu tohoto kapitálu. Dosavadní znění ZISIF výslovně neuvádělo, že ČNB při licenčním řízení zkoumá dodržení výše počátečního kapitálu a zároveň, že výše, která umožňuje řádnou administraci/obhospodařování investičních fondů (jak to požaduje ZISIF v rámci licenčního řízení ve stávajícím znění) je odpovídající požadavkům v § 30, 31 a 57 ZISIF. V případě požadavků na obhospodařovatele se jedná o výslovnou transpozici čl. 8 odst. 1 písm. b) AIFMD a čl. 7 odst. 1 UCITS. Nutno dodat, že doplněné kapitálové požadavky jsou subjekty povinny dodržovat po celou dobu jejich činnosti.

K bodu 71 [§ 480 odst. 1 písm. g), § 512a odst. 1 a 2, § 599 odst. 1 písm. a), § 604 odst. 1 písm. a) a § 612 odst. 1 písm. t)]:

Ustanovení odkazují na konkrétní články v nařízení ELTIF. Jelikož bylo toto nařízení novelizováno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/606, je potřeba upřesnit, že se odkazuje na nařízení ELTIF v platném znění.

K bodu 73 [§ 482 písmeno g) a zrušení písmene h)]:

Změna souvisí se změnami v § 38 a 39 ZISIF.

K bodu 74 (§ 483 odst. 1):

Sjednocují se lhůty pro některá licenční řízení podle ZISIF, neboť se jedná o obdobně administrativně náročná správní řízení, ve kterých se posuzují víceméně obdobné předpoklady pro výkon činnosti (vedoucí osoby, kvalifikované účasti, řídicí a kontrolní systém atd.). Je-li vzhledem k náležitému posouzení žádosti nezbytné prodloužit lhůtu, rozhodne o tom ČNB, přičemž tato lhůta může být nově prodloužena i o kratší dobu než jsou 3 měsíce. Související změna je provedena i v § 510 odst. 3 ZISIF.

K bodům 75 až 77 [§ 485 odst. 1 písm. c) body 5 a 6, zrušení písmene d) a nový § 487]:

Změny souvisí se změnami v § 38 a 39 ZISIF. Novela zjednodušuje nadměrnou regulaci. Zákon nestanoví rozdílné podmínky pro výkon administrace s ohledem na povolení obhospodařovatele předmětného investičního fondu (zda je oprávněný přesáhnout rozhodný limit či nikoliv). Zároveň ani nestanoví rozdílné požadavky z hlediska doložení předpokladů pro výkon činnosti administrace a není tedy ani důvod rozlišovat v tomto ohledu v rámci licenčního řízení. Ruší se zvláštní režim činností podle § 38 odst. 2 ZISIF, proto musí být odstraněno znění písmena b) v § 487 ZISIF.

K bodům 78 a 79 [§ 506a odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. b)]:

Změny souvisí se změnami v § 376 a 467 ZISIF. V § 506a odst. 1 písm. a) ZISIF se nově stanoví, že ČNB také rozhodne o výmazu ze seznamu ČNB v případě investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, jestliže o to požádal administrátor nebo likvidátor, jde-li o investiční fond s právní osobností. Obhospodařovatel mohl podat tuto žádost i podle předchozí právní úpravy. Zároveň se zrušují v § 506a odst. 2 písm. b) ZISIF slova „zániku podílového fondu nebo“, neboť toto ustanovení nedává smysl v souvislosti s § 108 ZISIF, podle kterého zaniká podílový fond právě dnem výmazu ze seznamu ČNB. Dále je v průběhu likvidace rovněž vhodné tento údaj zapsat do seznamu ČNB a tím ho zpřístupnit všem osobám, které ze seznamu ČNB vycházejí.

K bodu 80 (§ 506b odst. 1):

Jedná se o opravu gramatické chyby.

K bodu 81 (§ 506b nový odstavec 3):

Novela zjednodušuje řízení o výmazu ze seznamů podle § 596 nebo § 597 ZISIF.

K bodu 82 (§ 509 odst. 3)

Účast na zahraničním investičním fondu se zahrnuje do výjimky podle § 509 odst. 3, který stanovuje, kdy nemusí mít investiční společnost oprávněná obhospodařovat fond kolektivního investování souhlas ČNB k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na jiné právnické osobě. Dosavadní vynechání účasti na zahraničním investičním fondu z této výjimky nebylo opodstatněné.

K bodu 83 (§ 510 nový odstavec 3):

Změna souvisí se změnou v § 483 ZISIF.

K bodu 84 (§ 532):

Sjednocuje se přístup ke všem žádostem podávaným ČNB podle části třinácté ZISIF.

K bodu 85 (zrušení § 553):

Jedná se o legislativně-technickou úpravu. Již zákon č. 119/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti regulace podnikání na finančním trhu, zrušil ustanovení týkající se udělování povolení pro účely označení podílového fondu a svěřenského fondu. Jelikož se již toto povolení neudílí, nedává smysl, aby byly v ZISIF zachována pravidla pro jeho odnětí.

K bodům 86 až 88 [§ 597 písm. d), zrušení § 597 písm. e)]:

Slučují se seznamy zahraničních investičních fondů v § 597 ZISIF. Stávající režim je specifickou národní úpravou, která není zahraničními subjekty využívána a způsobuje nepřehlednost seznamů vedených ČNB.

K bodu 89 (zrušení § 598 odst. 5)

Ruší se poplatek pro obnovení zápisu zahraničního investičního fondu do seznamu vedeného ČNB podle § 597. Existence obnovovacího poplatku bez současné existence registračního poplatku pro takto notifikované fondy nedává příliš smysl. V souvislosti s tím se ruší správní poplatek podle položky 66 bodu 10 sazebníku správních poplatků.

K bodu 90 [§ 599 odst. 1 písm. h) a § 604 odst. 1 písm. h)]:

Novela terminologicky sjednocuje pojem „personální vybavení“ se ZPKT a zákonem o bankách na „personální zdroje“.

K bodům 91 a 94 [§ 599 odst. 1 písm. p) a § 604 odst. 1 písm. m)]:

V souvislosti se změnami § 469 ZISIF přechází oznamovací povinnost na obhospodařovatele, což musí být reflektováno i v rámci přestupků.

K bodům 92 a 93 (§ 601 nový odst. 6 a odst. 7 až 9):

V souvislosti s § 297 odst. 5 ZISIF se zavádí nový přestupek. Z tohoto důvodu se následující odstavce přečíslovávají a drobně upravují.

K bodu 95 [§ 604 odst. odst. 3 nová písmena e) a f)]:

V souvislosti se změnami v § 376 ZISIF se zavádí nové přestupky. Administrátor podílového fondu se dopustí přestupku, pokud nepodá žádost o výmaz ze seznamu podílových fondů podle § 376 odst. 4 ZISIF. Aby se tedy jednalo o bezvadné podání žádosti o výmaz ze seznamu podílových fondů, musí s touto žádostí přiložit taktéž konečnou zprávu o průběhu likvidace a účetní závěrku. V opačném případě se bude jednat o porušení povinnosti podle § 376 odst. 4 ZISIF. Administrátor se zároveň dopustí přestupku, pokud nezajistí uchovávání dokumentů v souladu s § 576 odst. 5 ZISIF.

K bodům 96 až 98 (§ 611 nové odstavce 5 a 6 a odst. 7 a 8):

V souvislosti se změnami v § 467 ZISIF se doplňuje přestupek k povinnosti informovat ČNB o změnách ve skutečnostech, na základě kterých bylo uděleno povolení k činnosti podle ZISIF.

K bodu 99 [§ 614 odst. 1 písm. b) a § 618 odst. 1 písm. b)]:

Od novely ZISIF zákonem č. 119/2020 Sb. se v § 531 ZISIF již neupravuje řízení o povolení označení podílového fondu.

K bodu 100 [§ 614 odst. 1 písm. e) a § 618 odst. 1 písm. e) ]:

V souvislosti s novelou nařízení ELTIF a se změnou povinností nabízení investic do fondů ELTIF pro neprofesionální investory je potřeba upravit přestupky právnických nebo podnikajících fyzických osob a fyzických osob.

K bodům 101, 108 a 109 [§ 614 odst. 1 písm. k) až n), § 618 odst. 1 písm. k) až n) a § 634 odst. 1 až 4]:

Zákaz používání slov „investiční fond“, „investiční společnost“, „hlavní administrátor“ a „podílový fond“ ve svém jméně jinými osobami, než jsou tyto subjekty, se rozšiřuje na používání překladů nebo odvozenin těchto slov. Obdobná úprava se nachází i v jiných sektorových legislativách. Jedná se o posílení ochrany investorů, kteří se doposud museli dovolávat ochrany prostřednictvím obecných ustanovení zakazujících klamavost obchodní firmy nebo názvu právnické osoby prostřednictvím občanského zákoníku.

K bodu 102 [§ 614 odst. 1 písm. o), § 618 odst. 1 písm. o) a § 636 odst. 1]:

Zavádí se ochrana zkratkám SICAV, SICAF, a označení ELTIF, resp. evropský fond dlouhodobých investic.

K bodům 103 a 104 [§ 616 odst. 4 nové písm. b) a písm. c)]:

Zavádí se přestupek, kterého se dopustí nelicencovaný správce, pokud nedodá ČNB zprávu auditora ověřující, že investorů je maximálně 20, v případě že nesplňují všichni podmínku, že investice každého z nich odpovídá alespoň částce 125 000 EUR. Následně dochází k přečíslování písmen a souvisejícím úpravám v ustanovení.

Zároveň se zrušuje přestupek za neoznámení skutečností či údajů podle § 463 odst. 2 písm. b), jelikož nelicencovaný správce nemá povinnost tyto údaje poskytovat.

K bodům 105 a 106 [§ 616 úvodní část odst. 5 a 6]:

Ustanovení se přizpůsobují zavedení nového přestupku nelicencovaného správce v § 616 odst. 4 písm. b) ZISIF a k následnému přečíslování dosavadních přestupků.

K bodu 107 (§ 625 odst. 2):

Ustanovení se přizpůsobuje úpravám v § 38 ZISIF.

K bodu 110 [§ 640 písm. k)]:

Dochází k odstranění disproporce, kdy jedné ze zpravodajských služeb lze poskytovat informace jinak chráněné povinností mlčenlivosti, zatímco ostatním zpravodajským službám (tedy Úřadu pro zahraniční styky a informace a Vojenskému zpravodajství) nikoliv. Podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zabezpečují jak Bezpečnostní informační služba, tak Úřad pro zahraniční styky a informace mimo jiné informace týkající se ochrany ekonomických zájmů České republiky. Zpravodajské služby jsou nuceny na vývoj bezpečnostních hrozeb adekvátně reagovat, a to především pokud jde o zaměření své činnosti a okruhy informací, jež při své činnosti získávají. Stávající omezení přístupu zpravodajských služeb v ustanovení § 604 ZISIF tak neodpovídá požadavkům kladeným na současnou činnost zpravodajských služeb.

K čl. II Přechodná ustanovení

Vzhledem ke změně podmínek, které se vztahují na nelicencované správce, se těmto subjektům poskytuje lhůta 2 let, aby uvedly své podnikání do souladu s novým požadavkem zvláště ve vztahu k osobám, které do nich mohou investovat. Na uvedení obchodní firmy nelicencovaných správců do souladu s novými požadavky se dává těmto subjektů kratší lhůta 6 měsíců. Zároveň se staví na jisto, že nelicencovaní správci nemusí zpětně plnit vybrané informační povinnosti či test investora vzhledem k těm investicím investorů, které byly realizovány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud by ovšem investor, který investoval před nabytím účinnosti tohoto zákona, svou investici navýšil, vztahují se na něj již požadavky zákona po nabytí účinnosti této novely. Zavádí se také přechodné ustanovení ve vztahu k likvidaci podílového fondu. Vzhledem k tomu, že dochází ke změně procesních pravidel, se ponechává doběhnout likvidace zahájené podle stávajících pravidel.

K části druhé, čl. III Změna zákona o daních z příjmu

K bodu 1 [§ 17 odst. 1 písm. d)]:

V návaznosti na změny navrhované novelou zákona o investičních společnostech a investičních fondech, kdy se v § 170 ZISIF nově umožňuje investičnímu fondu, který je komanditní společností na investiční listy, vytvářet podfondy, a v § 169b odst. 2 ZISIF se toto umožňuje investičnímu fondu, který je akciovou společností a není akciovou společností s proměnným základním kapitálem, se těmto novým typům podfondů dává stejné daňové zacházení, jaké mají dosavadní podfondy akciové společnosti s proměnným kapitálem. Stanoví se tedy, že i nové typy podfondů jsou poplatníkem daně z příjmů právnických osob a daňové zacházení je obdobné daňovému zacházení s právní formou investičního fondu, který je tvoří. Důvodem je, že také tyto podfondy jsou v podstatě samostatnými jednotkami, kdy účtování, včetně vykazování zisků a ztrát je oddělené a i případné rozdělování zisku mezi jednotlivé investory je prováděno na úrovni jednotlivých podfondů. Běžně se může stát, že v rámci jednoho investičního fondu je jeden podfond ziskový a rozděluje zisk, zatímco druhý podfond vykáže za dané zdaňovací období ztrátu. Proto je z daňového pohledu vhodné zdaňovat jednotlivé podfondy samostatně. Zároveň se volí obecné označení „podfond investičního fondu“, pod které oba nově uvedené podfondy i již existující podfond akciové společnosti s proměnným základním kapitálem spadají.

K bodu 2 a 3 [§ 17b odst. 1 písm. a)]:

Ustanovení § 17b odst. 1 písm. a) ZDP stanoví podmínky, které musí být splněny, aby byl investiční fond přijatý k obchodování na organizovaném trhu cenných papírů základním investičním fondem. Vzhledem k tomu, že se v související novele ZISIF navrhuje rozšíření možností vytvářet podfondy investičních fondů, navrhuje se rozšíření tohoto ustanovení i na podfondy investičních fondů. Návazně na toto rozšíření se podfondy doplňují i do § 17b odst. 1 písm. a) bodu 1 ZDP, který stanoví podmínku maximálního podílu jednoho účastníka na základním kapitálu, přičemž pro akciovou společnost s proměnným kapitálem platí ustanovení § 155 ZISIF, že u těchto typů investičních fondů včetně jimi vytvářených podfondů se základní kapitál rovná fondovému kapitálu. Důvodem této nové úpravy je zajištění rovného daňového zacházení pro podfondy investičních fondů, které jsou z pohledu daně z příjmů samostatnými poplatníky, a měly by tak mít obdobný daňový režim jako ostatní srovnatelní poplatníci (investiční fondy).

K bodu 4 [§ 17b odst. 1 písm. c)]:

V návaznosti na úpravy provedené v § 17 odst. 1 písm. d) ZDP, podle kterého jsou poplatníkem daně z příjmů vedle podfondu akciové společnosti s proměnným základním kapitálem i další podfondy, které lze na základě změny ZISIF nově vytvářet, je nutné upravit i definici základního investičního fondu. Proto se navrhuje rozšířit účinnost ustanovení § 17b odst. 1 písm. c) ZDP, které definuje podmínky, za jakých může být podfond základním investičním fondem, i na tyto podfondy (podfond komanditní společnosti na investiční listy a podfond akciové společnosti, která je investičním fondem a není akciovou společností s proměnným základním kapitálem). Zároveň se volí obecné označení „podfond investičního fondu“, pod které oba nově uvedené podfondy i již existující podfond akciové společnosti s proměnným základním kapitálem spadají.

K bodu 5 a 6 [§ 17b odst. 1 písm. d)]:

V návaznosti na úpravy § 17b odst. 1 písm. a) ZDP se navrhuje sjednocení legislativního textu týkajícího se podfondů v celém ustanovení § 17b ZDP, tedy i v písmenu d). V současné době se aplikace tohoto ustanovení i na zahraniční podfondy zahraničních investičních fondů dovozuje výkladem v návaznosti na ZISIF. Vzhledem k tomu, že pro účely daní z příjmů jsou podfondy samostatnými poplatníky, je pro právní jistotu vhodnější i v tomto ustanovení termín „podfond“ výslovně uvést. Dojde tak ke sjednocení legislativní úpravy, kdy je ve všech částech daného ustanovení pro účely definice základního fondu užíváno spojení „investiční fond a podfond“.

K bodu 7 (§ 19 odst. 12):

V návaznosti na navrhovanou změnu ZISIF, kdy se v § 169b odst. 2 ZISIF nově umožňuje investičnímu fondu, který je akciovou společností a není akciovou společností s proměnným základním kapitálem, vytvářet podfondy, se dosavadní pravidlo zobecňuje tak, aby se vztahovalo i na tyto akciové společnosti a jejich podfondy.

K bodu 8 [§ 23f písm. h)]:

V návaznosti na úpravy provedené v § 17 odst. 1 písm. d) ZDP, podle kterého jsou poplatníkem daně z příjmů vedle podfondu akciové společnosti s proměnným základním kapitálem i další podfondy, které lze na základě změny ZISIF vytvářet, je nutné i tyto podfondy (podfond komanditní společností na investiční listy a podfond akciové společnosti, která je investičním fondem a není akciovou společností s proměnným základním kapitálem) vyloučit z režimu omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů, což odpovídá směrnici Rady EU 2016/1164, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu. Zároveň se volí obecné označení „podfond investičního fondu“, pod které oba uvedené podfondy i již existující podfond akciové společnosti s proměnným základním kapitálem spadají.

K bodu 9 [§ 28 odst. 1 písm. f)]:

V návaznosti na nově zaváděné nové typy podfondů investičních společností se navrhuje rozšíření definice „odpisovatele“ pro účely daní z příjmů. Podle stávající úpravy je odpisovatelem zejména poplatník mající k majetku vlastnické právo (§ 28 odst. 1 písm. a) ZDP). Toto ustanovení se však nevztahuje na poplatníky, kteří nemají právní osobnost a nemohou tak mít vlastnické právo. Proto jsou v ustanovení § 28 odst. 1 ZDP ještě uvedena písmena f) a g), která řeší konkrétně podílové fondy a svěřenské fondy. Současný jediný možný typ podfondu (podfond akciové společnosti s proměnným kapitálem) je odpisovatelem podle ustanovení § 28 odst. 1 písm. f) ZDP ve vazbě na ustanovení § 37c ZDP. Vzhledem k zavádění dalších typů podfondů se však jeví jako vhodnější zavést obecné ustanovení, které bude zahrnovat všechny poplatníky daně z příjmů právnických osob, kteří nemají právní osobnost (kromě organizačních složek státu, které jsou již uvedeny v písmenu b) daného ustanovení), a které stanoví, že tito poplatníci mohou pro účely stanovení základu daně z příjmů odpisovat hmotný majetek. Touto úpravou bude zajištěno rovné zacházení se všemi typy poplatníků daně z příjmů právnických osob.

K bodu 10 [§ 28 odst. 1 písm. g)]:

Navrhuje se zrušení písmene g) v § 28 odst. 1 ZDP pro nadbytečnost v důsledku toho, že písmeno f) daného ustanovení se nově vztahuje na všechny poplatníky, kteří nejsou právnickou osobou, a zahrnuje tak i svěřenské fondy dosud uvedené v písmenu g).

K bodu 11 (§ 37c):

V návaznosti na novelu ZISIF se dosavadní pravidlo zobecňuje tak, aby se vztahovalo i na podfondy akciové společnosti, která není akciovou společností s proměnným základním kapitálem.

K bodu 12 (§ 37d):

V návaznosti na novelu ZISIF se ustanovení doplňuje tak, aby se vztahovalo i na podfondy komanditní společnosti na investiční listy.

K části třetí, čl. IV Změna zákona o správních poplatcích

K bodům 1 až 4 [položka 65 bod 9 písmeno d), f), g) a j)]:

Reviduje se úprava správních poplatků souvisejících s úkony v sektoru kolektivního investování. Navrhuje se zavést vstupní poplatky pro všechny druhy tuzemských fondů (v současné době některé druhy podílových fondů poplatku nepodléhají). Nová úprava zejména odráží reálnou nákladnost a složitost jednotlivých činností v rámci licenčního nebo registračního řízení. Zejména u zápisu depozitáře je dnešní poplatek ve výši 2 000 Kč neadekvátní, kdy se fakticky jedná o obdobu licenčního řízení o změně povolení k činnosti subjektu působícího na finančních trhu (investiční společnost, samosprávný investiční fond – kdy je správní poplatek vyměřován ve výši 35 000 Kč). Zavádí se poplatek za zápis fondu ELTIF do seznamu vedeném ČNB. Ohledně zápisu fondu ELTIF se vede správní řízení obdobně jako v případě zápisu standardního fondu, proto je žádoucí toto řízení zohlednit v sazebníku poplatků. Rovněž se zavádí poplatek za zápis osoby uvedené v § 15 odst. 1 ZISIF. Vstupní poplatky jsou běžné i v jiných sektorech a odpovídají mj. nákladům na činnost související s licenčním řízením. Ruší se poplatek za již neexistující řízení ve vztahu k povolení označení investičního fondu.

K bodu 5 [položka 65 bod 9 zrušení písmene v)]

Ruší se poplatek vybíraný v souvislosti se zápisem zahraničního investičního fondu do seznamu podle § 597 ZISIF. Poplatek v praxi dopadá pouze na zahraniční investiční fondy, jejichž zápis probíhá mimo rámec passportů podle UCITS a AIFMD a nařízení EuSEF a EuVECA. Poplatek zároveň nelze aplikovat na fondy notifikované. V tomto kontextu pozbývá poplatek jeho primárního smyslu a vytváří administrativní zátěž neúměrnou případným přínosům, které má.

K bodům 6 až 8 [položka 66 bod 2 zrušení písm. b) až e), a h) a i), položka 66 zrušení bodu 3]:

Zrušují se poplatky za přijetí žádosti o udělení předchozího souhlasu k výkonu funkce vedoucí osoby u sektorových legislativ, kde již není předchozí souhlas k výkonu této činnosti vyžadován.

K bodům 9 a 11 (položka 66 zrušení bodu 9 a zrušení části Poznámka)

V souvislosti se zrušením § 598 odst. 5 ZISIF se zrušuje správní poplatek za obnovení zápisu zahraničních investičních fondů do seznamu vedeném podle § 597 ZISIF. Existence tohoto obnovovacího poplatku nedává smysl bez současné existence registračního poplatku pro notifikované fondy. Koncepce tohoto poplatku je zároveň v současné době příliš složitá na jeho efektivní výběr ze strany ČNB. Zároveň se v této položce zrušuje Poznámka (včetně nadpisu), která specifikovala splatnost výše zmíněného zrušovaného poplatku.

K bodu 10 (položka 66 část Osvobození)

V souvislosti s přečíslováním bodů v položce 66 je potřeba upravit odkaz, tak aby se osvobození týkalo odpovídajícího bodu.

K čl. IV Přechodné ustanovení

S ohledem na konzistentní přístup je navrhováno vložit přechodné ustanovení rovněž pro tento případ, kdy je zasahováno do úpravy sazeb u jednotlivých předmětů v sazebníku (tj. do hmotného práva). U novel zasahujících do procesního práva je přechodné ustanovení s ohledem na právní jistotu nezbytné, v případě této změny není s ohledem na právní jistotu přechodné opatření ke škodě a sleduje konzistentní přístup při tvorbě legislativy.

K části třetí, čl. V Účinnost

Navrhuje se účinnost dnem 1. července 2024, neboť považujeme za žádoucí, aby nová úprava nabyla účinnosti záhy. Zároveň se však první dřívější datum, které umožňuje novelizovaný zákon o sbírce zákonů, tedy 1. leden 2024, jeví jako příliš brzké, a to i s ohledem na délku legislativního procesu v ČR.

V Praze dne 4. října 2023

Předseda vlády: prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M. podepsáno elektronicky

Ministr financí: Ing. Zbyněk Stanjura podepsáno elektronicky