1. Zhodnocení platného právního stavu
Současná právní úprava podmínek poskytování sociálních služeb, druhů sociálních služeb již neodpovídá potřebám dobré praxe a hlavně novým trendům v oblasti poskytování sociálních služeb. Je patrné, že současná právní úprava je poplatná době vzniku zákona o sociálních službách. Chybí mj. dostatečná podpora právě pro pečující osoby, a to jak při výkonu vlastní péče, tak při odlehčení a nácviku dovedností. Za zcela nevyhovující je zapotřebí také označit stav, kdy poměrně velká množina sociálních služeb s celostátní a nadregionální působností je z hlediska financování řešena ad hoc dotačními řízeními vypisovanými v jednotlivých kalendářních letech. Současné znění zákona nijak neukládá MPSV povinnost toto dotační řízení vypsat a poskytovatelé těchto sociálních služeb jsou tak ve velké nevýhodě proti poskytovatelům sociálních služeb, kteří poskytují služby zařazené do krajských sítí sociálních služeb. Současný stav je tak charakterizován tak, že síť celostátních a nadregionálních služeb de facto funguje, poskytovatelé i jednotliví klienti s ní počítají, ale de iure takovou síť současné znění zákona nezná.
2. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Cílem navrhované právní úpravy je větší podpoření poskytování sociální služeb v přirozeném sociálním prostředí, a s tím jsou spojeny i systémové změny pro segment neformální péče. Tento záměr vychází mj. z doporučení Evropské komise ve vztahu k deinstitucionalizaci sociálních služeb a dlouhodobé péči. Cílem by mělo být, aby pobytové formy poskytování sociálních služeb nebyly nabízeny jako první volba poskytnuté služby. Jeden ze zásadních novelizačních návrhů je proto posílení principu subsidiarity v oblasti poskytované péče, kdy v úvodních vymezeních normy se specifikuje prioritizace poskytované sociální služby v sociálním prostředí klienta.
Rovněž se rozšiřuje poskytování sociálních služeb pro osoby závislé na návykových látkách prostřednictvím vymezení nové cílové skupiny a doplnění nových základních činností. Takto jsou nově např. definovány cílové skupiny u sociální služby „Azylové domy“.
Navrhovaná právní úprava je mj. zaměřena na zákonné ukotvení sítě celostátních a nadregionálních služeb, s jejichž existencí již současné znění zákona počítá v souvislosti s oprávněním ministerstva vypisovat dotační řízení pro tyto služby, proto návrh zakotvuje povinnost určení sítě sociálních služeb nadregionálního charakteru, tato síť doplňuje krajské sítě sociálních služeb.
3. Principy nové právní úpravy
Přednost má poskytování sociálních služeb, které podporují setrvání osoby v jeho přirozeném sociálním prostředí. Výše pokut za přestupky by měla být v souladu s ekonomickým vývojem. Transformace a vytvoření sítě pro služby nadregionálního charakteru jsou výstupy externích a interních auditů, kdy dosavadní systém nebyl doposud legislativně upraven. Výstupy se promítaly pouze do úprav metodických postupů. Jak již bylo uvedeno výše, je zapotřebí stav de facto existující překlopit do alespoň legislativního uznání existence této sítě.
4. Odůvodnění návrhu na vyslovení souhlasu Poslaneckou sněmovnou v prvém
čtení
S ohledem na naléhavou potřebu zajištění služeb pro neformálně pečující a pečující jako cílové skupiny sociálních služeb umožňující na jedné straně efektivní slaďování pracovního a rodinného života a na straně druhé zajištění dostupnosti sociálních služeb, kdy je nutné návrh zákona vzhledem k nepříznivé situaci v rodinách pečujících o osobu blízkou přijmout bezodkladně, tj. s účinností od 1. 7. 2024, se navrhuje, aby s návrhem zákona byl vysloven souhlas Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky v prvém čtení podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů.
5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České
republiky mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie a judikaturou ESLP
Předkládaný návrh je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, dále zejména s čl. 2 a čl. 4 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje jako ústavní zákon Listina základních práv a svobod (Usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky). Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.
Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Navrhovaná právní úprava provádí některá ustanovení Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, která vstoupila pro Českou republiku v platnost dne 28. 10. 2009, a na základě článku 10 Ústavy se stala po svém vyhlášení dne 12. 2. 2010 součástí právního řádu České republiky (č. 10/2010 Sb. m. s.). V případě sociálních služeb se zejména jedná o článek 19, který se týká práva na nezávislý způsob života a zapojení klientů do společnosti. V případě příspěvku na péči se jedná zejména o článek 28, který se týká práva na přiměřenou životní úroveň a sociální ochranu. Navrhovaná právní úprava je jako celek s předmětnou úmluvou plně v souladu.
Návrhu zákona se dále v širších souvislostech dotýkají následující předpisy EU:
• čl. 45, čl. 49 a čl. 56 SFEU.
• čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, ve spojení s čl. 101 SFEU.
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (GDPR).
• Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání.
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV (čl. 11 odst. 2, 5 a 7, čl. 18 odst. 2).
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV (čl. 18 odst. 2).
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV [čl. 9 odst. 3 písm. a)].
Navrhovaná právní úprava není v rozporu s uvedenými předpisy Evropské unie, ani judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na
státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
V oblasti sociálních služeb předkládané návrhy nemají dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Navrhovaná právní úprava předpokládá sociální dopady, a to prostřednictvím zvyšování kvality (vstupní) poskytování sociálních služeb. Navrhovaná právní úprava lépe cílí na ochranu práv a lidské důstojnosti klientů sociálních služeb.
V oblasti sociálních služeb nemá novela přímé dopady na podnikatelské prostředí. Sociální služby jsou dle předpisů EU považovány za služby obecného hospodářského zájmu, a tudíž mají specifickou právní úpravu.
Cílem navržených ustanovení je zajistit, aby nedocházelo k ohrožení zdraví a života občanů, a zároveň nebýt v rozporu se zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění, který v § 3 odst. 3 písm. a) stanoví, že poskytování sociálních služeb není živností.
7. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel,
zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava bude mít pozitivní dopad na pečující osoby a jejich rodiny, neboť jednak umožní odlehčovací služby, ale i vzdělávací a tréninkové aktivity v rámci sociálních služeb, zároveň omezí rozsah možného vyhoření po citové a vztahové stránce, omezí zanedbávání péče o osobu blízkou z důvodu únavy a vyčerpání, omezí zhoršení vztahů v rodině. Dále navrhovaná právní úprava umožní výrazně lépe slaďovat pracovní a soukromý život. Navrhované změny ostatně sami pečující osoby požadují a slibují si od nich výrazné zlepšení jejich pracovních podmínek a well-beingu, což se může zprostředkovaně projevit rovněž v kvalitě péče o osoby blízké, ale i ve zlepšení situace všech obyvatel – ať už těch, kteří pečují, těch, o které je pečováno, tak i o další rodinné příslušníky a osoby blízké.
Návrh zákona nemá dopady na životní prostředí.
8. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu
k zákazu diskriminace rovnosti mužů a žen a ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhované varianty úpravy nejsou v rozporu a nestanovují odchylky ve vztahu k zákazu diskriminace. Rovněž nejsou v rozporu s antidiskriminačním zákonem. Neobsahují také žádná ustanovení, která by narušovala právo na rovné zacházení a vedla k diskriminaci. Současná právní úprava není v rozporu a nestanovuje odchylky ve vztahu k zákazu diskriminace. Rovněž není v rozporu se zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (dále jen „antidiskriminační zákon“), ve znění pozdějších předpisů. Neobsahuje také žádná ustanovení, která by narušovala právo na rovné zacházení a vedla k diskriminaci.
Navrhovaná úprava nebude mít dopad ve vztahu k zákazu diskriminace.
Z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů nemá navrhovaná právní úprava žádné negativní dopady. Návrh nemění dosavadní praxi v oblasti ochrany soukromí a osobních údajů. Při získávání a uchovávání osobních údajů a přístupu k nim bude postupováno zcela v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zpracování osobních údajů“). Oprávnění subjektu údajů podle zákona o ochraně osobních údajů nebudou dotčena. Z navrhované právní úpravy neplynou nepříznivé důsledky pro ochranu soukromí a osobních údajů. Dále je uvedena podrobnější specifikace u jednotlivých oblastí úpravy zákona.
9. Zhodnocení korupčních rizik
V navrhované právní úpravě nejsou žádná rizika, která by mohla vést ke korupčnímu jednání. Navrhovaná úprava nemá dopad do oblasti korupčních rizik a nebude vytvářet jejich možnosti, protože žádné ustanovení se nevztahuje k nakládání s majetkem a zadávání veřejných zakázek. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná úprava nebude mít za následek žádné zásadní dopady na bezpečnost a obranu státu.
11. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny,
s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Navrhovaná právní úprava bude mít velmi pozitivní dopad na posilování stability rodiny a rodinné harmonie. Jednak díky zařazení neformálně pečujících jako cílové skupiny u vybraných sociálních služeb a umožněním větší flexibility při péči o osobu blízkou. Vzhledem k výše řečenému lze očekávat i zprostředkovaný pozitivní dopad na mezigenerační a širší příbuzenské vztahy, neboť pečující osoba bude moci využívat odlehčovací služby, ale také bezplatně získat nové vědomosti a dovednosti. Rodiny pečujících osob budou spokojenější a nebudou tolik přetížené péčí o osobu blízkou. Osoba, jíž se poskytuje péče, bude těžit z kvalitnějšího přístupu a vztahu s rodinou, a to díky čerpání sociální služby osobou pečující.
12. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Návrhy změn mají přímý vliv na samosprávné celky, protože se mimo jiné zlepší dostupnost a kvalita služeb na jejich území.
13. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se Zásadami pro tvorbu
digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování
Navrhovaná právní úprava byla vyhodnocena vzhledem k následujícím zásadám:
1. Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default)
Návrhy tuto oblast přímo neupravují a jsou v souladu s uvedenou zásadou.
2. Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb
Zásada není navrhovanými právními úpravami dotčena, návrhy tuto oblast neupravují.
3. Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením (princip governance accessibility)
Zásada není navrhovanými právními úpravami dotčena, návrhy tuto oblast neupravují.
4. Sdílené služby veřejné správy
Zásada není navrhovanými právními úpravami dotčena, návrhy tuto oblast neupravují.
5. Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
6. Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
7. Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip GDPR)
Soulad navrhované právní úpravy s dotčenou zásadou je řešen v části „Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů“. Jak je již tam uvedeno, s přijetím návrhu nejsou spojena opatření, ve kterých by bylo možné spatřovat dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.
8. Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open government)
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
9. Technologická neutralita Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje. 10. Uživatelská přívětivost
Návrh zákona je v souladu se všemi zásadami digitálně přívětivé legislativy.
K čl. I
K bodu 1 (§ 2)
Doplňuje se základní zásada pro poskytování sociálních služeb – zásada subsidiarity poskytování sociální služby a forem jejího poskytování.
Sociální služby by měly vedle rodiny jako první zajišťovat, pokud to lze, podporu a pomoc v přirozeném sociálním prostředí klienta sociální služby. Rovněž v souvislosti s probíhajícím procesem transformace a deinstitucionalizace sociálních služeb by pobytová sociální služba měla být až posledním řešením, pokud není možné pomoc poskytnout v přirozeném sociálním prostředí.
K bodu 2 – (§ 3)
Navrhuje se definovat novou celostátní síť sociálních služeb a cílovou skupinu osob, a to pečující osoby. Nově jsou navrhovány změny zákona v oblasti tzv. neformální péče, s cílem poskytnout podporu osobám poskytujícím pomoc osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby, a to prostřednictvím sociální služby základního sociálního poradenství ve formě rad a nácviků dovedností pro zvládání péče.
K bodu 3 – (§ 34)
Legislativně technická úprava, kdy se do výčtu zařízení sociálních služeb doplňují kontaktní centra, pracoviště pečovatelské služby a zařízení odlehčovacích služeb.
Nejedná se o nová zařízení, zařízení existují, jen dosud nebyla doplněna do ustanovení § 34 zákona o sociálních službách.
K bodu 4 – (§ 35)
Ustanovení obsahuje výčet základních činností, kterými je naplňován obsah každého druhu sociální služby. Na základě zkušeností a požadavků praxe se do ustanovení doplňuje další základní činnost.
Doplněná základní činnost pomoc se zaměřuje na zajištění bezpečí a možnosti setrvání v přirozeném sociálním prostředí.
K bodu 5 (§ 37)
V rámci služby základní sociální poradenství vzniká nová cílová skupina – pečující osoby viz bod 4.
Potřeba upřesnit cílové skupiny základního sociálního poradenství vzešla z potřeby praxe, komunikované především skrze členy Výboru pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách (poradní orgán Rady vlády pro rovnost žen a mužů).
K bodu 6 (§ 39)
Do § 39 (osobní asistence) se doplňuje nová činnost – pomoc při zajištění bezpečí a možnosti setrvání v přirozeném soc. prostředí.
K bodu 7 (§ 40 odst. 2)
Do § 40 odst. 2 (pečovatelská služba) se doplňují dvě nové činnosti – pomoc při zajištění bezpečí a možnosti setrvání v přirozeném sociálním prostředí a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
K bodům 8 a 9 (§ 44 odst. 1 a 2)
Maximální doba poskytování odlehčovací služby se navrhuje na základě diskuse s poskytovateli a pečovateli, neboť cílem odlehčovacích služeb je umožnit pečující fyzické osobě nezbytný odpočinek. Vzhledem k tomu, že je odlehčovací služba určena osobám, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí, má služba přechodný dočasný charakter, tj. jde pouze o krátkodobé poskytnutí služby.
Dle dosavadní výkladové praxe, kdy zákon o sociálních službách nestanoví maximální lhůtu poskytování v kalendářním roce jednomu uživateli, se poskytování odlehčovací služby zpravidla omezuje na 90 dní v kalendářním roce.
Přes shora uvedené dochází v praxi k pochybnostem a rozdílnému chápání maximální doporučené lhůty poskytování této služby. Proto se navrhuje stanovit maximální lhůtu 180 dnů poskytování služby v kalendářním roce. Tím vyhovíme požadavkům řady pečujících osob, zejména těch pečujících o osoby vyžadující náročnější péči a zamezíme jejímu zneužívání.
Ustanovení § 44 odst. 1 se dále upřesňuje v tom smyslu, aby bylo zřejmé, že u jednoho poskytovatele a v jedné formě může uživatel využít maximálně 180 dnů poskytování služby v kalendářním roce. Stejnou, ale samozřejmě i jinou formou u jiného poskytovatele pak bude moci uživatel využít dalších 180 dnů, uživatel tedy bude moci využít různé formy a různé poskytovatele.
Zároveň se do registrované sociální služby „Odlehčovací služby“ zahrnuje i nová základní činnost – „pomoc při zajištění bezpečí a možnosti setrvání v přirozeném sociálním prostředí“. Tato základní činnost bude žádoucím způsobem doplňovat stávající základní činnosti poskytované v rámci této registrované sociální služby.
K bodům 10 a 11 (§ 57)
Aktualizuje se rozsah a obsah sociální služby azylové domy, která bude určena také osobám se závislostí na návykových látkách. Kromě nepříznivé sociální situace spojené se ztrátou bydlení je nutné tuto službu rozšířit i o variantu ztráty bydlení u osob se závislostí, které žijí rizikovým způsobem života, nedokážou abstinovat a pro své další fungování a sociální začlenění vyžadují specifický režim. Cílem sociální služby je u těchto osob především stabilizovat situaci, minimalizovat zdravotní rizika a nabídnout bezpečný prostor pro další spolupráci a pomoc.
Dále se nepříznivá situace osob představujících cílovou skupinu azylových domů rozšiřuje o životní situaci osoby bez domova, kdy je u této osoby zároveň lékařem indikován klid na lůžku a potřeba doléčení bez nutnosti další hospitalizace.
K bodu 12 (§ 79)
Jedná se o úpravy definice bezúhonnosti. Dochází k rozdělení požadavků na bezúhonnost u pracovníků v sociálních službách a ostatních odborných pracovníků. U pracovníků v sociálních službách tak dochází k jistému zmírnění požadavku na bezúhonnost nově vázanému na odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Toto zmírnění vychází z potřeb praxe a bylo diskutovány mj. s poskytovateli sociálních služeb.
K bodu 13 (§ 92)
S cílem posílení ochrany práv a lidské důstojnosti klientů sociálních služeb navrhujeme zařadit ustanovení, které by úřadu obce s rozšířenou působností ukládalo povinnost cíleně vyhledávat subjekty, které poskytují sociální služby bez oprávnění.
K bodu 14 (§ 96)
Stávající dotační program B byl na základě interního i externího auditu vyhodnocen jako zcela nevyhovující. Transformací by tak mělo být vytvoření celostátní sítě, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí bude dle zjištěných potřeb stanovovat kapacity služeb a dle toho budou služby zařazovány do sítě.
K bodu 15 (§ 107 odst. 5 písm. c)
Zvyšuje se maximální výše pokuty z 50 tis. Kč na 100 tis. Kč. Současná maximální výše pokuty již neodpovídá závažnosti deliktu.
K bodu 16 (§ 111)
Současná praxe ukazuje, že je nutné v ustanovení o dalším vzdělávání sociálních pracovníků zohlednit způsob stanovení rozsahu dalšího vzdělání v případě, kdy pracovní nebo služební poměr sociálního pracovníka u téhož zaměstnavatele netrvá celý kalendářní rok.
Zároveň je zapotřebí zpružnit ustanovení o „srovnávacím období“, v rámci kterého je zapotřebí další vzdělávání zajistit. Jako vhodnější se jeví toto období prodloužit z jednoho roku na dva roky.
K čl. II – účinnosti
Účinnost novely zákona se navrhuje dnem 1. července 2024.
Účinnost ustanovení § 96 písm. c) se stanoví na 1. ledna 2026. Důvodem pro odloženou účinnost určení nové sítě sociálních služeb celostátního a nadregionálního charakteru je potřeba přípravy vnitřní metodiky ministerstva pro vyhodnocování charakteru služby jako celostátní nebo nadregionální a příprava poskytovatelů sociálních služeb na nový model nadregionality.
V Praze dne 20. prosince 2023
Marian Jurečka v. r.
Vít Kaňkovský v. r.
Markéta Pekarová Adamová v. r.
Jan Bauer v. r.
Pavla Pivoňka Vaňková v. r.
Olga Richterová v. r.