Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Podle současné právní úpravy musí předseda senátu vždy v případě těhotenství či mateřství ženy dítěte mladšího jednoho roku, která byla odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, rozhodnout o tom, že se výkon takového trestu odkládá, resp. přerušuje, a to do jednoho roku věku jejího dítěte. Tato úprava se jeví jako v zásadě funkční, aktuální případ však ukázal na její limity, neboť předseda senátu musí z těchto důvodů obligatorně rozhodnout o odložení, resp. přerušení výkonu trestu odnětí svobody i u žen odsouzených za závažnou trestnou činnost, třebaže je to v rozporu s potřebou účinné ochrany společnosti. Nadto nelze opomenout ani skutečnost, že odsouzená žena může těhotenství vnímat i jako způsob vyhnutí se výkonu trestu odnětí svobody a účelově otěhotnět před nástupem do věznice, nelze ani stoprocentně zabránit otěhotnění ženy v průběhu výkonu trestu. V případech odložení a přerušení výkonu trestu odnětí svobody pak předsedovi senátu schází zákonná možnost odsouzenou ženu při pobytu na svobodě jakkoliv monitorovat prostředky trestního řádu tak, aby bylo zajištěno, že odsouzená žena nebude pokračovat v trestné činnosti, případně zda nepřipravuje útěk, či zda po porodu nepřestala o dítě pečovat, přičemž u žen odsouzených za závažnou trestnou činnost (zpravidla násilného charakteru) k vysokým nepodmíněným trestům odnětí svobody riziko pro společnost a jejich možného útěku stoupá. Zákon předsedovi senátu tak neumožňuje reagovat na těhotenství či mateřství jinak, než že ženě výkon trestu odloží nebo přeruší, ačkoliv jsou výše uvedená rizika poměrně vysoká. Z poznatků praxe pak vyplývá, že od roku 2015 do roku 2018 muselo být předsedy senátů z důvodu těhotenství či mateřství rozhodnuto o odložení výkonu trestu u 13 žen a o přerušení výkonu trestu v případě 6 žen z celkového počtu 430 žen odsouzených k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za zvlášť závažný zločin. V průměru tak k uvedeným rozhodnutím došlo ve 3 až 4, resp. v 1 až 2 případech ročně. V této souvislosti je vhodné upozornit, že ačkoliv je průměr počtu otěhotnění a následného mateřství logicky vyšší v případech, kdy výkon trestu ještě nebyl nastoupen a bylo rozhodnuto o jeho odložení (tj. k otěhotnění muselo dojít na svobodě), ani v případech přerušení výkonu trestu k otěhotnění zpravidla nedocházelo ve věznici, ale ještě před nástupem výkonu trestu, přičemž těhotenství bylo zjištěno teprve za branami věznice. Cílem předkládaného návrhu tak je dát předsedovi senátu pravomoc rozhodnout o tom, zda těhotná žena nebo matka dítěte do jednoho roku jeho věku, která byla odsouzena za zvlášť závažný zločin, bude mít z tohoto důvodu povolen odklad výkonu trestu nebo dojde k jeho přerušení – pokud tak nerozhodne, žena zůstane ve výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, případně bude povinna nastoupit jeho výkon. U žen odsouzených za přečiny nebo zločiny, které nejsou zvlášť závažné, bude zachována stávající právní úprava, neboť jejich pobyt na svobodě nepředstavuje s ohledem na charakterově méně závažnou trestnou činnost tak vysoké riziko pro společnost, které by převážilo nad zájmy dítěte, v jehož nejlepším zájmu přirozeně je, aby s ním jeho matka byla první rok jeho života na svobodě. Cílem návrhu je zabránit situacím, kdy nebezpečné pachatelky závažné trestné činnosti nenastoupí do výkonu trestu odnětí svobody nebo se dostanou v důsledku těhotenství nebo mateřství na svobodu, kde představují tak výrazné bezpečnostní riziko, že je na místě přistoupit k omezení jejich osobní svobody i po dobu těhotenství a mateřství. Za výše uvedeným účelem je tak navrhováno, aby se předseda senátu při rozhodování o odkladu či přerušení výkonu trestu odnětí svobody u žen odsouzených za zvlášť závažný zločin řídil kritérii jako je již zmíněný nejlepší zájem dítěte, který by měl při rozhodování hrát rozhodující roli, osobnost odsouzené, závažnost a okolnosti spáchání trestného činu, za který byla odsouzena, a potřeba ochrany společnosti. Pro účely rozhodování by si měl předseda senátu obstarat relevantní podklady, zákon předepisuje, že si pro rozhodnutí musí vyžádat minimálně zprávu Probační a mediační služby (obsahující zejména údaje o provedeném sociálním šetření), ke které bude připojena zpráva orgánu sociálně právní ochrany dětí týkající se posouzení nejlepšího zájmu dítěte, a dále pak hodnocení ředitele věznice, pokud se v ní odsouzená již bude nacházet; dalšími podklady pak může být např. zpráva o psychologickém vyšetření odsouzené (kterou v případě, že je žena již ve výkonu trestu, zpracuje vězeňský psycholog). V případě odložení nebo přerušení výkonu trestu ženy odsouzené za zvlášť závažný zločin se rovněž počítá s rolí Probační a mediační služby při výkonu dohledu nad odsouzenou, nebo při kontrole dodržování přiměřených omezení a přiměřených povinností směřujících k tomu, aby odsouzená na svobodě vedla řádný život. Její role tak bude obdobná, jako je tomu u podmíněného propuštění osoby z výkonu trestu. Je nicméně třeba počítat s omezenou využitelností elektronických náramků (otoky nohou těhotných žen, nemožnost realizace např. při pobytu v ubytovně kvůli obtížně vymezitelnému prostoru, ve kterém by měl být pohyb odsouzené monitorován, střídání obydlí apod.). Předseda senátu tak bude rozhodovat o odložení nebo přerušení výkonu trestu odnětí svobody těhotné ženy nebo matky pečující o své dítě do jednoho roku jeho věku; o tom, zda odsouzená, jejíž výkon trestu nebyl odložen nebo přerušen, bude moci mít ve věznici dítě u sebe, bude rozhodovat ředitel věznice (stejně jako je tomu dnes v případě rozhodování u dětí od jednoho do tří let věku, jejichž matky si odpykávají trest). Ředitel věznice tak bude moci zvážit všechny aspekty vhodnosti umístění ženy odsouzené za zvlášť závažný zločin s jejím dítětem ve specializovaném vězeňském zařízení, a to především na základě posouzení nejlepšího zájmu dítěte, po posouzení ošetřujícího lékaře pro děti a dorost a po posouzení orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Za účelem umístění žen odsouzených za zvlášť závažný zločin ve věznici společně s jejich dětmi do jednoho roku věku se předpokládá vybudování přístavby specializovaného vězeňského zařízení ve Světlé nad Sázavou, neboť tyto ženy budou muset být umístěny na specializovaném oddílu, a to v rámci obou typů věznic (ostraha a zvýšená ostraha).
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a judikaturou ESLP
Návrh plně respektuje ústavní pořádek České republiky. Rovněž tak není v rozporu s mezinárodními smlouvami či jinými závazky, ke kterým se Česká republika zavázala svým členstvím v Evropské unii a v jiných nadnárodních uskupeních. Standarty pro danou oblast Evropský soud pro lidská práva shrnul např. ve věci Korneykova a Korneykov proti Ukrajině (č. 56660/12, rozsudek ze dne 24. března 2016) následovně: „129. Jak uznávají použitelné mezinárodní dokumenty, zejména standardy Výboru proti mučení („CTP“), je zvláště problematickou otázka, zda by mělo být přípustné, aby děti zůstávaly ve vězeních se svými matkami. V této souvislosti CPT upozornilo, že jde o složitou otázku s ohledem na skutečnost, že na straně jedné vězeňská zařízení zjevně neskýtají vhodné prostředí pro novorozence a malé děti, zatímco na straně druhé násilné odloučení matek a dětí je krajně nežádoucí. Podle názoru CPT musí být vedoucí zásadou ve všech takových případech nejlepší zájem dítěte. Stejně tak i Pravidla OSN pro zacházení s ženskými vězni uvádí, že rozhodnutí povolující, aby děti zůstaly po boku svých matek ve vězení, musí být založena na nejlepším zájmu dětí. 131. Soud bere rovněž na zřetel doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), podle nichž musí zůstat zdravý novorozenec zásadně u své matky. Z toho vyplývá povinnost vnitrostátních orgánů vytvořit vhodné podmínky k tomu, aby tyto požadavky byly v praxi realizovány, včetně vězeňských zařízení.” Navrhovaná právní úprava klíčové hledisko spočívající v nejlepším zájmu dítěte plně respektuje, když pro rozhodování, zda výkon trestu odložit nebo přerušit staví toto hledisko do popředí. Rovněž tak právní úprava počítá s povinností státu zajistit adekvátní podmínky pro případný pobyt dítěte ve věznici se svojí matkou – zejména jde o zajištění lékařské péče nastávající matce, matce po porodu a dítěti a také adekvátní materiální vybavení věznice a režim pobytu v ní uzpůsobený potřebám malých dětí (tj. daleko méně viditelných bezpečnostních prvků, daleko více vycházek ven, více aktivit v programu zacházení apod.), tak jak je to vyžadováno Evropskou úmluvou o lidských právech.
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. Návrh zákona nebude mít hospodářský ani finanční dopad na rozpočty krajů a obcí.
Navržená právní úprava je spojena s dopady na státní rozpočet (na rozpočet Vězeňské služby ČR), přičemž odhadované náklady na vstupní investici spočívající ve vybudování přístavby specializovaného vězeňského zařízení ve Světlé nad Sázavou za účelem zajištění potřebných ubytovacích kapacit pro umístění žen odsouzených za zvlášť závažný zločin společně s dětmi do jednoho roku jejich věku činí 17,5 mil. Kč. Ostatní věcné výdaje Vězeňské služby ČR se v ročním objemu odhadují na 13,1 mil. Kč (eskorty za účelem zajištění lékařské péče odsouzené a dítěti, zajištění speciální stravy atp. – výdaje na péči o dítě by však v první řadě měla hradit odsouzená, a to případně i za využití k tomu určených sociálních dávek).
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Navržená právní úprava není spojena s dopady na podnikatelské prostředí v České republice. U navržené právní úpravy se neočekávají výrazné sociální dopady – třebaže již těhotné ženě nebo ženě, která se stará o své dítě do jednoho roku jeho věku, nebude výkon trestu automaticky odkládán či přerušován, byl-li uložen za zvlášť závažný zločin, nebude vyloučeno, aby po dobu výkonu trestu měla odsouzená žena své dítě u sebe. Jedním z kritérií pro rozhodování o tom, zda dojde k odkladu nebo přerušení výkonu trestu, je i nejlepší zájem dítěte. To je i kritériem pro rozhodování ředitele věznice o tom, zda povolí, aby dítě měla matka u sebe během výkonu trestu odnětí svobody. Navržená právní úprava není spojena s dopady na specifické skupiny obyvatel. Navržená právní úprava nepředpokládá žádné dopady na životní prostředí.
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Je pravdou, že přerušení (či odložení) výkonu trestu je umožněno jen těhotným ženám a matkám dětí do jednoho roku věku. Navrhovaná úprava sice cílí jen na ženy, nicméně činí tak nikoli z důvodu jejich upřednostňování, ale z důvodu biologicky nezastupitelné role ženy jakožto nositelky a rodičky novorozeného dítěte a specifické osobní situace spočívající v těhotenství odsouzené ženy a období do věku jednoho roku dítěte, kdy mezi matkou a dítětem existuje zvláštní pouto (v této souvislosti lze poukázat i na čl. 4 odst. 2 Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen, podle kterého „přijmou-li státy, smluvní strany, zvláštní opatření, včetně opatření obsažených v této úmluvě, zaměřená na ochranu mateřství, nebude to považováno za diskriminaci“).
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Dopady na problematiku ochrany soukromí a osobních údajů nejsou předpokládány. Soudy, Probační a mediační služba ČR a věznice budou postupovat podle dosavadních standardních postupů, které jim umožňují v zákonem stanovených případech zasahovat do soukromí osob a pro potřeby příslušného řízení nakládat s osobními údaji osob. Navrhovaná právní úprava je v souladu s právními předpisy na ochranu osobních údajů.
Zhodnocení korupčních rizik
Předkládaný návrh zákona oproti dosavadní právní úpravě korupční rizika nikterak nezvyšuje. Navrhovaná právní úprava není spojena s vyššími korupčními riziky, než kterým čelí všechny rozhodující subjekty obecně.
Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná úprava nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu. Vzhledem k tomu, že v důsledku této novely nebude již odklad nebo přerušení výkonu trestu odnětí svobody žen, které byly odsouzeny za zvlášť závažný zločin, z důvodu těhotenství či porodu a následné péče o dítě automatický, bude mít předkládaný návrh pozitivní vliv na vnitřní bezpečnost.
ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU, ABY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VYSLOVILA S NÁVRHEM SOUHLAS JIŽ V PRVÉM ČTENÍ
V souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR s návrhem vyslovila souhlas již v prvém čtení. Důvodem pro zvolený postup je potřeba řešit akutně výše uvedenou situaci vhledem k proběhlému případu s paní Janákovou a k urychlenému napravení právního stavu. Vzhledem k výše uvedenému je nezbytné, aby zákon, včetně prováděcích předpisů, nabyl účinnosti co nejdříve.
K části první (změna trestního řádu)
K bodům 1 a 2 (§ 27 odst. 1 a 2) Jak již bylo uvedeno v obecné části důvodové zprávy, jednou ze zamýšlených změn je, aby soud, pokud bude z důvodu těhotenství nebo mateřství odkládat výkon trestu odnětí svobody ženě, která byla odsouzena pro zvlášť závažný zločin, nebo jí bude z tohoto důvodu trest odnětí svobody přerušovat, mohl zároveň stanovit nad odsouzenou dohled nebo jí mohl uložit vhodné přiměřené omezení nebo přiměřenou povinnost. Počítá se tady s rozšířením působení Probační a mediační služby, která bude moci nad těmito odsouzenými vykonávat dohled, nebo, pokud tím bude ze strany soudu pověřena, bude kontrolovat dodržování přiměřených omezení a přiměřených povinností směřujících k tomu, aby odsouzená na svobodě vedla řádný život. Role probační a mediační služby v těchto případech tak bude obdobná, jako je tomu u podmíněného propuštění osoby z výkonu trestu.
K bodu 3 (§ 321 odst. 4) Zrušení neaplikovatelného ustanovení. Problematika reakce na odpadnutí důvodů přerušení výkonu trestu odnětí svobody, jeho zneužití apod. je nově řešena v § 322 odst. 6 tr. řádu (viz příslušný novelizační bod této části).
K bodům 4 až 7 (§ 322 a 325) Cílem předloženého návrhu zákona je vyloučit, aby u žen, které byly odsouzeny za zvlášť závažný zločin, byl automaticky odkládán z důvodu těhotenství nebo péče o dítě do jednoho roku jeho věku výkon trestu odnětí svobody. U této skupiny odsouzených tak bude na rozhodnutí předsedy senátu, zda odsouzená bude mít z tohoto důvodu povolen odklad výkonu trestu nebo dojde k jeho přerušení anebo zda bude trest i přes těhotenství nebo péči o dítě vykonán. V rámci svého rozhodování pak musí zvážit především zájmy dítěte na jedné straně a zájem na ochranu veřejnosti na straně druhé (jako kritéria, kterými se předseda při svém rozhodování bude řídit, by tak měl být nejlepší zájem dítěte, který by měl při rozhodování hrát rozhodující roli, osobnost odsouzené, závažnost a okolnosti spáchání trestného činu, za který byla odsouzena, a potřeba ochrany společnosti). Aby byla zabezpečena účinnější ochrana společnosti pro případy, kdy předseda senátu rozhodne o odkladu nebo přerušení výkonu trestu u žen odsouzených za zvlášť závažný zločin, umožňuje se uložení dohledu nebo přiměřených omezení a přiměřených povinností. Nově se navrhuje, aby předseda senátu rozhodoval o přerušení výkonu trestu až po uplynutí 12. týdne těhotenství, a to i v případě výkonu trestu odnětí svobody uloženého za jiný trestný čin než zvlášť závažný zločin. Tímto krokem je sledováno odstranění možného účelového podstoupení miniinterupce po rozhodnutí o přerušení výkonu trestu (po překlenutí 12. týdne těhotenství již představuje jeho účelové přerušení větší a rizikovější zásah do tělesné integrity, a je proto prováděno výjimečně a ze zdravotních důvodů). Takto je tedy eliminována snaha odsouzených žen dostat se z důvodu těhotenství na svobodu, kde následně mohou podstoupit miniinterupci a do doby, než si předseda senátu vyžádá kopii rodného listu dítěte, tak zůstávají na svobodě a oddalují vlastní výkon trestu.
K části druhé (změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky)
Pokud mají být děti spolu se svými matkami ve věznici, je třeba zajistit jim adekvátní lékařskou péči. Toto se zakotvuje jako jeden z úkolů Vězeňské služby, která dětem, které má ve výkonu vazby nebo trestu jejich matka u sebe, bude zabezpečovat zdravotní služby u mimovězeňských poskytovatelů zdravotních služeb (nebude je sama poskytovat). Zároveň bude zajišťovat převoz dětí k nasmlouvaným mimovězeňským poskytovatelům zdravotních služeb.
K části třetí (změna zákona o výkonu vazby)
K bodu 1 (§ 16 odst. 2) Na balíčky obsahující věci pro potřeby dítěte, které má ve výkonu vazby jeho matka u sebe, se nevztahují kvantitativní omezení stanovená v první větě novelizovaného ustanovení, není ani omezena jejich frekvence. Samotný systém příjmu a kontroly balíčků určených pro děti (označení apod.) bude ošetřeno ve vnitřním předpise věznice.
K bodům 2 a 11 [§ 21a odst. 1 písm. b) a k § 28c] Deklaruje se, že dítě má právo na zdravotní služby v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem upravujícím zdravotní služby a podmínky jejich poskytování. Není-li dítě pojištěno, hradí náklady spojené s poskytováním zdravotních služeb z vlastních prostředků uložených ve věznici matka, Vězeňská služba tyto náklady hradí pouze v případě, není-li úhrada zajištěna jinak a pouze v rozsahu nezbytném k poskytnutí neodkladné a akutní zdravotní péče a u cizinců v rozsahu nákladů podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky. Pokud za matku hradí náklady poskytnuté zdravotní péče Vězeňská služba, tyto náklady se jí předepíší k úhradě.
K bodu 3 (§ 22 odst. 8) Ženám, které mají u sebe ve věznici své dítě, nelze uložit kázeňský trest umístění do samovazby, neboť by to znemožňovalo péči o dítě. V tomto smyslu se proto doplňuje § 22 odst. 8, který dosud tento druh trestu vylučoval pouze u těhotných žen a u osob, u nichž by výkonem takového trestu bylo ohroženo jeho zdraví.
K bodu 4 (nadpis § 28) Legislativně technická úprava související s vložením nových § 28b a 28c, které budou upravovat práva dítěte, které má matka ve výkonu vazby u sebe.
K bodu 5 (§ 28a odst. 1) Třebaže obecně je vyloučeno právo vězňů na přítomnost třetích osob při poskytování zdravotních služeb [§ 28 odst. 3 písm. e) zákona o zdravotních službách], připouští se přítomnost otce u porodu. Podmínky jeho účasti přitom projedná Vězeňská služba s poskytovatelem zdravotních služeb (pokud se jedná o poskytování těchto služeb mimo objekty Vězeňské služby), obdobně, jako je tomu u návštěv. V případě koluzní vazby je účast otce u porodu možná pouze se souhlasem soudce a v přípravném řízení státního zástupce, aby nedošlo ke zmaření jejího účelu. K bodům 6 a 9 (§ 28a odst. 4 a 7)
Dosavadní praxe ukazuje, že pro rozhodování ředitele věznice o přijetí dítěte do výkonu vazby společně s matkou není nutné posouzení klinickým psychologem a že plně dostačuje komplexní zpráva praktického lékaře pro děti a dorost. Zároveň se jako obligatorní podklad pro rozhodnutí ředitele věznice stanoví psychologický posudek ženy, který je nezbytný pro zhodnocení jejích osobnostních předpokladů. Zakotvují se i důvody, pro které bude možné rozhodnout o zrušení povolení mít ve výkonu vazby u sebe své dítě a starat se o ně, a to obdobně jako je tomu v případech analogického rozhodování podle zákona o výkonu trestu odnětí svobody.
K bodům 7, 8 a 10 (§ 28a odst. 5, 6 a 8) Legislativně technické změny vyplývající z vložení nových odstavců do § 28a.
K bodu 11 (k § 28b) Upravuje se režim návštěv dítěte. Nestanoví se jejich kvantitativní omezení, jejich rozsah a čas bude určen ředitelem věznice nebo jím pověřeným zaměstnancem. Rovněž se výslovně stanoví, že dítěti je možno poskytovat duchovní a sociální služby, kdy se bude přiměřeně postupovat podle § 15.
K části čtvrté (změna zákona o veřejném zdravotním pojištění)
Dnem narození se dítě stává pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. Není-li matka narozeného dítěte zdravotně pojištěna podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, stává se dnem narození dítě pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je zdravotně pojištěn otec dítěte v den jeho narození. Zdravotní pojišťovnu pak lze změnit, podle § 11a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, rozhoduje o volbě zdravotní pojišťovny dítěte jeho zákonný zástupce, tj. v zásadě rodič. Pokud ale nasmlouvaný poskytovatel zdravotních služeb v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebude mít se zdravotní pojišťovnou dítěte smluvní vztah, nebude mít nárok na úhradu z veřejného zdravotního pojištění. Je proto zapotřebí rozšířit ustanovení § 17 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění a pro děti, které jsou se svojí matkou ve výkonu trestu nebo vazby, zakotvit stejný režim, jako pro osoby, na kterých se vykonává trest nebo vazba.
K části páté (změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody)
K bodům 1 až 4 (§ 7) S ohledem na zájmy dětí, které budou se svojí matkou ve věznici, a s ohledem na režim výkonu trestu odnětí svobody těchto matek je zapotřebí zajistit oddělené umístění těchto odsouzených od ostatních. Zároveň se lépe formuluje požadavek na to, aby byli v zásadě odděleně umístěni ti, kteří jsou ve výkonu trestu odnětí svobody poprvé, od těch, na nichž se již výkon trestu odnětí svobody realizoval (v současnosti v zákoně užívaný pojem recidivista je v tomto směru nejednoznačný, navrhované znění lépe vystihuje, že se jedná o recidivisty v penologickém smyslu). Ostatní změny § 7 jsou změnami formulačními.
K bodu 5 (§ 24 odst. 3) Na balíčky obsahující věci pro potřeby dítěte, které má ve výkonu trestu jeho matka u sebe, se nevztahují kvantitativní omezení stanovená v § 24 odst. 1, není ani omezena jejich frekvence. Samotný systém příjmu a kontroly balíčků určených pro děti (označení apod.) bude ošetřeno ve vnitřním předpise věznice.
K bodu 6 (§ 27 odst. 3) Možnost volby poskytovatele zdravotních služeb a zdravotnického zařízení se nevztahuje jak na osoby ve výkonu trestu, tak i na děti, které jsou ve věznici se svojí matkou (viz i novelizace zákona o zdravotních službách). Zdravotní služby budou dítěti zajištěny u mimovězeňských poskytovatelů zdravotních služeb, zabezpečení zdravotních služeb u těchto poskytovatelů je pak úkolem Vězeňské služby (viz návrh novely § 2 odst. 1 zákona č. 555/1992 Sb.).
K bodům 7 a 15 [§ 36 odst. 1 písm. b), k § 67b] Deklaruje se, že dítě má právo na zdravotní služby v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem upravujícím zdravotní služby a podmínky jejich poskytování. Není-li dítě pojištěno, hradí náklady spojené s poskytováním zdravotních služeb z vlastních prostředků uložených ve věznici matka, Vězeňská služba tyto náklady hradí pouze v případě, není-li úhrada zajištěna jinak a pouze v rozsahu nezbytném k poskytnutí neodkladné a akutní zdravotní péče a u cizinců v rozsahu nákladů podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky. Pokud za matku hradí náklady poskytnuté zdravotní péče Vězeňská služba, tyto náklady se jí předepíší k úhradě.
K bodům 8 a 9 (§ 66) Ženám, které mají u sebe ve věznici své dítě, nelze uložit některé druhy kázeňských trestů, neboť by to znemožňovalo péči o něj (umístění do uzavřeného oddílu, umístění do samovazby); rovněž tyto druhy kázeňských trestů nelze vykonávat na těhotných ženách. Není však odůvodnitelné, aby jim nebylo možné ukládat ostatní druhy kázeňských trestů uvedené v § 46 odst. 3 (v tomto směru je třeba upozornit, že zákon o výkonu trestu tak neumožňuje uložit odsouzené ženě některé kázeňské tresty, které ale lze uložit těhotné ženě, která je ve vazbě – viz § 22 odst. 8 ve spojení s § 22 odst. 2 zákona o výkonu vazby). Katalog možných kázeňských trestů ukládaných této skupině odsouzených se proto rozšiřuje o kázeňský trest snížení kapesného, trest zákazu přijetí tzv. nárokového balíčku ve smyslu § 24 odst. 1 věty první a o pokutu. Rovněž se lépe vymezuje okruh osob, na které se tento omezený katalog kázeňských trestů vztahuje (současný text zohledňující pouze těhotné ženy a ženy do 6 měsíců po porodu je reminiscencí na předchozí právní úpravu a nekoresponduje ani se současným zněním trestního řádu, ani s jeho zamýšlenou novelizací).
K bodu 10 (§ 67 odst. 1) Třebaže obecně je vyloučeno právo vězňů na přítomnost třetích osob při poskytování zdravotních služeb [§ 28 odst. 3 písm. e) zákona o zdravotních službách], připouští se přítomnost otce u porodu. Podmínky jeho účasti přitom projedná Vězeňská služba s poskytovatelem zdravotních služeb (pokud se jedná o poskytování těchto služeb mimo objekty Vězeňské služby), obdobně, jako je tomu u návštěv.
K bodům 11 a 13 (§ 67 odst. 2 a 7) Dosavadní praxe ukazuje, že pro rozhodování ředitele věznice o přijetí dítěte do výkonu trestu společně s matkou není nutné posouzení klinickým psychologem a že plně dostačuje komplexní zpráva praktického lékaře pro děti a dorost. Zároveň se jako obligatorní podklad pro rozhodnutí ředitele věznice stanoví psychologický posudek ženy, který je nezbytný pro zhodnocení jejích osobnostních předpokladů. Rovněž se rozšiřují důvody, pro které bude možné rozhodnout o zrušení povolení mít ve výkonu trestu u sebe své dítě a starat se o ně, a to pro důvody na straně matky (nestarání se o své dítě, tj. neplnění programu zacházení – § 67 odst. 5, či závažné porušování jejích povinností – např. násilí vůči spoluvězeňkyním, vůči vězeňskému personálu apod.).
K bodům 12 a 14 (§ 67 odst. 3, 4 a 8) Legislativně technické změny vyplývající z vložení nového odstavce 1 do § 67 a přečíslování následujících odstavců.
K bodu 15 (k § 67a) Upravuje se režim návštěv dítěte. Nestanoví se jejich kvantitativní omezení, jejich rozsah a čas bude určen ředitelem věznice nebo jím pověřeným zaměstnancem. Rovněž se výslovně stanoví, že dítěti je možno poskytovat duchovní a sociální služby, kdy se bude přiměřeně postupovat podle § 20.
K části šesté (změna zákona o pobytu cizinců)
Dítěti, které bude ve věznici se svojí matkou, náleží zdravotní služby ve stejném rozsahu, jako matce. Na to reaguje i novela zákona o pobytu cizinců.
K části sedmé (změna zákona o Probační a mediační službě)
Úpravy, které navazují na navrhovanou změnu § 27b odst. 1 trestního řádu, reagují na zavedení možnosti ukládat dohled či přiměřená omezení a přiměřené povinnosti i v souvislosti s odkladem výkonu trestu odnětí svobody těhotné ženy nebo ženy pečující o své dítě do jednoho roku jeho věku nebo v souvislosti s přerušením jejího trestu odnětí svobody, tj. nově bude Probační a mediační služba provádět dohled či kontrolovat uložená přiměřená omezení a přiměřené povinnosti, v rozsahu, v jakém k tomu bude pověřena, i v případech, kdy nebyl uložen trest nespojený s odnětím svobody.
K části osmé (změna trestního zákoníku)
Formální změna reagující na skutečnost, že nově bude moci být dohled ukládán i při odkladu nebo přerušení výkonu trestu odnětí svobody těhotným ženám nebo matkám, které pečují o dítě do jednoho roku jeho věku, kdy žádná zkušební doba stanovena není (trest je odkládán či přerušován do jednoho roku věku dítěte).
K části deváté (změna zákona o zdravotních službách)
Vylučuje se možnost volby poskytovatele zdravotních služeb, který bude poskytovat dítěti, které je svojí matkou ve věznici, zdravotní péči, rovněž tak i volba zdravotnického zařízení. Tuto volbu bude provádět Vězeňská služba. Zdravotní služby budou dítěti zajištěny u mimovězeňských poskytovatelů zdravotních služeb, zabezpečení zdravotních služeb je úkolem Vězeňské služby (viz návrh novely § 2 odst. 1 zákona č. 555/1992 Sb.).
K části desáté (účinnost)
Navrhuje se, aby tento zákon nabyl účinnosti šesti měsíců po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů, neboť je zapotřebí zajistit adekvátní materiální vybavení věznic a režim pobytu v ní, který bude uzpůsobený potřebám těhotných žen, žen starajících se o dítě do jednoho roku věku, a hlavně potřebám takto malých dětí a zabezpečit zdravotní služby pro děti do jednoho roku jejich věku.
V Praze dne 15. listopadu 2019
Petr Sadovský, v.r. Andrea Babišová, v.r. Zdeněk Ondráček, v.r. Radek Rozvoral, v.r. Pavel Žáček, v.r. Tomáš Vymazal, v.r. Dominik Feri, v.r. Jan Chvojka, v.r. Karel Rais, v.r. Michal Ratiborský, v.r. Zuzana Ožanová, v.r. Lucie Šafránková, v.r. Marek Novák, v.r. Pavel Staněk, v.r. Jiří Mašek, v.r. Eva Matyášová, v.r. Pavel Růžička, v.r. Kamal Farhan, v.r. David Štolpa, v.r.