zákon č. 17/2022 Sb.

1. Zhodnocení platného právního stavu

Příspěvek na bydlení je dávkou obecnou, tzn. dávkou, která má relativně jednoduchým a co nejméně administrativně zatěžujícím způsobem zachytit osoby a rodiny, které mají nedostatečné finanční zdroje na krytí nákladů na udržení jejich stávajícího bydlení. Proto okruh společně posuzovaných osob vychází z fakticity užívání bytu, u dávky se sledují příjmy osob a rodin a jejich náklady na bydlení, ale již se netestuje majetek těchto domácností ani důvody, proč jsou jejich příjmy nízké. Z hlediska systematiky sociálního zabezpečení je příspěvek na bydlení zařazen mezi dávky státní sociální podpory, upravené zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 117/1995 Sb.“). Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu, jestliže 30 % rozhodných příjmů rodiny (v Praze 35 % rozhodných příjmů rodiny) nestačí na pokrytí nákladů na bydlení. Zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) rozhodného příjmu rodiny nesmí být vyšší než částka normativních nákladů na bydlení daná zákonem č. 117/1995 Sb., kterou ovlivňuje počet osob v rodině a umístění daného bytu, resp. velikost obce, v níž se daný byt nachází. Poskytování příspěvku na bydlení podléhá testování příjmů rodiny a nákladů na bydlení za předchozí kalendářní čtvrtletí. Náklady na bydlení tvoří nájemné a další náklady související s bydlením včetně energií. Pro nárok a výši příspěvku na bydlení se berou v úvahu průměrné měsíční náklady zaplacené za předchozí kalendářní čtvrtletí. Výše příspěvku na bydlení tak činí rozdíl mezi příslušnými normativními náklady a 30 % (v Praze 35 %) příjmu rodiny. Jsou-li skutečné zjištěné náklady na bydlení nižší než normativní náklady na bydlení, náleží příspěvek na bydlení do výše skutečných nákladů na bydlení. Pro stanovení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši obsahuje zákon č. 117/1995 Sb. taxativně vymezené pevné částky nákladů srovnatelných s nájemným, částky, které se započítávají jako náklad za pevná paliva, a částky normativních nákladů. Normativní náklady na bydlení jsou propočítány jako průměrné náklady na bydlení pro příslušný počet osob v domácnosti a s ohledem na velikost obce. Tyto normativní náklady jsou zároveň stanoveny i jako horní hranice přiměřených nákladů na bydlení, na které stát občanům v rámci příspěvku na bydlení přispívá. Každoročně jsou upraveny nařízením vlády pro daný kalendářní rok. Vzhledem k tomu, že se příspěvek na bydlení přiznává na kalendářní čtvrtletí podle nákladů na bydlení za předcházející kalendářní čtvrtletí, na změny nákladů na bydlení reaguje příspěvek na bydlení s čtvrtletním zpožděním, avšak jen do maximální výše normativních nákladů, které reagují na posun cen jednotlivých komodit nákladů na bydlení s ročním zpožděním.

2. Odůvodnění hlavních principů a nezbytnosti navrhované právní úpravy

V posledním čtvrtletí roku 2021 prudce vzrostly ceny energií (plyn, elektřina), pokračující růst je avizován zejména od ledna 2022. Náklady domácností na zajištění těchto základních komodit enormně stoupají. Zvláště markantní je tento problém u těch domácností, jež mají smlouvy s dodavateli energií, které neumožňují fixaci cen, nebo jim fixace končí. Problém enormního a zejména skokového zvýšení nákladů na dodávky energií je aktuálně masivně eskalován v souvislosti s ukončením činnosti některých významných dodavatelů energií (Bohemia Energy a další) a následným procesem přechodu klientů k dodavatelům poslední instance a uzavíráním smluv s dodavatelem novým. Výše uvedený skokový nárůst nákladů domácností na energie však příspěvek na bydlení nedokáže aktuálně reflektovat. Na zvýšené náklady na bydlení domácností, ovšem jen do normativních nákladů na bydlení, reaguje s čtvrtletním zpožděním, promítnutí zvýšení cen energií do normativních nákladů na bydlení se děje s ročním zpožděním. U těch domácností, které mají dosud náklady na bydlení nižší, než jsou normativní náklady na bydlení, lze zvýšení uhrazených nákladů až do normativních nákladů na bydlení promítnout do výše příspěvku na bydlení s čtvrtletním zpožděním; takových je asi 57 % poživatelů dávky. Zhruba 43 % poživatelů příspěvku na bydlení dokládá náklady na bydlení vyšší, než jsou normativní náklady na bydlení. Částky normativních nákladů na bydlení, které zahrnují také náklady na dodávku energií (plyn, elektřina), a které jsou relevantní pro výpočet příspěvku na bydlení, jsou totiž platné vždy pro celý aktuální kalendářní rok. Takto je koncipováno zákonné zmocnění v § 28 zákona č. 117/1995 Sb. pro vládu, která každoročně upravuje výši normativních nákladů na bydlení podle změn indexu spotřebitelských cen jednotlivých komodit za uplynulý rok. Vzhledem k tomu, že nařízení vlády stanovující normativní náklady na bydlení pro rok 2022 nereflektuje avizované podstatné zvýšení cen energií v roce 2022 (a jak plyne ze zákonného zmocnění v § 28 zákona č. 117/1995 Sb., toto zvýšení ani reflektovat nemůže), jeví se jako potřebné upravit pro rok 2022 zákon č. 117/1995 Sb. tak, aby výpočet příspěvku na bydlení aktuálně reagoval na navýšení cen energií a zároveň nebyla narušena základní filozofie výpočtu normativních nákladů na bydlení pro rok 2023 a další.

Navrhovaná opatření: K částce normativních nákladů na bydlení se pro rok 2022 připočte stanovená částka (viz níže přiložená tabulka), která vychází z průměrného zvýšení cen energií v roce 2022. Pro vyčíslení zvýšení cen energií Ministerstvo práce a sociálních věcí čerpá z informací Ministerstva průmyslu a obchodu (zdrojem dat je Energetický regulační úřad) o tom, že v roce 2022 se průměrně ceny elektřiny zvýší cca o 37 % a ceny plynu o 40 %. Zároveň byly tyto hodnoty korigovány na základě výzkumu, který prokazuje, že u jednočlenných domácností, které budou mít v roce 2022 nárok na příspěvek na bydlení, může dojít ke zvýšení výdajů na bydlení až o 1 300 Kč – jde totiž o specifickou podskupinu jednočlenných domácností, která žije v energeticky náročném bydlení (PAQ Research, listopad 2021). Dalším důvodem zvýšení normativních nákladů na bydlení u jednočlenných domácností je fakt, že jde často o domácnosti důchodců a důchodkyň, které nemohou řešit situaci jinými způsoby – nemohou si navýšit příjem pracovní aktivitou, investovat do snížení spotřeby energie apod. Vzhledem k eliminaci rizik spojených s nedostatečným pokrytím navýšení cen energií pro ohrožené skupiny obyvatel byla provedena korekce částky navýšení pro jednočlenné domácnosti jak v nájemním, tak ve vlastnickém bydlení s cílem dosáhnout spolu s pravidelným navýšením normativních nákladů na bydlení od 1. 1. 2022 průměrné částky 1 300 Kč. Normativní náklady na bydlení tvoří u nájemních bytů nájemné a náklady za plnění poskytované v souvislosti s užíváním bytu, u družstevních bytů a bytů vlastníků srovnatelné náklady (vyčíslené v zákoně) a u všech typů bytů náklady za plyn, elektřinu, vodné a stočné, odpady, vytápění a náklady na pevná paliva, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou. Podíl jednotlivých položek normativních nákladů je mimo jiné dán i tím, že u nájemního bydlení se uvažuje s převažujícím typem bytu s dálkovým vytápěním a ohřevem teplé vody (elektřina a plyn na vaření a svícení), zatímco u vlastnického bydlení s vytápěním lokálním, a to převážně plynem. Tabulka ukazuje částku navýšení k normativním nákladům na bydlení: Bydlení 1 osoba 2 osoby 3 osoby 4+ osob nájemní 1 120 1 130 1 607 1 974 vlastnické 1 180 1 219 1 733 2 147 Připočtením stanovené částky k normativním nákladům, nikoli jejich navýšením, bude dosaženo: • Rozšíření okruhu osob podpořených příspěvkem na bydlení. • Zvýšení podpory příjmů u dosavadních příjemců. • Podpory domácností za mimořádné situace prudkého zvýšení cen energií. • Nenarušení procesu pravidelného zvyšování normativních nákladů na bydlení formou nařízení vlády podle zmocnění v zákoně o státní sociální podpoře. Zároveň je nově ukotvena možnost výše uvedené částky mimořádného navýšení v průběhu roku 2022 upravit nařízením vlády, pokud se odhad vývoje cen významně změní. Tento odhad zpracovává Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem, pokud to vláda uloží. V České republice je v souladu s legislativou Evropské unie liberalizovaný trh s elektřinou a plynem. Ceny těchto energií se proto odvíjejí od cen dosahovaných na evropských spotových trzích, které v poslední době vykazují značnou volatilitu, jenž se s největší pravděpodobností projeví i v roce 2022. Proto musí mít vláda možnost na vývoj cen pružně reagovat a v případě potřeby částky operativně měnit. Dosavadní okruh oprávněných osob je limitován nájemním nebo vlastnickým vztahem k bytu, jiné právní tituly k bytu nárok na dávku nezakládají přesto, že osoby užívající byt na základě jiného právního titulu jsou v obdobné situaci. Jedná se zejména o vztah podnájemní a užívání bytu na základě služebnosti. Zvlášť nespravedlivě je tato úprava vnímána v situacích, kdy člen bytového družstva pronajímá družstevní byt. Jedná se o podnájemní vztah, protože člen družstva má družstevní byt v nájmu. Obdobně se v nepříznivé situaci ocitají zejména osoby seniorního věku, které svůj byt převedly na své potomky nebo jiné osoby a nadále ho užívají na základě věcného břemene. Obě kategorie osob hradí náklady na své bydlení obdobně jako nájemci nebo vlastníci bytu. Navrhuje se proto rozšířit okruh osob, které budou mít nárok na příspěvek na bydlení za stejných podmínek jako vlastníci bytu, o osoby užívající byt na základě služebnosti (věcného břemene) a dále (za stejných podmínek jako nájemci bytu) o osoby, které byt užívají na základě podnájemní smlouvy. S cílem minimalizovat možnosti zneužívání dávky u podnájemních vztahů se navrhuje, aby se jednalo o podnájem celého bytu (nikoliv jen jeho části) a že s tímto vztahem musí souhlasit vlastník bytu.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Předkládaný návrh je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, dále zejména s čl. 2 a čl. 4 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje jako ústavní zákon Listina základních práv a svobod (Usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 - č. 2/1993 Sb. o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky). Vládní návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.

4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Zákona č. 117/1995 Sb. se v oblasti příspěvku na bydlení dotýkají zejména tyto předpisy práva EU: • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie, • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS, • Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Kategorie osob, jejichž nároky vyplývají z výše uvedených předpisů Evropské unie, jsou zahrnuty ve výčtu osob oprávněných, a to v § 3 zákona č. 117/1995 Sb. Navrhovaná právní úprava se práv na rovnost nakládání osob chráněných výše uvedenými předpisy nijak nedotýká, neboť okruh osob oprávněných principiálně neupravuje. Navrhovaná právní úprava je v souladu s předpisy EU, judikaturou soudních orgánů EU, obecními právními zásadami práva EU a mezinárodními smlouvami, kterými je ČR vázána, a není tedy s nimi v rozporu.

5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaný zákon je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, podle čl. 10 Ústavy.

6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny

Připočtení stanovených částek k normativním nákladům, které se použijí pro nárok a výši příspěvku na bydlení náležejícího v roce 2022, si vyžádá navýšení finančních prostředků zhruba o 1,3 mld. Kč v ročním vyjádření.

Přitom samotná úprava normativních nákladů na bydlení pro rok 2022, která se podle zmocnění v zákoně č. 117/1995 Sb. realizovala formou každoročního nařízení vlády (nařízení vlády č. 507/2021 Sb. ze dne 13. prosince 2021), předpokládá náklady ve výši cca 381,4 mil. Kč. Počet podnájemních vztahů není znám, nesledují se. Avšak hrubým odhadem lze předpokládat, že rozšíření okruhu oprávněných osob by mohlo činit cca 20 až 30 tis. osob a náklady na podnájemní formu bydlení by mohly dosáhnout cca 840 až 1 260 mil. Kč. Lze odhadnout, že pokud by vzrostl počet příjemců příspěvku na bydlení z titulu služebnosti o cca 10 tisíc, náklady by vzrostly minimálně o 420 mil. Kč. Celkové náklady navrhovaných opatření se odhadují na 2,56 až 2,98 mld. Kč v ročním vyjádření. Navrhovaná úprava nemá přímý dopad na subjekty podnikající v oblasti dodávek energií. Navrhovaná změna bude mít přímé sociální dopady na všechny skupiny obyvatel, neboť jejím důsledkem bude rozšíření okruhu osob, které dosáhnou na příspěvek na bydlení. Jednak z titulu zvýšení horní hranice započítávaných nákladů na bydlení a jednak z titulu rozšíření podpory i na uživatele bytu na základě podnájemní smlouvy a služebnosti. Těmto skupinám obyvatel se tak zvýší příjem. Státem garantovaná pomoc těm, kterým jejich finanční prostředky nestačí na úhradu nákladů souvisejících s bydlením, bude jasně deklarována a realizována.

7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaný zákon nebude mít žádné dopady na ochranu soukromí a osobních údajů. Údaje o žadatelích o příspěvek na bydlení, o jeho příjemcích jsou součástí informačního systému o dávkách státní sociální podpory Ministerstva práce a sociálních věcí a jejich ochrana je zajištěna stejně jako v případě ostatních citlivých a osobních údajů, které jsou v současné době v tomto systému evidovány pro účely ostatních nepojistných dávkových systémů. MPSV je správcem osobních údajů dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a při zpracování údajů postupuje v souladu s tímto nařízením.

8. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná úprava nemá dopad do oblasti korupčních rizik a ani nevytváří jejich možnosti. Rovněž neúměrně nerozšiřuje kompetence orgánů státní sociální podpory. Kontrolní mechanismy jsou nastaveny již od vyhodnocování žádostí, kdy každé rozhodnutí zaměstnance krajské pobočky Úřadu práce ČR ještě kontroluje kvalifikovaný nadřízený pracovník a je zcela zřejmé, která úřední osoba je odpovědná za rozhodnutí. Dále je možnost podat proti rozhodnutí opravné prostředky (odvolání, přezkumné řízení). Každá osoba má možnost se v rámci správního řízení vyjádřit k podkladům, na základě kterých bylo rozhodnutí vydáno. Je také nastavena kontrola výkonu veřejné správy, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí tuto kontrolu provádí na krajských pobočkách Úřadu práce ČR.

9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo ochranu státu a dopady na životní prostředí

Navrhovaný zákon nemá vliv na bezpečnost nebo obranu státu ani na životní prostředí.

10. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zásadami digitálně přívětivé legislativy

Navrhovaná právní úprava neupravuje nově digitální realizaci dotčené agendy, jedná se o novelu zákona č. 117/1995 Sb., která reaguje na růst cen energií a kterou dochází k mimořádnému navýšení normativních nákladů na bydlení u příspěvku na bydlení pro rok 2022. Navrhovaná právní úprava tak byla vyhodnocena vzhledem k následujícím zásadám:

10.1. Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default)

Novela zákona je v souladu s uvedenou zásadou a naplňuje ji. Subjekt, který je oprávněn nebo povinen provést nebo využít konkrétní úkon, tedy podat žádost o příspěvek na bydlení, nalezne relevantní informace v digitální podobě, a to včetně údaje, zda a jak lze úkon vyřídit na portálu veřejné správy a internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí a Úřadu práce ČR. Údaje jsou spravovány v Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí (JISPSV).

10.2. Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb (princip only once)

Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena. Jedná se pouze o rozšíření již stávajícího systému. Adresát úkonu tak má k dispozici přehled toho, co je v jednotlivých úkonech nutné doložit a co už při využití jiných úkonů doložil.

10.3. Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením (princip governance accessibility)

Na portál veřejné správy i internetové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí a Úřadu práce ČR se vztahují pravidla pro zajištění přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením podle zákona č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací a o změně zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Správce registru práv a povinností, resp. portálu veřejné správy zajišťuje, aby spravované údaje byly přístupné zejména pro osoby se zdravotním postižením, vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní. Prohlášení o přístupnosti internetových stránek je rovněž zveřejněno v souladu s požadavky zákona.

10.4. Sdílené služby veřejné správy

Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena. Jedná se pouze o rozšíření již stávajícího systému.

10.5. Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy

Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena. Jedná se pouze o rozšíření již stávajícího systému.

10.6. Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru

Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena.

10.7. Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip GDPR)

Zásada byla při přípravě právního přepisu dodržena. Jedná se pouze o rozšíření již stávajícího systému.

10.8. Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open government)

Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena. Jedná se pouze o rozšíření již stávajícího systému.

10.9. Technologická neutralita

Implementace novely zákona (resp. technická realizace) splňuje definice tzv. univerzální služby

– nedochází ani k zavádění negativních regulačních vlivů, ani k preferování určitého technologického řešení. Přístup k údajům bude technologicky nezávislý a neutrální, včetně nezávislosti na konkrétní platformě.

10.10. Uživatelská přívětivost

Novela zákona je v souladu s uvedeným principem a významně ho podporuje snahou o srozumitelný popis úkonů, nejen vytvořenou strukturou, pojmenováním položek, ale i následnou metodikou, která má gestorům pomoci s tvorbou srozumitelných a pro subjekt úkonu snadno pochopitelných popisů úkonů a jejich položek.

11. Způsob projednání návrhu zákona

Navrhuje se, aby tento zákon byl přijat ve stavu legislativní nouze.

12. Odůvodnění návrhu, aby zákon byl přijímán ve stavu legislativní nouze

Stav legislativní nouze je možné vyhlásit za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody (ustanovení § 99 Jednacího řádu Poslanecké sněmovny). Ústavní soud dovodil, že obsahovým smyslem či účelem tohoto institutu je zabránění nevratným nebo obtížně reparovatelným škodám na základních zájmech členů společnosti anebo zabránění reálným značným škodám na majetku (stávajícím či očekávaném) státu (nález Ústavního soudu ze dne 7. 9. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 12/10). V současné době dochází celosvětově k prudkému nárůstu globální ceny energií (zejm. zemního plynu a elektrické energie), přičemž není předpoklad, že se růst ceny energií v dohledné době zastaví. Problém je v České republice aktuálně masivně eskalován v souvislosti s ukončením činnosti některých významných dodavatelů energií (Bohemia Energy a další) a následným procesem přechodu klientů k dodavatelům poslední instance a uzavíráním smluv s dodavatelem novým. Podle odhadu průměrného navýšení úrovně nákladů na energie mezi roky 2021 a 2022 zpracovaného Energetickým regulačním úřadem je předpokládán průměrný nárůst na úrovni 37 % u elektřiny a 40 % u zemního plynu. Nejvyšší nárůsty nákladů se dotknou zákazníků, kteří právě přecházejí z režimu dodávky poslední instance (původní počet 912 962 zákazníků v režimu DPI), nebo jim končí fixace ceny (odhadem zhruba 40 % je fixních smluv a 60 % je nefixovaných smluv). U těchto zákazníků se předpokládá průměrný nárůst na úrovni 73 % u elektřiny a 62 % u zemního plynu.

Důvodem vyhlášení stavu legislativní nouze je výše popsaná mimořádná situace, která představuje zásadní ohrožení základních práv a svobod občanů a hrozbu značných hospodářských škod na straně státu. Dopady rostoucích cen energií na konečné spotřebitele jsou totiž nejvyšší v historii. Předkladatel se domnívá, že právo na pomoc v hmotné nouzi ve smyslu čl. 30 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (coby právo na pomoc nezbytnou k zajištění základních životních podmínek) nelze zužovat pouze na úpravu obsaženou v zákoně o pomoci v hmotné nouzi (tj. zákoně č. 111/2006 Sb.), který byl navíc přijat až 15 let po Listině. V neposlední řadě se jedná také právě o to, aby dosavadní poživatelé příspěvku na bydlení právě do systému pomoci v hmotné nouzi nepropadli. Na krytí nákladů na základní osobní potřeby jednotlivců a rodin (jako je např. bydlení) se totiž stát podílí právě také státní sociální podporou, jejíž dávky příspěvku na bydlení se návrh zákona týká. Právo na minimální standard životních podmínek dále úzce souvisí s právem na život (čl. 6 Listiny) a hodnotami lidské důstojnosti (čl. 1 Listiny). Pokud jde o důvod spočívající v hospodářských škodách způsobených státu, má navrhované řešení, byť není rozpočtově neutrální, zásadním negativním dopadům na státní rozpočet bránit. Návrh zákona řeší naprosto mimořádnou a nečekanou situaci, která se nepříznivě dotýká velké skupiny domácností v oblasti, která je základní životní potřebou. Pokud nemají být občané ponecháni svému osudu a riziku ztráty bydlení a energetické chudoby, které se vzhledem k současné mimořádné situaci dotýká nejen nižších vrstev ale i nižších středních vrstev obyvatel, je nezbytné přijmout řešení co nejrychleji. Lze důvodně předpokládat, že uvedené řešení finančně méně zatíží státní rozpočet než řešení důsledků ztráty bydlení poměrně velkých skupin obyvatel, které lze považovat za zranitelné, např. senioři, neúplné rodiny apod. S ohledem na výše uvedené skutečnosti se navrhuje, aby tento zákon byl přijat ve stavu legislativní nouze. Vláda tak činí zejména s důrazem na časovou naléhavost poskytnutí podpory v době, kdy u většiny domácností dochází k razantnímu navýšení nákladů na bydlení z důvodu zvýšení cen energií. Dojde-li k nabytí účinnosti zákona v průběhu ledna 2022, v příspěvku na bydlení se promítnou navrhované změny již od dávky náležející za leden 2022 (vyplacené v únoru 2022).