Předkládá se návrh změny právní úpravy činností institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění. Návrhem zákona se provádí transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (přepracované znění) (dále jen „Směrnice“). Směrnice stanovuje pravidla pro přístup k činnostem prováděným institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění a pro jejich výkon, má za cíl usnadnit přeshraniční činnosti IZPP a přeshraniční převody penzijních plánů nebo jejich částí. Jedná se o přepracované znění původní právní úpravy Evropské unie, které je rozšířeno o další požadavky na příslušné instituce a dohledové orgány a úpravu přeshraniční činnosti institucí.
Směrnice se vztahuje pouze na zaměstnanecké penzijní systémy. To jsou penzijní systémy, v nichž je účast navázána na pracovní poměr a v nichž zaměstnavatel obvykle uzavírá smlouvu s finanční institucí o správě prostředků a výplatě dávek, případně je tento systém historicky organizován např. v rámci celých průmyslových odvětví, nebo zaměstnavatel sám vytváří instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění. V České republice není systém zaměstnaneckých penzí zaveden.
1. Zhodnoce ní platné právní úpravy
Oblast upravovaná navrhovaným zákonem se dotýká zákona č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, a to s ohledem na požadavek implementovat směrnici Evropského parlamentu a Rady 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (přepracované znění).
Zákonem č. 340/2006 Sb. byla do českého právního řádu implementována právní úprava EU, jejímž předmětem je regulace přístupu činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a provozování této činnosti tak, aby tyto instituce mohly působit podle zásad jednotného vnitřního trhu Evropské unie. Instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění patří obecně z hlediska systematiky organizace soustav důchodového zabezpečení do tzv. druhého pilíře (první pilíř tvoří systémy základní, povinné, na úrovni EU spadající pod tzv. koordinační nařízení; třetí pilíř pak tvoří systémy soukromé, dobrovolné, na základě individuálně sjednaných smluv, regulované na úrovni EU v rámci regulace činností finančních institucí). Je nezpochybnitelné, že organizace soustav důchodového zabezpečení je záležitostí členských států a že právo EU vstupuje do této oblasti v té míře, která je nezbytná pro cíle, které EU sleduje. Těmito jsou zejména zajištění volného pohybu pracovníků na jednotném vnitřním trhu EU a jejich sociální ochrana. V oblasti důchodů je sociální ochrana pracovníků zajištěna zákonnými systémy sociálního zabezpečení, v mnoha zemích pak v kombinaci s doplňkovými důchodovými systémy vázanými právě na pracovní smlouvu. I když v České republice není systém zaměstnaneckých penzí zaveden, jsme přesto povinni ustanovení směrnice do právního řádu provést, což vyplývá i rozsudku Soudního dvora EU v této záležitosti. Proto návrh zákona doplňuje ustanovení zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované úpravy
Cílem navrhované právní úpravy je transpozice Směrnice do právního řádu České republiky. Vzhledem k tomu, že v České republice není zaměstnanecké penzijní pojištění zavedeno, nejsou využita tzv. diskreční ustanovení směrnice jako např. k externímu zajišťování činností instituce. Z tohoto důvodu je také transpozice provedena tak, aby byly zajištěny pouze nezbytné změny a doplnění.
3. Vysvětlenínezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Navrhovaná právní úprava je transpozicí směrniceEvropského parlamentu a Rady 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (přepracované znění). Účelem Směrnice je zejména usnadňování přeshraniční činnosti IZPP a dále také umožnění přeshraničního převodu penzijních plánů a doplnění požadavků na činnost instituce a výkon dohledu.
Předkladatel při návrhu zařazení předpisu do Legislativního plánu vlády na rok 2018 zpracoval přehled dopadů návrhu právního předpisu, ve kterém nenavrhuje zpracování hodnocení dopadů regulace, a to z následujících důvodů. Návrhem zákona se transponuje Směrnice, přičemž změny zákona se nenavrhují nad rámec transpozice a v tomto případě nejsou varianty k posuzování. Jedná se pouze o doplnění požadavků Směrnice na činnost institucí, podmínky přeshraniční činnosti a převodu plánů.
V České republice není systém zaměstnaneckých penzí zaveden. I přesto je Česká republika povinna ustanovení Směrnice do právního řádu provést. Povinnost transponovat všechna ustanovení Směrnice byla řešena již před Evropským soudním dvorem ohledně předchozí směrnice v roce 2010 (C-343/08 Evropská komise v. Česká republika), který rozhodl, že ačkoli není systém zaměstnaneckých penzí v České republice zaveden, je Česká republika povinna transponovat všechna ustanovení směrnice.Doplněna tedy budou stávající ustanovení zákona č. 340/2006 Sb. Členské státy jsou povinny provést implementaci Směrnice do 13. ledna 2019. Jejím nepřijetím by se Česká republika vystavovala riziku zahájení řízení pro porušení smlouvy podle čl. 258, příp. 260 SFEU.
4. Zhodnoce ní souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České
republiky
Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
5. Zhodnoce nísouladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami,
jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnost s právními akty Evropské unie
Návrh zákona se nedotýká platných mezinárodních smluv mimo akty Evropské unie. Návrh zákona je v souladu s právními akty Evropské unie. Navrhovanou úpravou se implementuje Směrnice, která se vztahuje na zaměstnanecké penzijní systémy. V České republice jsou podmínky přeshraničního nabízení těchto penzijních plánů upraveny v zákoně o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, do kterého se nyní navrhuje promítnout pravidla stanovená Směrnicí, která se vztahuje na tyto zaměstnanecké penzijní systémy.
6. Předpokládaný hos podářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na
státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, ze jména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Zákon nebude mít dopad na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty. Jedná se pouze o doplnění stávající právní úpravy, zejména problematiky přeshraničních převodů penzijních plánů a rozšíření povinností institucí na jejich správu a řízení a informační povinnosti. V České republice není systém zaměstnaneckých penzí zaveden, proto ani ostatní dopady např. na podnikatelské prostředí se nepředpokládají. Dopady na životní prostředí tato navrhovaná právní úprava nemá.
7. Zhodnoce ní dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a
osobních údajů
Vzhledem k tomu, že v ČR není systém zaměstnaneckého penzijního pojištění zaveden, tak návrh právní úpravy nyní prakticky nezasahuje do soukromí občanů, ani se nově netýká osobních údajů, neboť pouze doplňuje požadavky na činnost institucí, které v současné době v ČR nepůsobí. Pokud by tento systém byl v budoucnu zaveden, tak instituce při své činnosti musí dodržovat platnou právní úpravu včetně přímo účinné evropské právní úpravy v této oblasti. V situaci, kdy by v ČR přeshraničně působila instituce z jiného členského státu, tak se na zacházení s osobními údaji bude vztahovat příslušná právní úprava a instituce bude povinna přijmout i všechna nezbytná opatření na jejich ochranu tak jako každá jiná finanční instituce.
8. Zhodnoce ní korupčních rizik
S navrhovanou právní úpravou nejsou spojena korupční rizika. Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, která by mohla ve vztahu k rozhodování či jinému posuzování umožňovat korupční jednání. Nestanovují se žádné nové rozhodovací či posuzovací postupy. Jedná se pouze o doplnění ustanovení ohledně činnosti institucí, která přináší přepracovaná Směrnice.
9. Zhodnoce ní dopadů na be zpečnost nebo obranu státu
S navrhovanou právní úpravou nejsou spojeny dopady na bezpečnost nebo obranu státu. Návrh zákona se této oblasti netýká.
K Čl. I:
K bodu 1: Doplnění poznámky pod čarou č. 1 odkazuje na směrnici Evropského parlamentu a
Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 očinnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (přepracované znění). Jde o úpravu, kterou se plní povinnost stanovená právem EU i legislativními pravidly uvést v právním předpisu výčet právních aktů Evropské unie, které jsou implementovány daným zákonem.
K bodu 2: Definují se pojmy, které jsou nově potřeba na základě transpozice Směrnice a
které používá při stanovení nových povinností.
K bodům 3 a 4: Na základě nové Směrnice je nutné upravit lhůtu pro komunikaci ČNB
s příslušným orgánem domovského členského státu při procesu tzv. notifikace. Dále je nutné doplnit do výčtu, že ČNB také spolupracuje s Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění.
K bodům 5 a 6: Na základě přepracované Směrnice se rozšiřují informační povinnosti
institucí vůči jak účastníkům, příjemcům dávek, tak i speciálně také vůči potenciálním účastníkům. Instituce bude povinna uveřejnit na svých internetových stránkách informace o penzijním plánu v obecné podobě. V individualizované podobě je pak budou účastníci dostávat každoročně a dále také v dokumentu nazvaném „přehleddůchodových dávek“. Instituce tak bude poskytovat rozsáhlé informace ohledně všech podmínek týkajících se účasti včetně např. informace ohledně povahy finančních rizik, které účastníci a příjemci dávek v tom kterém penzijním plánu nesou. Tedy informaci o tom, jak výši jejich nároků ovlivňuje zisk nebo ztráta při investování prostředků a dále zda jsou jim v rámci penzijního plánu nebo zvoleném investičním profilu poskytovány záruky týkající se např. určité výše dávek nebo minimálního zhodnocení.
K bodům 7, 8, 9: Rozšiřují se povinnosti instituce ohledně informací, které musí poskytovat
na žádost, také o sdělení, jaké předpoklady použila k vytvoření projekcí důchodových dávek. Dále se rozšiřují informační povinnosti o zajištění, že účastník bude mít s předstihem před dosažením věku pro odchod do důchodu informace o možnostech vyplácení dávek z penzijního plánu. Doplňuje se povinnost s předstihem informovat příjemce dávek v případě, že na základě rozhodnutí instituce dojde ke snížení splatných dávek. Instituce také musí pravidelně informovat příjemce dávek v případě, že nese v době vyplácení investiční riziko.
K bodu 10
K § 7b: Zásadní je nový požadavek na vypracovávání tzv. přehledu důchodových dávek, tedy dokumentu obsahujícího klíčové informace týkající se penzijního plánu účastníka, které bude pravidelně alespoň jednou ročně dostávat. Cílem je informovat účastníka zejména o nabytých nárocích, o celkové úrovni financování penzijního plánu a projekci důchodových dávek. Účastník se tak pravidelně dozví informace o akumulovaném kapitálu a odvedených příspěvcích a také informaci o aktuální celkové finanční situaci penzijního plánu, tedy stručně shrnuto jaká je výše kapitálu vůči závazkům z plánu a zda jsou případně poskytovány záruky, jaká je jejich povaha a kde může získávat doplňující informace.
K § 7c:Nově se stanoví povinnosti ohledně informování potenciálních účastníků, a to v závislosti na situaci, kdy jsou nebo nejsou zařazováni do penzijního plánu automaticky. Pokud nejsou zařazeni automaticky, poskytne jim instituce požadované informace před započetím účasti v penzijním plánu. Jedná se zejména o informace o možnostech, které mají na výběr, včetně dostupných investičních profilů. V případě, že se jedná o situaci automatického zařazování zaměstnance do penzijního plánu, jsou mu tyto informace poskytnuty neprodleně po započetí jeho účasti.
K § 7d: Stanoví se požadavky na poskytované informace. Poskytují se bezplatně, automaticky v elektronické formě a na požádání i v listinné podobě. Mezi požadavky patří zejména jejich aktuálnost a srozumitelná forma bez technických výrazů, lze-li je nahradit běžnými slovy.
K bodům 11 až 14: Na základě nově upravených informačních povinností se upravuje také
ustanovení o přestupcích.
K bodům 15 až 18: Ustanovení doplňovaná do části třetí zákona se týkají institucí, které
v současné době nemohou v ČR získat povolení k provozování zaměstnaneckého penzijního pojištění, a tato část zákona tak obsahuje povinnosti institucí podle přepracované Směrnice vzhledem k povinnosti ČR mít tato ustanovení transponována do právního řádu. Tato povinnost plyne již z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-343/08 Evropská komise v. Česká republika. Spor se týkal právě nahrazované Směrnice a její přepracované znění na této skutečnosti nic nemění.
Doplňují se tak povinnosti na činnost institucí podle nové Směrnice spočívající zejména v požadavcích na systém správy a řízení, politiku odměňování, klíčové funkce a vlastní posouzení rizik.
K § 10aa: Součástí nově upravených povinností je požadavek na odbornou péči při opatrování aktiv souvisejících s penzijním plánem, na předcházení a řešení střetu zájmů a kontrolu těchto povinností v rámci instituce. Na požádání musí instituce také sdělit dohledovému orgánu, jakým způsobem jsou aktiva opatrována, a k tomu vést záznamy pro jejich okamžitou identifikaci související s konkrétním penzijním plánem.
K § 10ab:Instituce musí zavést systém správy a řízení, který zahrnuje její velikosti přiměřenou a transparentní organizační strukturu s jasným rozdělením povinností. Tento systém musí být pravidelně vnitřně přezkoumán. Instituce musí zavést účinný systém vnitřní kontroly. Zásady týkající se řízení rizik, interního auditu, a kde je to podle její činnosti relevantní, pojistně matematické činnosti musí být zpracovány písemně a schváleny řídícím nebo dozorčím orgánem instituce. Tyto zásady musí být alespoň jednou za 3 roky podrobeny přezkumu s ohledem na změny v daných oblastech.
K § 10ac:Stanovuje se požadavek na zavedení a dodržování politiky odměňování pro klíčové osoby pracující pro instituci. Cílem je nepodporovat nadměrné rizikové chování, zamezit střetu zájmů a posilovat transparentnost v této oblasti řízení instituce.
K § 10ad: Instituce musí zřídit jako klíčové funkce funkci řízení rizik, funkci interního auditu a podle její činnosti i pojistně matematickou funkci. Zásadní je požadavek na odlišnost osoby vykonávající klíčovou funkci v instituci a obdobnou funkci u přispěvatele (zaměstnavatele financujícího daný penzijní plán). Osoby vykonávající klíčové funkce mají mimo jiné i povinnost hlásit určitá porušení či riziko nedodržení zákonné povinnosti. Tyto osoby jsou povinny vyhodnotit, že se jedná o porušení či riziko zásadního charakteru s možným závažným dopadem na zájmy účastníků a příjemců z penzijních plánů. Proto zákon požaduje oznámit podstatné riziko nedodržení věcně zásadní zákonné povinnosti a zásadní porušení právních předpisů. Osoba tak nebude hlásit např. formální pochybení bez zásadního dopadu.
K § 10ae: Nově se zavádí pro instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění povinnostiřídit rizika. Instituce tak bude povinna zřídit funkci řízení rizik způsobem, který zohlední její povahu, rozsah a složitost vykonávaných činností. Tato úprava je inspirovaná již platnou evropskou právní úpravou v oblasti pojišťovnictví, a co se týká oblastí, na něž minimálně se systém řízení rizik musí vztahovat, se od této úpravy výrazně neliší. Těmito oblastmi jsou alespoň upisování pojištění a tvorba technických rezerv, řízení aktiv a pasiv, investice, zejména deriváty, sekuritizace a obdobné závazky, řízení rizika likvidity a rizika koncentrace, řízení provozních rizik, pojištění a další techniky zmírňování rizik, environmentální a sociální rizika a rizika v oblasti správy a řízení související s investičním portfoliem a jeho správou. Nejméně v těchto oblastech tak musí instituce pravidelně identifikovat a sledovat všechna rizika s ohledem na svou činnost a provozované penzijní plány.
K § 10ag: Povinnost zřídit pojistně matematickou funkci závisí na charakteru činnosti instituce, tedy na tom, zda poskytuje krytí biometrických rizik nebo zaručuje- li např. výnos z investic nebo určitou výši dávek. V takovém případě je instituce povinna jmenovat alespoň jednu nezávislou osobu, která bude za fungování pojistně matematické funkce odpovědná. Tato osoba tak nebude podléhat v rámci struktury řízení instituce žádnému nadřízenému a nesmí mít žádnou vazbu na přispěvatele penzijního plánu.
K § 10ah: Nová povinnost provádět vlastní posuzování rizik je součástí řídícího procesu a je inspirována obdobnou právní úpravou v pojišťovnictví.Provádí se pravidelně a také při významné změně rizikového profilu instituce nebo i jednoho z provozovaných penzijních plánů. Stanovuje se obsah tohoto procesu a povinnost výsledky zohlednit ve strategických rozhodnutích instituce.
K § 10ai a 10aj: Doplňují se ustanovení ohledně přeshraničních převodů penzijních plánů nebo jejich částí obsahující podmínky tohoto procesu. Žádost o povolení k převodu podává domovskému orgánu dohledu ta instituce, na kterou má být penzijní plán nebo jeho část převedena. V rámci procesu schvalování se vyjadřuje i dohledový orgán instituce, od níž se plán nebo jeho část převádí. Důraz je kladen mimo jiné na požadavek, aby převod negativně neovlivnil dlouhodobé zájmy účastníků a příjemců z dotčeného penzijního plánu a aby účastníci a příjemci nenesli náklady s převodem spojené.
K bodům 19, 22 až 24, 26: Vhledem k nově vkládaným ustanovením je vhodné doplnit pro
přehlednost nadpisy paragrafů.
K bodům 20 a 21: Doplňují se některé nové požadavky na dohledový orgán a jeho povinnost
uveřejňovat stanovené informace a údaje na základě přepracované Směrnice. I zde pro úplnost upřesňujeme, že se jedná v současné době toliko o informační ustanovení pro případ možné budoucí právní úpravy v této oblasti. V současné době není určen dohledový orgán.
K bodu 27: Upřesňují se podmínky pro přeshraniční činnost týkající se vydání rozhodnutí
dohledového orgánu a dále požadavků na dodržování stanovených informačních povinností v hostitelském členském státě.
K Čl. II:
Účinnost navrhovaného zákona je v souladu se Směrnicí navrhována na 13. ledna 2019.
V Praze dne 26. září 2018
Předseda vlády: Ing. Andrej Babiš v. r.
Ministryně financí: JUDr. Alena Schillerová, Ph.D., v. r.