Cílem navrhované úpravy je rozšíření možnosti čerpat mateřskou dovolenou v případech, kdy bylo dítě na základě rozhodnutí příslušného orgánu převzato do péče nahrazující péči rodičů. Jedná se zejména o případy osvojení, pěstounské péče a poručnictví. Podle dnešní úpravy je možnost čerpat mateřskou dovolenou v délce 22 týdnů, resp. 31 týdnů omezena věkovou hranicí dítěte, která činí 8 měsíců (nebo, je-li dětí převzatých do péče více, je takovou hranicí věk 8 měsíců nejmladšího z nich). Domníváme se, že je v zájmu jak pečujících rodičů, tak i dítěte rozšířit možnost čerpat mateřskou dovolenou i na případy dětí, které jsou starší než oněch 8 měsíců. Vytvoření rodičovské (citové) vazby mezi náhradním rodičem a dítětem totiž vyžaduje určitý čas, bez ohledu na věk dítěte. Aby si noví rodiče a dítě na sebe zvykli a aby se dítě adaptovalo na nové prostředí, je třeba vytvořit podmínky pro to, aby v počáteční fázi náhradní rodinné péče spolu nová rodina mohla trávit co nejvíce času. Proto považujeme za důležité umožnit, aby si náhradní rodič v případě potřeby vzal na počátku náhradní rodinné péče mateřskou dovolenou spojenou s peněžitou pomocí v mateřství, a měl tak příležitost trávit v tomto rozhodujícím období s dítětem více času než kdyby musel nadále chodit do zaměstnání. Potřeba rodiče vzít si několikaměsíční mateřskou dovolenou může vyvstat i u starších dětí například v případě obtíží při získávání sociálních návyků či výchovných problémů. Je i v zájmu společnosti vytvořit náhradním rodičům takové podmínky, které jim umožní vychovat ze svěřeného dítěte člověka schopného se v dospělosti zařadit se do běžné společnosti.
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem ČR i s mezinárodními závazky a netýká se oblasti upravené komunitárním právem.
Navrhované rozšíření případů, kdy je možno čerpat peněžitou pomoc v mateřství, bude financováno ze systému nemocenského pojištění v rámci státního rozpočtu. Návrh zákona neklade nároky na rozpočty krajů a obcí.
K Čl. I
V zákoníků práce se navrhuje vypustit část věty, která znemožňuje čerpání mateřské dovolené v případech, kdy svěřené dítě dosáhlo věkové hranice 8 měsíců.
K Čl. II
V zákoně o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění se navrhuje vypustit ustanovení, které váže poskytování peněžité pomoci v mateřství na věkovou hranicí 8 měsíců svěřeného dítěte.
K Čl. III
Účinnost zákona se stanoví k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Josef Janeček, v.r.
Vilém Holáň, v.r.
Tomáš Kvapil, v.r.
Ivo Vykydal, v.r.
Vladimír Říha, v.r.
Vlasta Parkanová, v.r.
Josef Vícha, v.r.
Jan Kasal, v.r.
Michaela Šojdrová, v.r.
Jaroslav Lobkowicz, v.r.
Jaromír Talíř, v.r.
Jiří Karas, v.r.
Jiří Hanuš, v.r.
Znění části zákoníku práce s vyznačením navrhovaných změn:
㤠159
Mateřská a rodičovská dovolená při převzetí dítěte
(2) Mateřská dovolená podle odstavce 1 se poskytuje zaměstnankyni ode dne převzetí dítěte po dobu 22 týdnů, a převzala-li zaměstnankyně dvě nebo více dětí nebo jde-li o zaměstnankyni osamělou, po dobu 31 týdnů, .
Znění části zákona o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění s vyznačením navrhovaných změn:
㤠11
(2) Peněžitá pomoc v mateřství se v případech uvedených v předchozím odstavci poskytuje zaměstnankyni ode dne převzetí dítěte po dobu, po kterou se o dítě (děti) stará, nejdéle po dobu
a) 22 týdnů, převzala-li jedno dítě,
b) 31 týdnů, převzala-li dvě nebo více dětí a stará se alespoň o dvě z těchto dětí, nebo jde-li o zaměstnankyni uvedenou v § 10 odst. 2,